Strana 4
POKROK DNE lii KVĚTNA 191
POKROK
PUBLISHING CO
Tjdávl
FOEBOK ZÁPADU
a místní vydáni
v Crete pro Suliue okres Ncbraska ve
fVhuyler a Clarkson pro okres Colfax
Kbraka ve Wiluon Kas pro ítát
Kanas v Olar RnpMs la pro ítát
lowu v St Paul a Minneapolis Mino
pro stftt Minnesotu a r TyniUll 8 D
pro atitv South a N'orth Dakotii
Předplatné: '
Tro Spojené Státy $200 Pro Kanada
$260 Do Evropy $300 rocn6
Zásilky peněžní lčjte2 se pomoci pe
něžních poukázek (Money Ordors) cx
pressnícb poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bifuk
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujeto-li své přestěhováni udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí byti sluSné psané
ber úmyslu někoho osobnS poSkoditi a
podepsány plným jménem af jii má
byti t redakci utajeno anebo s dopi
sem uveřejnSno
AMERICKÝ TISK
O MASARYKOVI
Chicago Evening Post napsal v
redakční ěňsti:
"Chicagu dostane m: cti a výsa
dy pohostiti muže jenž si zaslou
ží obdivu všech lidí kteří milují
spravedlnost a svobodu Tomáš
Garriguc Masaryk profesor praž
ské university učence státník a
patriot přichází k iiňui s posel
stvím jež vyslechneme s ncjhlub
ším zájmem a úctou Profesor Ma-
snryk čelil smrti pro věc nejdraž
ší jeho srdei — ueodvislost české
ho lidu a osvobození jejich slo
vanských bratří kteří jsou dosud
poddanými vlád centrálních císař
stvL Když vypukla válka opustil
Rakousko v přesvědčení že jeho
užitečnost byla by rychle ukonče
na uvězněním neb něčím ještě jako fritové na mrtvých n raně
Příležitosti příjezdu vinice čes
ké revoluce profesora Masaryka
použily chicagské velké žurnály k
zmínkám o českém odboji Jsou to
vesměs články které upozorní na
národ náš širokou americkou ve
řejnost a vyvolají zájem o naše
snahy Uvádíme zde některé z o
něch projevu :
Chicago Tribune na redakční
straně pod ohlaveiiíin "Pozdrav
Prof Masarykovi" napsala:
"Až bude psána historie této
války bude obsahovati některé
krásné kapitoly věnované roli již
hrály Čechy při poražení pruské
ho imperialismu Cechy (Bohemia)
míníme český lid národ který po
staletí udržoval si svoji morální a
kulturní neporušenost ačkoliv ob
klíčen byl nebezpečenstvím a ne
přátelským nátlakem Podívejte se
na mapu a poznáte že zeměpisná
poloha Čech s Německem na se
veru s Uhrami na východě Ra
kouskem na jihu vesměs-sousedy
toužícími po moci povídá jasnou
historii tohoto nepřemožitelného
národa Málo kteří vědí jak duch
Čechu amerických přispěl k tomu
aby štvanice nepřátelské byly úpl
ně zaraženy a aby věrnost naší vě
ci povzbuzena byla mezi přistěho
valeckým naším obyvatelstvem —
Málo kteří dovedou si představitij
jaké odvahy potřebovali Češi do
ma aby se postavili proti rakou
ské tyranii a vedli boj za českou
samostatnost A dnešního dne čc-
ské vojsko bojuje s Italy a jedna
z nrjdůležitějších válečných kon
ferencí pracně konaných v Kíuiě
podáví slib sblížení italsko-slo-vanskélio
jímž může býti odstra
něno balkánské nebezpečenství
příštího míru spíše než čímkoliv
jiným več naděje byla skládána
'"A proto ve významném oka
mžiku Amerika -vítá českého via-
Mence Masaryka Tento učený a
nebojácný vůdce unikl z Ruska
když německý vliv jej tam proná
sledoval Spojené Státy mohou si
pokládati za čest íi tento vlaste
nec sem zavítal — Přináší nejen
nejnovější správné poznatky o si
tuaci Ruska ale zároveň znalost
rakousko-ulierských a balkán
ských spletitých otázek což bude
míti velkou cenu pro naši vládu a
