Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 9, 1918)
Strana 4 r--WTTV rOKEOK DNE 9 ftfTNA -191$ POKROK PUBL CO vydává POKROK ZÁPADU a níÍHtni vyilňní v frčte pro Salině okros Nebraska vo Si-huyler a Clarksou pro okres Colfnx Nebraska ve "Wilsou Kus pro stát Kaiwas v Cedar Rapiila la pro stát Iowu v 8t Paul a Minneu]olU Minn pro Btát MinncHotu a v Tyndull S T )ro státy bnuth a North Dakotu PŘEDPLATNÉ: Pro Opojené Státy $'250 Pro Kanadu $370 Zásilky petóžní tiějtež se pomoct po nřžních poukázek Exprecs Money Orilors) bankovních poukázek (Bank Draft) anebo v registrovaném dopise Ozuamujete-li své přestěhováni udej te starou i novou adresu Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní me ochotné Musí býti sluSué psané bez úmyslu nřkoho osobné poškoditi a podepsány plným jménem ať již má býti v redakci utajeno anebo v dopise uveřejněno JAK NĚMCI KOLONISUJÍ Edmond II L Gorges náměstek sekretáře vnitra v Jihoafrické U nii uveřejnil v těchto dnech zprá vu obsahující důkazy o brutál ních methodáeh používaných Ně meckem ve spravování jeho kolo nií v Africe Tato zpráva tvoří odpověď břitké vlády na nedáv né prohlášení Dr W S Solfa jenž přítomně zastává zbytečný úřad německého ministra zámořských osad že Německo bude požadova ti návrat kolonií na mírové kon ferenci Zpráva Gorgesova jest jednou z upjsensačnějšíeh jaké byly kdy vydány o německých koloniálních methodáeh a pova žuje se za těžké odsouzení schop nosti Německa k vládě nad černý mi domorodci v Africe Důkazy na kterých zpráva tato jest zalo žena' jsou vyňaty z úředních ně meckých dokumentů vydaných ve Windlioeku z přísežných vý povědí domorodých náčelníků a z přísežných výpovědí Evropanu scznántvných důkladně s Temnou pevninou jakož i ze spisů guver néra Leutweina jenž držel úřad od roku 1894 do 1905 Dr Paul Rohrbacha Dr Karla Dovea a ji ných V celku vzato zpráva Gor gesova vyvrací úplně a nepopíra tělně smělé ba drzé tvrzení Sol fovo že "humánní jednání Něme cka s domorodými plemeny před válkou získalo mu morální právo aby bvlo velkou koloniální moc ností'' Vzhledem k tomuto nestoudné mu nároku následující sdělení Gorgesovo jest zajímavé: "Míně ní mezi zdejšími domorodci jest jednomyslně proti tomu aby do morodci byli kdy navráceni zpět něžné dobrotě Německa Každá zmínka o možnosti takového dru hu se strany Velké Britanie vyvo lává mezi domorodci pravé zděše ní Zpráva ukazuje že prvních dvacet pět roků německé vlády v Jihozápadní Africe bylo nepřetr žitým řetězem oficielní zpronevě ry soukromého utlačování kru tosti barbarství a loupeží což vy vrcholilo v rebeliích Nererů a IIo tentotů Během prvních sedmná cti let německé vlády nebylo žá dného zákona pro domorodce Ta ková ochrana jakou zákon even tuelně stanoví byla na konec za vedena ale na řízení vykořisťo vat! domorodé dělníky do krajno sti zůstal v platnosti Když Němci- poprvé přišli sdě luje zpráva uzavřeli rozličné do hody s domorodými náčelníky a le tyto dohody dle osvědčeného pruského vzoru staly se záhy pou hými "cáry papíru" a domorod ci byli podvodně připravováni o své nejlepší pozemky Obchodní ci a osadníci olupovali je o jejich stáda dobytka jež byla jejich je dinými statky a potom byl vy 1 dán zákon jenž bránil vůbec do morodcům vlastniti veliká stáda dobytka Domorodci byli tímto způsobem volky nevolky dohnáni k prácí za směsně nízké mzdy a často nebyli placeni vůbec Jed nalo se s nimi pravidelně jako otroky a jejich ženy byly syste maticky týrány a pronásledovány apoštoly nefalšované kultury již je násilím brali do svých harémů To byly některé z věcí jež kone-JIIIIIIIIIIIIIIIIIHIllltlIlllIllIlllllllllllllllHI n Shxre í Shm KStz f!!!l!I!!!:i:!!!!!n:!:!