Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 12, 1918)
ČÁST REDAKČNÍ EDITORIAL SECTÍON P O K R O K DNE 12 ČERVNA 1018 V oznamováni výsledek platí Zkoíte "P OtC ROK" nejdříve! Id Advertisment RemlU Connt Try "POKROK" Fint ÍGo Rumunsko ztratilo mírem s Teutony NEJENOM Huško Ukrajina a jiné Teutony zabrané části bývalé VťlcíÍM' r 1 1 -s U ' pocítily ilm' míře trpkost porážky a oko vaný podpatek vítěze mi svém tě le tik? také Rumunsko ff' nuceno snášeli s nimi toto utrpení u po koření Isojl siee mnozí váleční pozorovatelé toho náiledu že Rumunsko značně poškprfilo svo je vyhlídky ve válec stálím od kládáním vstupií do zápasu ale vývoj událostí na východě ukázal že hýly to hlavní germanolilskč stvůry n carského dvora v Petro hrade které zmařily naději na ví tězství na výehodní fronte na sa mém počátku války Rumunsko vstoupilo do západu s největšími nadějemi nemajíc 'a ni tušení o rozsahu německých intrik v týle ruských armád na jichž pomoc tolik počítalo Ru munští státníci sice tušili že není všechno v Petrohradě v pořádku a že je ůěeo shnilého v systému starého ruského režimu nicméně ani ve snu je nenapadlo že osud Rumunska byl zpečetěn zrádným Stnermerem tehdv ruským pre miérem který kul pikle za jejich! zády a za zády celého ruského ná roda Rumunští velitelé počítali určitě že otVnsiva spojeneckých armád na ťrontě u Soluně zaujme plně jejich dunajského souseda a proto s plnými nadějemi ve zdar vyrazili-do Sedmihradska kde šli od vítězství k vítězství Rumunsko počítalo na to že Bulharsko neprovede útok v dů sledku čehož jeho armády s ru skou pomocí byly by schopny u držeti si frontu ve východních U hrách Bulharský lišák zdržel se od útoku tak dlouho co stačilo k odvrácení pozornosti od jižních hranic Rumunska a po té udeřil v souhlasu s plány německých veli telů jimž jednalo se o rozdělení rumunské armády Po seslabení rum nilských armád v Sedmihrad sku odvoláním několika divisí k čelení bulharskému postupu ude řil generál gríierál von Maeken-M-n se silnějšími sbory a přinutil Rumuny k ústupu na vlastní pů du Nedostatečné ruské sbory se dostavily příliš pozdě než aby by ly schopny zaehrániti situaci za brániti pádu rumunského kapito lu a ústupu do Moldavská Tyto nezdary na bojištích ne měly však v důsledku poklesnutí ducha rumunského národa S velkými nadějemi provedena Ula reorganisacč rumunských vojsk Leč všechny naděje reorganisova iié rumunské armády udržující úspěšně linii při řece Sečetli a za sazující těžké ' rány teutonským ďi visím byly zmařeny důsledky událostí v Rusku Rumunsko brá nilo se statečně proti rozvrat né práci šířící se z Ruska živíc stá le naději že schopný vůdce vy vstane v Rusku shromáždí kolem sebe zdravé živly a zvedne znovu prapor odporu proti teutonskému nříboii V důsledku této' obrany proti podvratnému hnutí došlo k rozporům mezi rumunskou a bol ševickou vládou a následek toho byl že rumunské armády ocitly se v slepé uličce ježto nepřátelstvím bolševické- vlády připraveny byly o místo kam by se uchýlily v pří padě nutnosti ústupu Nepřízeň osudu ' pronásledova la Rumunsko od samotného vstu pu do války a po shroucení se Ruska země tato iiznanienala že není pro' ni jiného východiska než podrobit i se pokořil jícím pod mínkám centrálních mocností — Teutonští státnicí z počátku sta věli se velkomyslnými věči Rn ' munskú nícméně neodkládalí pří liš dlouho s vyznačením osudu který pro Rumunsko připravili Vážné události na západě zabí rající veškerý zájem veřejnosti v zemích spojenců zabránily tomu aby o pokbřují"íeh podmínkách vnucených Rumunsku více se u važovalo -A přené podmínky kte ré Rumunsko bylo