Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 25, 1918)
POKItOrT DM!"2v ZARl 1918 TiriivrirHriTHTvrurvTvrjiuiiiuTUTiiuTUTfvvriruY itrzi I ŽENSKÁ HLÍDKA JANA NERUDY ROMANCE O JARE 1848 I an oponuu trhnul — kiuuiivii ttvřt! Kam Khiu t1Io IbUlvo iilaréJ Kj kamkoli tázavý letol hled vSe nové tuk niludó jaré! A vo vrduihu bimi(':la ilivuú búj a píi nám ji sad pil ji haluzný hfij i jii l nám ji (idul i horotva tem n pila ji celá nám hir& mm II jtůli jdinc: "Volnost — volnost! " Tak lesklá teď celu tak kyprý ret a pohled tak vlheu řásný krev na rublu mládla sval změnil sc v květ 1 ' a každý byl í-lovčk krásuy! Nám vc jedno oplývala noe a den ilen samá byl tužba pln znít: sen — my chvěli se nevěděli oč my smáli se nevěděli proč — ach příznaky prvui lánky! lak ku svatbě Muknul se muistva roj druh druhovu ruku třímal a jásavě ku předu šel ten voj bvf osud i v děla hřímal Kile klobouk tam péro kde bok tam zbraň — kdo tyrauoin pn-liin turan se chraň jeť ztracen kdo ve smích by btať nost bral 7 těch každý by stokrát život dal "za národ i lidstvo cele! I příroda všude se leskla kol den každý jak vybejčkaný měl modrouěkou na sobě kamisol íi zbifrm hvl fiUctkanv Kraj celý jak bálová síň se skvfd ' kdes pod zemí hudba vždyť tančil kdo šel — sám luínbiih nás pokynem k tanci zval a blažen se nad námi usmíval: "Nuž konečně lidmi tedy!" v TAKÉ ZRÁDCI každý čtenář vezmou sobě žádost Strýce Suma k srdci v dobré vůli a jak kc na každého rudného obča na sluší Tuto válku nutno vé šti ku vítěznému zakončení a tomu je nutno peněz peněz a je ště jednou neuč Naše svoboda a demokracie světová musí za kal I v této kritické a pro nás vše -hny těžké době nalezne e mno lio žen i mužů kteří se snaží vy užítkovati poměrů těchto ku svým sobeckým záměrům nedbajíce afii posvátného účele kde se obětují životv rodinv iměiií bii vše en člověka k životu váže a co um svatým za lidstvo za svobodu jeho Co iNk-u nadějných životu se obětuje za osvobození národů za právo a spravedlnost A ti co zůstanou doma by si měli všich ni váiiti do míry největší obětí těchto chrabrých vojínu kteří za náš "krvácí! '—' " ' " ' '"" Ale bohužel nachází se v na šem středu ještě dosti bídných černých duší jež mají pochopení jenom pro své choutky a pro ma mou a těží z obětí jiných I)eu co den vyskytuji se tito škůdci nejen mezi muž: ale i me zi ženami a věru že nás to nad míru bolí že v tak vážné době se najdou tvorové kteří pomáhají Němcům otravovat i ještě tu tro chu zbývajícího zdravého vzduchu a to i zde v této zemi svobody Vi ru že není snad žádný trest do sti citelný pro osoby které se za nuiei takové nelidské prací: lez je možno všechny vypátrali a na měřili jim dle zásluhy! J Strýček Sam s českým lvem ku předu spějí — berlínskou bestii zardousit chtějí by volnost a rovnost nabyly práva již nám vždy přírody vrozenost 1 a va Vašemu národu skytejme slávu - jak v písni tak v tísni budoucích davů dnes občC je závěf našeho bytí kdo s koho t'ii s toho — mamonu žití' ČTVRTÁ PŮJČKA SVOBODY Milá čtenářko! V době od 2S tohoto měsíce do 21 října bude mezi lidem tohoto Soustátí Ame rického konán