í:J!!H!!í!:i!!!I!Jl!!J!!!!í čně dohnaly domorodce k rebelii která byla potlačena s takovou krutostí že tři kmeny jež se na povstání podílely byly takřka vy hubeny Počet Ilererů klesl z 80 000 na 15000 duší Ilotentotu z 20000 na 9000 a Beng-Damarň z 30000 na 12000 Tím způsobem S procent obyvatel kmene Here rů bylo vyvražděno a polovina druhých dvou kmenů sdílela ten týž osud Aby vyhlazování domo rodců pokračovalo rychleji a dů kladněji — shovívavý guvernér Leutwein byl nahrazen notorie kým generálem Trothou jenž ne dávno před tím přijel z Německa do Východní Afriky kde udusil v krvi povstání Arabů hromad nými massakry Generál Trotha vydal pověstný "vyhlazovací roz kaz" v němž se stanovilo ze žád ný muž žena nebo dítě z kmene Ilererů nesmí dostati milost "Za bijte každého z nich nebořte za jatců" pravil generál Trotha v tomto rozkaze Důkaz že tyto in strukce byly až příliš věrně plně ny spočívá ve vyprávění bývalé ho podkoního generála Trothy jenž popisuje jak jedenkráte do stal rozkaz k zabití mladé herer ské ženy Zachvácen odporem o- depřel tak učiuiti načež jeden německý voják vrazil bajonet do těla nešťastné ženy a pak jej při držel krvácející podkonínm před očima Jeden německý důstojník s hloučkem vojáku stál na blíz ku ale žádný z nich nezakročil v zájmu nebohé černošky Jiný spolehlivý svědek jenž byl s generálem Trothou po dva ro ky vypovídal že neví o žádném případu že by zajatci bývali byli ušetřeni Ani po rebelii nedařilo se domorodcům o mnoho lépe Je dním z nejvýznamnějších doku mentů ve zprávě jest však tajný oběžník guvernéra líeitze z roku 1912 adresovaný místním správ cům v němi se guvernér zmiňuje o zoufalém smýšlení které se stá vá všeobecným mezi domorodci — "Důvod který se všeobecně uvá dí k tomuto faktu" píše guver nér "jest to že brutální výstřed nosti evropských protivníků do morodců se otevřeně množí Dlu žno litovati že i policejní úřední ci provinili se takovými činy v některých případech a že taková provinění nejsou trestána před zá konitými soudy takovým způso bem jak by se mělo díti v duchu spravedlnosti vůči domorodcům" (Sekretář Gorges připojuje pří sežné výpovědi od domorodců což poskytuje jakousi představu o hrůzovládě která nad nimi pa novala a dodává: "Případy kru tosti bestiálního jednání které pro zvrhlost a nemravnost jsou o pravdu neuvěřitelné jsou rovněž obsaženy mezi přísežnými výpo věďmi ale nemohou býti ani uve řejněny" — Dlouhá Část zprávy pojednává obšírně o situaci domo rodců před zavedením tak zvané ho zákonníku Nařízení týkající se trestné jurisdikce nad domo rodci obsahovala ustanovení kte rá se příčí každému pojmu o spravedlnosti Domorodci byli souzeni ne před obyčejnými sou dy ale před důstojníky kteří mě li rovněž policejní moc a povin nosti a měli autority předat i své soudní právo podřízeným offieiá Itím Věznění v řetězech a mrská ní