ČAST REDAKČNÍ
EDITORIAL SCTION
POKROK
DNE 15 KVÉTNA 1918
V oznamování výstodek platí
Zkoste "POKRÓ K" nejdříve!
la Advertisment ResnIU Count
Try "POKROK" Hrst
K situaci na západním bojišti
filllll!llill!llllllllli:illll!llll!llllllllllllll!IIIIIIIIIIM
JAKKOLIV situace pro spojen
ce na západní frontě v posle
diúch dnech se znační zlepšila
nebezpečí tile náhledu vojenských
odborníků doposud neminulo n
velitdé flpnjfueekýeh vojsk musí
počíiuiti si opatrné ježto podob
ná pohroma jaká spojenec jol ka
la v oblasti Somme niobia' by mí
li v důsledku získání kanálových
příst n Višť ntóitci-kýnii sbory
značujeme-li výsledek bitvy na
Somme jako katastrofu máme na
mysli rozlohu území které spo
jenci byli nuceni vykliditi v dň
sledlfu čehož némeeké linie posu
nuly se značné blíže k pobřeží U-važujeme-li
ak o obětech jaké
nu oltář tohoto "vítězství'" Něm
eí přinésti museli pak jedná se
vlastněno katastrofu německou
neboť množství jejich ztrát neod
povídalo výhodám takto získa
ným ježto spojenecká linie neby
la nikde prolomena a stejně nedo
šlo k rozdělení armád francouz
ských od anglických o což hlav
ně se Němcům v tomto náporu
jednalo
Němci nalézají se nyní blíže ú
m{ Somme než nalézali e od A
miensu před dvčrna měsíci jehož
předměstí dostihli v desíti dnech
po zahájení útoku dne 31 března
Kdyby zdařily se německé plány
o dostižení moře anglická vojska
nalézající se Severně od německé
ho výběžku byla by odříznuta od
francouzských a anglických vojsk
ra jihu Z toho důvodu uejvětším
problémem generalissima Foeha
je udržeti jižní část anglické
fronty přesně v místech kde ny
ní se' nalézá Němci útočící před
Amiensem nalézají se v postave
ní muže který snaží w uříznout i
větev blízko pně Anglické armá
dy na severu od Amiensu pak na
lézají se v postavení člověka se
dícího na této větvi Muž tako
vý musí zastavili pilu anebo slézti
s větve chee-li zabrániti svému
pádu
To je vysvětlení rychlého an
glického protiútoku před několi
ka dny po té kdy Němci zmocni
li se Villers-Bretomieux asi devět
mil východně od Amiensu Jaký
koliv větší postup Němců v okolí
Amiensu byl by nebezpečným V
případě krajního nebezpečí je nio-
Tvoto každá část severní linie
ve Francii je nyní tak vitální ~
Kdyby Němcům podařilo se po
íoupiti nějakých dvanáct mil JáUj
směrem západníi i na značníj í
části trontv anebo kdyby byli
schopni dostiluioiiti linie Aire-St
1'ol-Doullens Aiigliéané byli byl
nuceni vyklidili eelé francouzské
území severně od Somme a vvkli-
0--oviini lohoto uzeini pak spojeno
bylo by s největšíml obtížemi ba
bylo by tu i nebezpečí katastrofy
značných rozměru
Ovšem ani ústup za Somme ne
znamenal by že Němci vyhráli
válku Neznamenal by ani ?e
Němci docílili rozhodujícího ú
spěchu který sám byl by dosta
tečnou náhradou za přinesené o
běti Je sice pravdou že zlráta
Dunkirku Calaisu a Boulogiie
značnou měrou by stěžovala an
glickou dopravu jyžto jmenova
ná města jsou velice důležitými
základnami a opěrnými body a
vedle toho v Calaisu Angličané
zřídili obrovité industriální pod
