POKROK DNE 20- ČERVNA 1918
Stran "6
m
Al
ÍžengkA hlídka I
vi O - V"
KM UlftlOVSKt:
NÁVRAT
K domovu ipérliá vlasti svn
jenž za vé vAléil bratry
a žlncheteuství v ňttdrech mM
byť val sc synem ťbátry
A myslí si jak a to jutit
klyž matce v náruí klesp
a mysl! si jak as to jest
kdyi dvojí srdce plesá
A jak tak myslí na tou čus
ui vesta se mu krátí
a myslí "i jnk as to jeat
kdyi hoch no z vojny vtAtí —
Tam niatka sedí u atolu
snud psaní jeho říkA
au nikdo zvolna u dveH
z&voru poodifryké
A hoch jen mysli eo jí a
mjlého řekne k duši
jen zda-li dobrá matička
i návrat jeho tusít
i
A pořádná řeč z pěkných slov
a mnobo ehee jí říci
však napřed ie ji políbí
v tu staroHtlivou líei
U dveří klapla' závoru
matka o s židle zdvihne
a u dveří se postava
ji jako známá mihne
i
A již jsou sobí v náruiM
on políbil jt v líci
vSak na vše na vše zaponiM
eo milého chtěl říci!
t
KAŽDÁ MATKA S HRDOSTÍ O
BÉTUJE SVÉHO SYNA PRO
SPÁSU VŠEHO LIDSTVA!
Každá matka loučící se se svým
miláčkem jenž se odebírá do bo
je za nejdražší ideál lidstvu — "za
svobodu" jest hrdá na něj a s c
ehotou dává svoje svolení třeba
jí při tom srdce bolem krvácelo
přece sobě dovede uvědomiti že
svoboda musí se vybojovali a tu
že se musí přinésti obět i A jestli
že se oběti tyto nepřinesou a zví
lězí-li nepřítel tož život bude
mnoliem strašnější nežli smrt! —
Smrt jest pouze osvoboditelkou
týraných ale život v trýzni jest
strašný A proto ti' již obětují
svoje životy pro zajištění lepší bu
doucnosti pro ty kteří zde zůsta
nou a pro příští pokolení vyko
nali jen to co se od humánního
člověka požaduje! Člověk tako
vý umírá lehce s vědomím že vy-
1 konal dobro pro lidstvo a smrt la
ková bývá sladká neboť jest to o-
běť za vznesený ideál !
Ti pak jimž bude osud přáti a
vrátí se do náručí svých matek
'svých milých budou s hrdostí jen
vzpomínat!- na svízele jež jim by
lo prodělat a budou při tom dvoj
násobně šťastni u vědomí že při
nesli tvto obětě své vlasti a uchrá
nili ji před ztrátou třeba úplné c
xistenee' Rovněž existence Čechu v naší
staré vlasti jest nad míru ohrože
na a i zde jesti třeba nasadí ti ve
škeré síly ku vybojování si své
samostatnosti Ten kdo si dovede
představiti život Čechů po válce —
v pádu ze by Němci zvítězili za
jisté si zazpívá tyto sloky písně:
Raděj v boji zahynouti nežli v
otroctví úpěti v otroctví a nevol
nosti bez vlasti a národnosti Ne
boť život Čechů" byl-li kdy nesneí
sijelný tož dozajista bude v tom
to případě A proto zde nezbývá
nic jiného nám Čechům nežli bo
jovat a v boji onom vytrvatí až do
vítězného konce Teď je rozhodu
jící d dba pro Český národ ! A ko
mu jen ještě trochu té české krve
v žilách dosud proudí přilož ruku
ku pomoci své drahé matičce kte
rá ti dala život a nyní její život
jest oltrožen a proto potřebuje
nutné pomoci a to rychle neboť
čas kvapí A jelikož bojujeme
proti jednomu nepříteli a pro je
den účel — osvobození všech náro
dů — : jest účel tentýž porazíti a
odzbrojiti nepřítele a to tak vy