bylo dovoleno nejen pro těž ké zločin}' ale rovněž jako "dis ciplinární" opatření na žádost zaměstnavatele nebo pro poruše ní zákona o pánu a sluhovi čili pro subordinanci zahálku a zane dbávání povinností Ze zápisků německých soudů vysvítá jasně že výpovědi domorodých svědků by ly pravidelně ignorovány a že do morodcům nebylo dovoleno vypo vídat! pod přísahou Domorodci byli ustavičně udržováni ve stra chu nemajíce příležitosti k hle dání nápravy a neodvažujíce se jiti k policii sc stížnostmi Bu-dou-li Němci na mírové konferen ci požadovati kolonie zpět budou zdrceni těmito důkazy INDUSTRIÁLNÍ SAMOSTATNOST Povzbuzením nutných industrií ve všech dílech světa válka nau čila mnohé národy leLti veliké ekonomické ceny Tímto způso bem Činěn byl také pokrok od ka menného věku kdy Šípů obušků a dokonce i velkých balvanů pou žíváno bylo ku zkrušení nepříte le — Ekonomická stránka války ne pochybné byla vždy nejvíce pro nikavým faktorem V přítomné době je skutečně jednou i nejdů ležitěiuoh ProUiii'' vilku Ně mecku lid anglický byl nucen vy vinouti a rozvinouti své vlastní zdroji? Následkem toho bude ny ní s to vydržťti v míru německé výklopné mtlhody které po mno há léta dusily slibné britické in dustrie hned při jich zrození Sta ré poměry jsou obšírně líčeny pro fesorem Gregory z King' College v řeči při otevření nedávné vý stavy britických vědeckých pro duktů V minulosti poukazoval profesor nebylo dosti spolupůso bení mezi vědeckými pracovníky a vyrabiteli Od započetí války silnější alliance přivozena byla ve Velké Britanii a slibuje býti j-ště závažnější v budoucnosti Vědátor dříve obmezoval se příliš na aka demickou atmosféru a nedal si nijak práci aby pochopil problé my industrie zatím co vyrabitel zanedbával seznámili se dostateč ně o podstatném industriáluím vý vinu representovaném bohatými zásobami vědecké znalosti nahro maděné v laboratoři Bylo všeobecně předpokládáno že původní vědecká práce byla skórem výsadou Německa ačkoli naproti tomu bylo pravdou že mnohé moderní industrie vzaly původ v Britanii Francii a Ame rice v jich vědě a vynalézavosti V čistě vědecké iniciativě bádáni země ty byly pionýry Jest pouze pravdou že v praktickém vy užit kování zděděného jich vědeckého ginia pro índuliiáiiií problémy země ty byly nedostatečné Leč pod nátlakem války tyto poměry byly překonán}' Probuzení sklářské industrie u možuilo britickýiu vyrabifelňm vyhovět i všem nátlakům Čisté draslo potřebné pro jistý druh skla získáno jest nyní novým pro cesem elektrolytickým a dle pro hlášení Sir Jlerbert Jacksona pro fesora chemie na King's College nikdy nebude již zapotřebí něme ckého produktu Britičtí yyrabi telé chemikálií dovedou dnes vy hověti veškeré poptávce po podo bné souborné organické drogy jakými jsou na příklad salii-ylo- vá kyselina aspirin phenesetin a salvarsan mimo fotografických chemikálií souborných barev a spojených produktů na něž Ně mecko mělo dříve monopol Mag netová industrie octla se na zdra vými základech a vypudila 'učme- ck(jui industrii na dobro ivrdý porcelán pro elektrické potřeby a laboratorní zboží jest nyní zpra cováván v Anglii Britové pro dukují nyní již všechen tuugstcn požadovaný pro zvláštní ocel a chlubí se že mohou jím zásobit! celý svět jestliže toho bude zapotřebí