1 iS
V"
4
1
i
:1
i
5
fT
35
''4
%
á
i?
i
?
POKROK DNE 20 KVfiTVA 1919
Strana 6
ť
r(-
??
Odstrčeny
pohoršivý obraz
NAPSATi K V KAR
9
X Mariján počni pozorovat] přátel-1 Hrobník zasypav asi třetinu hro
stvo " zarazil lopatu Šátkem utřel si
li
"i
' i
Vidci všecky tři sestry zahalení
berními lesklými salupy Jvagra
Litoehleba silného' velkého bělo
vlasá "odeního v dlouhý přizele
nalý kabát bez Sosů Móra malé
hlavy lesklých namočených vlitófl
v krátkém černém kabátě na kost
natém těle ohnutého houpajícího
se Budinu řídkých světlých vlasu
nad rudým krkem ze všech nej
ošumčlejio Pozoroval Litochlebova syna
Lojzíka obě vdané dcery statné
to kypré selky plných červených
tváří Budínova Vášu i druhé od
rostky a děti
Vzpomínal že před lety zrovna
tňk Šli z pohřbu nebožtíka tatín
ka zrovna jakoby to bylo bývalo
véera a ani mu nepřipadlo že teiv
krát některé ty děti nešly jiné že
byly menší a mladší
Váša ohlížeje se kdo všecko jde
vida Marijána počkal si naň a po
dávaje mu ruku povídal: "Po
zdrav ná PánbĎh MrejPkti !"
lariján stiskl a zakýval 'n vi
da Váša přišel — a jak hezky ří
ká strejčku' !
Co pak Váša takového aby po
hledal doma se dře za všecky vo
dy nanosí dříví všecko naštipe v
poli to odedře — ale ženit se ne
fhee! Při té vzpomínce stranou
podíval se na Vášu Takový je
zdravý silák červený alasy má
zrovna jako tatík jenom že je jieb
víc ' '
"Chuďas babička viďte strej
čku!" skloniv se přitlumené pra
vil Váša '
Marijánovi se zalily oči a zašky
tal '
"Inu už měla léta přejte jí to
taky si už ráda odpočne !"
Mariján utřev oči červeným
šátkem opět se "naň podíval To
je hoch — jak hezky povídal : taky
si už rádá odpočne !
A zas viděl maminku jak ještě
do nedávná eupala po dvftřo jak
přibíhala k němu do výminku a
vždycky se usmívala — zvláště v
' téc-h posledních časech
Ba ba taky si už ráda odpočne
naběhala se dost — budou odpočí
vat & tatínkem O eopak nás ta
tínek a maminka — to byli lidé —
ti mne mři i rádi
Váša Sel potom pořád vedle- Ma
rijána: v psekov-skéni kostele zů
stali stát za prvou radou lavic
kdežto přátelstvo usedlo v předu
Teprve když se melo jít z kostek
Váša šeptal : "Ja ted strejčku 'ba
bičku trochu ponesu'"
"Já bych čel taky!" jyehle pra
vil Mariján a chytil Vášu za ru
káv
"I ne 'vy nechoďte' strejčku vy
jste syn!
Mariján dobře nechápal proč by
syn neměl nésti ale nvodporoval
naopak měl radost že mu Váša
řekl: vy jste syn 'Nevěděl že pro
svůj nepravidelný chod a přihnu
tou postavu nést i nemůže
Když se přišlo na hřbitov a ra
kev složili nad hrobemř Mariján
také se tlačil blíž aby viděl jak
maminku pochovávají Však ho
už Váša vyhlédni a zjednav mu
průchod dal mu do ruky jeden
konec provazuaby také mamýiku
spouštěl Mariján všecku mysl u-
ujal Jen k tomu aby to proved!
