v i
Strana 8
POKROK DNE 15 KVĚTNA 1918
i '
A
1 1
1
r t
nriii"iwL- ínrk'
4j
ř
NAPSAL K V KAK
T-r
S r
'"Co so já inu namluvím: Ho'-' A t Manča jo maličká u olinutá
cliu raáMi pak rozum? Léia ti u-[— - a tuková bvala veselá
tikají a podívej sc t h ihIíI? na na-j lťhaje vidci optt ten vyjev
seho Marijána bude s tebou jakijjjouž dávno a dávno udál se vzadu
o ním ba hfttV protože ti takový: na zahradí- Stál kapsy májo na
vcjměnck tatínek udělat neiniže ! dit' padaněnty a Kačka i Manča
nae fiuilijf lio nesnese nic jsrbová vavaly so a stromy Jak jio
plátno" Jnich mířil chechtaly se až m ohý
"To máte trápení" i-ekl Miri
ján "A je dobrák hoch že nemůže
být lepího pod nebem pomySle
ní by udělal práci pol rukama
bere pro vodu koro jít nenechá
dříví snese ve chlévě všecko ob
stará v polích všecko odedie ale
ženit ne Pořád jen říká : Proč
mne maminko tatínku nenechá
te? VViyť se snad každý nemusí
zenit! Všecko vám udělám a za
tím doroste Jozífek ožení se dá
te mu chalupu a nás ostatní vypla
tí Nadarmo um říkám: Pro pá
níčka hochu co pak myslíš — než
Jozífek doroste! Co pak nevidu
jak se táta plouhá a já že e ani
ohnout nemažu? Ale to má hned
zas svou : Vždyť vám jxmdám že
všecko uděláni"
Mariján o tom už slyšel a po
slouchal jen na pfd ucha ale při
posledních slovech sestřiných se
tiše zasmál a prohodil: "Tak se
mu nechce — nechce —
"Neehee a nadarmo mu říkám:
Podívej se kdyby na nás přišla
nemoc nemůžeme ani spokojeně
oči zamknout Kristina zas k nám
běhá abysme jí i pretenci y
platili — a já se jí nedivím už je
kolik roků vdaná má taky tři dě
ti a peníze pořád nedostává ze1'
hubuje všude jim to vázne a Yt
ša ženit ne a ne!" A 'Manřa ař
bylo na ní patrno jak ji ty staro
sti sužují musila se usmát i
líLitochleb5 se zas oženil dávní
— a vás nechce — " usmíval se
ilariján
"Nechce — když prý nemohl
dostat eo chtěl tak radši nic Vífi
to má pořád ještě v hlavě tu 01-
mckovu z Vlkanova tu Filnmé
nu Inu taký se mu nechvím —
tři roky jí nadbíhal a chodil jako
vrtehlavj' Alo co mřls dělat —
se tréma stoikama si ji vzít ne
inohV nrtitož:? bv nás bvl Tnnw1
opustit — a to VáŠH neudělá Sta
rý Olinka bv mu j? takv jen tak
nedsk a kde -paV bv holka ěeka
la aš se náš Jozífek ožení ta to
tak nebrala' jako Váša Vzsla si
toho kreiHio n? někdo u TToři"
a má nž kolik dětí — ale nás Vá
ša pořád ještě na ní nmlf a ženit
ne a ne A kdvbvs věděl hochu
jaké by rnoh' udělat štěstí I Je n
nás ta Maerarka vdova ženská
zrovna kvše ehalnnu má jako kle
— chtěla bv ho hned oěima ho
zrovna polyká ale toto!"
Manča sedíc ohnuta všecka tím
šeplavým hovorem oživla a oběma
rukama rozkládala
Mariján seděl mlčky a hleděl na
cíchu Sestřina rozprávka motala
se mu v hlavě a nevěděl co by
řekl -
"Co říkala Kačka?" po chvilce
ptala se Manča
"Kačka? Co říkala í Poěke jme
— co pak říkala No — mnoho
dření a starostí!"
