Strana 4
POKROK DNE ift ŘÍJNÁ 1918
POKROK PUBL CO
vvdAvá
POKROK ZÁPADU
& mlstuí vydňiif
v Lretc pro Salině okres -Nobraska: ve
Schuylor a Clarkson pro okres Coťřax
Xebraska ve Wilson Kas pro stát
Kanaas v CeJar Rapida la pro stát
Iowu v St Paul a Minneapolis Minn
pro stát Minnesotu a v Tymlall 8 D
pro státy boutb a Xorth Hukotu
PŘEDPLATNÉ:
Pro Stpojcné Státy J250
TI 1 - 1 ~n
i ru jvHiiauu $Ju
Zásilky pif'žnt dfjtťž so pomocí pe
nřžníeh poukázek Express Money
Orilers) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujete-li své přestéhováuí udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní
mo ochotné Musí býti slušné psané
bez úmyslu někoho osobné poškoditi a
podepsány plním jménem ať již má
býti v redakci utajeno anebo v dopise
uveřejněno
NA CHEMICKÉ FRONTE
Porážky německých dobyvatelů
světa které se na ně hrnou v pří
tomné době nejsou omezeny jedi
ně na západní frontu Ve skuteč
nosti vládcové Německa budou
poeiťovati trpčeji nezdary zasa
zené skryté a neslyšně na jiném
poli nežli ztráty několika niilli
onů pouhého kanonfuttru neboť
ony nezdary zasáhnou jejich nej
citlivější místo jejich 'měšce A
merika zasahuje Němce touto dvo
jí zbraní zatím co její národní
armáda tříští linii Hindenburgo
vu její chemikové porážejí Něm
ce na chemické frontě Americké
laboratoře ovládly tajemství ani
linových barviv vyráběných z
dehtu slynoucích bohatostí a de
likátností odstínů na které až do
vá]kýjměluN'ěmecko monopol — j
Německé laboratoře zásobovaly
výhradně celý svět těmito barvi
vy a když kaiser vydal se na své
šílené dobrodružství a když briti
cké válečné loďstvo odřízlo Ně
mecku zámořský obchod textilní
a oděvní průmysl ve vš''-h zemích
byl tím zle postižen
Genius americké chemie zlomil
tento monopol To jest dokumen
továno pádně čtvrtou národnf vý
stavou chemických industrií kte
rá byla nedávno otevřena v Grand
ÍVntral paláci v New Yorku Pro
dukty zde vystavené ukazují že
americký chemik za čtyři roky do
hnal úplně svého německého kon
kurenta i s jeho výhodou čtyřice
ti let přípravy a nerušeného vývo
je Německo využívalo této vy
soce rozvinuté barvivové industrie
k získávání mezinárodních ob
chodních výhod a doufalo že ten
to monopol mu pomůže příměti
ostatní svět aby s ním navázal
poznovu obchodní styky po skon
čení války Vedle potaše Němci
domnívali se drveti jeden z hlav
ních trumfů v budoucí hře o svě
lový obchod v této industrii Kro
' mě toho výroba barviv byla zdro
jem velikých příjmů a rovněž pre
stiže pro německý průmysl Du
plikování této složité industrie v
Americe musí býti trpkou ranou
pro kapitalisty za Rýnem
Toto duplikování německé che
mické industrie v Americe není
však omezeno pouze na barviva
Šíří se do jiných linií a výkony
Ameriky na tomto poli budou tvo
řiti jedno z nejtrpčích zklamání
pro Němce až Němci po válce bu
dou sestavovati světovou bilanci
svého podniku
Dámské šaty se svými okouzlu
jícími škálami bohatých nevystih
lých a delikátních odstínů a náde
chů barev bližších výtvorům pří
rody a stále tíže označitelných
vděčí dnes za svoji dokonalost a
merické chemické industrii Tento
