AMERICANIZATION
ISSUE
PART 5
Pokrok
OMAHA NEBR- DNE 20 KVĚTNA 1018
AMERIKANISAČN1
VYDÁNI
ČÁST 5
r
i i
U SR
autecn a vvznam
tohoto
jwiutjgro lučivu
v
OHLAS' s jakým aiiírlieké hnu
tí hochů skautů setkalo se
po celém svřtř 'nejlépe věclóí o
tom že všude uznává se potřeba
prostřednictvím těchto vyhoř
ných orranisací vychovávali z ho
ehů neohrožené sehcvéilomé a so
běstačné mladé miíže z nichž se
stanou jednou nejlepší ohéané o
sady a země Myšlenka talo za
pustila kořeny velice rychle v An
jrlii kile před válkou počítalo se
na pul druhého mil lionu skaut ii a
není pochybnosti že dnes — po
něvadž hoši tito znamenité osvěd
čili se v průběhu války — počet
jejich je dvojnásobný 1'rvní ná
sledovníky tato orraiiisace nale
zla v Americe kde soustředila na
'10001)0 hoch ii Zdravá tato my
šlenka také rychle razila si cestu
do jiných zemí a také v Cechách
setkala se s plným ohlasem a před
válkou počítalo se na patnáct or
jranisací skautů v staré vlasti
Myšlence této ve Spojených
Státech zvláště nyní dostává se
značné pozornosti a počet or-jani-sací
vzrůstá každého dne My
šlenka tato získává stále větší o-j
hlilty a není jediného většího mé-
Mil ve Spojeních Státech kde
orranisaee skautů nebylo a vj
mnohých velkých městech počet)
clenu teto výborné orpranisuco jde
do tisíců Anglie měla stejné zku
šenost i s mládeží jako Spojené
Státy Nedostatečná anebo zane
dbávaná výchova činila z velkého
množství hochu zvrhlíky hned v
útlém věku 1'čitolstvo anglické
poukazovalo nepřetržitě na tento
žalostný zjev a žádalo aby mlá
deži věnována byla mimo školu
větší pozornost nemá-li degene
race tělesná a duševní jednou
strašlivě vymstili se na národě
Výsledkem tohoto nepřetržil é
lio varovného volání bylo založe
ní orauisace skautu Zakladate
lé této oranisaee měli především
na my-li vychovati z členů řádné
mladíky vědomé svých povinno
sti a připravit! je náležitě pro bu
doucí občanské povinnosti Aby
hnutí toto nalezlo co nejvčtšího n
hlasil v mládeži vyhovovalo pint"
její tužbám po pohybu ve volné
přírodě ale takovému který po
sloužil by jí nejenom tělesně ale
i duševně Stanoveno bylo heslo:
' ' IJ ml" připraven ! ' ' Oríauisaee
zavazuje hochy k naprosté poho
tovosti pro všechno a ku všemu
Skauti musí mluviti jenom prav
du Pojeni cti se u nich pečlivě
vyvíjí ' ~
'Dobročinnost musí jim být i den
ní potřebou a práce radostí a po
žitkem Tvadý prožitý-tlen má
přinésti jim vnitřní spokojenost
Své vytrvalosti schopnosti a po
hotovosti ku všemu nabýti mají
rozumnou životosprávou stálým
cvičením a častým pobytem na
volném vzduchu Vycvičený skaut
musí být i sehoperr v každé kraji
ně náležitě se orientovati dobře
rozpoznávati místa podle map a
sám si takové mapy zhotovovat!