dobře-jako Litochleb Mór i Budi
na- ' ř
Sestra Manča stála zrovna vedle
ileho pohladivši ho po přihrblýeh
zádech novídala vřele "Tak tak
-
Marijáue!" %
Přitlumené modlitby dozněly
hudebníci iacaíi "MiíeTere" a ra
kev zvolna klesala ke dnu hrobu
Mariján ukončiv svůj úkol podí
val se na Vášu Ten zakýval jako
na pochvalu
Přátelé již hážéli hrudy a Mór
vzlykaje děkoval za všecky Neby-
vlasy nad rozbrázděným čelem u
pCy-nuv i do dlaní opět lopatu ú
chopilr V tom pohMěv na Mari
jána znova lopatu zarazil a pojí
dal: "Tatínek je už shnilý! '
Mariján se naň vyjeveně podí
val a pootevřel ústa
"No jak jsem kopal přišel jsem
na jeho truhlu — je shnilá jen se
to rozsypalo a holých pár' koxtí
tam je : i jsou to léta a tady to
shnije zčerstva!" a znova dal se
do práce
Marijáu zůstal jako po ráně do
hlavy ale v tom ucítil že mu nř
kío klepe na rameno že ho bere za
paži a zaklepav hlavou povstal
"Tak pojďte strejčku pojďte
co je to už plátno a jsme tady už
sami" vybízel ho Váša a vzav jej
pod paží vedl jej zo hřbitova
Ilhhhh" táhlo to z Marijánova
hrdla a klepal se jakoby mu mráz
osti projížděl
"Xo mlčte mlčte darmo byste
je MHliL zasloužili si to ubů : ko-
nejšil jej áša
I liochu i hochu když jsem zů
stal tak sám" již tišeji odpověděl
Mariján a semknuv rty dusil pláč
Xono zas nějak bude jen už
pojďte pojďte" —
Váša vyprovodil Marijána ai za
měštó když se chtěl za přáteli
vrátit -do hospody a podával Mari
jánovi ruku ten mu jí prudce po
třásl a povídal chraplavé :
"To eš hodnej Vášo — žes na
inne nezapomněl!" _
"Ale jděte jděte kdyby se na
ši nesháněli šel bychs vámi až do
mů" upřímně řekl Váša
"A poslouchej ty víš — něco ti
řeknu: Ožeň se Vášo ožeň!" a
Mariján zpod víček patře na se
střence hrozil mu tlustým mozol-
natfm ukazovákem
'Naříkala si maminko viďte"
dobrosrdečné usíuál se Váša
"Naříkala a je už chatrná — jeu
se ože-ú hochu ožeii"
I jo milý strejčku kdyby ono
všecko šlo tai jak si člověk my
slí ! A přijďte k nám taky někdy
aby Vám nebylo smutno — 4ak s
f'niembohem s Pánembohem 1"
Váša vracel se do Pecky Mari
ján sehnut dal se do spěchu k líře-zince
Ústa' měl pootevřena supal
prudce- a na zádech lepila se mu
košile k tělu Jak se blížilo k po
lednímu počínalo 'býti horko
Jeřáby kolem cesty stály bez po
hnutí 'obilí ani se nehnulo jenom
skřivan chvílemi spouštěl zurčiví-
pramínk ypísní z lesa ozval se re
zavý krákot slrak a Marijánovy
těžké boty dupaly do tichého
prázdna
1 v tom spěchu pořád myslil jak
tam maminku uložili vedle tatin
ka ale z tatínka že ui neuí nie než
li pár zahrabaných kostí Přece
dosud tatínka viděl tak jak byl
jakoby teď chodil po dvoře nebo
ležel na posteli koneSne i v té tru
hle — a teď už prý z něho nic ne
ní než pár kostí! Mariján věděl
dávno že mrtvý v hrobě shnije a
přece vzpomínaje na tatínka iny
slíval že tam v té truhle tiše leží
ruce na prsou a čeká na z mrtvých
vstání — — Zatím tam je pouze
několik kostí
Když Mariján vechvátal do do
mácího dvora viděl Málku u za
hrádky opírala se o prapisek a
upjatě hleděla do vsi
"pht _ Málka!" volal na ni
Mariján
Jdouc mú naproti ptala se lho
stejně: "Tak už jsi tady!"
