ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
DNE 21 SRPNA 1913
V oznamováni výsledek platí
Zkuste "POKROK" nejdříve!
Ia AdvertUment Reialts Connt
Try "POKROK" First
Bessarabie a Rumunsko
III!
PO více jak století od století
Otrnietého do Devatenácté
ho Bessarabie byla nedílnou sou
částkou rumunských knížce) ví 1
před roklin 1 300 dynastii1 Bessa
rrhů hiidnvniclů Va!aška rozší
vi la svoji moc mi obě strany Du
naje až k moři l'o smrti }liree
Starého Dobrudža našich duň —
stejně jako pevnosti Chilia a Oe
tateu Alba i 1 1 jižní část Bessarn
bie nalítala v državě Valas-
i 1
ua )
Jméno samotné je připomínkou]
dominující mod Bcssarabii nad !
ji 'nimi distrikty této vinu DneV
iUssnrnbie obsahuje území obra
ídiené řekami Prut a Pněstrcm ni
('eiuýni mořem a má asi 17020
čtverečních mil N'a počátku De
vatenáctého století Bessarabie do
posud byla državou knížectví
Moldavského ale v roee 1812 Ilu
sko žádalo o připojení celé Moldá
vie ku Hvé říši za odměnu vítěz
ství nad Turky
Napoleon který v té době chy
stal se k velké kampani proti Ku
sku žádal Turecko aby nepři
stoupilo na mír na této základně
Nepochybné by bylo v této zfde
žitosti vedlo ku dlouhým sporům
kdyby byf dragoman Moruzzi ne
prodal Kusům jisté informace o
Napoleonovi které přiměly Ku
sko aby uspíšilo ua vření míru n
spokojilo se jenom s liessarabií
Tak se stalo že Rumuni v Bes
sarabii byli odříznuti od svých
krajanů v obou dunajských kní
žectvích Talo nespravedlnost je
nom částečné napravena byla v
krymské válce v roee 1SÓG kdy
jiní distrikty: Cahu! Ismail a
Bolgrad vráceny byly Rumunsku
Ale na vídenském kongresu v ro
ce isTS Bisiuarck a Andrássy kte
ří snažili se zabránit i úplné doho
dě mezi Ruskem a Rumunskem
přiměli Rusko aby znovu vztáhlo
svoji ruku po Bcssarabii — domo
vn rumunských vojáku kteří věr
ně bojovali po boku Rusů u Plev
na - -
Po annexi obchodní důležitost
Bessarabie povadla a území toto
slalo se útulkem všech drnhň po
litických dobrodruhu podivných
náboženských sekt — takovým
šinut ištětri východoevropských
národností Ale pod tímto knsiim
politiekým povrchem hlavní proud
bearabskcho života zůstal prav
divý a nikdy neztratil podstatně
rumunského charakteru
Ruská vláda snažila se porušti
li liessarabií ale jako všude v po
rušťovacích svých snahách byla
nepraktická a "Multanci" jak
sami se obyvatelé Bessarabie na
zývali zůstali věrni svému ru
munskému původu a nikdy neza
vrhli rumunského jazyka Jenom
ve dvou anebo ve třech přípa
dech jak ti velkých rodin Puriš
kevičů a Krupenských je možno
uznamenati úspěch porušťovacích
snah
Po celé Devatenácté století za
chovala si Bessurabie svůj rumun
ský ráz V roce 1812 dle zpráv
rumunské akademie vydaných v
roce 1 889 bylo 300000 Rumunu a
30000 příslušníků jiných národ
ností v Bcssarabii 0 padesát let
později důstojník ruského gene
rálního štábu ve své zprávě vládě
Bessarabie naznačil že tři čtvrti
ny celkového obyvatelstva v pro
Vincii jsou Rumuni Ruská úřed
ní statistika z lot 1890 a 1000 při
znává asi stejný poměr kdežto
