ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
PO KRO k
DNE 7 SRPNA 1918
V oznamováni výsledek platí
Zkuste "PO KROK" nejdříve!
lo Advertisment Resnltí Connt
Try "POKROK" First
Vzduchem z Ameriky do Evropy
iiiiiiiiiiixiiiiiiiiitiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiim
Ví VOJ vzdiichoplaveetví v pří
tomné válec učinil let pres
Atlantický oceán možností Není
pochybnosti o tom že o takový let
učiněn bude brzy pokus a jeho ú-
f"i-ti iiiTiJi' iíiviéri L- docílení ví-
tčztví spojenců v současné válec
'( jeden stroj může vykoimti sta
!l sta jiných mohou napodobili n
taková rychlá vzduehoplavccká
doprava přes moře mnoho by zna
menala v současném zápase
Pokus o vykonání cesty vzdu
chem z Ameriky lo Evropy byl
by učiněn již v roce 1914 kdyby
byla válka ncpropukla V roce
tomto Olenn JI Curtiss připravo
val se k poktisu o přeletění oceá
nu ve svém mocném stroji opatře
ným dvojitými pohony VálCíi
a!e zmařila provedení těchto plá
ml Poručík lolm Cyril Porte z
anglického loďstva jenž let v Cuv
tisově acroplanu měl vykonat i od
volán byl do Anglie
Válka vedla k revolučním vý
vojům aeroplanů všech druhu a
požadavek spolehlivého letu a
výšené snoMiosti k dopravě bomb
vedl k zlepšení a vývoji ruského
acroplanu typu Sykorsky angli
ckého typu Ilandley-Page iial
sl'élio typu Caproni a stejně i ty
pu Curtisova Každé z těchto
zlepšení přiblížilo lot přes oceán a
dnes společnost Ilandley-Page se
strojem nedávno zhotoveným v
Illizabeth X ] je připravena k
pokusu o přeletění oceánu
í!ylo původně navrhováno aby
let přes Atlantik podniknut byl v
t rojplošníku Caproniovč opatře
ném třemi nujcnými motory ale
od plánu tohoto bylo upuštěno
jakkoliv je možno že Caproniova
společnost nevzdala se doposud
myšlenky na provedení takového
letu a učiní pokus ve vhodné době
Vzdálenost mezi New Yorkem 'a
pobřcžnívii městy v Irsku je něja
kých 3000 mil Jedná se tudíž o
podnik velice odvážný Až dopo
sud nebyl překonán rekord jisté
ho italského vzduehoplavce jen
vykonal cestu 1000 mil bez za
stávky Někteří jiní vzduchnplav
ci vykonali také značně dlouhé
cesty
směru v důsledku- silného vzdu
chového proudu ale pro vzdueho
plavce tukových měřítek není
Navrhuje se aby vzduehopla
vec vznášel se nejvýše 100 utop
nad vodou ježi o tím risiko letu
značně bylo by zmenšeno Oceán
brázděn je nepřetržitě parníky u
v případě nutnosti vzduehoplavce
snadno získal by od nich pomoci
Také nejistota povětrnosti bude
jednou z potíží letu přes oceán
Ale přes všechny tyto potíže po
kus o přeletění Atlantiku jistě u
činěn bude neboť energie lidská
dovedla již v minulosti překonat i
potíže mnohem vážnější
PODAŘÍ SE ZVEDNOU-
TI LUSITANII?
