Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 5, 1918)
a POKROK" DNE 15 ČERVNA IQIň " I - i 1 i 1 — - v lni- i - POKROK PUBLISHING CO vydává POKROK ZÁPADU a miatní vydanť r Crete pro Salině okres Nebraska ve samoceni že máme věrné spojen ee v statečných bratřícb nárpďa chorvatského srbského a slovin skeho jejichž vážení a milí z& stupcové naši vzácní hosté při sprchali mezi nás znovu 09vědčiti své staré přátelství a spolehlivé spojenectví I" Můžeme y pomysliti jak všich Sfouyler a Clarkson pro okre Colfax "i cítili jak slzeli radostí jak PO Kebraka ve Wiiiton Kas pro stát hnuti byli slovy našeho Jiráska a jvansas v uuar napnis la pro aut když vyslechli a přijali jeho ná- Iowu v 6t Paul a Minneapolis Minn ťi „„'ei„„ t ui"- rro atát Minnesotu a t Tykali 8 D Ví" fVU0Stuí prohlášeni ce- pro státv South a Nortta Daketu skťllu roda loz otiskli jsme již Předplatné: Pro Spojené Státy $200 Tro Kanadu pro státv v jednom z minulých mel když vyzváni byvše přísahali že chtřjí dati životy i statky za svobodu na roda svého Nebudeme rozvíjeti líčení těch W&o Do Evropy $300 rocnS to nezapomenutelných okamžiků Zásilky penižuí dfijtež se pomocí pe- chceme jen ukézati na povinnosti ' v r _ r_i ) r - - v neíuiuu uuuaue imuney vruorn - jCZ převzala na Bťbe CPS vfl ÁD1I lTJTrl tT!" ""ř rika na povinnosti a sliby jež dá TWO Bnnfcn r NwitMrnini ítnmM ' " 'UU UUťl UrOlCSOril f „ 0-_w_ # „ - t asaryKovi zástupci a jediné- t irnil i novou adrMn ' '"u M'iulOtUCU CťMtťUO IiarOUft V ~ x_ "are uopisy z aruuu vteuarstvii uveřejni-1 T)r rJ - I nsulin 1 1sint a vL-luriuli An n mo ocnotné aiusi oyti siusne psané ' " v u- bez úmrslu někoho 'osobné poíkoditi a K°u J™o siavnostm siiD že vytr podepsány plným jménem af již má váme až do konce tudíž jest "na bytí v redanci utajeno aneoo i aopi- naš abychom slibu dostáli Česká Amerika má před sebou veliké úkoh- česká Amerika slíbi la je vykonati a česká Amerika ta ké sliby své splní I ňsahali jsme a přísahu nezru- 1 aem uveřeinéno vám schopní němečtí profesoři jiehi vliv by byl zjevným v my álení védé uméňí a literatuře — Hudou-u si toto Němci pamatova- 1'iSc Dr J J Warta mésících po zahájeni nepřátelství Náš postup na Paříi povede k hla vnímu cíli — "zdrcení Anglie Vše chno pak DiVide iako hodinv Mv ti náš cíl bude dosažen Přitom- budeme připraveni a druzí nebu- OHLUCHNUTÍ A HTI " u5 jest středisko německé intelek- dou připraveni Mluvím o tom po- ďekÍ v oiv uciout 10 jim spujum U'í O YUS1 budoucnosti bude v Americe — zemí ' Němci jsou zákopníky větší němé- V několika měsících budeme s cké kultury kterou my budeme Evropou hotovi a potom vezmeme v budoucnosti považovati za svo- New York a možná že tíž Wash- i! X'í( : íiL'ř il ju -nnnn iriut-uuji se jen wno- ínRtou a podržíme nějaký čas — piti situace a budoucnost je jejich Nechceme vašeho území" ale vez- Buaou-n udržovali svojrt nemeo- niemc si billion nebo více dolla- tví můžeme směle vysilati vystě- rů z těchto a jiných míst Potom liovalce do Ameriky se sami uchopíme Monroe-ovv na Johanues Vollert v tom samém uky a zmoeuíme se Jižní Ameri- sborniku napsal 17 dubna 1913: ky do takové míry do jaké uzná aionroeova doktrína' nemůže me za dobré Vzpomeňte si na to !': ii ii 1 _ uu osprnvťuiueua mv Evropane to za patnáct roku a stě vás to ji můžeme pnjinouti pouze jako bude zajímat" touhu Američanu ale všeobecně A již za války Německa s Fran vzato ji musíme považovati za dr- cií a ostatními evropskými snoien k"viiií Arí ciXt 1 Al M 11 v v m" sicui k pusuurm ci uyio Americe prnno nemeckVm dojmu hlavně na hloupé Jak mo- císařem vyhrožováno jak sám a- merický vyslanec James W Gc- rnrd v knize "My Four Ycars in Gcrmany" sděluje ypravuje o svém hovoru s ně Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ} " 1 " 1 ' 1 in' i i 1 II i In i i mn HLAVÉ hou žádati nedotknutelnost Anie riky neraají-li ani těeíi nejmou sich prostředků k chránění se pro ti útoku kterékoliv úctyhodné ev ropské mocnosti?" Jak Němci smýšleli s Brazílií 1915: ineckým císařem dne 22 října r Xcdojde-li k zánětu slucliovo du než lidé sluch ztratí pravidel ne před ohluchnutím stěžují si na hučeni v hlavě Toto hučení po dobá se prchající páře u někte rých rychle ženoucímu se silné mu větru u jiuých anebo rachotu rychle uhánějícího vlaku a často i tak pronikavým zvukům jako tovární píšfaly Toto hučení v hlavě zvláště lidem nervosním působí velké utrpení a trápí je do te-míry že-nejsou schopni spáti ani na noci' Někteří lidé na dru hé struně ale prohlašují že toto hučení v hlavě nepůsobí jim žád ných obtíží Toto hučení v hlavě — zvláště pokud vyskytuje se u osob do- " I ' I i : 'r speivcu — je vysi razným nazna terá poskytla mnoha tisícům len- fW tíl n rima i„i wmm- e R'"() m'ni v uPil!e"' I10' - " — - " I" I v i)vui i UIIVUV l t I 7' 11 ČESKÁ PRAHA A ČESKÁ AMERIKA šime!— H L CÍLE NÉMCtj V JICH VLASTNÍCH SLOVECH Není jistě nepatrnou shoda o "kolností že právě ve dnech kdy Xejlepším důkazem toho jak v Praze a v Cechách česky lid byla v Německu již dávno před zdvihl se proti svým utiskovate- touto válkou myšlenka o ovlád lům kdy v Národním divadle u- nutí nejen střední Evropy ale ve spořádány byly veliké nianifesta- lého světá zakotvena a rozšiřo ce ža svobodu československého vána podává sbírka výroků ně národa kdy naši lidé tiskli si ru- meckých militaristů státníku ce s Jihoblovany kdy na ulicích profesorů pastorů císaře Viléma pražských tekla krev a válely se a rozličných Sovinistů' pronese mrtvoly nešastných obětí že pra- ných při rozličných příležitostech ve v techze dnech zavítal do české I ústně aueb uložených v různých Ameriky vůdce československé německých časopisech a sborní revoluce protesor 1 u Masaryk cích- obsazena v knize "Conouest A není také nepatrným fakt and Kultur" vydané výborem vě že v Ocháeh dnes je známo že řejných informací za schválení a profesor' Masaryk dlí v Americe doporučení ministerstva války a ba jisie z? evropským tiskem a ministerstva námořnictví snad i německým a rakouským V vádíme tuto z kiúhr w l(iO hitu tudíž í českým a slovenským p-oz-juách pouze některé výňatky zřej létla se zprava o velkolepém vita- me ukazující ctižádostivé plány ni miláčka českého lidu v Amen- německých mihtanstň které po ce o naciseni jez vzmimi pnenoa znenaniu nyiy i birsinu vrstvami stařičkého českého politika-revo- německého lidu přijímány axo lucionaie ' spravedlnovanv Jak asi cítil Alachar ten Ma- Císař Vilém ve své řeči nrnne II' 1 1 