ví
Strana 2
POKROK
AmeriíaniittŽní vydiaf
VZNIK ROZVOJ A BUDOUCNOST DEMOKRACIE
CO JE DEMOKRACIE
Lidová vláda jako základní složka sociálního po-
kroku národností — Civilisace a svoboda —
' Osvícení lidu základem svobody — Dobrodiní
demokracie
OBROVITÝ zápas zuřící au druhém břehu oceánu zápas jeni co
ilo rozměrů nemá sobě rovna v historii světové vykazuje se
zvláštním zjevem- Statisíce mužů z nichž jedni jsou v jaré síle ji
nošského věku jiní v nejplnější síle věku mužného a opětně jiní již
šedivci jimž hlavu -se už nachýlila pod břemenem životních bojů ti
síce a tisíce iiiužCi přišlých ze čtyř stran světa mluvících různými
jazyk}- a zrodi vších se v oblastech tisíce a tisíce mil od sebe vzdále
ných hlásí se nadšené pod prapory spojenců bojujících proti tou
touské řtvřdííhodé dobrovolné nejsouce nuceni vydávati život svůj
v sázku žádným zákonem utvořeným člověkem Statisíce těchto
statečných mužů prolévají krev a bojují jako orli pod prapory po
svěcenými myšlenkou spravedlnosti a práv lidských
Hrnou se ze všech stran světa z koutů téměř zapomenutých
opouštějíce výnosná zaměstnání dobrá bydla anebo bezpečný tábor
válečných zajatců 'jedni aby křížili své zbraně s nepřítelem poprvé
ve svém životě a jiní aby znovu vrhli se v sec když byli již před
tím poznali strašlivé utrpení válečného tažení Slétají se stateční
orli ze všech končin světa pohrdajíce nebezpečím bitvy aby nasa
dili prsa ranám nepřítele v kruté seči za hřmění děl a řinčení ocele
v omamném dýmu zapálených vesnic a v dešti střel Hlásí se do ar
mád spojenců s nadšením kroruobyéejným nežádajíce ničeho než
aby bylo jim dovoleno nasndití prsa k zastavení nepřítele deroucí
ho se ku předu jako strhující příval
Jaká je příčina tohoto neobyčejného odhodlání tohoto vzácné
ho nadšení této vášnivé touhy vyznamAiati se v zápase krutém! V
čem možno spntřovati hybnou páku která nutí muže aby opustili
domovy a klidná zátiší daleko za bitevními liniemi aby vydali se v
sane nejvyssíniu nebezpečí? Jaká sila žene tyto junáky duchem do
nebezpečí bitvy? Co nutí je k této činnosti a zošklivuje jim v dějin
né chvíli klid pohodlných domovů! Co ponouká' je aby život svůj
vydali v sázku f
Jako životadárné slunce jež z chumlů zinmích mraku vysvitne
a rozleje se zlatými paprsky po zasedlé zemi vyvolává nový život v
přírodě a barvy radosti na pádě zimním tlením zahnědlé tak my
šlenka demokracie spravedlnosti a práva vlévá bojeehtivost a od
hodlání do žil těchto mužů Veliký ideál demokracie za který bo
juji spojenci myšlenka spravedlnosti a nezadatelných práv lidských
míry za dnešní svoji civilisnei Historie jejich svobod jo souběžnou
s historií jejich největsích výkonů' v literaturo řečnietví a umění
Historie civilisace je vlastně historií svobody
Demokracie je výslednicí svobody národa Demokracie neje
nom posiluje lásku k vlasti ale nutí k činům ku povznesení jedno
tlivých národů a k zvýšení jejich kulturní úrovně a blahobytu Je
nom národové svobodní mohou státi na výši civilisace- Demokracie
tak ukazuje se nám jako velké požehnání národů1 Všechno ku pro
spěchu demokratického zařízení mluví V demokratických zemích
vládne lepší jKřádek vyšší blahobyt vyšší kulturní úroveň sprave
dlnost ku všem pak a rovnost před zákonem přispívají jenom ku
štěstí národů Spravedluost a demokracie jsou soudružué pojmy —
Kdo je stoupencem spravedlnosti jo stoupencem demokracie Kdo
je pro demokracii žádá propěch všech občanů spokojenost u štěstí
pro všechny třídy národa Autokracie jo pro politický útisk — de
mokracie pro rovná práva občanská a politická s Demokracie jest