nápor na čtvrtou pti jeku svobody Doufám že kaž dá ("ccho-Slovačka bude připra vena konat i svoji svatou povin nost vůči léto naší nové vlasti za půjčením naší vládě peněz dle možnosti u dle svých úspor Jem jista že jedna každá z vás dobř" rozumí že se tu nejedná o nějaký dar našemu Strýčkovi Samovi ný brž že naíe vláda žádá od nás j"d noho každého půjčku peněz za kterouž nám dá záruku vc spůso běbondú nesoucích nejméně procentu ťroků ročně -lak nám viem známo uejlepší zárukou na tomto svčlě jíž je nám uiožno ob drželi je záruka vládv Spojnýídi Státu a závazek ten bude dáván ve formě "Fowrth Liberty Loín Bond" dou cenu býti zbavena pro příští když nu poklidilo návrh byl dán staletí všeho nebezpečí teutonskc ho militarismu tak aby malé velké národy mohly sobě vypraeo vat i své sebcurěení — My kteří nemůžeme se podíleli na bojích prvních zákopech musíme ehrá niti záda těch kteří jsou spůsobi- lí svým věkem a tělesnou zdatno stí kdežto my neschopní prvé řa ly musíme na povel konati toho čeho jo od nás žádáno jako každý vojín Tentokráte bude dožado váno od každého by půjčil tolik dle možnosti ne co sám určí ale dle kvóty eo jeho majetek sní sc Když dělník zapůjčí padesát dollarů jeho soused mající de setkráte tolik majetku bude do žadován půjčili vládě desetkráte tolik Naše vláda chce aby břímě půjčky neseno bylo každým obča nem dle percentuální hodnoty Xužc my Ceeho-Slováci konej me svoji povinnost jako až dosud jsme činili v každé válečné činno st: Svct se nam obdivuje nuz zachovejme sobě kredit i v tomto případě Dokažme že si dovede me vážili přátelství a plně oceňu jeme obětě a pomocné ruky vlády Spojených Stálů ku zachránění naší staré vlasti! Byla jsem požádána bych opět se súčastnila práce při náporu čtvrté půjčky a proto ti kteří bu dou cbtíti mým prostřednictvím půjčku si objednati mohou se na mne s důvěrou obrátiti jt „ České ženy které by se chtěly pouauciti v domácím ošetřovaní nemocných mají k tomu vhodnou příležitost nyní Paní Svobodová manželka dra V Svobody cviče ná ošetřovatelka vyučuje třídu v tomto oboru v budově 'Omaha Cit v Mission na 12 a Pacific ul kaž dé pondělí v 7:110 hod večer Jest to velice vhodné pro každou ženii by znala tyto důležité a pro kaž dou domácnost potřebné práce pádu nemoci v rodině Zároveň v této budově slečna A Camm vyučuje1 ženy přistěhovale cké ansrlické řeči a sice české kaž dé pondělí odpoledne od 1 hodiny do 2 a Italky a jiné od 2 do České ženy které by se chtěly při- učiti angličině mají velice vhod nou příležitost tak učinit i a vy hoví požadavkům národní obran tié rady Též jsem byla požádána pí ('ar micbaHovou předsedkou nemoc ničnych potřeb Červeného kříže bych vyzvala české žeuy mají-] obnošené šatst vo které mohou clu lovau cniuiym jíeigieanuni uy je odevzdaly d místnosti v přízemí v Auditorium Každá pomoc bu ue vítaná nebol se mizí zima í íím i utrpení těch jimž není'mož no sol)ě šatstva onatřiti v Teta Vítámváaová Omaha Neb (Pokračování v Tetiněm evi čení) — Tak jsme zápasily sc snopky čím dále tím lépe všechno prý však má svůj konec a tak ta ky niv jsme dosekali došákovali