rr
Odstrčétiy
POllOlKÝ ODRAZ XAPSATj K V RAIS
s-vrohniei
' 4 Koěka koěka ji sezore ! " drob-!
Uil VIKtMIU Mlťťia Ul VII11UIII
' Jen se opovai — jen se opo
važ!" hroži! tain na koC-ku Mari
ján a miaucka usednuvši klidné
hleděla na kamr:?
V tom frrr! hrdlička bez bázně
' snesla se mi oni a začala zobat
ale hned toho nechala a ťapala sed
lačkou Sama pHcupala až ke koč
ce a klof ! klořl jí do hřbetu klof !
Wof! do krku i do hlavy — a
mňaueka držela jen se krčila —
Když o tom děti navečer vypra
vovaly výminkárka dobrácky se
usmívajíc pravila: ''l už je taky
dětinskej! Mám tam na půdě tu
starou klec po homolkách musím
mu ji půjčit"
"Teď pro zvířata na vejměnku
zapomene- nám na krávy"
"I mlč Tonka ten nezapomene
jen se neboj !" —
V zimě když Marijáu přádal
pouštěl hrdlu z kleoe a sedě za ko
lovratem pozoroval eo s kočkou
vyvádějí
Cheehtalka klofala mňaueka se
kala prackou ale tuze loudavě než
s nadála seděla jí hrdla na hřbet?
a klichtala se i cukrovala Když
jim Marijáu hodil iroehu vařených
krup nebo v neděli jahelníku jed
ly spolu a třebaže se pokočkovaly
rozcházely se v dobrém
Ze statku chodili se un ně dívat
a dost se jim nasmáli
Ale jednou z jara v Marijánov
nepřítomnosti dostal se Honda do
výminku a vynesl hrdlu Ještě
dvěma kamarády uvázal jí na no
hu siíuru a pouštějíce ji sotvaže
vzlétla strhovali ji zpět
V tom přibíhal Marijáa Na
hlavě měl vysokou čepici z mla
dého temně zeleného írí urobe
nou: upletl j: pro Hondn a radost
ně s ní jechal domů Teď spatřiv
takové divadlo zlostně zavyl ní
do živnosti ten hlas pronikl
Kluci dostali až jim čepice sle
těly Rondová Také ale neunikají
ce skrčeni utíkali za stodolu
Za to Tonka vyletěla mezi dvéře
a hubovala: "Potřebuješ nám děti
otloukat lieúdáno pru hrdličku
máš ji beztoho radš nežli nás vše
cky!" Marijáu tiskna ustrašeuého ptá
ka k prsům dohře to slyšel ale ho
nem zaběhl d sedničky sífivou
Čepici roztrhal tam na drobné kou
sky Večer se ho panímáma ptala:
' Tak co hrdlička nckulhá?"
" I kulhá — div jí nohu nevy
trhli !" zamračen bublal
"Však jsem se tě u nás zastala
a Honda málem že od táty nedo
stal ještě jednou — ale v takovém
hle pádu je Tonka na jejich stra
ně No musK si lepší zavírat!"
Maríján přisvěděoval a z očí mu
svítily díky
Od té doby měla však zvířátka
pokoj
Marijáu ležel v posteli tonul v!
polosnu V levé půli hlavy cítil u-
stavičný jednotvárný šum vzpo
mínka za vzpomínkou obraz za o-
brazem prolétaly před zavřenýma
očima nned viděl tatínka hned
zas maminku a ty dvě sestry dlou
hou hubenou Kačku s rukama na
prsou sepjatýma i malou skrče
nou Hanču jak smutné hleděla do
s-iné tváře 'spíc1 í matky Kmitl se
mu hospodář jak řekl : "Xo tak !"
a zívaje Šel do síně i Tóna jak
včera škaredá šla po záspi A me
zi tím to pořád šumělo jako kdy?
