Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, May 29, 1918, PART 4, Image 31

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    J
AMERICANIZATION
ISSUE
PART 4
Pokrok
OMAHA NEB DNE 29 KVĚTNA 1918
AMERIKANISACNl
VYDÁN!
ČÁST 4
DUSE NÁRODA V LI
DO VÉ PÍSNI
Česká lidová píseň vytryskla z
ÚM lidu žijícího ve stálém bcz-
prostřoďníiň styku s přírodou Lá
sku bolest radost a dětinná pro
stota zrcadlí se v nich jako kře
ménky na dně horského potoka
Sedláček na poli pasák na širých
pastvinách mládenci pod okny mi
lenky vojín z vojny se vrace jící —
ti všichni uložili své city v písni
čky které se záhy staly majetkem
všeho lidu a přecházely s pokolení
na pokolení
Vojenská píseň vlastně píseň o
vojančině zrodila se současně s ji
nými písněmi lidovými Jest jim
rovnocenná Vliv průmyslu zara
zil rázem zpěv na rtech lidu V
Iduku továrních strojů nebylo ča
su a nálady pro čistou poesii Prv
ní Ida druhé polovice devatená
ctého století jsou hrobem písně li
dové Ani písni vojenské neda
řilo se lépe To co se uchytilo
jsou skoro samé rýmovačky s ná
pěvky sentimentálními nebo ' tri
viálními lak pěkně zpívávali dříve ven
kovští odvedenci!
Ten náš slouha
troubí zdlouha
pěkně vesele
Ten nám bude vytrubovat
až budeme mašírovat
před nepřítele
Bázovitost písně dovede si uvě
domit zvláště ten kdo skutečně
slyšel žertovné troubeni obecního
slouhy podobající se zprvu bublá
ní vařících se bramborů v hrnci a
posléze háléiuu zavytí psa
Moderní píseň vojeaská zní ne
vkusně: V Praze na Hradčanech
na vysokém kopci
tam se procházejí
Jionedek vojáci
Za 1o břitce "zvoní znárodnělý
popěvek který však není plodem
lidu Tměly básník upravil text z
opery Donizcttiho na české po
měry Sláva ti vlasti má
tys Čechů otoiua
sláva vám vojínům
i praporům
Zazněte bubny
prapory zavějte
válečné písně
bratří zapějte !
Ale přece Imisněji a češfčji tře
ba že slovo vlast nevyslovila mlu
ví vojenská píseň složená po bit
vě u Kolína r 17Ó7
A
Kolíne Kolíne na pěkné rovině
nejeden syneěek u tebe zahyne
ejeden syneěek nejeden bratříček
musí zaplakati můj starý tatíček
Můj starý tatíček má stará ma
ní ("nka
musí zaplakat! má milá dívenka
Kolíne Kolíne nejsi hoden stati
nejedna matička pro tě syna ztratí
Matička synáčka sestřička bratří
čka a milá milého sokola sivého
f
Za první vojenské okupace v
Bosně a Hercegovině povstala tato
pbeň reservátů jež nemá valné
ceny :
Přežalostná doba přišla na nás
musíme opustit svůj domov zas
kráčet do bosenské země
bojovní táhnouti na nepřítele
V saniveh kasárenských zdech
pokoušejí vojíci svého Sikovatele
sloužícího přes tři roky:
Ten néá tarý zupžk
ten nesmí umřít!
Avšak píseň není míněna zle Je
to Škádlení "matky-zupáka" ne
zvolní™ dětmi "Zupžk" se
shovívavě zasměje — a někdy
vpadne do zpěvu sám
Pří chválení zákona o domo
braně urobil některý vtipků! o
drhovnčku na vídeňský nápěv
My jsme ta domobrana
a my se nedáme
a když nepřítel přijde
tak ho rozsekáme
t
Některé písně vojenské jsou ne
podařené překlady písní něme
ckých Tak z písně "Schatz mein
Schatz" vznikla česká "Andulko
moje nechoď ode mne" i
Ohavná odrhovačka složena by
la v Praze při katastrofě Karlova
mostu kdy pionéři s nasazením
vlastního života konali práce o-
chranné
i
i
'topil se pionvr pionvr pionýr
plove za ním šifonýr šifonýr Si
lony r
Pochodových písní vojenských
jest řada Je to mnoho "zkmocho
váných" písní národních Nemají
vlastně s vojančinou nic společné
ho Vedle nich zpívají vojáci pís
ně obsahu hodné rozpustilého —
ale ani ty nemluví o vojně Je
však zajímavým zjevem že v nové
době nezanechala vojančina české
literatuře ani jedinou cennou pí
seň vojenskou ačkoliv tolik če
ských literátů nosilo a nosí vojen
ský kabát Maohar v době své
vojenské služby sice napsal vojen
skou píseň jež byla dokonce roz
množena na plukovním litojrrafi
ckém lisu z rozkazu velitele pluku
ale po letech ji autor sotva po
znal Tak ji vojáčkové předělali
Celková bilance nové písně vo
jenské jest tedy pasivní A bi
lance se už asi nezlepší Modenň
ruch jí není příznív!