"Myslím že teď budou nirzu
tosii ale já bych nerada začína
la"
Mariján nerozuměje neodpově
děl "Ař si Litochlebovi dělají jak
rozumějí mají na to lepší pova-
hu Maminka má ty dvě stovky
na živnosti ale jednou se nám
zmínila že mA ještě sama nějaký
groš — Litochlebovi snad k vůli
tomu něco zářnou ale já se bojím
táta je pořád maroda a pro rripe
takové věci nejsou" '
Zamlčevši se za krátko pokra
ěovala: "Přijď se k nám taky po
dívat třebaže nás je v sednici ja
ko na jaře v kotoi housat"
"Až nebude tolik co dělat"
"Jen přijď vždyť nemusíš vše
cko sám odtahá' máš už taky lé
ta Utíká to — utíká — no -buď
Pánembobem a neplač není to nž
nie plátno!" a pohladivši opět
'hratra po hlavě shruena odf-uva-tala
Mariján seděl jako ornánwi
" Ty ke mně přišly myslil si Jin
dy neríhodilv a takhle nepovídaly
To ony povídávaly mamince a teď
maminka není tak přišly ke mně
bály — — Tt ď jsou obě takoví
staré a naříkají si obě Litoeble
bíí má už tři dět a Váía ne a nc
se ženit Vdova by ho chtěla a má
všeho — la Filomenka má už ko
lik dětí ale Váša ne a ne lak mi
to víeoko vypovídala — jako ma
mince Usnul hlava krátkých řídkých
iia špiěkáeh šedivějících vlasu
klidně ležela na polštáři bíle a mo
dře pruhovaném Na nízkém Jo
le rozrytém třemi tmavými pru
hy leskl se mu potný nádech Usta
měl pootevřena a vylétal mu z
nich krátký ostrý ehrupot podo
bající se tomu pravideluému hr
kotu a hvizdotu starých hodin
Zdilo se íotu že sám jde přes
dvůr do fínf ke "kuchyni" Ze
vchází do komory kde na prkně
leží maminka Viděl jak prostě
radlo k záhybám těla přiléhá Od
kryl malou Šedivou hlavu ležící
na tom holém tvrdém dřevě Dí
val se na ni upřeně a konečně jako
ráno pohladil jí řídkěbílě vlasy
iemné jako nejměkčí koudel Sáhl
ií na ěelo a zase cítil navlhlý ja
kýs chlad Stál o díval se na drob
ný jako zkamenělý obličej A tu
se ta víčka její zvolna počala roz
vírat a modré za vlhli oči upřeně
zadívaly se na Marijána Pořád si
myslel že e ty oči mireí ještě o
fevřít ale teď když se otevřely
'ňstal jako sloun Matčina pra
vice počala se hvbati prostěradlo
"letělo s prsou hlava uklonila so
stranou ruka natahovala se k sv
noví a maminka promluvila: "Tak
nojď Marijáne!"
Cítil jak se inu stáhlo hrdlo —
chtěl vykřiknouti namáhal se seč
byl ale marně chtěl eouvnouti
ale nohy jako kořeny zarývaly se
run do podlahy — napínal svaly
aby ty nohy vytrhl — vší silou se
namáhá! — a íkubmiv sebou prud
ce t — široce rozevřel oči z hrdla
vydral sc mu chrapot a Mariján
všecek se třesa vyskočil z postele
a pevnýma nohama postavil se na
podlahu
Nevěděl kde je zamotal se a
se musel chytiti postele a usednou-
ti na pelest
Rozhlížeje se světnicí pořád je
ště viděl mrtvou matku a slyšel:
Tak pojď Marijáne!
Ucítil že rná skráně plné stu
deného potů a honem se rukávem
utíral V tom pohleděv do okna
viděl že k němu jde hospodyně
Nebyla tak zamračena jako jin
dy a sotva veíla ptala se vlídně:
"Spaťs!"
"Trochu jsem spal" odpověděl
ale díval se jako zmámen- tváře
měl tuze červené a oči plné světla
"Tuhle ti nesu buchty ale jez
přeci kafe ti tu stojí jak ho při
nesla" domlouvala stavíc na stul
hliněný talířek se třemi velkými
buchtami Byla jen v kartounee a
lopatky tuze se jí Špičatěly
Podíval se na ni jakoby ne ptal
co povídala
"Něco ti je?"