Letěl jsen když jsi Z8 mne hli
dala" pravil vřele
"I to jsi nemusel -— "
"Abys t unebyle tak dlouho' sa
ma a nebylo ti smutno!'' '
Málka pohodila hlavou ústa se
hospodě ale já uháněl"
iiTy poslouchej Marijáue" tu
ze vážně zadala Málka ""víš le
mne ohée Kadlík Pejohfi?" 'J ♦
"Tovídali — povídali — " odvě
til chladně nechápaje" co si lák
najednou vrponměla
"Chce ume- — a to mi věř ať se
děje co chce já si jiného npvez-mu!"-~
Mariján neodpovídal ale chlad
ně hleděl do prázdna A '
"Tobě je to jedno viď kde pak
ty ty tomu nerozumíš!" a běžela
do živnosti
Stál chvíli mlčky a z pod -víček
patřil k živnosti Málčiná řeě o
Pejchovi i poslední slova její iieěe-
kaně projely pletivem jeho myšle
nek Co si tak najednou zač ala?
Z ničeho nic spustí o Pejchovi a
pak že tomu nerozumím Taky že
nerozumím! A Mariján loudal se
domfi
[ Hrdlice vítala jej jako obyčejně
a mňaucka honem- také pospíšila
z krajáče Když jí naléval do mi
sky pohladil ji na ostrém hřbetě
a povídal smutně: "Milá mňau
cka už je z něho jen pár kostí!"
Kočka zamroukla a již dlouhý
tenký růžový jazyk její chlemstal
Litochlobka s Uudinkou odpole
dne po pohřbu vrátily se s Moro
vými aby se rozdělily o šatstvo po
nebožce mamince
Teprve k večeru oďo-házely kaž
dá s notným uzleni nikdo s nimi
ani na násep nevyšel
"Snad abysme dali Marijánovi
's Pánem Bohem' !" na dvoře pra
vila Manča
Kačka pohodila hlavou a šly j}o
baráčku s těmi uzly bylo jich půl
světnice
" Jdem ti dát s Pánembohem ho
chu" srdečně pravila Manča a po
nv" pravua MtocnieoKa
"Je je" kývala Manča a dlaní
utřela si ústa
"A pořád s ním neníkalá řeě!
Mně se zdá že se ITonce tím
druhým výminkem brzy ulehčí —
což ona štěstí má Tak k nám tá
tu pošli aby to nasínr ujednali
než něco začnou" -
"Pošlu — pošlu — a dej ti Pán
bůh ddbrou noc !" '
Litoehlébka šla v levo lUidirfka
na právo '':
Zelená' klasjíatá žita se zdlou
ha vlnila - pši-ničné tmavozelené
pciitle byly samý lrsk jetele bí
lých paliček silně voněly A po
vozové cestě mezi tou mladou úro
dou víc -a více vzdalovaly se dvě
sestry Jedna vztyčená druhá o
hnutá kejklivá
Dlouhé Vtíny jejich plohaly se s
pole na pole a 'natahovaly se dál
a dál
Po senách byly v hospodářství
jenom drobnější práce: okopávání
brambor a pleti lenu Hospodař
Mór se 'doma pomalu chystal na
žně na púďý a na patře dělal mí-
to povrísel uchystal mnoho man
del a naklepal kosy i srpy
Hospodyně Málka i Ttfhča knž
d% půldne několik hodin okopáva
ly a Mariján -kolik dní po sobě
jdoucích' za plného tepla červnové
ho po kolenáeh ploužil se lénem
plej-
Když nur Málka v poledne při
nášela oběd pokaždé postěžoval
"Už mi to holka nějak nejde —
zatraohtilý hřbet a ty nohy tuky!"