Píseň slovenská v níž lid dovedl
tak umělecky zachytit všechny u-
dálosti které ho na jího životní
pouti provázejí od kolébky až do
hrobu ta píseň nenechala kolem
sebe jen tak běžet tak vážné udá
losti v životě jako je vojenská
služba a vojna sama A velké je
množství písní obsahu vojenského
z nichž mnoho je jejich data star
šího A uení to ničeho divného
nebo slovenské kraje jak na mo
ravské tak i na uherské straně tr
pěly v dějinách válkami nejvíce I
po třicetileté válce kdy ostatní
kraje české měly od válek pokoj
lývaly kraje tyto každou chvíli
napadány a pustošeny od divo
kých loupeži vých hord z Uher
Inak stále ohrožovány od Tur
ku kteří tehdy v jižních ('hrách
zle hospodařili V císařském voj
sku se tehdy ovšem také nelenilo
a hledělo se po dědinách naverbo
vat k vojsku co nejvíc mladých
mužů a zvlášť na Slovensku a mo
ravském Slovácku se hojně ver-!
bovalo
Ze starší doby pochází jistě ta
to pěsnička:
V Kněždubě na rohu '
vzal šohaj na volnu
pri červeném víně
na vzdory d ovčině
Muzika mu hrála
do bílého rána 4
a on jí vykázal
tolar do eymbála
Tolar do eymbála
štyri zlaté přepil
ešče svojej milej
na fěrt fišek -kupil
Na atarý původ pěsničky ukn
zují slova "vzal šohaj na vojnu"
Schází zde jistě čtenáři něco — co
vzal šohaj? Jisté peníze (žold)
za něž se dal "na vzdory děvČině"
naverbovat A níuzika jistě ci
kánská mu za ně vesele hrála pil
za ně červené víro i kamarády a
ještě zbylo i na "fěrtúňek milej"
Záloha na žold byla lehdy jistě
dost slušná — A je možno v du
chu si představit tu dědinu
Kněžhub charakteristickou slo
váckou dědinu rodišti to našich
obou umělců Cprků u samých u
horských hranío pod karpatskými
vrchy jak tam na rohu u hospody
víří buben verbířft za stolkem ac-
dí vůdce komise a dává zálohy na
žold naverbovaným a v hospodě
už jou nezbytní při takových pří
ležitostech budci-cikáni kteří z U
her Myjavy noho Vťbovcft pře
běhnou sem jen pár vrchů n ti
hrají hrají víno teče při zvucích
cardášfi a odzemku
Že často vyhnutí se kriminálu
za nějaký spáchaný trestní čin bý
valo dftvbdem dát se naverbovat k
vojsku podává nám krásná slo
venská ballada i u nás známější'
která začíná:
Počúvajte radní páni málo'
eo sa u nás včera v noci stalo:
i
Zabil minár zemana Převodu
že s! zeman dovolil slobodu —
N'o a na konec ballady prosí mi
nár otce o radu co v této situaci
dělat :
Daje facko dajíc dobru radu
ěo mám robit zemanovu hlavů?