pro spravedlnost a svobodu poněvadž je uznáním zásady žo veškerá
moc pochází z lidu
Demokracie jak už výše řečeno není nevyzkoušenou theorií —
Kok co rok rozmnožuje se počet národů kteří těší se požehnáni de
mokracie Věřme že válka současná vyváží všechny přinesené oběti
zaražením posledního hřebíku do rakve autokracie a učiní celý svět
šťastnějším a spokojenějším Jsme biče daleci toho abychom vy
cházeli z předpokladu že jedná se o zápas poslední nicméně věříme
že jedná se o zápas rozhodující a zbůde-li co z přežitků středověku
jejich konečné odstraněni bude jeuom otázkou několika následují
cích let-
Pro myšlenku demokracie nebylo jenom zápaseno na kulturním
kolbišti nýbrž i na bojištích a řcknemc-li že myšlenka demokracie
razila si cestu skrze dým požárů a proudy lidské krve vyjádříme
jeiom skutečnost ehké řeky lidské krve byly prolity a milliony
životů položeny byly na oltář vznešené této myšlenky a nežli po
slední bitva pro ni vzplane nové proudy lidské krve zaplaví různé
kouty světa Žádná velká myšlenka neslavila vítězství bez obětí
adná myšlenka neprorazila si snadno cestu k postupu Proto my
šlenka demokracie je tak velká a tak lidstvu svatá že tolik obětí
pro ni bylo přineseno a tolik obětí je nutno ještě přinésti
Myšlenka demokracie je 'ale na pochodu ! Není síly která by
ji na tomto postupu přes všechny obrovité překážky zastavila pone
vadž hluboko je zasazena do srdcí millionů poněvadž je silou pod
maoivou jako mocný a vše strhující příval poněvadž vyvolává tou
hu oběti a poněvadž sloužit ji je nejvyfiší výsadou poctivých srdcí
'Vuhodné a prožívalo některé z nejslavuějšíeh chvil své historie Sta-
1 Rekovy byli nejvysiím typem rozumové schopnosti Od nich nej
lřívé Rímaué a po té celá moderní Evropa získala ncjlcpSi příklady
✓literatury řečnietví a umění A přes to že řecká demokracie zašla
po poměrné krátké působnosti ukázala nový smír který následován
byl Římany a posléze jinými Evropauy a jako průkopníkům vděčí
me Kokům za mnohé pojmy demokratického učenu Rekové tvořili
pravý kontrast národnostem východním jak ve svých zvycích tak
II
ČASNÁ HISTORIE DEMOKRACIE
— tof jsou příčiny této vznešené ochoty přinésti oběti
Xa evropských bojištích v zápasu na život a na smrt nalézá se
demokracie s autokracií Poslední zbytky feudalismu ze středově
ku opřené o bodáky v rukou dosud ještě značného počtu svedených
lidí jichž oči doposud nebyly schopny rozpozuati pravého světla
snaží se nejenom zachrániti a upevniti ale i rozšířili svoji kletbu
na další kraje Tito vyznavači hegemonie nadvlády prvenství jed
noho národa nad druhým rozpoutali strašlivý současný zápas aby
podrobili si svět Uvolnili tuto hroznou lavinu neštěstí a roznesli
pochodeň války do čtyř koutů Evropy aby upevnili své trůny zdrtili
výsledky demokratického snažení za celá stojetí a vládli nad všemi
porobenými opířajíse se o bodáky Nazvali lupičství vojenskou nut-
ností zločiny právem silnějšího a otroctví disciplinou a ve jménu
svého pochybného práva drtili národ za národem připravujíce lid
stvu utrpení jemuž nem rovna v aunaleeh světových Zbytky auto
kracie chtěly vnutiti světu svoji vůli
Jako obrovská vlna zvedla se síla odporu- Na všech stranách
vyvstávali bojovníci aby přijali výzvu a aby obhájili myšlenku pro
niž prolity byly již řeky krve Jako na perutích větru roznesla se
do všech stran světa zvěst že hrozí nebezpečí věci demokracie a všu
- de týčily se hlavy všude lidé probouzeli se z lhostejnosti do které
ukolébala je neznalost nebezpečí všude tvořily se legie aby vstou
pily do zápasu k zachránění civilisace demokracie a lidských práv