Dříve než ponorky počaly po
tápěli velké a moderní lodi mno
ho mluvilo a psalo se o pokladech
na dně mořském jež obsaženy by
ly v starých plachet nich lodích
jež v nižných dobách za bouří
ztroskotaly se na neklidných
vlnách oceánu Rylo to zvláště
několik lodí španělských jež po
topily se s nákladem zlata a stří
bra okolo kterých otáčel se zá
jem a jichž zvednutí bylo snem i
nižných mořeplavcckých dobro
druhů křižujících po sedmi inu
ííi h Leč velké lodi jež potope
ny byly německými ponorkám'
znamenají bohatství daleko vetší
než ona jež klesla ke dnu mořské
mu za dnu španělských pale jí
POSTUP SPOJENCŮ 7
NA BALKÁNE
lo staré římské cestě Via Eg
natia po které římské fegie po
chodovaly na své cestě do Thraeie
Macedonie a Byzancie a jejíž kaž
dá míle byla tak dobře známa Cae
sarovi a Pompoyovi jakož i gene
rálúiu východního císařství po
chodovali budou v nedaleké bu
doucnosti legie spojenců aby na
pravily zlo jež způsobeno bylo
centrálními moeno-tmi malému
srbskému národu i
Postupující spojenci v' Albánii
nalézají se již nedaleko této cesty
moře
lomei kulturního národa Mayň
nýbrž i jako sběratelé rybáři a
lovci na íiejnižším kulturním stu
pni stojící Indiáni Seri Tito Se
ri kícíí obinezeni jsou dnes ná
sledkem vyhlazovacích bojů mexi
cké láuy na ostrov Tiburon v ka
nfirnském mořském zálivu a na
proti ležící kus pobřeží Sonory
budují si sotva přístřeší a pohlcu
jí potravu v surovém stavu jsou
nejpriinitivnčjšími domorodci A-
icrikv Na kulturním žebříku
stioiniíeí Adriatické
lim řeky Vardaru Jakmile jed
nou spojenci zmocní se této staro
žitné cesty s údolím Skumbi jímž
běží jakož i s nič -ty Dráčem a Kl
bassanem budou míti před sebou
otevřenou cestu do středního Sr
ska Spojenci spojili již svoji
frontu na Balkáně od Adriatiek
ho moře až k Soluni Všeobecná
ofensiva na této frontě múze bý
ti očekávána
Již před nynějším postupem
spojenců došlo k menším postu
pům v různých místech ale od
dobytí Monastýru spojenci nedo
cílili na Balkáně tak pozoruhod
ného vítězství jež dalo by se rov
nali k postupu italských sborů od
své základny v Avalonč zaháje
nému dne G července V několi
ka dnech Italové za spolupráce
anglických monitorů na Adriati
ku a francouzských sborů na vý
chodě zatlačili Rakušany téměř
'JO mil od původních jejich posic
Dne 10 července spojenci zmocni
vzhůru následují pak Otoini kte
ří již Azteky označováni byli ja
ko 'pi' a zahnáni byli z horského
údolí Mexika do jeho krajního po-
s u(io-1 nori utonu iou jiz useun i -
chovali siješlě čisté řeč a zvyky
a žijí uzavřeně pro sebe-navštěvujíce
jen příležitostné tržní _tuj-
sta a roviny
Nál
ezi KU Kmenům
které byly usedlé na mexické pů
dě již před příchodem Nahnu jsou
voloili a těžkopádní a barví si
vlasy rudČs
Dále dlužno jmenovati více zá-pado-nicxických
kmenů které ne
lze rovnez pocitati icste ku sta
založeny nebo vznikly pouhou ná
hodou Případů prvých je známo
velmi mnoho zejména v prvních
dobách středověku Koku CIO
(po naroz Kristově) dal Amrn
(Omar) po dobytí Alexandrie Sa
raeeny spáliti zbytky znamenité
knihovny alexandrinské jež obsa
hovala d!e současných zpráv půl
millionii svítků Analogickým pří
padem je čin byzantského císaře
Lva Isauria jenž dal spáliti slav
nou knihovnu císařského kolegia
v Carihradž (poblíže Alja Sofia)