iž ve '1 hodiny odpoledne Však nez jsme aocieiaii cítila jsem " sc mne ncco na zacleci) uvolnilo a slunko se tak na mě smálo až uif nechalo pěknou náplast na zá dceb Ptám se Km my co to je No máte prasklé šaty a na tom miste t-ď zadá spálena — No dobře' je tu Zdena se mnou tak bude zašívat! A tak jsme so zase pěkné naložily na bogňr a je denic domů Půda jest tam místy ještě kamenitá takže když kolo naráží na kámen není to zrovna příjemné Jsou tam též močály a ze všebo nejlépe bych vám popřá la zápas s komáry to je radost Často jseru si myslela na pány z města jhí by měli laciný prosto cvik Zatím jsme přijely domů : kuchařky již nás čekaly Jedna povídá že nejcífeine dlouho dru há že již máme jistě hlad u ta tře tí: Jéjda Trto co je s vašimi zá dy 1 A n)ká' a je?! Xo pra tklo to kdybych je byla koupila u Líbalů a vzala si číslo 50" mo lilo to držet Vždvť já říkám ž: j:- ť) ve méÁi xílijatř To ric1 budéS ziwívat! Tedy jsme se u myly přestrojily a pěkné se na obědvaly a Sly jsme každá po svém A já jak jsem říkala — si přiměřit na šaty To bývalo moje ncjmilejší si v neděli od po ledne lehnout Zdena povídá : Te to já již vím tady o eelém hospo dářství už jsme s paní Tumovco- vou všechno prošly a t aky jsem se vážila A jistě že by se Zdena do hospodářství s děvčaty brzy vpravila nejlépe ji bavilo když našla ve stromkách hnízda vajec Věděla kde slepice zanáší! A a hned taky prošel že se pojede na "rajt" k paní Jakubíěkové Ccslav byl draftováu a již brzy odjede půjdeme se s ním rozlou čit — a jeli jsme Asi dvě míle tam na kopečku stojí malý dome ček čistý a úhledný jako klícka v něm bydlí stará matka se synem Čcslavcin pro kterého tolik pláče že musí na vojnu! A jak by taký neplakala?! Ocslav byl malý chla pec když mu otec zemřel a ma tka ač měla dosti nabídek sc pro vdat neudělala to k vůli chlapci aby mu nebylo ubližováno Celý čas sloužila jen aby hoch byl s ní šetřila na všechny strany pak jej do vyšší školy dala Tak jen pro něj žila — a teď jí jej beze všeho vezmou Inu válka je vál ka ! A ten kdo se jí vyhýbá han ba mu ! A zda-Ii se jí nesprávným způsobem vyhne ten bude úplně nulou před těmi kteří šli a bojo vali pro vlast pro matku! Když isme jeli od paní Jakubíěkové za jeli jsme ke starým Vařílkovtim--(Pokračování) w ZE SLOVENSKÝCH POHÁDEK BOŽENY NĚMCOVÉ O dvanácti měsíčkách Byla jedna matka a měla dvě dcery : jedua byla vlastní druhá pastorkyně Svoji velice milova la ale na pastorkyni ani hleděti nemohla — jedině proto že byla Maruška krásnější než její Holena Dobrá Maruška neznala svoji krá su nemohla si pomysliti kterak to je že se máti tak velmi na ui volala si hned na sestru řkouc jí Strana 6 i Maruška se ulekla zůstala chví li v-udivení stati nle pak osměli vši se přistoupila blíže prosíc : Do bří India boží dajle sa mi zob nať pri vatře zima mňa trasie ' Velký sečen pokynuv hlavou otázal se děvčete: "Xa čože si přišla dieoka uioja čo Mi lde dásí" Jdem na fialky" — odpově děla Maruška "Xie je čas chodit' na fialky veď je such!" řekl velký sečen '''J ved ja viem ale mi sestra Holena a macocha přikázaly do niesť fialek s hory