vítr hraje na suchých klasech Na
jednou se do toho šumu vryl ostrý
vrzot dveří u síně
Mariján povznesl hlavu" a ote
vřel oči Málka právě vcházela
''Vida' tatínek povídal že jsi
noc na louce prospal a ty jsi za
tím ospalý tuhle ti nesu snídani"
Povídala to vlídně ale bez vřelo
stí ilálka byla velká jako matka
statná a kulatá: kaštanové vlasy
měla hladce přičísnuty kolem ši
rokého čela za uši a vzadu jí vi
sely dva silné rulíky Tváře mě
la jako bochánky pěkná růžová
ústa měkkou bradu s hezkým důl
kem a velké modré oči čistého hle
dá plného vábivosti Na sobě mí
la vlněnou sukní se životem zá
stěru a na rohou o půl lýíek ho
lý':h kožené střevíce na prstě
přivé buclaté ruky třpytil m jí
stříbrný prstýnek bez kaménku
ale vyrytými písmeny
Mariján odkopnuv
sctll na pelest
"I milá holka to jsem měl noe"
povzdechl a z pod víček podíval
se na dívku
"A ua babičku ji e jršté po
dívali nepřišel — to i Želejova a
z Oujezda tu budou jistě jako na
koni"
"Můžu?" tázal se a po vrás
kách rozlil se mu bázlivý úsměv
"Bodejť bys nemohl leží v ko
moře na prkně už ustrojená dali
jí všecko jak si to poručila a jak
to měla v truhle uchystáno Nej
lepší černé šaty má do hrobu a
všecko ostatní jak chtěla"
"Tak se půjdu podívat" řekl
srdečně a postaviv se trochu se
zamotal
"Ale ať ti to nevy&tydne" '
Mariján jda již sedniěkou roz
táhl ú-sta jako ke smíchu ale ne
zasmál se
"I ani choutky nemám — a tak
mě ten hřbet nějak bolí A po
slouchej Málko" již u dveří o
brátil se k dívce a chytil ji za ru
ku "lyla's u toho kdvž umře
la'" ''Nebyla žádný tam nebyl já
už v komoře spala a naši jenom o-
dešli zamykat ale když přišli zpá
tky zrovna dokonávala — obnesli
ji hromnlčkou a už jen několikrát
vzdechla"
Marijáu drže za kliku stál se-i
hnut a hleděl do země
Kukrúúú — kukrrúúú — ku
krrrúúú — chrau — Málce se klo
níc1 ozývala se hrdličko
''Tak pojďme!" pobídla dívka
Pešedše dvůr síní a hrbolatou
"kuchyní" vedle dveří do sklepa
vešli do nízké komory osvětlené
jenom polovičním oknem silně za
kaleným trochu pootevřeným Po
tmavých trámových stěnách viselo
tam plno šatstva všeho druhu pod
nímž stály malované truhly stará
jedna jarmara rozáházená postel
a před ní na dlouhém širokém
prkně bílým prostěradlem přikry
ta ležela mrtvá výminkářka Ma-'
riján jda za Málkou ohnut zůstal
ve veřejích Oči plaše přeletěly
tmavou komoru a urkvěly na pro 1
stěradle na němž celá postava
mrtvé byla patrna
Málka již byla u ní a odhrnula
poprsí
"Tak pojď dál — či se bojíš?"