nový americký průmysl zakládá se
na zdravých a skvělých zákla
dech jimiž se honosila před vál
kou německá industrie Dle toho
dalo by se souditi že američtí che
mikové mají před sebou ještě hod
uý kus cesty nežli dovedou tento
průmyslů stejnou výši s něme
ckým ale tu nutno vzíti ohled na
ten fakt že americký chemik pra
cuje se značnou nevýhodou v pří
tomné době ježto nemůže použí
vati jedné z dehtových základen
pro anilinová barviva totiž "to
bolu protože všechen tento pro
dukt jest potřebován přítomně
vládou na výrobu třaskaviny trr
nitrotoluolu zkráceně T N T
nejmocnější to výbušné látky do
sud známé které se užívá k plně
ní výbušných dělových projektilů
Vyrabitelé anilinových barev
praví že ťisilovná a důmyslná pro
paganda byla a jest dosud vedena
v této zemi za účelem podvrácení
obliby amerických barviv a obno
vení monopolu pro německá bar
viva Mezi lidem rozšířil se neo
důvodněný nnzor že americká
barviva nejsou stálá a často vy
11' 1 il v
Kiaciany latKy s označením ze
"barva není zaručena americké
barvivo" A kupujícímu se Často
říká že "ve skutečnosti nelze zí
skati žádných stálých barev od té
doby co válka přerušila dovoz z
Německa" Vyrabitelé barviv
praví že mnozí obchodníci dali se
přesvědčiti touto propagandou
Vysvětlují že stálost barvy jest
význam neurčitý a že barev abso
lutně trvanlivých čili látek nikdy
uevyrudnoucích není Americká
barviva jsou však právě tak stálá
a trvanlivá jako německá Z to
ho vysvítá jak důležité jest aby
nebyla věnována víra této pod
loudné německé propagandě ne
boť se tím pomáhá Německu udr
žeti monopol v industrii která
může býti každým okamžikem
přeměněna ve výrobu nejmocněj
ší známé třaskaviny trinitrotolu
olu Není pochyby že tento fakt
byl právě příčinou proč německá
vláda starala se s péčí tak otcov
skou o tuto industrii v době míru
Počátek anillinové industrie sa
há do doby pokusů anglického
mladíka Sir William Henry Per
kin tehdy 18 let starý čině poku
sy so zplodinami dehtu v pátrání
po synthetiekém chininu objevil
v roce 1S56 první anilinové barvi
vo Jiné země pokračovaly zvol
v rozvoji industrie k níž tento
vynález ukazoval cestu Ale Něm
ci chopili "se této příležitosti
stejní jako v přečetných jiných
oborech trpělivostí přičinlivostí
a důkladností nahradili to co se
jim nedostávalo na vynalézavém
duchu Za dvě generaci! vybudo
vali si z těchto počátků světovou
industrii Všechen německý bar
vivový průmysl jest spojen pro
střednictvím pronášených ředitel
stev v obrovský trust čili kartel
jenž jim umožňoval rozdrtiti kaž
dou soutěž Před válkou závisela
Amerika od Německa na barvi
vech a dehet základní to látka
pro jejich výrobu byl mrhán v té
to zemi při výrobě svítiplynu a
koksu z uhlí kdežto v Německu
byl pečlivě schráněn V té věci
již před válkou na-stal v Americe
obrat a otevřené pece ve kterých
z uhlí přicházelo na zmar tolik
cenných látek byly nahraženy pe
cemi zavřenými Americká bar
vivová indastrie zakořenila se již
pevně v této zemi a Němci již ni
kdy nebudou s to aby ji povalili
PRVNÍ BOJOVNÍK PROTI GER
MANISACI ČESKÝCH DĚTÍ
SUNDAV
WHEATLESS