veřejnost aby si utvořily správ
ný úsudek o událostech a prová
děly správnou politiku Od pro
puknutí velké' války byl vyhnán-'
cem z vlasti ale při tom neúnav
ným pracovníkem pro věc fcpojen
(ců Američané nevědí že poslední
rána zasazená Ruskem Německu
halič ofensiva pod Brusílovem v
červnu roku 1917 získala značnou
část své tily od československé ar
mády sestavené profesorem Ma
sarykem ze zajatců fírusilov pro
hlásil 'že líto muži opuštění zrá
dné Rusy otrávenými bolševis
mem bojovali takovým způsobem'
že svět by měl padnout! na kole
na před nimi' Češí v počtu 120
000 jsou připravení bojovati zno
vu a mnozí jíž bojují proti Něme
cku Amerika vítá tohoto velkého
muže a vůdce udatného českého
lidu Tomáše íarrigue Maíaryka
Věříme pevné že uycú Američany
bude se cítit i jako doma"
horším kdyby otálel a v bezpečí
neutrální neb spojenecké půdy
pracoval bez únavy k vítězství ná
rodu spojeneckých proti kaise-
rům Stává dvou důležitých a za
jíuiavých polí vědomostí v nichž
profesor Masaryk jest expertem
Zná Rakousko-Uhersko ve všech
jeho dějinách intrikách a politi
ce zná jeho poměr k Německu
zna jeho sílu a slabost zná úlohu
jakou hraje v záměrech Pruska o
světové císařství Jest na čase a
by Američané poznali pravdu o
duální monarchii a llabsburkáek
jest na čase aby byli vyvedeni z
bludu který je sváděl k nadějím
že Rakousko může bvti od svého
pána Němeeka odděleno: jest na
čase aby poznali že v Ceších a
Jihoslovaneeh máme přátele kte
ří na ni mohou pomoci bude-li jim
dáno povzbuzení a pomoc kterou
potřebuji A druhým polem v
nemz profesor Masarvk mluví s
autoritou jest velká chaotická
Rusie Přijel právě z Ruska —
ne co pouhý cestující povrchní
pozorovatel událostí a poměrů je
muž zůstává jejich význam záha
dou nýbrž co muž jenž zná rus
kou duši ruskou povahu a je obe
známen s historickým pozadím
které osvětluje události dnešního
dne O těchto předmětech s nej
větším zájmem vyslechneme toho
to muže heroického ducha a nc
všednícji duševních darů Budeme
poučeni a potěšeni Chieužané jsou
si dlužni jej vyslechnouti a jsou
povinni věci kterou representují
aby mu vzdali čest"
Chicago Journal přinesl redak
ční článek nadepsaný "Thomas
Masaryk" ve kterém se praví:
"Chicago uvítá zítra jednoho z
nejúetyhodnějšíeh hostů jež kdy
přijalo ve svých zdech Tomáše O
Masaryka neofficielního velevy
slanco neuznané české republiky
Přichází z tvrdého ale plodného
exilu v Rusku a doufáme že po
byt jeho zde v Americe bude je
ště plodnější a že vzácný host zů
stane zde až nadejde čas kdy se
bude moci v triumfu vrátiti do
mů Masaryk jc revolucionářem a
státníkem v jedné osobě Je slou
čením Mazziniho a CavouraRa-kousko-uherská
vláda počítá jej
mezi svoje nejsmrtelnéjší nepřá
tele Odsoudila jej k smrti v jeho
nepřítomnosti uvrhla do žaláře
jeho dceru pro zločin že je dce
rou jeho a propustila ji teprve po
rozhořčených protestech neutrál
ního světa V Moskvě loni na pod
zim za bojů když se anarehistie
ká bolševická vláda dostala k au
toritě rozšířila se zpráva že Ma
saryk byl zajat v jistém hotelu
bolševickým vojskem České plu
ky v ruské službě se o tom dově
děly a ihned si probily cestu na
příč městem odrážejíce červenou
gardu na právo i na bno a spě
chaly na pomoc svému hrdinovi
Masaryk je velkým vůdcem sta
tečného a těžce zkoušeného náro
da jehož důležitost v otázce svě
tového míru daleko převyšuje je
ho početnost Buď nám srdečně
vítán!"