Přišoural se tichými kroky a
skloniv se ještě více patřil na ne
hybnou tvář
"Že je jako když spí?" polohla
sem a měkce pravila dívka a smut
ným útrpným pohledem hleděla k
sivé hlavě
Mariján neodpověděl hlava se
mu rozklepala a slzy počaly padati
na podušku Utřev oči znova u-
pjatě hleděl na matku
"Takovou má maličkou hlavu —
a taková je stará — " zachrchlal
"I to se ti jen zdá je zrovna
jako když spí"
Marijánovi napadlo že mamin
ku dávno a dávno spát neviděl a
jindy vždycky měla šátek
"Má tak malinko vlasů" zajek
tal a spustil škytavý pláč
Málka přisvědčila a také si zá
stěrou utírala oči
Mariján přejel matce po tváři:
na ruce pocítil podivný ovlhlý
chlad Pohladil i drobné zahnu
té na prsou křížem složené nice s
řídké" vlasy uprostřed se stezič
kou udělal jí kříž na Čele na li
stech i na prsou a jak si šeptal
Otčenáš brada se mu klepark jako
za zimavého vichru Upřeně zíral
mrtvole na oči a čekal že začnou
se zvolna otvírati ale neotevřely
e jen uzounká mezera jíž vv
hlódsln běl oka stále stejně k ně
mu zela jakoby to oko chtělo ale
nemohlo
Mariján měl v té chvíli pevné
přesvědčení že jej matka tou štěr
binou pod víčkem vidí a čekal je
stě že polině íísty Ale ta byla
ne vně sevřena malinká skoro bez
retů
V tom mu to zas všecko bylo tu-
Te divno viděl že je to mnrnin-
H a přece run zas připadalo že
to není ona ona i je ve své sed-
nKe a že sem každou chvilku mří
že vstoupit
Dnpot na prahu vyrušil jej z
-všlérek rnezi dveřmi objevila se
TAna
"Tak jíž vidí? phudáeka tak
zticha usnula že bysme bylí má
lem zmeškali" stýskala přithuue
ní m hlasem a rohem íist?ry vytí
r&h si koutky očí
Mariján sjkavé úpél
"Kde pak bych si byla pomysli
la že tak najednou shasne taky
bych bvla pro tebe honem posla
la"
Mariján povznesl hlavu a zadí
val se ji do očí Ryly červené u-
plakaué Chvilku na sebe hledě
li jakobv si chtěli viděti nž db
srdeí
No vida myslil si Mariján by
la by pro mne poslala tak přece
jen není tak zlá n vidí to že jsme
bratr a sesira"
"Neptala se po mně?" těžce vy
plynulo mu ze rtú
Ttiiiá zavrtěla hlavou
"Prosím tě jistě dva dni už o
světě pořádně nevěděla všecko se
jí mátlo"
"Takovou má maličkou hlavu a
je taková stará — ne jako naše
maminka jako babička — " usmr
vaje se šeptal
Hospodyně slzío přisvědčovala
"Tak zas půjdu" pravil smut
uč a Málka mrtvolu úplně opít zrv
kryla
Doklusav na výminek opět ule
hnul Zamknuv oči mrtvolu opět vi
děl a stále tanulo mu na mysli ja
kou má maličkou hlavu n jak j
stará Byla to maminka a přece
to nebyla ta jež malá čiperná bě
hávala po stavení a nosila mu na
výminek jíst Ta živá byla vždy
jako viaštovička pořád se smáva-
la a švitořila: té mrtvé bylo troší
ček a tak tam ležela jako zkame
nělá Paiku maje na svrchnici na
dlani pořád pociťoval ten divný
vlhký chlad mrtvých tváří a ru
kou jež bylv jako z vosku a ne z
opravdových kostí a masa
' K nebožtíkovi tatínkovi také
přišel také ho pokřižoval a pomo
dlil se u něho ale tak podivno mu
to všecko nebylo
Mariján rozpomínaje se na otce
i na matku počal si plně uvědomo
vali co byli ten tatínek a mamin
ka Nikdy před tím tak plné ne-