r -M I I " cnar Kiery po tyouna leta zu ve Kcné dne 16 června 1896 pravil: viani Který uk často nyi pova- "Xémerká říše se stala světo- zovan za ne dosti dobrého vlasten- vou říší Ve všech vzdálených čá ce jak cítil stařičký velezaslouži-Utech zeměkoule žiie tisíce našich lý náš Alois Jirásek co asi cítil krajanů Němečtí strážcové moře nerDcn co vsicnni ti K(ioz ones německé věd v německého nrfimv vzdorným čelem stojí vůči Rakou- Mu odchází za moře Hodnoty Ně sku kdož přísahali na prapor sa- „iccka odcházející za moře idou mosiaincno ccsKosiovensKcno sta- do tisíců millionú Jest vaší do IU vinností pánové pomoci toto Vět- Co tomu říkal prostý český lid 3 meéko připoutjiti k vlasti na- eo tv drahé hlavVa moolné nice Kn praotců ttici abyste mi co ti kdož tolik vytrpěli a-jež če- byh nápomocni vykonati povin- ká tolik ještě strastí A zármutku "0ht nen vuíi krajanům v už- Pochopili jistě všichni jak silnou ™ va smyslu ale též vůči kra- dnes iest ta náska která noií nás -laDUnl v cí wmíeb abych je se starou vlastí pochopili že dnes mohl ehrátíitv pádu potřeby" nlně přichází k platnosti vznese- Tato řeě německého císaře jesť né heslo Náprstkovo : "Co srdce význačná Protekce německých pjí'moře nerozdvojí!" ' oběanů v Jižní Americe by mohla Ano to měl asi na mysli slav- fliaciti pouze zakrocovaní v do- ný český spisovatel-historik Alois mácích záležitostech jihoameric- Jh-ásek když ve slavnostních kych republik a kdyby odmítii dnech Národního divadla pravil k takové míšení se do svých záleži lidu ve řeči toto: toí mohly ocekavati podobné ul "A je radokt a blaží že všechen tirnátum jako obdrželo Srbsko od náš národ všechny vrstvy jeho Kakouska Takový výrok byl hroz že staří účastníci a pamětníci prv- "ou Monroe-ovy doktríny a Spoje nich zápasů státoprávních že gc- uí táty byly ním dotčeny nerací starších i generace mla- Velíce ontimistickv názor r si existenci hledajícím Němcům ú- já také stál Dle icho zvvku s T tlil Ir tl iiL-U9tll rinfnr OIW1 I T U '1 """i uw 'iuni lun ouiiuiui- ivoosevciiem stejneno stal velice er v knize "ilaudels und Macht- blízko mne a mluvil vážně Jevil politik kde praví: velkou hořkost proti Snoienvni Musíme siprati aby za kaz- Státům a několikráte onakoval: dou cenu vznikla v tomto století "Nechť si po této válce raději A- v™ m'z'a!n?a }° ™' v Brazílii země s dvacíti až třicíti merika dá pozor Já nebudu trpě- 1oll!"(ím" Aobn o- millionv Němců ať iiž hv 7nstaln ti 5ttnoh „nti- 'i "iUlu Sl m "UIM™ wkmc a- tf — vtv i _ j r i u MJ H"LU 1111-11 1 1 1 1 1 I a 1 wuuiu jat in i: liurtlčlll I 1 l siycuavost se dostavuje v krat- poměmě čase po takovém loto nuceni v usich mu že se dostaviti nejdříve po silném nastuzení a později může zmizeti Někdy ale takové hučení v uších nepřestává a trpíme jím nepřetr žitě Ovšem neznamená to vždy částí Brazílie nebo se stala neod- ce visiym státem anebo časti nasi n- presidentu Wilsonovi nebcZneč- i íe Jen tehdy je-li naše spojení shou část tohoto rozhovoru neboť 2 urazím zaručeno válečnými lodě- jsem věděl že jsem byl já na vy- Masaryk sám a jednak že prací mi a Aemet Ko dost sune aby si slaneetví a též náš státní odbor přetížen jest i president který mi- nmm kvojj m vyiuuu -je iia obklopen