"I ani nevím" a rozpačitý ú
směv zase měl na tváři
Sedla si a velké tmavé oči její
zdlouha rozhlížely se Bedničkou
"Musím ti to trochu vybílit a u
mejt" pravila jako z myšlenek
"Ale prosím té co tak koukáš!"
a 'Tóna se usmála
"To se mi něco zdálo" pravil a
rukávem přejel ěelo
"Holky ti anad tady trochu hu
čely — nef"
"Jen se tak povídalo"
v Tóna zdlouha zakývala
"Pořád naříkají Kačka zvlášť
Když ona pořad nema dost — ti
mladí tam taky mají živobytí! Ta
ky' jsme tak bylí kolik roků živi
ale naši přec tak nedělali Bůh ví
kde e tomu Kačka nau&la — z
ruky nic dát neche a jenom hnbu
je že dětí přibývá Hanba je to
povídat — už i mladá musí u ní
spát v sednioí Lojzík Litoeble
bem v komoře"
Mariján kýval ale neposlouchal
"Co pak já nemám starosti t Já
vím že leckdo řekne že jsem zlá
ale kdo pak si má zpívat když
myslí jak tii dcery vybude Mál
ka je už splašena a dlouho-H pak
Toni a nedoroste? A člověk by rád
víem pomohl Jako tuhle Májce
— no chce ji ten Pejohu bylo by
to pro ni štěstí ale kdo pnk ví
jestli to zmůžeme stuří chtějí moc
dají mu to čislé nechají -d jen
co nevěsta pHuese a komu pak to
jednou 'dají nežli mladým? Ale
druhé přece okrást nemažeme"
Když Mariján ještě neodpovídal
Tóna vstala
"Ty buchty netuch jako kafe'
domlouvala vlídně "a lohni si a
pořádně se vyspi do večera je
dlouho Kdybys dnes nechtěl hlí
dat šel by táta dáli Pánbíčel
zejtra hezky jako dnes můžeme
seno brát domů Táta se teď chy
stá vyjednat fuuus půjdou s Lito
ehlebem — Kačka má starost aby
jí nic neušlo!"
Konec povídala již mezi dveřmi
Mariján přistoupiv ke stolu srk
md si studené kávy a uloupnul
sousto buchty Přistoupiv ke kam
nům shýbnul se aby nalil do mi
sky: sotvaže zarachotila v poli
ci zašramotilo a nmaucka již se
protahovala dvířky
"Tak pojď pojď" bručel když
se mu otírala o nohy "To jsi se
neposlouchala viď přišly holky
všecky — Kačka Manča Tóna
— " ale mihl spustil pláč — "je
nom maminka nepřijde už ti ni
kdy uenalrjc — už taky jsem
sá'Ji!"
Hrdla nad kamny tloukla kří
dly kukrovala chechtala se ale
Mariján ji neslyšel Klečel opřen
o lavičku a slzy jako hráehy pa
daly mu na zem
III
Když v úterý ráno manželé Mó
rovi mrtvou panímámu vynášeli z
komory do síně Mariján oblečen
již do nedělních kalhot d čisté
košile ale ještě bos stál pod scho
dy na půdu a pozoroval smutný
ten výjev Otevřenou rakev po
stavili na připravenou lavici víko
opřeli o stěnu a v hlavách rozsví
tili svíčku šli do světnice
Východní slunce otevřenými
dveřmi házelo do síně proudy záře
jež rozlily se na podlaze i po stě
nách ale k rakvi nedosáhly ta by
la všechna ve stínu
Přicházely hloučky vesnických
dětí jež stavěly se kolem rakve s
pozorovaly nebožku některé by
ly ve svátečním jiné jen tak jak
