Strana 6
5— -
POKROK DXE 12 ČERVNA 1918
i
X
Odstrčeny
J rOU(V?IvV(nnA AISAL K V KA1S nž
"Kdo pak ti to říká ť A co puk
to máš jen pro umření?"
Mariján vzpomněl si ua posled
ní Lovci- s laickou a pravil ry
chle:
" Povídala Kavka že mám tuky
u vás ještě třitet jednuáek"
Mór přestoupil nohy ua nohu
a na íuabiSti přendal ruce
"Alia to vědí ale co raúš u nich
o tom mlčí Kdyby měli kouska
citu v těle byli by dávno přišli a
penÍ2e složili ale to jen aC se sta
rají Moroví! Jsou tomu u nás zvy
klí viděli jak jsme sloužili ma
mince i tobě a myslí si ať to jde
tak pořád dál Já ti zrovna řek
nu Takové peníze mají být na
živnosti kde vejtrvnník žije pak
je to v pořádku a bez" mrzutostí
Když vejménník zemře co zbylo
rozdělí se všem ! Tak si to asi tatínek-myslil!"
Mariján loudal se k mezi a po
loživ hrábě usedl
Mór opět mlčky nahraboval:
doseti ke konci pole začal ua no
vé řadě Klíže se k Mavijánovi
pořád nlaše ho pozoroval
"Poslouchej švaře" začal o
pět ''neměj nti za zlé já také žád
né nebe nemám a neměl jsem ho
tu nikdy Teď nevím starostmi
kudy 'kam — mám tu holku vdá
vat Tam mají tolik roku vědí
že je to tvoje dát to musí — no
tak! Nemůžeš si naříkat dělá se
ti všecko pěkně a bude se dělat i
dále ať to trvá jak dlouho chce
ale měj také náhled Je to jejich
povinnost a tvá laky!"
"Vždyť nic nechci — a chodím
dělat — " sípavě volal MarijáŽ
" Je s tebou řeč — no dělej jak
chceš nutit tě nemůžu ale taky
neříkej že nts máš někoho rád
Koukal bys kdybys měl v Želejo
vě nebo v Oujezdě být pořád —
koukal bys povídám !" J
"I zvou mne abych taky při
Kel !
"No tak jdi zůstaň si všude ně
jaký den my už to tu uděláme to
víš sám že mnoho nezmůžeš a tu
se jim zmiň že je na to čas Ďekl
jsem ti to v dobrotě Tónu znáš
ta by to třeba řekla jinftž!"
"Čo by mohla říct!" zlostně
odvětil Mariján
Mór se naň zahleděl a dal se do
►sípavého smíchu
''Je ke mně hodná — " bručel
Mariján
"No tak vidíš a děláš jakobys
jne byli nepřátelé Jiní dělají vše
cko na oko sic by byli přišli sami
a nedali si říkat — to se upřímnosl
pozná!" "
"I však oni to dají jen až budu
chtít vy taky nic nedáte — jen
dřu a lítám!"
Mór zamyšlen poslouchal a stál
chvilku bez hnutí
"No dělej jak chceš" proho
dil potom pokrčiv rameny na-
h raboval dál
Došed ke konci řady rovnou!
peníze bez utíkej at ty peníze
leží tady Co pak to tma bude
na věky věků v? Sem stopadesát
jeduušek! A sem stopadesát jed
nůsek! Jen ty peníze počítají
pořád počítají sečko už spočítali
jen ještě chybí stopadesát jednu
šek ze Žclejova stopadesát z Ou
jezda!" a sípavě se zasmál "Ta
Kačka měla pravdu dobře to po
vídala třicet jednušek měli dát
nedali nie vejniěnek nedávají ku
sa hadru nedají a jen dři Marijá
ne ! ' A všecko co mas sem — sem
— běž a utíkej }
Na funus! Já vám dám na fu
nus — tuhle chodím obracet na
hvabovat a potřebujete mi na fu
mis! Nebudete se dělit — nebude
te — nebudete ! To se podíváte m
Marijána jak si teď pěkně odpoč
ne takhle dá ruce na zad a bude
chodit po dvoře sem — tam — u
peníze sem! vejměnek sem! vše
cko jak mi to tatínek udělal Po
řád by ta Tóna měla málo — po
řád jen dej — dej — všecko dej
— jako na maminku
A chuďas Manča — Kačka ta
ky 1 však ona Tonka má peněz
dost ale chjčjí Pejchu dotáhnout
aby slevil Jen ty se Málko ne
boj !