delší část nynější celé jarní ofeu
sivní kampaně nejruřivřjSí a nej
úpornější boje odehrávaly se po
dél britických linií Víme že de
sperátní boje o posici ve většině
případů bojovány mezi britským
a německým vojskem Víme že
pobíjení Němců bylo širší den ze
dne naproti britiekýni liniím a že
zde neochvějně nepřetržitě a ta
ké nemilosrdně řidi! déšf kulí a
bojováno bodáky
My neznáme ztráty Francouzů
v téže periodě poněvadž jejich
válečná kancelář je neuveřejňuje
jak cmí kancelář hritická — Ale
pakliže předpokládáme 2e týden
za týdnem v oné periodě Fran
couzové měli nsi polovinu ztrát
MAJÍ NYNĚJŠÍ BOJE SKU
TEČNOU CENU PRO NÉMCE?
Cena kterou Německo platí za
nynější svůj postup dosazený
yard za yardem na půdě zbroceňé
krvi svých vlastních lidi může bý
ti posuzována dle zpráv o britic
kých ztrátách Tyto zprávy vyka
zují že v posledních třech tý-diicr-h
Angličané ztratili 38860
důstojníků a mužů V posledních
čtyřech týdnech přesahovaly ztrá
ty 43000
Jakou cenu ve zmrzačených tě
lech a ztracených životech Něme
cko již musilo záplat iti půdu
dobytou když ztráty na fctraué
Britu Činí více než 10000 mužů
plut ztráty Francie ? V tomto" o-
karužiku neudává e jaké jsou
ztráty Francie My víme íe po
nyeii a paKJizc dále přijmeme
správnost německého tvrzení že
zajali velký počet svých nepřá
tel a jestliže konečně připustíme
že průměrné ztráty byly právě tak
zlé za šest týdnů jako za posled
ní čtyry shledáme že dohromady
uecuulo by to více uež 100000
ztrát britických a francouzských
v průběhu nynějšího tažení
Vrhnuvše své annádv do těchto
útoků po statisících Němci měli
nejen celé pluky ale celé divise
roztrhány na kusy v rozsahu 30
40 a dokonce- i 50 procent Něme
cké jednotky vyslané do akce je
den týden byly rozbity na kusy
staženy zpět vypraveny na pů
vodní počet a poslány opět příští
ho týdne auebo o týden později
aby podstoupily zase hrozné jat
ky rovnající se úplnému vyhlaze
ni Jatky ty byly tak ustavičné
a tak kolosální po dobu delší ce
lého měsíce že některé odhadv o
německých ztrátách byly nižší než
400000 a některé vystoupily až
na 600000
A právě touto cestou pohyblivá
obrana spojenců která nesnaží se
ani tolik udržet i půdu za každou
cenu ale spíše pobiti Němce úto
čící na téměř nedobytné posice ať
to stoji cokoliv provádí práei po
pravčího s hodinovou přesností —
A právě tímto způsobem pohvbli-
vá obrana tlíc všech známek bére
za Kazdy jeden život svui íenz
musí býti obětován dva životy
nepřátelské tři zde a čtyři do
konce onde v celku suad s prů
měrem dvou a poloviny proti je
dnoiuu z nepřátel
Mohou Němci kteří vše vsadili
na desperátní útok ten nynější
pokrafovati v placení této ceny
krýti ustavičně hrozné vydání svo
je! Jest pravdou že jich poplatek
smrti děje se již skorém čtyři ro
ky a kupí se v děsný celek a oni
přece neustoupili Dle jich vlast
ního doznání skorém tři čtvrti
millionu vojska pohřešují jako za
jatce od počátku války Jich padlí
boji anebo následkem ran do
stoupili počtu více jak tří niillio
uů a počet zmrzačených z části či
úplně jest ještě 'větší Ale za to
hoto prolévání vlastní krve své na
bojištích mohou brát i se nepřetr
žitě dále? Dovedou pakliže mar
notratné obětování ba hýření je
jich vlastní drahocennou lidskou
bojovnou mašinou 'přivodit vyčer
pání tak dalece pokud se týká
další ofensivy — dovedou pak —
donuceni k defensivě vzdoro vat i
spojencům tak jak tito kladli jim
odpor?