doma pobíhaly dvorem
Mariján nice maje sepjaty še
ptal si Otčenáše a hleděl na matči
nu hlavu jejíž líce byla jako z
vosku
Po chvíli volala jej Tóna do
světnice
Shrben po špičkáeh vešel do
dveří a viděl že se všichni strojí
"Poslouchej Marijáne ty budeš
hlídat viď?" vlídně vítala jej TÓ-
na
Ulekán upřel na ni zrudlé oči
"Inu myslím si že ti není zrov
na kale — sotva se belháš — "
"I to já dojdu Tóna" pravil
bonem
"Vždyť jsi se včera na louce
zrovna motal — co pak myslíš že
jsem si tě nevšimla?" povídala dobrácky
"To jen když se ohnu — ale já
dojdu" hovořil a ustrašen patřil
s jednoho na druhého
"Nechte ho maminko jen ať si
jde já budu doma — je to taky je
ho maminka!" přehazujíc si bílou
sukni přes hlavu odvrácena ke
stěně přimlouvala se Málka
"No tak — no tak — Málka to
uhlídá" radostně hlásil
"Ta toho uhlídá!" prudčeji vy
jekla hospodyně" jen ty zůstaň
doma modli se za maminku a v
neděli si sběhneš na hrob!" dodá
vala mírně a vlídně "
Mariján chvěje se stál zachmu
řen "Ale já přec půjdu Tóna a po
tom poletím domů — když umřela
taky jseín u ní nebyl!" zvolal roz
hodněji a v tváři zardělý čelo ma
je svraštělé hleděl na sestru
Ta chvilku mlčela vzpomněla
si na výčitky sester Že Marijána
poslala v sobotu hlídat a co by asi
říkaly kdyby ani na pohřeb nosl
"Inu když teda eheeš pojď s
Pánembohem!" pronesla již lho
stejně a 51a do iwlničky
Mrii£n se usmál a vida }c se
niií Málka obléd1! zakýval
chvátal ď výminku
Tóna přitlumeně mluvilo v sed
ničce s mužem :
"Ani nevím mérr-li tu holkn ro
chat doma"
"Pro mn a tn mne — " odvětil
lhostejně
"Ty jsi starostlivý otec
Jubilejní cesia Ludvíkovcu
T
PRO ROK 1918
Iowou - Nebeskou - Kansasem
1893
Čtvrt století českého drama-:-
tického uméní v Americe -:-
1918
Oranha Kat Sokol tíů 12 kvétniv NcMe
Siutti Omahfi NArodnt síti 13 května PouluU
Trafice u Machň 11 15 května Útrrý Středa
Crčte Til Jed Sokol 1C 17 května " Čtvrtek pátek
MlUlgan Central Halí 13 10 20 fcvítna Sobe ta nsrtiíe ]ioiuW!í
Cuba Kaa ZČET síň 21 12 května Útorý středa
Wilber Wilber Op House 23 21 25 !:fi květ Čtvrtek pút fob nod
Bralnaid ZČBJ níů 27 28 29 května Pondčlí úterý stícda
Bruno T01 JcJ Sokol 10 31 května Čtvrtek p'tck
Omaha Tel Jed Sokol 1 řerynn Sobota
Eoiith Omahax Národní síň 2 června : Nedělo
Sclmyler Janeček Opera House 3 4 června Pondělí útorý
r
T
V
Ord ZČBJ mil 6 fl 7 června
South Omaha Kat Bokol 8 června
Omaha Katolický Sokol 9 června
Dodge híů Div druistva 10 června
Howclls Národní eLň 11 12 června
Clarksou ZČBJ sin 13 14 15 16 června
Středa čtvrtek nátek
Sobota
Neděle
Pondělí
Úterý Bllla
Čtvrtek pátek sob neděle
suina tady nebude tof vím proč
sehláií" - :
"1 delej jak rozuuul— j mat
ka" -
"S tebou je taky pojednáni!"
