Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (May 1, 1918)
f " -v Strana 6 1 POKROK DNE 1 KVĚTNA 1918 ! I ji "i: - i i i! " ví ' I 4 i O (Odstrčený P0110USKY OBRAZ NAPSAL K V RAIS ' ' kamny a starú předla si spokoje- Uť — le pokaidě když koťata sama jii všecko Žrala přicházeli známi a roznosili si je po Břczince nebo do vůkol nich dědin St ani zvolna sestarala Xa hívben střechy přestala se drápatí po bliváeh nelezla vrohěa ta na hruši panence přestala ji vá bit Nejraději hověla si na vrchu kachlových kamen anebo ve sta rěin krajwěi v polici již si dovedli! sama otevřít Pochůzky konala jenom z police až pod lavici u kamen kde kolik roku stávala hliněná miska její zřídka vyběhla na dvůr a prová lela se Ha slaninku Zhubeněla hlava se jí zmenšila kťtže odstávala a boky tuze vyění valy Konečně ke všemu do&tala kře Před oknem kmitlo se poprsí vesnické ženy ovázané červeným salupem na podlaze přejel stín ale jii kroky venku dodunívít ly Marijúnovu ncňaueku přinesl do Živnosti ještě nebožtík starý ška loud Jda jednou z trhu stavil sa v Oujezdó ve familiích u dcery Mán ii Když si o tom živobytí popo vídali a když všecky nářky vy poslouchal povídala Maněa: "Jak pak tatínku nechtěl byste katě? Máme ětyry!" "A proč buch nechtěl? Chtěl — kocour se nám beztoho zatoulal a myš nám zrovna minulý týden bochník nadobro vyžrala Když jsem ho nesl z komory na půdě byl mi nějak lehký ale kde bych si byl pomyslili AI doma skro jím vidím — jen pouhopouhá kůr ka zůstala a jak hladce byla ozo báňal" Budinka vyběhnuvši na pudu snesla kočiček plnou zástěru a jed na byla hezčí druhé když je pan táta viděl musel se hlasitě zasmá- ti jak i v té zástěře dováděly pře valovaly w mňoukaly a jaké mě ly krásné hlavičky s velkýma oči ma VSecky najednou drápaly se ke kraji zástěry a jenjen do světa Vybral si tu černobílou morák řezáč ani rezavěbílá se mu tak ne líbily "No tohleto bude mít naše Málka radost" liboval si "nesu jí taky za dva krejcary anerestn ale z toho zvířete bude lepší potě šení" Když navečer doma vešel do světnice Málka běžela mu od sto lu naproti "Co pak to máte dědečku v tom uzlíčku!" volala Neodpověděl jenom se potměši le usmál a sehnuv se rozvázal u zlík "I jemine — to je kůtě !" křiče la Málka "Ú-te ú-te" spustila i drobná Tonča a již byla od stolu na pod laze Pohrály si s kotětem celé dni a nadovádely se ve světnici i na dvo ře že se všichni nasmáli Když se s Málkou dvorem honili kotě chyt lo se jí za sukni a dalo se raději vléci prachem než by se bylo spu stilo když au konečně do písku svalilo prsklo otřásalo se a po škrabovalo že se Mariján ve vý minku až ohýbal smíchem Něko likráte si k nim vyběhl a honil se také kotě skákalo mu až k šosu pletlo se mu mezi nohavice a not ně jej poškrábalo' Ale Mariján řeholil jako Málka a skákal nemo torně jako malý kozlík "Koukejte na blázna starého!" ve světnici povídala Tonka a vši chni smějíce se zírali na dvůr Kdykoliv potom přišel do živno stí vždycky se nejprve podíval pod lavici u kamen je-li tam kotě a bylo-íi pohladil Když si časem podvečer usedl na práh výminku Málka přiběhla s kočkou a choval ji každou chvíli děvče za to od něho dostávalo rů žence jahod trávnic jako palec jež na pastvě u paseky pro ni na vlékal I do výminku si kočku přivábil a najedla se tam pokaždé že se potom jedva do statku plí žila Zdomácněla u