čítající 36500 svazků
Koku 47 před Kristem spálena
za lléhání města Juliem Caesa
rem zmíněná již alexandrinská bi
bliotéka založená při museu prv
ními Ptolomaeovci a čítající přes
7000000 svítkň( rolí) a větší díl
sbírek při požáru lehl popelem
Za napoleonských válek spále
na roku 1812 knihovna moskev
ská Z doby nejnovější jmenuje
me na př spálení knihovny štras
burské r 1870 vítězným vojskem
německým trvalo mnoho let než
universita nově zřízená pořídila si
ale stoji již znacne vyse nez az
dosud jmenované kmeny Sem
náležejí Pinui Iluitšol Kora a Ta
rahuniara v Také tyto byly ve
ssých odlehlých horských oby
dlích dotčeny jen málo evropský
mi vlivy a jmenovitě teprve stu
dium kmene Kora v Sierra de Ne
yaret Tepiem dopomohlo nám k
správnému porozumění nábožen
ství Aztcků Tarahumarové v zá
padní Sierra Madre států Sina
lou Sonora a Chilmahua byli dří
ve obyvateli jeskyň a podobají se
"(Tiftchvellerům v Arizoně a
Novém Mexiku
Ke kulturním národům starého
tí ponorek je Lusitania parní!) Halové připravili se pro tento j Mexika náležejí mezi jiným Mix
Ciinardovy linie jenž potopen bvl postup zlepšením přístavu v Ava-1 tekové a Zapotekové dnešního stá-
torpédem nedaleko Ohi Kinsab
majáku při pobřeží Irska dm- 5
května roku 1915 Měď mosaz:
do Albánie aniž jediná loď byla 'tanu Často jsou nesprávně ozna
by zničena anebo jeden život ntra-! čovány četné zbytky jejich archi
ccn Krom toho poslány byly zá-! tektury které nalézáme v těchto
ojinierickvm kulturním národůui lzornhodnějši novou bibliotéku
Icrt Schwarz Zpráva ta je p"i
ncjmcnšíni velmi neRpolehlivá ač
koliv starý rukopis uchovaný ve
zbrojnici berlínské má zprávu jež
zní:
"Bartoldus Niger (Černý —
Sehwarz) který pro umění kte
ré vynalezl a vymyslil byl kouzou
ze života na smrt kolem roku
13SS"
V době té nebylo o nějakou bá
ji nouz" a tak Bertold Schwarz
je jistě vymazán ze řady skuteč
ných vynálťzců třebas jeho vyná
lez je tak romantický V nejno
vějším čísle časopisu "Schuss und
affe" na základě historických
zpráv praví se o vynálezu střelné
ho prachu něco jiného a tato spor
ná otázka je osvětlena historicky
Vysvítá z toho že prach je vyná
lez mnohem starší neboť již v čín
ských spisech z roku 618 před Kri
stem je zmínka o střelné zbrani
která měla nápis: "Metám smrt
na zrádce a zničení na vzbouřen
ce —
li se města Beratu a vytlačili ne-
Xejvetsi a nejbohatsi modenu ! přítele v Devoh a Semeni údolí v
lodí nalézající se jia seznamu obě-1 následujících dnech
i - - „ : - i
lone a znmiovanim vojciiskvci
cesf do hor Více jak 250000 i
lalskvch vojáků bylo dopraveno ícu a Mayové z Chiapasu a Yuea-
tu Oaxaca Taraseové v MiehjacM
j nu Aztekové z vvsočinv Anahua-
V červnu roku 191 G poručík An
tíiineMareliMl z IVnin-ouzské ar
mády vykonal bez zastávky let z
Nancy ve Francii přes Německo
až do ('holinu v ruském Polsku
uraziv vzdálenost S07 mil Kapi
tán markýz (iiulio Laureáti v sí p
ím roku 1917 vykonal cestu Tu
rína do Neapole a zpět vzdále
nost 920 mil bez zastavení Jeho
stroj Aila nesl krom něho mecha
nika a jednoho cestujícího
Jeden německý letec jak bylo
oznámeno zastal ve vzduchu se
svým strojem po '24 hodiny a 12
minut Kdyby byl letěl rychlostí
jenom óO mil za hodinu jeho let v
přímé čáře byl by 1210 mil Je