Jako obrovitá pochodeň která pronikne na daleko široko tmy noci
tak myšlenka demokracie a spravedlnosti zanítila odvážná srdce
všude kamkoliv donesla se zvěst že práva lidská jsou ohrožena
Co je demokracie? Jaký význam má tato mvšlenka? Jaká ie v
„ - -
ní síla že dovede tak roznítiti nadšení a vyvolati odhodlání k při
nesení největší oběti jakou přinésti muže člověk! Co ie to za niv-
ri _ i y i i i i - - "
sieiiKu jez tiouyia si taKOvelio oeenéui u tak) četných národů ba mo
žno říci u značnější části světa? Demokracie je nejlepším politickým
zřízením Demokracie česky lidovláda je zařízením iež vvboiovnli
kterou napsali si na svůj štít vysvobození z poroby a kletby podma-i Nedostatek svobody V historii východních onen
není ziepsem života pro všechny rovné právo pro všechny narodv L _ j i vi i i ťs i
malé i velké a odstranění všech příčin k novému rozpoutání války! w"'w ™unp5U — vývoj IldOViaay V KeCKU
I a rume — rostup demokracie v italskvch reDU-
blikách ovycarsku Holandsku Francii a Vel
ké Britanii
"VTEJCASNĚJŠÍ období lidské společnosti vyznačovalo se pověrči
±i vostí a nevědomostí a Jidstv nebylo dostatečně vychováno pro
tuJiKce a výsady svobody A proto všude nalézáme jednotlivé ná
rody pod vládou náčelníků králů kněžstva a šlechty Ve východ
nich' zemích národové nikdy nepovznesli se jako celek na vyšší kul
turní úroveň a nezbavili se v jádře nikdy své primitivní jednoducho
sti Ale politická historie východu vysvětluje mnohé příčiny demo
kratického vývoje v Evropě a proto letmo musíme ji probrati aby
chom pochopili do jaké míry civilisace východu působila na sílu vo
lání po politické svobodě vzrůstající vývojem vzdělanosti jednotli
vých národu Jakkoliv v historii východních národností máme má
lo příkladů vyššího politického snažení- přece jenom spatřujeme tu
jiz prvky které tvořily podklad demokratickému vv-voji V zemích
západních Vyhynula'-mnohá plemena a zanikli kdysi proslulí -ná
mwÍai' 1 -£'Í-A íí 4„U- - " I "i t
iuuu- aiK iiui id um-no t uicn ucjyznei na prazcino- vyvstali v
mnohých z nich duchové vzácní nad jiné nadauí věštci a průkopníci
kteří přišli s novým učenmi zahaleným v mystieism a jisté předsud
ky přes to však s prvky myšlenek dobrých a šlechetných k jichž
vývinu v učení prospěšné pracovali duchové povznesenější jak dá-
I I _ 1 ii
vaiy je uooy ciaisi
Americký básník Walt Whitmaii v jedné své básni praví že hv-
ne jedno pokolení sehrávajíc svou rolli a mizíc aby ustoupilo poko
lení nnvémii íoi vchrú v iíi míli - ivin 41 tir -k
—1 ti" "- ")" 'lij oun a- imtli: juf umu uuracciio
zraky v před a výš A tak vidíme v historii národů východních
že mystieism jedněch' byl podkladem "pro učení nová u druhých a
prvijimt rozmachy k velkým myšlenkám u třetích Je to stále opa
kující se process který nazýváme vývojem civilisace Těm kteří
razm nove drahý kten vytyčili novť mety a ukázali cestu budou
cím pokolením vděčíme za svůj přítomný stupeň civilisace a posuzu-j-mo-li
zvyky a snažení národů starověkých "je nutno abychom dí
vali se na ně ve světlé současné duševní jejich úrovně Pak náleži
tě pochopíme obrovitost rozmachu oněch j)rvních státníku řeckých
a římských kteří do té míry vynikli v politických vědách že „a jo
jich učení do dnešního dne budujeme svoje řády'
Evropa dékifje východu za svoje náboženství za svoje tradice
za první světla své civilisace' za časiiý vývoj svého uměni ale svo
boda vyrostla na vlastní její piulé -J hi'e pozoruhodná filosofie
v náboženských systémech východu a značný stupeň civilisace v u
méní asijském přes to však národové východní nedosáhlí nikdy ta
kové osvícenosti a takové ň rovné já kb národové evropští Jejich
