imá-t- vt4í A
i
I
ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKRO K
DNB 22 KVĚTNA 1918
V ořfiamoTÍní rý sledek platí
Zkuste "PO KROK" nejdříve!
In Advertisment Results Count
Try "POKROK" First
Nerozluštěné záhady moří
li:i[il!lll!l!llíl!lllllll!!lllílllllllllllll!líllllll
ZAUJME ul liilc Spojených Stá
'tfi Oyelops místo mezi nero
zluštěnými zňh Udaní i moří nby
počítán byl mezí lodě které vyda
ly so tur cestu do určitých přísta
višfa nikdy nedorazily kn líče
ními? Jakkoliv zahájeno bylo po
něm pátrání úsilovniMii všestruu
íié nebylo nalezeno jediné stopy
dle které dalo by se souditi o tom
j ii li v osud potkal loď a její muž
stvo Domněnku po domněnce by
la vyslovována a přece nenalézá
me se dnen blíže rozluštění! této
záhady než před měsícem kdy
ztráta lodi byla úředně oznáme
na ťyelops byl jedním z velkých
amerických uhlákůa na jeho pa
lubě lurlézalo se sedmapadesát ce
st njících patnáct důstojníků a
''"JO ěletiíi lodního mužstva Veli
telem lodi byl poručík O V
Worley člen amerických uúmoř
níeh reserv Němec původem 0
kolnost tato zavdala podnět k do
mněnce že loď byla přeměněna
na německý záškodník ale žádné
zprávy nenaznačily že theorie ta
to je správnou - Cyclops vyplul z
přístaviště v Karujbském moři v
poslední části měsíce února a měl
dorazili do přístaviště v Atlanti
ckém moři dne 13 března V jeho
nákladu nenalézalo se žádných
výbušnin a stejně nebylo na něm
střeliva Zásoba uhlí nabyla do
statečnou aby bylo možno loď do
pni vit i do nejbližšího německého
přístavu ' '
Poslední zprávy o lodi došly
dne 4 března kdy přistála u jed
noho z ostrovu v Západní Indii
aby tu učinila opravu na svých
strojích Od té duby nebylo o lo
di ničeho slyšeli hoď opatřena
byla aparátem pro jiskrovou te
legrafii h byla-li získána Němci
lito museli se nalézati na palubě
a nčiniti opatření aby jiskrovou
telegrafií nemohla býti „podána
zpj-áva o osud a lodi Právě ta o
kolnost že na lodi nalézal se do
statečné silný aparát pro jiskro
vou telegrafii zvyšuje záhadu —
Kdyby byla loď postižena bouří
jilé vyslala by jiskrovou tclegra
ťiíítdost o pomoc
Jedinou věcí která mohla by
sloužili za stopu při pátrání po o
sudu cestujících a lodního muž
stva je historka kterou přivezli
cestující jisté lodi jež přistála v
Atlantickém přístavišti Tito sdě
lili že dne 18 března dva týdny
po té kdy zmizení Cyelopse bvlo
úředně oznámeno objevila se v ji
stém časopise v Kio Janeiro zprá
vička žc smuteční mše bude slou
žena za Freda L M Góttschatka
jednoho z 'cestujících na lodi kte
rý jak se sdělovalo "zahynul
když Cyclops zničen byl na mo
ři" Má se za to že zprávička tá
lo dána byla do jmenovaného ča
sopisu německými agenty a mno
zí vyslovili náhled že snad tímto
způsobem "tito podali zprávu o
svýeh operacích Vedle této po
chybné stopy nebylo ničeho z če
ho dalo by se souditi něco o osu
du lodi a zmizení Cyelopsu zůsta
ne nepochybně takovou záhadou
jako případy Maronie Remittent
a Marií! Celeste které tvoří tři
proslulé záhady talíři na něž vzpo
mínka byla vyvolíha ve (spojení 6
touto záhadou zmizení lodi Cyc
lops Maronie byla parolodí White
Star linie a zmizela během plav
by směrem východním v Atlanti
ku někdy po 11 únoru roku 1H9:1
Záhada zmizení této lodi nikdy
