Strana 4
POKROK
Axsirikaniia£ní vydání
Potřeba poznání
amerických ideálů
Pro Amerikanisační vydání Den
ního a Nedělního Pokroku na
psal Robert C Howe generální
ředitel Armour & Co South
Side Omaha Neb
'A MERIKAXISAťE piistěho
válce je ne j vážnější otázkou
o které tato země musí uvažovuti
od dobv občanské válkv Nebylo
doposud vyznačeno žádné defini
tivní met hody jak ji luštit i
Nikdy v historii světa vláda
kterékoliv země nestála před ta
kovou spletitou otázkou
Krátce po příjezdu k těmto bře
hům přistěhovalec prohlásí svůj
úmysl stati se občanem s těmhéž
právy jaíko lidé jichž předkové
žili zde po celé generace '
Tvážíte-li že velké procento
těchto cizozemců nov! ničeho o na
šem jazyku anebo o naší ústavě
pochopíte vážnost situace Přistě
hovalec který nerozumí zvykům a
jazyku své adoptované země při
rozeně táhne se do kolonií které
jsou ovládány několika intelli
gentuějšími z jeho vlastních kra
janů Jsou-li tito vůdci čestní li
dé poměry nejsou povážlivé ale
je snadno k uznamenání škoda ja
ká může vzejiti nejsou-li tako
vými Není pochybností v mé myši i o
tom že úmysl průměrného přistě
hovalce je dobrý nicméně každý
z nich jo nedůvěřivý ku všemu če
mu nerozumí To platí jmenovitě
o těch kdož přicházejí z porobe
nějších zemí neboť tím jsou ne
důvěřivější po příjezdu do této
země čím více utiskována je ze
mě z které přijdou
Je také pravda že ti kdož žili
pod nejdespotičtějšími vládami
zaměňují svobodu za výsadu
První věcí které dlužno přistě
hovalce učiti je naznačení že svo
boda znamená úctu pro práva
všech — bohatých i chudých
'Myslím žc nejrychleji výchova
jich dala by se provésti kdyby po
učováni byli v těchto věcech ve
svých domovech organisováním
distriktů jako pracovních oblastí
a s dobrovolnými pracovníky a
pracovnicemi kteří by poučovali
matky stejně jako otec těchto ro
din '
Mužští členové rodiny mají
pravidelně příležitost naučiti se
jazyku a poznali zvyky země sty
kem se spoludělníky v různých hi
ci ustriálníeh podnicích ale matka
nemá takové příležitosti a nesto-jí-li
sama na úrovni své rodiny
pokud jazyku a zvyků země se tý
če ztrácí mateřský' vliv " který
pravidelně přináší nejlepší' vý
sledky Lincoln prbhlúsil že "zeiíé ne
může existovali na polo svobodna
a na polo zotročena" nicméně
válka nám prokázala že prohláše
ní toto nemaže se vztahovati na
zemi na polo domorodou a na polo
jinorodoii Přistěhovalce projevil
svoji věrnost nad vše očekávání a
nikdy v historii tak drastický zá
kon jako je draftovuí zákon o po
vinné službě vojenské nebyl při
jat a proveden k tak nepatrný])'
odporem I v Anglii jevil se větší
odpor proti takovému zákonn
když byl tam přijat a nám je do
bře známo že Ansrlie je jednou z
nejdemokratičtějších zemí ve svě
tě dnes
Je pravdou že jeví se nežádoucí
živel mezi všemi třídami mezi něz
je připouštěn stejně jako je při
pouštěli do Opojených Států ale
skutečnost lato nemůže nás vésti
k odsouzení většiny ježto í mezi