Škaloudů úplně znala každý kout každou skulinu a obcházela stavení jako hospodář nebo hospodyně Vyhřívala se ns záspí chodila po hřebeně střechy plnívala se půdou prolézala sto dolu dostala se i do zamčeného chléva a do zavřené 'kuchyně' pod komínem V létě bývala pořád ve větru v zimě konala jenom něko lik denních obchůzek jindy hově la si na pei nebo pid kamny Od chovala kvir-erS Vofátka vždv eW mě'a íft v& píd schovaná niVdo fli potuchy neměl teprve kdvž prohlédla a v pelechu se jim už nelíbilo z ničeho nic v tlamě jedno po druhém snosila je do světnice Děti nemohly se dosti vynadivi ti že je těmi ftvfmi jehlákr nepro hdfi ft rerflVnnqnft Kdvž ! ebk" VftWf ve svřtníeí rThA a roWdělfl aará Rtí'a ih-hn prřeně je nA7ftrníj: jen Vdvž %e jí ro7piiRt!1oti zdálo příliš sta imtlívž řmflonkli a jen r nei horí'm přfnadg některé tlamou chvtla za nrho V podvečer ulehly kolem ní pod ce — Moroví manželé e všemi dětmi a s panímámou seděli jednou v po ledne u starého těžkého stolu tr nožového a ze společné mísy jedli kyselou polévku Žádný nemluvil jenom děti Krkaly Světnice byla plna slunné záře v níž tetelila se duhová oblaka jemného prachu Kajetlnou tichou jizbou proletěl drsný vzkřek takžo všichni rázem vyskočili Uprostíed podlahy na sluneční záři strašně zkroucena tloukla sebou stará kočka bolest ně kvičíc několikráte se překoti la a nohama hlavou i ostrými bo ky bila do tvrdých suků Stáli nad ní ustrašeni ale než promluvili kočka vstala plaše podívala se ko lem olízala si bok a tichounce ja koby s nic nebylo stalo šourala se ven přivřenými dveřmi mněla se jako hádě protáhnouti Výjev ten je později ještě něko likráte polekal ale konečně mu zvykli jenom že hospodář Mór ne jednou povídal: "Už je to zvíře staré k ničemu dobrému není a je nom straší mně se zdá že by bylo potřeba abych ji někam zanesl" "I ba — už jsi to mohl dávno u dělat!" přidala hospodyně "Ale- tobě aby vše-eko kázal!" Ale nczancsl jí přec i dále ho véla si na kamnech nebo v kru já Ifi a když na ni při pochůzce svět nicí ta zlá chvíle přišla snad sama snažila se odbýt: to co nejkratčeji a sotvaže se vzchopila honem utí kala z rány V neděli odpůldne když paní máma výminkářka jsouc sama je diná doma sedla -ke stolu vzala tlustý Nebeklíč jejž mola vlast ní její babička k© svatbě a po hroužila se do tiché pobožnosti kočka se pokaždé vyplížila z poli ce přišourala se jí k nohám uleh la chvíli předla ale potom dala mi do spánku Tak spolu ty neděle prožívaly a panímáma leckdy jí poklepala na hřbet a říkala: "Mi lá mňaucka už to s tebou jde s kopce ale jsou to taky léta kolik roků tam už hnijí ty ruce které té do živnosti přinesly!" Mlnaucka vždycky vzpříčila hřbet hlavu obrátila k panímámě a zamroukala Někdy k nim také přišel Mari ján ve dveřích pozdravil kývnu tím a úsměvem sedl na lavičku u kamen hřbet opřel o kachle a ne mluvě vyseděl hodně dlouho roz hlížel se světnicí upíral pohled do okna ale nejvíc© zíral na mamin ku jež se u stolu modlila — Jednou na jaře po poledni ho spodyně Mórka přine-sši poslední plný krajáč z chléva postavila jej na lavici u kamen a běžela pro sít ko Hospodář připraven do poI stál nedalďo kamen a hledě k ze mi o néčetn rozvažoval A tu opět sednicí proletěl hrozný kočičí vzkřek za nímž následovala duni vá rána jedna rachotivá druhá Kraiáč roztřískán lcíel na dlaži cích a v jezeru