Jediné politování vyznívá z ře či profesora Gregori-ho Jeví se velká potřeba výchovného záko na jenž by učinil více pro věde cké a technické cvičení "Jsme u boze pozadu za Německem a Spo jenými Státy" pravil "v počtu studentů kteří berou tyto vyšší kursy jež je přizpůsobují pro přední místa v industrii" V tomto ohledu americký lid rozeznává co bylo docíleno ve stech technických školách po celé zemi jež nabízejí silné kursy — Nejen existují zde státní a sou kromé ústavy ale rovněž zvláštní university pro bádání s nadacemi povzbuzujícími vědětjí theoretic ké Stává zároveň spolupůsobení se strany vyrabiteltt kteří vydržu jí zvláštní vědecké laboratoře pro tento účel Navzdor všemu tomu existuje netečné stanovisko v A merice kde nalézají se dosud roz sáhlé panenské zdroje vůči nále žitému 4 chránění naší domácí in dustrie Spojené Státy byly va rovány před poválečnou záplavou z německých továren Kdyby ihned tento stav se neuskutečnil bude zcela dobře uvážit! lekci ja ké dostalo se Velké Britanii v prů běhu čtyř roků kdy německý ob chod byl před ní uzavřen Uhelný dehet a barvířské indu strie náíí země pokročily ne kro ky cle r celé skoky — z dětství do thÝ2 vyvinutého stavu jenž jest dnfi pěkným národním ma jetkem To je typické pro expan sí jež musí rovněž se dostavit! v jiných industriálních podnicích pakliže Amerika až mír bude pro hlášen očekává spolupůsobení se spojenci při obmezování německé ho obchodu v domácích jich trzích a jiných jež oni kontrolují 6T&EDNÍ EVROPA— ' SLOVANSKÁ Pod tímto názvem uveřejňuje ivýearský universitní profesor A Francois v listu "La Tribune de Gtaéve" ze 3 křpia'tlástk kterém popisuje své dojmy z roz hovoru s generálním sekretářem Národní Hady Zemí Českosloven ských Dr E Benešem a spolu ná zory jež si z rozmluvy této uči nil o příštím samostatném česko slovenském státě Zmíniv se o hlu bokém dojmu jakým naň působi la osobnost Dr Beneše o němž je přesvědčen že bude jednou uvá děn mezi spolutvůrci nové Evro py švýcarský žurnalista píše: "Hovořili jsme o českém vojsku o československých úspěších v Iíu sku a Sibiři o řeči presidenta fran couzské republiky o uznání samo statného československého státu Hovořili jsme ještě o jiných vě cech A poznenáhlu v plném svřt- le vynořil se před mým zrakem obraz Střední Evropy ne však již německé nýbrž slovanské" Prof A Francois rozepisuje m o budoucnosti této nové Střední Evropy Db jeho názoru bude sa mostatný československý stát tvo řiti její střed a spolu opěrný bod poněvadž bude nejméně dotčen válkou a hospodářsky finančně i politicky nejsilnější Když byl ciframi dokázal toto své tvrzení o hospodářském významu nového státu praví: Avšalk co mne vede především k této víře v příští samostatný stát československý jest vysoká kultura českého náro da jeho velilíá zkušenost politická a nezdolná odvaha vytrvalost a disciplina jež osvědčil v dlouhém boji proti německýn utlačovatc lům Prof Francois uvažuje dále o politickém významu českosloven ského státu Zajištění budoucno sti svobodných Čech vidí v českém spolku s Poláky a Jihoslovany který by mimo jiné zjednal české mu státu i přistup k moři Avšak d!e jeho mínění nebudou to Čechy které budou mít hlavní výhodu z tohoto spolku Naopak — mino vaná Jugoslávie a spustošené Pol sko