nuceno přija tí dotýkají e v značné mířo ta ké zajmu spojenců Okleštění Rumunska které hra bě Czernín bývalý rakousko-u-horský zahraniční ministr rozmar ně pojmenoval úpravou hranic připravilo pokořenou Zemi o ně jakých 150000 čtverečních míl pudy Čilí o pětinu bývalé rozlo hy země V poměru k ofctatní roz loze znamená to tolik jako kdy by rranee byla připravena o sedmnáct svých departmentů a nebo lulvbv Německo ztratilo Ba vorsko Wuerlembcrsko n část velkovévodst ví Badcnskélio Důležitější však než rozloha to hoto územní je povaha půdy Ru munsku uzinuté neboť Rumunsko tímto okleštěním připraveno bylo o přirozené horské obranné ba šty proti mocnému a útočnému sousedu Skalisté průsmyky k obraně lépe uzpůsobené než jaké koliv umělé pevností byly prohlá šeny za strategicky potřebné pro ochranu říše rakonsko-uherské pro ochranu pároda o šedesáti mi lionech proti sedíni a půl milio nům Rumunům Malý tento ná rod ztrácí tak každou možnou přirozenou ochranu proti silnému sousedu jemuž v důsledku toho vydán je na milost i neniilost - Rakousko utáhlo Rumunsko o prútkou "a není pochybnosli o tom že Rumunsko cítiti bude stá lei tuto hrozbu nedojdo-li v dů sledku vítězství spojenců k zcela jinému uspořádání Rakousko ji stě z těchto hor učinilo by řetěz pevností a jícny děl stále připo mínaly by rumunskému obyvatel stvu v rovinách a planinách kdo je jejich skutečným pánem To není však ještě všechno Ru munsko ztratilo přístav Kustend ži jehož zbudování stálo Rumuny tolik millionů a skrze který v normálních dobách vyváželo se přes 00000 tun petroleje čili 83 procent veškerého vývozu Pří stav tento stává se německo-hul-haiským majetkem a je určen spolu s Oděsou a Batuineni k do končení záměru centrálních moc ností o utvoření z Černého moře čistě teutonského jezera PPACUJE PRO VÁLEČNÉ ZAHRÁDKY fíw-ůk — 7 KťéďAlX WM Miiiiiitiťim Paní M A Fanningová v Cleve laud O manželka známého žele zničního magnáta jejíž obrázek přinášíme je jednou z rtejnadše- nějšíeh pracovnic pro válečné za hrádky Dobrudža které vládl rumiin ský princ Mireca v době kily po drobena byla lurky — v roce 1413 — nebyla nikdy bulharskou provincií a Bulhaři v ní vždy tvo řili ijenom menšinu obyvatel _ V roce 1877 vyrvána byla Turkům ruskými a rumunskými armádami a v té době měla - obyvatelstvo značně smíšené tvořené Turky Tatary Rumuny a Bulhary Ta to vítězná pro Rumunsko válka znamenala pro ně ztrátu Bessara- bíe kterou Rusku přiřkl berlín ský kongres aby odškodnil je za iiné áshmky jež si vynutil Za BeNsarabii nabídnuta byla Ru mumku Dobrudža od Varny k Rusěaku ale když jeho státníci se rozmýšleli přijati tuto aabíd ku území toto bylo ještě více o- kleřtěno Rumunsko bylo nuceno spokojíti se jenom severní ěástí Dobrudíe 8 nepříznivým ponte ňca které upraveno bylo teprve po vílce balkánské v roce 1913 Hospodářské koncese které centrální mocnobti na Rumunsku DCERY GENERÁLA MARCHE PROVDALY SE ZA DŮSTOJNÍKY D 1:1 0 f':H t'i-t1" n-:' lít'' -r - ' :::::::#-: y::'v::::r- $1 "V li 1 W I 1 Na obrázku našem spatřil jeirie tři dcery renerála Pavton C Miirche náčelníka generálního štábu které staly se vesměs manžel kami důstojníků Nahoře spatřujeme paní P li Frankovu jejíž man žel jest kapitánem na právo jest Josefům jež provdala se za májo- ra ] M Swma a na levo Mildred jež je manželkou kapitána John Millikena si vynutily znamenají pohromu jak průmyslu rumunského tk i jeho prostředku dopravních Ně mecký zahraniční ministr prohlá sil před nedávnem že tyto kon- ese znamenají pro centrální moc nosti více než velká válečná ná hrada V důsledku těchto hospo dářských podmínek centrální mo cnosti získaly