1' í
Strana 4
POKROK I)NE 14 SRPNA 1918
I i -i
4 k
POKROK
PUBUSHJNG CO
TTdivá
řOKEOK ZÁPADU
a místní vydAnl
v Crate nro Salino okres Nebraska: ve
Bchuyler a Clarkson pro okres Colfax
Aebraakn ve wuson Aas pro Btat
Kauías v Cedar Eapitlí la pro itát
Iowu v St Faul a Minncapolis Minn
pro stát Minnesotu a v Tyndall S D
pro státy tfoutii a North Dakotu
Předplatné:
Pro Spojené Státy $200 Pro Kanadu
$2X0 Do Evropy $300 točně
Zásilky penřžni díjtež se pomocí pe
něžních poukázek (Jloney Orders) ex
pressníeb poukázek Eipress Money
Orders) bankovních poukázek (Bánk
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujete-li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí býti služné psané
bez úmyslu nikoho osobně poškoditi a
podepsány plným jménem af jií má
býti r redakci utajeno anebo dopi
sem uvefejnéao
ŘEČ PRESIDENTA
FRANCIE K ČESKO
SLOVENSKÝM VOJÁKŮM
President Francie Poincaré
přednesl při příležitosti odevzdá
ní praporu Dvacátému prvnímu
pluku československého vojska ve
Francii následující krásnou řeč:
Pánové : — Když vláda Repub
liky dala svolení k utvoření če
skoslovenského vojska a uznala v
souhlase s našimi Spojenci autori
tu Národní Rady chtěla tím pro
jeviti svoji vděčnost statečným
vojínům z nichž valná část při
hlásila se hned z počátku války
pod francouzský prapor a záro
veň slavnostně chtěla uznati spra
vedlivé požadavky národa který
nikdy neklesl pod břemenem po
hrom a který nikdy se nesmířil
s cizí nadvládou
V okamžiku kdy Rakousko
věrný služebník germánských am
bicí vmetlo Srbsku urážlivé ulti
matum a nespokojujíc se poníže
ním bezbranného souseda vrhlo
se naň neočekávaní aby dalo pří
ležitost Německu vyhlásiti dlouho
kýženou válku Rusku a Francii v
okamžiku tom nepřišlo nám na
mysl pokládati Čechy žijící na
naší půdě za nepřátele a obzvlá
ště ne mládež studující na našich
universitách znali jsme jich smý
šlení i touhy' Věřili jsme v jich
přátelství Většina jich daleka
myšlence pohroužit se v lhostej
nost a neutralitu požadovala pro
sebe čest bojovat po našem boku
Za dobu skoro plných čtyř let u
pozomili na sebe svojí udatností
ve Flandřích v Pikardii v Cham
pagni — všude kam svými veli
teli byli posláni obdrželi nejkrás
nější citace a zasloužili si nejslav
nějších odměn po tolika stoletích
útisku a umlčování bojovný duch
Jana Žižky Prokopa Velkého a
Jiřího z Poděbrad v nich obživl
Toto skrovné jádro dobrovolní
ků v krátkém čase zmohutnělo —
Čechoslováci násilím zařazeni do
rakousko-uherského vojska jimž
podařilo se s vynaložením neuvě
řitelné vůle svrhnouti se sebe pou
ta a jiní přispěchavší ze všech
částí světa na povel svých bratří
ponenáhlu shromáždili se pod zá
štitou Národní Rady sešikovali se
ve voje dostatečně četné a jedno
tné aby konečně mohli býti spo
jení ve vlastním vojšté pod svým
národním praporem
Je to nová armáda jež každým
dnem mohutní a ku které denně
spějí noví nadšení dobrovolci —
Kéž x brzké době tyto řady vzror
stou hrdinskými československý
mi voji které po obdivuhodných
vojenských výkonech proklestiv
še si průchod Sibiří dovedly si
uchovati svoji vojenskou neodvi
sloat a svoji činorodou sílu v pro
středí plném nástrah a přes vše
chny překážky poskytujíce bu
doucím Xenofontům velkolepější