broukla a vrátivši srt do velké svět
nice -pravila Málce aby tedy zfi
stala duma —
Mariján ve výminku se dostro
juje usmíval se radostné
"Vida jak se mne ta Mílka n
jnltt! Kdyby bylo po Tónině mu
sel bych zfistat doma ule ta holka
hned se hlásila že bude hlídat Ó
eo pak Málka to je holčina! Jen
aby jí dal ránbfih siěstí že má
člověka trk ráda Podívejme se
na Tónu už zas by mne ani na fu
nus nepustila — ale dobře to ta
holka řekla: 'y to taky jeho ma
minka!"— Vesničtí pohi-ebníci stavěli ie na
dvoře přátelstvo scházelo se w
světnici
Ilyli tam želejovští i oujzdečtí
a piátelě vdálenějáí hovořili má
lo ale bystře se pozorovali jak je
kdo oblečen
: ilariján vysel z výminku teprve
když přisel pan páter do Živnosti
nešel zavře v iíů z ustal přede
dveřmi a těkal pohledem mezi
kroužky vesničanu polosvátcěnř i
nedělně oděných stojících tu v
plné záři sluneéiiť
Když muzikanti spustili v Ma
rijánově sedničee vrzla dvířka u
police a kočka bystře vyskočila
poposertsi proti oknu povznesla í
hlavu a upřeně hledíc do okna po
sloúchala Potom vyskočila si na
stul a zase upřeně zírala na dvůr
Hrdlička se v kleci plaiila tloukla
kudly a zase prudce kukrovala
jakoby hudbu chtěla zakřiknout i
Pohřeb se venku seřadoval 7i
křížkem postavily se ustrojené- dě
ti potom muzikanti a zpěváci pan
páter v černém plnviálu s bílými
stuhami: máry s přikrytou st fis-
u poa m všoupmua nyia f ur—r~~— ~— — " — nnmn w
kcv neslo šest sousedu potom Ín j laasafia
přátelstvo a druzi se přidávali !g
Klanuet zapísttl muzikanti snu- 1
stili zpěváci začali "Miserere" a
Ska!oudčin 1'uuus sel ze dvora
Na záspi stála Málka a ruce ma h
jíc na prsou sepjaty zardělfma o-s
čiiaa pohřeb vyprovázela Když iijfj
3íirijan zasel za stodolu a jenom i
hudba zpěv a dupot pronikaly dojí
prázdného dvora sedla na lavičku laj
u síně a dala se do tichého pláce J(S
Xa dvoře bylo chvíli mrtvo !a
Vlaštovice jež krčily se ve hiiíz-a
dě na trániě u chléva prve čiřiká- g
jíce rozletěly se jasným vzduchem 'fa
po nich ím hřúdé ozvaly se filcpiee 1
Dod3e Bifl Div druistva 17 června Tonděli
Wahoo Opera Hvuse 18 19 června Úter etloda
Weton Opora Houbo 20 21 června Čtvrtek pátek
CZXY MÍST KA PLAKÁTECH— rOKHAČOVÁNÍ CESTY rOZDÉJI
'V
r
HU1IWII JJIHUMiO
Česká osady v slunné Louisianě !
Chcete vědetí jak rostou a hmotně i hospodářsky po
kračují? Pakli ano dopište si o podrobný a věrné illustrovauý če
ský spisek pod adresou:
Southern Colonization Company
P 0 EOX 741 ALEXANDKIA LA
írftll fe H H 17 13 I
ii ei _ — na ii c ti — m n ri
i miw i? ví! u mimu t
i 1 rj m u w w m u m m— m tm mm m mruM n mt r-i
II II B I D B la II V I 1 11 BlfllEtlHMnHB Ú
komraissionáři dobytkem
Exchange Bjiildius StcckYards Statičtí
SOUTH SIDE OMAHA NEBRASKA
i
Jsmo již v tomto obchodn 20 roka Vnlíe vlastni rkuícnont s ioalo?l
ve ípojeiit o ailami které pro nás pracují — maji tti dlouholetou
ikuk-uoxt A proto uiůíete dfivřrou ee na ní spolehnout) nftm vřřiti
Učinili Jmíio 6 uiillioflft dollaru obratu ob'lioduíto v tito úohi eol du-sví-línje
že zatílhtelé mají v nfa důvěru a že jtme jim takali j nej
lyUi ceny ta jaltoat dbytka jež trh ponkytoval
íepiym vzdušném vinny íc zvu-i
ky pohřební hudby hned se ztrá
cely hned opět silněji zazvnVlyi
a mezi ně stále stejně jednotvárně