Patrně v tomto bodu spočívá
naděje a celý plán spojenců — u
smrtiti více Němců mnohem více
než oni sami njuzu ztratí přivo
dit ochromení svrchované něme
cké armády a po té udeřiti zpět
na uslabcnébo nepřítele k veške
rou silou kterou reservovali aby
utkali sc čerstvou silou s vyčerpa
nou slabostí
Pakliže toto leží v budoucnosti
pakliže to bude právě tak dobře
provedeno jak zosnováno pak je
vše dobře v severní Francii
CO VŠECKO SE PADĚLÁ
Není tomu tak dávno 'co v A
meríce často te vyslovovalo jméno
Dr "Willeye vládního dohlížitele
nad čistotou potravin Pod jeho
nátlakem přijímaly se zákony jež
jsou dosud v platnosti ale které
se budou asi mspendovati jeden
za druhým zúítanou-li válečné
poměry lakové jaké jsou — Dr
Willey působil v dobách kdy mě
li jsme všeho nadbytek a mohli si
vybírati' Ale my Amerikáni jsme
na tom ještě dobře a jsme posled
ním národem který by si mohl na
nedostatek fctěžovati- Hůře jsou
na tom na příklad Němci
Jeden německý htatídik počítá
že od té doby co válka počala dá
no bylo do trhu asi 10000 rúznýoh
náhražek z nichž většina nahra
žuje potraviny Berlínský list Vos
sisehe Zeitunj? o tom nnpsal :
"Jen Afábel ví z jakých látek
skládají so tyto náhražky kte
rývh máme používali místo másla
vajec oleje masa kávy a cukru
Z počátkujeStě to ušlo ale výrob
ky poslední jsou příliš hrozné než
aby se mohly snášeli Tak ze su
rového parafinu vyrábí sc látka
jíž se má užívati ku smažení Po
jejím použití jen v Berlíně one
mocnělo přes 800 a zemřelo devět
lidí pokud je lékařsky zjištěno—
Husí sádlo nahrazeno jc sádlem
psím a místo vajec užívá se čeho
si co je zhotoveno z křídy a práš
ku do těsta1"
Z Finska bylo oznámeno že tam
vyrábějí chléb z mechu a dřevě
ných pilin s malou jen přísadou
mouky Než něco takového bylo
by snad lépe jisti trávu Mouka sc
všude padělá na výslovný rozkaz
vlád Přidávají se do ní jisté —
přísady aby jí bylo více Tomu
jsme mušli ani lny v Americe tře
ba že naše mouka jest neskonale
lepší nežli všude jinde Máme ale
přece válečný chléb a bezpšenič
né dny Nedá se to ovšem ani po
rovnali k válečnému chlebu ve
mnoha zemích evropských který
jest černý a nechutný a způsobu
je lidem íiemoce V Rusku stům
mnoho lidí na zánět hrdla a na
těžký katar žaludeční poněvadž
chléb obsahuje příliš mnoho slá
my a otrub které se strá viti ne
dají
V Německu a Rakousku jet to
lik náhražek že zdraví lidu jest
vážně ohroženo ačkoli jest otáz
kou nebylo-li by zdraví lidu hor
ší kdyby místo požívání náhražek
trpěl hlad Jeden německý profe
sor před nějakou duhou proroko
val že tyto náhražky vespolek s
nedostatkem usmrtí třetinu oby
vatelstva a na dosmrti zmrzačí o-
statiu Čaje se v Německu a v
Rakousku nikdy mnoho nespotře
bovalo což jest dobře neboť kdy
by byli lidé naň navyklí museli
by si nyní odvykati Místo něho
vaří se nyní sušené listí z revízu
nngreštu malin a j Také slupky
z jablek se suší a vyvarují Zabi
ly a kaštany se všude po Němec-
ku pilně sbírají Žaludy nahrazují
kávu z kaštanů tlačí se jistý druh
oleje I eikorka po všecka léta v
Německu a Rakousku tak hojně
užívaná stává se vzácností poně
vadž je nouze o látky ze kterých
se vyrábí
Ale bylo by omylem domnívati
se že snad jenom Německo s Ra
kouskem trpí Vážný nedostatek
mají evropské země všecky zvlá
ště takové které jsou odkázány
na přívoz z ciziny V Dánsku ze
mi slynoucí tak skvostným lulé-
kařstvím hospodařilo se v jiných
letech tak že se máslo za slušné
peníze prodávalo do ciziny a do
másí lid spokojil se s margarinem
Dnes není ani jednoho ani druhé
ho Dobytka ubývá následkem
nedostatku píce a k výrobě mar
garinu je třeba různých látek z
:iziuy Dánové pokoušeli se na-
hráditi kopru domácími boby ale!