mléka svíjela se zkroucená kočka Hospodář zů stal jako zkamenělý ale v minut ce to jím zatřáslo chytil zvíře za krk tlápl do střepů až zarachoti ly vyletěl na sin a uhodiv mňati ckou o zem kopl do ní až odletěla % křičel: "Teď mí potvoro víe krát do slavení nepáchni nebo ži va nevyjdeš!" "Co pak e stalo pro Krista Pána !" letíc z chléva ječela hospo dyně a panímáma spráskajíe ruce také klusala od stodoly "Jen podívejte do sednice n to dílo které zatracené zvíře pro vedlo Zrovna se celý třesu -krve by se ve mně in'dořezal!" a odpliv nuv loudal se do pole Ženské vběhly do světnice a la- mentace obou rozlehly se stavením Mariján při tom výjevu stál ve Iveřích svého baráčku Nevěděl co miiaueka provedla ale viděl co lostala sám se při toui rykci je jím když dopadla až prohnul a jen se divil že nezůstala ležet uaj místě ale honem ubíhala za stodo lu Když zmizela loudal se k ok nu živnosti a pohleděl dovnitř obě hos-podynř klečíce na zemi utíraly mléčné jciro u Mariján již po rozuměl Skrčen lehce jak jen mohl klusal za stodolu a kočky ne vida volal úlisně ale pHhlumcno: "Cě — čč — na čččč — íuňaucka polez kde jc tě konce — čč — čč" Našel ji skrčenu za slaměným obkladem chléva a chytiv ji upro střed těla strčil ji pod kazajku a klusal do výminku Když mu panímáma výminkář ka večer přinesla mléko k snídani spatřila kočku belhat se sedni čkou: pravou zadní měla ovázanou plátnem "Ty jsi' ji vzal?" ptala se a v koutku úst měla úsměv Přikývnul a směje se ústa širo ce rozevřel a přivřené oči mu sví tily "Je pochroumaná?" ptala maminka "Na tu jednu — pořád ji zdvi hala tak jsem jí na to dal terpen týn" "Ale do stavení k nám už nesmí bylo to s ní tak dost zlé a tohle dnešní chybělo já se konečně Mó rovi nedivím" povídala upřímně Přisvědčoval a podívnv se s ma minky na kočku pravil rozpačitě: "Už je snad moc stará" "No měj si ji ale ať nehulmjou fo víš Tonka je divná" "Víte jak ji tenkrát přines' náš tatínek — ta skákala a Málka s ní!" a Mariján se srdečně roze smál Panímáma přehlížela syna cd hlavy k patě přistoupivši k ně mu třemi krátkými kloubnatými tvrdými prsty vjela mu v týle do vlhkých nepodajných ježin a za Čechrala mu v nich jako děcku Mariján při tom skrčil krk rdvihl ramena trochu se sehnul a stál nehnuté "Ty přece na tatínka pamaťi Icí" přidala vřele a poubdivíii jej na lopatce chvátala ťo statku Mariján stál tak ještě když drobné kroky její utichly Potom sehnul se k inňaucce po lehtal ji a vzav ji za tlamu takže liledčla mu do očí chrochtal : "Tak vidíš teď budeš tady ale ven mi ani nepáchneš leda na půdu noho do síně" Rozevřev polici v níž ležely tři natlučené krajáče ještě po nebož ce babičce strčil rnňaueku do "írajního a hrozil: "Tady si hov máš to jako na živnosti a na kam na taky můžeš!" Mór ještě téhož večera sháněl sí oo kočce ale panímáma mlčela a druzí nevěděli "Přece jsem ji snad na mou pravdu nezakop'" povídal "do stala sic hodnou ale kočka je ja ko had" "Abys ji šel hledat" jízlivě za bručela Tonka "Někde si zalezla a snad bude už po ní" podotkla Málka "I spíš bude mít strach a půjde jinam" lhostejně přidala panímá ma — "Jen af jde přivítají ji všude! Takový puclák roztříská a dvě do jení v něm! Člověk má taky sc zvířetem outrpnost ale tuhle pře ítává všecly" bublala hospodyně "Myši si už ani nevšimla" řek la Málka "Králíků taky ne tuhle sedě la