Keď j'ch ne umesicm zaoiju ma rcKiie vas prosím uačíkovia poveclzteze mi kdež jích najdem" In se zclvilil velký sečen popo šel k nejiuladšímu měsíci a dal mu batyk do ruky řka: "Uračok (bře zen) posadili hor — Mesic brr zen sedl bor na kámen a mával batykem nad vatrou V toni oka mžení vzjpaiHila vatra výše sníh začal roztavali stromky začal v pučeli pod 'búčkami zelenala sc rrnvicKa v traviecc ruzoveiv sc poupáťka chudobek a bylo jaro Pod křovím uschovány pod lístky rozkvétaly fialky a než se Maru ška nadála bylo jich jak by mo drou plenu postřel Chytro sbieraj Maruša chy- tro!" — kázal jí březen Maru ška radujíc se trhala až měla velikou kytici fialek Potom' mě síčkům pěkně zaděkovala a vesele pospíchala domů Divila se Holena divila se ma eecha vidouce Marušku že přiná ší fialky: šly jí dvéře otevřít í fialek po celé chýži zava- vniie nula "Kdeže si jich natrhala?" ptala se urjmtně Holena Xuž vysoko tam v bore roslú pol kříčkami dosť jích tam vě ru" pravila Maruška — Holena vzala fialky dala si je za pas vo něla k nim sama dala matce při- voněti ale sestře neřekla: "Při voúaj" inuny den novela si uoicna u pece a zachtělo sc jí jahod I za hněvá kdykoli na ni pohlédne Všecku práci sama podělali muse la poklízela v chýži vařila pra la šila předla tkala trávu nosi la i kravičku sa mottu ká obstarali musela Holena se jen strojila a na zásíní si hověla Xež Maruška všecko ráda pracovala byla trpě livá snášejíc láni hřešení sestři no i matčino jako beránek Xcbylo to všaík nic plátno ony byly den ode dne horší a to jedi ně proto že se Maruška stávala čím dále tím krásnější a Holena škaredější í pomyslila si matka : "Xaěo že by mne to bolo abych si ja nechávala pekuú pastorky ňu v dome keď přijdu chlapci na ohlády (námluvy) zalúbí Iarušti a ucbudú chceť lúbit Holenu" Od toho okamžení hleděly ma- eeeha i dcera její jak by se uhn ilé Marušky sprostily hladem mořily bily ji nez ona trpěla a pn toni všíMii stávala se den ode div krásnější Takových utrpení si na ni vymyslily že by statečnému é!o věku ani na um nepřišly Jednoho dne bylo to v polovici ledna zachtělo se Holeně vůně fia lek "Choj Maruša dones mi s hory KvitiMi iialiek clicetn iicli mat za pasoin aby s(in moula k mm pn- voňávat" rozkázala sestře Taj Hože sestro milená čcížc ti to přišlo na um či to kto slý- al aby rostly pod snehoni fial ky" pravila ubohá dívka "Ty švand ra ty gryila ty čože máš vravřt (mluvit) kciF ti ja rox kazujem — Chytro choď a jakMic donesieš s hory fialiek aabijem a!" — zahrozila jí ITolrua Ale maceelrti Marušku uchopila vystr čila ze dveří a dvéře za tií pevně zavřela — ' Děvče šlo hořce plačíc do hory Sněhu leželo vysoko ni kde nebylo stopy Děvče bloudilo bloudilo dlouho j hlad ji mořil zi ma jí třásla prosila pána Poha aby ji raději vzal z toho světa Tu shlédne z povzdálí světlo Jde po záři a přijde až na vrch iory Va vrchu bory hoří veliká vatra (oheň) a okolo vatrv leží Ivaiiácte kamenů na těch katne- neeii seli dvanácte muzi In jsou bělovousí tři jsou mladší jich tři ještě mladší a tři ncjmladší jsou )iejki-áiiějří Xemluvili jen tise seděli i do ohně