Rtrann 2
P0KR01
v
AmeritemiittŽní vydÁnl
AEWKAHISACE
PAISTEHOVALGO
Napral pro AmerikanisaČni vydá
ní Nedělního Pokroku J W
Grmblo předseda Výkonného
výboru Omžské Obchodní ko
mory Píestěhuje-li se člověk z města
mi farmu jistě pokouší se usilov
ně o to íihy stal se úspěšným far
máčeni v době co možno nejkratší
Na lnihť' straně pak přistřiiu
s' člověk z fanny aly stal se
obyvatelem města je-li prozíra
vým mužem pokusí se státi měst
ským člověkem tak záhy jak jen
bude tnu možno
Bydlel-li člověk v 'Michiganu a
rozlioll-li se polepšiti si odstěho
váním se do jižiií Californie po
kouší se přizpůsobiti se k lidu do
lejší Californie tak záhy jak jen
je inu možno
Činí tak pro několik příčin Je
dnou z nich je že stane se úspěš
nějším a bude vydělávati více pe
něz Jinou pak je že bude se cítit i
šťastnějším poněvadž bude míti
více pí-átel A ještě jinou je že
bude schopen prováděti jakékoliv
řízení mnohem rychleji a výhod
něji poněvadž bude se těšili dů
věře osady
Poznáte okamžitě sílu těchto du
Vodů a budete souhlasili se mílou
že každý kdo jednal by jinak byl
by jenom pošetilcem '
i 'važme co průměrný člověk
vykonal v minulosti když rozhod
nul se při j ít i z jiné země do Spo
jených Států líekněme ku_ pří
kladu že jedná se o Itala a že při
šel do Xebrasky
V mnohých případech místo a-
by pokoušel se naučiti se jazyku
země do níž přichází aby poznal
způsoby jejího lidu jejich inetho
dy v obchodě a řízení záležitostí
činí právě naopak Pokouší se u
držeti si svůj jazyk svoje vlastní
zvyky a myslet i italským způso
bem Důsledkem toho pak jest že ne
stává se plně součástkou osady
do které přišel anebo země do níž
se přistěhoval ti následkem toho
nedaří se mu tak dobře jako by
se mu mohlo za jiných okolností
dařiti
Dejme tomu že jedná se o Če
cha Není skutečností že v minu
losti Ccši stejně jako ostatní cizo
zemci kteří přišli do naší země
pokoušell-se sJíromážditi v malých
koloniích kde mohli by zachová
vali svoje zvyky svůj jazyk a též
způsoby země z které přišli přes
to ze přišli do této země z toho
důvodu že domýšleli se že je to
lepší země?
Af už jakékoliv ospravedlnění
mohlo býti pro tento poměr v mi
nulosti na straně cizozemců není
t opravedlnění proň nyní
Člověk který přijde do této ze
mě a pokouší se tu vybudovati a
nebo pomáhá udržovati malou 1
talii malé ('echy malé Švédsko a-
nelio kteroukoliv jmou miniatur
ní reprodukci země z které přišel
je právě tak pošetilým jako měst
ský člověk který vystěhuje se na
venek a chce se státi úspěšnvm je-
dniníin jako knihvedoucí neb sa
zeč Jestliže trvá na oblékáuí se
jako městský člověk místo jako
liď' jeho osady užívá-li způsobu
vyjadřován? se městských lidí mí
sto onoho lidu mezi kterým žij
a pokouší-li se mysleti jako měst
ský člověk místo jako farmář bu
de jisté pošetilcem a za pošetilého
každým považován
Amerika je svobodnou zemí a
kéž by na vždy svobodnou zůsta
la S ohledem na to mnoho věcí
bylo snášeno ba i povzbuzováno
ktfré nejsou snášeny a povzbuzo
vány v jiných zemích Tak bylo
možno přistěhovalcům v minulo
sti přicházPti do této země jedno
tlivě ve skupinách a udržovati
tériěř stejný způsob života jaké
riiu navykli v mateřské zemi
Světová válka ale všechno to
změnila Nyní bez ohledu na pás
ky k staré vlasti anebo příbuz
ným ve staré vlawtí mohou býti
jenom dvě třídy lidí v Americe
Jednu z nich budou tvořiti Ame
ríéané a druhou zrádci a nežli bu
de dokončena tato válka nezbude
mnoho zrádců 7 toho důvodu nej
prospěšnéjsí věcí pro přistěhoval
ce je státi se Američane fafc ry
chle jak je to jenom možno
Velké množství lidu cizího pů
vodu jsou dnes tak dobrými A
uierk'ary jaké uiieúe aalwti v!