Nie nedají jenom dřu a tak si
přijdou Ti mne mají rádi — ale
podívejte se Mariján ještě není
na prkně! — "
Těch myšlének maje plnou hla
vu motal se domů
Když mu Tonka přinesla oběd
ani se na ni nepodíval Přešlapo
vala (měla se k odchodu ale zno
va vracela se ke stolu
"Tak uděláš viď co ti táta po
vídal?" ptala se vlídně a upřela
v I
nan oei
Nepohleděl na ni '
HE nic neudělám — pořád jen :
Peníze sem! všecko sem! Ještě o
to nepožádám ještě nestuiíu žád
ný funus nebude!" křičel jakoby
se škrtil
"No Bože když ne ne! To já
vím dávno že ti jsou v ŽelejovS a
v Oujezdě milejší než my Tam to
leží tolik -Jet zadarmo a my aby
sme se jen starali! A podruhé mi
zas povídej něco ti Málce — "
"Máte doht — nejvíc! To vy by
ste chtěli aby honem druh vej
měnek taky umřel!"
"1 kdo pak se s t"bou bude kři
čet" opovržlivé pravila Tóna a
vyšedši bouchla dveřmi
Mariján za celé odpoledne z ba
ráčku nevyšel Mórovi vízali ale
Mariján odpočíval
"Jen si jděte jděte poťte se sr
mi já si odpočinu jsem starý
hřbet se nechce ohýbat a mám
vejměnek!" smál se když odchá
zeli do pole "Poťte se poťte se
uakládejte skládejte! Budu já
vám dřít a vy pořád jen: peníze
sem ať je na zlé časy ať je a fu-nusť"
Když vůz naložený bílými
pustil se domů Čepici měl v týlejcharstivýnui snopy žitnými zvol
Pelo utíral si rukávem a několi-na jel do stodoly Mariján sedě na
kráte odplivnul Měl zlost na se-jposreli vyhlížel nedívají-li se do
be na ženu i na Marijána i baráčku
"Pořád nějakého čerta u nás
máme" brnčel ohlédnuv se "a já
abych to všecko rovnal"
„ Tonka spatřivši jej přicházet!
běžela mu na dvůr naproti
"Tak eo?" ptala se a vlídným
trochu usměvavým pohledem u
tkvěla na muži
"f vždyť jsem to povídal — "
odseknul a hodil rukou
"Co říkal?"
"Co říkal — to víš Že si nezpí
val" "No Bože snad je to něco zlé
ho!" a zle se zamračila "Měl's
mu to pořádné říct a musel by u
znat"" "I vždyť jsem povídal ! Ale teď
mám hlaď — "
"O ten u tebe nikdy není'
Hospodář již neodpověděv ve:
tkl do síně a do světnice Tonka
hlavu v ramenech lopatky Hyse
dlé loudala se za ním —
Mariján po odchodu Morově se
děl bez hnutí Lokte mři pode
přeny o nohy skráně o pěstí za-
mračené oči vyzíraly z rudého o
bliéeje de polí nad nimiž vlnil 'se
rozbalovaný vzduch
"Švaře — Sváře — " slyšl Ma
riján a zachechtal se "Vida —
nž jsem Ivasrr jakživ jsem byl jen
Mariján No no — ti mne mají
rádi ! Tak jen běž Marijáne pro
"Pálí vés to pálí žc Mariján
nejde — i jen" se poťte sami !"