tak nebere bvla odjekliva tako
vá"
Mariján polohlasně laitoál a
rakýval
"No ráda se podívám jestli
přece Tóna řekne: Tak holky
jsme sestry tuhle se po mamince
o všecko rozdílíme Ty jsi bratr
jm tak stranou tě toky nemůže
nechat Co pak to tu máj íi ka
tel"
"To mi Málka přinesla snídaní
— chodi mUto nníí maminky"
Kačka chladně pohodila hlavou
"Taky ji nepotřebujou tnk stro
jit — nevídáno že je ze živnosti
vždyť lidé vědí že jsou na to čy
ry a kapitálu že ještě mnoho ne
bude Naše holky se dobře vdaly
ale na všelijaké trety jsem peníze
nevyhazovala"
"Pane tuhle šla k muzice a při
šla se mi taky ukázat!" vypravo
val Mariján
"1 mluví s ní ten Pejchů — ale
aby se nezmýlili u Pejehft je tře
ba peněz a starý se starou nejsou
blázni"
"No Málka je hodná — to je
pravda"
Kačka opět chladně zakývala a
hleděla do okna
"Nono já jsem se ti tu usadila a
mám co běžet aby se táta zas vy
pravil s Mórem vyjednávat funus
Ji- to naše mniinka a zasloužila si
to Uiudas stará iu je tam taká
no teď to přijde na ná-s už má
me oba léta' "a utírala si oěi Při
stoupivši až k posteli ptMlával
Marijánovi niku
Usmál se a zvlhlé oči upřeně se
jí 2adívaly do tváře Plaše pohlé
dla oknem
"S Pánembohem — s Pánem-
bohein!" a třásl jí rukou
'Máme oba ty nice jako z ki-
mena A prnj se K nam taky po
dívat — přijď — přijdeš jednou
za rnk před posvícením s těmi ko-
láči Jsi už taky dost starý' a na
dřel jsi se dost nevídáno kdy j
odběhneš — co pak nernáJ vejině- j
tipk?" i
Mariján se stále jen rozpáčit"'
usmíval j
"Jen nřiiď — vždvf mv tě neo-i
chápal jak to všecko vlastně bj-pustímo Tak s Pánembohem!"
lo tady byl tatínek a maminka Kačena bvla už hodnou chvíli
tesÉ
mi
STAVA NADĚJE
pro nejvíce nemocného v Časném užívání
DRA PETRA
HOBGKO
lidní případ nebyl tak zlý iáJní nemoc Uk beznadějná nby
tento starý dobou vyrkouSení prostředek — poctivé připravovaný i
íiítých idravl poskjtitifcfch kořínka tt bylin — nebyl uúěUI duble
Revmaíkm nemoci jater ledvin nezálivnost zácpa s mnoho
jiuých neduhů dozuivá rychlé úlevy jebo u Jíví nim
Nrn! Ifkna IřUroickfn Poiiz irláílnt idutolf bo prodírají Pilt Bi
DR PETER FAHRNEY & SONS CO
2501-17 Waahlnston BIvd CHICAGO ILL
tV Etud dolití beta cla)
21
±
X
centů
libra
DOBRA KM £ 21
i
Tnto káva již od 10 října prodáváme za 21 centů nalezla
vSiide hojné obliby pro dobrou jakost a výtečnou chuť Lep
ší druhy kávy prodáváme po 24' a 2G centech libru Vzorky
naíí kávy znSlcme zdarma na požádání
Objednávky vyplňujeme od 25 liber výáe a proti zapla
ceni předem pouze se zárukou když zboží nennpokojí mů
žete je vrátit a obratem pošty obdržíte- va5e peníze zpět
Cflj koření i jiné kuchyňské potřeby za ceny mírně
Piíte si o ceny
Za solidní obsloužení a naprostou poctivost vám ruěí-e
Zvláště krajanům v Nebrasce a okolních státech jest nenia- vj
lou výhodou obidnat od nás neboC dovozně iest nenatrné a -C
dodávka poměrně rychlá Pamatujte že čím jest objednávka
větší tím dovozné přijde laciněji
OMAHA COFFEE IV1ILL
FRANK ŽALOUDEK majitel
1904 South 13th Street ' OMAHA NEE
V tom samém obchodě od roku 1905
měli tři holky a jeho to byly tři