niky aby nebylo nutno veškeré
potřeby dopravovali přes mořskou
úžinu Ale Ilavre a Rouen zůstá
vají důležitějšími třeba ne tuk
pohodlnými anglickými základna
mi a jsou ještě jiné přístavy již
ně od Sekvany kterých bylo by
možno použiti
Vyklizení tolioto území třeba
dosti rozsáhlého neznamenalo by
také vydání ničeho co je vitální'
pro existenci Francie Bylo by to
těžká rána neboť znamenala by
vyklizení bohaté a krásné -krajiny
a zbytků uhelných polí v oko
lí Lensu ale současně znamenala
by zkrácení linií spojenců kteří
pak v budoucnosti nebyli by vy
staveni takovému nebezpečí jaké
mu jsou nuceni čeliti nyní Tako
vé vyklizení ale nepřivedlo by
Němce blíže k vítězství po kte
rém touží
Kdyby na sklonku kampaně v
roce VM Němci nalézali se v ka
nálových přístavech a urmádj
spojenců za řekou Somme situace
válečná nebyla by pro Němce zle
pšena ježto jejich reservy byh
by vyčerpány ztrátami kdežto
spojenci získají potřebné reservy
pro kampaň příštího roku v Ame
riky Němci nebudou míli žád
ných reserv pro příští rok neboť
NA POMOC POLfiCE
je
XV JAN 1
p ' ř -i ' -(
K ti 4 y 5 X XTÍ-
ifaběnka Laura fíozdaiva Tur
czynowiczová organisuje polskou
legii šedivých samaritánek po
mocnou to orgunisaci při polské
armádě zřizované ve Francii Na
obrázku našem spatřujeme ji v u
rilťorme této organisace
HISTORICKÉ POŽÁRY
zne že Angličané vyklidí celý rhlívají nyní k itíu firf: ft
r tinncte epvornn cul ísimitim a 'lt- t
pádně od přítomné fronty Pra
víme žc jeuouí v případě krajní
ho nebezpečí neboť situace není
doposud takovou aby tak značný
ústup činila nutností Ale pro
blém ústupu anglických a belgi
ckých armád na jih od Somme
byl by značný s ohledem na po
měrně úzký pruh půdy nalézají
cí se mezi pobřežím a přítomnou
frontou jakož i s ohledem na ne-
Jak k vrchu pověděno mtup ten
to proveden byl hy jonora v pří
padě krajního nebezpečí Spojen
ei jsou připraveni udržovali pří
tomnou svoji linii a ve vhodné
chvíli zahájiti protiofensivu kte
rá mohla by nejenom připraviti
Němce o všechny jejich zisky
před Amiensem ale současný mo
hla by odstranit! nebezpečí hrozí
cí kanálovým přístaVům Klid
snoicneck-í-cli vňtfň rr :„'
chistateic sítě železnic v této oblá- při jcdnfinI 0 í
mezispojinecké válečné svrchova-
mi jetnna železnice veuouci z
Boulogne d(ť Calaisu a odtud do
Amiensu dala by se použiti k to
muto účelu ježto železnice z Dun
kirku do Amiensu - nalézá se již
pod ohněm a nepochybně není
možno jí již používati na několi
ka mílích nedaleko Ilazebrouuku
Nebylo obtížnějšího a většího
problému ve válce než přestěho
vání anglických sborů z úžícího se
území jež nyoí udržují Po do
stižení Amiensu nalézali by se
Němci o málo více než 10 mil od
fdané vody kdežto 'Angličané a
Belgičané na seVern byli by více
jak I(Í0 mil od jmenovaného' mě
sta Obrazně řečeno muž nalézá
se dalekona větvi a je příliš Vel
kým mužem než aby mohl se ry
chle pohybovati
Anglické posice zlepšují se jak
blíží se k moři ježto jHida tvoří
svah směrem východním a všinv
nalézají se za spojenci s výjim