Když opět odjeli vysel si ta
ké na tichý dvůr a nice maje $
zadu složené procházel se tam
sem obcházel stavený - každou
chvilku se zastavoval a měl na
mysli nebožtíka tatínka jak tak
hle chodíval vyhříval se na slunci
a odpočíval Zašel si na zahradu
pol hnwi panenku a vzpomínal
jak e tenkrát s Mančou a Ka'
kou honil jak se chechtaly — a
zrovna se mu zdálo být nemožno
že je to ta staá Kačka' Litwhleb
ka a ta skrčená Budinka
Na večer přinesla mu mléko
Tonča -
"Co pak Málka dělá co!" ptal
se jí sedě na lavičce n kamen
"Jí co by dělala" zasmála se
a odběhla V
"To už se uad taky zlobí h
honem neběžím" myslil si Mari
ján "Nebo ji ta Tóna schválně ne
nechala!" "Na mífiaucka na vypij sí to''
volal na kočku nalévaje jí do mi
sky "Pane nž jsi taky stará jen
tí ty kosti hrajou !" Ale náhle mn
napadlo: Oo ta mňaueka % hrdlou
budou dělat až já umřu? A iwt
ho projížděla zima
"No vždyf ještě nejdu -- jelsíř
nejdu Ale Petera má pravdu —
každou chvilku můžu lehnout jako
náš tatík ft pak se špatně vstává
Zrovna tak mu to začínalo krčil
se krčil potom jen sedal nu dvoře
na sluníčku pak už zalézal do po
stele — tak to bude — tak "
Mariján byl by utíkal — ale kam
kam 7"
Celý den bylo dusno odpoledne
i mraky na západě vystupovaly
ale vydrželo to až do večera Tepr
ve teď náhle se setmělo a na dvoře
počal rarášek točití prachem
'To se to iičjakižene" povídal
si Miirijáu vyhlížeje ua dvůr
Nad živností byl ještě ostrov
světlé oblohy ovroubený kusy bě
lavých choulících se mraků ale v
zadu za hruší panenskou bylo čer
no a mračné lalokaté obruby té
černé zdi hnaly so blíž a blíž Ko
runa staré hruši tuze se ohýbala
a šumem svistem i hvizdem proni
kal praskot a vrzot kmené i kro
Vik
Na dvoře bylo úplně mrtvo
V tom černou zdí západní od
samého kraje až dolů do hlubiny
projel klikatý bělomodrý had
Mariján odskočil od okna a za
tmělo se mu v očích
"To se to nebe otevřelo" še
ptal kí a dělal kříže na čele ústech
i na prsou
lionem zkoušel jsou-li okna do
iře zavřena a vyběhl na síň aby
zaklíuoval dvéře na půdu i zavře!
okénko v zadu v síni
Tam zvenčí uslyšel hovor
"No půjdeme holka půjde
me" pravil mužský hlas
"I nemá-li být tohohle trápení
konec ať mne radši hrom zabije!"