nčmeckymi vyzvědaČi" mo to v posledních dnech opustil vývin zaručen" Tuto nodané nroievv tvoří ien Washin-rton si h] do W Ýnrkn Jeste dale sel J Lnold- profe- nepatrnou část důkazů že Spoje- by se tam sám činné súčastnil ©b- litičení v hlavě a to může býtl předzvěstí ohluchnutí úplného Normální ucho má slyšeti tikot I _l # 1 _ lf _í 1 ooycejnycn Kapesmen uouineK xq vzdálenosti od dvou do th atop silný tikot větších hodin ve vzd lenosti až do patnácti stop i vicei a obvyklou lidskou mluvu vJ vzdálenosti nsi dvacíti ston Neil obyčejnější příčinou nedoslýchií á! iř J ♦ vonii jsou casio nasiyunuu i když nos a hrdlo jsou normální 1'imíllli 1! n n -í o f ' li í twiii rw ! i #iiuv-ii ntjnnjui iu:iiiuiiuil těchto orgánů jako katarrhem nějakou nesnází nosu zánětem a nebo jiným oiieiiocnéním mandlí pak důsledky tohoto nastuzení nemusí nevyhnutelné pnvoditi nesuaze uší y dětí všechny nesnáze ušní přicházejí po nastuzení anebo ná sledují po nějaké nemoci jako o sypkách snále a podobných nc mocech Často u dítek jeví se nesnáze uší a sluch zdá se bvti dobrým po několik let až náhle nedoslýchavost počíná se jeviťi Ncjobyčejnějšínii příčinami ne doslýchavosti jsou tudíž častá na stydnutí onemocnělé mandle a adeuoidy katarrové nesnáze v no su anebo hrdle rozšiřující se už na uši Nahromadění ušního ma zu Či Vosku V slliellDVodii nnain ztvrdnutí jeho také způsobuje ne" doslýchavost a stejně také hučeni v hlavě a uších (Pokračování) sor na opcnoani škole v Uniclio- ne Státy i kdyby neměly jiných rovské demonstrace ve prospěch vě vknize "Das Deutschtum in příčin a důvodů byly nuceny v kampaně v zájmu Červeného kří- ']}}'': " zájmu bezpečnosti země se této že Kongresník je však přesvěd- ' ati 2dií sv'u- talentem války súčastuiti a pomoci zdolati fen že prof Masaryk bude mít i svými Kony uyn povolaní za národ který svoji domýšlivostí soukromou rozmluvu s presiden cneiea vůdce" španělského a ior- vybojností bezohledností a ha r- tem iiž v době neihližší Pm n£i tugalskcho obyvatelstva v Jižní barským militarismem se stal po- věc slibuje si od ní velice mnoho Americe Nedokážou-li toho Nčni- strachem všem mírumilovným a á stejně slibuje si pak nď vyšlou cí následkem politické a finanční kulturním národům pěni jeho před spojeným kóngre- e MtiuiiMi iiaroiiove španělské h portugalská Ameriky přijdou pod anstvi Spojených Států na mí to pod naše Ještě nebezpečněji se jeví ně mecka výbojnost v knize Klause naguera Kneg": Nejen Severní Amerika ale cela Amerika se musí státi zákla dem německé kultury a snad nej- silnější pevnosti německého ple mene Tez Jižní Amerika se mu sí státi a snadno se stane bvdli štěm Němců Ony země budou o- em SABATH O MASARYKOVI Sám nás splnomocnil íibvchom jeho jménem informovali o tom ši rokou obce čtenářů tohoto listu kteří zprávou jeho jistě budou po- Cheagský Denní Hlasatel píši sonotu o pul t iiociine večer ní vrátil se po delší době WHshlSeui- jako potěšeni byli jsme jí ingtonu D (' do Chicaga kon- '"V saiul- Na sklonku rozhovoru s gresník A Jabath Nepřijel sám na'1" dotkl se pak skromně vlast- ale v průvodu mladé své choti ní vé osoby a sdělil s námi že u- rozené sl Marie Fuerstovy kte- přímnou radost má z toho že se rou tak poprvé oficielně