Musí uméti podati vlajkou zprá
vu odhadovat vzdálenost založit i
tábor upravili si lože rozdělati o
heň ha i uvařit i si eo potřebuje
k snědku Tčí se plovati i v ša
tech aby hyl pohotov zaehrániti
tonoucího jakož je i cvičen aby
mohl poskytnout! první pomoc
zraněnému u podobně
Smysl mladých hochů je obra
cen ku všemu ušlechtilému uži
tečnému dobrému a úěinlivému
Stálým cvikem povaha hochova —
nechť před tím jevila třeba sklon
k sobectví — se mění a z hocha
stává se řádný muž pohotový po
moci všde kde je toho třeba na
sadili síly k záchraně bližních
třeba neznámých a bytí užiteč
ným při každé katastrofě jež mú
ze postihnout! osadu Výchova
těchto mladých hochů děje se tak
že všechno činí se mu příjemným
tak že cele jej věc zaujímá a ne
může jinak než získávat!' v dů
sledku toho duševně i tělesné —
Skaut je-li myšlence jíí slouží
oddán ech vyvine se v platného
clena lidské společnosti
Jak už výše pověděno na 500
000 hochů hlásí se k tomuto hnu
tí ve Spojených Státech V mno
hých éesko-nmpriekých osadách
zřízeny byly české sbory skautů a
také v Omaze sdružili se naši ho
ši v takovou organisaci Skauti
osvědčili se znamenité v práci vla
stenecké při kampaních ve pro
spěch odprodeje boudu Svobody
válečných úsporných známek a při
sbírkách na Cervenýkříž stejně
jhko na jiné potřebné a důležité
pomocné orřranisace a tím proká
zali svoji účelnost Itties není n
nemůže být i nikoho kdo by ne
věřil v prospěšnost tobolo ušlech
tilého hnutí a kdo by nevěřil žě
v takto vychované mužské mláde
ži zabezpečena bude budoucnost
národa Ten velký smysl pro vla
stenecké povinnosti pro pohoto-
" §
ti v Míl
Sekretář- státu Lansing
I
I lila nám eivilisace Hoch naelinzi
v teto orpnnisnei užitečné zaměst
nání porozumění pro ušlechtilé
snahy a tak vybavuje se z vlivu
zábav v "slepých uličkách'
Dostává se tnu výcviku v po
skvtniiií urvní tomoci jak už vý
še řečeno Je nabádán k šetření
a užitečnosti v každé případnosti
l'čí se zachraúovati životy stopo
vání sijriialisování poefiodování
jízdě na kole studiu přírody mo
řeplaveetví láboření a všem mo
žným rukodělným praeom Vře
čeho je třeba k vyvinutí činnosti
je kus volné přírody skupinu
hochů a schopného vůdce Skauii
skládají následující jistě krásuou
přísahu:
Na svou čest slibuji že vyna
snažím se co nejlépe :
1 Konat i svoji povinnost k
Tloliu a své zemi a zachovávat! zá
kony skautů
2 Pomáhali všem lidem v kaž
dém případě a v každé době
! Tdržovati sám sebe tělesně
silným duševně svěžím a morálně
správným
Následující je zákoník skautií:
1 Skaut je věrohodným
Skautově cti může býti důvěřo
váno Kdyby poskvrnil svoji čest
mluvením" nepravdy šizením ane
bo nevykonáním úkolu jímž byl
pověřen když kladena byla důvě
ra v jeho čest muže býti požádán
aby vrátil skautský odznak
2 Skaut je věrným
Je věrným každému komu věr
ností je povinen: svému vůdci
svému domovu svým rodičům a
vlasti
'! Skaut je účinlivým
Musí biti Dohotov v každé do
bě zaehrániti život pomoci pora
něným osobám a podíleti se na do
mácích povinnostech Musí vyl-o-nati
nejméně jednu dobrou věc pro
někoho každého zažitého dne
4 Skaut je přátelským
Je přítelem každému a bratrem
všem ostal ním skautům
11 Skaut je čistotným
ie cistym na tele i tiucnu je pro
čistotu v řoei sportu jakož i zvy
cích a stýká se jenom s řádnými
hochy
12 Skaut je úclvplným
Je úcty pln vm k Mohu Je věr
ným ve svých náboženských po
vinnostech a má v úctě přesvěd
čení jiných pokud zvyků a ná
boženství so týče
Jak možno založit setninu skau
tů?
