Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 14, 1918)
Strana 8 POKROK DNE H SRPNA 1918 Napsal Karel V Rait VYHAR Povídky a kresby t podhoří V BOUDĚ Napsal Karel V Rais S kamarádem seděli jsme před boudou na mezi porostlé hustým kožichem porosené trávy mezi níž dýchaly rozlezlé trsy mateřídou šky Hyla to bouda jednoduchá ale důkladně slámou obložená a by v ní bylo tepličko vystlány v ní dobré dvě otepi slámy z pohra iin Kamarád byl junák tak asi dva náctiletý ale byl již hezky zrosili a zavalit: mou dlaň by byl roz máčkl jako shnilou hrušku já byl proti němu jako pudlík — nu by lo mi teprve asi deset A šli jsme spolu hlídat o mne vědělo se ovšem že neuhlídám ani rmgreštu na zahrádce ale jen tiby nebyl Pepík sám Tlusté sukovité bandasky na které jsme si odpňl de schválně zašli do remízku le žely vedle nás na mezi Nemluvi li jsme mnoho Pepíkovi bylo sice přes tu chvíli do hovoru ale málo kdy dostav odpovědi -umlkl ko nečně také Bylo mi úzko — uéeo strachu příliš podobného probíha lo mi koíitmi proto nebylo mi do řeči proto 'také tichounce jsem dýehel naslouchaje každému sla bému šelestukterý způsobila snad malá šedá myška nebo temný noč ní motýl zdvihnuvší se s tisfi bramborových Mohlo býti po desáté Neu byla jasna obloha jako zvonky kterými ve dne modrala se strář: "u slivkového háje" a mezi modří naseto hvězdiček větších i drobou linkýeh jako jsou ífi zlatožlutá kvítečka mochen po úvozech Mléčná cesta táhla se nebem ja ko dlouhý průsvitný hlcděžlutý dým a tepně při dalším pohledu vytryskovaly v ním tisíce a tisíce hvězdiček Měsíc nesvítil ale by lo šero jaké bývá v letní noci kdy sotva že západ nadobro vyhasl po éíná se výehod rdít i blcdérfižovým svitem Z městečka za vrchem zaléhají sem zvuky mužského - chrapla vého hlasu a potom divná drmoli na: '"Ala cija ata čija" — to blá zen Mstěj ""vytrubuje hodin přidává cosi jako "Půlnoční hodi na" Matěj odhouká si svou půl noční třeba v deset potom "na rybníčkách" natáhne se do tráv níku a spí blaženě lidé kteří ho spícího pozorovali vypravovali že se ze spánku směje tak jako se jindy nesmává — jako člověk roz umný Búh nebeský sám ví co se mu zdává snad o mamince — mí- valť ji tak neskonale rád třeba že je blázen — nebo o sestře do kud bývala ještě jeho dokud ho před lidmi nezapřela Dole v příkopě skákaly zářivé muškv svatojanské některá za kmitla se i mezi brázdami na bah- ništi v dolíku při strouze tryskl někdv modrý plamének bludičko vý V blízkém "slivkovém" háji vyzváněl nějaký drobný zpěváček a mezi píseň jeho zahvízdl — snad ze spánku — kos nebo zahoukal divokv holub bylo to zahonknut? ze hluboká tak nějak smutně Někde v hoíických lesích zadu něla rána — : snad se tam v té chvíli přivíralo veliké černé oko srnčino a ze Stihlého boku valil se rudý zdroj ZpěVáček na chvíli umlkl je nom holnb hlasitěji zahoukal Po tok hrčel a dole pod strání klapal podstránský mlýn jehož malá ok na bvla osvětlena Les Zhoří byl černý jako hřích Teď jsme vy skočili rázem — někde v poli o zval se hvizd a potom kdosi silně zahoukl To baráčník Podzimek také hlídá brambory a chudák bo jí se : proto houká aby se mu dru zí hlídači ozvali a tak potěšili ho v samotě' Teď troubí na dlaň po vojensku třeba že jaktěživ na vojně nebyl Sotva Že odtroubil zavzněl 7 rozličných stran hvíz dot a hukot hlídači se ozvali zna lí ho jíž Kamarád zahukal taká já bych se byl toho neodvážil S ví že naleho kwtela až sem dolití ly zvtiky jedenácté bude bezpo chyby prtet že je tak lyíeti zvo ny Zalezlí jsme do boudy a zahra bali ne