sestry on byl bratr jedna je
Zelc-jovř druhá v Oujezdě třetí
tady — ou je také tady
Vzpomínal jak se ty holky vdá
valy jak s dětmi přicházely domů
a počal pociťovati že v tom eailěin
čase stál tady pořád nějakou stra
nou
Bloudě asi hodinu v tom vzpo
Hlinkovém polosnu probuzen byl
příchodem sestry Litochlebky
Lo pak ty leziá! ptala se
vcházejíc
Usmáv se neodpověděl ale posa
dil-fve na pelesf
Kačka byla vytáhlá hnědé
drobné vrásčité tváře popelavých
vlasů a přísných očí Měla již sta
rý černý salup zvonovitě sukně
černou navrchu bílé punčochy a
černé sametové střevíce
"Tak už nám maminka odešla
pravila tun svým hlubokým te
mným hlasem a sedla na židli
Mariján stále mlčel ale hlavou
šuměla mu věta Tak už nám ma
minka odešla
"HlídaTs celou noe viď — pta
la jsem se hned jestli tě k mamin
co zavolali Taky tě tam zrovna
včera nemuseli posílat dost jsi fu
jaktěživ tady naplahoěil Ale to
mu člověk rozumí byla by ti tře
ba ještě něco dala já vím že mě
la svého plátna a ledaco jeřtě jsi
beztoho jako žebrák a kdyby byla
maminka nepamatovala kdo pak
ví jak by to bylo s tebou býva
lo" Mírnila zvolna a po každé
větě se odmlčela
Mariján s počátku kale nepo
slouchal ale ke konci sestřiny řeči
se usmál a pozdvihnuv hlavy pra
vil: "Kolikrát za den sem přicu
pala" Litoehlebka očí upírají do okén
ka zakývala
"Musela — z naží Tonky se u
dělal takový divný mrzout — ja
koby za to někdo moh' Že Měr ne
měl tolik jak by si teď fřála Sa
ma si ho vybrala — a za to nikdo
nemůže že mají čtyry děti Už je
od ní celý ukřičený Jakoby jinde
taky nebylo starostí! Taky jsem o
bě dcery jen tak lehce neodbyla a
nevěsta přinesla až hrůza málo
Mohla bych taky naříkat mladí ní
mají rtihle třetí dítě ve stavení —
ale jaká pomoc"
Mariján ovlhlýma očima na ni
hledě rozpačitě se usmíval
"A v pak Maně a ta má tepr
ve Živobytí na to af tfi Tóna po
dívá Ještě že sí to naíe Manča!
Union State Bank-
Roh 18 a Dodge ul
OMAHA NEB
ČESKÁ BANKA
Proti poéti
Základu! kapitál $M000000
Vklady jsou zaručeny bankovním stútuírn foiultm pro ton íuVl za
loženým
Ctští úřednici oihol tié a rádi obslouží ýi-skf své knijnny h mlřli
jim fiHaučtií nuly
F C HORÁČEK přfd-ieda L M MIELENZ ksír
JAK HORÁČEK místopředseda EMIL KAVALEC vv-p K:iir
z baráčku a Mariján pořád slyšel
ten jednotvárný studený hlas ja
ko když řeže pilou {§
Položil hlavu zase přivřel oči !j
lTa je už stará" — myslil eii
"tváře má těmi malými vráskaini!§
jako rozsedané A jak si taky na jS
říká — chuďas No přišla taky o1
maminku měla je vřecky tuze rá j
da - A jak ke mně přišla — a zva
la! I co pak naše holky mne rnívn-
lyrády— "
Hrne" zarachotil a kočka vy
plíživši e z police loudavě přešla
sedničku: vyskočivši na stůl po-:
dívala se na hrnek s kávou a lehla i
si do okna Trvalo to chvilku než!
se pohodlně uvelebila potom líné
ospale mrkajíc pohlížela na dvůr
iissiweiHn
Ale dlouho si nehověla za něja
kou chvílí viděla ou jezdeckou
Maněn vyeházeti ze živnosti k vý
minku Hoiiem 'uskočila a uhá
něla do police
Manča skloněna v půli jako zlo
mena přiiUa až k Marijánovi po
steli a podávajíc mu ruku pravi
la třaslavě: "Chuďase!"