A starý zkušený facko uváživ
věc zná jediné rozluštění:
1'teé synku uteč do Prešpurka
verbujú tam daj a za vojáka —
Zivol v kasárnách vojenská
služba ne vždy lehká jest zachy
cena v mnoha písních které jsou
nám tak blízké
P Dunaja n Prešpurka je kasárňa
nová
je od zpodu až do vrchu malovaná
-lá
Pod ňú je chodníček slzama po-
jetý
keď vidím milého s kverem pose
dali Pěsnička jistě vytryskla ze srd
cee milující dívky která za svým
milými ke kasárnám docházela a
tomu ovšem nevedlo se tam asi
moc dobře a proto ten "chodníček
slzama polety"
Vojenské tresty jsbu a bývaly
dost kruté a jistě nevzpomíná
7vlášť starší generace na "span
ile" s radostí Při vzpomínce na
ně vzdyehl bolně jen popěvek od
Kyjova:
Brněnské kasárně u samej
děnky
zakuli tam Janoška na obě
ženkv
vo
li o-
voina te voina JVemysli nu
nic! Domov rodiče milenka?
Vše je mtfno pustit z hlavy — je
[myšlenkou pěsničky další:
Keď som na koníčka sedal
pán kaprál nř pripovídat
uč sa synku exeeírku
nemysli si na ťrajírkn
A dále to pan kaprál branci o
důvodňuje Frajírka ti nepomože
tak jak otce máť nemože
frnjírka jo samodruhá —
Kateřinko duSa moja !
Slova kaiprálojva vzbudí hroz
nou předtuchu A k trafredii je tu
jen skok!
Keď bych věděl že je pravda
byla by hned ve mně šabla
ve mně šabla v tobě druhá—
Kateřinko duša moja
Podobný motiv na vojně na vŠe
chno'zňpomeň vše pusť z hlavy se
v pěsničkách často opakuje Vždyť
tyto zvláštní poměry jsou silnější
všech svazků a závazků Stateček
který ti chtěli rodiče odkázat a
bys na něm hospodařil se svou mi
lou kterou si máS vzít za ženu
staeeěelí který vás tolik sourozen
ců vyživil a na němž lpí tolik potu
a krve ustaraných rodičů? A tj-i
prosby ustaraného tatíčka abys i
na vojně na vše to pamatoval?
Není možno a jediná odpověď ta
tíčkovi bolestná :
V í!:-i-i na Špilberku
stojí vraný kůň
-a na tem koníčku
můj starý tatíčku
celý mundúr můj —
Mobilisace ovšem trochu starší
ho data než do poslední války je
zachycena v pěsničee s tak" měk
kou tklivou melodií a jistě mno
hým čtenářům dosti známá :
ílusár na šenku
pije pálenku
Iíusárka jeho ' ' v
přišla pro něho
Ifusár pod' domu
borů na vojnu — -Perú
budú brat
škoda na stokrát
le po mobilisaci a vojáci už je
dou na bojiště Milenkám puká
srdce při loučení běží za nimi ne
chtějí je opustit v těch nejhoršíoh
chvílích Ty hrubé projevy lásky
teď tak zněžuěly a provlhly pod
dojmem velké bolesti a láska pro
stých venkovských milenek u
nichž by se za jiných okolností též
ko dal hledat jemnější cit vy
vrcholila v city nejněžnější nej
oddanější: Neopustit milence jí!
s nimi nž do vřavy válečné
Jedů chlapci jedů
trencanskú silnicú
až sa jim šablcnky
po liočkách lij7oeú
Doěkajta ňá dilajuu
a já s varna pudem
a iá vám košelky
šeckýrn právat budem —
l
volá děvčice' za svým milým kte
rý odjíždí do války a slibuje pra!
tam na vojně jemu a kamarádům
košulenky A milý ukazuje ji na
marnost její prosby a nemožnosi
toho ee slibuje :
- la de bys má milá
tolej vody 'zala
abys ty nám šeckýni
košulenky prala?
Ale milenka se neleká ničeho a
zná odpověď snad naivní ale při
tom lak dojemnou :
líudein skoro síávat
budem rosu ráňat
a v tej já vám budem
košulenky právat
Kolik krásy a něhy zračí se v
těch prostiukých naivních slovech
odhodlanosti a oddanosti "budem
skoro stávat budem rosu ráňat"
Podobný motiv kdy děvče ne
chce opustit svého milého chce jet
s ním do boje a tam na něho prát
je ve více písních Uvádíme jen
jedinou jejíž slova a základní me
lodie sloužila Pavlu Křižkovské
mu k jeho nezapomenutelné a
vždy tak svěží skladbě — Utonulé
l v širších kruzích je jistě známa
a pražskému obecenstvu byla také
už -několikrát přednesena Pěve
okým sdružením moravských uči
telů s tak výstižným moravským
koloritem Tragedie prosté ven
kovské děvčiee-milenky jejíž mi
lý odešel na vojnu
PRESIDENT MUČEDNÍK— AEEAHAM LINCOLN
'Mějmeá viru ie právo činí íflu a v této víře konejmež voji povinnost jak jí roaumímo"
llseíí začíná z počátku rychlým
tempem které se pak zvolňuje:
Jinde- vojna bude
kdo tam na ňu pude?