nevědomost stavěla se proti svobodě á zotročení jejích udržovalo tu
to nevědomost rčení a umění východu ncrazilv si cestu ku předu
Z mě východní byly sice značně pokročilé v době kdv Evropa bvla
jeste divočinou leč jejich kultura nečinila žádných pokroků Kar
barští národové povznášeli nc k výši civilisace kdežto starožitná kul
tura východu zůstala nezměněna Kúzní činitelé hráli rolli v této
stagnaci Zatím co evropští národové odhazovali předsudky a ne
vědomost východní národnosti neíevilv známek láHilA' t-í5
Nábožensky mystieism vpády zábory a vyhlazující války byly toho
nepochybně příčinou Nicméně jfjiclf Ideje oživily evropské my
šlenky a tradice jakkoliv jejich vliv nezdá se bvti tak zuačnv
mnozí historikové snaží v prokázali'
Toršané Kstfpfoiiť byli bvé doby národnostmi uroslulvmi Mřli
svoje uměni a svoji filosofii ale jakkoliv v náboženské jejich filo
sofu a činnosti zákonodárné problikávají myšlenky pozoruhodné
mnrne hledali bychom v nich zmínek o svobod tiá-rtri i
veci) buddhista sice whvalovali zásadu rovnosti všech lidí al" byla
ho jvuom theorie která uvedena byla v prakí až teprve „ábožen-
koti naukou křesfauskou o tisíc let později A kdekoliv buddhis
si zakladatelé Hpojcných Států ve válce revoluční a jež osvědčilo se
jako nejlepší rozluštění zřízení státu Je to zřízení dle něhož lid
vládne sám soběsáni sebe spravuje vykonává svrchovanou svoji
vůli a řídí své osudy prostřednictvím svých zástupců které sám svo
bodně si volí Demokracie založena je na rovnosti občanské a umož
ňuje aby osudy země zřízeny byly jenom ku všeobecnému prospě
chu lidu
Demokracie na rozdíl od autokracie česky saniovlády nepone
chává zájmy lidu vydávati v nebezpečí libovůli panovníka anebo jed
né třídy národa nýbrž svěřuje jich ochranu do rukou lidí které lid
Sani SI VOU a k nimž většina ni-i iiK(lmrInl ia r ť
- " umyiii ieiiiuKracie
ustanovuje rovné a všeobecné volební právo tak aby vůle lidu došla
náležitého uplatnění a jedna třída nemohla domoci 'se svrchovanosti
na úkor druhé Demokracie činí národy svobodnými a chrání jeabv
notáty se poddanými jedné třídy jež by svého povýšeného posta
veni naduživala a obohacovala se na úkor tříd druhých Vzdělaným
a osvíceným národům nemůže vládnouti autokrat Samovládce mů
že míti svrchovanou vůli jenom u národu barbarských a nevědomých
"r""'u:" AldMm hve noauoty jenom takoví národové dopouští
aby byli hříčkou v rukou vládců a nástrojem k ukájení jejich im
pertalístiekých choutek a tužeb po upevnění moci
Není dnes politické otázky jež vyvolávala by takovv zájem jako
otzka demokracie- Milliony lidí obhajují myšlenku tuto zbraní—
Mi liony pak opírají bojovuíky prací nejrůznějšího druhu v týlu
JVhopiiue tuto velkou odhodlanost 'k její obhájení uvědomínle-H
sí co zřízení toto znamená pro štěstí každého národa jakou důleži
tou složkou je v sociálním pokroku všech národností Otázka tato
dotýká se přímo zájmů veškeré lidské společnosti blahobytu jedno
ho každého národa Civilisac a svoboda zrodily myšlenku demo
kracie a všechny tyto pojmy jmu tak nerozlučné že jeden bez dru
hého iK-ní možným a není myslitelným Civílisaec ěi osvícmí lidu
je základem svobody a jenom národ svobodný' ničím nespoutaný jj
m-l opeii říditi si sám své vlastní osudy a užívati velkého dobrodiní
demokracie
Ntudujeme-liTiktorii osvícených národností a pozorujeine-li ovo
ce lidovlády seznáme že jenom ty národy dosáhly nejvyšíího štěstí
i ccjvětSíbo blahobytu které vojí vůlí řídily svoje otmdy a které
uznáraíy jenom takovou moc která pocházela z lidu samotného Je
nutno posuzovali výsledky snažení uírwJů ve světle minulvVii udá-