datně by se již nikdy více neod
vážil k takovéto brutální práci
J jt
ftKOLNÍ PRÁZDNINY
Toužebné očekávané školní
Írézdniiy již jsou zde na něž m
aždý školák í školačka těší ne
boť po celodenní namáhavé práci
tato změna pro mnohé mnoho zna
mená a to na prvém místě pro u
čitelky a učitele jichž nervové či
vy jou hodnč oslabené a potřebu
jí osvěžení změnu ježto práce
kantomká jest dcti namáhavá —
nek dlouholeté této námahy lze
nám lehce pozorovati na mnohém
učiteli a zvláště na učitelkách
Školy jsou do jisto míry opuštěné j
jen pan školník musí stále věsti
dohled nad budovou a vůbec ce
lým majetkem neboť jest za vše
zodpověděn Všichni mají prázd
niny jenom ou žáduc obzvláště je
mu jc přidáno hodně práce kde že
ny užívají školních místností ku
konání potřeb pro nemocné a ne
mocnice v tomto čase válečném
Učitelům a žákům se ulehčilo v ča
se prázdnin ale mnohým matin
kám sc přitížilo zvláště těm jichž
dítky jsou dosud malé a potřebují
dohledu Odrostlejší hoši i děvča
ta letos zvláště naleznou 'dosti za
městnání neboť je všude nedosta
tek rukou ku práci jak ve mě
stech tak též i na farmách zahra
dách a vůbec všude Odrostlejší
hoši by se měli všichni odebrati na
farmy a pomáhati při sklízení úro
dy tak aby se mohlo vyhověti
všem nutným potřebám neboť na
nás zde spočívá veliká zodpověd
nost v této kritické době Každé
dítě dnes již dozná že chlebíček to
bude jenž vyhraje válku A pro
to ať pracuje kde kdo ku vypěsto
vání co nejvíce tohoto Dívkám
připadá též veliký a důležitý úkol
neboť musí zastávati uprázdněná
místa po těch kteří se odebrali na
vojnu a zároveň konati různé jiné
práce jichž tato strašná doba vy
žaduje Dnes již přestává heslo
to so pro dívku nesluší — teď musí
praeovati každá a každý a kdo ni
toto pravidlo ještě neuvědomil je
již ňa čase by tak eo nejdříve uči
nil Válka tato se vede pro dobro
lidu všeho a tož jest povinností
jednoho každého z nás vykouati
svůj díl neboť muži již nasazují
svoje životy činí tak pro nás vše
chny A proto musíme býti uzna
lými a hleděli konati každý svůj
díl tak abychom zvítězili a aby
chom někdy nemuseli litovati až
by bylo pozdě ! Až bude válka vy
bojována až nastane zase mír mů
žeme pak zase složit ruce v klín a
udělat si dle své vůle a možnosti
pohodlné prázdniny Teď však je
povel — všichni k práci všichni
do boje a to do boje za svoji vlast
ní exjstenei
i& $
DIVADELNÍ SPOLEČNOST LU-
DVÍKOVCŮ OPÉT V
NEBRASCE
Dojmy z cesty podává ředitelová
téže pí Bohumila Ludvíkova
(Pokračování)
Káno o 7 hodině když jsme od
jížděli přišel sc s námi pan Žalud
na nádraží rozloučili Od jíž Ičli
jsme do Morse' Bluffs Cc1 den
jsme ztrá vili ve vlaku — slunce
pražilo vlaky se zpozdily — a my
byli odkázáni jen na zákusky ktc
jsme dorazili do North Bend —
ré jsme h sebou vczlivž o :i bod
Zde měly ěekati automobily — ale
následkem rozvodněné řeky která
stihala cesty — nebylo možno s
mašinou projeti Byli jsme nuceni
vzíti za vděk vozem '-'erý musel
