ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTÍON
P O K R O K
DNE 12 ČERVNA 1018
V oznamováni výsledek platí
Zkoíte "P OtC ROK" nejdříve!
Id Advertisment RemlU Connt
Try "POKROK" Fint
ÍGo Rumunsko ztratilo mírem s Teutony
NEJENOM Huško Ukrajina a
jiné Teutony zabrané části
bývalé VťlcíÍM' r 1 1 -s U ' pocítily
ilm' míře trpkost porážky a oko
vaný podpatek vítěze mi svém tě
le tik? také Rumunsko ff' nuceno
snášeli s nimi toto utrpení u po
koření Isojl siee mnozí váleční
pozorovatelé toho náiledu že
Rumunsko značně poškprfilo svo
je vyhlídky ve válec stálím od
kládáním vstupií do zápasu ale
vývoj událostí na východě ukázal
že hýly to hlavní germanolilskč
stvůry n carského dvora v Petro
hrade které zmařily naději na ví
tězství na výehodní fronte na sa
mém počátku války
Rumunsko vstoupilo do západu
s největšími nadějemi nemajíc 'a
ni tušení o rozsahu německých
intrik v týle ruských armád na
jichž pomoc tolik počítalo Ru
munští státníci sice tušili že není
všechno v Petrohradě v pořádku
a že je ůěeo shnilého v systému
starého ruského režimu nicméně
ani ve snu je nenapadlo že osud
Rumunska byl zpečetěn zrádným
Stnermerem tehdv ruským pre
miérem který kul pikle za jejich!
zády a za zády celého ruského ná
roda Rumunští velitelé počítali
určitě že otVnsiva spojeneckých
armád na ťrontě u Soluně zaujme
plně jejich dunajského souseda a
proto s plnými nadějemi ve zdar
vyrazili-do Sedmihradska kde šli
od vítězství k vítězství
Rumunsko počítalo na to že
Bulharsko neprovede útok v dů
sledku čehož jeho armády s ru
skou pomocí byly by schopny u
držeti si frontu ve východních U
hrách Bulharský lišák zdržel se
od útoku tak dlouho co stačilo k
odvrácení pozornosti od jižních
hranic Rumunska a po té udeřil v
souhlasu s plány německých veli
telů jimž jednalo se o rozdělení
rumunské armády Po seslabení
rum nilských armád v Sedmihrad
sku odvoláním několika divisí k
čelení bulharskému postupu ude
řil generál gríierál von Maeken-M-n
se silnějšími sbory a přinutil
Rumuny k ústupu na vlastní pů
du Nedostatečné ruské sbory se
dostavily příliš pozdě než aby by
ly schopny zaehrániti situaci za
brániti pádu rumunského kapito
lu a ústupu do Moldavská
Tyto nezdary na bojištích ne
měly však v důsledku poklesnutí
ducha rumunského národa S
velkými nadějemi provedena Ula
reorganisacč rumunských vojsk
Leč všechny naděje reorganisova
iié rumunské armády udržující
úspěšně linii při řece Sečetli a za
sazující těžké ' rány teutonským
ďi visím byly zmařeny důsledky
událostí v Rusku Rumunsko brá
nilo se statečně proti rozvrat né
práci šířící se z Ruska živíc stá
le naději že schopný vůdce vy
vstane v Rusku shromáždí kolem
sebe zdravé živly a zvedne znovu
prapor odporu proti teutonskému
nříboii V důsledku této' obrany
proti podvratnému hnutí došlo k
rozporům mezi rumunskou a bol
ševickou vládou a následek toho
byl že rumunské armády ocitly se
v slepé uličce ježto nepřátelstvím
bolševické- vlády připraveny byly
o místo kam by se uchýlily v pří
padě nutnosti ústupu