spolehlivá statistika francouzské
ho historika Rambauda ukazuje
jasně že Rumuni tvoří většinu o
byvatelstva Bessarabie
Rumunské nároky na Bcssara
bii spočívají na pevných zákla
dech historie a na nepopiratelně
rumunském ráz!u přítomného o
byvatelstva 'A těchto důvodů ne
může se pohlížet na získání Bes
sarabie Rumunskem jako na ná
hradu za ponižující mír vnucený
mu centrálními mocnostmi Ru-
munsko činilo si vždy nároky na
toto území a tyto byly stejně spra
vellivé jako nároky na Sedmi
hrad&ko které jsou popírány cen
trálními mocnostmi které krom
tobo připravily Bumuniko o další
území obydlené výhradně vaum
f kým obyvatehtveta
Revoluční Rmko přinalo pri
vo obyvatelstvu Bfarabíe aby
rozhodlo samo o ivém osudu a v
důsledku této zásady o sebeuríe
ní Bessarabie zvolila si národní
shromáždění které íestaoKmdosá-
ti hlasy proti třem rozhodlo se pro
jednotu s Rumunskem Tak sta
rá nespravedlnost napravna byla
Ruskem novým zatím eo nový
křiklavější zločin by! spáchán Ně
meckou Za ruského panství Bessarabie
učinila malý pokrok jakkoliv by
la jednou z nejbohatších zeměděl
ských provincií jižního Ruska
Neměla dostatečného množství že
leznic neměla náležitě vyvinuté
ho školství a v důsledku toho je
jí obyvatelstvo bylo zanedbáno
Nyní Bessarabie opětné tvoří část
mateřské země a dlužno jenom
doufati že brzy bude možno od
straniti smutné stopy starého ru
ského režimu který zanedbával
uejlepší své příležitosti f
Nynější germanofilská vláda
rumunská nebude u vesla věčué a
přijdou doby kdy nové poměry
přinutí Rumunsko aby navázalo
přátelství se sousední ruskou ze
mí kde jistě v brzku slavit i bude
vítězství obrozená demokracie na
které bolševici spáchali tolik ne
odpustitelných zločinů Jistě pak
obrozená vláda rumunská nalezne
s novou vládou ruskou přátelskou
základnu pro novou mezinárodní
spolupráci
Vítězství spojenců jenom jistě
esílí pásky vížieí Bcssarabii k
Rumunsku Bessarabie jistě zů
stane částí nového Rumunska i v
tom uřípadě když na mírovém
kongresu zrušena bude platnost
ohavné smlouvy bukurešťské a
Rumunsku vráceny budou kraje
které urvaly jim centrální moc
nosti a ony části nynějších Uher
na které Rumunsko činí si sprave
dlivé nároky
AMERIČTÍ VOJÁCI VRACEJÍ SE ZE ZÁKOPŮ
SVĚTOVÉ VÁLKY
ta? — ' — --" '
m :: -: v~~-w~ 4_sft--'-'"?- 1
Má A
X
-5 A
mmiL
- Fotografie naše znázorňuje oddíl amerických mariňáků vracejících se francouzskou vesnicí po
vykonaní povinnosti v zákopech Povšimněte se průlinu kamufláže za účelem krytí jejich pohybů
O válce hlavních velmocí světa
která se rozpoutala před našimi
zrnky ustálil se během let v nichž
byla očekávána pojem "války
světové" Takovou se míní vál
ka která není omezena jen na
dvě bojující mocnosti ale která
strhuje do své vřavy celé skupiny
velmocí na nichž stála meziná
rodní konstcllaee politická a kte
rá takto pak zachvacuje téměř
celou pevninu evropskou Evro
pa není ještě sh'e celý svět ale ve
smyslu politickém a kulturním
jím jest Změny na mapě Evropy
dříve nebo později musí míti v zá
pětí také změny v mocenských po