!if V'iltá htAii ttHV :ir: t j-
ve svém náboženství a své vládě Ve východních zemích přání lidu
byty ignorována jeho panovníky kdežto v Kecku přáli si panovníci
svědět i přání lidu Vidíme tu již zvláštní rady Králové radili se
s náčelníky před různým rozhodnutím Urození povolovali ponená
hlu jhté výsady lidu a posléze lid sám přisoudil si svrchovanost v
demokratické republice
V časných dobách své historie Kekové ovládáni byli panovníky
které považovali za syny bohů a přisuzovali jim božské právo vlád
nouti Ale tyto vlády dědičných monarchů ustoupily íládám oligar
chickýiu a demokratickým To těchto prvních nábězích k' demokra
cii zavládla reakce náčelníci jednotlivých států řeckých svrženi byli
uchvatiteli kteří byli známi pode jménem tyrani anebo despotové
Ale asi v roce 500 před Kristem povalena byla vláda tyranů a despo
tu po celém Kecku a republiky byly obnoveny z nichž některé byly
oliarchieké jako dříve jiné pak demokratické
Mezitím Itekovc učinili pozoruhodný vzestup v obchodě umění
vědách bohatství a literatuře Byli lépe připraveni k obraně a vě
novali velkou pozornost výchově nových občanů Tak povstávaly
filosofické školy na nichž jednáno bylo o nejlepším zřízení státním
Z těchto škol pak vycházeli hlasatelé různých nauk tu skuteční ro
niové jinde snílci 'A& otce demokratické myšlenky všeobecně pova
žuje se Solon který v roce 594 postavil se v čelo Athén a dal těmto
pozoruhodnou ústavu Hyl prvním zákonodárcem v historii který
poskytl hlasovací právo lidu Bylo to sice všechno co lidu poskytl
nicméně byla lo velká průrva v staré řády které uznávaly jedno
tlivé kasy Kýlo mnoho nedokonalého v Solouově ústavě která ještě
brala ohled k majetkovým vrstvám ale Solonovi jednalo se přede
vším o to aby stará aristokracie obmezována byla hlasy demokra
cie Tak v roce 5Í4 před Kristem zahájena byla historie svobody a
demokracie
Za Ueisthenese v Athénách šlo se dále Jeho zákonodárství je
Stě více poskytlo moci lidu tak že Herodot napsal že v jeho době
"Athéňané stávali se mocnými a přicházeli k poznání že svoboda
je skvělou věeí" Ještě větší rovnováhu mezi majetnými a chudý
mi snažd se učiniti Periklcs Ale jak už výše řečeno demokracie
v Athénách se zvrhla Athéňané opití svobodou rozhodli se neu
zná vat i autorit V historii ruské vidíme jak dějiny sc opakují Svo
bodný lid Athénský nejenom rozhodl že nenechá se poutati žádnými
zákony ale stal se sám tyranem Neúspěšní vůdci byli usmrcováni
jako o staletí později během francouzské revoluce H državami
athénskými jednáno bylo nespravedlivě což mělo v důsledku jejich
ztrátu Athéňané počali plundrovati bohatství zámožných ták že
tito pak spojili se s nepřítelem A svoje hříchy pak korunovali zá
hubou Sokrata Ale přes nezdar této poctivé snahy bylo to Kecko
které promluvilo první slovo v demokracii a bylo první které po
skytlo chudému právo hlasovací
_ Troudy demokratického učení zachvátily íiím téměř současně
s Keekem ale zde plebs či široké massy lidové získaly právo hlaso
vací až za sto let po té kily Athéňané se mu těšili Řím byl republi
kou od roku r0y do roku íll před Kristem nicméně mnozí' historiko
vé tvrdí že lid římský měl w skutečnosti méně svobody za republi
ky než za panování imperatorů Lid římský byl vždy přístupen po
chlebenství a umění lichocení se lidu nikde nebylo ták obratně pro
vaděno jako y starém Římě a tato touha po zalíbení se lidu často
mela v důsledku nejstrašlivější tyranii jakou svět kdvkoliv vjdčl
A do tohoto druhu pochlebenství' imižeme směle zařadili latinské
rceni: Vox populi vox Dci — hlas lidu hlas Boží A není bez ji