Nepřízeň osudu ' pronásledova
la Rumunsko od samotného vstu
pu do války a po shroucení se
Ruska země tato iiznanienala že
není pro' ni jiného východiska
než podrobit i se pokořil jícím pod
mínkám centrálních mocností —
Teutonští státnicí z počátku sta
věli se velkomyslnými věči Rn
' munskú nícméně neodkládalí pří
liš dlouho s vyznačením osudu
který pro Rumunsko připravili
Vážné události na západě zabí
rající veškerý zájem veřejnosti v
zemích spojenců zabránily tomu
aby o pokbřují"íeh podmínkách
vnucených Rumunsku více se u
važovalo -A přené podmínky kte
ré Rumunsko bylo nuceno přija
tí dotýkají e v značné mířo ta
ké zajmu spojenců
Okleštění Rumunska které hra
bě Czernín bývalý rakousko-u-horský
zahraniční ministr rozmar
ně pojmenoval úpravou hranic
připravilo pokořenou Zemi o ně
jakých 150000 čtverečních míl
pudy Čilí o pětinu bývalé rozlo
hy země V poměru k ofctatní roz
loze znamená to tolik jako kdy
by rranee byla připravena o
sedmnáct svých departmentů a
nebo lulvbv Německo ztratilo Ba
vorsko Wuerlembcrsko n část
velkovévodst ví Badcnskélio
Důležitější však než rozloha to
hoto územní je povaha půdy Ru
munsku uzinuté neboť Rumunsko
tímto okleštěním připraveno bylo
o přirozené horské obranné ba
šty proti mocnému a útočnému
sousedu Skalisté průsmyky k
obraně lépe uzpůsobené než jaké
koliv umělé pevností byly prohlá
šeny za strategicky potřebné pro
ochranu říše rakonsko-uherské
pro ochranu pároda o šedesáti mi
lionech proti sedíni a půl milio
nům Rumunům Malý tento ná
rod ztrácí tak každou možnou
přirozenou ochranu proti silnému
sousedu jemuž v důsledku toho
vydán je na milost i neniilost -
Rakousko utáhlo Rumunsko o
prútkou "a není pochybnosli o
tom že Rumunsko cítiti bude stá
lei tuto hrozbu nedojdo-li v dů
sledku vítězství spojenců k zcela
jinému uspořádání Rakousko ji
stě z těchto hor učinilo by řetěz
pevností a jícny děl stále připo
mínaly by rumunskému obyvatel
stvu v rovinách a planinách kdo
je jejich skutečným pánem
To není však ještě všechno Ru
munsko ztratilo přístav Kustend
ži jehož zbudování stálo Rumuny
tolik millionů a skrze který v
normálních dobách vyváželo se
přes 00000 tun petroleje čili 83
procent veškerého vývozu Pří
stav tento stává se německo-hul-haiským
majetkem a je určen
spolu s Oděsou a Batuineni k do
končení záměru centrálních moc
ností o utvoření z Černého moře
čistě teutonského jezera
PPACUJE PRO VÁLEČNÉ ZAHRÁDKY
fíw-ůk
— 7 KťéďAlX
WM
Miiiiiitiťim
Paní M A Fanningová v Cleve
laud O manželka známého žele
zničního magnáta jejíž obrázek
přinášíme je jednou z rtejnadše-
nějšíeh pracovnic pro válečné za
hrádky
Dobrudža které vládl rumiin
ský princ Mireca v době kily po
drobena byla lurky — v roce
1413 — nebyla nikdy bulharskou
provincií a Bulhaři v ní vždy tvo
řili ijenom menšinu obyvatel _ V
roce 1877 vyrvána byla Turkům
ruskými a rumunskými armádami
a v té době měla - obyvatelstvo
značně smíšené tvořené Turky
Tatary Rumuny a Bulhary Ta
to vítězná pro Rumunsko válka
znamenala pro ně ztrátu Bessara-
bíe kterou Rusku přiřkl berlín
