AmerikaniaaŽnl vydání
POKTíOK
Efrafia B
IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIM
r —
Si I
1
A 1
: ju
Nejvétší umélecký
sávod
pibmi
ve Spojených Státech
-vlastní=
lim
~ n n L-ťí
xV7 n n n n m
iii i i 1 1 1 u 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 i i ií
r
1215-31 So 131íi Street Omaha Hebraska
Za poctivou krajanskou službu ručíme
Cenníky zašleme na požádání
V ti
li
1 f
A " -u m+ _ í
1 1
4 „ '
í
Námi hotovené sochy a pomníky jsou chloubou každého hřbitova
Velmi dojemné působí nádherný pomník nad hrobem zesnulých přátel a známých
Toť poslední pocta a nezapomenutelná upomínka drahým zesnulým
Dílny: V Omaha Nebr Council Bluffs a Detmison lowa
AMERIKA NEJDŘÍVE V SRDCÍCH NAŠICH!
-r
ES
lllllilllllllll
Jak bylo zavedeno
v Praze pití čaje
„
Obraze! z pnížskc revoluce —
Napsal K Kukla
Bylo to za íiťjpruďií revoluční
vřavy třináctého června roku
osrnačtyřicátého vc středu k ve-
(ícncrál Windischgraotz před
uřkolika liodbiami zostřil střelbu
7 děl barikády na Příkopech a ve
Ferdinandové třídě několik stu
dentů i granátníkft bylo zabito a
vojsko chystalo se vtrlinouti na
Malou stranu
Leč část Starého mést a kol Kle
mentina ohrazená zbytkem bari
kád strinélu dosud v cestě a zá
stupy studentu střežily ji jsouce
hotovy k nejrozhodněji! obraně
Hlavní štáb povstalcíi obsadil
věž u Kamenného mostu proti se
mináři i dřevěné Staroměstské
mlýny a jich vůdcové se ulábořili
v proslulé kavárně v lázních Krá
lovských kterou krátce před tím
převzal mladý pan Braithut po
tak zvaném "českém králi" ho
stinském u "zlaté busty" Petru
Fastrovi
Praha proměněna v jediné šu
mné ležení válečné ponořila sc v
noční temnotu z níž měla být pro
buzena hřměním bombardujících
dél mariánského bastionu ra
chotem strašné kauonády
Přístup k Praithiitové kavárně
ii Staroměstských mlýnů ohnisku
to celé revoluční chumelice byl
zatarasen od Nábřeží vysokou ba
štou která zrobena jsouc z kame
nů z dlažby vyrvaných ze Molův
židlí klad piau sudfi a trosek
Jiejrůznějšího nářadí pnula se od
mlýnské lávky 8Ž k rohu Collo
redskébo paláce
Od Mostecké věže Platnéřské i
Jesuitské ulice byl k ní přístup
volný a hloučky mladých mužů v
občanském šatí i v pestrých ttej
nokrojícb s švédskými Širokými
řiráky na hlavách zuéernřnýeh
prachpm i zbrojených krví prou
dili íclí tau mtaviése aby svla
žili vyschlá hrdla douškem čer
stvého nápoje
V kavární jizbě jejíž okna ce
lila na Vltavu k ostrovu Kampe
vřel malebný- ruťh a rej!