Skupina boehů 12 roku anebo
více starých kteří stýkají se v
sousedství ve škole v chlapeckém
klubu na hříští v settlementu a
nebo jakékoliv jiné podobné in-
miium muže nyu sorpamsovana v
skauti'
První věcí je získali schopného
skautniistra který musí býti nej
méně jedenadvacet roků stár do
brého mravního charakteru a u
přímně zaujat o mravní vývoj ho
chů Skíiutmistr pak je zodpo
vědným za schůze výlety a pro
gramy své skupiny O další in
formace možno se obrátili na
inUtní anebo národní stan tohoto
hnutí Dalo by se více pověděli o
lomlo užitečném hnutí Mánie
však za to že toto pojednání učiní
j představu o tom o co se jedná v
tomto zdravém hnutí vyvolá o ně
zajeli) a přiměje mnohé abv
I hnutí se přidali anebo v něm pra
covali A tak účele tohoto člán
ku plné bude dosaženo
WOODROW WILSON
pasu
světa
"pro zabezpečení tohoto
pro demokracii"
"Ie to strašlivá věc vcnti tento
velký mírumilovný národ do vál
ky" prohlásil v řeci své dne 2
dubna 1917 v společném zasedá
ní Koivrresu "do nejhroznější a
nejzkázonosnější ze všech válek a
eivilisace sama zdá se býti na váž
kách Nicméně právo je mnohem
drahocennější než mír a budeme
bojovali pro věci které nejblížc
nosili jsmo při svých srdcích —
pro demokraeii pro právo těch
kteří podrobujíce se autorit? mají
mít i hlas ve své vlastní vládě pro
práva a svobody malých národno
stí pro všeobecnou vládu práva
v takovém sdružení svobodných
národů jaké může přinésti mír a
bezpečnost všem národnostem n u-
cini svet samotu v konečné svo-
lodným Takovému poslání mů
žeme věnovali sve životy a statky
všechno eo isme a všechno eo
Států do války — znovuzvolcn byl
lidem k řízení statuí lodice kre
nebezpečná úskalí světové války
Jako znalec historie a politi
ckých včti těší se president zvuč
nému jménu a jeho spisy "George
"Washington" "Historie ameri
ckého lidu" "Živly historické a
praktické politiky" a jiné pózo-
ruhodné práce zajistily mu trvalé
místo v politické literatuře ame
rického národa
ABRAHAM LINCOLN
vost vykonat i pro vlast a národ
vře v době potřeby to pohrdání
odpočinkem a zábavou pro věc
potřebnou pro práci uíitečnon je
nejlepšíni svědectvím skvělosti
myšlenky '
Kdo jednou skautem se stane a
pochopí náležitě smysl věci je
skautem stále Zůstane skautem
i ve věku dospělém a patří k nej
lepším občanům obce pohotovým
vždy konati jakékoliv povinnosti
v zájmu všech Myšlence této z
toho důvodu v našich kruzích mě
la by býti věnována co ne j větší
pozornost a sbory česko-ameri-ckých
skautů zakládány všude
kde je to jenom možno Vysvě
tlení potřebné tomu kdo sbor
skautů založiti chce dostane se u
místních organisací anebo v hla
vní úřadovně amerických skautů
New York '200 Fifth avenue
1 Nyní kdy nalézáme se ve válce
a kdy tito skauti projevili tako
vou pohotovost prospěti vlasti ve
velkém zápasu a ukázali svoji u
žitečnost v každé důležité práci a
kampani jež byla podniknuta je
nejvhodnější příležitost k zaklá
dání těchto chlapeckých orprani
sací i Myšlenka tato působí moc
ně na mýsl našich jinochů a jistě
všude setkala by se s plným ohla
sem V Americe nalézá se na 8
000000 hochů kteří by se mohli
stňti skauty Takový poM ho
chů měl by se nalézati v skaut
ských orpanisacích ve Spojených
Státech kdyby tyto v této práci
chtěly se vyrovnati Anglii kde
vzrůst této myšlenky byl tak ob
divuhodný že nebylo mu ničeho
rovna
Nejčeluější občané země schvá
lili toto hnutí a poskytli mu nej
lepší odporučení Celá řada nej
přednějších amerických literátů
napsala o myšlence této nejnadše
nější pojednání aby na ni co nej
více upozornila íiada nejsla vněj
ších řečníků mluvila při různých
příležitostech pro její prospěch
Soběstačnost skautů je výbor
nou myňlcnkou Skautství zname
ná život ve volné přírodě a násle
dovně zdraví sílu spokojenosti
štěstí a praktickou výchovu
Vyvíjí u hocha smysl pohotovo
sti ku vSemu nutí jej jednati o
vlastní újm? ve všem a uří jej so
běstačnosti MySlenka tato pomáhá hochům
vyvíjeti se v dobré obíany J to
hnutí zdravé Jeř znamená do ji
sté míry návrat přírodě a tvoří
protiváhu nevýhodám které vnu-