naší zemi Je vaši povinností při-1
hlédnouti k tomu aby všichni va
ši krajané použili výhod těch vý
sad kterých vy jte použili a sta-j
li se Američany v plném slova to-1
ho myslu Měli by přicházeli me-i
zi americký lid při každé příleži
tosti Měli by přidá vati se k spol
kům amerického lidu Měli by se
přizpůsobili oblekem způsoby n
nicthodě smýšlení amerického li
du tak rychle jak jen je možno
Je velké hnutí v přítomné době
které šíří se po celé zemi známé
jako amerikaiiisačuí hnutí Tento
cíl je věcí o které tu pojednávám
Nejenom zde v Omaze ale téměř
ve všech jiných městech příleži
tosti jsou nabízeny lidem cizího
rodu aby lépe poznali americké
zákony a naše instituce n každý
měl by použiti výhod těchto pří
ležitostí Nečiníte to abyste pomo
hli někomu jiuéum NVinyslete si
něco podobného ani okamžik Či
níte to jenom pro samy sebe
Čím více seznámíte se s americ
kými institucemi a americkými
myšlenkami tím úspěšnější bude
te a tím více potěšení získáte ze
života
Sotva byste šli zpět do poměrů
v kterých jste se nalézali než při
šli jste do této země Proto není
správné když přidržujete se věcí
které ponechali jste za sebou
když jste se odebrali do této země
Činil jsem během své dosti pe
stré kariéry velice bedlivá pozo
rování poměrů přistěhovalců Žil
jsem mezi lidem na východní stra
ně New Yorku po celé týdny za
tím účelem abych ' seznal jejich
náhledy a stanoviska Uvědomuji
si oblize které průměrný přistě
hovalec musil přemáhat) po příje
zdu do této země a vím jak je těž
ké pro průměrného přistěhovalce
přijití do styku s americkým li
dem krátce po příjezdu do této ze
mě Nicméně tyto poměry se rychle
mění a ti z vás kteří jsou v zemi
nejdéle a kdož stali se úplnými
Američany sami mohou vykonati
více než kdokoliv jiný pomáháním
těm kdož nedostali se tak daleko
v této záležitosti jako oni
Mým iposelstvím z toho důvodu
je abyste poskytli plnou svoji
spolupráci amerikanisačnímu hnu
tí abyste využitkovali je do nej
výš í míry pro vlastní své dobro
pro dobro svých dítek a pro do
bro Ameriky největší země toho
to světa
Co znamená rčení
'Býti Američanem'
Pro AmerikanisaČni vydání Den
ního a Nedělního Pokroku na
psal Penn P Fodrea ředitel
prodejního oddělení Iten Snow
Whitc Bakery Omaha Neb
Dýti Američanem nespočívá na
rodišti člověka anebo jeho krvi
nýbrž na jeho přesvědčení a či
nech '
Člověk který věří v Ameriku
v americké ideály a cíle a osudy
a který jedná veřejně i soukromě
v souhlase s touto vírou je Ame
ričanem A to bez ohledu na své
rodiště a svou krev
Jeden z našich nejznámějšíeh
Američanu veřejně prohlásil ča
stokráte že nej lepší a nejloyál
nější Američané jsou cizího půvo
du V Americe rodiště člověka ne
béře se v úvahu Nezáleží na tom
kde jste se narodil anebo kde va
ši rodičové se narodili ale záleží
ua tom čím jste sami
Můžete býti 100-procentním A
meričanem chcete-li Nejste-li ta
kovým v Americe dnps nejste
