Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 12, 1918)
Strana 6 5— - POKROK DXE 12 ČERVNA 1918 i X Odstrčeny J rOU(V?IvV(nnA AISAL K V KA1S nž "Kdo pak ti to říká ť A co puk to máš jen pro umření?" Mariján vzpomněl si ua posled ní Lovci- s laickou a pravil ry chle: " Povídala Kavka že mám tuky u vás ještě třitet jednuáek" Mór přestoupil nohy ua nohu a na íuabiSti přendal ruce "Alia to vědí ale co raúš u nich o tom mlčí Kdyby měli kouska citu v těle byli by dávno přišli a penÍ2e složili ale to jen aC se sta rají Moroví! Jsou tomu u nás zvy klí viděli jak jsme sloužili ma mince i tobě a myslí si ať to jde tak pořád dál Já ti zrovna řek nu Takové peníze mají být na živnosti kde vejtrvnník žije pak je to v pořádku a bez" mrzutostí Když vejménník zemře co zbylo rozdělí se všem ! Tak si to asi tatínek-myslil!" Mariján loudal se k mezi a po loživ hrábě usedl Mór opět mlčky nahraboval: doseti ke konci pole začal ua no vé řadě Klíže se k Mavijánovi pořád nlaše ho pozoroval "Poslouchej švaře" začal o pět ''neměj nti za zlé já také žád né nebe nemám a neměl jsem ho tu nikdy Teď nevím starostmi kudy 'kam — mám tu holku vdá vat Tam mají tolik roku vědí že je to tvoje dát to musí — no tak! Nemůžeš si naříkat dělá se ti všecko pěkně a bude se dělat i dále ať to trvá jak dlouho chce ale měj také náhled Je to jejich povinnost a tvá laky!" "Vždyť nic nechci — a chodím dělat — " sípavě volal MarijᎠ" Je s tebou řeč — no dělej jak chceš nutit tě nemůžu ale taky neříkej že nts máš někoho rád Koukal bys kdybys měl v Želejo vě nebo v Oujezdě být pořád — koukal bys povídám !" J "I zvou mne abych taky při Kel ! "No tak jdi zůstaň si všude ně jaký den my už to tu uděláme to víš sám že mnoho nezmůžeš a tu se jim zmiň že je na to čas Ďekl jsem ti to v dobrotě Tónu znáš ta by to třeba řekla jinftž!" "Čo by mohla říct!" zlostně odvětil Mariján Mór se naň zahleděl a dal se do ►sípavého smíchu ''Je ke mně hodná — " bručel Mariján "No tak vidíš a děláš jakobys jne byli nepřátelé Jiní dělají vše cko na oko sic by byli přišli sami a nedali si říkat — to se upřímnosl pozná!" " "I však oni to dají jen až budu chtít vy taky nic nedáte — jen dřu a lítám!" Mór zamyšlen poslouchal a stál chvilku bez hnutí "No dělej jak chceš" proho dil potom pokrčiv rameny na- h raboval dál Došed ke konci řady rovnou! peníze bez utíkej at ty peníze leží tady Co pak to tma bude na věky věků v? Sem stopadesát jeduušek! A sem stopadesát jed nůsek! Jen ty peníze počítají pořád počítají sečko už spočítali jen ještě chybí stopadesát jednu šek ze Žclejova stopadesát z Ou jezda!" a sípavě se zasmál "Ta Kačka měla pravdu dobře to po vídala třicet jednušek měli dát nedali nie vejniěnek nedávají ku sa hadru nedají a jen dři Marijá ne ! ' A všecko co mas sem — sem — běž a utíkej } Na funus! Já vám dám na fu nus — tuhle chodím obracet na hvabovat a potřebujete mi na fu mis! Nebudete se dělit — nebude te — nebudete ! To se podíváte m Marijána jak si teď pěkně odpoč ne takhle dá ruce na zad a bude chodit po dvoře sem — tam — u peníze sem! vejměnek sem! vše cko jak mi to tatínek udělal Po řád by ta Tóna měla málo — po řád jen dej — dej — všecko dej — jako na maminku A chuďas Manča — Kačka ta ky 1 však ona Tonka má peněz dost ale chjčjí Pejchu dotáhnout aby slevil Jen ty se Málko ne boj ! Nie nedají jenom dřu a tak si přijdou Ti mne mají rádi — ale podívejte