měrech na celé zeměkouli
Tento pojem světové války jest
celkem nový neboť stěží najdeme
v dějinách třebas že ony jen jen
se hemží údaji o válkách války
která by mu odpovídala tak jako
ona jejíž hromy slyšíme nyní du
nět na obzoru Jen vždy po dlou
hých staletích došlo k událostem
jež by se k pojmu takovéto světo
vé valkv nnziiy
Zah!edíme-li se do nedávné mi
nulosti tedy první válkou na níž
bylo súéastněno někiik velmocí
byla válka krymská v r 13Ó4 Te
hdy válčily Anglie Francie a Tu
recko proti Rusku Ale válka la
to byla vybojována v odlehlém zá
koutí Evropy na Ceniem moři a
kulturní Evropa téměř ani nepo
cítila jejich následků
Pravými světovými válkami
dějinách novověku byly jen ty
jež vedl Napoleon Na ty budeme
asi nyní nejčastěji vzpomínat a
míl příležitosf k srovnávání s je-
jieh průběhem rázem a následky
Proti Napoleonově Francii stála
po několikráte celá Evropa a ce
lá Evropa také (vyjímaje Balkán
a Skandinávii) byla bojištěm od
jižních Spaněl až po Moskvu od
Sieilie až k Hamburku Ale bojo
valo se i v Egypte a v amerických
koloniích a lodi anglické A fran
couzskými utkávaly se po vzdále
ných oceánech A následky těch
to válek jsou také známy Uelé
státy v nich vzaly za své n jiné
byly zřízeny mapa Evropy se ú
plně jimi změnila a uplynulé de
vatenácté století nabylo jimi zá
kladů pro ivúj politický vývoj
Smím? snad jíí dnes ííci ii po
dobné asi vzplanuvší p?ávé válka
vy)tvorí Oovou Evropy Evropu
dvacátého století!
Jdenxe-U pak dále do tnuialoiti
musíme přeskakovat cfli dlouhá
staletí dpJSIí nalezneme níc9 tomu
podobného I válka bedmiletá i
třicetiletá byly válkami v podsta
tě středoevropskými právě tak
zae jako války jimiž P$tr t zv
Veliký založil nynější ruskou říši
byly pouze východoevropskými V
obou posledních případech rozší
řila se arcif oblast' válčících zemí
tím že účastí Švédska vtažen byl
do ní i veliký poloostrov skandi
návský jenž nikdy před tím ani
potom už nehrál činné role v dě
jinách evropských válek
Ve středověku před objevením
Ameriky byla představa světa
tak malá a vzájemný styk států
tak úzce omezen na střední zá
padní a jižní Evropu že k veliké
světové válce dle našich pojmů
nemohlo ani dojít Nač by byly
na př tehdejší stály válčily s Ru
skem když o této zemi téměř nic
nevěděly a neměly s ní nijakých
styků ani konfliktů? Toliko ve
válkách s Turky stála celá téměř
střední a východní Evropa proti
ohromné říši asijské jenže bojiště
bylo omezeno na kraje balkánské
Uhry a Středomoří a západnější
Evropa těmito válkami nebyla do
tčena Podobné nezasáhly do o
sudů Evropy válečné výpravy a
sijských Džiiigischánů a Tamcrla
nň třebaže tu šlo o ohromná voj
ska jež snesou srovnání s ciframi
dnéíních armád a na mapě Asie
provedeny byly jimi velké změny
Z evropských válek na konci
středověku měly nejrozsáhlejší
bojiště ony jež po r ÍÓ00 vedli
španělští Habsburkové s Francií
neboť tu se bojovalo ve Španěl
sku Nizozemí a Itálii Ale čím
pak dále jdeme do mnnilosti tím
více bojiště sc zužují a vojska
jsou menší Ve zbrani nestáli ce