Která má milého
sobě upřímného
ta naříkat bude
Jsou jako úvodní slova k písni
A hned v dalších rozhoduje se mi
lenka že by také jela
Já bych také jela
kdybych koňa měla
koníčka vraného
pěkně sedlaného
sedla bych na něho
Co bys tam má milá
co bys tam dělala?
láže se udiveně milý voják a milá
odpovídá :
l" Dunaja stála
košulenky prala 1
to bych tam dělala
Leč milý ji posílá "v odevzdá-
►nosti do vůle boží" domů:
15ěž má milá domů
poruč pánu bohu!
Až já z vojny přijdu
já si tebe vezmu
budc-1 i pámbu chiět —
Leč milá vidí v duchu hrůzy vál
ky a ztrácí důvěru i v boha V
zoufalství běžela k Dunaji skoěi
'a do chladných vln hluboké řek}'
A konec vyznívá tak dojemně bo
lestně i
Její černé vlasy
po vodě plovaly
její bílé ruce
břehu se chytaly
Tragedie války je v Utonulé vy
jádřena tak dojemně a umělecky
A snad právě v dnešních dobách'
by se pravá cena její poznala a
oornzumělo by jí každé české srd
":e A měla by být na programu
všech hudebních a pěveckých vě
jířků pořádaných pro' oběti války
Abych se vrátil k původní vě-
ici : l raní Kosulenek nuiemu-vo
kov i a jeho kamarádům v tom vi
dí prosté dívčí duše jak by mohly
být užitečné a nápomocné svým
milým A jak máme nyní zkuše
nosti jistě by to nebyla práce ma
licherná v těch strašných útra
pách které naši vojáci prožívají
a jistě žehnali by těm milostným
rukám které by jim tuto samari
tánskou službu konaly a ještě s
jakou něhou!
Slovenská píseň vzpomíná Často
také útrap raněných v boji Tak
jedna z nieh začíná z počátku hod
ně rychlým tempem aby v koneč
ném tak pomalém verši ostře vy
jádřila útrapy raněného :
fiostú rostú rostú
konopě za cestú
a sú pěkně zelené
mezi němá leží
synek porubaný —
volá vody studené
Kány pálí vysílením a žízní
hrdlo tak vyprahlo a proto to bo
lestné volání: Vod v — vodv stu
dené
Že dějiště války — bojiště zvlášť
významná byla' opěvována netře
ba ani připomínat Vždvť neslo
se k nim tolik vzpomínek od mno
ha a mnoha kteří tam své milé
ztratili Stůjž zde -ukázka ion
jedné kratinké Jednoduchá slo
va melodie pochmurná bolestná
— a jisto působila by zazpívána
jsouc dojmem mohutným i v té
to době : -
Beleprad Belegrad
turecké pomezí
ej nejednej maměuee
synáček tam leží
A Ježí tam těch synáčku mami
"ek nejen slovenských ale ze všech'
krajů českých !
Slovenská píseň právě jako če
ká v poslední době až na málo
míst doznala také úpadku Vše
obecný pokrok Ihospodářský i kul
turní do těchto krajů pronikající
i přinášející a srbo-i mimo dobrých
stránek také stránky stinné byl
fho příčinou Odrhovačky z vel
Vvcli irést a úryvky z pochybných
operet Sířené hlavně frramofony
li namnoze zatlačily zdusily
Budou míti vliv událostí světové
táíky tok vzrušující na duši lidu
aby našla zase sebe zničí to bejlí
které f-e mnohde uchytilo pod be
tlem všeobecného pokroku? Na
jde duše tlovenského i českého li
du zase sebe vytryskne pod do
jmem těchto těžkých zdrcujíeW
"hvíl nová píeň!