vrývnl se kvil vesnického zvonku
t Mňaucka po odchodu pohřbu je
ště chvíli dívala se na dvftr potom
přikrčila fce na okno a začala dří
mat Také hrdliee se upokojila a
stojíc na bidélku o jedné noze hla
vičku pohroužila do křídel
Síariján hnědý sosák maje &i
po kolena čepici nesa v ruce Sel
shrben a hleděl k zemi névšímaJ
si vesničanu kteří stáli před eha
Ippauii a baráky a ruce majíce se
pjaty pozorovali pana pátera i o
statní průvod
Ten prošel dědinou dosti spořá
dán ale v Síru polí počal se rozpty
lovati v menší hloučky známých
již přitlumeně rozprávěli Jenom
když tetka zvonice jednotvárně ří j
kala Otčenáš sborem súčastnovalii
se modlitby do níž mísil se Ševel
LIVE STOGÍÍ NATIONAL BANK
Eoh 24 a N ulic'
Vuše úspory v našem spořitelním oddělení jsou
úplně bezpečny
Pod dozorem vlády Spojených Států
Členem Federálního Reservního Bankovního Systému
Celkové jmění $800000000 U nás se mluví česky
€3
Zaloien roku 1894 I
JOS BL1BS zakladatel FRANK E BLI88 ífdltel
komlfllonáři živým dobytkem
SOUTH OMAHA
Dobře n 6m vyplatí budete-U ob-hodovati naái firmou
Nuím Čechem Henry Doležalem jenž a Frank E Bliíaom prodá
vají hovězí dobytek a Biu MeAflanwm za ]Kmocí Wn Borce již pro
dávají pranata bude va dobytek prodán dobfo a opatřen dobře V dví
jej poílt-te ua: HLISS & SON
mladého bujného obiř? i zpěv sk ři- wiBíBnSfffltllEElBBb
van&v jenž ve výai se třepotaje
plným hlasem trylkoval Lesy stá
ly v plném jasu a luka voněla se
nem
! fPokračování)
Zachránilo život — "Mohu dů
věryhodně prohlásit!" píše p
John Arneut z Merrill Win "že
Dra Petra Iloboko zachránilo ži
vot mé manželky byla nemocná j
po dlouhou dobu a zdálo se ze jíj
nic nepomůže Když začala užívá-'
ti tento lék stav jejíse počal lep-J
šiti a lepšil až byla ňplně zdráva j
Od té doby nebyli jsme nikdy b'zj
IJoboka: jest to lék k užívání pří
jemný a udržuje člověka v prvo
třídním stavu"
KdyŽ vše jiné nepomohlo zkus
te Pr Petra Iloboko vhk pro?
vyčkávat!? Těkáním e nic nezí-j
ská a mnoho mftie být i ztraceno'
!Sení to lék Kďárniekf' ale oby-j
čejný časem vyzkoušerý bylinný j
lék jenž jo dodáván lidem přímo j
z laboratoPň Adresa: br Peter:
Fahmey & Rong Co Chíeso Til
— Advertifiement
Mí 7Í I o H$t§! - Zaplaťte až se vyléčíte
' I I ti Wn '"""' p4 Vrf rWíí tlimi lila
A Ld 1 1 U- tím Ul rrjllllsl MdUbT f krt 14
0 OřTriiw nnrujliU otmm IMni rtilorďuna
4ur mha Jln aapinel pcuatMtk ta iMpouiltl V
Utml Mílii ru t tmitiím eKptíIÍ kurý ] ptíjti pm ottOoitui liiliiá pm{ w uiU1
dokul imaaeat ami nUftu ťllt ti pro kulbu o Bwttlnlrh BrRvxwh m Jméii t Hatím
olm ifot nol 1040 rylilk)l:lrt Mi kleti trii trrtlt Tjlíítrvl
Dr E K TAKUT 210 Bee Bldg OMAHA NEB
r DVOŘÁK prodavač vepřů — JOE FLOOD prodavafi dobytka
Tel: 80 3780 Tel: 80 1072
AI POWELL prodavač ovcL
Dvořák Commis8Íon Co
Telefonujte neb piSte oim obdržíte bezodkladnou otyoví ď
Telefon: 80 C07 — Boom 217 Exchange Bldg — 80 Omalu
Tímto oznamuji rfmm Ittnfm ttarjm 1 novým pHíniveím íe vlMtnírn
HOTEL "PRAHA"
který jéet flplnfi enovn rypnven TÍÍm mitrntm iaHenlm rtami de
korován a kde krajané ravfUvfil do Omahy naleznou nyní f Adnon ob
Iulm a pobo-tlí to iwjVj5í Chntni jíjla $ pravé íeetcé kuchyné %láy
váf nepokojt O pHwjů míítalth i venkovních krajanů octiví zS'14
JOSEF PIVOŇKA
Bob 13 Wllllaa nL
OMAHA VEBSASSA