pohlíželi Tteb dvanácte mužů bylo dvuná- ctc wcmcu Velký sečen Hedeiit sedel liore měl vlasy a vous bí!'j jako sníh a v nice drže! battk "Choď Manišíi a dones' mi s ho ry jahod!" "Jaj bože sestro milená kdeže najdou) jahody? -— Či to kto sly chal aby pod snehom jahody ]-o- sly'" — pravila Maruška "hh fy švandra ty gryňa ty čo biídeš vraveť lkeď i já rozka zujcni — Chytro choď a jak iuí- tlones'K íabod ztihiien) ťn!'1 — zahrozila zlá Holena — Macocha chopila Marušku vystrčila ji ze dveří a dvéře za ní pevně zavřela Děvče šlo horce plačíc do lesa v'něhu leželo vysoko nikde stopy nebylo Bloudilo děvče bloudilo dlouho hlad ji mořil zima jí třá sla Tu vidí z povzdálí totéž svě tlo co viděla před tím dnem S radostí se k němu pustila Přišla zase k té veliké vatře okolo níž sedělo dvanácte měsíčků — Veli ký sečen seděl hor "Dobří India boží dajte se mi zohriať pri vatře zima mna tra sie" — prosila Maruška Veliký sečan pokynuv hlavou tázal se jí: A na čože si zase při šla čože tu hladáš?" "Jdem na jahody!" — odpoví Maruška "Kb veď je zima a na suchu jahody nerostů" pravil sečan "Veď ja viem" smutně povídá Maruša "ale sestra Holena aj ma cocha přikázaly doniesť jahod jak jích nedonesiieiii nuž ma za biji!" 1 zdvihl se pak velký sečen po pošel k měsíci který mu seděl na proti dal mu batyk do ruky řka: "Bračok (červen) posadi hór" — Měsíc červen sedl nahoru ua kámen a máchnul batykem nad vatrou Vysoko vyšlehla vutra žárem jejím roztál sníh ve chvil ce země se zelenala stromy oba lily se listím ptáčkové začali pro zpěvovat i rozmanitých kvítku po lese rozkvétalo — a bylo lélo — Pod búčkami bílých hvězdiček ja koby našil Vfícihledé se však mě nily ty bílé hvězdičky v jahody sKoUeiii zralý a zralý a nez se Maruška nadála bylo jich jakoby krve rozlil "'Chytro shirraj Ma ruška sbieraj!" rozkázal měsíček červen — Maruška radujíc v - sbírala až měla plnou zástěru Potom pěkně měsíčkům zaděkova la a vesele domů pospíchala Podivibi sc Holena podivila nv macecha vidouce nese Maru ška vskutku domů jahody plnou zástěrku PŽcly jí dvéře otevřít a vůně jahod hned po celé ehýi 'a-annla "Kdeže si jích nasbírala?" pta la se urputně Holena "Vysoko v hore dosf jích tam roste pod búčkami" pravila Ma riu ka Hulena vzala jahody najedla se do syta i macecha se najedla ale Marušce neřekly: "Vezmi si je dnú" — Zmlsala se Holena na ja hodách a třetího dne zachtělo si jí červených jablek "Choď Marušo choť do bory a dones' mi červených jablk!" roz kázala sestře "Jaj bože sestro milená kdeže by sa v zime jablka vzaly!" namí tala ubohá Maruška "Ty svandraty gryňa čo bu deš vraveť keď ti ja rozkazujem Chytro idy do hory a jak nedone ses červených janík veruže ťa za bijem!" zohrozila zlá Holena — t i i -m f vi micocna ucnopna uarusKu ze dveří ji vystrčila a dvéře za ní pevně zavřela Děvče pospíchalo hořce plačíc do lesa — Sněhu leželo vysoko nebylo stopy Ale děvče již nc- bloudilo upřímo pospíchalo na vrch hory kde veliká vatra hoře la okolo níž dvanáct měsíčků se dělo Seděli tam seděli velký se čen seděl nahoře "Dobří ludia boží dajte sa mi zohriať pri tej vatra zima múa