Mariján poznal že to křikla
Málka a mráz ho přejel
"No mlč mlč teď uz se to ně
jak skončí"
"To říkáš pořád ale nůši i vaši
jsou jako z kamene Kadlíku věř
mi kdybys si měl vzít jinou já se
utopím já v hanbě nezůstanu ale
utopím se — " V tom se celý kraj
modravě osvítil Všecka pole až
k lesu i chumláte honící se mraky
ua obloze byl na okamžik patr
ny
Mariján couvnul pokřižoval se
a honem zabouchnuv okénko utí
kal d světničky Shodiv se sebe
oděv rychle vlezl do peřin
Blesky stťídaly se rychleji a ry
ehleji Mariján i zavřenýma oči
ma viděl jak se světnice pokaždé
osvětlila
Tu již také hrom počal rachotit
Hrnek v poli zahrkal dvířka ťu
kla a v malé chvíli Mariján cítil
že se mu nmacka krčí v nohách
Opět vylezl nahatal sirky nr
kamnech a rozsvítil lampičku po
stavil ji na stůl Hrdlička byla tu
ze nepokojná skákala s bidélka
třepetala křídly a bušila do stříš
ky a do hrdlení klece
Mariján skrčiv se opět pod peři
nu pokřižoval se a šeptal Otčená
še Každý' blesk a hromový ra
chot mu modlitbu popletl
Bože Bože to je za jednou
noe! Kdyby1 byla živa 'maminka
přišla by se ke mně podívat" —
Mariján počal vzpomínat na otce
a na matku ale pořád je jen vi
děl v rakvích vzpomínal si na ji
né chvíle jejich života ale vždý
zas viděl jak rakev vedle rakve
stojí v síni a v nich tatínek s ma
minkou jako zkamenělí zažloutlé
pleti" ruce na prsou skříženy
Usedl na posteli a s čela utíral
si pot Rty pořád šepotaly Otče
náše ale hlavou to lítalo jako ven
ku ten vítr
"Cž taky umřu — už taky u
mřu — takhle to začíná!" a by!
by úzkostí křičel Hkrčil se pod
peřinu pohrnul ji až na temeno
hlavy a pořád se modlil ale za
chvíli nemohl dýchat horkem až
byl všecek mokrý a srdce div z
prsou nevyletělo Vzpomněl si na
Málku viděl ji pro4tovlafiOH v
jediné sukni jak za deště a hro
mu letí k rybníku a pořád křičí
Jií 'se utopím já se utopím!
Zatrachtilá holka to jí to vlezlo
do hlavy ~ smrt by si chtěla udé
lat Tak ji ta Tonka mučí až ji
do toho vežene
Blesky šlehaly stále a za kaž
dým to divě zaprasklo í zarachotí
lo Již se taky spustil liják jako
kvlyž konec obrátí šlehal do o
kének po skle valily se celé bu
šící proudy a kolm rámů stříkalo
to i do světničky
Mariján viděl tetinkajak zvol
na chodí po dvoře jak jde k ně
mu bere ho koleni krku a povídá -
Tak tak ty Marijáne — ty můj
hochů — ty Toníku !
"Už umřu — nž umřu — zrw
na tak to bylo tatínkem Petra
má pravdo"- A Marijánovi se
zrovna zdálo Že se mu krátí dech
že Re nmftže vzduchu dosti nala
pat Obrátil se ke zdi hlavu přitla
čil ke trámům ale dlouho tak ne
vydržel zdálo se inu že někdo
chodí po svět luičee a pořád šeptá:
"Tak pojď Marijáne — "
1'sednuv sáhnul po kočce a po
sadil si ji na klím Zahleděla se
naň žlutýma svítícíma očima po
zvolna mrkala a počala přísti
Mariján si uiniňoval že dočka
li se rána poběhne do Oujezda i
do Zelejova pro ty peníze
"Nic plátno — nic plátno — už
umřu bude jich potřeba Až bu
du stonat vezmou si mne do svět
ničky a budou u mne jako u ma
minky A k vůli Málce — co by
jí to napadlo!"
"Jen kdyby už svítilo sluníčko
hned pnbČhnu ať je to v pořád
ku Co pak potom musím umřít?
