Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 17, 1918)
Strana 8 ' POKROK DNE 17 -ČERVENCE 131 i s - i I ssC Ods trčeny tf - rOUOřSKY OBRAZ NAPSAL K V RAB 1'okrajnl stezkou nad uiž sklá něly se rozložené čfpýinaté mítí' smrkové šel volněji "To] sou léta — to jsou léta!' ilale snoval pavučiny myšlének Vzpomněl si na rlfibu kdy na výminku liyl jt iíé dédťřťk a hned se tnu zase zn kiaitl výjev na znhradé když pa dauéat majť plny kapsy iníiil na Kačku a na ManČu jež se chechta ly až se ohýbaly I'áe! bite a už byly a stromem "Jen ne do oka — ty bočím — ty můj kluku — ty Marijáne — ty Toníku!" Hlavu skrčil do ramen a choulil se jako tenkrát když kotem krku ucítil tatínkovu ruku "To je dávno — z tatínka ui je jin pár kostí Tóna tenkrát ani na zahradě nebyla a teď je-?t stará má ětyry děti" Představil si ji jak stojí dnen na záspi a čeká až Mariján do jde dívá se jako tenrkát když dovedl pana pátera "No tak neseš dali tlí" "Illilih — musíme iVkat — en mám dělat tam se Váša neehce ženit a tuhle je teprva zle Barča je taková snmtná ž' se ani neza směje" Viděl jak se Tóna mračí jak se jí rty chvějí "Co řekne — co jen řekne?" a při tom pomyšlení bylo mu úzko maně choulil se jako by stál před ní Zle unaven sedl na zelený om Šený balvan a hleděl do polí po nichž se stín lesa již úplné roze střel Bylo tu ticho jenom jehličky jež mezi sehnutými větvemi pa daly trošinku harašily — Z lesa vystupoval chládek vonící smr čím pryskyřicí a vřesem Xa ne dalekém strništi stanul velký a-l jíe Mariján pozorval jak se mu chrčela a kloníc se počala cukro vali "A tobě se nechce? No jdi si taky ať tebou zas rwprákne na zá iep — " a ehjtiv kočku pod bři eheui postavil ji na balvarr Vztyčila hřbet protáhla se o hrnula pysk a táhle niroukla K — dydydydede — zachechta la se hrdlička a zatřepavši křídly zaletěla dále do lesa Mariján vy skočil jako když ho bodne Dí val se jakoby se nemohl upama tovati co se stalo ale potom ně kolika skoky vletěl do lesa "Xa — na — na — pojď sem — na na slará" jektal vyjeve ně patie do zeleného rasovi ští hlých stromů s nichž padaly ú lomky snítek a levačkou hrabal se v krátkých spocenýeh vlasech jakoby si je chtěl vyškubati Xe mohl se rozpomenout! co ho to napadlo že hrdlu pustil ' Ve vrcholcích to zašustilo a Ma riján spatřiv bílá křídla mihuruti se pod modrem nebe zavyl Sko čil ještě dále do lfsa díval ♦ na všecky strany ale bílých křídel už nespatřil "Ta mi uletěla" povídal si jda čtivé "ale počkej počkej ty bu deš vzpomínat až si tě zas uvá žou na provázek" ' V tom se mu leknutím prohnula kolena a div nepadl Kočka příšerné vřískajíc vedle balvanu tloukla sebou v křečích Minutku hleděl na ni ulehán ale potom několika skoky byl u ní Již opět stála a olizovala s' bok ' "Ty dovedeš člověka polekat mnaueka stará" přitlumeně bre ptal ale v tom si již vzpomněl co se prve stalo a zachraptěl