kou Ajniensu vitálního bodu li
nic Nicméně se zlepšením půdy
t jíro obranu nedošlo by současné
ku zlepšení komunikace a další ú
stup od Arrasu anebo mezi Arra
sem a Ainiensenl přivedl by želez
nicí vedoucí od Dunkirku na do
střel německých děl Vedle feto
železnice která částečně nemůže
být i již nouzí vána -Angličané ne
mají jíně severní anebo jižní že-
Icznice vyjímaje té j'ž vede po
dél kanálu z Culaisu k ústí Sony
me Po teto linii veškeré potřeby
a válečný materiál bylo by nutno
doprzvovHti v případě ústupu po
novén německém pohipu k Dun-kirk-Amiens
linii
ué rady v minulých dnech y zá
rukou že byla již učiněna opatře
ní aby Němci nemohli se dostati
dále v takových místech kde ú
stup spojenců mohl by znamenn
ti ohrožení celé severní linie spo
jenců Linie před Amiensem musí bý
ti udržena a generál Foch je pře
svědčen že udržena bude Nes
chopnější vfldci pověřeni byli ú
kolem obhajování nejvitálnějších
bodů Situace po několik dní a
nebo i týdnů může býti napjatou
nicméně není dalekou duba kdy
bude rozhodnuto jakou naději
mají Němci na zdar svých odváž
ných plánů
Truchlivý obraz spáleniště hi
storického města Remeše v sever
ní Francii vylíčený korrespon
dentem amerického tisku vyvo
lal oprávněné rozhořčení proti
moderním Hunům jichž sběsilost
nezastavila se ani před takovou
nádhernou stavitelskou památ
kou jakou byla remešská kathe
drála Zničení Remeše města tak
bohatého na stavitelské památky
středověku jednak dělostřelbou n
jednak požáry je jedním z nej
smumějších zjevů přítomné vál
ky nicméně celá řada jiných sta
vitelských památek v různých čá
itech Evropy zničena byla požá
ry způsobenými zápalnými stře
lami I ruská bolševická revolu
ce vyžádala si několik takových
obětí a litovali dlužno zvláště zni
čení některých starožitných bu
dov v Krenřlu v Moskvě
'inodernim hranicemi'' a teprve
novější itobě bylo vyhrazeno pnV
uými píedpisy pokud se týče im
pregnování kulis n jiných rek vi
sit jakož i zřízením pomocných
východů přivodili změnu Jak
vtlkým byHo nebezpečí požáru v
divadlech dřívějších desetiletí vy
chází na jeVo z uá-dednjíeilio pře
hledn
Ud r 1 S7 1 do 1870 bylo zničeno
ohiiěin í)(i divadel od roku 1877
do-1882 161 od roku m do
m celkem -215
K nejo-uJnéjším požárům diva
del náleží požár vídeňského O
knižního divadla 8 prosince 188J
při kU'réin zničeno bylo 384 lid
ských životů Také velmi blaho
dárné působilo na zmenšení po
žáru divadel zavedení elektrické
ho -Květla jakož i zmíněné již
iinjirégiiování stavebních látě!{ a
divadelních potřeb Vzhledem 1
tomu je zajímavou okolnost že již
Arehelaos vojevůdce krále
Mithridata z Pouta (kolem r 101!
př Kr) učinil prý své dřevěné o
bléhací věže tím nespalitelnými
že dal je natříti roztokem kamen
ce Opět důkaz pro starou prav
dn "Není nic nového pod sluncem'-'
Požáry natropily v minulosti
mnoho škod i v Cechách a ve sku
tečnosti bývaly vedle morové rá
ny a válečných svízelů uejvčt
ším postrachem našich předků
Nebyly příliš řídké V XVI sto-!
letí v šedesáti letech počítáno od
počátku v roce 1Ó02— 1'62 bylo!