Jídla dostával dost ba Málka
ještě domů odnášela Kolikrát si
povídával:"Vida všecko v nej
lepším pořádku jako za mamin
ky lnu jsem bratr mají mne rá
di zvláště tahle Málka stará se
lávala mu ruku Kačka položila hako babička Kačka se zbytečně
DUA PETRA
feáPTUTnvTO
ÍTTTT- ďt
jest ltkm uznaná lísluhy Jut zcel jin nel ostatní léky ' Múí
oviein býti napodoben OitoU ale cahiaiťn
Zlepšuje krev Podporuje trávení
Upravuje stolici Účinkuje na játra
Účinkuje ta ledviny' Uklidňuje ČivnI soustavu
Oživuje posiluje a občerstvuje
Zkrátl:a jest to rodinný lék v každém slova smyslu a uiíl by být)
chován v každé domácnosti
R pradivi te líMrnd h Jert dodivío lidem pífmo od
DR PETER FAHRNEY &-SONS CO
C501-17 Wathlngton Dlvd - Chicago III
IV KtPtdt Uodfua beze Uá) '
Ml
J
i i i i í I i
£K Pojíšf 6ni
Tr:: b&KA štěstí z ob
H-l-h-H"W"H-H-H-
lo tu křiku jenom tichý žkytavý jí trochu zasmála a v očích se zjaa-
pláé f
Mariján také vzal několik hrud
a zvolna drolil je do hrobu ne
kvílel jenom řay měl zroseDy a
na vráskách leskla e mu stružka
Pohřebníci se rozchéVeli ale Ma
riján zůstal se dívati na hrobníka
jenž lopatou nabíraje zahazoval
zející hrob - -~
Klesl na vedlejší dopoía zasypa
ný hrob tatínkův pokřižoval ho a
Šeptaje Otěenáíe pořád upjaté zí
ral na zející otvor do nifhoř sypa
ly se hrudy "
nilo
"Jsi hodná Málka že jsi se mne
tak ujala' děkoval chrchlavě
škubavě jakoby se styděl a jKjhla-
dil dívku na ramení
'"Takui jfcte babičku poehová-
li!" - -
"XJf — zrovna vedle dědečka
ale z toho je holka uJenom ně
kolik kostí — povídal hrobník'
"Ach jo shnijeme víiekni"
lhotjní povzdychla Málka "Na
ši už taky přijdou?"
"6 jeíbř dlouho ne fetavili se v
uzel na židli" a stojíc pravila vol
ně bručivě: "Kdo pak ví kdy sem
zas přijdeme koukají na nás zle
žádný nás ani za dvéře nevyprovo-dil!"
Manča majíc uzounké rty se
mknuty uzel ještě držíc na paži
ohnuta smutně pKsvěděov&la
Jako bysmena nich chtěly ně
jakou nepravost jakoby nebožka
nebyla t3d dobře naše maminka
jako její !'-
Mariján poslouchaje " díval se
při tom jenom na Manču
"Sedni sí-holka pobídl ji ko
nečné
Položila uzel na postel a sedla si
k němu na okraj pelesti
"Váša so mnou mluvil — a jak
se staral — to íe hoch! vypravo
val radost něf
"I koukala jsem že byl pořád
tebou a zrovna miwdee staho
valo pomyšlení že bude jednou tak
jako ty — ba húř protože naše
chalupa takový vejměnek nesnese!"
Mariján trpce se usmívaje dý
chal rychle
"Jestli pak ti ten vejměnek dá
vají?" zase tím hlubokým ledo
vým hlasem začala Kačka
"I jó — i jó přiRvěděoval
rychle a hleděl k zemi
"No tak — není ti potřeba tolik
sc dřít svoje musíš dostat kdybys
nic nedělal jenom tuhle seděl nebo
ležel" '
"A přijď k nám taky přijď"
přívětivě domlouvala Maněa
"Kdyby tě měli nějak odbývat
nebo honit zrovna řekni že se se
bereš a pftjdeS k nám nebo do Ou
jezda my bysmeuž dbaly aby
vejměnek dostával jsme sestry a
nedopustíme na tě Potřebuje e
Tonka škaredit když choema svo
je! A co pak teprve až bude pro-1
jednalost teprve nás budou radí
vidět!" zvolna bručavě kázala Li-
tocblebka - N
Mariján mlčky ústa maje po
itcvřena poslouchal ' _
Tak pcoame poiume Kazua
mánie kun cesty budou na nás ěe
kat'' vstávajíc pobízela Manča
I holka taky abych už radšil
Lbvla doma jde to tam beztoho vše
eko na ruby naše mladá by jenn
dělala s dětmi ostatní af běží!