iNemusím a bude zase dobře — vše
mi dělali hezky jsem se tu měl"
Skrčil se do klubka kečku po
ložil vedle sebe a modle se hle
děl lisnouti Po oknech pořád splá
chaly proudy deště blesky Sbíha
ly a hrom rachotil Kočka tiskla
se mu k rameni a upokojeně pře
l JuhilÉi cesta Ludvíkovcu
v
Po noční bouřce bylo přeháňko
vé ráno Nad západem vystupo
vali bubáci noví a noví každý ja
ko pytel rozbíhali se po jasném
blankytu a kropili zemi krátkými
prudkými prškami Slunce se kaž
dou chvilku schovávalo a teprv
po desáté hodině klidně vlaze sví-tilo
Ves byla plna vlaštovčího švito
ru staré mladé s bujnou rozkoší
honily se nad chalupami a stromo
vím Zroseny usedaly na hřebeny
střech na suché snětě starveh ště
pů a jen jen štěbetily švitořily a
tej nořily Nejbujnější sedaly i po
zemi a na pokrajích kalužin rou
saly si křídla jiné honily se ve
smělých obloucích dotýkajíce se
napršených zrcadélek aspoň v le
tu —
A za té bujné vlaštovčí zábavy
pn tom švitoru jejich Mariján
proutěný starý košík zaklopených
vík nesa na levici zamknuv vyíel
z baráčku
Tonka vidouc jej vyšla ze stat
ku a volala: "Kam pak nechy-
"Trochu do Oujezda a do Žele
jova" odpověděl a klopě hlavu
šH přes dvůr
"No tak vidíš" volala spokoje
né "a všecky je ozdravuj!"
Mariján jen přikývnul
Celý kraj byl vykoupán i osvě
žen byl bujný jako hoch který
za parného dne vyválel se ve
vlnách a teď jsa ještě mokrý hře
je se na sluníčku Co kd? bylo
povadlého zdvihlo se omlazeno
obilnatá pole byla jako kožichy
jen se to všecko vlnilo šeptalo
dýchalo a téměř na každém klásku
ječném na ovesných zrnech na
jetelových paličkách i na hlavi
čkách lněných stonků seděly ještě
drobné kulaté třpytné kapky
Mariján po mezi mezi třmi vlh
kými stébly a klasy jež rousaly
mu nohavice sběhl do úvozu v
jehož zeleni červenala se pěšina do
Oujezda
Stráně hlubokého úvozu i širo
ké koryto jeho byly nyní vyseče
:iy žlutozelený a rovny Mariján
dívaje se dlouhým úvozem vzpo
mínal si jak si za mlada při past
vě myslíval Pane tady by se
koulely kuželky to je jinačí ham
pejz nežli u hospody a žádný ho
nedělal' íiývaly tady honěnice:
Kačka i Manča mazi jinými paná
čky spouštěly se s těch strání do
lolíka vždycky hrr! dolu a tam
se koulely jako kuželky Mari
ján sám se těch létli neúčastnil
protože to tak neuměl byl na ně
tuze těžký a jen se rnu smávali
Sedávaje na bobku dívával se co
provádějí ostatní Po honěnicích
lesedalse do kolečka a povídalo
se jak strejc Pazourek nedávno
tamhle u struhy pod lesem vodní
ka klepl holí za uši takže se skr
ček jen skulil do vody až to
žbluňklo nebo že tamhle po cestě
na kraji boroviny noe co noe cho
dí bílá ženská a na hradišti že je
zdí černý rytíř na bezhlavém ko
ní — -
Od těch dob Marijána na těch
to místech projížděla zima a nose
každoročně před posvícením ve
dle boroviny Buďinftm koláče
Vrffil se mrkal do křoví a poupí
ehával až e rpotil
(Pokračování)
PRO ROK 1918
Iowou - Nebraskoú - Kansasem
1 ÍIQ ("tvrt st0elí ieského draraa-1 Q1 Q
X 0%0 -:- tického uméní v Americe -:- X í JL O
i
Howells Národní sia 11 12 června 1 Úterý středa
Clarksou ZČBJ síii 13 1J„ 15 1C června Čtvrtek pátek sob nedělo
Dodge íía Dl r družstva 17 iervna Poudóli
Wahoo Opera IIouso 18 19 června Úterý středa
Woston Opera House 20 21 června Čtvrtek patek
Eraiuard 20 června ' Sobota
Dwlght 12 21 června Nedóle pondftli
Braliurd 21 června Úterý
Bruno 2C 27 června Steda čtvrtek
I
t
i
i
!