en m vinnu? vyxn
I
v
Byl to náš první novinář Vác
lav Matěj Kramerius Nebyl o
všeni prvním novinářem v napro
stém slova smyslu již před ním
vycházely české noviny a to hned
od r 1719 Byly to "Outerní a
Sobotní Pražské Poštovské Novi
ny z rozličných zemí a krajin při
cházející" Začal je vydává ti
pražský tiskař František Karel
Iíosenmucller (starší) Vycháze
ly dvakrát týdně skoro po celé
XVIII stol s šestiletou přestáv
kou od r 1776 do r 1782 V tom
to roce je obnovil František Ko-
zuri (Kosorius) a vydával je ná
kladem dědiců Rosenmuellero
vých až do r 1785 s titulem 'Praž
ské České Noviny Ale až do ro
ku 1786 tedv do vzniku "Schoeir
fcldských cis král Pražských Če-1
skýeh Novin" jejichž prvním re
daktorem byl Václav Matěj Kra
merius nelze mluviti o novinách
českých v dnešním slova smyslu
Bylo na nich ještě mnoho co při
pomínalo staré kroniky
Neubráníme se tomu přirovná
ní vezinerae-lí do rukou jeden ro
čník "Outerních a Sobotních
Pražských Poštovských Novin" a
vnucuje se nára i při pobijdu na
Schoenfeldské a Krameriusovy
Noviny (tyto vycházely od i čer
věnce r 1789) Ale v obsahu je
tu přece pokrok patrný Až do
Krameria české noviny pouze re
gistrovaly zprávy které byly re
daktorovi úřadem dodány a pro
lid n neškodné uznány Tak se
nařizovalo patentem ze dne 31
března 1769 Až teprve Kráme
Aas poslil rčlaotU tiiku jíl dú
Josef II zrušiv skoro úplné" cen
suru patentem ze dne 11 červen
ce r 1781 hlásal nadšeně" ideje
osvícenecké a povzbuzoval všech
ny české vlastence k pěstování a
zvelebování jazyka mateřského
poučuje zároveň všeehn)- kdož se
ještě za svůj mateřský jazyk sty
děli o jeho kráse a ušlechtilosti
A je- zajímavo že děje se tak zrov
na v době kdy Josef II snil o jed
notném rakouském státu s jednot
nou centrální správou ve Vídni a
jediným jazykem — německým
v celé říši (jcrmaiusace začala v
Rakousku již za Marie Terezie
Ona prohlásila školství za politi
kuní (věc státní) a dle rad svého
osobního lékaře Gerharda van
Swietena provedla po zřasení řá
du jezuitského (1773) reformu
školství: v každé farnosti měla
býti škola triviální ve větších mě
stech školy hlavní a nejvftších
školy normální N'a gymnasiích
universitách zavedla místo latiny
němčinu Josef II vydal r 1784
nový studijní řád který nařizo
val za podmínku pro přijetí do
střední školy znalost němčiny -
Tak byla vnucována němčina i do
jmenovaných škol nižších
Kramerius byl nadšeným ctite
lem Josefa II Nazývá ho v novi
nách "nejlaskavějšřm Otcem"
velkým Císařem" Jak překle
nul rozpor který byl mezi snaha
mi jeho a ceraanisační s:ahou
moeiilářovou! Zcela jednoduše:
prohlašuje v českých novinách že
_ _ ' I v r - „
panovniK si přeje aoy jazvk če
ský byl zvelebován
Když dlel Josef IIS r 17M v
Praze navštívil též české divadlo
Boudu na Koňském trhu (nvní
Václavské nám bouda bvla v
dízkosťi nynějšího Zemského mu
sea) Čeští herci hráli před pa
novníkem hru Václava Tháma:
"Louteníci aneb Veselá Bída"
"závěrek učinil velmi směšný
pantomimický ballet od Pana Bal
letmistra Séve zhotovený tohoto
nápisu: Čihadlo aneb tak vás číž
ky chytáme!" Kramerius refero