ský kongres aby odškodnil je za
iiné áshmky jež si vynutil Za
BeNsarabii nabídnuta byla Ru
mumku Dobrudža od Varny k
Rusěaku ale když jeho státníci
se rozmýšleli přijati tuto aabíd
ku území toto bylo ještě více o-
kleřtěno Rumunsko bylo nuceno
spokojíti se jenom severní ěástí
Dobrudíe 8 nepříznivým ponte
ňca které upraveno bylo teprve
po vílce balkánské v roce 1913
Hospodářské koncese které
centrální mocnobti na Rumunsku
DCERY GENERÁLA MARCHE PROVDALY SE ZA DŮSTOJNÍKY
D
1:1
0
f':H t'i-t1"
n-:' lít'' -r -
' :::::::#-: y::'v::::r- $1
"V li
1
W I
1
Na obrázku našem spatřil jeirie tři dcery renerála Pavton C
Miirche náčelníka generálního štábu které staly se vesměs manžel
kami důstojníků Nahoře spatřujeme paní P li Frankovu jejíž man
žel jest kapitánem na právo jest Josefům jež provdala se za májo-
ra ] M Swma a na levo Mildred jež je manželkou kapitána John
Millikena
si vynutily znamenají pohromu
jak průmyslu rumunského tk i
jeho prostředku dopravních Ně
mecký zahraniční ministr prohlá
sil před nedávnem že tyto kon-
ese znamenají pro centrální moc
nosti více než velká válečná ná
hrada V důsledku těchto hospo
dářských podmínek centrální mo
cnosti získaly úplný monopol na
všechna petrolejová pole a vý
hradní právo dopravy n vývozu
veškerého rumunského petroleje
Rumunsko nemá žádných svých
uhelných dolů a ve své dopravě
musí se spoléhati plně na železni
ce parolodě a jiné dopravní pro
středky kontrolované Teutony
Tím postižena jsou nejen práva
Rumuna ale t neutrálň a spojen
ců ježto tito připraveni byli o vý
těžky z různých podniku založe
ných cizím kapitálem Produkce
petroleje v Rumunsku je velice
důležitou a znamenala před "'M-
kou nejyýnosnější rumunský prů
mysl Ročně těžilo se tu něja
kých 1885225 tun petroleje Před
válkou Němci v petrolejovém prů
myslu byli interesováni 2C pro
centy kdežto spojenci 42 procen
ty — z čehož 18 procent bylo záj
mu amerického lf procent fran
couzského o' procent anglického a
ostatek rozdělen byl mezi Beljrii
a Itálií Holandské společnosti
vlastnily 31) procent zájimi v pe
trolejových industriích Německo
vztáhlo nyní své ruce na poslední
petrolejová pole jež před tím u
nikla jeho chvatu
A nejenom veškerý petrolej
ale též produkce výborného ru
munského obilí má býti k dispo
sici centrálním' mocnostem které
stanovití budou ceny těchto plo
din a rozhodovati o disposici s ni
mi Rumunsko jehož roční roz
počet je asi půl milliardy franků
bude zodpovědno také za všech
ny rekvisiee učiněné nepřítelem
v zemi páčící se na dvě milliardy
franků
Vedle těchto' břemen uvrže
ných na bedra Rumunska Něme
cko oznamuje nyní úmysl pone
chat i svoje vojska v zemi po ně
kolik roku aby vynutilo si splně
ní všech svých požadavků Jé po
ehopitelno že Rumunsko vzpíra
lo -se těmto pokořujícím podmín
kám a že skutečně vlastenečtí ru
munští státníci odpírali svůj pod
pis této smlouvě Jenom několik
Kerniauofilských politiků kteří
representují jenom menšinu ru
munského národa mohlo býti při
nuceno k připojení jmen k tomu
to dokumentu který znamená o