bolest ně:: "Vždyf ty tu jsi sama — cheehtřdka ii uletěla honem po běž za ní" špičaté sluchy pohybují a jak sm líodiv kočku do košíka yavře! po chvilkách staví na zadní víko pověsil si lió na levici plaše sále ohlížel se na všecky strany ajse ohlédl a slzmaje-plny oči dal konteně dlouhými volnými sko ky přehnpnje se přes brázdy a meže' ' jakoby se uměním svým se do klusu: kobrtaje o kořeny div si krk nevykroutil pořád pá tral po bílých křídlech chlubil vzdaloval se k západnímu 1 Chvátal vlhkou travnatou c-e- lesu jehož hřebeii ještě lehce sví til na důkaz že slnnep tam vzadu nadobro nezapadlo' Ta podivánka Marijá'ia zajala takže na vše ostatní pozapomněl ale když zajíc v temném lese zmi zel hlava klesla k prsům a jiskry počaly skákati znova ''Slyšíš táto' Mariján je tu ?1 nenese nic" Tóna volá na muže Mór ruku maje pod košilí na prsou protahuje se zívá a poví dá : "Tv peníze mají bvt na živ stou lesní nad níž klonily še Sto ké vějíře smrků a jedlí Těžké boly dupaly někde vrcholku veverka loupala šišku supiny há zejíc k zemi a uzounká jasná sfifnžka cHčela vfjdl zapladlých porostlých balvanů Mariján se zastavoval pátrál v korunách a mlaskotem vábil ztra cenou ale jen tichý šepot lesa byl mu odpovědí 1'háněje dál #tosti mě! plné rošti kde výměnkář žije a ne 'hrdlo a chvilkami chraptivě za- tamhle —a tamhle jp to na" zlé vzlykal V lese bylo již hodně še- časy á' na' funus řr - 'ro jenom 'nahoře mezi korunami (T v v v " v ! svítila pomněnková modř oblolm Meste jsem neumřel huci A t r 't 1 v Manjan byl liz tuze uhnán ale Manjau ' a povídala Marica zej : ' "li skákal s kořene na kořen prehu- mne nezakopaneho neneehau i 1 poval mocalky ae srdce dive tlou- 44 To ty vždycky jen eo holky jklo a nohy v koleiiách klesaly řeknou — ty nás máš taky rád!' jpod lebkou měl jednotvárný hu buble !Tóna — j kot do něhož vrývalo se hluboké: Mariján sedě na kameně hlubo-!ku — krúú ku — krúúú — "Xa ce ohnut rukávem rychle přejíž děl si čelo Kdo pak ho má rád? Kdo pak ho má rád! slsel včerej ší Mačina slova a brada se mu rrt zetřásla 1 — na — pojď sem — na" každou chvilku lichotně volal k výši a slí divě zíral mezi snětě Teď se za stavil a polekán rozhlédl w na všecky strany stálf na kraji lesa Žádný — žádný — všichni jer: 'na temeni stráně pod níž byl do- jlík temně zelenými bory věnčený a na jeho konci leskla se tmavě modrá hladina rybníka Zákopa V Marijánově umořené hlavě vznikla myšlenka le zaběhl k vů li hrdličce že se s pěšinky pustil v Icvo místo rovnou Stoje rozhlížel s na všecky strany: zadíval s i na planinku v níž byla patrna stezka po kte ré s Vášou ráno kráčel a na kte ré s táHké rozloučili Kdyby on Váša věděl eo jsem pořád: Peníze sem! Peníze siti ! Všecko sem ! ' i A neměli — jenom tatínek a maminka : — leda Váša ale ten je chuďas nebo BarČa trochu pro tože se má taky zle — no Málka taky:byla hodná