!ia př v ('echách počtáme-li jen
požáry veliké — na šedesát o
liňú! A není nijak jisto zda za-
prý až na Staré Město kde jen s
namáháním zabráněno 'požáru
R lóOli shořelo v ulici Flašneř
ské čili Spálené dvacet domů při
čemž prý židé "s pochvalou hasi
li" a "kat provozoval nějaké
zvláštní umění při toni avšak t ie
plátno nebylo'' -
Strašlivý byl požár v Mostě r
151 Ti Dle slov letopisee vyhořelo
celé mČíto třetí neděli v posté ve
dvou hodinách Byl prý veliký
vítr a v ohni zahynulo prý na
čtyři sta mužů žen a dětí a mno
ho prý se jich též utopilo na ú
těku z města ven branou neboť
niosl se pod nimi probořil Zprá
vy o původu ohně se různí dle
jedněch zapálila jakási žena
"smaží" něco v oleji" dle Leto
pisu zapálili mniši "ježto ryby
smažili "
Vůbec mnichům dávána
vina Na př v Jihlavě r Iň13 za
vinili prý mniši požár jímž zni
čeno 00 domů a zahynulo VÍ lidí
Oheú vyšel prý z kláštera domini
kánckého kde "mniši měli veselí
hovaly se nám
požárech té doby
zprávy o všech
Ohně ty vedle strašných ná
dedků hospodářských měly o
všem i dobrou stránku hygieni
ckou vyčisťujíee města od nahro
maděného v nich dle zvyku do
by neřádu a smetí1 Zbytek století
pak vykazuje počet ohňů daleko
větší ježto najatí turečtí paliči
zapalovali pět šest měst najed
nou Také století předcházející
zaznamcuás-á veliký počet ohňů
Není snad roku aby některé mě
sto nevyhořelo A často se stáva
lo že město vyhořelé sotva zno
vu bylo postaveno vyhořelo zno
vu Na př Hradec Králové v do
bě málo delší než sto let vyhořel
šestkrát! (R 1107 1416 1443
14S4 1502 1009 a 1536) Klato-
Ve spojení s ničením stavitel-J vy vyhořely od r 1520 do r 1586
skýeh památek v této válce jistýí dokonce devětkrát ! Jihlava v 38
americký list přinesl přehled hi-Jh'tech (od r 1513 do r 1551)
lili u druhého domu uštípli mu
prsty drune runy na Konce přivá
zali je u šibenice na provaz udě-"
láli koleni oheň n kázali mu aby
v něm běhal Tak mučili a hrdlem
trestali i jiné a mezi nimi jistě i
nevinné žebráky Že ňJ mučeni
vyznal 'na sebe každý co jen si
-ondi-ové přáli je pochopitelná
Nejvíce paličů najatých schytáno
bylo v Čechách kolem r 1594 —
Skoro všichni na mučení vyznali
že byli najati od Vlachů nebo od
židů V Nymburce na př t r byť
diyecn chodec (potulný žebrák)
Šimon llemzálek Ten vyznal na
mučení: 'Zde v předměstí kladli
jsme ohně žena má voluui uhlím
kladla byli jsme najati od Vlachu
v Chrudimi dal nám 10 kop: by
la žena má při šesti ohních a bu
de jináč mluvili a pískati než ne
často' uiekv kdvz se dostane v ta mi-
':ta'" Nešťastník byl po doznání
"kleštěmi trhán volejem vřelým
sk ropová u po páteři dřen a eo
pravit smrtí svou v ohni potvr
dil" Také cikáni jako jiní tuláci
n pekli nějaké družbanee kuchař) vůbec byli v době té zle proná
ukropil vody do másla oheň vzhfi-j sledováni
ru vyskočil" Druhý jihlavský i Aby se ohně uchránili hrozíva-
oheň r 1522 byl horší shorelofjii konšelé tresty pro neopatrné
eelé město až na sedm chalup O- nacházení s ohněm Ten u koho
hen zavinily měsťky jihlavské
Přišly prý k měšťanu Farkašovi
na víno uherské už k snídaní by
ly to ženy soukeriníkň a klobouč
níků některých Když se opily
oblékly prý se v mužské "vome
rály" pověsily na se zrcadla
chytlo pokutován i jinak trestán
Chrudimští dali r 1557 kameníka
Jindru u něhož chytlo a jeho po
druhyni dokonce pro výstrahu ji
ným upáliti ! Dle policejního řá
du Maxmiliánova z r 1570 měli