Kdežto venku třaskaly rány z
ručnic a bambitek hulalo se zde
vesele v atmosféře plné tabákové
ho dýmu zpěvu i ryčného pokři
ku a za onušeným stolkem v rohu
kde jindy sedávali klidné při'
sklence kávy mladí přátelé Kie
ger Trojan Douclia Tomek Tyl
Mikovec a baron Villani skupili
se předáci pražských povstalců
Zmořeni dlouhým 'bděním a po
nocováním dřímali zde na smrt
trmácení studenti Liblinský
Voitl a Sladkovský poblíž nich
Fingerhut opřen o stěnu četl ohni
vý článek "O právech lidských''
z posledního čísla "Grenzbote"
jež sem přinesl vídenský rebel Uf
fo Jlorn opodál v koutku pak ko
nali válečné porady nejčerveněj
ší revolucionáři ramenatý silák
Hrádku Arnold 'der Schneidij-e'
a bledý smělý prchlivý technik
Maux o němž kolovala pověst žc
z okna hotelu "u zlatého anděla"
v Lcletiie ulici zasirem cuoi Ko
mandujícího generála krásnou
kněžnu Wuidischřrractzovou
Každý popíjel káva nebo čoko
ládu poněvadž jiných nápojů te
hdy v kavárnách nebylo a vše
chystalo sc nabiti pušky a pospíšit
zase na bojiště když sc v tom roz
létly dvéře z ulice a dovnitř v-
šel prudkým krokem malý ttatný
zavalitý muž zasmušilého vzezře
ní oděný' v jakýs cizý kroj a tri
mající v pěsli dvé dalckonosnýcl
karabin
Podivný cizinec jehož obličej
byl potřísněn krví a zamazán
čmoudem po střelném prachu
stanul uprostřed vřtuice popa
třil kolem divoce pronikavýma
svýma ocinia rozceenral mávnu
tím ruky krátký černý plnovous
a zježené kadeře i udeřiv pak pc
stí do (stolu houkl hlasem hromo
vý ui:
"Čaj! "
Všichni přítomní se ohlédli a
kavámík Braithut který jako oni
divné to slovo jakživ neslyšel po
slal k neznámému sklepníka Zá
na jenž mnoho cizích zemí zvau
droval aby zjktú co to vlaitnt
záhadný host poroučí
Zán nesměle odkašlal primizil
se k cizinci a udělav hrozný kom
pliment i sebrav všecku svou zna
lost řečí a hautýrek spustil nan
dotaz v bídné angličiuě
Neznámý sc ušklíbl zaškaredil
a když potom Žáu v rozpacích po
čal koktat nějaký nesmysl p ně
mecku zaskřípěl zuby a zahřměl J
dupnuv nohou až sc všecko otřá
slo: ' I
"Čaj! Pašol! llybaj! Stakan
šaju!"
-
Sklepník Johan mi smrt zděíen
zbledl jak ubrousek a couvl i s pa
nem Braithutcm mezi studenty
kde hned nastala živá debata ja
kou řečí ten podivín mluví co
chce a kdo to asi je!
Z povstalců neznal nikdo jeho
jména lee mnozí zrcli jeg nuio
rvát se na každé barikádě ml
čky zápasit jim po boku panuito
vali se žc muž tou střílel granát-
ntkv iiaoiiel sliKlciitum pusky
obvazoval raněné a bil se jako
lev náhle zmizel z jedné srče a
vynořil st v jiné jsa všude příto
men hrozný a stále bojující sví
raje v zubedi nůž a v pravici dvé
svých vražedných bambitek!
Pan Žán minii soudě din Čer
ných knírů žc je to vlašský kar
bonár čaj žtT jo nejspíš nějaké jí
dlo talijanskc a nedostaue-li je di
voch brzo žc gc s to všecko kolem
pobit a rozsekat '
Pan Braithut trnul strachy a
chtěl již strašného hosta jít prosil
za pardon když v tom venku za
zněl dusot kopyt ' signál jízdní
studentské hlídky kdosi před vra
ty skočil h koně a na prahu se zje
vila štíhlá pobtava Josefa Frice
praporečníka rebelů
Jedním skokem octl sc kavarmk
u něho sdělil mu oč běží a uká
to co máte tamhle napsáno na ta
buli!" Při těch slovech ukázal mladý
prapoivčník na "ceuník nápojů"
který visel na stěně a kde na pr
vém niktě byl nápis:
"Kaiserthé pro prsa !