do slámy Stébla na boudl každou chvilku zapraskala nebo znsviítřla před otvorem kmitl e časem černý bod nočního hmyzu líylo ticho ale přc zdálo t mi jako by vzduchem cosi šeptalo — to snad rosa padá 01 podstránského mlýna 7a vněl křik "Václave tohlečko jsem neče kal r "Čekal nebo nečekal — již táh něte!" ' "Ale Václave jenom ne tatín ka!" "Mlč mi af táhnou oba — jen krev mi upíjeli!" "Krev mi upíjeli — tak tak tak — tohlečko Václave — " Ještě jsme slyšeli třískot dveři a bolestný kvil nějakých starých prsou ' Mlynář vyhnal svého tchána bývalého pnna otce v šedivém mlý ně pak výminkúře Tomu starému říkalo se u nás lančák což jest přezdívkou pro li li Krkonoš kteří říkají "kopať běhať koupit'" "Tak vidíš starý! Pořade si ze ťáčka chválil třeba že nerad mu svou doličkovatou Filipku dával a při tom syna blbého Tondu na "pretenei" ošidil — teď šli oba Tak jsem se v duchu vmyslil do podstránské mlýnice kde jsme jednou s otcem přes noc mleli Starý mlynář seděl tenkráte rt mlýnku a toče zvolna klikou po buřoval z krátké dýmčičky To bylo brzy po svatbě mladých Tenkráte si starý povídal: "1 trajdum tohlečko mám na stará kolena dobře" Kde pak sc dneska s Tondou vyspí!? Třeba že jeni se po uši do slá my zahrabal nebylo na spánek pomyšlení kostmi probíhal stále týž mrazík a Podzimek přes tu chvíli troubil po vojensku Potom se přece víčka zvolna za vírala ale nespal jsem třeba že se mi již "zdálo" tak někdy člo věku bývá tělo dosud nespí ale hlavou proudí již sny — potom to jedním škubne a je po všem V lese ozval se nový hlásek pta čí — nějaký chudáček který ne má spaní a již tak časně vstává A zase jsme šipkou vyskočili — štěkot a křik nás vytrhl : "I ty šibřile Šibalská!" "Kmotře kiiiotránkn ! Pomozte vždvť mne roztrhá !" "Já ti dám kmotránka'1 Troubí si že prý se bojí zatím zkoumá kde je ticho aby si natahal ! ' A z dálky svištělo a buchalo to jako do lidských zad Chytrák ten Podzimek ale ten tokráte omvlil Potom jak prý je to možná žc při tolika hlídačích jsou přece sem tam brambory potahány Takto mluvíval Podzimek a ni kdy netušili jsme proč se při tom tak jedovatě šklebí Hlukem vyplašen vyletěl ze str niště zajíc a obrovskými skoky přehirpoval se nad řádky bram bor na mezi se zastavil — od boudy viděli jsme dlouhé špičaté sluchy a zářivé dv? oči — již opět upaloval dále [I Zhoří zakyrykaly koroptve Pod mezí zavrčel cvrček ale jen jako zc sna "Pojďme domů!" Podzimek nás předešel ošíval se chudák a šklebil prapitvorné V příkopě "u jiter" ležel pod stránský mlynář Tonda seděl ve dle díval se po nebi a pohvizdo val " Starého mlynáře našli ráno na kolejích dráhy s hlavou rozdr Tondu u nás od té doby nikdo nespatřil ale když brzy potorn po střeše podhrázského mlýna ru dý kohout rozepjal perutě háda lo se všelijak KONEC ŽIVOTA Napsal Karel V Rais I U Tyny&fi v chalupě je výmin kářská světnička veliká jako kur ník je v tmavém přístavku za ní ní zrovna proti chlebové peci a o hniSti blízko komína Klenba : stěny předj-íňky jsou plny sazí prfo je tu jeStí tmavěji Jedno dílné dvéře do výrobku mají pe tlice provázkem a zvenčí obšity Jsou plátnem pod nřŽ nacpáno cu eka aby ani krapet zimy do svít ručky b nedostal TTned wdV těchto dveří jfcou vodorovné dvé- t do aklept nejednou stalo e ýc níkdo vyšed z výminku do te mna a nevida otevřených dveří sklepních sletěl po vlhkých ublá- cených sehqdeh na zdupanou píi- du a šeredni) se pošramotil ZÝcnčí je celá chalupa Tynyso va na dobrý střevíc obložena chvojí slámou a jehličím aby do oí nemohlo profouknouti Chalu pa