lí národové jako dnes nýbrž jen
mužstva jež dodali manové a va
salové svým králům později pak
jen najatí žoldnéři
A tak dojdeme až k tažením
Karla Velikého jež měla opravdu
význam mezinárodní protože šlo
tu o zbudování veliké říše zahr
nující celou západní a střední E
vropu A dále pak ještě a jsme u-
prostřed staletých otřesů a zmat-
HOTOVENI VZDUCHOVÝCH
E0MB
X
kii jimiž prošla Evropa za t zv
sléhování národů Tehdy šlo
vskutku o nové základy pro celý
evropský svět veliká říše římská
zanikla a po jejích troskách vali
ly se davy severních barbarů
kmenů germánských a slovan
kýcli Všecko bylo až do nej-spfuíuějše-h
hlnliin zpřevráceno
ucjskvělejší sídla kultury obráce
na v ssutiny Jenže byla to spíše
fažení národů hledajících si nová
bydliště a po případě i loupcži
V výpravy nežit [loliticky cíle
vědomé války dle našich pojmů
K pocitu jakési evropské solida
rit v dospívá se v tomto děsném
chaosu nejvýš jen tehdy když hy
noucí říše západořímská vespolek
s kmeny germánskými odráží ve
Francii na Polích katalonských
toky hord hlinských To byla
bitva dosahu opravdu světového
Co pak bylo před tím to jsou
už dějiny staré říše římské By
la to říše vskutku světová světo
vá byla její politika a světový vý
znam měla nejedna válka již ona
vedla Jenžfc ltí m mohl ovlád
íionti jen proto tak rychle a moc
ně celý tehdejší svět že ten svět
byl malý menší ještě nežli ve
středověku Bylyť to pouze země
kolem Středozemního moře a při
léhající k němu končiny africké
a asijské Země střední severní
a západní Evropy dřímaly ještě
víc svém stavu přeilhistorickém
neúčastný politických dějin a vý
voje kultury Přes to však zazna
nicnávH historie římské války jež
uvádějí v úžas rozlehlostí bojiště
a velikostí vojsk vzpomeňme jen
na př tažení kartaginského Jlnni
bala ze Spaněl p-s jižní Francii
na ííím anebo bojů Caesarovýcli
a válek jež vedli po jeho smrti
ti kdož se dělili o jeho moc
Nejvlastnějším světovým váleč
níkem dub před Kristem pravým
Napoleonem starověku byl Ale
xandr macedonský dědic malého
království jenž vytáhl dobýt A-
sie vyvrátil vciikou risi persiíou
zmocnil se Egypta táhl až k In
dii a zbudoval ač ovšem jen na
krátkou dobu svého života nej
větší říši jakou do těch dob kdy
viděly dějiny lidstva ' Všecky po
dobné pokusy o světovou říši před
tím jak se jeví v dějinách Assy
rie Babylonu a Persie ztrácejí se
nám v nedohlednu dávné minulo
sti a neměly ještě vlivu na Evro
pu —
které dosud vraždily pouze trávu
a květy před námi anebo dopada
ly několik kroků za námi našly
konečně žel svůj hledaný cíl a
'ičinek
V tom zazní dlouhý pronikavý
hvizd poručíkovy píšťaly opako
vaný současně všemi poddůstojní
ky a znamenající rozkaz k zasta
vení palby Hned na to ozve se
povel: Ku předu! Poručík vyra
zí první za ním bleskurychle vzty
čí so celá střelecká čára a žene se
v úprku v před
Leč tentokráte nejdou již vši
chni Nasltalo první rozloučení
od počálku kampaně Tam kde
prve leželi všichui druh vedle
druha ©samotněly první oběti za
hájené bitvy _
Co stane se s nimi?