ale možné že letěl -mnohem ry
chleji Navrhují se tři způsoby vyko
'iiání letu přes Atlantický oceán
První let bez zastávky z New
Yorku do Irska druhý z New
Yorku se zastávkou na Ncwfouu
huidu do Irska a třetí z New
Yorku do Newfounlandska odtud
na Azory z Azor do Portugalska
a z Portugalska do Southamptonii
anebo kteréhokoliv jiného vhod
ného místa na pobřeží Prnncie
Cesta tato měla by tři zastávky
První návrh znamenal by ne
přetržit v let 3000 mil Z New
Yorku do Newfounlaiidska je 1
110 mil a odtud do Irska 1910
mil Druhá část letu byla by tu
díž ještě značně dlouhá Při tře
tím návrhu jednalo by se o nej
delíí let 1292 mil jez dčlí New
ťoiinland od Azor Z ostrova Cor
vo do Lisabonu je asi 1 ]'' mil
Odtud k pobřeží Anglie je asi 825
mil Není pochybnosti o tom že
aeroplan k letu chystaný je scho
pen nrazitldvanáef anebo patnáct
set mil bey zastávky Ale vytrva
lost pohonového stroje a# dostatek
paliva nejsou jedinými problémy
Nejobtížnéjší věeí při tomto le
tu y udržování správného směru
Plavba vzduchem a plavba po mo
ři jfiOu dvě zcela rozdílné věcí Je
fu nutno počítati také se vzducho
vými proudy ktré vzduehopla v
( e mohou bnáti na řtranu jakko
liv terjto rnnže m domnívati že Ifi
zlato a stříbro v ceně více jak $2
000000 vedle klenotů a jiných
cenných předmětů v ceně $2000
000 šlo s touto lodí ke duu moř
skému Krom toho nalézalo se na
lodi za $5000000 přenosných a
neregistrovaných cenným listin
jež uloženy byly ve velké poklad
nici a nemohou být i zničeny vo
dou O zvednutí této lodi mluví
se jíž po delší dobu a jistě bud"
o to učiněn pokus
Liisitanie klesla ku dnu mořské
mu v hloubce 270 stop Nalézá se
tudíž mimo dosah potápěčů a pon
orní Jichž 7 doposud používáno
)'lo k zvedání nnlonenveli Imlí
1'říslroje k zvedání potopených lo
dí ale byly pozoruhodně zlepšeny
a je známo že Anglii podařilo s"
zvednouti většinu lodí jež poto
peny byly v mělkých vodách ne
daleko její pobřeží 'Další zlepše
ní fě-hto přístrojů nevybíhá z me
zí možností a tak jednoho tluc ji
stě přikročeno bude i k pokusu o
zvednutí lodi jejíž zničení bylo
jednou z hlavních příčin proč A
merika vstoupila do přítomné vál
ky -
sobv také na frontu u Soluně
Spojencům značně ku pomoci
slouží Essad Paša albánský vůd
ce s malou svou armádou Tito
hórabV znají dobře svoji zemi' a
jsou statečnými bojovníky touží
cími zbaviíi svoji zemi rakouského
jha
líímské zprávy -oznámily že o
byvatelstvo Beratu vítalo italské
sbory jako osvoboditele Na fron
tě ml Adriatického k Egejskému
moři nalézá se milliou vojáků spo
jenců Jsou to sbory italské
francouzské anglické srbské ře
cké albánské a ruské Hlavní sí
lu této armády tvoří Italové jichž
základna je v Avalonč Francouz
ské sbory operují v údolí Devoli
Srbové a Kusové nalézají se hlav
ně v okolí Monastýru Hlavní
sbory francouzské zaujímají linii
?a Dojranem Hlavní anglická
armáda zaujímá linii od Vardaru
až ke Strumě Dále pak nalézají
se oddílv řecké anglické'a italské
Má se všeobecně za to že celý
náklad Liisitanie vyjímaje po
travin nalézati se bude v dobrém
stavu Vedle kovů náklad sestá
val hlavně z přyže bavlny a ji
ného zboží jež nepodléhá zkáze
A vedle toho značnou cenu bude
míti i osobní majetek obětí mezi
nimiž nalézala se řada předních
Američanů Podaří-li se zvednou