nebyla' rozluštěna Ryla to imvá
roď zbudovaná z ocele snosnosti
0Ó91 ťnny Vyplula z 'přístaviště
v New Yorku s dvaasedmdesáti
osobami na palubě a cílem jrjf ec
%sty byl Liverpool Kapitánem lo
di byl William Robert s Loď ni-
kdy nepřistála v místě svédio ur-
écní a ničeho nebylo zvěděno" o o-
sudu těch kdož nalézali se na pa
luně Dve lodi sice oznámily žc
spatřily vrak a záchrannou lodi
ci na nichž ziíáy se být i nápisy
Maronie ale domnělé tyto stopy
nalézaly se příliš: daleko od drá
by kterou loď tato sledovala a
nebylo jim přikládáno mnoho ví
rr Moře nřikrylo dobře tuto zá
1
hadu a neodhalilo 'ji do dnešního
(lne
Ještě záhadnější byl případ nor
nké lodi Remittent Ryla to je
nom mcnlí lodice která- velel k-
pitán Torgerfcn Vyplula z Bio
fírnnde I) Sůl dne ílne 19 led
na roku 1!)12 do Liverpoolu u je
jí mužstvo sestávalo asi s' devíti
anebo desíti čleinVDne lí) ledna
anglická nádržková hď Ruinania
sebrala nedaleko Aorských o
sirovu tulii lodici id' ani jediné
ditfe nenalézalo se na palubě —
Rumania snažila se loď zatáhnou
ti do přístaviště ulo asi sto mil
oil pobřeží v nastalé bouři loď se
utrhla a zmizela aniž by po sobě
zanechala jakýchkoliv stop
Také osud Marie Celeste je je
dnou ze zvláštních záhad moří
Ryla to francouzská osobní pla
chetní loď Anglická loď Hing
lander dne 4 října roku 187") spa
třila tuto loď nedaleko ostrovu A
zorskýeh a na její signály odpo
věděla Marie Celeste: "Všechno
v pořádku"' O dva dny později
jiná loď spatřila loď Marii Cele
ste ale nikdo neozval se na dáné
signály Několik námořníků vy
pravilo se na člunu k lodi aby
přesvědčili se nalézají-li se na ní
nějací lidé Vídali na loď ale žá
lnú odpověď nepřicházela Ná
mořníci posléze vstoupili na loď
ale nenalezli tu živé duše Lodní
mužstvo zmizelo a cestující s ni
mi a žádných stop pt sobě neza
nechali Po třiačtyřieet let zůstala záhada
Marie Ccreste nevysvětlena Ne
spočetné romance byly opředeny
kolem fakta objevení lodi bez
mužstva a stejně nespočetné do
mněnky byly vyslovovány ohled
ně zmizení lodního jnužstva i ce
stujících Námořníci kteří vstou
pili na opuštěnou loď nalezli v
kajntě kapitánově lahvičlyi s lé
kem otevřenou a nepřevrženou Z
toho se soudilo že loď nebyla za
chvácena bouří V kuchyni lod
ní nalezena' bvla vařící voda z če
hož se soudilo že loď opuštěna
byla ve chvatu a nedlouho před
tím než byla objevena Nikde
nebylo žádných stop které na
svědčovaly by tomu že došlo k
vzpouře mužstva a stejně také
nic nenasvědčovalo tomu že jed
nalo se o vypuknutí nějaké epi
demické nemoci Kapitánova že
na nalézala se na palubě se svým
manželem "V její kajutě byl ši
cí stroj a na něm kus nedohoto
vené práce Všechno nasvědčova
lo tomu že všichni opustili loď v
největšíiii chvatu Proč? Tato o
tázka vyslovena byla nesěíslně
kráte nicméně nikdy nedostalo se
na ni uspokojivé odpovědi"
ZANIKLÁ MÉSTA
STARÉ MESOPOTAMIE
ITALSKÁ BATERIE NA ŘECE PIA VE
Zde ie iedná z rtalskveh baterií nedaleko ústí řeky 1'iave ka
mnflážovaná podrostem
Zprávy o postupu kampaně an
glických Vojsk proti Turkům v
Mesopotamii udržují zájem o tu
to zemi která často nazývána je
kolébkou civilisaee Z historie je
dobře známo že Mesopotamie
druhdy byla velmi proslulou úrod