stojí ve vsi trochu stranou pří mo u polí a v zimě se jí o stodolu u výminek vítr vanoucí s návrší od kříže hodně opírá Výminek má jediné okénko se čtyřmi malými tabulkami kteréž jsou spravovány olověnými prouž ky teď v zimě je dvojité a dole je v něm narovnáno pěkného zele ného mechu aby štěrbinami ne táhlo Je letos zima zlá a za sto dolou i výminkem jsou vysoké zá věje sněhové V výminku stojí v rohu stul s deskou po kraji vroubkoVanou ale již úplně bezbarvou jest však cista vydrhnuta až se leskne No hy a trnože stolu jsou dosud červe né Za stolem stojí lavice bez le nochu a před ním dvě židliee je jichž lenochy jsou zdobeny vykro jenými srdéčky lílíže dveří při stěně z trámů bíle a červeně natře ných stojí truhla jejíž povrch vy šperkován jest namalovanými kvě ty a podivuhodnými ptáky kteří stářím notné ošuměli Naproti při druhé stěně jest stojánek s tro- chon hliněného nádobí pak věšák plný šatstva Na kachlových kam nech jež vroubeny jsou lavičkou srojí hrnek miska a v ní lžíce ílízko kamen jest krátká červe ně obarvená postel vystlaná pl nými modře pruhovaným kanafa- em povlečenými peřinami: jest v ní spodnice svrclmiee a dva pol štáře Nevysoko nade všemi tčrni krámy vznáší se rovný obílený strop jehož vápenné vrstvy no mnoha místech odpraskaly Nynější výminka ř Stříhá vkr jest malý stařce jistě více než sedmdesátník Až na ty zapadlé bezzubé dásně nad bradou jest lí ce jeho kulato Tváře nepříliš vrásčité jsou zaroušely (začerve nalé) a nejvíce rdí se kulatý nos výminkářúv Očka má staroch malá jiskrná vlasu na hlavě ještě lojně jsou jenom znániko plev nivy a výmiakář češe si je k uším dělaje na pravé straně fitezku Na těle má krátký kožich šedým suk nem pojitý černým beránkem le movaný obléká jej vstávaje a svléká jda spat Pod rozepjatým kožichem je vesta již zdobí dvě řady bílých lesklých knoflíků na krku černý Šátek na zadrmo (na uzel) uvázaný Nohy má dědeček v praskavieíeh (koženky) do reza vá odřených pod koleny podváza ných bílé punčochy zapadají do sametových pantofli Jeli potře ba hodí na hlavu mrazovku (zim ní čepice) kterou vroubí huňatá kožešina Žije v té světničce sám a sám teď v zimě sedá u kamen aneb si kuchtí Vesničtí muži umívají kuchařili jako ženy Co si děde ček Stříhá vka kuchtit Nejraději kyselo protože dodá přece kousek síly potom brambo račku zemáky vaří i peče dělá z nich tludenky (bramborová kaše) placky knedlíky vaří kaše krupi- čné jahelné i bramborové neděle pak a svátky slaví kávou hteré si hned ráno navaří také k obědu i k večeři Výmiakář Stříhavka tu ze rád fejfčí stále je mu kuřno: rná krátkou dřevěnou dýmčici a kouří z ní již mnoho roků koupil ji tenkráte na Pace o "slívové" pouti a výborně se mu vydařila Ve výminku bývá kouře jako v cihelně ale to Stříhavkovi nevadí bafá vesele a na rtex h je mu zrov na viděti jak to pejpnutí chutná Zvláště ráno po snídaní ty prvé bafy! Všecek obličej mu při nich zázáří a ústům jakoby bylo do smíchu Výměnek má že je to k smíchu na tabák sotva stačí slepice aby se jím uživila a ne člověk: po třech čtvrtcích pšeneije žita ječmene denně žejdlík mléka jak se nado jí pět liber másla čtvrt kopy va jec čtvrtý díl ze stromoví na za hrádce a půl kopy otýpek Stři havka prodal Tynysovi chalupu dosti draze a proto mohl si udě- lati jen malý výminek Ale ítaroch má ještě pár frrošů a tak pomalu lije těch grešli již mnoho není jenom tak na krátkou dobu skromného života ale výmin- kář Stříhavka je při toni vesel a 4ia sobi říkává: "Kmorrňnek Stfíhavka je vždycky jako růže!" Proto mu také