vlastně ničím Není žádné střední
půdy — není neutrálního místa
dnes
Někdy můžete slyáeti tak zva
ného "Yankee Doodle" Američa
na chlubiti se americkým rodem a
předky způsobem který jasně na
značuje malé ohledy k America
uíiin cizího rodu Je několik tako
vých Američanů Neberte je ale
vážné — vysmějte se jim
Ve skutečnosti jedinými plno
krevnými Američany kteří mají
právo chlubiti se americkými
předky jsou američtí Indiáni —
Jejich předkové byli zde v době
kdy Kolumbu zde přislal Vši
chni ostatní Američané jsou e-
vropskeho původu blízkého ane
bo vzdálenějšího
Občasné neshody mezi domoro
dým Američanem a v eiziné roze-
cýu Aaeričaaea přlpoaiíaá hi
storku o dvou hádajících se ma
lých dívkách Jedna i nich byla
adoptovaným dítětem a' druhá fci
ji proto dobírula'
Posléze adoptované děvčátko
skončilo hádku následujícím pro-'
hlášením: ""Weil nedbám co ře-j
kneš Můj tatínek a matinka vy-1
brali si mne z celé řady jiných)
děvčátek' poněvadž mne chtěli — I
l viij tatínek a maminka ale mu
seli si vzíti to co jim čáp přinesl"
Adoptované děvčátko jistě v
tomto spořil zvítězilo A nemohlj
by se tentýž argument použiti vi
porovnání domurodého a v cizině
rozeného Američana ' Domorodý
Američan je zde následkem toho1
že se zde narodil což jeho samo-
tného zásluhou íumí V cizině na-i
rození Američané ale přišli sem o i
vlastní újmě — poněvadž věřili
že Amerika je zemí mnohoslib-
nou zemí svobody zemí kde kaž-
dému měří se spravedlivě a stej-i
ne - I
Během posledních několika let
pisatel byl v denním styku s nino-j
hými Američany českého rodu a
krve — íie ("echo-Američany po
něvadž takových není Dnes iuft-j
žele býti jenom tím či oním — í
nemůžete býti oběma !
V tomto denním styku s těmi-
to Američany bylo pro mne zají
malo pozorovali jak rychle se
znamovali se s americkými idea-
mi a jak snadno stali se intereso-j
vánými v zápase za americké ide-
áb t t
Nezapomínají na vlast svých
otců zacloněnou tragedií století
ale' žijí pro Ameriku v přítomné
době a pro její budoucnost j
Kdyby všichni Američané do-'
morodí a v cizině rození byli tak
dobrými Američany jako jsou A-j
meričané české krve a rodu kte-j
ré já znám nebylo by třeba čeho-:
koliy se obávati ohledně biidouc-1
nosti Ameriky Ale nemyslím že
je čehokoliv se třeba obávati ny
ní v jakémkoliv-případě „i
Američané domorodí i v cizině
rození jsou sjednoceni v boji za!
společnou věc jako nebyli nikdy v!
historii národů Amerika měla své
obrození a my stali se jediným'
národem — lidem se společnými
cíly-a společnými nadějemi — je-
flniitiivin n Siiř1íhíi'ií"i 1 ' ' ' i
Kozdělená Amerika zmizela —
Národní Amerika je zde --r auá-
rodní Amerika zaváže si vděčností
eivílisovaný svět zřízením sprave
dlnosti — spravedlnosti mezi mu
žem a mužem stejné jako spra
vedlnosti mezi národem a náro
dem ' '"
To co nyní prožíváme má pří
jchuC trpkosti — způsobuje mno
ho žalu a utrpení — nicméně tyto
veci jsou nutné Jsou součástkou!