se Mariján ještě není na prkně! — " Těch myšlének maje plnou hla vu motal se domů Když mu Tonka přinesla oběd ani se na ni nepodíval Přešlapo vala (měla se k odchodu ale zno va vracela se ke stolu "Tak uděláš viď co ti táta po vídal?" ptala se vlídně a upřela v I nan oei Nepohleděl na ni ' HE nic neudělám — pořád jen : Peníze sem! všecko sem! Ještě o to nepožádám ještě nestuiíu žád ný funus nebude!" křičel jakoby se škrtil "No Bože když ne ne! To já vím dávno že ti jsou v ŽelejovS a v Oujezdě milejší než my Tam to leží tolik -Jet zadarmo a my aby sme se jen starali! A podruhé mi zas povídej něco ti Málce — " "Máte doht — nejvíc! To vy by ste chtěli aby honem druh vej měnek taky umřel!" "1 kdo pak se s t"bou bude kři čet" opovržlivé pravila Tóna a vyšedši bouchla dveřmi Mariján za celé odpoledne z ba ráčku nevyšel Mórovi vízali ale Mariján odpočíval "Jen si jděte jděte poťte se sr mi já si odpočinu jsem starý hřbet se nechce ohýbat a mám vejměnek!" smál se když odchá zeli do pole "Poťte se poťte se uakládejte skládejte! Budu já vám dřít a vy pořád jen: peníze sem ať je na zlé časy ať je a fu-nusť" Když vůz naložený bílými pustil se domů Čepici měl v týlejcharstivýnui snopy žitnými zvol Pelo utíral si rukávem a několi-na jel do stodoly Mariján sedě na kráte odplivnul Měl zlost na se-jposreli vyhlížel nedívají-li se do be na ženu i na Marijána i baráčku "Pořád nějakého čerta u nás máme" brnčel ohlédnuv se "a já abych to všecko rovnal" „ Tonka spatřivši jej přicházet! běžela mu na dvůr naproti "Tak eo?" ptala se a vlídným trochu usměvavým pohledem u tkvěla na muži "f vždyť jsem to povídal — " odseknul a hodil rukou "Co říkal?" "Co říkal — to víš Že si nezpí val" "No Bože snad je to něco zlé ho!" a zle se zamračila "Měl's mu to pořádné říct a musel by u znat"" "I vždyť jsem povídal ! Ale teď mám hlaď — " "O ten u tebe nikdy není' Hospodář již neodpověděv ve: tkl do síně a do světnice Tonka hlavu v ramenech lopatky Hyse dlé loudala se za ním — Mariján po odchodu Morově se děl bez hnutí Lokte mři pode přeny o nohy skráně o pěstí za- mračené oči vyzíraly z rudého o bliéeje de polí nad nimiž vlnil 'se rozbalovaný vzduch "Švaře — Sváře — " slyšl Ma riján a zachechtal se "Vida — nž jsem Ivasrr jakživ jsem byl jen Mariján No no — ti mne mají rádi ! Tak jen běž Marijáne pro "Pálí vés to pálí žc Mariján nejde — i jen" se poťte sami !" Když opět odjeli vysel si ta ké na tichý dvůr a nice maje $ zadu složené procházel se tam sem obcházel stavený - každou chvilku se zastavoval a měl na mysli nebožtíka tatínka jak tak hle chodíval vyhříval se na slunci a odpočíval Zašel si na zahradu pol hnwi panenku a vzpomínal jak e tenkrát s Mančou a Ka' kou honil jak se chechtaly — a zrovna se mu zdálo být nemožno že je to ta staá Kačka' Litwhleb ka a ta skrčená Budinka Na večer přinesla mu mléko Tonča - "Co pak Málka dělá co!" ptal se jí sedě na lavičce n kamen "Jí co by dělala" zasmála se a odběhla V "To už se uad taky zlobí h honem neběžím" myslil si Mari ján "Nebo ji ta Tóna schválně ne nechala!" "Na mífiaucka na vypij sí to'' volal na kočku nalévaje jí do mi sky "Pane nž jsi taky stará jen tí ty kosti hrajou !" Ale náhle mn napadlo: Oo ta mňaueka % hrdlou budou dělat až já umřu? A iwt ho projížděla zima "No vždyf ještě nejdu -- jelsíř nejdu Ale Petera má pravdu — každou chvilku můžu lehnout jako náš tatík ft