val v novinách o výsledku tohoto
slavnostního představení: "Náš
ntjlaskavější Mocnář ráčil e tu
přes obě tyto divadelní hry zdr
íeti a okázal na sobě veřejné pře
devším valně shromážděným' li
dem k obzvláštní pochvale všech
nařich vlastenských Herců i k
nejvetsnnu Veškerému Národu Če
ského potěšení svou znamenitou
:1 okojenost a mysli veselost Ta
ková jest vlastenecká láska naše
ho nejsla vnějšího Mocnáře! — Z
sve přirozené nejvysM štědrosti
naše divadelní Herce ráčil 25 du
káty nejmilostivěji obdařiti —
Všichni upřímní Vlastenci v srd
cích svých zvolali : Zdráv buď Jo
zef ten nejdražší Otec! kterýž la
skavost svou na jazvk Český i
tímto na sobe okázal a skrze tak
znamenitý priKiad svůj nejmae
tomu chce než abychom v vlasti
sve i vlasteneckou nulou rec nasi
rozšiřovali a pokud možné zvele
bovali"
Pouhé oné formalitě dal Kra
merius jako Čiperný jiovinář vý
znam kterého neměla obelstil cen
sům a dosáhl čeho chtěl: po ná
vštěvě panovuíkově bývala Bouda
plna
Zvláštní pozornost věnoval Kra
merius v novinách školství Ča
sto uveřejňuje zprávy "o veřej
ném skolcnn zkoušeni" chtípo
plně význam školy pro pokrok lid
stva Tak čteme na př v Schoen
feldských Novinách z r 178G na
str 139 tuto zajímavou zprávu:
Byla' přítomna veřejnému zkouše
ní fjfdetá stařenka a "radostí nad
ochotnými odpovědmi mládeže v
tato slova promluvila: Kdybych
jen tak dokonce stará nebyla
kdybych jen o 20 let mladší byla
chtěla bych ještě jednou jako ty
dětí do školy chodili" Kramerius
r tomu poznamenává: "Ta'cov
žádost naučiti se něčemu dobrému
příklad dobře vyučených dětí v
starých lidech působí"
Každou zprávu o veřejném škol
ním zkoušení pozdravuje několika
nadšenými slovy na př: "My
doufáme že přátele a příznivci li
terního umění tu zprávu tak la
skavě jakž i my sme ji do našich
Novin přijmou"
Ale docela jinou nálada připra
vuje u čtenáře pro zprávu kte
rou se vyslovuje obdiv nad tím
ják katecheta ňa normální škole
v Poděbradech naučil pěkné v 10
měsících své žáky jazyku něme
ckému: "Následující list klademe
toliko na snažnou žádost Pana Do
pisovatele do našich Noviu mají
ce za to že nám Páni Čtenáři za
zlé mít nebudou když jim tu véc
k čtení předkládáme na které
jica aoho záležen Ewiie" —
Zpráva je otištěna velmi drob
ným tiskem Jo to zřejmý odpor
proti gcnnnnisaei panovníkově
Ještě rozhodněji vystupuje
Kramerius proti germanisaci po
smrti Josefa II Ve svých vlast
ních novinách z roku 1790 (tehdy
vycházely ještě s titulem "Kramé
riusovy cis král Pražské Poštov
ské Noviny" až následujícího ro
ku byly změněny v "Kramériu
sovy cis král Vlastenecké Novi
ny") píše na str 119: "Následu
jící zpráva zaslána nám jest od ji
stého upřímného Čecha My 1é
zprávy bez podotknutí nechati ne
můžeme Zvlášť proto poněvadž
ona všem vůbec Českým rodičům
k srozumění dává co by oni o vy
ucování svých dítek smýšleti a
nacez lepšího rozruysliti se měli
Cti a srozumíš "V jistém měste
čku" (tak zní ta zpráva) "jakž
to za obyčej vzato byly dítky v
Německém jazyku vyslejehány a
podle zevnitřního zdání dosti veli
ký prospěch v témž jazyku učini
ly Když jeden pacholík vyvolán