když se to nedařilo používají ny-[
ní různých rybích olejů které
chuť margarinu ovšem nezlepšují]
Sůl jest velice drahá v zemích
skandinávských i činí se pokusy'
vyrábět i ji z mořské vody Chemi
cké procesy takové jsou známé a
le cena se tím nesníží nebol' vylu
čování čisté soli i tfk přijde dra-]
ho i
Vedle potravin jest pro Němec-1
ko a Rakousko nejtřžšíni problé
mem opatření látek oděvních V
tom ohledu pomohl nejvíce papír
jehož užívání chemikové pozdvi
hli v míře netušené Z papíru vy
rábí sc skoro všecko do čeho se
oblékají živí i mrtví Pro mrtvé
zhotovují se z papíru nejen rubá
še ale i rakve Pro živé jest ještě
neskonale užitečnější Papírem e
oblékne člověk od hlavy k patě
z něho ruá nejen oblek svrchní a-
le i spodní — ba i boty Jedny ně
mecké noviny píší o jisté dámě
která sc ptala prodavačky při
koupi papírových satú: "Dají sc
práti?"
Ano" odpověděla prodavač
ka "ale jen na sucho a žehliti je
nom na studeno" To jest hlavní
nesnáz h látkami papírovými že
tjesuesou vody Ale i to Ke pomalu
překonává V prvních dnech lidé
kteří vyíJi na ulici v šatech papí
rových bylí na tom zle kdyžse
přihnala íhia prška Od té doby
vsak oděv papírový nabývá důle
žitosti každým duem větší Látky
napouštějí -se rozmanitými tekuti
námi které jim dodávají trvalo
sti i dá se jjeh pomalu užívali za
náhražku za kůže na podešve bot
'c Vrati-hívi n-dívie konala v
výstava látek papírových i budila
veliký zájem Kalhoty n bluzýdo
práce upoutaly zvláště pozornos
svou trvanlivostí Praví so že spo
dní prádlo daleko není tak drsné
a hrubé jak by sc předpokládalo
Punčochy jsou měklvé a pohodlné
Papír nahražnje také dřevo v
průmyslu při výrobě nábytku Dě
lají se z něho i řemeny ku hnaní
strojů místo kožených a praví sc
že jsou lepší nežli ocelové i když
tolik nevydrží Profesor Worin
ředitel techniky v Saské Kameni
ci je tak velkým optimistou 2c
se domnívá Že Německo po válco
nebude 'potřebovali bavlny a ji
ných surovin pro své prádelny a
může užívati papíru tak jako do
sud Obuv vedle papíru vyrábí
se hojně ze dřeva a dřevěnkj při
šly během války znovu do mody
Musí-li se s ůáhražkami potra
vin spokojili lidé dá se mysliti
že je na tom hůře dobyt pk Ten
doslané zrovna jenom tolik aby
hladem nepošel a aby vydal to co
se od něho žádá Nedostatek píce
je zlý a proto se všude dobytek
pobíjí Odpadky obilí a různých
polních plodin kterými se krmil
dříve jsou nyní hledanou pochout
tou pro lidi a proto jsou domácí
zvířata na tom velmi zle Sláma a
rušené listí jsou takřka hlavní po
travou koní n dobytka Silná zví
řata to vydrží slabá hubnou a v
takovém případu prodají se na
jatky Jinak to ani býti nemůže
ČESKÁ KOLONIE V
REPUBLICE ARGENTINSKÉ
Jako všechny jiné kolonie i Ce
si v Argentině byli na sveiu mí
stě a při práei pro naše osvoboze
ní od samého počátku války Sot
va válka propukla sešli se na
schůzi kde jednomyslně se pro
hlásili proti Rakousku a pro boj
za naši samostatnost Resoluee
schůze otištěna byla ve všech čel
ných listech argentinských a tak