předsta- 11111 podařilo prosadí ti jak v dome vil veřejnosti před níž se až do zástupců tak i v senátu předlohu nedávná s tajně uzavřeným svým kterou uzákonil již podpisem svým Kiíutlrom aii vi -íí„„i v v sani nresir ent m v iiňslpfliíili lítí f 1 - „tMltlUU IDJll l'lZU JiniU I7V-I I - ' - '"v -v 1 x ovaienj iifiein německé krve a h iuma „sj: „ in „ t„ rk n) smieneL-é nh-niUví W jh ouv vaie ouaou zannani uo d(li že jsme se LhlěU dov-déti od „Vkážek udělováno bude nejen n? ! ncjejie v iince mh- Mshřl n nnhvf „rnf T d 1UW VOlínŮm ktcř se Jiacháeií ve vrt - r „„ „ 1 - J - l t - u~ - ka vůdce to našeho ve Washing- Jetiskych táborech ale i civili tonu stům z řad těch kteří do podán S radostí sdělujeme s celou če- předlohy jeho byli zařaďováni me skoti veřejností Že kongresník Sa- 'íl rakouské příslušníky by na ně bath mluvil o velikém vůdci ies pohlíženo bylo jaio na nepřátel keho zahraničního hnutí revoluč- eizincc důsledcích prosa- ního nadšeuě Hluboce dotčen je ZPl1e předlohy te budeme ovšem Masarykovým ceskvm a slovan- "V 'na prvním miste ušetřeni ve v Knize skyiri cítěním a vedle toho neiia- sterých nemilých nepříjemnosti chází ani dost přibližuě výraz- jiraiž bychom byli postiženi kdy v iurici roko Alžír Tunis Egypt) Neod 'ísly jihoamencký stát Němci o ydleny jest konečným cílem terý bude dosažen ne válkou a ni dobytím země Severní Ameri kou ale snahou a pokusy jihoame nekycb Němců" Přímo o rozdělení Jižní Amen ky mluví Tannenben 'Gross Detitschiand" uyen jednomyslné a nadšením Třijaly prohlášení ze dne 30 má je a 6- ledna Blahořečím že ve velké těžké chvíli jsme se našli že jo jeden je diný náš cíl že všichni jsme za je dno v lásce a věrnosti svému prá vu všem spravedlivému že jsme si svorně vědomi čím jsme povin ni své minulosti sobě i svým po tomkům a že bohdá zachováme i my co přikazuje píseň prve hla holivší: - ' Nepřátel se nelekejte na množ ství nehleďte! A hlediz a drž te každý siku svého! Dnes hlásíme se k dědictví této TTl VŽlpnlff rlnoo ' iisilnittma nnvmi silou o st8ré neporušené právo če ského státu o spravedlnost sebe určení všemu národu českosloven skému! i Přátelí rodáci! Ve vás zásturí- tích všech vrstev a větví pozdra: vují jiárod odhodlanýik mužnému boji za právo a sfástoou budouc nost Boj je těžký jsme v hrez némi vlnobití světové války než pevné dávřrájtm jAni odhodla aosti a vyrtá!nepoKOri také ji stotou zu Hj2ie v iTtfA 155Í ť zmocnění se Ameriky pomocí ně meckéhojmstěhovalectva podal v New Yorku usedlý Němce Robert Thíem časopisu "Altdcufsche Blaetter" což i sama redakce o noho časopisu ' uznala ' Zmíněný emee pravil : i "Germanisaee Ameriky již pří liš pokročila než aby mobla býti zastavena Kdď mluví o ameriká- ttbací Nemcu ve Spojených Stá tech ten není dobře informován anebo nemá správného pojmu o našich vztazích Ve sto letech bu de americký lid podmaněn němec kým duchem a: bude tvořiti ob rovskou německou říši Kdo to ne věří ten postrádá důvěry v ní meckého ducha" Huebbe-Schleiden v tom samém sborníku ze dne 21 února J90:j napsal: ' "Jest každého z nás povinností aby se staral o to aby budoucí řečí Ameriky byla němčina Jest velice důležité udržovati ve Spo jených Státech uémčkiu zaklfďa- ti Benjeeke university