objížděti strže a po loiícV jeti ve
vodě Krátká ale nebezpečná to
byla cesta V městečku nám již
běžel vstříc známý pracovník a
vlastenec pan Kaplan Jemu také
náleží zásluha za návštěvu toho ve
čera Sám obstaral vše — rekla
mu oznámení ubytování atd Di
vadlo plué obecenstvo nadšené a
přání abychom eo nejdříve přišli
jednohlasné Tento den byl pro
nás trpkou zkouškou plných 16
hodin v činnosti Přála jsem si
oby prodělal některý z těch pánů
"Rozumů" kteří odhadují naše
koiovné povolání — tak levné a
lehce tuto zatěžkací zkoušku a ji
stě by slevil ze svých zajímavých
problémů — Loučili jsme ke ne
radi w Morse Bluffs v neděli ráno
kdy odjížděli jsme zpět na jedni
hru do Hchuyler A také i večer
jsme litovali že neuposlechli jsme
rady morse-bluffhkýeh občanů pro
dloužíti pobyt mezi míní o jeden
den — Návštěva ve Schuyler by-
la prostřední a výlohy větší — osj
ten samý poměr jako v Omaze —
iSífi jet sice plná ale zaplatíte-li
suj hudbu osnároky tisk a hotel
zůstanete na suchu jediné naše
namáhání a starosti jsou k lepší
mg V pondělí za jasného jitra
vtá'2 ~íh cesta do D Jge Ač rtní
městečko příliš vzdálené od Schuy
ler nevhodným spojením a loudo
vou odbočkou zdrženi — dorazili
jsme do Dodire o 1 hod odpoledne
Kdo nás hetrpéUvé výbor ooekával
— byli zaplaveni telefony — jestli
prý při jedem Jeden "Umovinftř"
oznámil ve svém plátku že prý se
setkala naše cesta s nezdarem a že
jsme ukončili atd Byla jsem to
mu velice povděčna že byl v
JDodge (kde sc asi ucházel o místo
svíčkové báby) svědkem návalu do
divadla ač teploměr vystoupil na
nejvysší bod Jeho k tomu hřálo
zlé svědomí — totiž — raa-h něja
ké -— studená lázeú by mu byla
vhodně posloužila uucane v
Dodgc i okolí dali si dostaveníčko
do jednoho a síň byla v pravém
smyslu slova "natřiskáua — Pa
ni ochotníci s panem Kolihou y če
le umožnili a odstranili každou ne
snáz v úpravě divadla a krajansky
nám vypomohli kde bylo třeba
Hrála se "Spanilá mydlářka" i
rozjařené obecenstvo zamlouvalo ti
lístky jiz zase na pristí hru — o
týden později Mladý farmář p
Horák vzdálený 25 mil od Dodge
pln nadšení si zaznamenával další
hry že přijede do Howells a do
( larkson Osvěženi pustili jsme
sc do rozkošného zákoutí městě
čka "JIowclls" kde naši čeští kra
jané statečně čelí silné osadě ně
ineeké Pěkná jejich síň zasazená
V zeleném koberci který se vine
kolem hostila po oba večery ob
rovskou návštěvu hráli jsme
'Dčvře z farmy" a "Milostpaní
radovou" — Ve čtvrtek ráno jsme
odjížděli do (Jlarkson Laskavý
čtenáři těžko pérem vylíéiti jak
jsme se na ('larkson těšili Před
ně krásná prostorná budova — ve
liké a pohodlné jeviště s moderní
mi dekoracemi Pak delší zaftavka
— čtyři dny za sebou! Je3tě dnes
volněji oddechuji při té lahodící
vzpomínce Kdo pohodlně od po
čivá na své hroudě nedovede oce
niti eo znamená pro tuláka mění
cího den ze dne svůj domov tako
vý čtyřdenní odpočinek ! — A pak
v Clurkson v tom Clarkson který
po celý rok živil ty nejkrásněji!