byl aby pověděl jakby již Čecho
vé s svou pilností daleko byli při
šli on počal v Něnwčként jazyku
vychvalovati nově založenou cu
krárnu na Zbraslavi nedaleko
Prahy vypravil všecken užitek a
to takovou vejřeěností že bylo mi-
o poslechnouti Jistý Pan Hra
bě au tomuto školnímu zkoušení
přítomen byl řekl k pacholeti v
Německém jazyku: "Dítě! ty
musíš zajisté rád cukr lízati pro
tože tak pěkné věci o cukrárně vy
pravovati umíš?" Pacholík odpo
věděl: "Jemnost Pane já neroz
umím co se mne ráčíte tázati'
Pan Hrabě řekl: "Také-li tomu
rozumíš co si o cukrárně vypra
voval?" "Ani slova" odpovědělo
dítě — "
Tato zpráva která veřejně od
sužovala nesmyslné vyučovaní če
ských dětí dotkla se kohosi ne
mile snad učitele onoho pacholí
ka který vyzval Krameria dopi
sem aby zprávu tu odvolal Leč
vrarnerius um v novinách odpo
vede!: "I pnmný Příteli Pane
Sch— ! nevidí se mi abych v 15
Nru mých Novin uvedený příběh
s školním pacholetem odvolal po
něvadž naprosto žádný jmenován
následovně ani uražen nebyl
Skoditi komu nebyl úmysl mého
'ana Dopisovatele Jedině chtěl
ponavrhnouti že pouhé České dít
ky v cizím jazyku cvičené zde
onde dokonce žádného i toho pro
spěchu nemají"
Tak psal český novinář před
více než stem let a tak varují a
poučují čeští novináři i v naší do
bě začátkem každého školního ro
ku a marně čekáme kdy smazána
bude tato šeredná skvrna na kul
tuře lidstva kdy přestane zločin
páchaný na českých dětech tím že
nedostává se jim (často jen z ne
dbalosti a netečnosti rodičů) vý
chovy v jazyce mateřském
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ 1
MANDLE
Píše Dr J J Warta
Zřídka zánět mandlí anebo vře
dy okolo mandlí zaviněné zánž
tem způsobí smrt lei ochromení
srdečních komor vede k vleklé
slabosti která u dospělých nemů
že býti nikdy napravena U dětí
příroda často napraví tento de
fekt :
Zánět mandlí není tak nevin
nou chorobou uvážíme-li jaké
důsledky může míti pro srdce' —
Některé mandle mohou býti za
rostlé a nezdají se velké jiné pak
zdají se býti na malé stopce a po
hybují se v hrdle Zarostlé man
dle jsou nejvíce nebezpečnými af
už jsou malé anebo velké
Můžeme býti ubezpečeni že
mandle jež jsou uvolněny a vy
vstávají nejsou chorobné a zaní
tí-li se vyléčí se záhy a dobře Za
rostlé mandle nalezneme po jich
zanícení V každém případě zá
nětu mandlí musíme být i nanej
výš opatrnými Nevystavujme se
venkovskému vzduchu v takovém
případě a nechceme-li již ležeti na
lůžku zůstaňme aspoň v klidu ve
světnici
Jedná se hlavně o záchranu si
ce a je-li srdce také zasaženo
zabránění jeho napjetí Nepovil
žujme zánět mandlí za něco zceb
nevinného Nevystavujme nebe
pečí srdce Jsme-li postiženi p
druhé zánětem mandlí (horečko
bolestmi v hrdle anebo oteklými
mandlemi nečekejme na třetí o-
nemocnění a nechrne je odstranit
ať již jsou velké anebo malé A
jsou chorobné anebo nikoliv
Nikdy nemůže býti rozhodnuto
jsou-li mandle chorobné anebo ni
koliv kdy se na ně podíváme ane
bo necháme je prohlédnouti Ča
sto mandle jež se zdají zdravé
ukáží se chorobnými když jsou
vyjmuty Je ještě jiná příčina
jež mluví pro jich odstranění a t