20 krejcarů"
Podotkuouti dlužno že až do
těch časů až do tohoto dne nikdo
v celé Praze neměl o čaji ani poně
tí a že U eo pod jménem ť"Kai
sertlié" dělalo okrasu na stěnách
restaurací nikdo nepil leda když
již měl duši na jazyku
"Kaiserlhé" právě tak jako
"ajbišthé" zeiuěžluč a heřmánek
patřilo mezi lektvary k nittiž a
1o ještě s odporem sáhli jenom
souchotináři a pacientů s nejnii-
zernějším žaludkem vařilo se v
hrnku jako divizna nalévalo se
neskulilo se a kdvž ho někdo dou
šek do sebe vnutil skroutila sc
mu huba jak po iitrýehu
Takovou delikatesu v lieřniáu-kově-arscnikovéni
žánru sehnal
také honem pan Praithul pro zá
hadného návštěvníka leč když mu
ji sklepník pan Žáu na tácku 'pre
sentoval a osmahlý ranieoáě bryn
du ochutnal škubl seboy vysko
čil vyvalil oči vyplivl "čaj" na
zeni otřásl se na cclénj těle a
mrštiv pak na zničeiiéhf) číšníka
pohl"d lidojeda proiics3 jakous
strašnou pohrůžku a všecek roz
zuřen zmizel z kavárny
#
Minuly den a noe
Vojsko Windiscligraeizovo sou
st ředivši se u Prašné hrány kona
lo přípravy k postupu povstalci
pak vysbiji přední striže směrem
k Františku aby proválely za mě
sto a zvěděl v zda čittv národních
j —
jard z venkova táhjiou s'řídlým
zav zoufale na neznámého jenž šikúui pražským na "pomoc
cAIl tr crlill vrtllJip I llT fj-frt 1itít'í wit Tiť'tll'lfý
seděl zamračen v rohu světnice
zašeptal :
"Pro Boha vás prosím Josífku!
Vy tak v&wko znáte a všemu roz
umíte! Tam ten hromotluk ně
co chce a říká tomu "Č8j"! Neví
te eo to je í"
Josef Fric pohlédl ua cizince u
stijál se poklepal na čelo panu
Braithutovi a pak řekl dobrácky:
"Ale ale latíku! Což neznáte
rusky? To je hanba! Čaj je přece!
K této hlídcií se Tiřidnúii také
nan Bnuthut opáss v se dlouhou
rezová to n šavLT tufoii a znbtoii
giz mu půjčili bra tři Miyi'sove
rátil se však biz'zpět a' všecek
zaprášen hlaulov a znaven pospí-
Jeho panička kuchařka i sklep
níci lítali po všech koutech jak
posedlí -uprostřed kuchyně pak u
kamen stál hřmotný umouněný
obr tajemný host od včerejška
1 i i
jsa svlečen a maje ntivavy nau
lokte v?'kasány
Plávaje rukama komandoval jak
generál celý personál kavárenský
jenž o překot snášel cukr sklenky
a cedítka když pak zhlédl pana
Braithuta lupl jej za límec vtáhl
jej k plotně kde sc v hrnci voda
klokotem vařila a zaklepav jim
vzkřikl strašlivým kontrabasem:
uiluit! Hrome a peklo! To
je caj'
Na to odstavil vodu z ohniště
vvňal z náprsní kapsy skvostnou
stříbrnou schránku dal z ní štipec
pravého ruského čaje do konvice
vlil nan horkou vodu scedil za
chvíli odvar do velké sklenky o
sbidil jej přilil do něho rumu za
míchal směs a podav pak zlato-
skvoucí jasný mok panu Brait
hutovi jenž zininičné sledoval ce
lou ])roeeduru houkl:
"No? Ilaba! Co' To je čaj! To
je eharaso :
Kavárník okusil mlask! jazy
kem usmál se vyjeveně a utřel si