Velkého Plánu Stvoření a Vývo
je který nemůže obsáhnouti a
kterému přesně v části nemůžeme
rozumět i Ale skončí jistě dobře
Spravedlnost zvítězí Svoboda
bude nastolena na vždycky A
všichni synové a dcery Ameriky
mohou brati podílu na posunuli
ku předu věci civil isace o sto let
během několika let pouze
Ano mohou míti svůj podíl v
této slavné Jiráci Záleží to na vás
a na mne Nikdo nemůže vykona
ti to co vy měli byste vykonati
anebo co ji měl bych vykonati —
Každý Američan musí vykonati
svůj vlastní díl který musí býti
vykonán jím samotným jedině
poněvadž nemůže býti vykonán
někým jiným Závazek k zemi je
jednotlivý a osobní ' '
Ale pokud se mých pozorování
a zkušeností týče Američané če
ského rodu a krve nepotřebují
lekcí v této věci anebo kterýeh
koliv jiných týkajících se občan
ských povinností Jdou "přes o-
kraj" po každé kdy jejich země
zavolá
I
m
?ííil
VYRABITELÉ:
režných bavlněných be
ze švů a papírových
pytlů
Vyrabitelé 'mainstay' špa
gáttt na sešívání bavlně
ných a režných pytlů
OMAHA - NEBRASKA
Eduard P Mareš
í ''Ví 'V-'''
Hoře jí přinášíme obrážel
dého
řkerých párodů nalézajících se v
přítomné světové válce proti ger
ménské bestiální monarchii Pan
Mareš vstoupil ochotně jako je
den ž' hrdinů do armády dne 11
piusince minulého roku zde v O
nuize odkud pak vyklán byl se
svými soudruhy do východní čá
hti Spojených Států a po krátkém
pobytu přidělen pak k motorové
mu sboru (Motor Group 357) s
kterým {vyslán byl do Newport
News Va do Camp llill kde až
do dnešního dne zastává místo do
pwéího pošty pod plukovníkepi
Ortanem kterého jest příručím
nrbdť plukovník Ortau oblíbil si
pana -Mareše pro jeho bystrost
nadání a mírnou povahu tak že
hodlá jej pokud možno nejdéle u
sebe podržet i jak totiž vysvítá z
dopisu který pan Mareš svému
bratrovi Dr J M Marešovi míst
nímu zubnímu lékaři před krát
kým ča'111 zaslal a který jsme
sami také četli
Pan 'Eduard P Mareš ač pou
ze 25 roků stár jeht velmi bystrý
a podnikavý obchodník Narozen
byl na farmě blíže Wilber Neb
a jest mladším synem chvatně
známého a dlouholetého osadníka
p r ranka Mareše kterv az do
dnešní doby zdárně na svém roz
sáhlém pozemku prospívá Mladý
p Kduard P Mareš vlastní vzor
né zařízený smíšený obchod ve
Wilber Neb který vedl velmi ú-
spěšně po minulé tři roky avšak
jeho touha by mohl též svojí hřiv
nou přispěti své vlasti byl nucen
obchodu po čas války se vzdát i
(což bylo nutno) a odkázal jej v
rnce své milé přítelkyně slečny
liene Dredlové dcery krajana p
Antona Drcdly nynějšího mayora
z ('rete Neb' neb ona vždy jíž
diíve pilné a bedlivé obstarávala
obchodní záležitosti v obchodě p
Mareše kde úřadovala jako po
kladní a proto i nyní jmenovaný
obchod velmi dobře vede Krajan
pan Eduard P Mareš jest roviřž
podílníkem firmy Marci Auto Co
T :
T
X
ne &fft
h h m h m w
Druhy
Monitor ocelové vě
trníky jsou jednodu-
ISBj ché soustavy pevné
pečnější za bouře
výlohy se správkami
nejnižší
i
na
Přejeme krajanům Marešům ú-
mla- (-péčím toíioiiřjvétíího í v bmloii-
o a prozíravého krajana pa-jenu a zvláíté mladénu vojíiu p
Eduarda P Mareše který ja t E L P Barešovi by zdárně i ve
Nové Monitor bez peru
tí větrníky vynikají mno
hými výhodami nad jiné
bez perutí větráky Mají
ocelová ramena závěry
pro každou matici šroubu
méně součástek méně tře
ní Hěží při menším větru
řídí se lépe a vydrží déle
nežli kterékoliv kdy zho
tovené bez perutí větráky
¥w
k dobrovolník nalézá ie ve služ
bě vlády naší by bojoval za prá
va a bvobodu nám drahé v-utí na
tí a T&beu a spojsne-kš tóe vé-
I Ě
:ř li
I ' ! I
Monitor pohonové stroje jako Mo
nitor větrníky jsou zpracovány tak
aby pracovaly při nejmenších -výlohách
pro potřcbovatelc Zahrnují
nejnovější zlepšení v soustavě poho
nových strojů Výlohy aa palivo a
b-j j"on menší správky méně stojí
a dávají více uspokojcuí v každém o
hledu Monitor pohouový stroj na čerpá
ní předčí každý jiný hnací btroj mi
čerpání jnž se naléhá v trhu
svém vojenském zívofé prospíval
a v brzku opět zdráv do kruhu
h7'íu dirfvh l"'átel a známýcli
JTur-TáVů k rai-ti vícch!
Balior tlanufacturing Co
f
í OMAHA NEBR
- l dxuifi na vodu páru a plunibarskeho zboží
't ri-til i H-H--ti-TřT-rHrt i-rt-řrrT i ntn rrtrm i t tí