ti Lnsitanii pak nepochybně tiči
nény budou pokusy o zvednutí
díilšíeh lodí s ccnnvm nákladem
Anglii hž doposud podařilo se
zvednouti menší lodi nalézající se
v hloubkách ne více jak 100 stop
při pobřeží Nedaleko pobřeží při
městě llavre ve Francii potopena
byla lof Parthnon jejíž náklad
měl cenu kob-tu $7000000 Při
pobřeží Francie potopeno
MEXIČTÍ INDIÁNI
množství lodí různých velikostí
které obsahovaly cenný náklad
jenž nemohl podlehnouti ve vodě
rozkladu Všechny tyto lodi se
nalézají v hloubkách iu větších
než 150 stop
Americká Joďlíealdton nákla
dem pojištěným na $J0OO000 po
i topena byla pfi hollandském po
břeží v hloubce ne více jak 100
řtop Arábie potopena byla asi
10 mil od místa kdí LuMtania
klesla ku diu mořskému ve vo
dách méné' jak 200 ktop hlubo
kých V hloubce ne více jak 390
tí přímo k vyznačenému cíli Mo-!top v Severním moři a při po
repiavci mohou odhadnout! řnad-lieží Skotska více jak Ó00 lodí
no tuto odchylku od zamýšleného jstelo ře obětí ponorek
Jakkoliv mnozí z mužů kteri
od doby osvobození Mexika od
španělského panství řídili osudy
jtéto země anebo měli na ně vliv
byli skoro čistokrevnými Indiány
jako Benito Juarez a jiní a od do
by dobyvatelů doSlo k značnému
míšení se obyvatelstva domácího
s bělochy přece nedošlo k utvo
ření nějaké jednotné ''mexické
národnosti" a více jak čtyřicet
proiViit obyvatelstva Mexika zii
stalo indiánským
V dosahu dnešní republiky by
dlící Indiáni nejsou jednotili po
kud se týče řeči a kultury Je fa
lešnou domněnka že předšpanřl
ské obyvatelstvo pozůstávalo jedi
ně z Aztcků Právě tito Aztekovc
bylo byli počtem bezvýznamným kme-
není Který z počat ku ooyvai jen
kus horského údolí kolem města
Mexika a teprve později 50 let
před objevením se CorWa uvědo
mil si svoji bojovnickou převahu
a založil velikou říši Azteků na
niž narazili r 1519 španělští do
brodruzi Ale tato říše byla
zprvu složena velmi volně zaují
mala 'tucty kmenů nebo malých
státu které nepatřily mezi Azte
kv a měla ve hvýeh hranicích i
takové které neztratily vůbec je- j
ští svoji neodvislost a spojily se
ihned s Cortezeni Tak skroutila
e říše brzy pod návalem cizinců
Mfxičtí Indiáni json tak málo
jednotní že k nim náleží nejen po-
státech chrámové pyramidy a pa
láce jako aztécké nejsou však ji
mi á jsou také namnoze starší Zá
potocké jsou nádherné zříceniny
v Mitle která byla zničena teprve
ku konci 15 století Azteky Mno
hem staršími než Aztekové jsou
Taraskové a jejich kultura Měli
své vlastní obrazové písmo Nej
lépe o státních zařízeních a soci
álních poměrech u Azteků zprave
ni jsme dík prvním španělským
zprávám Tyto byly takové že
je Špančlé sotva v čem předčili V
silném rozporu s tím byl ovšem s
hnusnými lidskými občtmi spoje
ný kult bohů který ostatně v tom
to způsobu obmezen byl na Azte
ky a ostatními národy starého
Mexika byl zavrhován Mayové
konečně ukazovali vedle mnohých
zvláštností také mnoho styčných
bodu s Azteky tak v písmu (ob
razové písmo) a kalendáři Sa
mostatní byli oni ve svém bohatě
a účelně vytvořeném číslovém sy
stému který spočíval na dvacíti
a znal Hodnotu místa číslice Je
jich iiejkrásnější stavby na kte
rých nezřídka je možno poznati
aztecký vliv které však již v do
bě španělského podmanění byly
opuštěny a ležely v zříceninách
nalézají se v Yucatanu