hětování cti a neodvislosti země
rumunské
NĚCO O VYNALÉZÁNÍ
Mnoho-vynálezů děje se náho
dou -Nejstarší vynálezy jež po
ložily zárodek naší kultury byly
dojista dary náhody
íúlo by mohl věřiti že kdysi
před statisíci lety jeden z dra
vých divochů si sedl vedle ořechu
zamyslil se a vynalezl kladivo —
Vynález takový mohl se státi ně
kolikráte různých jedinců asi
takto: Když divocha od marného
rozbíjení- ořechu pěst bolela vzal
do ruky kámen aby tento pěst
před bolestí chránil
} A teď to šlo Zajisté rozbíjel
ještě dlouho kamenem ořechy v
domnění že kámen jenom ruku
chrání TVprvé když zkouškami
na různých kamenech poznal vý
znam jeho hmoty když pochopil
že kámen dodává ráně pádnosti
pak teprvé vynalezl kladivo Vla
stně bychom měli říci že divoch
kladivo objevil
Zjevy podobné zde vylíčenému
objevení kladiva jsou v životě ve
lice časté Účinek převýší původ
ní úmysl Filosof Wilém Wundt
zavedl pro tento zjev označení:
heterngonifí účelu jež naznačuje
že z účelu původního vyroste vy
kvete ještě něco nového nečeka
ného Na příklad: Někdo čte pro
zábavní krvavé (romány Násled
kem toho sesuroví Toto jíní sa
mým nezamýšlené zhrubnutí jest
hcteroJíonií jeho původního úče
lu: bavit so
Jsou historikové kteří míní že
mrová "spravedlnost'' středově
ku jest nezamýšleným důsledkem
četných obrazů znázorňujících u
krutné mučení svatých
Jiný přiklad tohoto důležitého
zjevu obsahuje legenda o vynale
zení dalekohledu Vypravuje se
že dítě hollandského brusiče hrá
lo si 8 dvěma čočkama Při hře za
strčilo obě do trubice Když pak
náhodou podívalo se skrz spatři
lo kohouta na věži vzdáleného ko
stela velmi velikého
Tato zpráva jež se nepovažuje
za historickou líčí náhodné obje
veiií dalekohledu Ale dalekohled
byl také vynalezen byl vynale
zen poněvadž byl soustavně hle
dán :
Galilei dostal v Benátkách zprá
vu že v Hollandskn byl ohjevenj
optický přístroj jenž vzdálené vě
ci zvětšuje a přibližuje tak že je
člověk vidí zřetelně Galilei věřil
této zprávě Jsa přesvědčen že
stroj takový jest možný hledal
jej pokusil se o jeho vynalezení
Vynález zdařil se velice rychle
V prvé noci po jeho návratu do
Pavie vymyslil stroj a hned jej
také provedl Trubici vzal olově
nou z píšťaly varhanové čočky
(dvě) přitmelil k jejím koncům
O vynálezu poslal hned zprávii do
Benátek pátelňm s nimiž- se den
dřív o hollandském stroji bavil —
Již po šesti dnech ukazoval Gali
lei dokonalejší stroj v Benátkách
Galilei udává že bez zprávy z
llollandska nebyl by dalekohled
vynalezl Právem ohrazuje se pak
proti tomu aby mu veškerá zá-
Konstrukter je upravil pro obě o
či zavedl šroubový pohon vymy
slil zasazení čoček zkrátka pro
vedl myšlenku Galilci-ho ve skle a
kovu
Konstrukce nezdaří se z pravi
dla hned na poprvé Musí se ča
sto provésti různé modely různá
vtělení myšlenky vynálezcovy —
Bnmel sestrojil svůj vrtací štít
teprve po několika nezdarech
Tím přecházíme vlastně již ke
čtvrtém u dílu práce vynálezcovy:
k provedení O to se rozbíjejí chu
dí vynálezci kteří nemají dosti