pak se špatně vstává Zrovna tak mu to začínalo krčil se krčil potom jen sedal nu dvoře na sluníčku pak už zalézal do po stele — tak to bude — tak " Mariján byl by utíkal — ale kam kam 7" Celý den bylo dusno odpoledne i mraky na západě vystupovaly ale vydrželo to až do večera Tepr ve teď náhle se setmělo a na dvoře počal rarášek točití prachem 'To se to iičjakižene" povídal si Miirijáu vyhlížeje ua dvůr Nad živností byl ještě ostrov světlé oblohy ovroubený kusy bě lavých choulících se mraků ale v zadu za hruší panenskou bylo čer no a mračné lalokaté obruby té černé zdi hnaly so blíž a blíž Ko runa staré hruši tuze se ohýbala a šumem svistem i hvizdem proni kal praskot a vrzot kmené i kro Vik Na dvoře bylo úplně mrtvo V tom černou zdí západní od samého kraje až dolů do hlubiny projel klikatý bělomodrý had Mariján odskočil od okna a za tmělo se mu v očích "To se to nebe otevřelo" še ptal kí a dělal kříže na čele ústech i na prsou lionem zkoušel jsou-li okna do iře zavřena a vyběhl na síň aby zaklíuoval dvéře na půdu i zavře! okénko v zadu v síni Tam zvenčí uslyšel hovor "No půjdeme holka půjde me" pravil mužský hlas "I nemá-li být tohohle trápení konec ať mne radši hrom zabije!" Mariján poznal že to křikla Málka a mráz ho přejel "No mlč mlč teď uz se to ně jak skončí" "To říkáš pořád ale nůši i vaši jsou jako z kamene Kadlíku věř mi kdybys si měl vzít jinou já se utopím já v hanbě nezůstanu ale utopím se — " V tom se celý kraj modravě osvítil Všecka pole až k lesu i chumláte honící se mraky ua obloze byl na okamžik patr ny Mariján couvnul pokřižoval se a honem zabouchnuv okénko utí kal d světničky Shodiv se sebe oděv rychle vlezl do peřin Blesky stťídaly se rychleji a ry ehleji Mariján i zavřenýma oči ma viděl jak se světnice pokaždé osvětlila Tu již také hrom počal rachotit Hrnek v poli zahrkal dvířka ťu kla a v malé chvíli Mariján cítil že se mu nmacka krčí v nohách Opět vylezl nahatal sirky nr kamnech a rozsvítil lampičku po stavil ji na stůl Hrdlička byla tu ze nepokojná skákala s bidélka třepetala křídly a bušila do stříš ky a do hrdlení klece Mariján skrčiv se opět pod peři nu pokřižoval se a šeptal Otčená še Každý' blesk a hromový ra chot mu modlitbu popletl Bože Bože to je za jednou noe! Kdyby1 byla živa 'maminka přišla by se ke mně podívat" — Mariján počal vzpomínat na otce a na matku ale pořád je jen vi děl v rakvích vzpomínal si na ji né chvíle jejich života ale vždý zas viděl jak rakev vedle rakve stojí v síni a v nich tatínek s ma minkou jako zkamenělí zažloutlé pleti" ruce na prsou skříženy Usedl na posteli a s čela utíral si pot Rty pořád šepotaly Otče náše ale hlavou to lítalo jako ven ku ten vítr "Cž taky umřu — už taky u mřu — takhle to začíná!" a by! by úzkostí křičel Hkrčil se pod peřinu pohrnul ji až na temeno hlavy a pořád se modlil ale za chvíli nemohl dýchat horkem až byl všecek mokrý a srdce div z prsou nevyletělo Vzpomněl si na Málku viděl ji pro4tovlafiOH v jediné sukni jak za deště a hro mu letí k rybníku a pořád křičí Jií 'se utopím já se utopím! Zatrachtilá holka to jí to vlezlo do hlavy ~ smrt by si chtěla udé lat Tak ji ta Tonka mučí až ji do toho vežene Blesky šlehaly stále a za kaž dým to divě zaprasklo í zarachotí lo Již se taky spustil liják jako kvlyž konec obrátí šlehal do o kének po skle valily se celé bu šící proudy a kolm rámů stříkalo to i do světničky