to je pravda! "A tyhle snad taky!" usmál se a rozevřev víka košíku zadí val se na Kkrčcná zvířátka Taky jsou' na toni vejměnku a musela s Marijánem — chcheheh — Z hlu biny lesní ozval se přitlumený vr- kot dirokýeh holubů duněl jako-ise nahoníl a kde teď jsem! myslil by vycházel z kotlavého stromu si prudce oddychuje "A kde j° Hrdlička se zaehrula - roztáhla j ta — kde ta?" zasténal pátra k řídla a zaplácala jimi ije po vrcholech stromů 'Aha — aha — r chtělo by se tii "Je pryč — ani památky!' a knim chtělo?" Hrdla opět zaklepala křídly :i postavila se "Xo pojď a lef cbeeš-li já tě držet nebudu!" durdivě hučel ? vytáhnuv hrdlící posadil si jí t dlaň "Tak hf — hfni k lim" 'Když s chehtaljca nýbala tu írtm povyhodil jí do vzduchu fstrašena " zahýkala á povznHsJ e trochu ±1íi_iLjian)dai(ajLlobyÍ!oJuz řasnrtm větev zaklšchtala w za- hlasíté zavzlykal ' - Ohlížeje se rozvažoval má li vTátitj ale vlhká cesta kterou práví byl překlopýtal nevábila a ješti si myslil kďyby kdyby tak ulétlou spatřil Takhle taky musím dojít roz važoval tuhle p?kn£ po kraji 1t a potom troebti vpravo hrr dMV s kopečka a doleftm tam A jíí opět klopýfal ' ' ' ' rVTo nmě to dalOj Bože taková padl do vody tam kde ráno bylo cesta aby bylo ná zlé ěa9y a ita' zapadlé- z hlubin :sršící šhmee ' Zahučolo to zaspllebnlo tenké proudy vystMkly -' -Márijánova hlava prohnutý hřbet i páž g navlečeným košíkem ukázaly se ve vlnách' Desrozuihi telný jek projel dolíkem ale zase zmizelo vie ' ' '' Vlny sc přehazovaly bouchaly pleskaly natahovaly sé Sprcha ly až na břeh Křečovitě olinutá pravice znova vynikla zaryla se do hlrdiny a zapadJa na dobro Ve vuMmVli lesích to krátce zahučelo jako by se ptaly : Co se stalo f 'ale ztichlo to hned Vlny pleskaly do břehu a ráko si ševelilo Pěnivý Šroub vrýval se do víru a znova vytryskoval s hukotem Vodní zrcadlo vroubp- né rámcem zelené rákosí a pušk- vorce mezi -nimiž bělaly e bil' zlatem pokropené květy labutí bylo zase hladko -- klidno -- Třetího ďie po návštěvě Mari- janove v Oiijezilc asa Mudma přiid do' Přezinly Serpíímo do Marijáuova výminku ale našed jej zamčený obrátil se do statku "Pánbůh dej dobrý-poledne — kde pal máte Marijána?" ptal st viliázeje "Co pak nebyl u vás?" divil se Mór - "Byl ale předevčírem jsem ho vyprovázel do Zelejova" "I tak je ještě třra — no uf si pobude když se mu lí1)í" pravi la Tóna "To je škoda že není doma: přišel' jsem mu říct že se teda o žením!" vesele sň usmívaje poví dal Váša "Jdi — jdi — co pak tak na jednou?" zasmála se úlisně ' "Prosím vás už jsem to nemohl vydržet abych tolik lidí pořád mučilT ' zvláště když jsem viděl jak si chuďas shání na funus — " a modré své oči upřel na Móra "Xo to ne to ne jenom nby te bylo v pořádku" rozpačitě trha vé vymlouval Mór "A koho pak si vezmeš T" ho nem obrátila Tóna "Maenarku tu vdovu — vzkázali jsme tam s maminkou i už