Usednuvši chvilku upřeně n
přímně pohlížela na brtra
"Tak už tady jsi sám" začala
lítostně a Šátečkem utírala si oči
Mariján opět sedě zdržoval pláč
— ale mamě hlava se mu rozhou
pala a rozákytal se hlasité Man
ča dojata zaplakala také
"Xo mlč mlč" šeptala a do-
sediii k posteli pohladila mu hla
vu —
' "Ani jsi u maminky nebyl viď
— no ona by tě už nebyla pozna
la" hovořila slabým sténavvm
hlasem
Mariján přestal plak&ti a zahle
děl se na ni
"Už prý žádného neznala —
no mela lehkou smrt Skoda je
jí byla velká dobračka a vSecky
nás mela ráda jeden jí všecko
mohl povědět se vsím si postý-
kat"
Chvíli mlčeli a hleděli k zemi
"A přijď k nám taky někdy
kdyby se ti zastfesklo vždyf jg"
bratr — I ji milý hochu je to
dření víude — ti nás je to taky
bída Táta je pořád nějaký ma
roda jen tak se tím životem pro
vleče a Váša se nárn pořád ženit
nechce — a ni mu je třicet"
Msriján přiavřdíoval
- (Pokračování)
kommissionáři dobytkem
Exchange Building ŠtockJYards Station
SOUTH SIDE OMAHA NEBRASKA
Jame jií v tomto obchodu 20 rokli X&fo vlastni zkuáeaoat a malost
vo íjjojeid ae Bilami které pro nás pracuji — mají tt£ dlouholetou
zkuenoRt A proto mCžste dflvřron se na nřis Bpolehionti cara věKtL
jame 0 mlllionfl dollaru obratu obchodního v této době eoí do
vřdínjo ie raaílatelé maji v nái důvěru a lo jmna jim tiaktli ty nj
ryíSÍ ceny aa jaioat dbytka jel trh poskytoval
Peské osady v slunné Louisianě !
Chcete rěděti jak rostou a hmotně i hospodářsky po
kračují? Pakli ano dopište si o podrobný a věrně illustrovaný če
ský sjisek pod adresou: -
Southern Colonization Company
? O BOX 741 ALEXANDRU LA
Dl
Sov (tting - 4 5 nebo 6 palců
T My ni upravujeme vlastni nH cypřiiory eribbing takovým zpftiobim
ý že kdyf jont hotov je támřř plný palw tlonSHiy Na prvřm niíté tito
í 6" cis 1 cypfiíova íencovka jeft přes joden paloc tlouňfky My z rií
4 nbřřeme jn tolik na jedufi straní sby ne zinkal hladký povrch a aby
jcňtti růstalo prkno sumo tlusKm Xeni dříví jťž by ne vyrovnalo ty
V pfiíi na cřibbing Je to jedno % nejtrvanlivějhícb a nojpeřnéjííťli a při
toui ni'jlcjAit:h prkin ku pHbijfni jffio se nerozStípno
ÍNccbť jisté a námi poíítite na iuiilt?riul pro cornerib pakli jto v
trhu pro toteo tohoto druhu Koumřjto fe my udáváme ecuu i dodávkou
ca uojbližíí v a 41 atauioi
1 O HAFER LUMBER COMPANY ' Conneil Rliifř Tnun
-A V-MW lWH4HIWil)'lfMflllfl'Hlill I 111 H 11 H 1-H-l t
Nejlepíím mUtenj k nakupování atavebnDio dříví jest
f česká dřevařská ohrada
jí Chicago Lumber Co I
ni 14 i Mirev til Omahi Rab Z
Ceití prodavaří Váa vždy ochotní a rzoml obalooii
H) M ♦ H A t"H"H H-H f i t MH-1' ! t 'l-M-t-M-1 1 H 1 1H 4-t ~
DVOfiÁK prodaTii TepřU — OB rLOOD prodavač dobytka
Telí Ho j6js jo2
'AL POWELL prodavač ovci
Dvořák Commksion Co
Tlřonujt ntfb jrlKU nim a obflriit bwdklarTnOT rtpwW
Telefon: So 607 — Boom 217 Exchange Bldg — Bo Omaha