úplný monopol na všechna petrolejová pole a vý hradní právo dopravy n vývozu veškerého rumunského petroleje Rumunsko nemá žádných svých uhelných dolů a ve své dopravě musí se spoléhati plně na železni ce parolodě a jiné dopravní pro středky kontrolované Teutony Tím postižena jsou nejen práva Rumuna ale t neutrálň a spojen ců ježto tito připraveni byli o vý těžky z různých podniku založe ných cizím kapitálem Produkce petroleje v Rumunsku je velice důležitou a znamenala před "'M- kou nejyýnosnější rumunský prů mysl Ročně těžilo se tu něja kých 1885225 tun petroleje Před válkou Němci v petrolejovém prů myslu byli interesováni 2C pro centy kdežto spojenci 42 procen ty — z čehož 18 procent bylo záj mu amerického lf procent fran couzského o' procent anglického a ostatek rozdělen byl mezi Beljrii a Itálií Holandské společnosti vlastnily 31) procent zájimi v pe trolejových industriích Německo vztáhlo nyní své ruce na poslední petrolejová pole jež před tím u nikla jeho chvatu A nejenom veškerý petrolej ale též produkce výborného ru munského obilí má býti k dispo sici centrálním' mocnostem které stanovití budou ceny těchto plo din a rozhodovati o disposici s ni mi Rumunsko jehož roční roz počet je asi půl milliardy franků bude zodpovědno také za všech ny rekvisiee učiněné nepřítelem v zemi páčící se na dvě milliardy franků Vedle těchto' břemen uvrže ných na bedra Rumunska Něme cko oznamuje nyní úmysl pone chat i svoje vojska v zemi po ně kolik roku aby vynutilo si splně ní všech svých požadavků Jé po ehopitelno že Rumunsko vzpíra lo -se těmto pokořujícím podmín kám a že skutečně vlastenečtí ru munští státníci odpírali svůj pod pis této smlouvě Jenom několik Kerniauofilských politiků kteří representují jenom menšinu ru munského národa mohlo býti při nuceno k připojení jmen k tomu to dokumentu který znamená o hětování cti a neodvislosti země rumunské NĚCO O VYNALÉZÁNÍ Mnoho-vynálezů děje se náho dou -Nejstarší vynálezy jež po ložily zárodek naší kultury byly dojista dary náhody íúlo by mohl věřiti že kdysi před statisíci lety jeden z dra vých divochů si sedl vedle ořechu zamyslil se a vynalezl kladivo — Vynález takový mohl se státi ně kolikráte různých jedinců asi takto: Když divocha od marného rozbíjení- ořechu pěst bolela vzal do ruky kámen aby tento pěst před bolestí chránil } A teď to šlo Zajisté rozbíjel ještě dlouho kamenem ořechy v domnění že kámen jenom ruku chrání TVprvé když zkouškami na různých kamenech poznal vý znam jeho hmoty když pochopil že kámen dodává ráně pádnosti pak teprvé vynalezl kladivo Vla stně bychom měli říci že divoch kladivo objevil Zjevy podobné zde vylíčenému objevení kladiva jsou v životě ve lice časté Účinek převýší původ ní úmysl Filosof Wilém Wundt zavedl pro tento zjev označení: heterngonifí účelu jež naznačuje že z účelu původního vyroste vy kvete ještě něco nového nečeka ného Na příklad: Někdo čte pro zábavní krvavé (romány Násled kem toho sesuroví Toto jíní sa mým nezamýšlené zhrubnutí jest hcteroJíonií jeho původního úče lu: bavit so Jsou historikové kteří míní že mrová "spravedlnost'' středově ku jest nezamýšleným důsledkem četných obrazů znázorňujících u krutné mučení svatých Jiný přiklad tohoto důležitého zjevu obsahuje legenda o vynale zení dalekohledu Vypravuje se že dítě hollandského brusiče hrá lo si 8 dvěma čočkama Při hře za strčilo obě do trubice Když pak náhodou podívalo se skrz spatři lo kohouta na věži vzdáleného ko stela velmi velikého Tato zpráva jež se nepovažuje za historickou líčí náhodné obje veiií dalekohledu Ale dalekohled byl také vynalezen byl vynale zen poněvadž byl soustavně hle