je to radost je u nás veliká a Marjjén taky dostane peníze hu as byl celý bez Rebe!" i ina nu tmt-llt tl-l!lřl- la se Tóna ale hned dodala vese leji: 1 Xo u nás už taky bude tsyafba včera se to dojednalo To se Ma riján bude dívit až se vrátí!" Ale Mariján se už nevrátil KONEC : my kotníky í paty ©skřípány tunus A nic nemam — nie-r ni čeho Tatínek mi to dobře udolal- ale teď ui je z něho jen pár kostí a maminka leží vedle Je Stě -Tóně povídala: "Ať Marijá noVi neubližuješ" ale ta má po řád jenom - Peníze sem všecko sem ať je to tady na živnosti — Manča nerná je ui taková skrče ná stará Barči je zle ani se ne směje a já už taky nemůžu jsem starý hřbet se nechce ohnout nohy se třesou vidíš jak se Smí rům i ta hrdla mi uletěla!" a r těch myšlének se rozplakal Čím více blížil se k temně hlou bi lesní da níž musel vstoupí! i' tím šel volněji "Panenko Minria kdybych já byl doma" šeptal si a rozhlížel se prt hrdle myslil si že se mu náhle nad lesnatými kopečky za třpytnou bílá křídla že uslyší chechtot a tracená bude 'tu1 zas Byl již téměř na konci suché stráně porostlé jalovčím vřesem vrbicí mezi nimiž vyčnívaly je řábky kusy bílých pařezů a mí stečka rozchodiiíků ještě zlatě svítila Zastaviv se hleděl dolu na ryb ník v jehož zadt v hlubině čer- nal se les 1 svil U kus jasné onto hy utkvěl pohledem blíže stavi del' tam kde ráno bylo potopeno žhavé sršící slunce l'ž to tam Jak nesvítí napadlo mu a plnými ústy lokal chládek jenž zdola do té písčité stráně va nul Za itarýnii Trámy to bublalo kloktalo a sloupce vody jako skle něný šroub hned se do hloubi s hukotem zarýval hned z víru vy tryskoval Mariján poobrátil hlavu k le su na ťu stranu kde soudil že je Březinka Úřfa měl rozevřena oči při mhouřeny a v lebce se mu to jen chumelilo ' Šoulal se ledva nohama pohy boval a myslil sí kdyby už byl z tím lepeni blízko svého vejrnřn ku - ": "Co pak můj vejměnek —i v tom jsem jako králi nikde ani mu šky chládeček —" proletělo mú hlavou ale při tom vyhoupla se vzpomínka na poslední večer kdy luodté světlo šlehalo okny hrom rachotil á na tabulích to šplácha lo cítil jak se pod peřinou chou lí! potil jakou měl- mučivou úz kost: Teď se skrčil hlavu vtiskl do ramen h _plaše se ohlížel zdálo se mu že z hlubin lesa vyplynul še pot: Marijáne — Marijáne — Ma rijáne Rychle vyjeveně díval se ko lem hledaje cesty aby nemusel do toho lesa z jehož tiché temno ty bylo mu onzko "Už umřu — už musím umřít — pořád mne volají — " svištělo mu pod skráněmi a iž učinil ně kolik skoků zpět aby se vrátil kudy přišel ale hned zas mu na padlo že by si zbytečně zadálil a les že je tam taky Sehnut- znovu hleděl do" stmě lé hlubiny ' Přilétal z rif jemuý praskot ja koby lehké nohy chodily po je hličnatých závějích Jak se do ní ehvilku díval zdálo se mu že i ty bloudící postavy vidí Kam jen já "se obrátím? myslil si a skrčen plaše se