Hle nejblíže leží statný desát
ník Jest raněn do levé ruky —
Skutečně lehce Vztyčuje se na
polo a vynímá pravou zdravou řu
kou z kapsy hnědý balíček s ob
vazem Zuby roz+rhne papír a
rozvine aseptický obvaz kus va
ty pokryté hydrofilovým gázem a
kalikové obínadlo Pamětliv po
učení aby nedotýkal se rány ru
kou přikládá hydrofil na fdabě
krvácející ránu a obvazuje jak
jer může obínadlcm Takový
obvaz nexe u sebe každý voják
Zatím z úkrytu v pozadí vybíhá
několik páru vojáků Někteří s
nosítky "Jsou to nosiči raněných
přidělení ke každé četě a setnině
a sledující ustavičně v určité
vzdálenosti svoje bojující kama
rády V jejich objemných taškách
není patron nýbrž aásoba asepti
ekýeh obvazů a ve dvou čutoráeh
posilující nápoj
Rychle rozptýlí se k jednotli
vým raněným soudruhům Zde v
levo leží jakýs drobný vojáček v
tratolišti krve Spěšně ale šetr
ně rozpíná nosič raněných jeho
kajdu a vidí zkrvácenou ránu na
krku Ihned dává mu prozatímní
obvaz zastavení krve a odvádí
ho pak zpět do bezpečí Jiní
ranění odnášeni jsou na polních
nosítkách a zbývá na zemi již jen
jediné tělo Nešťastník! Tomu
již není pomoci — kulka projela
mu přímo srdcem
Kam odnášejí tyto první raně
né? Nějakých osm minut ce
sty na zad od bitevní čáry v mělké
proláklině nad potůčkem zřízeno
íjext místo pro první pomoc polní
ambulance Několik dobře zná-
i mých vozů s velkým Serveným
jkříŽem ženevským na bílém poli
! několik lékařů obklopených je-
ZDRAV0TNÍ SLUŽBA V MO
DERNÍ VÁLCE
Všecky jimž někdo drahý ode
šel na bojiště zajímati bude nj- j jic-h vycvičeními pomocníky tak
viec jak povede se jejich voja-! řečenými nosiči obvazů onatřenv
(ku až některá z těck millionů ojii nejnutnějšími nástroji a léky
celových střel zavadí brutálně o Sem dopravují se i sami docházejí
jeho měkké mladé tělo Není kaž- ranění Lékaři Snímají prozatím
dá střela stejně milosrdná aby ní obvazy a zkoumají rány Pro
prošla a zanechala čistou hladkou i vádějí pouze zákroky nejnutnější
ránu která se hojí tak lehce a [ a přikládají — je-li cist — znovu
rychle i týž obvaz nebo upravují nový dů-
' Vojáci leží ve střelné čáře a (kladnější a účelnější Raněným
střílí jak možno volně a pečlivě na dostává Re nutného občerstvení a
nopřítflle téměř neviditelného j současně provádí e třídění na
( m aa 17 který za steinvcli rodmíneií emiilehce a těžce rnnSnř
Zatím co jejich bratři a milenci
bojují na frontě ve Francii angli
cké ženy snaží te uspíšlti vítSz
itví pilnou praí v továrnách kd
střelivo a váleíné zbraně jou ho
toven}' Na obrézjcu našciň spat
řujeme jednu z tějhto anglických
dívek pracující na vzduchová
bombě
totéž
jektilň a svištění kulek pwcág- eházejí ti kdoí jsírn scbop'nl h'át
jícjch vzduch tvoří jediný příšer jkího pochodu pSaký osťatoí na
ný hukot kterému ucho brzy zvy-j sedají nebo odnášeni jscu do to
k'i po překonání první brbz? z4 Cílem vort í peiích jeít asi
Náhle -ozve ee krátre za sebou 2U— 30 minut vrdálejiý zdravotní
nSkoliV výkřikn rňm síly a dě ! ústav divise k níi nÁleřejl U
su místěn jo ve vbodrtf poloze a íklá-
Nepřítcl končině naíel řprá v-1 dá se ze dvon oddělený A skupin
nou vzdálenost dostřelu a kulky! jednak w stanice pro lehce raně
né jednak z obvaziště pro těžce
raněné K tomu druží se ještě
a zdravotní kolona Zde dostává
se raněným pečlivé iiindividuclní
péče lékařské
Nastává další rozlišování raně
ných dle jejich stavu a nebezpeí-
nostj raný a itaisi doprava a to
zejména především ao poini ne