Mariján viděl tetinkajak zvol na chodí po dvoře jak jde k ně mu bere ho koleni krku a povídá - Tak tak ty Marijáne — ty můj hochů — ty Toníku ! "Už umřu — nž umřu — zrw na tak to bylo tatínkem Petra má pravdo"- A Marijánovi se zrovna zdálo Že se mu krátí dech že Re nmftže vzduchu dosti nala pat Obrátil se ke zdi hlavu přitla čil ke trámům ale dlouho tak ne vydržel zdálo se inu že někdo chodí po svět luičee a pořád šeptá: "Tak pojď Marijáne — " 1'sednuv sáhnul po kočce a po sadil si ji na klím Zahleděla se naň žlutýma svítícíma očima po zvolna mrkala a počala přísti Mariján si uiniňoval že dočka li se rána poběhne do Oujezda i do Zelejova pro ty peníze "Nic plátno — nic plátno — už umřu bude jich potřeba Až bu du stonat vezmou si mne do svět ničky a budou u mne jako u ma minky A k vůli Málce — co by jí to napadlo!" "Jen kdyby už svítilo sluníčko hned pnbČhnu ať je to v pořád ku Co pak potom musím umřít? iNemusím a bude zase dobře — vše mi dělali hezky jsem se tu měl" Skrčil se do klubka kečku po ložil vedle sebe a modle se hle děl lisnouti Po oknech pořád splá chaly proudy deště blesky Sbíha ly a hrom rachotil Kočka tiskla se mu k rameni a upokojeně pře l JuhilÉi cesta Ludvíkovcu v Po noční bouřce bylo přeháňko vé ráno Nad západem vystupo vali bubáci noví a noví každý ja ko pytel rozbíhali se po jasném blankytu a kropili zemi krátkými prudkými prškami Slunce se kaž dou chvilku schovávalo a teprv po desáté hodině klidně vlaze sví-tilo Ves byla plna vlaštovčího švito ru staré mladé s bujnou rozkoší honily se nad chalupami a stromo vím Zroseny usedaly na hřebeny střech na suché snětě starveh ště pů a jen jen štěbetily švitořily a tej nořily Nejbujnější sedaly i po zemi a na pokrajích kalužin rou saly si křídla jiné honily se ve smělých obloucích dotýkajíce se napršených zrcadélek aspoň v le tu — A za té bujné vlaštovčí zábavy pn tom švitoru jejich Mariján proutěný starý košík zaklopených vík nesa na levici zamknuv vyíel z baráčku Tonka vidouc jej vyšla ze stat ku a volala: "Kam pak nechy- "Trochu do Oujezda a do Žele jova" odpověděl a klopě hlavu šH přes dvůr "No tak vidíš" volala spokoje né "a všecky je ozdravuj!" Mariján jen přikývnul Celý kraj byl vykoupán i osvě žen byl bujný jako hoch který za parného dne vyválel se ve vlnách a teď jsa ještě mokrý hře je se na sluníčku Co kd? bylo povadlého zdvihlo se omlazeno obilnatá pole byla jako kožichy jen se to všecko vlnilo šeptalo dýchalo a téměř na každém klásku ječném na ovesných zrnech na jetelových paličkách i na hlavi čkách lněných stonků seděly ještě drobné kulaté třpytné kapky Mariján po mezi mezi třmi vlh kými stébly a klasy jež rousaly mu nohavice sběhl do úvozu v jehož zeleni červenala se pěšina do Oujezda Stráně hlubokého úvozu i širo ké koryto jeho byly nyní vyseče :iy žlutozelený a rovny Mariján dívaje se dlouhým úvozem vzpo mínal si jak si za mlada při past vě myslíval Pane tady by se koulely kuželky to je jinačí ham pejz nežli u hospody a žádný ho nedělal' íiývaly tady honěnice: Kačka i Manča mazi jinými paná čky spouštěly se s těch strání do lolíka vždycky hrr! dolu a tam se koulely jako kuželky Mari ján sám se těch létli neúčastnil protože to tak neuměl byl na ně tuze těžký a jen se rnu smávali Sedávaje na bobku dívával se co provádějí ostatní Po honěnicích lesedalse do kolečka a povídalo se jak strejc Pazourek nedávno tamhle u