látku než jaká sloužila k Anaba
si úchvatnější než byl ústup De-
seti Tisíců a kteří příštím poko
lením budou nesrovnatelným pří
kladem mravní síly vytrvalostí a
národního uvědomení ý
'Důstojnicí a vojáci '' českoslo
venští 1 Prapor který vám dne$
předávám jest od této chvíle va
ší válečnou zástavou a výrazem
vašich nadějí! Při pohledu jak
vánek Francie dává volně vláti
českým barvám při pohledu na
starobylého lva svých předků a
na obraz tří hor Slovenska pře
neste se v mysli do údolí Labe a
Vltavy vzpomeňte dlouhého strá
dání rodné země své naslouchejte
hlasům vám povědomým které
vás zapřísahají abyste osvobodili
meči svými porobené rodiny své
České dějiny jsou dějinami od
boje dlouhého proti německému
přílivu Ani násilí ani skok ne
ochvěly pevnou vůlí vašeho náro
da Nikdy jste nepoznali malo
myslnosti Od svých otců přejali
jste oheň nadšení jenž neuhasíná
a pokračovali jste v jich poslání
osvobozovacím v sebedůvěře stále
vzrůstající Vy lépe než kdokoliv
jiný pochopili jste v okanižiku
kdy Centrální mocnosti se vrhly
na nešťastné Srbsko že osud va
šeho národa jest ohrožen touto ú
točuostí sveřepou a v témže oka
mžiku odmítli jste účastniti se
války která urážela vaše nejdraž-
ší tradice a jíž vaše duše se vzpí
rala
Kolik rozhořčených projevů Če
ši v samem středu líakousko-
Uhcrska učinili proti imperialisti-
cké politice Vídně Budapešti a
Berlína !
Dne 30 května 1917 čeští po
slanci na říšské radě vyjadřují
vůli svého národa i slovenské vět
ve v Uhrách po spojení v jediný
samostatný stát Dne 6 ledna r
1918 v Praze titíž poslanci ve
společném shromáždění s poslan
ci zemského sněmu Českého Mo
ravského a Slezského slavnostně
dovolávají se historických práv
zemí Českých a prohlašují že mír
který by nepřinesl svobody jich
utiskovanému národu byl by jen
znamením' k zahájení nového ú
porného boje — Dne 13 dubna —
den to ještě památnější — zástup
ci Československého národa spolu
se zástupci Jihoslovanů mluvící
mi jménem Chorvatů Slovinců a
Srbů shromažďují se ve vašem
krásném hlavním městě kde vši
chni spolu se zavazují přísahou
hodnou aby vryta byla do dělovi
ny trpčti a bojovati za osvoboze
ní svých vlastí od cizáckého jha
k odboji proti staré imperialisti-
cké Evropě člověčenstvem pro
kleté jež v prach musí býti roz
metána A nedávno dne 10 květ
na kdy národ slaví v Praze pade
sáté výročí položení základního
kamene Národního divadla zno
vu dostavují se jihoslovanští zá
stupcové tentokráte v počtu dvou
set mezi "nimi starostová měst Zá
hřebu a Lublaně socialistiští vůd
cové slovinští a chorvatští Tran-
sylvanští Rumunové a všichni ja
ko o závod na vzdor brutalitám
policie přísahají že ochotni jsou
iláti své statky i životy na oltář
vlasti za utvoření samostatných
národnostně jednotných států a i
všichni na vzdor žalářování a ná
silnému vypovídání provolávají
slávu mocnostem Spojeneckým a
před užaslými císařskými zpívají
Marseillaisu
Jak mohla by Francie neslyše
ti výkřiku těchto vězňů jak mo
hla by zůstati necitelnou k sténá
ní těchto obětí T Nikoli její srd
ce jí připomíná Francie bude po
vždy pamětliva toho že dne 8
prosince 1870 za tíživého mlčení
Evropy jediné slovo jediné pro
neseno bylo a to na sněmu Čes