ohlížel Zadívav se k oujezdeckým ko pečkům jež počínaly se topiti v šeru v duchu si vzdychl: Pane kdyby tam tak šel Váša to by bylo veselo — a povídal žé tady kolikrát obcházíval — (Mariján plaše pohleděl ke átavidlům) — obeházíval — a snad i jen sko čit 'Trošku se vzpřímil a zasó po hleděl ke stavidlům Jako ta Málka — křikne' sl: " Utopím se radši se utopím!" — vzpomínal dále Dobře Bárča ře kla: "Holka hřífiná kdybysme to řekli rny — Af se podívá na te be — " - -V tom jako když do té chume lenice vhlavě vjede blsk djoůhý modravý — "Myslil jsem sí tam' Že by byl pokoj ~" Mariján znova slyše! Váfrjva' slova Žádná nmoc! — žádný ' funus ! — ehládeČek! konec trápeni!" zahřmřlo mn v lebce a vypoulerié oči hleděly 1 rybníku" ' Jako divý chraplavě Vykřikl hlavu ohrřnl k tvh koíík' tiskl ' k boku aitrýskemY děla re ikj_nřes-křovJu!ka_A kamení le- těl se strán§ a }aWtlžký balvan DRA PETRA 1 '4 I M(D)IE5(Q)IS© jtt Plí již obstál íkoulku více oeZ sto roka ttilétio uitváat Ztep laje kw (usiluje 1 osvéiaje celou télesuou soustavu a JuJIvá tuml a soukdu zivotnúuu ústroji t - Připraven z čistých zdraví poskytujteteh kořínků a bylin noolia huje niíího leč pou: to co brotplvá k dobru Ui milo pal li íůLco Lijent-líly soti rovci v léčeni CHŘIPKY REVMATISMU ŽALUDEČNÍCH jATERÍíiCH a LEDVINOVÝCH NEMOCÍ K'ca( to lík líkínLclf Jst dodária pout nliltalad JdatU Adtn DR PETER FAHRNEY & SONS CO ň 2301-17 Washington Blvd CHICAGO 1LL ú (V KmiM m dodári bett cUJ v iui 14 T DVOftÁK piodavnc voprO T-l: So 3TS0 JOB FLOOD prodava£ dobytka - Til: lin lfiT? AL POWELL prodavaC ovd DVOŘÁK COMMISSION CO Ti'h'1'uniijle nWj piMe níun n olUríl# liťzoiJklailnou oilpovíď Telefon: 80 607 — Room £17 Exchange Bldg — 80 Omaha Bulhaři v Macedonii desertují ve velkém liondýn 11 řervenee — Deser ce z bulharské armády na maee donnké front ř se zvvíují zuaěně dle informaee kterou zinkal koř řespondent éasopísu Timen 7 fran couzského hlavního stariu Vsi-ehni- deserteťi prohlašují žo pn míry v Bulharsku staly se nosne siteluýmí a že nadřje na koneční3 vílézství zmizela Neposlušnost ve vojStfi se zvyšuje a eetné jednot ky v ponlcdní dobř odepřely vy hovřti rozkazům k provedf-ní ú(o ku Ponorkové nebezpečí v Stře dozemním rnoíi se zmenšuje dl prohlášení tohoto korresponden Plukovník Hurbaň jede do Ameriky Londýn 12 ěervenee — Zprá va z Tokia udává že plukovník Vladimír Hurban (syn (dávného slovenského básníka Kvetozara Ilarbana Vajaníkého) čden Oe skoslovenské Národní Rady j-nž do jmenovaného města přijel z VladivoHtoku odebere k co nej dříve do Spojených Států aby pojednal o fdtuaci v Sibiři a vlá dou ve Washingtoné plukovník Hurban sdělil korrespondntu že zmocnění Ke Vladivostoku ísko i!ovens'kým vojskem bylo neod vratným důsledkem iieopodstatn?? ných útoku" ' bolševiků a zloyol nýeii pokusů tfehto poskytnouti pomoc ríikousko-ijřméekým vy zbrojoným