budou více potřebovat Cech Zejména Polsko nechce-li se státi politickou i hospodářskou kořistí Německa Cechy i svou geografi ckou polohou i svým politickým a hospodářským výzuamem jsou d!e p Franeouise určeny k tomu aby tvořily těžiště příští slovanské střední Evropy Úkolem této slovanské či jak praví prof Francois české Střed ní Evropy je nahradit bývalou monarehistickou a reakcionářskou střední -Evropu novým spolkem států svobodných a demokrati ckých Švýcarský profesor samo-j zřejmě uvádí po té jaký význam bude niíti takto přetvořená střed ní Evropa pro budoucnost a svo bodný rozvoj Švýcar Při tom obrací sc s ostrými výtkami proti Švýcarským přívržencům zacho vání Rakousko-Uherska "Ještě jsou u nás lidé 'ducha' kteří nemohou svůj zrak odpoutati od starého Rakouska a to k vůli zvláštnímu "švýcarskému hledi sku" Avšak ještě jiué "švýcar ské hledisko" vzaté pod širším zorným úhlem a toto hledisko vy zaduje rozdělení habsburské mo narchie a utvoření nové rovnová hy politické kde by vládly roz umné síly slovanské demokracie" "Bylo-li to vše včera snem" pokračuje švýcarský publicista "nepochybujeme dnes že zítra „ U~l- t„S íi T i-i icun mru wuuc nnutttuuou i ayi - by Německo — což je dnes nemož no — nemělo býti úplné poraženo česká síla a snaha po samostatno sti je dnes již nezadržitelná Jsouc práv1 tak silou morální jako Bia terictní musí dnes nebo zítra zvítěziti Za to nám ručí jednota českého národa doma i za hranice mi" — Pan Francois končí apelem ku genuanofilskýra vládním kruhům švýcarským jimž vytýká že do sud osvědčovaly snahám Cechů p Jihoslovanů nepřízeň a že proná sledovaly české emigranty ve Švý carsku Tato politika je dle p Francoise nejenom hloupá ale pří mo zločinná Tento sympatický článek Švý carského žurnálu1 je nám novým dokladem že i ve Švýcarsku počí ná se počítati s budoucím samo statným naším státem a že roste počet přívrženců rozbití Rakou-sko-ťherska — Č S TÁBOR Ve společnosti desíti osob vy slovte jméno tohoto královského města šest uejmeně se vám sebe Vědomi přihlásí že tu bydleli studovali pobývali neb alespoň v něm příbuzné navštívili Narodil !i te VI dokonce kdo pak pozná te) co pýchy možno vložiti do ta kového doznání Tábor je bohatou princeznou vévodící Peskému jihu VětSí Pí sek není dobře spojen s hlavními pásmy komunikačními proto re presentuje nás na jihu národně nejplatněji stále ještě Tábor — město Žižkovo Roku 1880 bylo tu 741 ÍI obyvatelů o deset let po zději 8440 při posledním sčítání 10701 Domů je tu 745 Do chudého avšak lepého kra je dívá se Tábor vysokou věží dě kanského chrámu svého Stoletá doba nechala tu českého člověka v čarokrásném území zápasiti u neupravených vod a na chudé pů dě o skývu ovesného chleba Laci né síly pracovní volaly marně po zaměstnáni Pískot lokomotivy o zval se tu v lesních houštinách te prve když tkanivem drah něme cké naše končiny byly přesyceny A tu ještě dotkla se Tábora jen železná cesta proto že odtud do Vídně snad od nepaměti řekou te če česká síla české zdraví česká práce — tím vydatnější v účinku čím více ji hasí slina kmenového záští pod vídeňskou oblohou O transversální dráhu nedosti šťastně zavinutcJu před dvaocti lety parlamentní bitvy sváděny býti musely Naši doufali že se tak ukáže průmyslu cesta do kra