kém a toto slovo spontánně vy
řčené českými poslanci bylo pro
rockým a vzpomínka na ně sa
ma sebou vybavuje se mi v duši
když se dívám na Český prapor
tak blízko elsasských měst Than
nu a Massevaux Vaši Otcové ře
kli: "Urve-li Německo Francii
část území jehož obyvatelé cítí se
býti Francouzi jimiž zůstati chtě
jí spáše tím atentát proti svobo
dě národů a nastolí násilí na mi
ste práva" A k tomu s oprávně
nou hrdostí dodali : "Český národ
jest národem Dbalým jeho duše
vsak malou není" Jsou to slova
prostá ale antická velikost je v
nich: Ona utkvěla v duši Francie
Od toho okamžiku zůstaly Čechy
blízkými srdci našemu Město Pa
říž jež vám věnuje první prapor
zůstalo s Prahou v častých a přá
telských stycích naše federace
gymnastů dávaly si obdobné
schůzky s vašimi Sokoly naši jpi
sovatelé a umělci se znali a rozu
měli si navzájem naše vlasti při
lnuly vzájemnou láskou k sobě
Ne yšídc pouze tyto příbuzné ci
tynás' nutí 'přaváetj se 'iýiájíatií
čekoiloveriiké hnutí Francio pji
k tomu důvody daleko hlubší a
nezištnější V řadě imposantních
manifestací jež se v poslední d
bí v Čechách odehrály Francii v
jasnéta světle zjevuj g nezlom-
né vnitřní přesvědčení národa
jeuž chce Žiti Pra Francii — pá
nové je vůbec nutné to říkut í —
vnitřní přesvědčení národa jako
vnitřní přesvědčeuí jednotlivce
je vící nedotknutelnou a svatou:
jakékoliv násilí vůči němu jest v
očích" jejích zločinem odbojem
proti právu urážkou Svobody
Vím pánové Že od čtyř let a
v poslední době obzvláště nopřá
tele naši hryzeni neklidem ne-li
výčitkami svědomí snaží se všemi
prostředky své výmluvnosti ob
čanské i vojenské zmčniti své zá
mysly původní přítomné i budou
cí aby zatemnili počátky konflik
tu jejž rozvířili a aby světové
válce dali význam jiný než jaký
v skutku má
isecnme je mluvit Lim více
mluví tím více sebe samy obvi
ňují Nechť činí cokoli neunik
nou zodpovědnosti jež jediné na
nich lpí Čím dále tím více za
plétají se do svých lží a klopýíají
o vlastní rozpory Chvílemi při
znávají se k bláhovému snu vnu
tit celému světu nadvládu císař
ského panství německého hned
na to pomocí méně dobrodružných
tlumočníků snaží se zapírati tato
neopatrná přiznání Jednou na
padají anglo-saskou rasu jejíž
svobodomyslného ducha a demo
kratických mravů nikdy nebudou
s to pochopit po druhé přičítají
cynicky na účet Ruska jež rdou
sí své vlastní intriky a své vlast
ní zločiuy
Snad se domnívají že neustá
lým zabarvováním pravdy ošálí
ncobezřetného pozorovatele Mar
né doufání! Tyto pošetilé poku
sy zfalšovat dějiny rozbíjejí se o
jeden brutální fakt jenž na vždy
zůstane Anglie Francie Rusko
v naprostém souladu až do po
slední chvíle pokračovaly v čin
ném vyjednávání k udržení míru
Je to Rakousko a Německo které
jedno po druhém provedly vče ne
napravitelnou Rakousko tím že
vyhlásilo válku Srbsku a jalo se
bombardovat Bělehrad Německo
pak tím že vyhlásilo válku Rusku
a Francii a překročilo naše hrani
ce aniž k tomu bylo námi vypro
vokováno Není klamu jenž by
byl s to zničit tuto skutečnost Či
je možno aby tolik spojeneckých
praporů vlálo kolem francouzské
zástavy kdyby centrální mocno
sti přede vším člověčenstvem ne
nesly krvavou zodpovědnost za j
tuto válku čí by tolik národů!