zlepsovati &oly z&kládati cějaecké časopi sy avfnblíitti k torno aby v aru é- 'Německo vezme pod svou o- ných slov obdivu nro icho znalost PF hylo zůstalo při stavu původ hranu republiky Argentinu Chi- nynější ruské situace kterou pb- 'n-0 druhé předloze kterou se íe Uruguay a celou nížinu La skytne ncobvčeině cenné a vítané k-asazlije o to by všichni přísluš- Iata a jižní část Brazilic kde níci rakouských národů o nich Němců většina- ké Sdělil s námi- že měl příleži- j' známo a prokázáno že sami ja- Něinecká Jižní Amerika nám o- tost s prof Masarykem mluvit i k členové národů těch nikdy se patří v mírném pásmu území pro hned prvního dne kterého týž do netajili a netají svým nepřátel kolonisaci kde budeme moci usa- Washingtonu přijel a sice na ce- tvíiii opmti' usurpátorské a de žovati naše rolníky fliile' a-Ar-ptě z nádraží kde jej uvítal s ce- sPofiekc vládě rakouské a kteří gentina si podrží svoji ř-č a samo- Ion řadou senátorů a kongresní- jako američtí neobčané vstoupili správu ale budeme chtíti aby se kň zástupců naší a cizích "vlád vc Spojených Státech buď do ka v těch zemích vyučovalo němčině spojeneckých a pak v hotelu kam nadské nebo československé armá- jako druhému jazyku Ale jižní jej zavezl na snídani a kde s ním (I-Y }'' něze všech překážek Brazílie Paraguay a Uruguay — se zdržel v milém a přátelském Pf'líží připouštěni po skončené jsou země pro německou kulturu hovoru jenž byl pro něho celou válce nebo i za této ještě do této Němčina se tam má státi zemským řadou důležitých informací přes Zf'me c vyslovil ze prošla již do- jazykem" ' 11 hodin dopoledne mem zástupců Očekává pak že v Jakými plány se zanáíelo Ně- Kongresník Sabatb je přesvéd- uejbližší době projde i senátem meckojiz dávno nřed válkou o- cen zo Masarvkúv nohvt ve hledně Spojených Států jest zha- Washingtone bude tníti veliký vý telno ze zkušenosti uveřejněné Dr znara" Půda pro jeho poslání v Hornadayem v New York Tribune něm je pro něho připravena Pra li srpna 191o který zní: eoval na tom po delší dobu nejen "Na konci ípanžlsko-americké sám ale i jíní vlivní činitelové války jsem se vracel na lodi Saní- kteří se vykazují se styky ještě ce ze fcantiajro do Jlontauk Point širstmi a významnějšími Tak prý Na palubě byl německý vyslanec se o 31asarj-ka velice zajímá a ve hrabě Goetzen osobni přítel pé- vsem k ruce mu stojí sám Mr meckého císaře Byl tu též něme- Crane Jíssaryk před společným cký vyslanec vracející se z Argen- kongresem nevystoupí jakkoli je finy ' : půda pro to jíž úplně připravena ' Pří debatě mezi ranou a Goetze- dříve pokud nebude míti soukro- ném o' sporu ádmirálá Deweye a mou konferencí se samotným pre- uemeckeho admirála v Manile — sídentem VVilsonem SUwe setak Goetzen pravil : ' - jhlavuě z toho'dúvodu že teprve "Kektm vám něco co byste si potom vystoupení jebo před kon- měl zapamatovátfebojírp sJ?vám grepem JjiííJc iftiítí význam a dulc to řícf protože ' budeťe-li to dále žítosťíeitě větší a pro naši věc da- vyprávovatir nikdo vám nebude ieko více rozhodující Žc ke kou věřiti a každý se vám vysměje" ferenci té posud pedošlo odůvod- Od nynějška u patnáct asi ro- áuje konsfreitiík Sabatb npwrně- ků m!j# last- zíějne velikou vál- ním ze jednak