lidí říkají "jako růže a"děda se proto nedobít MS tři dcery Málku Nanku a Kátli ale teď jsou dávno provdá ny starší dví vdaly se tuze dobře třetí chatrněji protože se pro zlé časy na ni tolik nedostalo za to "brala si" z &té lásky Stařenku svou dávno má zako panou a to je jediné co kmotrán ka "jako růže" kormoutívá ne imíC ji chuděru zakopanou doma Je to celá historka: Iúnotránek se svou stařenkou a Kátlí žili již u Tynysů na výminku Stařena mě la v Liberci tři ženaté bratry a vždy po několika letech chodila k nim na pobytku Jeden z bratří byl zámečník druhý krejčí a tře tí obchodoval tomu krejčímu ve dlo se nejlépe měl již několik do mů A tak jednou stařenka poví dala: "Stárnu 'hochu' musím se honem podívat do toho Reichiim berka bude to beztoho naposledy Pozejtří se vydám a za čtrnácte dní mne zase čekejte vrátím se jistí" "Hoch" to stařence přál ale pícce řekl starostlivě "Nevím nevím holka ale skoro se mi zdá e je to už na tebe daleko" Ale stařenka že ne a šla Tenkráte nejezdily ty železnice jako nyní dneska člověk u nás sedne a za pár hodin je v Liberci Tenkráfe musilo se pěšky přes Jičín Tur nov a dále k Ještědu Dlouhé tuze dlouhé byly pal: dni ve světnici výminkářské ale konečně uběhly jako všecko na em světe Toho dne když stařenka měla přijeti byla jí Kátle až někde v Litžanceh dobré dvě hodiny cesty mproti ale přišla domft sama Doma si pak povídali: "Je dneska v Jičíne trh jistě že se po tkala se známými a vezmou ji na fůru" I čekali dlouho do noci o lejová lampička mrkala a uí vý minku nebylo jim do řeči Ko nečně zahrčela venku kola voo vá a zapráskal bič "l'ž jede — budiž pán bůh po chválen!'' zvolal Stříhavka Kátle chtěla vyběhnonfi ale tatík ji za držel : "Počkej ať myslí že spí me!" ( Zadnpaly kroky na záspi — v síni — předsíňce — petlice u dve- ří cvakla ale dvéře se neotevřely Po dvou dnech pLšla z Liberce zpráva že je stařenka umřitá stalo se to ve chvíli když doma na výminku doslali znamení Kiiiotránek vydal se honem do Liberce ale zaplakal tam již jo nori na hrobě Lehoučkou síhí-I měla stařenka večer šla spat a víeekráte se neprobudila Ta bolest jedině Stříhaku sví rala že nebude věčný sen dřímá ti vedle své nebožky že se teď ne může na jejím hrobě ani" pomodli li ba že ani neví zda se kdo o ten hrob stará anebo jsou-li drahé ko ti již někde pohozeny — Je ráno o svatém Janě Evan gelistovi polovičním flvátku vá nočním Stříhavka sedí u kamen ináatou hlavu má nachýlenu i límec kožieha a užívá své ranní Mastí kuřáeké je sice dnes mše svatá v zámecké kapli dávají tam piti víno lásky sv Jana všecko o Itolí se slavnosti té súčastní ale výminkář sedí doma u kamen Je to pro jeho nohy kus cesty a snil na silnici je málo ještě roztlapán Vždyť za celé vánoce byl v kostele jenom na božíhodové hrubé a to hlavní "pro ty pěkné zpěvy jež se aždoročně na kůru provádějí při nichž stará duše omládne a roz pomíná se na dětská léta kdy tě šil se na zpěvy ty kolik neděl na před a prozpěvoval si je až do hroninr Vždyť je to krásy! "Nebojte sě pastýřové!" 