jen náhodou se pozdvihlo aby při
spěly na pomoc proti nenávisti a
bezpráví! Je myslitelné že by
duch panovačnosti získal pro nás
tolik horliveň ve světě Zdaž jsou
to nasi nepřátele u nichž sídlí
duch svobody í
Není ničeho význačnějšího a ni
čeho výmluvnějšího pánové než
tato dlouhá řada národu jež z
vlastního přesvědčení postavila se
nám po bok od okamžiku kdy
spáchán byl lehkomyslně atentát
proti Francii a Belgii V roku
1914 byla to Anglie Černá Hora
a Japonsko v patnáctém Itálie
v šestnáctém Portugalsko a Ru
munsko v sedmnáctém Spojené
Státy Americké Kuba Kecko
Siam Liberia Brazílie v osmná
ctém Guatemala Costa Rica ne
mluvě ani o mocnostech jež aniž
by dospěly k vyhlášení války pře
rušily diplomatické styky s Něme
ckem: Republika Panamská Bo
livie Honduras Nicaragua Haiti
Peru Uruguay a Equador nemlu
vě ani o neutrálních zemích z
nichž denně docházejí nás dojem
ná svědectví sympathií ' Přiřaď
te k tomuto imposantnímu poctu
národy utlačované usilující o sa
mostatnost Poláky Jihoslovany
a Vá samy stateční Čechoslová
ci kteří zde pod francouzskou ob
lohou přicházíte ku svým barvám
a ku svým právům
Čeho docílili naši nepřátelé o
proti této nesmírné lize národů
vyvstavší v plné zbroji z udatno
stí a bojující pro zabezpečení mí
ru lidstvu!
Zdařilo se jim svésti pod své
orly jen Bulharsko a Turecko s
nimiž zacházejí jako s podruhy
celý ostatní svět odpověděl na je
jich ďábelskou propagandu úsmě
vem nedůvěry
V kterém z obou táborů repre
sentuje svazek spojeneckých pra
porců vznešené myšlenky mravní
ušlechtilost a skutečnou velikost?
Na které straně- jp síla vejdužbách
práva ' Načí straně je ona mráv
ní ímponderabilía které mají vět
ší váhu v osudech národů nežli
nejoprávněnější zájmy hmotné í
Na které straně cest a loyalita!
Na čí straně pošlapány byly
r-iilouvy jiko kuíiy hadru před
zraky umlčených národů! Ru
munsko po Belgii Polsko no U
krajině Vy pánové neváhali jste
ve svém rozhodnuti Duh jste
přednost právu před násilím pra
vdě před lží světlu před temno
tou y jste se vrhli v náruč
Francie Pánové tu nedaleko od
nás jedna z pradávných provincií
francouzských jež nám odervána
byla jako kus naší bytosti čeká
také na vítězství našich zbraní če-
ná odměnu za svoji věrnost a spi
není svých nadějí Až slunce za
září nad osvobozeným Elsasko
Lotrinskem novým jasem zaplaví
take všechny utlačované národy
Do boje pánové a v brzku spatří
te na obzoru první zář jitřenky
PROČ SELHALA RUSKÁ REVOLUCE
V posledním srpnovém čísle
známé americké revue vycházejí
cí pode jménem Literary Digest
pnnasi vehee zajímavou uvuhu o
tom proč vlastně selhala ruská re
voluce snad nejlepsi dnešní ame
rický znalec Ruska — dr E J
Dillon Úvaha ta jest vlastně vv-
ňatkem z jeho kniliv 'The Eclinse
of R ussia' (Zateinění Ruska) kte
rá v nedávných dnech vvšla v
New Yorku nákladem Durano
vým Že dr Dillon má nesporné
kvalifikace k pronášení kritiky o
Rusku vysvítá z fakta že po léta
byl ve styku s liberálním hnutím
za vlády tří carů a sice jako stu
dent pak jako graduant dvou ru
ských fakult a universit jako
profesor srovnávací filologie na u
niversitě v Charkově jako autor
několika literárních a vědeckých
děl jako dopisovatel do dvou
předních časopisů ruských jako
zástupce londýnského časopisu