našimi vlastními v Americe roze
nými lidmi a lidmi amerického
původu máme poéet stejně nežá
doucích občanů
Všichni víme že válka tato při
nesla neslýchané hrůzy lidskému
pokolení nicméně přinesla sebou
jednu dobrou věe zřídila pásky
důvěry mezi V cizině rozenými a
domorodci v této zemi a se všemi
zeměmi spojenců které generace
nebudou mocí odstranití
Domýélívá
Stará panna: "Prosím neračt"
mne urážet nejsem posud tak sta
rá Vidíte jesté na příklad u mne
stopy pd krásných zubech"
Švihák: "Ano ale nejvétší ktú
jy u rňí ziZhil rub — cul' "
Kus dobré práce
Pa::!i V Burešovi před Pokrok Pubiishing Co Omaha Neb
Drahý pane : —
Jevíme velký zájciu v práci kterou podnikáte ve spojení s ame
rikanisaeí cizozemců a máme za to že plány které jste vyznačil n na
kterých chcete svoje myšlenky provésti jsou na výsost skvělé a bu
dou míti náležité výsledky
Nemyslím že průměrný člověk oceňuje důležitost práce tohoto
druhu jakkoliv jeví se značný zájem v tomto směru v přítomné do
bě jistě značnější než před několika roky n důležitost její pak zdů
razněna byla od té doby kdy první výzva k náboru vojínů byla vy
dána Jsou četné příčiny k uvedení pro tuto práci nicméně není po
třebno abych je opakoval ježto po ehvjlee přemýšlení každý vlaste
necký Američan musí okamžitě schváliti Váš plán a poskytnout! Vám
všestrannou pomoc ve své moci což bude i mým potěšením
Vám oddaný
FRANK V JUDSON
státní ředitel Amerického Červeného Kříže
CIZINEC V NAŠICH BRANÁCH
Napsal výhradně pro Amerikani
sační vydání Denního a Neděl
ního Pokroku Walter C Page
generální ředitel omažského zá
vodu American Smelting and
Refining Co
SLOVO o cizinci v našich bra
nách Je naší povinností
pomoci našim přistěhovalcům a
bv stali e íiaiuraiisovanými ame
rickými občany aby se "zameri
kanisovali" Nemusí to být i prá
vě rychlý process mělo by však v
něm býti vytrvale pokračováno
Myslím že až doposud nevykona
li jsme plnou svoji povinnost v
tomto ohledu Vychovali jsme je
jich dítky a ponechali jsme větši
nou těmto dětem aby učily své
rodiče jejich povinnostem k ado
ptované zemi aby učily je znáti
obdivuhodné požehnání zajištěné
jim naší vládou
Přistěhovalci v celku jsou 'po
někud zaostalými a vzdalují se
skutečnému americkému životu
tvoříce osady „svoje vlastní a tyto
osady jakkoliv samy o sobě ne
jsou škodlivé zavinují nepřímo
žc členové jejich vyhýbají se do
tkl jim začátek Mnozí z nich dnes
vlastní pěkné farmy anebo měst
ské domovy a jsou prosperujícími
zákona dbalými občany po celém
státě
V uzávěrku pak přeji si říci
znovu' že bychom měli bráti vět
ší zájem v přistěhovalcích a po
máhati jim každým možným způ
sobem aby vydali st
cestu a pomoci jim
lovúlníiui občany
HiitlitlllllllttltliliiitiiiiiiliHtiiitiliiiiiiiiiiiitiiiitiiittiiiiiiiiiiiiitiiiiiiiitiiiiiiiiitiiiiiiiitliiiiiiliftiiiiiiif iiiiiiliiiiiiif tvlll'£
5 i{
5 i
s
i
i
S
3
se
m
s
s
P
MEL
Brotín
= 3
v Omáze
= í
E
5
na pravou i=
íidv se si a ni
s
e
sa
s
m
as
KDO JE AMERIČANEM?