trasie prosila přistoupivši k o- hni Velký sečan pokynuv hlavou tázal se jí: "A na čože si přišla čože tu hladáŠ?" "Jdem pro červené jablka!" odpověděla Maruška "Zima je nerostů v zime ěr vené jablka" odpověděl velký se čen "Veď ja viem" odpověděla mutně Maruška "ale mi sestra Holena -aj macocha přikázaly a- bysom doniesla s hory červených jablek Keď jích nedonesiem za- bijú ma Pekne vás prosím ba- čikovia povezteže mi kdeže jích mám h bulat" Tu se zdvihl velký sečen popo šel k jednomu ze starších měsí čků dal mu batyk do ruky řka: "llroěka (září) posedni hor!" Měsíček září sedl horná kámen i máchnul batvkom nad vatrou Vatra rudě zahořela siuh se ztrá cel ale stromy ueobalovaly fíe li stím jeden lísteček po druhém o-' padával a chladný větřík jet roz nášel po zažloutlém pažitu jeden sem druhý tam Xeviděla Maru ška tolik rozmanitých kvítků Po stráni kvetla turanka červenaly se klinčoky (karafiáty) v údo lích jesenka (naháč colchieum) pod búčkami rostlo vysoké kapra- lí a hustý zimozelen Maruška se dívala jen po červených jabl kách a tu vidí vskutku jabloň a na ní vysoko mezi ratolestmi červená jablka ( 1m-Iia Iui'itn !'nn i L-l-iC — třes dolu) chytro!" rozkázal měsíček — Maruáka radujíc se zatřásla jabloní spadlo jedno ja- blko Zatřásla podruhé spadlo Iruhé "Chytro Maruška poná haj domov!" volal na ni měsíček Maruška hned poslechla sobra i spadlé dvě jablka měsíčkům pěkně zaděkovala a vesele domů pospíchala — Podivila sc Hole na podivila se macecha vidouce že nese Maruška domů jablka Šly jí rychle otevřít a Maruška jim dvě jablka podala — "A kdeže si jích natrhala?" ptala sc Holena — "Vysoko v hoře a dost jích tam esto' pravila Maruška A proč ze si jich viac ucdon)- fislíl ' í 'i í líl'1) 'lívllíl Avtn-2M osopila se na ni Holcua "Jaj sestra milená nezjedla soin ja ani jedinká Keď som naj- prv stromem zatriasia spadlo je dno — keď soiu podruhýraz za triasia spadlo druhé a viac mi triasť nedali Volali abych išla domov!" — pravila Maruška "PAdaj ťa Parom ubil !" hřešila Holena a chtěla Marušku biti Maruška se pustila do hořkého pláče prosíc Páua Boha aby ji raději vzal k sobě a nedal od zlé sestry a macechy ubiti Hekla sc do kuchyně Holena mlsná nechala prozatím hřešení a začala jisti jablko Jablko zdilo sc jí tak lahodné žc jistila tako- J1 1 X- IM' -- 1 - mi uourunj ze oojaiwřiva- oc o mí sila ' I maceše zachutualo Snědly obé a zachtělo se jím více 'Daj tni mámo kožušok idom sama do hory!" řekla Holena "tú švandra by nám jich zase po éctř zjedla Však ja najdem to miesto a sciK ilen stranám co iv ma ij volai!" — Darmo matka odmlouvala Ho lena vzala kožíšek picnu na bla- stála na prahu pohlížejíc n Uo lenou jak se jí to jde — Sníliu plno nikde stopy Holena blou dila dlouho ale mls poháněl ji dál a dále — Tu viděla z povzdálí světlo Pustí se k němu přijde na sám vrch kde hoří veliká vatra okolo vatry na dvanácti kamenech se dí dvauácte měsíčků Holena sc zalekne ale hned stí vzpamatuje přistoupí blíže k vatře a vztáhne ruce ohřát se Neptá se měsíčků: "Sminte sa zoliriať či neumíme " ani na ně nepromluví "Xaoo si přišla čože tu hla dáš!" mrzutě