vzpomínky v našem nitru
(Pokračování)
Jt Jt
Karolina Havlíčková Bluff Ci
ty Káns 10' června 1018 — Sr
dečriě zdravím ctěnou paní pořá:
datelku a všecky čtenáře! Jelikož
mně právě dochází předplatné
tedy k dopku tomuto přikládám
obnos na jeho obnovení a zároveň
+100 pro česko-americké vojíny
Jest hrozným mysliti na to vraž
dění přes to ale nelze přece mysl
upoutat na něco jiného než jak
asi to skončí Stud jakýsi se Clo
věka zmocňuje při pomyšlení že
by ten Němec měl 'válku tuto vy
hrát Proto je třeba by každý
seč síly inu stačí pomáhal Jsme
stále všichni napomínáni bychom
co nejvíce potravinami šetřili Nás
starších českých žen se to však ani
tak mnoho_petýká vždyť jsme k
šetrnosti vedeny od maličká a mně
to docela připomíná na léta minu
lá kdy totiž nmě manžel ča-sem
půjčil peníze a když pak je ne
mohl dostat zpět tu říkal — musí
me šetřit ' Chci vám nyní vyprá
vět kousek z mého života Když
se nám porouchala první mlátička
a bylo zase přede žněmi přijel k
nám jistý jednatel jenž mého
manžela náb'lial tak že se rozhodl
ho stroje zbavil že mu společnost
již zastupoval dá za ní novou
Když pak bylo obilí posečeno tu
onen jednatel opět přijel a na
manžela naléhal tu on se rozhodl
a konečně s jednatelem odejel
Bylo to tehdy v pondělí a tu na
odchodu pravil že se vrátí ve
středu Po té ptala jsem ne sy
nů jakou práci jim otec přidělil
a oni mně sdělili že mají vyplách
nout kotel u hnacího stroje a na
vozit do něho čerstvou vodu Vy
zvala jsem tedy děvčata a šly
jsme trhat trávu do bramborů
které již dozrávaly "a tráva je jtž
převyšovala — Díti se pres tu
chvíli ohlížely a říkaly — hleď
maminko jak hoši skáčou do ryb
níka — t nebo ti mají Sasy kde£to
my wuiíme zde trávu trhat k to
mu takové horko a mimo to tráva
se tak špatně trhá Ano jest pra
vdou — trhala e špatné takže za
některý keř musely jsme všecky
tři táhat abychom jej i s kořenem
ven dostaly Sama jsem se též ča
sto ohlédla a pozorovala že lidé
na všech stranách pilně pracují
jedni Kvóželi obilí kdežto júií jíž
mlátili a my jsme měli bez malé
ho kousku na celé Čtvrti pšenici a
ave poxekané k tomu takové
— j - — ' v —
budou mít alespoň trochu sklize
no viak my nic a ještě ke všemu
se inutu po několik duí s chlapci
zlobit Vzdor tomu všemu rozva
žování přilep nemohla jsem nio
vhodného vymyslit Druhého dne
nmo poslala jsem jednoho chlap
ce aby poprpsil strýíka Toníka
kdyby přišel k nám dělat stohy n
druhému nařizuji aby zase šel
poprosit strýčka llesa by nám
zapfijčil vůz se žebřiuanii že bu
deme stohovat Chlapci však je
vili nepokoj a vymlouvali se„ že
prý tůtínck zítra přijede a že po
tom hned budeme mlátit j mamin
ka m vždycky něco vzpomene a v
tom již začali také nabírat Abych
je upokojila ptala jsem sc jich
zdali jsou jisti žcatíuck zítra
přijede a kdyby až přijel doklá
dala jsem víte dobře jak se u nás
mlátí při čemž zároveň počala
jsem je měřit a to když hoši po
střehli hned si připamatovali co
to znamená a beze všeho šel každý
tam kam měl poručeno aniž by
lalší odmluvy pronesli Na štěstí
oba dohře pořídili tak že jsme se
pustili do práce Manžel přijel až
ve čtvrtek a když k nám' přišel na
pole rukou poukázala jsem v stra
nu kde se dělalo již druhé posta
vení stohů a pravím — hleď! Na
to odvětil — pozoroval jsem že