"Daily Telegraph" a konečně ja
ko rádce knížete Witteho který
byl jeho upřímným přítelem Kní
že Witte byl jak známo svou
dobou ruským ministerským předsedou
Dr Dillon soudí že Rusko do
stalo se do spárů anarchie pro ne
dostatek sil vůdcích a nro politi
ckou neschopnost a neobratnost
jeflné každé ze všech tříd obyva
telstva Pojednávaje především
o revolucionářích a sociálních re
formátorech na něž zde na zá
padě navykli jsme se dívati jako
na — nihilistv vvslovnie o nich
mutné mínění asi těmito slovy
"Lidé tito toužili vždy no tom
:uv men Koiem sefe tridu emanci
povaných mužíků které chtěli dn
!ati energie ale činili to bez vší
znalosti toho eo je vlastně duší
třídy té Byli to aggrcssivní a
iheisíé kteří dogmatické negace
přejímali z druhé ruky od cizích
f pisovatelfi aniž by dříve pro
zkoumali pravost učení jejich
Každého kdo s nimi při jejich
celkové bezzásaduosti a mravní i
etnické nečistotě v návycích ne
souhlasil ihned dávali do klat
by" —
Obraceje se pak k jiné třídě Ji-
du známé pode jménem Intelli-
gentsia která se skládá ze vzdě
lanců tvořících páteř tak zvaných
Kadetů píše :
"Tato třída jsou lidé doktriná-
ii ohánějící se vypůjčenými the-
onenu a přejímající za správné
vše co pochází z ciziny hlavně z
Francie jak to eo by bylo h to u-
Irzefí a zachránili Rusko Ani
dost málo nerozuměli a nerozumí
ideálům a snahám lidu venkov
ského Do své vlastní imlili!
organisace nepřijali ani mužík'
iiii dělníky ale proto přece vy
stoupili pojednou na fórum aby
mluvili za obě třídy lidu zmíně
ného Anglie a Francie lidem těm
venla a považovala vše eo z iťiieh
strany vyšlo Za směrodatné Pá
nové Miljukov Ctučkov Rodzian-
ki a přátele těchto bvli novažovA
ni za věštce a pokyny jejich do
cházely všude následování třel
se lid dodělával jimi žalostných
vysieUKQ a konců jak o tom své-
deetví podává historie z nedávné
doby V čele strany té stáli mu
žové správní poctiví a osvícení
Ue nedostávalo se jim politické
zkušenosti a vedle toho i obezna
losti h povahou vlastního lidu"
Americký lid bude však zajisté
zaražen kritikou kterou dr Djl
lon pronáší o vlastním lidu ru
skérn jehož jádrem jsou venkova
né zvaní ~ mužíci Dle svědomí
tého a upřímně cítěného úsudku
aPÍ(vvělčéní drDjllonx je tento
mký lid jVité duVaWluťtiě' ne
schopen' jakékoli fóruíy demykra
tícké vlády
"Základní rys mužíků u veliké
většině případů tvoří příznak pri
mitivní divokosti jevící se povr
chem kterým U4 ten liší $e njen
Z OBORU ZDRAVOTNICTV
KATARRH '
Pisa Dr J J Warta
Mluvíme-li o katarrhu pravi
delně máme na mysli kutarrh no
su anebo hrdla Katnrrh ale mů
že býti v kterékoliv části těla kde
nalézá se vlhká blána zvaná šle
movou blánou jako ku příkladu
žaludeční sliznice a pod Všechny
vnitřní orgány jsou opatřeny ta
kovými blanami stejně jako
vrchní část našeho těla je pokry
ta pokožkou
Neznamená to zvláště v přípa
dě nosu a hrdla že se jedná o od
dělenou nemoc ježto kterýkoliv
z velkého množství mikro orga
nismů může býti nalezen na zaní
cených částech Uvážímc-li že
musíme dýchati a že vzduch je
přeplněn různými druhy zárod
ků pochopíme proč náš nos je
stále pln choroboplodných zárod
ku To platí i o hrdle a plících
Xos může býti postižen různý
mi druhy katarrhu jako vlhkým