f - 1
Generální návladní Gregory
rnorodým Američanům To za
braňuje jim aby naučili se angli
ckému jazyku našim zákonům a
zvykům Věříme že je povinno
stí všech dobrých Američanu mí
ti na paměti že určena byla jim
úloha v úkolu tomto poskytnutím
ruky pomocné tomuto lidu pou
kázáním na stezku jež povede je
k cílí aby stali se dobrými obča
ny v poměrně krátké době tak a
by stali se užitečnějšími ' Osdč
což někteří rádi nazývají prores-
si in ve!!etio tavícího Kelímku
Slyšíme v těehlo dnech mnoho
o "nepřátelských cizincích' Na
lézají se ovšem v našem středu a
je na uas v teciito vazných u těž
kých dobách abychom je vypá
trali a přinutili je přijmouti
trest příslušný jejich zločinům a
v normálních dobách deportovali
je do jejich domovské země při
hlížejíce k tomu aby vzali s se
bou zpět jenom to co sem přivez
li a ničeho více To můic hýli při
rovná do k tak zvanému "šumu"
který zvedá se na povrchu "taví
cího kelímku" zatím co čisté zla
to nalézá se dole a posléze je vtě
leno do našeho amerického občan
ství
Bylo mým štěstím v mnoha le
tech mého spojení tavírnou při
jití do blízkého styku % četnými
cizozemci — s tiniei těchto přistě
hovalců ~- z nichž větší část byli
dělníci někteří dílovedoucí a jiní
mechanikové a upřímné doznám
že "blíl-i! jsem hi vítíiuu z nich
byli lo Itfé čeitní a věrní a stalí
fkbryini občany "lyslšin že
tavírna byla populárním místem
pro Cechy kam přicházeli po pří-
ježda ň'j tito if-ííik a tak y-úry-
Dopis napsaný pro Amerikanisač
ní vydání Denního a Nedělního
Pokroku p C E Yost-em
Panu Václavu Bureši vydava
teli Denního a Nedělního Pokro
ku Omaha Neb
Milý pane Bureši: — Je obdivu
hodná myšlenka v jméně které
naše země nese — {Spojené Státy
Americké Je to myšlenka "jed
noty mnohých"
Jejich lidu pak obdivuhodné
jméno bylo dáno — Američané
Toto jméno vyznačuje vůdcovství
dvou kontinentů severní a jižní
Ameriky
Je často opakovaným prohláše
ním že jedině rudoši kteří dříve
proháněli se po pahorcích a pré-
njich teto zeme a kteří jsou nynij
chráněno n jíní zeme jsou skuteč
nými Američany
Ale jak léta jdou a desítiletí mí
jí a Spojené Státy razí si cestu k
vůdcovství národů světa označe
ní "Američan" stává se obdob
ným se vším co je spravedlivé
co je správné a Američan stává
se občanem který neuznává žád
né povýšenosti jiného národa nad
svým vlastním a myslí jenom v
duchu své země ~- Spojených Stá
tů Rád představuji si tuto naši ze
mi jako velký tavící kelímek ku
kterému tak často byla porovná
vána Pravdou je to ježto žár
pod velkým kotlem způsobuje že
škváry přieházejí na povrch aby
mokly býti odstraněny zanechá
vaje jenom čistý kov a proto mu
síme míti svoje domácí nesnáze
abychom mohli roztavit i lid kte
rý tvoří náš národ v čistší lepší
a silnější Američany
Jsme kosmopolitní národností--nemohli
jsme se zachovat! jinak
Naši předkové přišli z těch národ
ností evropských které vyznačují
své patrné rozpory v povaze své
ho zápasu ale my lid těchto Spo
jených Států prokazujeme svoji
povýšenost poněvadž vytvořeni
jsme z těch silných živlů které
převládají v ostatních a které se
v nás sloučily a srovnaly
"Amerika pro Američany" jesi
všeobecným rčením — ale zname
ná jednu věc — Spojeně Státy
pro Aiueričany Samotnou přiro
zeností věcí nejsme ničím jiným a
nemůžeme ničím jiným býti Přes
to že srdce může někdy rychleji
tlouci pří jméně země z které on
anebo jeho předci přišli Ameri
čan myslí především o své lásce
o své úeté a o své sympathií ku
Spojeným Státům a jeho srdce u
píímuě věří v jejich povýšenost
Váš upřímný C K YOST
S
— s
= I
©'
Přední obchodní dům
ovocem a
£ ZZ
S ZZ
Ě =
s =
š E
5
Ě
5=
O
wemimoM
£ —
S —
!llllllllt!llllt!lll!!Illlllllltllllli:
3=
Pokyn kůlem
On s k tomu nemá ač už v be
sídec sedí přes hodinu totiž aby
jí vyznal Jánku
Ona je troch u dopálená Prosím
vás která ženská není i dopálená
když se jí muž zamlouvá a nijak
se neclice Jmout aby přece se měl
k činu Proto nutno vyjít vstříc
Praví tudíž ironicky
"Poslyšte vy mné připadáte ja
ko VenušV' MÍIoská"
On (udiven) "Já ? Jako
Venuše MhVká? Ale jak to?" ''
Ona: "Ta taky nemá žádných
rukou : Y
On kouká ú na rueft a nerozdmíiS
A pak konečně řekne zvolna:
"Ale já mám roce
I
m mg
rifi)
□ vjíy
Vyrábí prvé třídy
□ □□
rušeni!
Jsme překupníci zásob na zavádění
parního a vodou vytápění
' V Omaze úřadovna a skladiště:
1115-1117 Farnam ulice
JNO SULLIVAN řiditel
š V