'"No 'opatruj té Pánbňb' ho
chu" loučila se Maněa a tiskla mu
ruku
"Zůstal jsi tu chudáku bratří
čku náš sám — už tam jsou obi
ty drahé hlavy !" utírajíc %i oči
skuhrala Litx-hlebka f
Mariján upustil houkavý plác
"A u)řkt'—r' pořád jt yídíra a
v4ají na mne 1"
"No ndé rnlčj a buď Pánorn
bohem"!" ' "
Litoehlébka šla napřed 'Mane
Budinka jako slepička za ní re
dvoře podívaly e úkradkem V živ
noMi ti íly do polí v
"Ten Mariján ufje taky chatr
strachovala"
Když nebylo práce polní honil
na palouk pod 'lesem a' poledne
vracel se jen proto aby dobytek
podojily Pásly 'tam také vesničtí
děti ale s těmi Marijáu mnoho ne
měl — na jejich hony už neměl no
hy a vypravovat neuměl Když
se mu čtyry krávy rozešly ua pa
louce kde ruezi mechem vřesem i
borůvčím zářila mladá tenkolistá
travička Mariján usadil se na kra
ji boru hřbet opřel o svnrl a ne
vstal leda že některá zabíhala Ne-posleehla-li
ani na pradké slovo
klusal za: ní biétm a hnal ji zpát-
ký~ Ale to se stalo zřídký krávy
obyčejná dělaly dobrotu a místo
streokovani raději rozvalily se ňi
zeleno přežvykovaly a dřímaly
Když jjoprvé v jxledne do stat
ku přihnal a obstarav krávy šel k
baráčku hospodyně naň ze svétni
ce Aolala :—" Mariján Marijáni'
pojď do „scknWe!"
Šel nevěda co se ntalo
Kolem stolu na němž stála ve
liká hliněná mísa mléčné polévky
na jejími bílém povrchu Černala
se stousta nadrobeného domácího
chleba seděla již celá rodina kre
mě hospodyně Ta šla Marijánovi
vstříc a povídala vlídně:
"Pojď s námi jíst nač ti to tam
máme nosit a oddělovat tě tuhle
si sedni vždyť nejsi eizí člověk !
Smeknuv oplesnivělou hlaru
skrčil do ramen zčervenal a rozpa
čitě se usmíval
ífTak jen pojď pojď" i Múor
pobízel
Málka s Tončou seděly na lavi
ci v cele jjonoa na dinne v rohu
vedle něho Frantina Mór zády ke
dveřím
Dívky hleděly na Marijána —
Honda drže lžíci ra nepravý konec
řinčel jí do stolu
Pořád tu nouzi volej!" hubo
vala jej Málka když hospodyně
vedla Marijána ke stolu
Tak tuhle si sedni vedle mne
ťezmi lžíci a jez s námi !" — Smál
se pořád tak rozpačitě a hleděl s
jednoho na druhého
Tak jez jez!" i Málka ho po
bízela '
v
Aha aha to je jistě z její hlavy
myslil si a prsa měl plná blažícího
vědomí -jak o něj vžichni stojí
Vzal lžíci a nabíral ze společné mí-i
sy zrovna liorei krk íesKnui se
mu potem oči měl přivřeny a ru-!