akutním chronickým suchým a
pod Nejobyčejnějším je vlhký
při kterém je velké množství vý
měšků z nosu a pacienti v důsled
ku toho spotřebují velké množ
ství kapesníků denně Za noci
pak tyto výměšky stékají do hrd
la a ráno nos je jimi zacpán
Dýchání nosem je značně stíže
no ve dne i v noci a v důsledku
toho je nutno v značné míře po
užívati při dýchání úst a násled
kem toho prňdušnice trpí
Vzduch který za takových ol#
ností se vdechuje není dostal'
ně zvlhčen a oteplen tak že sni
no způsobuje Re zanícení prů
šek Také katarrh z nosu roí
řuje se do průdušek uši a zrUh
i do plic Pacienti kašlou zvi
ráno a z úst vycházejí šlemy 1
sto v chumáčích a někdy říd'
Takový pacient má nepřijel
dech a často během dne cítíi
nevolně trpí bolestmi hla
Zvláště ráno při probuzení ('
zvláštní tupost a jiné příznaky]
Je prirozcno ze taková osol
trpí značně a touží po úlevě kt
rou jenom částečně přinese o
stranění všech chrchlů Podrob
me-li prohlídce chrchle z hrdla
výměšky z nosu shledáme že jmÁ
plny choroboplodných zárovní
jichž druh spočívá hlavně na tou
kde pacient se nalézal a j:ik
vzduch dýchal
Často tyto choroboplodn
zn
rodky zavinují zánět plic zášk'
a pod Pravidelně tyto jsou 1 1
- J- í _ ' y 1
ceny nosovými vymesKy a od
straňovány jemnými chloupky ji
miž opatřeny jsou nosní blány ja
kož i blány průdušek a hrdla Je
ku podivu že více těchto ehoftf
plodných zárodků nevniká do té
la onemocnělými částmi
Příroda al opatřila nos tekuti i
nou která ničí mnohé tyto choro
boplodné zárodky a výměšky tyto
jsou lepkavé tak že zárodkv se v
nich zachytí jako mouchy na lep
kavý jiapír a později jsou odstřn
ňovány při čistění nosu
(Pokračování)
od lidí západu ale i od intellektu
elního lidu rasy vlastní Způsob
jakým se lid ten choval sám k so
bě v deliriu kterým byl zachvá
cen v březnovém období z roku
1917 podává nezvratitelnv důkaz
o tom že jádro ruského lidu na
chází se stále ještě v primitivním
stavu doby kdy sebevláda i v mír
né formě byla příslušníkům těch
neb oněch kmenů nebo národů vě
cí úplně neznámou"
Zajímavě se pak rozepisuje o
revoluci z roku 1917 o níž praví
že programové byla sice velice do
bře sosnována v dumě která se
zasazovala o osvobození země z
vlivu parasistické byrokracie o
obmezení moci carovy o zřízení
parlamcntánií vlády a o podílení
se lidu na všech 'veřejných záleži
tostech v poměru k jeho způsobi
losti mentální i morální právníky
a učenými pány profesory kteří
zapomněli při tom na jednu a ni
ce hlavní věc: na duši lidu pro
který se zasazovali o reformy zmí
něné a na jeho intellektuální ho
rizont Lidu tomu nízkému ne
uvědontnělému lidu přinášeli smí
šky učených paragrafů co zatím
lid sám netoužil po jiném než aby
se mohl zmocniti pozemků přiná
ležejících třídám šlechtickým
A tak k druhému omylu došlo
z prvního Reformátoři nemyslili
jinak než že lidové massy jsou do
sti disciplinovány by přijaly co
se jim nabízí a by s tím byly i
spokojeny Moment ten postřehli
bolševici kteří se ho chopili a v
zápětí překonali Kadety vzavše
lid do spolecnictvi svého Udělali
z něho právě takové [tarasily ja
kými byli dobou hvou byrokrati
s tím pouze rozdílem že parasitis-
mus jeho obrátili hlavně proti tří
dám lidu zámožného a vysoce po
staveného Dle jeho přesvědčení