nou a lidnatou zemí ale i kdyby
nebylo těchto dokumentň dalo by
se to poznati ještě dnes Na mno
ha místech jsou totiž mírně vyso
ké písečné vršky -jichž pravidel
ný tvar hlásá že "nevyrostly" z
půdy samy sebou Mají obyčejně
tvar kužele nebo pyramidy s plo
chým svrškem a jestliže se na je
jich povrchu i povrchně kope
brzy přijde se na předměty pou
kazující na to že na tom místě
za starých 'dob bylo město nebo
aspoň nějaká osada Tak dva pí
sečné vršky asi dvacet yardů zvý
ší označují dnes místo kde ve sta
rověku 'stálo Ninive hlavní mě
sto asyrské říše Pahorky ty jsou
proti nynějšímu " Mosiilu na le
vém břehu řeky Tigris a jsou od
seb oddělovány řekou Nahr
Chosr tekoucí mezi nimi od vý
chodu k západu Severní pahorek
nazývá selKujundžink a jižní Ne
bi Junes (podle mešity jež na něm
stojí 'a je zasvěcena proroku Jonášovi)
Angličané Rie a Layard byli pr
vními kteří poznali že tyto dva
pahorky jsou zbytky někdejšího
Ninive kopali tam a vykopali
četně starožitností jež jsou dnes
vystaveny v Rritskémmuseu po
něvadž tehdy (kolem roku 1840)
vývoz starožitností z Turecka do
ciziny zakázán nebyl
Čtyři dni jízdy koňmo podél ře
ky od Mossulu 'směrem jižním je
osada Oalat éergat Tam jsou
ruiny starého mésía Assyru jej
bylo hlavním městem assyrskř fí
5e před Ninivem od kterého A
syrie dostala své jmV-no V mí
stech lěeh byly vykopány yěci
velikého stáří jež byly postave
ny do služby badání o Assyrii —
Také u vesnice Tveridži jižné od
Pagdadu bylo kopáno a odhale
ny tam čelné budovy mezi nimi
také palác Nabnehodonosoruv
Pěstování obilí prováděné ny
ní jen u řek a i tam jen měrou na
prosto ncpostačitelnou dalo byse
snadno zvelebit! tak ženy bylo
zdrojem' bohatství ' Mesopotamie
Musily by tam býti zřízeny závo
dy za vodňovací a domorodý lid
navykán tomu aby pole svá zdě
lá val pravidelně a pečlivě Kdy
by u řek byla tato kulturní prá
ce zahájena pak by také obyva
telstvo ve vnitrozemí které skoro
výhradně sestává z nomadň od
dávajících se chovu dobytka po-'
znalo by výhody orby a pomalu
by se trvale usazovalo Nyní je
tam orba provozována se zcela
nedost atečnýnii prost ředky pou
žívání moderního náčiní a liospo-
itarskvcn strom ie tam nanrostw
neznámo V některých kraji
nách setba spočívá v Um že se
na půdu rozhodí několik přehou
šlí sinen : "ezzar lalla' praví
Arab eož znamená "do ruky boží"-
Je-li počasí příznivé na ja
ře na dotyčném místě vlní se krá
sné ječné pole není-li rok příz
niv není mnoho utraceno
Pro zavodňování pudy "jsou v
Mesopotamii v užívání dva sy-te-my
ale ty prostírají se jen na po
zemky na obou stranách řek Sa
Eufratu používají tak zv "na
uru" čerpacího kola jež vyhlíží
juko naše mlýnská kola jen že je
huohern větší Místo příčných pr
ken na našich mlýnských kolech
jsou na onom kole dřevěné nádo
by Ty jsou umístěny tak že ka
ždá" z nich když za otáčení kola
dospěje na nejhlubší bod je dnem
obrácena proti proudu řeky Když
pak vystoupí z vody je plna vo
dy kterou se dostane na ne j vyšší
bod své dráhy vylejc do korýt
ka jež vodu zavádí na pole
Obvyklým zavodňovaeím stro
jem na Tygridu je "cerid" Ko
tem točícího se válce je otočen
provaz na jehož konci jest umí
stěn kožený pytel Tento je spu
štěn do vody až se naplní načež