jiny kde tolik sil lidských a pří rodních zahálí — ještě dnes jest zřejim jak malými krůčky ku předu jde národohospodářský roz voj Ale hýbe se to — hýbe! Tábor sám patří k nejbohatším městům království Je majitelem allod velkostatku v zem deskách zapsaného k němuž patří 2680 ha (4678 jiter) pozemků v tom po lí 697 luk 122 lesů 1758 pastvin 48 rybníků 65 ha Velkostatek má pět poplužních dvorů Mimo to má obec táborská vlastní kru hovou cihelnu a mlýn- na Lužnici Tento majetek má pro Táborské výhodu že všechny potřeby obec ní hradí se z výnosu naznačeného jmění obecních přirážek nikdo tu neplatí jen školské které roku 1901 při 12 proc vynesly 12530 korun Měšťanským chudobincem ve řejnou všeobecnou nemocnicí vlastním sirotčincem a opatrov nou plní město úkoly lidumilství Studnic vzdělání je tů počet ne malý státní vyšší gymnasium a reálka král vyšší hospodářská a kadeniiie zimní škola hospodář ská školy pokračovací a náležitý počet tříd obecného a měšťanské ho školství Roku 1897 zřízena byla veřejná knihovna která má skoro 2000 svazků Výpůjček by lo posledního roku skoro 30000 Bohaté museum městské působí od roku 1882 Ročně je navštíví asi pňltřetího tisíce osob Pěkné a útulné divadlo městské bylo o tevřeno roku 1887 Dvěma dobře redigovanými týdenníky "tábo rem" a "Ces Jihem'-' politicky si Táborsko oddychujíc Tábor je ryze českým městem při posled ním sčítání jenom jedna osoba prohlásila že "obcuje" něme ckým jazykem S kým asi V Táboře je vlastenectví doma Nikoli jen ono laciné vlastene ctví slov a přepjatých gest ale vlastenectví skutků Všecky ná rodní účely vždy naleznoii dobrou oporu v tomto městě historických památek a vzpomínek jnalebně mezi Lužnicí a meandrovitě rozče pýřeným Jordánem položeném — Český člověk osvěží si hruď zrov na dostanc-li se do středu zdejší městské společnosti S táborský mi dívkami i paničkami můžete bez obav zapřísti hovor o součas né literatuře o uměleckých otáz kách našich dnů — kdo není dost pevný snadno sklidí užitečnou lekci Naši virtuosové pěvci di vadelní společnosti a česká nakla datelství mají ve evých rozvahách Tábor příznivou hvězdičkou ozna ceny Dráhu Františka Josefa namě řili inženýři dosti daleko od tísně ulic Tábora Z počátku se na tu to dálku silně žehralo — ale jed nou čiperné hlavy pochopily že je v této vzdálenosti pokyn osu du aby město v tomto prázdnu pohodlněji rozložilo údy Dnes jsou tu již elegantní ulice s domy nejmodernějšílio zařízení Skoro velkoměstsky vítá zde Tábor pří chozího ! Osvětlení elektřinou doplní zá hy velký vodovod na jehož zřízení-věnovala městská spořitelna 200000 K Pitná voda zu vzdále nosti 16 km povede se jím do i"i sta jemuž dosavadní dobrý vodo vod skoro nestačí Kanalisacc původního města Jyla doplněna a upravena nákladem 85000 K v no VI nové části Tábora vynaloženo tCmui účelu 90000 K P nroslnlém kdysi soukcnictv t' horském není ani stopy Továr nieký průmysl tu však zapouští již kořenv Státní továrna tabá ková zaměstnává 1400 dělníků továrna na usně 40 dvě barevny koží 100 strojní pletárna 2o6 vel Unznvod rukavičkářský 00 stroj ní truhlářství 25 pivovar 65 sla dovna 60 Na stnbrue doly na blízkém konci ukáže cizinci prsten kndv hoch: dávno se v nich všnl již nekutá Tábor v poslcdmen dvou desítiletích nabíral