mocnice o 000 lůžkách (3 odděle
ní po 200 lůžek) anebo do polní
ošetřovny kde přijímáni jsou leh
ce ranění vysílení a rekonvalcs
ceifti Dle stavu a průběhu choroby
nastává pro ty kteří jsou schopni
dopravy další cesta pomocí zdra
votních vlaků buď do tak řeče
ných etapníeh nemocnic nebo do
jiných stálých vojenských nemoc
nic do péče soukromé nebo do
brovolné dle zásady rozptýlení
raněných po celé zemi
Tak vrací se raněný obyčej
ně do své vlasti anebo do náruče
voji rodiny kde nejlépe va nej
lříve ozdraví a okřeje
Z DĚJIN HRACÍCH KARET
Karty zná as každý z našich
čtenářů a myslíme že asi mnohý
zna je az nanba aoore Aleně Pu
de těch jimž je znám také původ
karet a kdo vysvětliti si dovede
různé ty figury jež jsou na nich
zobrazeny V Evropě byli Italo
vé prvními karbaníky právě tak
jako jim přísluší pochybná če?)t
vynálezu loterie V Itálii poznali
je ve AI v stol trancouzsti cesto
vatelé a poněvadž tak dobrá věc
snadno najde rozšíření přinesli
je do svř vlasti
Původní vlaíské karty předsta
vovaly papeže císaře a čtyři krá
le kteří spolu válčili Byly tedy
poněkud jiné než naše německé
francouzské tnrokové i špády ale
jak se s nimi hrálo to k veliká
škodě obecné vzdělanosti dnes už
ani uejlepší historikové nedove
dou zjistiti jV
Ve Francii zaznamenána je prv
ní hra karet roku 1390 kdy byly
pořízeny pro zábavu poněkud sla
bomyslného krále Karla VI V
účtech královské komory jest po
sud viděti položku a to velmi zna
čnou sumu která byla malířům
vyplacena za tyto karty jež ostat
ně byly dílem uměleckým
Brzy dotnala hra ve Francii
zdokonalení a to již v tu formu
že zachovala se skoro nezměněně
až na naše dny t j ětjŤi krále
královny kluky atd Králové a
královny vzati byli z domácích dě
jin a karty ngsly jejich podobiz
ny pokud to tehdejší umělci věr
ně dovedli Srdcovým králem bvl
sám Karel VI — Čtyři "kluci"
— francouzsky 'válet" což zna
menalo asi tolik jako "páže" —
byli slavní hrdinové z francouz
ských dějin Eso vzato bylo z
římského pojmenování peníze a
patrně mely peníze již tehdy vel
kou moc nebo eso platilo více než
sám král jenž musel se před mo
cí peněz pokořiti Ostatní obráz
ky měly též vesměs vojenský ráz
podobně jako i "barvy" vztaho
valy se k válečnictví Srdce zna
menalo udatnost "pik" a "ká
ro" — bubnu byly výzbroj "tre
fíc" — zelené — znamenaly zá
sobování vojska Ale nejvýznam
nější byla jistě vysoká cena esa
neboť bez peněz nebylo tehdy ani
vojny — dnes říkáme ani muziky
— a peníze byly i při kartách o
byěejně tím nejduležitějším čini
telem jako jsou bohužel posud
Tádné důvody
Jestliže nějaký lék jest po 30
let v oblibě u obecenstva jsou ji
stě pádné důvody proč nemocní
tomuto léku důvěřovali Triucro
vo Léčivé llořkc Víno těší se již
po tři doMtiletí největší oblibě A
proč? Protože nikdy nikoho ne
zklamalo je velmi lahodné a sou
časně nejvýš účinné Vyčisti
vnitřnosti zostří chuť k jídlu a
podnítí zažívání Všeehnv žalu
deční potíže zácpa špatné tráve
ní nadýmání bolení híavy nervo
sa zmalátnělost a pod zmizí Na
še hedo jest : My se můžeme vžily
podívali vám do očí! Používáme
nelepších hořkých bylin a výbof
níh_o červeného vfna k výrobě
Tririorove Iěivého HořHbo Ví
na Proto rjá takové tisíce p?1t '
Í1ÍM V leVirnáfh — Trinerftv
fíníwit jM lék stejné" známe
Bity Zkuítc jiyí proti reumati
sum neuralgii bolení v křížL po
1fmání otokfírn a pod 35 a Tm
v lékcmčrh Poštou 15 a 75e -So
Ainlnrid Ave Chicago 111 - -Adrertiiement