ee rnu chvěly Honda nabíraje za-i
pomněl na lžíci jenom upjatě po-:
zoroval jak se Marijánovi tíeie
ruka a jak bílá polévka se lžíce ka j
pe Trvalo to chvilku než byla
lžíce před ústy než srknul a po-
lknul Oči měl při tom sklopeny
vidělf že ho děti pozorují
"Pásb se to hezky?" mezi jí
dlem ptala se hospodyně
Krouhaje nerozmoěenou kftrku
zakýval
'N- (PoTtraČování)
I io jištěni pro
nchoilč a ne-
hodního hledi
ska jest vclcdúlezito zajíst i
ti se proti íkodě plaeeiiím
jiňvinnýeh jmplatkň a prémií
Tmi zde v Sak jedno po jišt-Ai o iiřiní nihuI fini nevíře jií nenfi i'
dnýi-h prcniii na ucž sklíidůte svou diivčru kazdorořm' a jež letošiifbu
ruku jí-st prnvř tuk dolepili jako tterákuliv jiná viw 'pojistka Jakmi
le obili vaíe bude hotovo pro tně International Hanvester váiače a pro
vázky zajistí vám sklizen celé vaSí úrody Nezáleží na imu je li obili
téWk neb lehké vysoko neb niké stoji li přímo neb je-li pulánuine a
nebo lží náš Internationul llnrvester vnzuť jiogeře a svfiíe je tt j:t
kékpliv ztráty Tím íníníme pojištěni víisí ňrujy
Champion Deering McCormick MUwaukee a Ofeborne vnza'e a ym
vůzky vždy zpíisobile jsou vvho'lriějví než kdykoliv dříve roku ctci
nilio k'ly knžilého lušle obilí jest potřeba Pamatujte na to až bniete
kupovali svňj vazné ]iro letošní sezonu Panmtujte dále že vazně vít
šíeb rozinérů uspoří vám priů Vazaé Š-Mtřevieovv jest lepši než Tmi a 1
jest lepší nřž Cti neb 1ti KuptA si největší jnký potitbnvati lni
dete a kupte nový máte-li jaké poi hybnosti o vykonnsti starého svého
stroje Nový ínternutionál Harvester vazař jest naprosto spolehlivý
našich (levalesáti olbo'k n piVs- !0Ooli niístní:h obeboilníků kaž
nář v této zenii múť obtíržeti rvihloil obsluhu pří koupí strojů
L nasic
dv farmář
provázků a oorav Cbeete-li míti váá nový ifroj íh vřas dodaný néiá-
tc objednávku u vašeho místního obehodiiika v íne eo nejkratiim neb
dopište si pro náš eenník
International Hařvester Company of America
(Incorporatfid)
CHIOAOO U S A
Ctirmplon Deering McCormluk Mlrwaukeo Osborno
t
í
t
i +
21 :: DOBRA ItAVA S 21
Vzorky X
Tato káva již od 10 října prodáváme za 21 centů nalezla '{
všude hoiné obliby pro dobrou jakost a výtečnou chuť Lep- 'C
X úí druhv kavv prodáváme po 21 a 26 centech libru
naší kávy zašleme zdarma na požádaní
Objednávky vyplňujeme od 25 liber výše a proti zapla
cení nředem pouze se zárukou když zboží neuspokojí mu
žete jo vrátit & obratem pošty obdržíte vaše peníze zpět J
hni Ifdípní i Vmíi knohviiské notřehv za eenv mírně -- v
j - 4 — i — - — --
PiSte si o eeny
Za solidní obsloužení a naprostou poctivost váto ruěí'e
Zvláště- krajanům v Nehrasco a okolních státech jest nema
lou výhodou objednat od nás pebof dovozné jest-nepatrné a
dodávka půriiěrně rychlá Pamatujte že ěím jest objednávka
vřtží tím dovozné přijde laciněji
OMAHA COFFEE MILL
' ' FRANK ŽALOUDEK majitel
1904 South 13th Street - OMAHA NEB
V tom samém obchodě dd roku 1905
H-H-W-W"M"M"M"M '! l"ť M H l"il"l-M' H !-H"I-H-i-H-W~K
j
í
I
Union State Bank
Roh 16 a Dodga ul
ČESKÁ BANKA '
Proti poStó OMAHA NEB
Základní kapitál $20000000
Vklady jsou zamřeny bankovním htátním fondem pro ten úěol za
loženým Ocítí úíeilníei ochotně a rádi obslouží České vé krajany a udéll
jim finanční rady '
F C HOEÁČEK předseda 1 M MIELENZ kantr
JAK HOEÁČEK mítitopředseda EMIL KAVALEC výp kasír
' kommissionáři dobytkem
Exchange Builditig StockYards Station
SOUTH SIDE OiMAHA NEBRASKA
- -
Jim jíi r tomto obchodu SO rokfi Ní vlaitoi fkuenot znalott
ve upojeni m líbuni které pro nat pracuji — maji Ul dlodholtos
zkoienott A proto mflžeU dflvěron m na vit polchnouti náto v řiti
Uhnili jítD 0 millionO dtJUni obratu olehodi4ho vwto době eoi do
vřdřuja l mMIcMÍ niajt ▼ nit dflréní i jno jim liiknH ij aej
tjW tuny U jako dbytka jet trh poskytovaly
i
t 1