f Skaut je zdvořilým
Je zdvořilým ku všem najmě k
ženám dětem starým lidem a sla
bým a bezmocným Nesmí brát i
odměny za svoji pomoc a zdvoři
lost ' -- " -(
Skaut je laskavým
Je přítelem zvířat Neusmrtí a-
ni neporaní žádnou živoucí bytost
bezpotřebně naopak nasadí vše
chny své síly k záchraně a ochra
ně veškerého neškodného lidské
společnosti života
7 Skaut je poslušným
Poslouchá svých rodičů svého
vůdce náčelníka hlídky a jiných
právně zřízených autorit
8 Skaut je vždy jarým
[mívá se kdekoliv je tu mož
no Poslouchá rozkazů přesně a
jaře Nikdy nechvěje se před bb
tížemi a nikdy nestěžuje si na ne
snáze 9 Skaut je šetrným
vNeničí svévolně majetku Pra
cuje věrně nezmaří ničeho a vy
užitkuje nejlépe všech svých pří
ležitostí Setři svých peněz aby
JAKKOLIV Spojené Státy vstou-
J pily do války az v době kdy
válečný požár rozšířil se na větší
část Evropy a po té kdy svede
no bylo mnoho krvavých bitev v
nichž někteří národové evropští
vykrváceli do běla hrají dnes ú
lohu tak čelnou jako kterákoliv
z vůdčích evropských národností
v zápasu za demokracii a práva
lidská A jak čas plyne a národo
vé zápasící ji po čtyři roky po
nenáhlu se vyčerpávají úloha
Spojených Států vzrůstá ve své
důležitosti a na jejich pohotovosti
k boji a na jejich zijrojích spočí
vá vítězství demokracie A Spo
jené Státy v těchto vážných a vel
kých chvílích — jak ostatně bylo
tomu ve všech vážných pro národ
dobách jsou tak šťastny že mají
ve svém čele muže schopného vel
kého úkolu který hyl na něho
vložen
Woodrovv Wilson ukázal se v
těchto dějinných chvílích velkým
presidentem rozšafným státníkem
a skvělými vůdcem amerického li
du Vyslovil během tohoto zápa
su tolik směrodatných myšlenek a
ukázal se ve svém úřadě tak roz
šafným svědomitým a tak spra
vedlivým že historie bude jej řa
diti jednou mezi nejvétší muže
kteří kdykoliv na stolci president
ském znsfdali Od zahájení války
svědomitě siaral se o blaho svého
národa — chtěl ucTirámti jej pred
mmm
J
!
C3l - ii ám
Sekretář pokladu McAdoo
mohl zaplatiti si svoji výchovu jejhrňzami války a před všemi její
štědrým k lidem v bídě se nalézá-
Sekretář války Baker
mi
důsletlkv — nicméně ani v
si
fť:V'% út tf %
f ' : ' i
Sekretář loďstva Daniels
lícím a pomáhá všemu užitečné
mu Může pravovati 'za mzduťliném okamžiku němí
nicméně nesmí přijímat i odměny
za laskavosti a prokazování do
bra 10 Skaut je statečným
Má odvahu íeliti nebezpečí po
hrdá bázlivostí a ntojí pevně při
Drávu přes 'jakékoliv Uchoconí
na mysl
odciziti e &tarým tradicím a prin
cipům na kterých země tato byla
zbudována A tato oddanost klty napotom byl guvernérem stá
máme s pýchou těch kdož ví že u-
ilcřila hodbia kdy Americe dostá
vá se výsady aby věnovala svoji
krev a svoji sílu pro zá-sady které
daly jí zrození a štěstí a mír jehož
si tak vážila Půh pomoziž jí ne
mohla jednati jinak"
Jaká silná slova promluvil pre
sident Jak mocné a při tom vý
značně projevil nesobecké cíle jež
vedly národ tento do války Tak
jako kdysi Lincoln mluvil o obě
tech přinesených aby "vláda li
lu lidem a pro lid nesešla s tohoto
světa" tak "WiLson mluví nyní o
"zabezpečení světa pro demokra
cii" vyznačuje stejně velký a
stejině krásný ideál jaký vytýčen
byl presidentem mučedníkem ve
chvílích podobné těžké zkoušky
národa našeho
"Nebylo pro nás jiného výbě
ru" pravil president při vlajko
vé slavnosti dne 14 června 1917
"Volili jsme jedinou možnou ce
su Hěda těm kdož státi budou
v cestě velikému rozhodnutí kdy
každá zásada již' považovali jsme
za nejdražší má býti obhájena a
učiněna bezpečnou pro spásu lid
stva" President WiLson osvědčil se
schopným vůdcem národa v této
velké chvíli a těší se neobmezené
důvěře doma stejně jako v zámo
ří Jako k velkému světlu obra
cejí se k němu porobení národové
evropští jako ku své spáse obrací
se k němu veškerá eivilisace Je
představitelem velkého národa
jehož zdroje vrženy jsouce na
vážky válečného štěstí ve pro
spěch demokracie a spravedlnosti
in iisí přinésti vítězství věci spra
vedlivé President Wilson bude
jistě jednou z čelných osobností