jaksi dech nyní začíná se krev jeho zdravě okysličovat! Křižovatku drah železných v brzku doplní e lektrická trať do Bechyně kteréž to spojení by rádi Táborští viděli prodlouženo až do Týna nad Vlta vou Kdyby jim Ježíšek nadělil ještě spojku k Ml VožieiNi odtud tlale Ke tvonnu neoo a um v iu- i né byli by na ten cas tužeb ko munikačních prosti Tábor touží též po tom aby pří rodní vděky jeho okolí a parnic nosti městské byly hojně obdivo vány Nikde snad příchozí tak přátelsky není vítán a voděn jako zde Jakási Pensinopolis v no- výeh částech Tábora se za těchto okolností vyvíjí tak že Písek se již žárlivě proto někdy zasmuší Letních hostů od roku k roku přibývá tu patrně Je to přiroze no Břehy Lužnice tolik básníků již opčlo hvozdy táborské jsou plny rozkošných cílu vycházek v městě není draho a lid měkký vů- 1 kol všude až je ho člověku líto Když si vyjdete k opuštěnému městu Příběnieím jehož ulice hlo žím zarostlé hrad rozvalený a me chem posllatiý užaslí cizinci s Pompejemi porovnávají — pří rodními půvaby se až opíjíte A když se vrátíte z krásného výletu do čistých ulic pittoreskního mě ita líbal byste v tomto radostném okřáni Tábor — Václav Stech LÁKÁNÍ BERLÍNA Po Vossische Zeitung přichází nyní opět Vonvaefta aby Něm cům rakouským vyčinil za jejich spatnou politiku a aby poklonami nám Čechoslovákům hleděl získa: ti "národy jejichž velká životní energie" vzbuzuje nyní respekt říšských Němců Poslední řeč Czerninova přiměla berlínský " Vorwaerts" který jako list Seheidemannňv jistě nebude po dezříván z nedostatku německého vlastenectví k pozoruhodnému projevu Berlínský list sociálně demokratický uvažuje o rakouské krisi se stanoviska německo-říš-ského a přimlouvaje se vřele za nejužší spojenectví s Rakousko riierskem praví k řeči hr Czer nina: "Hlučné zdůrazňování něk mecké vnitřní politiky v Raktrřu sku nemůže být v Německu při jato s nezkalenou radostí Něme cko není spojpno s rakouskými Němci ale s celým Rakousko-U-berskenu Cíle může být dosaže no jen ve shodné práci všech ra kouských národů Válka takové I r rozsahu a s takovými účinky nepřipouští proklamaci nadvlády j- dnolio národa faktické vylouče ní velkých národů které kulturně a hospodářský jsou ostatním rov noecny Čechové a Jihoslované so v těchto dnech kdy českosloven ské divise jsou v Rusku hlavní o porou čtyřdohody a českosloven ská vojska stojí na všech nepřátel- burácejícím nadšením do náruče j Německa Žádný ro2iunný cW&J nechce aby se rakouští Němci zřekli jedme carky ze svých o prá vrtěných nároků Trpí "stejně těžce jako všecky ostatní národy rakouské tím že Rakousko tento typický stát národnostní ve své ústavě nezná žádných národů ne uznává jich a uchoví jejich život ním podmínkám Ale nemůže být cílcin aby rakouští Němci v Ra kousku vládli nýbrž aby mohli své síly rozvinouti volně vedle o úa tníeh národň To twStSwfí x — — v - ivoivpiiiii s 1 1 naši oukmenovci za černožlutýnJ hraničními kůly nikdy nepochopí' li úkol který mají vůči celém { fVřmeekti nebýt hrází proti tW yauskému příboji ale mosteA $ h-iulu iwiuuum jpjicnz veiKa M il volní energie je Čin! cennými spo J D-německé yfj ý národ ja' Námluvy říšsko jme československý "noua která učí Němce honjU'ij Ale odpovědí jeho na tyto námi 1 vy múze býti jen veliký "ko4