- Španělská kolonisace měla v A
merice a tedy i v Mexiku za násle
dek trvalý kulturní úpadek Prav
děpodobně z uchovaných zňstav
šíeh starnmexických stavebních a
uměleckých děl nepovstalo ani
jedno po dobytí Ale třeba že i
pominula indiánská kultura jed
ním rázem navždy nedovedli pře
ce jen Spančlé přeměniti samu in
diánskou povahu a když nastal
konce jejich vlády tu dovedla si
každá indiánská tak dobře jako
kreolská inteligence zjednati n-
platnem jelikož nenvlo jiz žád
ných hranic Především ve věc
nýcb vnitřních bojích Vojcnsk
sbory vůdců povstalců a nápadní
kii presidentství republiky sklá
daly se ovšem ponejvíce z indiánu
a 'každý měl maršálskou hůl ve
své tornistře Tím vysvětluje se
že v novém Mexiku vedoucími du
cbv byli zřídka kdy běloši
P0ŽÁEY KNIHOVEN
Dle zpráv anglického kulturní
ho historika Wilforda je známo
od r 47 před Kristem do r 1879
55 velkvch požárů knižních sbí
rek přehled požárů od r 1871 do
r 1900 od goettingenského biblio
téka ře J Lcckcho obsahuje další
24 případy Z požárů těch zmíní
mc se stručné o nejpamátnějších
Ve starém Kímě zřídil císař Augu
stus dvě veliké bibliotéky z nichž
jedna shořela v r 80 druhá (na
Palatinu) shořela za panování cí
saře Commoda V týž čas zničil
oheň i knihovnu na Kapitolu
Že ani Cařihrad nebyl ušetřen
požáry svých knihoven rozumí se
samo ťcboii v tomto městě stejně
slavném svojí krásou a svými po
žáry Koku 802 až 807 po Kristu
shořela knihovna založená císa
řem Konstantinem a obsahující
120000 rolí mezi nimi pergame
nový svítek dlouhý'120 stop s te
xtem Iliady a Odyssey ve zlatých
písineuáeh V XI století shořela
ohromná bibliotéka kalifů v E
gyptě obsahující 1600000 svaz
ků !
Z velikého počtu požárů doby
novější vzpomeneme jen ' někt
ervch důležitějších" Tak nenahra
ditelné ztráty vzácných spisů způ
sobeny ohněm chicagským (r
1871) v Irkutsku (v Sibiři r
1879) Zejména těžké byly ztráty
v Irkutsku kde při požáru veřej
né knihovny tanmějšího sibiřské
ho odčlení ruské zeměpisné spo
lečnosti zničeny četné vzácné ru
kopisy a díla budhistická jakož i
veliké sbírky zpráv zahraničních
učených společností 24 září 1873
shořelo manchesterské Athenaeura
íc 190 tisíci svazků r 1877 'Mer
cantile Library' ve Filadelfii kde
pojišťovna vyplatila $400 liber
šterlingů (přes 40 tisíc dollarů)
náhrady a dovolila aby knihy po
škozené knihovna podržela Bu
dovy a zařízení pojištěny zvlášť
11 ledna 1879 vypukl požár v bir
rninghaniské Free Library O
hromná tato knihovna sestávala z
elá řady oddělení zejména od-
lčlcní shakespearovské literatury
(7000 svazků) atd Bibliotéka i
nidovou byla pojištěna na 20
tisíc liber sterhngu (9b tisíc dol
larů) í 8 prosinec 1883 shořele
při požáru královského paláce v
Brussclu bibliotéka o 125 tisících
svazků také při ohni r 1886 t
trpěla knihovna ta nesmírné ško
dy hlavně však vodou jíž hašen
požár V únoru 1900 shořela u
niversiiní knihovna v Toronto
škoda činila 100000 dollarů v
červenci 1893 vypukl oheň v Cen
tral Free Library v Manchostru
při ěemž z G0 tisíc svazků byla
celá šestina více nebo méně poško
zena vodou V Červenci 1896 zni
čena požárem veřejná knihovna
moskevská atd
Vedle ohromných materielních
škod jež způsobily zejména požá
ry starých sbírek knižních je zde
i bromiiá škoda ideální ztráta u