to ženete parou! Myslíte že to
nebyla pochvala ? Ano pro mne to
byla pochvala na niž jsem též byla
hrdou ačkoli moje ruce měly v so
bě málo té hrdosti a nejraději by
se byly při každém tom snopku
poroučely Dva roky na to měli
jsm též vše sestohováno a tu man
žel pravil — nuže když nás to sto
hování vždycky tak mnoho stojí
pustíme se tedy do toho sami snad
to dokážeme Pustili jsme se tedy
do toho manžel řídil mlátičku
15-letý syn obstarával parostroj
13-letá a U-letá děvčata a já há
zely jsme snopky Když byla pl
ná fůra maSinář odvážel inženýr
šel poklizet kdežto já 'jsem šla
připravit oběd a ostatní házeči jeli
pro vodu Ti ale měli nehodu ně
hot' s voznicí zajeli tak že nemo
hli ku předu ani zpět tak že jsme
konečně byli všichni nuceni jít jim
na pomoc Odpoledne zase se
niiauio naccz večer jsem si vy
prala trochu prádla a při tom tro
ehu pečiva upekla neboť toho by
la již nutná potřeba ježto doma
byly ještě čtyři děti Druhého dne
ziičali jsme zase ' mlátit a šlo to
bezmála tím samým spůsobem Nc
smíte však sobě myslet že jsme
se při tom nějak udřeli to nikoliv
Ba spíše jsme měli ještě zábavu
pana mašináře jak se říká proná
sledovala smůla nemohl totiž u
tlržet řemeny na kolečkách jež
jako z udělání stále padaly dolů a
my jsme mu je musely pomáhat
dávat na kola Nu a pan mašinář
byl uznalý a zase nám šel časem
pomáhat snopky házet Mimo to
jsme měli ještě jinou zábavu Děv
čata se totiž ustrojila do malých
chlapeckých obleků aby sc prý
neřeklo že jsou okolo mlátičkv
samé ženské To ale jsem je hnala
a ohražvala se že nebudu mezi
samými muži pracovat Za týden
vsak se nani porouchal parostroj
tak že jsme byli nuceni mlácení
zanechat ?Muž na moji otázku co
bude s tím dělat pravil že neví
bude-li to moci spravit a že se asi
bude 'muset vypůjčit jiný paro
stroj Tehdy jsem si pomyslela—
vida přece bude útrata Na to
manžel poslal chlapec na pole ten
ale když zapřáhl pravil — - tatín
ku jeď za mne na poli a já se po
kuším stroj vpravit Manžel sou
hlasil a již jel Když pak chlapec
stroj skutečně spravil a oznamo
val že se zase může mlátit tu opět
pocítila jsem radost takovou že
jsem chlapci dala dollar aby vě
děl jak mne to těší tak jsme za
se mlátili po 10 dnech však jsem
se toho všeho nabažila a sdělila
manželi že bychom takblo mohli
mlátit až bychom při tom sněhenj
zapadli děti že budou muset jiti
do školy a ja že mám jinou práci
Proto jsme si přijcdna!i a již to
šlo čerstvěji Nyní tedy kdy je
nouze o dělník}' tu farmáři již
vlastní mlátičky a mají několik
dětí tak by sc mohli též sami pu
stit do mlácení čímž by značně
peněz ušetřili na mzdě Letos
máme zde přítomné žně v proudu
a hned tez nastane mlácení Až do-
htid jsme měli vláhy dost ježto
často pršelo od posledního deště
vsak již uplynulo 8 dní a pouč-
vaaz panuji norne ony tráva po
finá vadnout a 'žloutne Za to kk
y pšenjce znamenitě kosí a zvlá
žtě kdy ž e stroj neboří do blá
ta jak se to síkdy stává
Ctěná přítelkyně! Jsem potěše
un že jste nás vzdor pilnému u
vás období v Hlídce dopisem na
vštívila přijměte zároveň dík za
zaslané předplatné a zvláště pří
spěvek pro nafie hochy-vojíny V
naději že příležitostně dáte se o-
pět mezi dopisovatelkami vidět
zdraví vás — '
Pořadatelka
j&
LZE SE PROBUĎ in BEZ BU-DÍCKA?