zeptal sc jí veliký sečen Na čože sa rua zpytuješ ty starý blázon ty netřeba ti veďieť kde idem" odsekla rputně Hole na odvrátila sc od vatry a šla do lesa — Velký sečen svraštil čelo a ba tykem máchl nad hlavou — V tom okamžení zachmuřilo se ne be vatra nízko jen hořela suěh začal sc sypali jakoby cíchu roz sypal ledový začal dúti vichr po hoře Holena nevidí ua krok před sebe bloudí bloudí padá do zá vějí údy jí slábnou křehnou — Hsta vířní sníh se sype ledový vítr duje Holena hřeší na Ma ruška na Pána Boha -- Údy jí v teplem kožichu mrznou — Ceká matka Holenu vyhlíží z okénlka vyhlíží z před dvcříne- ínuze se dcery doekati — Ubíhá hodina za hodinou Holena není-i- hází — "('i jej tak jablka zachutnaly že sa jej od nich nechce -- či co V Musím ja sama opačiť kde je?" pomyslila si konečně macecha vzala kožíšek plenu ua hlavu a za Holenou se pustila Sněhu plno nikde stopy Volala Holenu nikdo se jí neozýval - Bloudila bloudila dlouho sníh se sypal ledový vítr dúl po hoře Maruška uvařila oběd spravila kravičku avšak Holena ani ma cecha nepřicházejí "Kdeže se tak dlúho zabýva jí?" — povídá si Maruška seda jíc k přesliei Již je plné vřetén ko již sc v jizbě setmělo a Hole na ani macecha se nevracejí — "Jaj bože čože sa jím přihodí-' o " stýská si dobré děvče u úzkostlivě ven okénkem m se dívá Nebe se třpytí zem se svítí — člo věka nevidět) Smutně zavírá okénko udělá "křížek modlí se za iestm a matku Káno čeká se snídaní čeká s o bědem ale nedočká se ani Holeny ani macechy" více Ohě v hoře zmrzly Zůstala dobré Marušce chýžka i kravička i kousek pole našel se k tomu i hospodář a dobře bylo jim oběma žiti v pokoji CIBULE NA RŮZNÝ ZPŮSOB Polévka z cibule a okurek: Koz krájej na kousky as půl pintu mladé cibulky a též tolik čer-' stvyeh okurek: dei to do slahé masové polévky neb do vody s mlékem každého pint a když je to měkké protlač skrze sýto při dej k tomu kvart vařícího mléka rozmíchej velkou lžíci másla se lžicí mouky přidej do polévky dobře vše promíchej a polévku povař okořeň pepřem a osol dlo chutě Tato polévka sc může va řit jeti 7 vody a mléka ncní-li hovězí polévka při ruce Jiná cibulová polévka: Nakrá jej 12 malých cibulek na kolečka smaž do zlatová vc třech lžících másla vyudej pozorně cibulku do jiné nádoby nalej do másla kde íc cibulka smažila kvart hovězí ucb jiné masové polévky povař to asi 5 minut osol a opťpřvdle chutě dej do ni tú cibulku a před-' lož na tabuli s osmaženým chlebí čkem Cibulka s vejci: Usekej cibulku a vař ji v mléce do měklta Slei cibulky mléko dej do koflíčku velkou lžíci mouky a jedno vaií- čl:o a dobře to rozmíeliei rr ~ J u n ' tím to mléko přidej 'kousek má sla a dvě na tvrdo vařená a useka- ua vejce a naposled tu cibulku p sol dle chutě a iředlož liorl-' tabuli Cibuloví neb pórová řlecki no hívka: Oloupej a nakrájej na kou sky as jeden pint cibule neb nóm dej do kvartu studené vody h vař do nukka oceď -pak a prolbié skr ze hrubé sýto dej do hrnku při dej jeden pint 'bílé omáčky-a vel kou lžíci usekané zelené pctritže lc: iiech to přijít do varu odi-rtav to na teplé místo u předlož nu tabuli