je vytažen volem nebo buvolem
vzhůru kde vodu vypustí do ko
rýtka vedoucího na pole Samo
sebou se rozumí žc to malé množ
ství takto získávané vody může
zavodňoyati jen malé polní výmě
ry Že by však bylo možno zao
patřovat potřebnou vodou pro po
zemky v Mesopotamii to V vidět i
na čet_nýeh kanálech které běží
skrz veliké stepi a poušť mesopo
tainskou Dnes jsou však větši
nou zasypány jim měla ta země
za starověku co děkovati za svoji
široko daleko proslulou úrodnost
Od té doby co vyschly větrem
hnaný písek změnil ty'kvetoucí ni
vy v pouště
DVANÁCT SET BITEV
Zní lo neuvěřitelně a přece jest
pravda že za poslední tři století
v době od roku IfilS až do roku
1905 svedeno bylo neméně než 1
044 pozemních fíitev a 1 22 bitev
námořních V téže době konáno
bylo 490 obležení a podepsány
čtyřicet čtyry kapitulace Teh
dejší války trvaly dlouho — nej
delší z nich byla válka mezi Re
nát ěany a Tureckem: trvalaf od
roku 1GH do roku 1G90 tedy pět
apadesát íet Za to Rakoiuko a
Itálie svedly nejkratší válku ne
boť válečné tažení v roce 1849 se
skončilo za šest dní Z jednotli
vých národů jest francouzský
nejválečnější Ve svýeh válečných
dějinách má zaznamenáno 1079
utkání z nichž vybojoval 052 po
zemních bitev třiašedesát námoř
ních a přijal 32 kapitulací — Ra
kousko je v této statistice na drn
hérn Anglie na třetím Rusko na
čtvrtém Prusko na pátém špa
nělsko na šestém místě Nejváleč
nější stát Francie nemá však
zrovna nejpriznivejsi poměr mezi
vítězstvími a neúspěchy Zvítězila
v 584 utkánícn ale naproti tomu
485 bitev prohrála Prusko a An
glie byly ve válečnictví již šťast
nější neboť mají proti 00 procen
tům vítězství jen 10 procent po
rážek Obléhání a dobývání měst hra
je ve válečnictví minulých Iři sto
letí význačnou úlohu Nejdéle z
měst byl obléhán Gibraltar na
nějž měli Angličané tak dlouho
zálusk až se tohoto skalního mě
sta také zmocnili Dříve jej ovšem
obléhali od roku 1779 až do roku
1782 a sevření města trvalo 1107
dní Spojená vojska anglo-španěl-skáApbléhala
Cadix od roku 1810
až do roku 1812 plné 90:5 dny -
Na třetím místě je obléhání Víd
ně Turky roku 108i Kcbastopol
obléhaný armádou francouzskou a
anglickou vzdoroval za krymské
války :540 dni Port Arthur y po
slední válce rusko-japonské vzdal
se po obléhání trvajícím 221 dní
husové ootcnali ťlevno ve válce
rusko-turceké 142 dní V posled
ní válce balkánské velmi dlouho
trvalo obléhání Rkadaru a Drino
pole Praha během své historie by
la obléhána několikráte Nejkru
těji za třicetileté války švédský
mi vojsky
Velikou je statistika lidských
obětí těchto válek posledních tří
století V bitvě u Mukdenu již by
la rozboibmta válka rusko-japon-ská
srazilo se na obou stranách
02100 bojovníků a' ztráty této tý
denní bitvy obnášely 1:18000 mu
kvě bya přijata mlčky a nevy
volala žádného vzrušení mezi
přítomnými I kdyby Rusko neby-'
lo na všech stranách tak napa
dáno Němci a se strany lěeh kte
ří odporují bolševikům mělo by
dosti obtíží vyváznout ze zorníku
do něhož bylo uvedeno ztřeštěný
mi mnximiilisty íi nuttno očekávat
že bude nuceno v brzku hledat u
zii
U Sedanu kde Němci obklí- spojenců pomoci
čili Razaine-ovu armádu stálo i
proti sobě na poměrně malé pi
st oře 320000 mužů z nichž padlo!