ústa s náramným apetitem po
něm učinila tak četa studentů —
kdvž pak cizinec dav všem po číš
ce "moku charošago" odkvapil
opět bojovat k barikádám obklo
pili mladá chasa otce Braithuta
a s bouřným rámusem vznesla žá-
dost aby jí hned zjednal novy
trunk a ještě dnes před poslední
rozhodnou bitvou s granatýry u-
spořádal jim "první pražsky ča
jový večírek"
Ten okamžik byl nejkriličtější
chvílí v celém životě pana Brai
thuta! u věděl že v celé Praze
jest než jeden krám kde bylo lze
koupit i štipeček listí čajového zá
vod lahůdkář'1 Chlumeckého v
Železné ulici ale k místu onomu
vedla cesta přes pět barikád ce
sta deštěm kulí kde zu každým
krokem hrozila smrt
Pan Praiihut si vzpomněl nu
Rozloučil sc proto náhle stisJ
všem po řadě ruku dal sklcpníkr
Záuovi hubičku a vzkřiknuv
"Mládenci na shledanou!" v
běhl na ulici kde právě třaskl
řanv z ručnice a déšť kulí zL
hvízdl z nábřeží $
"Pan Braithut jde pro čaj! -A
žije!" zaburácel jásot studentu
medik Brádka vyrazil okno
Imukl mávnuv kloboukem: "T!
to ! Na shledanou !"
ř"Ah milv chlapče" podotl
technik Maux pokrčiv ramení
ma: "Já myslím že čaj pít nebi
clem! Považ jen — pět bíiriká
Boj začíná ! Náš kavárník se njj
vrátí živ a zdráv !"
# #
Pan Braithut zatím přikrčen
zemi riroběhl obloukem domu
dle lázní unikl kulím jež mu k]
hlavy svištěly syčíce pištíce mí
bzučíce temně jak roj včel zahni
do Jesuitské ulice přelezl řhí
barikády a prodrav se pátou g
cti se na Staroměstském námi
stí
A dosud nucei se vsecn sir
křik praskot a rachot výstřelk i
leč v tu chvíli všecko náhle uiip
klo a kolem se prostřelo hrobci '
ticho teskno děsivé- ticho lu'1)
tovni
šil zas ohsloužit ' hosty jichž a vm!adou choť na své jediné dítě a
jeho sínítb ten fleii jen hemžilo jsrdee se mu v lěle zachvělo leě
Leč když vlročil do kuchyně
zloprnří Icknrlím a nad diva
dleiu jéž sjtalřil zježily m" mu
vluiy fjdk hřejjíky
strach ten rázem zmizel když po
mysli! že um splnit jtotjcdm pra
ní hoebři z nichž ráno z kr uté se
če nevyjde biiad ani jediný!
Pana Braithuta pojala hrůza V
t' i ml rvli iinVilérH všllde bS
mrtvo pusto a liduprázdno v
lém ohromném prostranství nelí
lo živé duše jen hejno sivých l
luhů kroužilo vzduchem a sehr„
křídel jich zvyšoval ještě příŠ
nost onoho místa němého bud$
ho dojem strašidelný f
F patníku před radnicí lcfij
mrtvola nuzné stařeny zabité st
pem boinHiy jež sem náhodou
létla: zohavené tělo žehnu
schoulené v klubko bylo porrn
no krvi za ate ruce oviv sen a
a zející ústa ve vrásčitém oblá
zdála se otvírali k k1 rušnému
křiku! Pan Brařlhut se zacb
jak osika přimho'uřil očí íiby
musil zřít i ten děný zjev i jilfc
uiiv kvapně do Železné ulic v
zil ke kupci Chlumeckému j
by jej štvaly fúrie když pal
za chvíli vrátil čouhal mu z S
psy spodku velký zluty kornou
režného papíru
To byl poklad pro nějž se f
dal na výpravu to byla celá i
I