é
?
4
v
CENY MÍST NA PLAKÁTECH— POKRAČOVÁNÍ CESTY POZDĚJI
LIVE STOCK NATIONAL BANK
Roh 21 a N ulic
Vaše úspory v našem spořitelním oddělení jsou
úplně bezpečny
Pod dozorem vlády Spojených Států
Členem Federálního Kcservního Bankovního Systému
Celkové jmění $800000000 U náa se mluví česky
li]
P DVOŘÁK prodavač vepřů — JOB PLOOD prodavač dobytka
Tel: So 3780 4 " Tel: 8o 1072
AL POWELL prodavač ovci
Dvořák Commission Co
Telefonujte neb piSte sám a obdržíte bezodkladnou oilpovřď
Telefon: So 607 — Boom 217 Exchange Bldg — So Omaha
Zlatá žíla
Pištěl - Zaplaťte až ss vyléčíte
Jllrnf oieffuticl [iáiob ktrrf Trlfti tliton f(u
piiii) llhí nkulnl Dcilutiy kritkfcn ím hu
ui-erpMin) nnnojieaxe oimu Zidtif cblorooru
licí nbo tlnf mpítx-í prMtřMk h jwvuIÍH Vj-'
lilmt mIUIÍiio v tttilía pHiadi kuří ] pUut pro olttrurinl lidné paclu te lpi1ií
dokwl nraocof mni nliim PJl U pro kulim o BícUluít b iwniosnh M Jlííuy doltřďV
utn t( oxt looo fj-utjiájlclrh Ihíi kari Ml trvalo nMfiA
Dt E K TABHY 210 Bee Bldg OMAHA NEB
BLISS and SON
Založen roku 1894
JOS BLIS8 (akladatel ~ FRANK E BLISS ředitel
koralílonAfl řlvým dobytkem
SOUTH OMAHA
Dobře ne rám vyplatí budete-li obchodovati a naíí řirraon
Naším Cechem llenry Doležalem jeni s Frank E Bií snem prodá
vají hovřii dobytek a Bili MeAdanmem xa pomoci Wm Koyce již pro
dáTají prasata bude váS dobytek prodda dobře a opatřen řlobře když
jej pošlete na: ULISS St SON
Tímto oznamuji vSem éetnym itarym i novým příznivcům ie vlastním
který jest fiplnS znovu vypraven rfilm vnitřním zafičením vkoanS de
korován a kds krajané zavltavft do Omahy naleznou nyní řádnou ob
libu a pohodil to nejúpii Chutná jídla z pravé české kuchyně vidy
vht uspokojí O pfía& mlatoich i venkovních krajanu uctivé zadá
JOSEF PIVOŇKA
Eob 13 a Willlaa aL ~
OMAHA NEBBASKA
t-28-4
I
komraissionári dobytkem
Exchange Building StockJYards Stntion
SOUTH SIDE OMAHA fíEBRASKA
Jam jll v tomto obchodu SO roka Naíe vlastni zkalenoat a znaloit
e epojeni illami které pro náa pracuji — maji též dlouholetou
zkutanoft A proto mftJeU dflvftrou te na naa apolehaouti nkm vlřitL
Ufinili jam 6 millloaft dollm obratu obchodního v této dob eoí do-
J ivédiuje U zMflatelé maji v nu dóvíni a la jíme jim zlákali ty nJ
3 wyiál eeny za jakost dbytlu jei trh potkytovaL
I
velkolepý nápoj na uhašení 'žízné
Jest zdravý a osvěžující
Jisté se ptejte po "Fremo" kdy i
koliv mate žízeň Vyráběné
a láhvované
Frcmont BovorageGo9 Fremont Neb 1