záhy bylo uvedeno ve známost vr
vílké jihoamerické republice po
stavení Cechů a jejich požadavek
osvobození z rakouského poddan
ství
J ak začala hned organisacnl
práce kolonie Dva spolky Tělo
cvičná Jednota Sokol a Českoslo
vanský klub více živořily než ži
ly v Buenos Airesu Jednalo se
nejprve o to probudili tato sdru
žení k životu a tak učinit i z nich
ueinna střediska pracovní Záhv
překonány byly obtíže jevící he
hlavně v nerozhodnosti oněch Če
chů kteří nedovedli se hned vy
ba vit i z předsudku naší mravní a
hmotné závislosti na Rakousku a
bylo třeba najiti pro Čechy opo
ry aby nebyli zahrnováni mezi
Rakušany a Němce a nebyli vypo
vídáni z práce v domech ruských
francouzských a anglických Češi
nalezli nejdříve opory u ruského
ministra Na základě záruk obou
polku a některých český'eh pře
dáků dostávalo se našim kraja
nům ověření jejich národnosti jež
jo chránilo před výtkami a důsled
ky bývalé rakouské příslušnosti
Záhy však se Ceši obrátili též na
francouzský konsulát a tam dosta
lo se jim opory nejoehotnější ne
jen byla jim vydávána dále na
stejné záruky vysvědčení české
národnosti a spojeneckého smý
šlení ale byly jim vydávány i pa
sy k cestě do Spojených íStátů
kam mnoho krajanů se vydávalo
Tak se dálo až do porušení styků
Spoj Států ne středními mocnost
mi Od této chvíle začal odepírati
kousul spojených htatu overovafj
pasy vydané francouzským kon
sulátcm Čechům ale na základě
kroků jež byly podniknuty Čechy
argentinskými i severoamerický
mi zajisté nedorozumění bylo již
vysvětleno a vyřízeno Rovněž an
glický ministr od dlouhé doby je
ví velmi přátelský zájem o českou
kolonií
' Časem přistoupilo se k založení
jihoamerické odbočky Českého
Národního Sdružení no nejen ú
středny v Buenos Aires nýbrž i
jeho odboček r jiných městech re
publiky Argentinské a v druhých
republikách jihoamerických kde
nebyla dosti velká skupina Čechů
jmenováni byli aspoň důvěrníci n
tak dnes všichni Češi sídlící v již
ní Americe jsou sorganisováni v
Jiráci pro nahi velkou myšlenku
samostatnosti
To byla v hlavních rysech vnitř
ní práce kolonie Práce vnější jeví
se v první řadě v rozsáhlé a velmi
užitečné akci agitacím jež jest ve
děna systematický Není událostí
v našem národním hnutí aby jx'
'í našich krajanů nebyly projed
náványv argentinském lihku píi
dubžitýeh zj-vech jiU podávána
memoranda na kompetentních i
stech a pořádány meetingy jit1
resoluee projdou vseim vyznačí
mi listy jihoamerických repubb
Mnohokráte sc sešla naše koloi
s obyvatelstvem bucnos-aircsskú
k slavnostem jichž výnos přij
i ni I '
uai z pravidla ve prospecu nas s
dobrovolníků vo Francii a z nh
poslední z 15 července byla ok-
IIIUU i:i-nnij-juiivuu#nfiuii uindiin
štaci kde po ocipoieanim pruvj
du při němž náš český prapor!) T
nesen v první řadě společné s i
gentinským a francouzským i'
meetingu promluvil při veěernf
koncertu Francouz profesor De
barrates nadšenou řeč o našei
národě našem boji a o našich stj
cích česko-francouzských Rozun
se že také propaganda pomoi