velice mnoho za- i?f -buls-í: v jarui m ve dvouimtnaa byl v poiledaith dnh aby pak podpisem samotného pre sidenta stala se zákonem Oběma předlohám přikládá vel kou důležitost o níž jistě jc pře svědčena i cela nase veřejnost ZAJÍMAVÁ TAJEMSTVÍ koustu který jediný ví jak se připravuje $50000 ročně a on jej sám vládě připravuje Jiným zajímavým výrobním ta jemstvím jest ono mnichů char treuských týkající se výroby je jich světoznámého likéru char trcuského který je ve Francii ne obyčejně oblíben Praví se že je připravován z padesáti druhů ko řínků jader a květů různých by lin Příprava tohoto likéru přiná ší klášteru ročně $750000 čistého zisku Vypráví se že rodina pa řížských Knthchildíi nabízela klá šteru pět lyil lionů za recept liky ni s nravom winhv „1 nukill 11 "jirt jj i: i ui cu Kiutticra ou- mítnuta Také mniši Benediktini chovají úzkcílivě tajemství fecrtptu jimi vyráběné "benediktinky" jež jim přináší ohromný zisk V Cíně vyrábí se překrásná ěer vená barva jíž žádná jiná se ne vyrovná Za žádnoi cenu byť na bízel se obnos sebe větší nedozví se Evropan nebo Američan ja kým způsobem jest ona barva vy ráběna Je to tajemství Číňanu které oni již po staletí střeží' a největší ostražitostí Turci jsou mistři ve výrobě ná dherných zlatem a stříbrem vy kládaných zbraní I do nejtvrdší ocele dovedou vložiti skvostné or- iiouivuij í JilM-uu BOVU 10 IICO" vede nikdo jiny než oni turečtí mistři A toto umění jest jejich tajemstvím Do učení nepřijmou nikoho kdo nepochází z rodiny z toho oboru Učedník před přijetím do uČení musí slíbiti slavnostní přísahu že nevyzradí nikdy a nikomu toho nejmenšího z toho co se naučí co bude viděli a co uslyší během své ho učení Mimo to musí rodiče u- čedníka složití vysokou zámkn peněžní Zeny se vsak do učení nepřijí- maji — ty by prý tajemství vy-' zradily Jedním z npjpeélivěji střeže ných tajemství výrobních jest ta jemství výroby inkoustu- jebož používá vláda Spojených Států k tisku bankovek Výroba papíru na bankovky jct též tajemstvím naší vlády inkoust který se pou žívá při tisku jest jediným toho druhu jenž otiskuje bezvadně što čky bankovek na tom zvláštním druhu papíru jehož se v naší min- :ovné jmuivn Tajemství výroby papíru 1 inkoustu jest co nejpec-' tíyřji htřeženo aby se jích ue zmocnili penézokazí k výrobě fa lešných bankovek Praví se Že na- íe vlili jldtí vvnálcici tpho iu-jucaocni Hunové napadli útulek raninveh americKycn vojáku : i i cii 29 května — Co očividně by- o zlovolným pokusem o zničení americké nemocnice v nnádí merických1 linií v Pikardii událo se v neděli odpoledne kdy Něm ci vrhli velké množství výbušnin a plynových střel jenom několik yardů od dvou nemocnic Na ště stí však žádná škodá nebyla způ sobena K bdmbardování doílrt ' e chvíli kdy konaly se pohřbv' amerických vojáků a několik střel padlo nedaleko pohřebního průvodu Tento vsak následkem Ho okolnosti nebyl j)řcrušeni Ně mecké pokusy o rozšíření vedení 'alky proti americkým nemocný? - - r r - děsu dny kdy někobk něme ckých aeroplanň vzneslo se n4 vesnicí v které nalézají se ameri díciiei nícc iaée v několik bomb 'bylo' vrženo'' Několik civi listů bylo poraněno V ňedávném vzduthoplavěckéro nájezdu Tito nab-zali se nedaleko amerických