stého významu že chrám bohyně Liberalitas jež ve starém KímČ
zosobňovala štědrost císařů k lidu a vojsku nalézal se na Aventinu
pahorku jenž tvořil středisko římského plebs Není také bez vý
znamu Že "čapka Svobody" — rudá Čapka francouzských Jakobí
nu a čapka tak zvaných anglických chart istň — měla svůj původ v
eapce kterou bohyně tato třímala ve své ruce jako připomenutí zvy
ku ze starý Kun osvobozeným otrokům kladl rudou čapku na hlavu
Marcus Porcius Cato jenž žil v letech 234 až 149 před Kristem
první pokusil se s řadou svých stoupenců obmeziti vliv aristokracie
v politice Neprovedl sice mnoho zamýšlených reforem ale umožnil
vstup chudých a osvobozených otroků do armády a to této třídě lidí
dalo nove 0 významu ve státě Demokratická strana římská dosá
hla velsch úspěchů až v roce 78 před Kristem kdv podařilo sc jí
zvolili svého kandidáta Lepida do úřadu konsular Tvž pokoušel se
zavěsti jiste reformy ale nesetkal se s úspěchem Teprve v letech
67 az 61 před Kristem demokratická strana docílila jistveh úspěchů
ale moc její opetne poklesávala v letech následujících ' V
Plátky zápasu za politickou svobodu vidíme v starém Kecku
a sarn Rime ale to co pod označením politická svoboda předšla
oval Sl star Rekové a Římané sotva zdálo by se svobodou Ame
ncann anebo modernímu Angličanu poněvadž průměrný Rtk u Rí
man byli svobodnými jenom v politickém smyslu Měl svři
ale to bylo vše Tento hlas poskytoval im příležilos ablVZ i
soupeřícím tyrany anebo tyranskými systémy vlád které nazývalr
se republikami" Byly politické mašiny v starém Rímč a
"'isto aby vládly pro lid vládly ve skutečnosti lidu
K-cko a Rim daly nám sice myšlenku politické svobody „ie
menc nem-nuly no o k jich skutečnému dosažení a budoucí m
Z Jr"n výstrahu jaka katastrofa může postihimuti země kde
- esenc myšlenky zneužívá se k dosažení odsouzení hodnýcl 'd
e ke 1Iwnj Kristovo o rovnosti lidí jakkoliv nařizovalo
piou poslušnost exislujícím vládci měIo zllanv vJjv J"
demokratické myšlenky v dobách násieduiíeól ' °J
tr lul "álř'kc1 """'' l'litické svobodě spatřujeme v ln
i alskycl městských republik Italským městům no ln i
apascen pouaillo se tíosici municipální neoIvislw '„z:: í
spravu jako ueodvislé re-
kvetl v Iudii íínř Japonsku a výclodňí Asií tam všude postrádá-
Buir-tij luuny IH) fcVOOOUft A Kteillř V íisu ÍvhI
státních východních národností af zaniklých andr i„i
Jících nalézáme malo zmmV tužeb po skutečné politické svobodě
a inoii7 ítinimn ii pravecn inu jako celku
l rvm zákmity rwlitické svobody a demokracie opatřujeme v sta
Ueeku ke i zde docházelo i- naíriní na tvti trJr1 v
stora
zá„s„i : = " t" mft" i ihýci
V 7VV" ™l "'"eipaini neodvis dšti a potlačit) fVn
aln systém Nu jihu Itálie starožitná města Neapol (C I 1 "
H - původně řecké kolonie - řídila si spVávuako t&t
=S dó aS
italská zřídila si politickou svobodu V Itali ostat " r i r
akořeni se nikd do té míry jako v lttťZ Zs
in" nebyl tak obtížným jako v iiný-t „í„u í'0'0 Íúpdh s
oruhodne konstituce zaručující wwVoMwSr
"odueW dodala nejlcpÍILo projá(IřcIIÍ V -'
hi ci v tezko dosažitelných horskéch krajích „1 „'„ "
"ťhajovah si svoji „vobodu jakkoliv čas od času ař líc vh r
w pod jařmem dobyvatelů Doved i a e z vi A r" r
toto vrw a znovu vztýčili prapor políífcké Z d ti £ ?
bojuým choutkám feudalismu nnLT ?"
utvořily v roce Ml věčný spolek k Z v vrH V"
ff kautony Lučen (iaVus Z uj W V
1'ojovaiy si kantony tvto nezáviJ ' Li ' e Uhb
sícílní revisi po-Jrobcna by!4 v ivcc íslí č i ""V a Po
žadavkům modÍní doby' ' ' by ViUťvovala úplné po
Wuíba kúrou věci demokrat prokáj Nuoze $ MmU