zajateňm aby zamezi li Čechoslovákům v postupn na Vládívóstok' Plukovník Hurban nda? poíet Čechoslováků na 80 000 "z níebž asi 15000 nafézá vé Vladivostoku PlnkoTOÍk po važuje ža nutné získání kontroly nad trans-sibiřřkoii : Weznief od Volhy až k Tadivosfoku ná nur ciioit jiobu AÍ:fomoc od pojn ců bude- získína aflebo zodfvM- Tíio iriaimiji si i n tctn'ni -lhn iu i nowii jiřinU 0 m to vlastním HOTEL "PRAHA" který jet ťijlní ziifiui vvjii'v£)L x iím iiítťiúm taHviúm vkuioé liorovAn 3 kilo kriijdiií4 znvitnvsi in-t tnnhy -nulvuou nyní rCuhini nh pkiliu 11 pnhoillí tn' nejlcpil t'hiitn:'i jMI-i ]'rnv6 ickř kuchvnř v?ly víís uspokojí O pHrfů nifMmVh i vriikoviiíi-k krajním uctivé }íu{i JOSEF PIVOŇKA Roh 13 a Wílliam iil i ' OMAHA NEBRA8KA Cl velkolepý nápoj na- uhašení žízně I Jest zdravý a osvěžující I Jisté se ptejte po "Fremo" kdy-1 i koliv máte žízeň Vyráběné a láhvované Fremont Beverage Co Fremonť Neb i Šikmý cypryšový cribblng - 4 5 nebo 6 palců My w upravujeme" vlastní ááš cýpHíový čijbbiug takovÝm fp&ahfm že' když jest boto v-je' tómřř plaj pulec tlouSTky Na prvém hiítý f'ilo C" "it 1 cypřišová írncovka jest přes jeden pntoc tlouSťky My t nf aliřiVrp jen tolik ná Jjettuř stran jpb- m yíbknf blnjlký puvreb tby jřílř ffoiiht #km) hhIho -tliintípii'! éiú tííyljpž if 'pt vyrovnalo 'y prifi nu criVibiúg5 Je to jedno z m!jtrKJi)ivčj&ícb a nejpevaéjMťb' a 'při tom nijlcpříi!h prkes ku přibíjřnJ jžtOj fce t'rp5típne Xwbť jistí s námř pofítSté na materiál prd cornerib pakli jste v trhu pro néwo toliotpjdruhu lUiKumřjtc že my utóvřinio cenu rtodávkou nu iiájMiHí vitái EtauiAi -'" Z C HAFER LUMBER COMPANY Council Bluffs Iowa i HOSPODÁRNOST ŠETRNOST & I ' "PODÁTE POMOCNÉ RUKY? s Vláia -Spoj Států '% = žádá provádění r ' = HOSPODÁRNOSTI a ŠETRNOSTI S ' ' všemi osobami ve všech věcích " "}== H ' Vyhovění této žádosti jest důkazem §3 VLASTENECTVÍ ' a5 LOYALITY S šetřením a kupováním ~ S3 WSS WAR SAY1NGS STAMPS 1S8UED BY THE UNITED STATES GOVERNMENT =3 SP ST VÁL ÚSPORNÝCH ZNÁMEK pomůžete sobe a své zemi ~ V:::PqM02ETE7 "" Zeptejte se svého duchovního správce s kazatele postmistřá přeásedý svého spolku = nebo klubu poštovního poslíčka nebo kte- § réhokoli bankéře" r - s ONI VÁM SDÉLI JAK! 1 VLASTENECTVÍ : LOYALITA IIÍIIIHIlIllltillillllllllllllllllllllllllllllillílll r nk Vlátfa křížena Ahit-twké a ja podhká r4ntíiny červwílťi kříže byly sorganÍHOvány xs Knažnou žádost y8íH£í Žpiíra í -l5íHína dořli píes AnjhJerodam bdžlila fa řp?koskvéĎskA vojska zmocni la mí fcyzrHnpa MowHlirrm v oblá- Rufvfcu které dobyto bylí v minti lýcb dnech jinrvjtji síry Aí-akoslo-renílíýnji ' t 'i i Manžpjka: "VWÍI Maitine už f rVfdlWCi y viflřt le patřím o 'yrten k druhyipu" "ti řeky VolKa! WXttňLtíliM Uh-ltZZtt jín U 'Já hmim niLxjN'tníffimdua-V-tťť jak 4000 j H--ri'j rítny g ty uA:lir mil od Nikolajevhka v asijskíralvý "