Otázka lze-li sám sobě býti bu
díčkem v určený čas zajímala i u
ěcnee Mnozí lidé tvrdí se vší u-
rčitostí že se probudí v určitou
hodinu kde je jim libo když si
před spánkem tuto hodinu pevně
uvědomí Spisovatel -Henry de
Varigny jenz o teto otázce po
jednává v "Journal des Debat s
tvrdí že i věda se tímto problé
mem zabývá Jádro otázky je ná
sledující: Zda může duše člověka
přesně udat i určitou dobu a za
druhé zda může této znalosti i V
neuvědomělém stavu užiti a při
vést] x ní ve spojení k probuzení
nezbytnou činnost vůle? Ženev
ský zoolog Emile Yyng konal po
zorování o tom do jaké míry mů
že člověk časovou dobu určiti Dle
jeho sdělení mohou se někteří lidé
probuditi pkesně v dobu kterou si
pred odchodem k spánku pevne u-
vědomili jun se zmyli o menši neb
větší chvíli a konečně třetí skupi
na lidí se nedovede probuditi v u-
' t _!_ i: j '
danou donu ňtejne tas jsou jiuc
kteří ve dne udají téměř zcela
přesně hodinu kdežto jiní udávají
čas dosti nesprávně Dle zkoumá
ní Baschideova je nesporuo že
velmi mnozí lide se dovedou v li
bovolný čas přesně probudit Ba-
schide udává že se tito lidé pro
budí vždy o nějakou chvíli drive
než si usmyslili což závisí na ži
votních zvyklostech době spánku
a době roku Chyba jiz se clovek
nři probuzení v určitý čas dopou
ští je větší cbceme-li se probudi
ti později než jsme zvykli ciu ji
nými slovy chceme-li déle spáti
Velmi zajímavý je tak zvaný
"bdělý spánek" jejž Basehide po
zoroval: Kdo chce časněji vstáti
spí jinak než jak je zvyklý tep
srdce při spaní je rychlejší nez ob
vykle což se pozoruje hlavně těs
ně před probuzením Probuzení z
tohoto "bdělého spánku" děje se
různě : někdo se probudí rozčilen
jiný zase klidně aniž by cítil po
třebu dalšího spánku jiní upadají
před probuzením v jakýsi polo-
spánek v němž sami s sebou jaksi
uvažují zdali se mají či nemají
probuditi Někteří badatelé činili
o samovolném probuzení sami na
sobe pokusy Francouzský učenec
E Glev zmýlí se chce-h se samo
volné probuditi o půl neb celou
hodinu probudí se o tolik drive
Angličan A Glardon probudil se
zprvu o dvě až tři hodiny dříve
pak znovu usnul a určeuý čas za
spal Poněvadž jej to zlobilo vy
myslil si na sebe "trik" aby sebe
sama ošálil: Sel-li v 11 hodin spát
a chtěl-li se v 5 ráno probudit tu
si vždy předsevzal že bude spáti
ne šest hodin ale šestkrát šedesát
minut — a pokus se mu zdařil Za
půldruhého měsíce provedl tako
výmto způsobeni čtyřicet pokusu a
probudil se : sedmkrát přesně v
udanou dobu 2Sknit o málo dříve
La Okřát o málo později Rozdíl
obnášel pravidelně 6% minuty —
Psvchická souvislost pn samovol
ném probuzení je dosti tajemná:
proč organismus pana Giardona
poslouchal více na minuty vnež na
hodiny nollze si vysvětlit i Cel
kem však možno tvrditi že velmi
mnozí — a zvlaste startu Jide — se
dovedou samovolně v určitou do
bu "bez budíčka" probuditi Pa
trně tu hraje roli také atttosug-
gesce
-Jí Jt
ŽIVÉ SRDCE PO SMRTI
Zemře-li vynikající člověk při
nesou noviny nejen den úmrtí ale
často i hodiuu a minutu kdy sko
nal poněvadž dosud panuje do
mněnka že smrt člověka nebo zví
rete nastává v určitém okamžiku
Je tomu však skutečně tak?