struhy pod lesem vodní ka klepl holí za uši takže se skr ček jen skulil do vody až to žbluňklo nebo že tamhle po cestě na kraji boroviny noe co noe cho dí bílá ženská a na hradišti že je zdí černý rytíř na bezhlavém ko ní — - Od těch dob Marijána na těch to místech projížděla zima a nose každoročně před posvícením ve dle boroviny Buďinftm koláče Vrffil se mrkal do křoví a poupí ehával až e rpotil (Pokračování) PRO ROK 1918 Iowou - Nebraskoú - Kansasem 1 ÍIQ ("tvrt st0elí ieského draraa-1 Q1 Q X 0%0 -:- tického uméní v Americe -:- X í JL O i Howells Národní sia 11 12 června 1 Úterý středa Clarksou ZČBJ síii 13 1J„ 15 1C června Čtvrtek pátek sob nedělo Dodge íía Dl r družstva 17 iervna Poudóli Wahoo Opera IIouso 18 19 června Úterý středa Woston Opera House 20 21 června Čtvrtek patek Eraiuard 20 června ' Sobota Dwlght 12 21 června Nedóle pondftli Braliurd 21 června Úterý Bruno 2C 27 června Steda čtvrtek I t i i ! é ? 4 v CENY MÍST NA PLAKÁTECH— POKRAČOVÁNÍ CESTY POZDĚJI LIVE STOCK NATIONAL BANK Roh 21 a N ulic Vaše úspory v našem spořitelním oddělení jsou úplně bezpečny Pod dozorem vlády Spojených Států Členem Federálního Kcservního Bankovního Systému Celkové jmění $800000000 U náa se mluví česky li] P DVOŘÁK prodavač vepřů — JOB PLOOD prodavač dobytka Tel: So 3780 4 " Tel: 8o 1072 AL POWELL prodavač ovci Dvořák Commission Co Telefonujte neb piSte sám a obdržíte bezodkladnou oilpovřď Telefon: So 607 — Boom 217 Exchange Bldg — So Omaha Zlatá žíla Pištěl - Zaplaťte až ss vyléčíte Jllrnf oieffuticl [iáiob ktrrf Trlfti tliton f(u piiii) llhí nkulnl Dcilutiy kritkfcn ím hu ui-erpMin) nnnojieaxe oimu Zidtif cblorooru licí nbo tlnf mpítx-í prMtřMk h jwvuIÍH Vj-' lilmt mIUIÍiio v tttilía pHiadi kuří ] pUut pro olttrurinl lidné paclu te lpi1ií dokwl nraocof mni nliim PJl U pro kulim o BícUluít b iwniosnh M Jlííuy doltřďV utn t( oxt looo fj-utjiájlclrh Ihíi kari Ml trvalo nMfiA Dt E K TABHY 210 Bee Bldg OMAHA NEB BLISS and SON Založen roku 1894 JOS BLIS8 (akladatel ~ FRANK E BLISS ředitel koralílonAfl řlvým dobytkem SOUTH OMAHA Dobře ne rám vyplatí budete-li obchodovati a naíí řirraon Naším Cechem llenry Doležalem jeni s Frank E Bií snem prodá vají hovřii dobytek a Bili MeAdanmem xa pomoci Wm Koyce již pro dáTají prasata bude váS dobytek prodda dobře a opatřen řlobře když jej pošlete na: ULISS St SON Tímto oznamuji vSem éetnym itarym i novým příznivcům ie vlastním který jest fiplnS znovu vypraven rfilm vnitřním zafičením vkoanS de korován a kds krajané zavltavft do Omahy naleznou nyní řádnou ob libu a pohodil to nejúpii Chutná jídla z pravé české kuchyně vidy vht uspokojí O pfía& mlatoich i venkovních krajanu uctivé zadá JOSEF PIVOŇKA Eob 13 a Willlaa aL ~ OMAHA NEBBASKA t-28-4 I komraissionári dobytkem Exchange Building StockJYards Stntion SOUTH SIDE OMAHA fíEBRASKA Jam jll v tomto obchodu SO roka Naíe vlastni zkalenoat a znaloit e epojeni illami které pro náa pracuji — maji též dlouholetou zkutanoft A proto mftJeU dflvftrou te na naa apolehaouti nkm vlřitL Ufinili jam 6 millloaft dollm obratu obchodního v této dob eoí do- J ivédiuje U zMflatelé maji v nu dóvíni a la jíme jim zlákali ty nJ 3 wyiál eeny za jakost dbytlu jei trh potkytovaL I velkolepý nápoj na uhašení 'žízné Jest zdravý a osvěžující Jisté se ptejte po "Fremo" kdy i koliv mate žízeň Vyráběné a láhvované Frcmont BovorageGo9 Fremont Neb 1