122000 V tažení Napoleonově do
Ruska před sto lety strhla se ve
liká bitva u Rorodina Vojska ob
uášela při nejnieiiším 210000 mu
žů ztráty činily 80000 fmižů Pit
va u Waterloo v níž Wellingion
a Rlnecher porazili Napoleona -čímž
učinili konec jeho výboji
meia iiwixai ueasiiiiKu a zíraní
obnášely 45000 mužů V bitvě u
Ogruně mezi Francouzy vedený
mi Napoleonem a Rakušany pod
arcivévodou Karlem srazilo se ro
vnčž 29000U mužů a z krvavé bit-
JEHLA A JEHLICE
Ocelová jehla není lak stará
I jak bylo by možno souditi z její
luležitosti a — jednoduchosti Az
j clo století pat naci eho a ovsem i
'později užíváno bylo tenkého drá
jlu ohnutého 'a stočeného asi lak
ijako dnes ještě dělávají hospody
ně s jehlicí navlékají-li tkanieido
'povlaků Místo šití jež bez jehly
jbv bylo dosti velkým uměním si
(vypomáhali lidé lim že látku spí
j nnli chudí trny a ostny bohatí
i stříbrnými :t zlatými drápky a
vy odnesli 03000 mrtvvelra ra-i
síř Tourangeíiii yo dlouhých po-
uěnveh I Drážďan kde došlo
tažení spojenců — hlavně Raku
šanu proti Napoleonovi obnáše
ly ztráty pří MOOOOO bojujících -
5(000 bužů Velmi krvavé sráž
y byly u Plevna kde padlo 50-
000 mužů V bitvě tří císařů: Na
poleona Františka Prvního a Ale
xandra Prvního u Slavkova pa
dlo 40000 a bojovalo 148000 mu
žů U Sol ferina bojovalo 273000
a padlo 39000 mužů Nejméně kr
vavá byla tak zvaná "brambore
vú hojna za Redřicha Prvního r
Marie Terezie
FINANČNÍ ÚPADEK V RUSKŮ
Jak vidno ze zprávy nového
ministra financí v Rusku M Ou
kowského bolševická vláda t ni
jako v mezinárodních stycích po
dobně i v národním hospodářství
dopracovala se úpadku Jmenova
ný ministr odhadujc roční vydá
ní vládníma čtyřicet tisíc miHk
nň rublů a příjmy na 4300000 -000
rublů bez jakékoliv vyhlíd
ky na nové prameny příjmů neb
možnosti získání peněz půjčkou
Tento finanční úpadek je vět
šinou způsoben následkem zniče
ného průmyslu Poukazuje se na
to žc železnice mají o 70 procení
méně nákladu než dříve ač pro
vádění dopravy na jedné míli sto
jí nyní 120000 rublů proti dřívej
ším 11000
Mzdy byly zvýšeny o několik
set procent kdežto pracovní dobi
byla zkrácena tak že tři až čtyři
oddělení dělníku musely býti za-]
vedeny Nej větší z dílen ia loko
motivy která zhotovila dříve osm
náet lokomotiv vyrábí nyní pou
ze dvě a zvýšila výrobní cenu ka
ždého stroje na 000000 rublů! To'
jest jeden případy ukázkou urů
myslových poměrů
Nová vláda "zaměstnává" vel
ký počet příručíeh a úředníků z
nichž většina jsou úplně' neschop
nými lidmi Rňné místní výbory
vypisují poplatky a daně dle libo
sti a utrácejí peníze bez ohledu
na potřeby vládní M Gukowski
ve své zprávě odporučuje lepší ve
dení administrační snížení vydá
ní a zvláště spolupůsobení prů
myslových finančních a jiných
odborníků bez nichž účelná stát
ní organisaee jest nemožnou
Vzdor tomuto truchlivému 1i
nančnímn stavu zpráva ministra