'Tsni usni Jezulátko" "Radostnou no vinu křesťané milí zvěstujern ve sele v tu chvíli" "Pojďme tedy uo Betléma" a k tomu hodinky jež vytrubuje tesař Urban kuka čka slavíček a dudáciké hry nu varhanách Let oh poprvé nebyl výmřnkář "na půlnoční" kdežto jindy v největší siberiji doma nezů-stal — Štědrý večer slavil na výminku sám ještě že Tynyska přinesla mu trochu jáhel niku se Švestkami: houbové polévky sušených hru šek sliv a křížal navařil si sám Potom rozevřel "Nebeklíě" po své stařence a říkal si modlitby "při jitřní božího Darození" "na den narození yna božího" "mo dlitbu na vánoční den" "pozdra vení pána Ježíše y jeJiíkách" "Navštívení pána TežíleH od vánoc1 až do hromnie řfkati sc má" Když se pomodlil zazpível % chraplavým hlasem vešlou váno ní:- "Nesem vám noviny poslouchejte i — jest lékem uzoaul lásluhy Jest zcela jiný neí ostatní léky Uúi ovšem býti napodoben nikoli tis cahraíen Zlepšuje krev Podporuje tráveni Upravuje stolic! Účinkuje na játra Účinkuje na ledviny Uklidňuje čiva! soustavu Oiivuje posiluje a občerstvuje Zkátkd Jest to rodinný lék v kaíJém olova smyslu a mil bf býtl t Lováa v každé domácnosti NeiHuJSvl i T Ifkámách Jeurt doviin liliem fiftma o4 DR PETER FAHRNEY & SONS CO 2501-17 Washington Blvd Chicago UL (V Kauadě ta do!íí btc cla) P DVOÍÍÁK prodavač" vepřů Tel: So STSO JOE FLOOD prodavaí dobytka Te!: Ho 1072 AL FOWELL prodavač ovcí DVORAK COMMISSION CO ' 1 ťlrfonujte iiob pište nám n oljilríSte bezodkladnou odpovéď Telefon: So 607 — Boom 217 Exchange Eldg — So Omaha Tímto oznamuji íi-m či-tiKni hlurým i luivfin přizulvcům že vlastním HOTEL "PRAHA" ltcrí jet lípl ii znovu vypnivcn vším vnitrním zníínním vkusní' do- horovíín n kiii- krajané zavítavší do Oimtliy nali-ynoii nyní řňdnou oli slulii ii jjiliodli to iiej!rpii ('hutná jila z ]riivé ři-skú kuchyní vidy vftx uspokojí O přhrň místníi-h i viiikovuífh kiíijíinů uctiví fidá JOSEF PIVOŇKA Bon 13 a WiUlara ul OMAHA NEBRA8KA raré5rsaačea3Eiais(BM tůSm velkolepý nápoj na uhašení žízné Jest zdravý a osvěžující Jistě se pte po "Fremo" kdy- I Lrnliv málífa 4írpn Vřáhri a láiivované FremontBeverageCo FremonUle!) 2! iiiilllllllilill i HOSPODÁRNOST ŠETRNOST g Í PODÁTE POMOCNÉ RUKY? g Vláda Spoj 3tátů = žádá provádění H g HOSPODÁRNOSTI a ŠETRNOSTI g = všemi osobami ve všech věcích H Vyhovění této žádosti jest důkazem = VLASTENECTVÍ a LOYALITY g = šetřením a kupováním E= WARSAV1NGSSTAMPS ISSUED BY THE UNITED STATES GOVERNMENT VSÍ SP ST VÁL ÚSPORNÝCH ZNÁMEK pomůžete obě a své zemi POMŮŽETE? Zeptejte se svého duchovního správce kazatele poštmistra předsedy svého spolku nebo klubu poštovního poslíčka nebo kte réhokoli bankéře ONI VÁM SDELI JAK! VLASTENECTVÍ LOYALITA 7 lictk-mskí krajiny jiozor dejte slyšte je pilně a neomylné po zoru jtfi" Zpíval se1é u kamen v nichž roští vesele praskalo a vonřl suďy" jalovec to byla vůné jež o tó drém VřVru u StříViavka Hcházeti fiesnult Když dozpíval vzpomí nal (Jvměiěka fetála na oktiS opuňtíua o žtédrý vnéer výminkář nekouřil ani na boží hod si nepej pnul nž o v Řtěpáně vwle na cpával a dnes o sv Janě Slo lo jíž jiku po colý boží rok Xa íni pak u tíklvpa zaduněly l:roky o nřkdo oklepával níh "Kdo pa!t to ke mně jde?" po myslil rí kirtoMrek ó několikrá te silnřji zabafl Petliee cvakla e do dveří veíel vysoký mnž asi padesátník miwil e nehnou ti n by o veřeje nenarazil Černou mrazovku kožešinou a Štítkem Htřa pečky zdobeným ňul si hlavy a přihladil husté íern vlasy h čela k uším Na krku mčl velkou Červenou Sála na tele mo drý široký burnus a koženky za strčené do brsknek Líee mři o holeno jenom od uší pod hradu táhly se čehié chnehvalee voimft Oi"i mři velké černé a hodně mra' čivé čelo vráskami rozbrázděné nos hranatý na knei porostlý I'yl to rameuáe jiřimé íieykloin" né prjstavy "Dej vári pán hflh dobrytro!" pozdravil za vře v dvéře Stříhavka povutav pohlédl ra příchozího "Dejž to pán bůh drjž to páa bfth í vítám tě Toníku" pozdrn vil jej pnk a raku mu tkl "tn jou přeee ho#i ke mně vždyť ycm tě neviděl ani nepematuju (PokraíováhL)