peněz aby vydrželi oběti na řadu
nezdařených pokusů O provedení
roztříští se však po případě i zá
možný vynálezce nemá-li dost ka
rakteru 'aby nezdary trpělivě a
klidně snášel
Nedostatečné provedení připra
vilo již nejednoho vynáleze© o
žeň jeho práce Na výstavách lze
opět a opět viděti pěkné ducha
plné novinky v ubohém provedení
vedle pěkných dobře konstruova
ných starších strojů Myšlenka
nového stroje je sice lepší ale
konstrukce je tak špatná že je lé
pe zůstat i při starém
Konečně nastane vynálezci věc
nejohtížnější vnutiti svůj vyná
le# obecenstvu Vynález se totiž
musí no lidí vnutit Potřebu po
vynálezu pocítil totiž nejprve jen
vynálezce sám Jest jeho věcí by
tuto potřebu vzbudil také n obe
censtva A to není úkol rnalý Vy
nálezce člověk jenž z pravidla je
sám se svými myšlenkami má na
jednou obrátit vystupovat na ve
řejnosti psat do novin utvareti
luha o nález byla upírána ro- vř t - r t 'hnvAv
zorňuje že ten kdo jako on v pfí-]ní 0Í)erenstva stojí ještě hromadu
paue lonuo zna oihzku prouiein: Xj5 Jakgi vynálezce praktieké
-jest jeste velmi daleko od jehoi Plával 7dr
Kdo to popírá af vynale-í ít n_ ~ „ svon
vírkou jen aby cizinci ji poznali
!Zda mu to pomohlo nevíme
Kdo ví o všech těchto obtížích
jež na opravdového vynálezce če
kají přisvědčí nám tvrdíme-li že
vynálezce musí býti idealistou —
Kdo chce za každou cenu jen a
jen vydělávat zajisté z daleka ob
tížné činnosti vynálezcově se vyhne
rcseni
zne letící holubici Archvta tarent-
ského (o níž praví středověká
zpráva že byla ze dřeva a že jak
mile spadla více se nemohla zved-
nouti) neb zrcadla Archimedova
(jimiž prý zapaloval lodi)
Aby veřejnost o povaze svých
zásluh při vynalezení dalekohledu
poučil uveřejnil Galilei myšlenky
jež ho k nálezu vedly Rekl si:
Buď je v stroji jedna čočka nebo
jich je víc Jedna Čočka je buď
spojka nebo rozptylka Rozptylka
zmenšuje spojka sieě zvětšuje a-
le dává obrysy mlhavé Tedy jed
na jediná čočka nefctaěí Musí se
vzít i aspoň dvě Spojil spojku a
rozptylku a vynález byl hotov
Zdá se že poslední krok učinil
Galilei zkusmo Dal si rozptylku
k oku a vzdaloval spojku rukou
až v ní spatřil jasný dobrý obraz
AMERIČTÍ MARIŇÁCI V ZÁKOPECH VE FRANCII
I
vy -
Tf V YT - -
9 fa
i W vZ KS "' ' & í %
i
0
Á
í3
A ' ' '"'$- v
TZ~t "UJí ámmims
' obrázku naŽem hnatniiemp člnnv mrikrrh marínáckvch
fcborů v zákopech amerického sektoru ve Francií připravené k ěe-
i i~r xy a r i - a 1 1 — - - e t:
íeni náporu emcu wnono wcnio marinádu naieza e nyui nu ui
tevní linii
Na tomto vynálezu jsou počáte-iním
TURCI A JEJICH
NÁBOŽENSTVÍ
Al-Koran neboli Al-Forkan jest
zákon Mohamedánů o němž kře
sťané tuze málo co vědí Ježto ny
ní čteme velmi často o Turcích je
časové uveřejnit o víře Mohame
dánů co bylo možno z dobrých
pramenů vypsat abychom sezná
mili se s Turky a s jejich význa
mní články práce vynálezcovy vel
mi patrny '
Vynálezce pocítí nejprve potře
bu řešiti nějakou otázku Galilei
htěl viděti daleké věci blízko a
Al-Koran jest kniha asi jako na
še bible silná rozdělená na 114