Hledíme-li na smrt jen se stano
viska občanského a mámivli na
zřeteli jen zjevný život tvora pak
ovšem můžeme říci že smrt nastá
vá v určitém okamžiku Věda
však názor ten úplně popírá a ví
že jednotlivé orgány a části tkaní
va odumírají samostatně a postup
ně že tedy živočich i po smrti jc
šté žije
Doba o niž jednotlivé skupiny
lunik "snrt" Sroč&ha p?ekcr4
voji ie rozdílně dlouhá Velmi
houževnaté je srdce které je živu
ještě dlouho po úmrtí svého nosi
tele Zabyne-li zvíře náhle na
příklod sekerou tu lze při pitvo i
hned provedené zjistiti Ie srdce
začne zase zvela rytmicky praco
vat jakmile vejde ve styk s kyslí
kem vzduchu A pracuje bez ja
kékoli podpory po celé minuty ba
i celou čtvrt hodiny Když jclio
nohvbv pak umlknou možno jc u-
milým drážděním opět vyvolati
Stačí bodnutí jehlou
Jak dlouho může srdce ssavce
po úmrtí živočicha žít ukážaly po-
kusv Kubialkovy Lockcho a bo-
senheinovy U králíků kteří ze-
mřeli přirozenou smrtí nebo byli
usmrceni podařilo se za dva až za
i i i -
ctyri uny po smru ponnouu sruoo
k rytmické pulsaci když bylo pro
pláchnuto Ringerovým solným
roztokem Kubialkovi se dokonce
podařilo oživiti srdce králíka bez
mála 5 dní (přesně 112 hodin) po
smrti Uschoval srdce v ledničce
a ještě sedmý den po smrti docí
lil jistveh vlnitých pohybu srdce
jež jsou známy jako poslední zje
vení života
Nápadná je při tom jak dlouhá
schopnost života tak i okolnost
že právě uchování v ledničce pů
sobí na prodloužení života orgánů
teplokrevných zvířat příznivě O
lidském srdci ovšem ještě není
známo zda tak dlouho dovede zit
j)0 smrti svého nositele ale i tu
měly pokusy překvapující výsled
ky Kubialko přivedl často pred
komory lidského srdce k pulsaci
když je propláchl zmíněným sol
ným roztokem Dařily se mu po
kusv i 30 hodin po smrti člověka
Při tom se užilo mrtvol lidí kteří
zemřeli v nemocnici Zvláště do
bře daří se pokusy se srdci dětí
V desíti případech se podařily
osmkrát oživiti srdce 20 až 30 ho
din do smrti napojením Locke-
ovým roztokem jenž vedle soli ob
sahuje' též cukr'
' ' Jt
Již tři čeští mladíci z našeho
města skropili svojí krví luhy
slunné Francie pro práva malých
národů Jsou to : John Ort který
iiž zranění podlehl Karel Slavík
a Robert Kuták kteří též přišli k
vážnému poraněni Irnasi kra
jané již posud ničeho nevykona
li měli by se zeptati svého svědo
mí zdali jednají správné když za
dají by za ně jiní kladli v oběť své
životy Pamatujte ze po válce
bude každv vážen na vazkacli
vprllnosti :i kdo nebude mít i
hodnoty bude hozen do stohy věč
ného zapomenutí kdežto kdo obě
toval a pracoval bude zanesen do
annálň lidstva v boji za práva „a
svobodu všech utlačovaných náro-
1 o
du —
Jt
Paní L Knotková manželka p
Jos Kuotka z Kavenua Neb se
svými dvěma dceruškami dlela ná
vštěvou po několik dnů v Omaze a
to u manželů Vinci Čermákových
kde jest její druhý domov Tež i
mne vždy poctí pí Knotková ná
vštěvou což jest nu velice nule
Pí Knotková odejela do svého do
mova ve středu dozajista že se
panu manželi již po nich všech
značně stýskalo
KUCHYŇ
Svítek z kukuřičné mouky jest
mnohem vláčnější když mouku
napřed vařící vodou spaříš pak
teprve do ní přimíchej mastnotu
11 1 1 _ IM l _ _ 1
vejce micKo na ava koiiikv Ku
kuřičné nioukj jeden koflík pše
ničné a trochu cukru neb syrobu
těsto udělej řídké — jenom jako
na lívance
Bublá nina z kukuřičné mouky s
ovocem — Spař vařící vodou dva
koflíky kukuřičné mouky přidej
do ní asi dvě velké lžíce omast-
ku osol a též přidej trochu cukru
neb syrobu rozšlehej v hrnku v
kyselém neb sladkém mléce dvě
vejce a je-li mléko kyselé přidej
do něho trochu sody je-li sladké
tož do mouky pšeničné lžící
(baking powder) Na dva koflí
ky kukuřičné mouky dej jeden
koflík pšeničné ve dobře pro
míchej těsto udělej řídké jako na
lívance pomaž pekáč bodně o
mastkeni vlej na něj těsto — asi
tak na prst husté na vrch dej buď
angrešt syrový rybíz neb jakéko
liv ovoce ch''e5-lw posyp hodné
cukrem a peč v mírné troubě až
!e ovoce dobře propeče Po r
chu bubláními můžeš po&ypal cu
krem nežli ji neseš na tabuli J3
jiherká neb síl_'ná