brožurek jest vedena co nejhor'
věji Celkem vzato možno dnes i
ei že jestliže bylo před válkot
málo lidí v Argentině kteří ví
děli co je Čech je dnes málo těch
kteří by toho nevěděli
'Ale jako všude jinde i v jižu
Americe národní práco našich
krajanů byla postavena ua zákla
dě společenství slovanského Or
ganbiace česká se dála ve srozu
mění a v spolučinnosti h ostatní-i
mi koloniemi slovanskými Jestli
že kolonii ruské dali ráz spíše od
puzující oni ruští poddaní kteří
měli všude a vždy více srnějtw
než práva representovati slovan
ské Rusko jestliže polská kolonie
prodělávala v malém onen převe
liký rozvrat jehož obětí je dnes
bohužel celý polský národ našli
CeŠi stejnomyslnost a otevřené
srdce v četné a zámožné kolonii
jihoslovanské Styky ty byly už
pred válkou nyní však byly spo-
léčnými zájmy utuženy V jihoslo- t
vanské kolonii našli naši krajané
velkou oporu a se své strany jsou
zase Jihoslovanům dobrými a i-
činnými spolupracovníky '' ''" !
J1UL-
třeba '
ra- '
jc t
i
f
INFORMACE PRO
NAŠE DOBROVOLNÍKY
Jednou z bezprostředních po
třeb našich českých i slovenských
lobrovolníkň v Americe je nut
nost vědéti důkladně jak třeba
se opatnu hned z domova r
stu a pro službu vojenskou
nutno aby zabránilo se zbytečným
výdajům dobro volci i obtížím V
vznikajícím ' braním zbytečných i
věcí ssebou na dlouhou cestu
Na cestu stačí úplně jeden atar
ší oblek jeden pár bot které "sc í
hodí i zde k nošení muno službo i
výhodná je čepice zvláště na mo- A
ři Prádla vezmi každý "plnou 7
svoji zásobu netřeba ale kupova
li prádlo nové a suad mnoho Dvo
je ci troje postačí Ponožek (i
silnějších) a kapesníku (barev
ných) je dobřo vzít i dosti Něja
ký ručník útěrka ajobálka na no
hy jc též třeba Dobré rukavice
něíaké i nlátÁnó iu™t n-
šcuí pod blůzou bez rukávů a Uirtí
cel
Toilctní potřeby šicí náčiní
(znamenité jsou patentní stiská-
eí knoflíky) jsou velmi prakticky
uspořádány v tak v "toilet-
kits" které jc dlužno dobrovol
níkům vřele odporučiti 'I drob
ností nezapomeňte na kartáče (o-'j
buv i šaty) leštidlo na boty vaso-'1
línu angl náplast několik mýdel
do zásoby dopisní papír dva či
tři blokové sešity na poznámky
tužky nebo plnicí péro (kuřáci)
tabák a zapalovač Franeonzsl-ou '
tříručku a slovník nějakou českou
i slovenskou knížku a co možno
dosti čísel časOnisu našich nme-
— e
iecn i i '
Na lo nechť každý vezme s sp Ú
ou neco k udlu kousek rňmI
tuřímu nmpg rL-A ~4„ x ti
i krabičky koudertóovaného mléka
a kostového cukru Přijde to
velmi vhod !
Je-li možno přivézti více iluřiva
či četby nechť každý si příponu1- i
lul vrt nnlJL' " _ 1 i
evitan!
Naprosto ale af žádný nevozí
sem zbytečného neb nového šat
stva prádla a skvostu! Dobré ho
diijky postačí jinak jc vře ostat-
iu zbytečné ' '
Je dobře opatřit w vš-iní zď
vytčenými drobnostmi Zde jes
sice vm- ke koupi ale poměrně 'i'
mnohem dráže Je lépe tedy Jv)i %
opatřen vším pokud možno
incriikv!
Ccsk osl o vai i sk ý Vo je n s ký
Výbor v Omazc
AULftEAM
THEATLESS
po WMAm (utni
k 1 1
1
Y4
i I
—
MONDAY