při konečném jednání o mír
Woodrow Wilson narodil se v
roce 18"fi v Stauton Va studoval
historii a politické vědy na John
Ilopkins universitě a v roce 1800
stal se profesorem na Princeton
ské universitě V roce 1002 zvo
len byl presidentem této universi-
ARItAHAM LINCOLN Šestná
ctý president Spojených Stá
tů narodil se v prostém srubu v
Kentueky v roce 1809 Odstěho
val se v roce 1816 se svými rodi
či do Spencer okresu v Indiáne
kde po následujících deset let za
městnán byl v různých oborech
práce maje jenom asi rok školní
ho vzdělání v přestávkách Byl
však člověkem neobyčejně pilným
a toužícím po vzdělání a eo okol
nosti mu odepřely získal si sám
studuje ve všech svých prázdných
chvílích a rozšiřuje svůj duševní
obzor
V roce 1802 vypukla válka s In
diány Černo jest rábími a Lincoln
vstoupiv dobrovolně do vojska
byl povýšen na kapitána a pro
dělal tříměsíční vojenskou kam
paň Po návratu z vojny zařídil si
smíšený obchod a později jmeno
ván bvl'poštmistrem v New Sa
lem Illinois V té době studoval
práva a zabýval se zeměměřič
stvím V roce 1834 byl zvolen do
zákonodárný státu Illinois a setr
val v ní po tři následující lhůty
V roce 1846 byl zvolen za zástup-
ce do národního kongresu kde na
sebe upozornil svojí protiotroc
kou činností V roce 1849 pokou
šel se dostati do senátu a opětně
v roce 18H8 ale v obou případech
nesetkal se s úspěchem
V republikánské národní kon
venci konané v Chicagu v květ
nu roku 1860 byl nominován za
kandidáta pro úřad presidenta —
Jihanští zástupci postavili se pro
ti jeho nominaci pro jeho smýšle
ní proti udržování otroctví a jei
ho nominaci považovali za svoji
porážku Odstředivé hnuí jihan
skýeh států počalo bráti na sebe
určité formy hned po nominaci
Lincolnově a prováděna byla or
panisace za účelem kladení odpo
ru protiotrockým proudům Lin
coln zvolen byl presidentem v li
stopadu roku 1860 a dne 4 břez
na 1861 ujal se svého úřadu —
Hned po jeho volbě jihanské stá
ty počaly se organisovati v kon
federaci jež uskutečněna byla 4
února
Dne 14 dubna 1861 něco má
lo přes měsíc po nastoupení Lin
colna na stolec presidentský bra
trovražedná občanská válka byla
zahájena zmocněním se tvrze
Sumter konfederačními vojsky —
Události občanské války v násle
dujících čtyřech letech Lincolno
vy kariéry patří dějinám Spoje
ných Států Lincoln ukázal se ne
jenom skvělým státníkem ale
stejně i houževuatýni obráncem
celist vosti země a hlavně jeho pro
zíravosti je dlužno děkovati že od
boj jihanskýeh států posléze byl
zdolán Lincoln z počátku byl na
kloněn považovati toleranci otroc
kého systému za nešťastnou nut
nost když pak jihanské státy od
bojem svým nechaly propadnouti
všechny nároky na ochranu této
přežilé instituce Lincoln obhajo
val houževnatě princip že otroc
tví musí býti zrušeno a celistvost
země udržená Stejného smýšle
ní s ním byl i celý sever
Rozhodnutí severu véstu válku
až do trpkého konce zajistilo
A Lincolnovi znovnzvolení v roce
1864 Rozhodné vítězství sborů ge
nerála Granta nad konfederačními
vojsky vedenými generálem Lee
em vedlo ke konečnému vzdání se
posléze- jmenovaného a bylo kone
čným krokem k zakončení bratro
vražedného boje Ale právě v té
době největších nadějí dne 14
dubna 1864 Lincoln zastřelen byl
ve Kordově divadle ve Washinj-
toně bércem John Wilkes Booth-
tčmto velkým zásadám a ideálům Itu Nevr Jersoy a v roce 1912 no-jem n zemřel následujícího dne — -
vedla jej — po té kdyi vSehny
vvstrabv teutonskýra samovlád
cůni minuly se óftinkem — k
přátel a vyhrožování nepřátel ajpomSení konjfresu vyhláfeiti stav
porážka a nezdar jj od konání J válečný nepříteli demokracie a po
dobra neodrazí dílen í se na velkém současném zá-
minován byl demokratickou stra
nou 7H kandidáta Tro úřad nresi-
oď d?nta Spojených Států V listo
padu těhož roku zvolen byl pozo
ruhodnou většinou a v roee 1016
— v předvečer vstupu Spojených
Lincoln zíbkal si tak veliké záslu
hy o Spojené Státy že zajistil b(
paměť nesmrtelnou a kladen jest
mozi velikány druhu Washinjto
nova v srdcích veškerého arneriff
kého lidu
I