přednesená na schůzi výboru zá
stupců dělníků a vojáků v Mos-
kii:wh první jehlu Následkem
obiížné výroby byla jehla dlouhý
čas výrobkem tak drahocenným
že bvla skorém zlatem vyvažová
na a t:)l mohly si ji zaopatřiti jen
vznešené dámy Ještě na sklonku
století sedmnáctého nacházíme v
seznamu darů jež doslala králov
ská dcera věnem 'pouzdro s jeh
lami" ' A výraz ''jehelné" jenž udržel
se skoro až na naše dny svědčí
jak velikou cenu měla jehla za
starých dob poněvadž "jehelné"'
vznešených dam znamenalo vždy
slušnou sumu v jejich rozpočtu
Do Anglie této pravlasti železář
ského průmyslu dostala se jehla
teprve v polovici šestnáctého sto
letí Přivezla ji ve své výbavě ne
šťastná' královna Anna Boleyno
vá jež jak známo skončila ru
kou kafovou
V Anglii jehla brzy zdomácněla
a docíleny tu výrobky znamenité
jemnosti o níž se francouzskému
vynálezci ani nesnilo Anglie o
paiřovála dlouho téměř všechny
trhy svými ocelovými jehlami je
likož s jejich lácí a výbornou jt
kosíí nikdo nedovedl konkurovati
Také špendlík jenž jest starší
ho původu než jehla přicházel a
namnoze posud přichází z Anglie
do celého světa ve všemožných
velikostech různých barvách s
hlavičkami kovovými i skleněný
mi Největší ocelově "špendlíky''
s niavicuann az veuKosti viassKe-
ho ořechu jsou ony pověstné jeh
lice1 jimiž naše dámy připevňují
na vlasech a parukách své obrov
ské klobouky ony osudné jehlice
jež na ulicích zejména však ve
vozích pouličních drah ohrožují o
či všech "bližních"
Stupně horečky
Normální tělesná teplota jest
980 st b Je-h teplota vetsi nez
to nazýváme to horečkou která se
rozpoznává dle těchto stupňů:
Teplota pod 101 stupeň F jest
lehká horečka
Teplota nad 101 a pod 103 stup
ně jest mírná horečka
Teplota nad 103 a pod 105 stup
ňů je prudká horečka
Výstražné signály
KHANCOUZSKÉ DÉLOSTRELECTVO NA CF&Tř K EITEVNÍ FRONTĚ
Oddíl franconzfkAho dílostřeleetva postupuje slrrze trancouvskoii vwniei v týle spojeneckých linií
na bitevní frontu '
Vstáváte ráuo- bez úlevy odpo
činku? Jste'mrzuti a podrážděni?
Trpíte neklidným spánkem nedo-
-'I statikem chuti k jídlu jste bez e-
1'nergie a bez zájmu k čemukoli po
ciťujete rostoucí vysílenost? Ni-
kdo nemňie tyto výstražné signá
ly vysílané přírodou neehati bez
povšimnutí Musíte ihned uělniti
nutná opatřqní totiž vyčistiti ža
ludek a obnovili pravidelnou čin
nost zažívací soustavy Trinerovo
Léčivé Hořké Víno jest lékem
který ryekle zpfusobí návrat nor
málních poměrů Jest t nejspo
lehlivější a zároveň velmi lahod
ný lék ikterý zvláště nyní v květ
nu u červnu jestnejjistějším kn
nejšitelem všech žaludečních ob
tíží: V lékárnách $110 — Tri-
nerův Liaimpint je:-t výtečný lek
pro reuuiatismus neuralgii bolení
v kříži čili housera nomoz"niiiy
otoky-a pod V lékáitáeh 35 a
05 ceitU poštou 45 a 75c — Jo
sef ŤríM' Compaáy velkovýrobn
lékfi ! 333-1 34í Ro Ařhland Ave
Chicago 111 — Advertisment