rheumatism Tytéž zárodky jeH
napadají mandle a srdce působí
rheumatism v kloubech ne však
tak často jak se všeobecně má za
to Všichni dobří lékaři při diap
nose trpí-li pacient rheumatii
mem nejdříve prohlédnou man
dle a af už tyto vyhlížejí chorob
né anebo nikoliv radí k jich od
stranění
1 (Pokračování)
RUSKÁ PETROLEJOVÁ POLE
VBAKU
Město Baku vystavené dle vzo
ru amfiteátru na jižní straně po
loostrova Aspheronu jenž zabí
há daleko do Kaspického moře
jest "Tampieo" ruské říše Dvě
veliká petrolejová pole zahrnují
přes 2700 pramenu a jsou hlav
ním středem petrolejovým Evro
py Kdyby se bylo trutonským
mocnostem podařilo dostihnouti
ho dříve než ho Britové obsadili
rána byla by bývala ještě vážněj
ší pro věc spojenců nežli zmocně
ní se rumunských petrolejových
polí německou armádou při obsa
zení před mnoha měsíci
Podle ensu rok před vypuknu
tím války Baku bylo město veliko
sti asi jako Oakland Cal nebo
Providence R I ne-bo Toledo
O prohlašuje "National Geogra
phic Society" Jest to hlavní mě
sto ruské pronvincíe téhož jména
a leží uprostřed nevzhledné stro
mů prosté pláně táhnoucí se po-
dél západního pobřeží Kaspické
ho moře Kaspické moře jest 81
stop pod úrovní moře a Baku vy
výšeno jest jen o 30 mil nad tímto
vnitrozemním mořem takže jest
přes 50 stop pod hladinou oceánu
Před mnoha stoletími perští cti
telé ohn5 objevili le přírodní ply
ny vycbiíející z rozsedlin tkal
poblíž Baku by hořely a několik
mil od tohoto města jsou tidžny
zbytky jejích starobylých chrámu
Město samo existovalo od počátku
Šestého století Vlastnictvím Hu
ška se stalo teprve před více než
sto lety
Hořejší část mě%ta podobající
te zadní řadě polokruhového di
vadla (amfitheatru) jest Maleb
nou tatarbkoa čtvrtí se ými
mnoha úzkými nličkami a orien-
talskými bazary Palác chánů z
13 století jest v rozpadávajícím
stavu a byl po mnoho let užíván
Rusy za vojenské skladiště Nej
význačnější budovou v městě jest
massivní Kis Kale nebo Panen
ská Věž jež jest 147 stop vysoká
a nyní je užívána za světlárnu
Pochází z byzantické doby
čtyři pětiny v ruské říši vyro
beného petroleje pochází z vříde!
v Baku Největší těžba petrole
je v tomto distriktu b}'la před
čtrnácti lety kdy činila skoro
10000000 tmi surového petroleje
V roce 1905 byl však zhoubný o
hen který na delší dobu zmenšil
produkci Poslední úřední čísli
ce o výrobě petroleje v Baku jsou
ony z roku 1915 kdy bylo výtěže
no přes 7000000 tun Většina pe
troleje z vřídel jež jsou od 500 až
do 2000 stop hluboké jest vedena
rourami do Batumu na Černém
moři leč Baku jest též spojeno že
leznicí s tímto mořským přísta
vem jakož i s Roštovém na Donu
Prvně jmenované město jest 500
mil k západu cestou přes Tiflis a
druhé 818 mil k severozápadu
Kromě petrolejového průmyslu
Baku má též suché doky obilní
mlýny továrnu na sírovou kyseli
nu a tabákové továrny a jest hlav
ním středem dovozu surové bavl
ny hedvábí ovoce sušených ryb
vína a rýže vyrobených v Persii
a Zakavkazí
Město má své jméno od větrné
ho Jiřmotění (badkule) neb větry
jsou stále prudké na této části po
břeží Kaspického moře
KDO VZKŘÍSIL RUSKO?