surií (kapitol) které Mohamed
sepsal a jeho nástupce- Abu-Bekr
v knihu svatou upravil Dle tradi-
asně lniínil si že stroj k tomu i ee Mohamedánů obdržel Moha-
potřebuý vynalezne i
Druhým krokem k vynálezu je
myšlenka jež problém řeší U Ga-lilei-ho
byl to nápad spojití roz
ptylku a čočku Přišel naň jednak
logickou úvahou jednak (malým)
experimentem Pravidlem jest že
vynálezce chodí neustále se svým
problémem v hlavě Když pak ná
hodou přijde na něco co se hodí
buď si toho všimne nebo to pře
hlédne Všimne-li si je vynález
hotov Přehlédne-li vynalézá dál
třeba až do smrti
Zajímavý případ takového ná
lezu jest proslulý vrtací štít Bru-
nelův jímž provrtán první tunel
pod Temží Když Brunel pojal ú-
mysl že pod vrtá Temži přemý
šlel neustále jak by to provedl
Jednoho dne spatřil drobný hmyz
jenž fii vrtal svou cestu dřevem
Ten tvoreček umí co bych rád
provedl pomyslil si asi Brunel v
vzal zvířátko pod mikroskop Byl
přece jen zvědav jak se dřevem
provrtá vá Ukázalo se že červík
má na hlavě dva klapkovité štíty
jimiž muže zvláštníma nožičkama
hýbati Klapající štítky uhlodá
vaí dřeva jež červ polyká tím
se dostává ku předu
Tohle napodobím řekl si Bru
nel Myšlenku svého vynálezu již
měl
Nyní přijde třetí díl práce vy
nálezcovy Musí svou myšlenku
provésti musí konstruovati To
mu se dnes na technikách sousta
vni vyučuje Praktikové toto kon
struování výtečně ovládají Vyná
lezci zejména mladí toho neumí
Proto mnohá dobré myšlenka za
se zapadne
Co dělá konstrukce pochopí ka-J
zdý kdo zná moderní divadelní
kukátko Galilei dal myšlenku
kukátku : spojku a rozptylku
med prorok tyto knihy koránu na
pergamene zhotoveném z kůže ko
zelce kterého Abraham místo sy
na Izáka obětoval' Desky koránu
prý byly zdobeny hedvábím a dra
hokamy i perlami přímo z ráje bo
žího Tento korán přepsal Moha
med za pomoci perského Žida a
nestoriánského mnicha
Roku C22 a 625 byl první díl
zhotoven a uložen Po smrti Mo
hamedově jeho nástupce Abu
Bekr první to kalif jednotlivé
kapitoly uspořádal a jeho poto
mek Osman do nynějšího stavu u
vedl Korán dělí se na čtyři hlavní dí
ly 114 surií a třicet ginz (knih)
Obsah koránu jsou zázračná vy
pravování příběhy a příklady ze
Židovstva a Orientu Na korán
Turek skládá přísahu rukou neu
mytou a nesmí se ho nikdo do
tknout Dotkne-li se ho křesťan
musí okamžitě zemřít V koránu
obsaženy jsou oběti rady po
vzbuzení k úctě boží krásné prů
povědi napomenutí legendy mo
dlitby posty pouti příklady ně
které jsou vznešené a tklivé Ko
rán přikazuje přísně lásku k spo-
luvěrci pohostinství ochranu po
moc a štědrotu povzbuzuje k bo
ji za vím vykládá sny a zname
ná nešťastní a šťastné dny obsa
huje dále občanské zákony napo
menutí výstrahy a pod
Mohamed učí jen jednoho Bo
ha oslavuje nosti moudrost do
bročinnost zdrŽeníivoíít od liho
vých nápojů t j vína nařizuje
poslušnost Boha a sebe jako pro
roka božího Veliká zásluha a bří
chův odpuštění jost zemřít pro ko
rán v boji Pro uvarování smilstva
nařizuje mnohoženství Kdo řídí
se dle koránu přijde do nebeské
věčné radosti