býti nepozorní hosté a služebníci
zpřevracely své kožichy na ruby jichž vinou oheň vznikl trestáni
nohy strkaly do rukávu a tak mo-hia hrdle Většinou však odnesli
taly se do lázně u České brány neopatrnost sousedé jen penězi
Odtud šly prý k jakési soukenici lou pokutou
nebo kloboučnici na taneček O
pilá hospodyně si lehla a nezku
šené děvče služebné když na její
místě vařilo vlilo prý vodu do
másla Při ohni shořelo eelé mě
sto a zahynulo 22 osob
V tuto dobu hořelo v Praze to
likrát že sváděli r 1523 množící
Z pokut kupovalo se nářadí k
hašení ohně potřebné Jinde za
e na př v Lounech zavírali ne
opatrné fiousedy do šatlavy Ta
ké bývali neopatrní odsouzeni za
ilatiti pohořelým vzniklou ško
du což bylo konečně nejrozum-
stoncKjen pozaru vzpomenuv i
požárů ve starověku Ze starově
ku znAme z' velkých a osudných'
požárních katastrof požár Tróji
Dianina chrámu v E fesu a Říma
m Nera Jeden z nejobrovstějších
požárů jež se kdy událypostihl
Londýn v září 1CGG Padl mu za
oběť celý starý Londýn ohněm
zničeno bylo 13200 domů a 90 ko
lelú Četní lidé ztratili svůj ži
vot při hašení Z novější doby je
zvláště smutně pověstným velký
požár Hamburku který zuřil po
tři dny od 5 května 1842 Dne 8
října 1871 vypukl požár v Chica
gu který zničil skoro 30000 do
mů a přes 100000 lidí zbavil pří
střeší fikoda požárem způsobená
páčena byla asi na 200 milionů
dollaru Neobyčejně velkou by:
la ztráta lidských životů jedině
dětí pohřešovalo se na 2000
K nejničivějštm náleží požáry
divadel neboť jsou pravidelně
spojeny - pokud se udají během
představení s neobyčejnými o
břtmi na lidských životech Ne
neprávem nazvána byla divadla
tejsi
io požáry na "influeneii z- božího j Občas prohlíženy také konštd
dopuštění" Lidé byli přestraše-J Jsou policií domy zda'se dodržují
ni a spali prý na ulicích Konšelská ustanovení Ve Stříbře
Sem náleží i známý veliký oheň j každý měsíc musil biřič všude po ''
malostranský jenž strávil zemské 'dicích volali ''aby ohně ehova
desky Malá Strana shořela tak-id" V Králové Dvoře už od ro
rka celá Hořelo od náměstí až kjku 1507 hrozili pokutou 5 grošů
Strahovské bráně k Písecké brá-j tomu kdo půjde s hořící loučí do
ně i v okolí sv Tomáše Také i komoří V Litoměřicích r 1530
sedmkrát V PraZe horívalo rok
?o rok r -" '
Při způsobu stavby měst není
divu žc při požáru nevyhořel jen
jediný- dům ale že lehly' popelem
celé ulice ba-celé čtvrti a nejed
nou i celé město Na př r 1442
vyhořelo půl Strakonic "z neopa
trnosti dětí jež pražmu pálily"
Čtyři roky na to vyhořela Jaro
měř úplně r 1462 vyhořela polo
vice Mýta (133 domů) r 1484
celý Hradec Králové
V Praze r 1502 chytilo o veli
konocích na Poříči a ohni padlo
v oběť devět domů také prý na
Starém Městě některé domy chy
taly A kouře z požáru bylo prý
tolik že lidé chodili prý po Pra
ze jakri zmámeni Hned rok na to
shořelo na Malé Straně na 60 do
mu hořelo od staré šatlavy až do
lů k Saskému domu u Mostecké
brány všecko Po druhé straně
hořely všecky domy až k rathou
zu a odtud až k sv Tomáši V
klášteře u matky boží ir Saského
domu suorel krov tabule a var
hany Rozpálené šindele lítaly
podhradí chytilo Hradčany celé
shořely S nimi shořel i starodáv
ný "hrad sv Václava" do zákla
dů krom Černé věže a Daliborky
Mnohé písně vzpomínají této udá
losti Tento požár naučil venkovské
konšely opatrnosti Z té doby zná
nro hinoho sklepení na venkov
ských rathauzech kde ukryty by