To čemu nikdo téměř nevěřil
stalo se skutkem Připadá to ja
ko moderní zázrak Rusko se pro
bouzí a přesvědčuje nejen Evropu
nýbrž celý svět o možnosti nemož
nosti jeho vzkříšení Mnohotvár
ná hluboká slovanská povaha ten
tajemný její myšlenek proud —
Svět stojí překvapen tímto kolo
sálním obratem ojedinělým v dě
jinách Snad až budou se Ktudo-
ati motivy tohoto skutečné histo
ricky grandiosního obratu bude
řada těch kdož budou si přičítati
prvý a nejsilnějsí Vliv na tomto
převratu Ale nechť soudí histo
rikové politikové a diplomaté
jakkoliv zůstane pravdou že Ru
sko nevzkřísil nikdo jiný než slo
vanská duse opet duně českoslo
venských vojáků tolik to temné
Rusko nrilujícíeh rozMmnějících
jeho stínům a bolestem Nikdo tak
hluboko neprocítil ruskou naivní
duši jako českoslovenští vojíni
Když již všichni přestali věřiti v
Rusko nepřestal v něho véřiti
ěrný jeho bratr Čechoslovák Ne
zradil neopustil vytrval miloval
a miluje ty svoje naivní Rusy
které otrávil jed německé propa
gandy napotom přílií silná dávka
spojených mjileuek v jádru krás
ných a ileehetných ale duši pro
stého ruského lidu podávaných a
předkládaných způsobem a for
mou která nutné musila vest K
extrémům jejíchž jsme byli dlou
hé mědíce svědky- Trpěli j-nic s
Ruskem a jeho lidem a práčovi
na jeho obrození a dnes již již za
padající slunce naděje vylézá nad
obzor a hlásí vzkříšení jednoh
největších národů Slovanstva'
ino sebou se rozumí že Evropal
svým vysokým ritem politických I
ambic nechápala Rusko a počítá-
la s Ruskem oficielním západním
politikářským jak Vyhlížela jeho J
vládní representace za carského
režimu Německo při své rafino
vanosti zaselo příliš rychle roz
orat do hlubokých brázd ruské
iuše A následek toho byl že mí
sto úrody vznikla zkáza Německo
klidilo polovičku svých zasetých
íadějí neboť na dně ruské duše
hluboko kam nikdy nemohl vnik
íotitf falešný paprsek německé
vultury zůstal přece jenom pod
popelem a nánosem čistě německé
védr žhavý uhel slovanského cí
'ční který československý voják
rozdmýchal v plamen a požár
jenž dnes zachvacuje celou ŠirSu
bohatou Rus A tento požár Ru
ska tyto plameny již dnes svými
plameny zasahují celé stohy ně
neckých plánů ba ony jako svě
domí dnes zjevují se jiěinecké
vládnoucí rodině i národu aby
podaly důkaz tisíckrát historií do-
kázanýr že Slovanstvo nikdy ne
bylo poraženo nepřítelem nýbrž
vždycky Slovan jenom Slovany
mohl poraziti a zničiti A Rusko
je dějinným dokumentem tohoto
itavu Dnes opět vstává Rus ve
liká krásná a strašná a přichází
okamžiky kdy bude celý národ
vyrovnávali pokoření hanbu
rastu bídu a smrt spáchanou na
ruské duši myšlenkou i činem ně
mecké duše: Rusko ovládnouti a
zotročili Přichází hodina a dei'
kdy východní zuovuvytvořenvru-
ský front promluví německým vo
lákům do duše poslední válečné
heslo po svém po Rusku A so
tva bude lze odpovědět na tuto
ránu spravedlivě trestajícího My
vénu vzdy vzdy isme milovali
zůstavše věrni a blízcí duši ne-
čfastuýcli bratrů Ruska jimi jsme
pomohli z hrobu A my věříme
že oui nám toho nikdy nezapome
nou Naše krev slila se v bratr-
ítvi které nikdy nevymře — F
Janský český voják v D II
Němci zaplavili
ii i i i
aoiy v okou Lensií
ranz ix rijna — učíc™ " !
ní svědek který navštívil okolí]
Lensu od doby německého ústupu?
z tohoto města oznamuje že že
ložnice a pouliční dráhy byly zni
ceny tratě- vytrhány a pokronoel
ny a naházeny na hromad}' Mřf
sto téměř srovnáno bylo se zem
Obyvatelstvo města jež před vál
kou čítalo 33000 duší odešlo
niěsto je mrtvo Voda zaplňu
většinu dolů které před válkif
poskytovaly uhlí víc jak 30O0(K
tun ročně Oznamuje ae že ml
sta Roulera a Thouront byla zij
čena chuěra §
rvemci zanaim % 3
i
Stockholm 11 tíjna — Néi
j-k se sděluje vyklizují nekli
íúsíi zabraného ruského nzenií' : '
vydávají v ruce bolševické vlžj í -
Němci Wfotx 1 gebou vše co j í
nějakou cenu { )