dán : Galilei dostal v Benátkách zprá vu že v Hollandskn byl ohjevenj optický přístroj jenž vzdálené vě ci zvětšuje a přibližuje tak že je člověk vidí zřetelně Galilei věřil této zprávě Jsa přesvědčen že stroj takový jest možný hledal jej pokusil se o jeho vynalezení Vynález zdařil se velice rychle V prvé noci po jeho návratu do Pavie vymyslil stroj a hned jej také provedl Trubici vzal olově nou z píšťaly varhanové čočky (dvě) přitmelil k jejím koncům O vynálezu poslal hned zprávii do Benátek pátelňm s nimiž- se den dřív o hollandském stroji bavil — Již po šesti dnech ukazoval Gali lei dokonalejší stroj v Benátkách Galilei udává že bez zprávy z llollandska nebyl by dalekohled vynalezl Právem ohrazuje se pak proti tomu aby mu veškerá zá- Konstrukter je upravil pro obě o či zavedl šroubový pohon vymy slil zasazení čoček zkrátka pro vedl myšlenku Galilci-ho ve skle a kovu Konstrukce nezdaří se z pravi dla hned na poprvé Musí se ča sto provésti různé modely různá vtělení myšlenky vynálezcovy — Bnmel sestrojil svůj vrtací štít teprve po několika nezdarech Tím přecházíme vlastně již ke čtvrtém u dílu práce vynálezcovy: k provedení O to se rozbíjejí chu dí vynálezci kteří nemají dosti peněz aby vydrželi oběti na řadu nezdařených pokusů O provedení roztříští se však po případě i zá možný vynálezce nemá-li dost ka rakteru 'aby nezdary trpělivě a klidně snášel Nedostatečné provedení připra vilo již nejednoho vynáleze© o žeň jeho práce Na výstavách lze opět a opět viděti pěkné ducha plné novinky v ubohém provedení vedle pěkných dobře konstruova ných starších strojů Myšlenka nového stroje je sice lepší ale konstrukce je tak špatná že je lé pe zůstat i při starém Konečně nastane vynálezci věc nejohtížnější vnutiti svůj vyná le# obecenstvu Vynález se totiž musí no lidí vnutit Potřebu po vynálezu pocítil totiž nejprve jen vynálezce sám Jest jeho věcí by tuto potřebu vzbudil také n obe censtva A to není úkol rnalý Vy nálezce člověk jenž z pravidla je sám se svými myšlenkami má na jednou obrátit vystupovat na ve řejnosti psat do novin utvareti luha o nález byla upírána ro- vř t - r t 'hnvAv zorňuje že ten kdo jako on v pfí-]ní 0Í)erenstva stojí ještě hromadu paue lonuo zna oihzku prouiein: Xj5 Jakgi vynálezce praktieké -jest jeste velmi daleko od jehoi Plával 7dr Kdo to popírá af vynale-í ít n_ ~ „ svon vírkou jen aby cizinci ji poznali !Zda mu to pomohlo nevíme Kdo ví o všech těchto obtížích jež na opravdového vynálezce če kají přisvědčí nám tvrdíme-li že vynálezce musí býti idealistou — Kdo chce za každou cenu jen a jen vydělávat zajisté z daleka ob tížné činnosti vynálezcově se vyhne rcseni zne letící holubici Archvta tarent- ského (o níž praví středověká zpráva že byla ze dřeva a že jak mile spadla více se nemohla zved- nouti) neb zrcadla Archimedova (jimiž prý zapaloval lodi) Aby veřejnost o povaze svých zásluh při vynalezení dalekohledu poučil uveřejnil Galilei myšlenky jež ho k nálezu vedly Rekl si: Buď je v stroji jedna čočka nebo jich je víc Jedna Čočka je buď spojka nebo rozptylka Rozptylka zmenšuje spojka sieě zvětšuje a- le dává obrysy mlhavé Tedy jed na jediná čočka nefctaěí Musí se vzít i aspoň dvě Spojil spojku a rozptylku a vynález byl hotov Zdá se že poslední krok učinil Galilei zkusmo Dal si rozptylku k oku a vzdaloval spojku rukou až v ní spatřil jasný dobrý obraz AMERIČTÍ MARIŇÁCI V ZÁKOPECH VE FRANCII I vy - Tf V YT - - 9 fa i W vZ KS "' ' & í % i 0 Á í3 A ' ' '"'$- v TZ~t "UJí ámmims ' obrázku naŽem hnatniiemp člnnv mrikrrh marínáckvch fcborů v zákopech amerického sektoru ve Francií připravené k ěe- i i~r xy a r i - a 1 1 — - - e t: íeni náporu emcu wnono wcnio marinádu naieza e nyui nu ui tevní linii Na tomto vynálezu jsou počáte-iním TURCI A JEJICH NÁBOŽENSTVÍ Al-Koran neboli Al-Forkan jest zákon Mohamedánů o němž kře sťané tuze málo co vědí Ježto ny ní čteme velmi často o Turcích je časové uveřejnit o víře Mohame dánů co bylo možno z dobrých pramenů vypsat abychom sezná mili se s Turky a s jejich význa mní články práce vynálezcovy vel mi patrny ' Vynálezce pocítí nejprve potře bu řešiti nějakou otázku Galilei htěl viděti daleké věci blízko a Al-Koran jest kniha asi jako na še bible silná rozdělená na 114 surií (kapitol) které Mohamed sepsal a jeho nástupce- Abu-Bekr v knihu svatou upravil Dle tradi- asně lniínil si že stroj k tomu i ee Mohamedánů obdržel Moha- potřebuý vynalezne i Druhým krokem k vynálezu je myšlenka jež problém řeší U Ga-lilei-ho byl to nápad spojití roz ptylku a čočku Přišel naň jednak logickou úvahou jednak (malým) experimentem Pravidlem jest že vynálezce chodí neustále se svým problémem v hlavě Když pak ná hodou přijde na něco co se hodí buď si toho všimne nebo to pře hlédne Všimne-li si je vynález hotov Přehlédne-li vynalézá dál třeba až do smrti Zajímavý případ takového ná lezu jest proslulý vrtací štít Bru- nelův jímž provrtán první tunel pod Temží Když Brunel pojal ú- mysl že pod vrtá Temži přemý šlel neustále jak by to provedl Jednoho dne spatřil drobný hmyz jenž fii vrtal svou cestu dřevem Ten tvoreček umí co bych rád provedl pomyslil si asi Brunel v vzal zvířátko pod mikroskop Byl přece jen zvědav jak se dřevem provrtá vá Ukázalo se že červík má na hlavě dva klapkovité štíty jimiž muže zvláštníma nožičkama hýbati Klapající štítky uhlodá vaí dřeva jež červ polyká tím se dostává ku předu Tohle napodobím řekl si Bru nel Myšlenku svého vynálezu již měl Nyní přijde třetí díl práce vy nálezcovy Musí svou myšlenku provésti musí konstruovati To mu se dnes na technikách sousta vni vyučuje Praktikové toto kon struování výtečně ovládají Vyná lezci zejména mladí toho neumí Proto mnohá dobré myšlenka za se zapadne Co dělá konstrukce pochopí ka-J zdý kdo zná moderní divadelní kukátko Galilei dal myšlenku kukátku : spojku a rozptylku med prorok tyto knihy koránu na pergamene zhotoveném z kůže ko zelce kterého Abraham místo sy na Izáka obětoval' Desky koránu prý byly zdobeny hedvábím a dra hokamy i perlami přímo z ráje bo žího Tento korán přepsal Moha med za pomoci perského Žida a nestoriánského mnicha Roku C22 a 625 byl první díl zhotoven a uložen Po smrti Mo hamedově jeho nástupce Abu Bekr první to kalif jednotlivé kapitoly uspořádal a jeho poto mek Osman do nynějšího stavu u vedl Korán dělí se na čtyři hlavní dí ly 114 surií a třicet ginz (knih) Obsah koránu jsou zázračná vy pravování příběhy a příklady ze Židovstva a Orientu Na korán Turek skládá přísahu rukou neu mytou a nesmí se ho nikdo do tknout Dotkne-li se ho křesťan musí okamžitě zemřít V koránu obsaženy jsou oběti rady po vzbuzení k úctě boží krásné prů povědi napomenutí legendy mo dlitby posty pouti příklady ně které jsou vznešené a tklivé Ko rán přikazuje přísně lásku k spo- luvěrci pohostinství ochranu po moc a štědrotu povzbuzuje k bo ji za vím vykládá sny a zname ná nešťastní a šťastné dny obsa huje dále občanské zákony napo menutí výstrahy a pod Mohamed učí jen jednoho Bo ha oslavuje nosti moudrost do bročinnost zdrŽeníivoíít od liho vých nápojů t j vína nařizuje poslušnost Boha a sebe jako pro roka božího Veliká zásluha a bří chův odpuštění jost zemřít pro ko rán v boji Pro uvarování smilstva nařizuje mnohoženství Kdo řídí se dle koránu přijde do nebeské věčné radosti