ly truhly s "majestáty''
R 1559 vyhořel takřka celý Tá
bor takže Ferdinand I viděl se
uuěeua odpustiti Táborským vše
cky platy a berně na šest let "že
hroznou nešťastnou příhodou za
příčinou zlých lidí skrze položení
isnesla se rada že každý smí mí-
'i "dříví pivového" jen na jed
no vaření kdo měl více pobráno
mu V Litomyšli jež také mnoho
ohněm zkusila nařídil r 1564
hejtman Ilaugvic jménem vrchno
sti že nikdo nesmí míti dřeva
"přes šlus'' dřeva pivovarská
aby se svezla na rynk neb před
dům teprve 4 dny před vařením
Sena tiemělo bý-ti v domě víc než
věz" slámy ne více než 4 mande
le Předpisy se ovšem nedodržo
valy Často vznikaly též ohně ve sla
dovnách proto nařizováno již v
polovině XVI století stavětí
ohně na několika místech větší díl "'hvozdy" v sladovnách klenuté
města domů bran věží tolikéž Velká péče požární policie vě-
MlSTO KDE NÁMOŘNÍ SÍLY SPOJENCŮ ZABLOKOVALY PONORKY
lil II
M A
Na obrázku nalem spatřujeme éát hrázf v Zebnigg9 scéně nedávného néjez-ftj nímofnícji si) spo
jneft ktré zablokovaly něrawkí ponorky potopením starých křižníkft v ťistí přístvníh# kanáh
nástroje nákladné skrze kteréž
jept voda do města vedena byla
shořelo"
Hlavní příčinou toho že se po
žáry ve starší době tak rychle ší
řily bylo že většina domů měst
ských byla buď celá ze dřeva ne
bo žc střechy aspoň byly kryty
šindelem Krom toho bývaly do
my v krovech prňjezdě a ve dvo
rech plny sena slámy třísek dří
ví a jiných věcí snadno zápal
ných "
Příčiny požárů bývaly rozmani
té: neopajtrné zacházení s ohněm
zločinné zapálení jednak pro lou
pež jednak ze msty nebo i z pří
čin politických Také vojáci ča
sto i neopatrnosti nebo i ze své-
ia1a arvóli1i 'PqTX tval ahi is1mi#i?
luil &upuuiit i Ulily Vtělil 1
žebráci často prý ze msty pro o
depření almužny nebo noclehu za
ložili oheň Hrozil-li žebrák vy
pálením sousedům často i hrdlo
ztratil pro výhrůžku obyčejné
však propustili ho na závazek že
se v obvodu městském víckrát ne
ukáže'
Zmínění paliči Turky najatí
kteří V Čechách řádili od počátku
panování Ferdinanda I byli-li do
padeni bývali hrozně trápeni —
Tak jihlavský nádenník Darabáš
jenž r 15Í8 zapálil v Jihlavě na
40 domů a dle něhož i jinde na-
íývény požáry jichi příčina zl-'
tíla nevysvítlcna "ohni Barabá-j
Šovyíúl" když byl zajat mučeni
na iWipci a před radnici kleSt5
i rrbáo "na obou prsiu" pak
vedli po do ulice kdo prvn oheň
byl založen a zde mu prsty utr-
nována komínům Kdo měl v do
mě svém děravý nebo chatrný ko
mín propadl pokutě až kopy
grošů
Záhy nařizováno aby každý
hospodář v domě svém jednu stří
kačku (ovšem ruční) žebřík kon
ve na vodu "sekyru kládní" a
háky připraveny měl Také mě
ly býti pohotově kádě s vodou ze
jména v době velkého horka vě
tru o jarmárce nebo jindy kdy
v místě bylo více dzích lidí Lec
kde také uprostřed obce měli sou
sedé "louže" v nichž nadržena
voda pro případ požáru
Všichni sousedé byli povinni
kouati noční hlídky aspoň v do
bách dokud nezřízena zvláštní
požární policie Když vypukl o
heň šturmováno zvonem Někde
též troubeno Také udělovány pe
něžité odměny těm kdož první
přijeli s vozem hasit Na př ve
Slaném r 1565 kdo první přijel
měl obdržeti 5 kop odměny dru
hý 20 grošů třetí 15 grošů
Také cechy bývaly povinny po
máhati při hašení I na př praž
ský cech malířů byl povinen cho
vatí nářadí k hašení a na zname
ní zvonem přiběhnouti a ostatním
sousedům pomáhati
"EXT
SAVE iE