není proto v bolševickém hnutí
stopy po sklonu ke konstruktivní
nebo sociální ideji Stopu podob
nou nemohou najiti na západě ani
ti kdož tam jsou ctiteli a stoupen
ci učení Lenina a Trockého Při
rozený socialismus neznamená nic
jiného než organické uspořádání
sociálního celku po kterém však
v bolševickém procesu není nej
menší stopy Mimo to s částí lidu
zachází se jako s celkem a se zbyt
kem který je v převaze hůř než
jak se s ním nakládalo za vlád
různých a nejdespotičtéjších carů
Bolševici potlačují dnen časopisy
po svobodě tisku není dnes za je
jich vlády ani památky bolševici
zatýkají tv kdož bvli zvob ni za
z - - „---
zástupce lidu a národa a sami po
siluji zločinnost k niž dávají pod
nět divokostí přímo až ďábelskou
Mluvě o budoucnosti Ruska ne
projevujeíyaJnýí'h -ladéjí na-brz-ké
'uspoíádáuí poměrů UATtitř v ří
ši která nebude moci býti — 'ale
spoň na tak brzy — v rozdrobe
ných vých částech zase sjednoce
na Nebudou-li státi v cesté to
mu jiné překážky nak iimi íisstž
budou zásady národního iúrirl-
ní Pro vybudování státu není po
sud stále většina ruského národa
ničím jiným než příliš surovým
materiálem Postrádát' výhod
jaké všude jinde zaručuje výcho
va politická průprava hospodář
ský vývoj a styk s progrťssivníni:
pokrokovým lidem kterýmžto po
třebám staví se v cestu neřesti
Ltefé síi 1 i-rfitiii i-1 n-ilil i
lá století pracoviiti bez nejmeiNí
prckazky podařilo vtisknouti ne-1
smazatelnym dojmem do samotné
duše lidu toho
' NEVYZPYTATELNÉ CESTY
STŘEL
Prochází-li člověk kol tisíce ra
něných přesvědčuje se že cesty
střel jsou nevyzpytatelný v mno
ha případech Koule nebo střepi-
iia granátu vnikne do těla a ty
myslíš že vězí buď v rovně smě
řující části těla anebo že mela
vybčhnouti druhou stranou Zvlá
ště u kulí z pušek to předpoklá
dáš Ala taková kulička je ně
kdy jako bludná moucha a pol
há toho hodně než se buď rozlo
čí nebo usadí v té oné dutině či
části tělesné V jedné nemocni
vojenské leží voják střelený do
nosu Kule roztrhla spojku chří
pí a tudy vletěla dovnitř Když
byl převezen naříkal stále na plí
ce a 11a PO Cstl V TM ech Konoí
ně roetgenováiiíin se zjistilo že
koule mu vězí v lopatkách a že
prodělala značnou proceduru než
se tam dostala Jindy kule nara
zila na kloub a v polovici jeho ná
hle se obrátila a jako letí jiskra
blesku po drátě putovala do kot
níku A takových bludných cest
kuliček i šrapnclových střepin i
spousta Pro lékaře jsou to velmi
zajímavé případy Většina kulí
ale má dráhu neúprosné přki£zv
dle toho jak byla vystřelena Sla
do kloubu a druhou stranou vv-
běhla proběhla jako bys jí cestu
vyměřil na milimetr — oběma
hnáty proletěla plícemi v přísné
rovné linii Střely z těl vytažené
žádají vojáci na památku a také
se jim jich dostává Chovají je
jako poklad a nesou si je domů
ukázat svým milým a známým
Střely bývají nárazem na kosti
často rozpoltěny a zkřivenv Ča
sto prohodí voják: Chtěl bych
zuat toho z jehož pušky byla vy
střelena Ale pak se spokojí s
vědomím že on také noví kolik
tecli jeho "mušek" přišlo na pra
vé místo
Poslední slova
bývalého cara
Amsterodam' 7'srpna'— Pofle
dní fclova bývalého ruského cara
pronesená před popravčí četou
byla "Ušetíte moji ženu a moj
nevinné riešratné dětí Kéž má
krev zachrání Kuko přeď í