nikáíiiích děl a podobně Hledá
ny tedy cesty k zamezení těchto
ohňů Tyto starosti do dnes za
městnávají řprávy různých bibli
oték —
Požáry způsobené ztráty zna
menitých literárníeh děl zejména
ze starší doby jsou nesmírné A
žádné pojištění nehradí pochopi
telňř nenahraditelnou škodu kul
turní Požáry byly buď úmyslně
VYNÁLEZCE STŘELNÉHO
PRACHU
Kdo vynalezl střelný prach T
Všeobecné je rozšířena báje že
střelný prach vynalezl jakýsi
mnich ve Freiburku jménem
Dle toho Oíúané měli by právo
ucházeli se o prioritu tohoto vy
nálezu neboť pověstná čínská zeď
má již z roku 20 před Kristem
střílny z čehož lze souditi že ti
kdo ji stavěli znali již jak se tí
žívá děl Od Číňanů patrně přes
indii seznámili se s tajemstvím
střelného prachu Arabové Nazý
vali ledek který byl hlavní sou
částkou tohoto primitivního pra
chu stejně jako nejmodernějšího
střelného prachu "Theli-Sini"
totiž indický nebo císařský sníh
Dle spolehlivé tradice měli Ara
bové již roku 690 po Kr před
Mekkou pušky
Ve středověku i ve starověku
mluví se často o pověstném ře
ckém ohni který je prý jen zvlášt
ní druh prachu A byl již znam
za času Filipa Macedonského otce
Alexandra Velikého Jeho sou
částkami byla prý síra smůla a
proutí dále kadidlová zrna a od
padky smolnatého dříví Všecko
to bvlo smíšeno ve zvláštní směs
Roku 80 po Kr udává Graceus
poněkud odchylný recept na ře
cký oheň zná také hond vodu
jež prý byla ze síry na prášek roz
tlučené viiniého kamene kuchyň
ské soli a starého vína Roku 941
byla část loďstva ruského velko
knížete Igora který již tenkráte
snil že stane se byzantským cí
sařem a vypravil se k Cařihradu
spálena ohněm který byl metán z
rour Když roku 1241 zaplavily
mongolské hordy Evropu měly
prý "oheň chrlící draky" jež ú
činkovaly nejen jako naše vrhací
stroje na dynamit ale nžívalo se
jich také jako heliografu k svě-
telným signálům
V témž století objevují se i
řádné historické zprávy o vynále
zu střelného prachu a sice praví se
o františkánském mnichu Rogeru
Baeonovi že zná umění jak "lze
vyvolati hrom a blesk jímž se ni
čí města a vojska" A skutečný v
jeho díle "Opus tertium" z ro-
Ml 1UI JC JI UULil icuirjji jan
lze mísiti prach Vysvítá z toho
že Berthold Schwarz naprosto ne
byl vynálezcem střelného prachu
Pravým jménem jmenoval se
Swarz vlastně Konstantin Ankli
tzen není však vyloučeno že za
vedl střelný prach do techniky
válečné
Nedejte se v létě ničím trápiti!
Za parných letních dnů jest
hodné těžkou úlohou vyhnouti se
žaludečním útrapám Ale udržíte
li své vnitřnosti v pohýbu a čisto
č pomocí Trinerova Léčivého
Hořkého Vína nepocítíte žádných
potíží ani a největšího vedra Tri
icrovo Léčivé Hořké Víno čistí
'dudek bezbolestně a udržuje jej
v čistotě jest zároveň velmi la
hodné a netNdíží ani nejehoulo-
tivějšímM žaludku Nebudete tr
pčit zacpou spatným trávením
bolením hlavy nervosou slísně
ností a pod a užijete léto příjem
ně a vesele Cena $110 ' V lé
kárnách — Trinerflv Liniment je
velmi oblíbený protože působí ry
chle a jistí Jest to nejlepší lék
pro reiímatismus neuralgii bole
ní v kříži polámaniny oteklíny
'horé svaly a znavené nohy Cena
33 a fiňc v lékárnách poíton 45 a
75c — -íoseph Triner Company
velkovýroba léků 1333-1343 So
t i a r vil
A srnami Ave inicaeo juinois
— Advertiement