u chlíva na prahu koukala na fěch šest malých ale ani se nehnu la" Sveholila Frantina "Já ji tam taky viděl — a zror na tak na ně koukala jakoby se šklebila takhle ty pysky ohrnova h a takhle mrkala" kočky napo dobuje vypravoval Tlonzek skrče ný v rbu za stolem Ppnímáma se klukovi upřímně zapmála "I jojo rnilí lidé jo to zvíře a1c kdo pak mu rozumí" hovořila "No vzal už nešf krajáě i s mlé kem nesloužila se tu dost chytalj myši dolrud mohla" "Všk ona jště přijde" smálr se Tonča "I jen af nechodil" broukla ho- podyiě Teprve po několika dnech Fran tina zvěstovala Ía kočka leřf v Marijána za oknem 3 nahřívá si hřbet "Vždyť jem já to věděla" trp ce smála se hospodyně "že není daleko Náš Mariján je takový milost rdný bratr a maminka to jistě taky věděla ale neřekla" "A co bys holka z toho měla?" smála se stařenka "I nic — i idc — při svém vý minku uživil by ještě kolik ko íek" "No bude se s ní dělit vždyť toho tolik neují — a ať má taky nějakou radost! Však si povídal že ji tenkrát přinesl tatínek — " Jak přišla mnnucka ua výminek a třebaže pořád těmi křečmi trpě la žila tam již na třetí rok Asi za půl roku potom přibyl tam nový host Jednou odpoledre na samém onei podzimku přiletěla k Mari- járovi Frantina a zvěstovala žc níi "panence" sedí hrdlička a cu kruje v jednom kuse Mariján seděl za kolovratem přvda ale jak to slyšel nechal vše ho a t?k jak byl bos a jenom beze šlí letěl na zabředu Kolem hrušo stálo několik dětí a Honda široce rozkročen kmen ztěžka objímaje drápal se nahoru nohou i rukou do rozprýskané ků jen to praskalo jak se mu nehty rv zarývalv "Jdeš dolů — jdeš dolů -" přitlumeně volal Mariján dobíha je a oči upíral k větvím "Vidíš ji — vidíš — tamhle se dí" všecka se krčíc ukazovala mn Frantina Mariján stál chvilku nevěda co počít Mezi řídkým zahnědlým a 'krouceným listovím za nímž mo dralo se čisté podzimní nebe viděl bělového ptáka k větvi přikrče ného "a není divoká ta někomu ulít- !a a dá se chytit" povídal malý! ramenatý skrček a stoje na jedné: noze jazyk maje mezi zuby stra nou hleděl vzhůru i "Marijáne já pro ni vylezu" oči maje vyjeveny chvatně pravil Honda a plil si do dlaní "Tak lez řde ať ji m-sjlašíš:" a! pomáhal lioudovi na kmen i Hoch oči maje vykuleny sípěj drápal se na tlustou sněť Oči vších těkaly s hocha na hrdličku! je seneia jakoby si nevšímala Honda obkročmo usednuv na rli-síou větev šoulol se llíž a blíž ticho bylo jen kůra chrastěla a lí sc sypalo Tu již se lezec zastavil přikrčil j k sněti a natahoval ruku --! Dole nikdo nedýchal Mariján ma j ně také ruku natahoval do prázd na Ale v tom zapleskala křídla! a hrdlíce chechtajíc sc prudee-sej vznesla — až to buchlo jak nnra-j žili do jiné sněti chvilku motá- la mezi větvičkami a více padajíc j rcž letíc klesla na rezavý řídký! trávník Křídla majíc roztažena bázlivě sc krčila do hlíny V tom už ji Mariján držel v hrsti a poppí chal s ní do výminku Děti hnaly se za ním ale Mari l"án zabouchl před nimi dvéře Honda brečky běžel do živnosti ostatní dívali se oknem do výmin ku kde Mariján hrdlící pustil nc kamna na podlahu nasypal ji chleba a fukotem prstu ji lákal Ale nehýbala se křídla majíc roz tažena zobec pootevřený poplaše na hleděla dolů Honda pověděv doma co se sta lo kvílel že mu ji Mariján vzal "Tak mu ji nech — budeš mi něco nosit do stavení — ať ji má pomalu toho bude mít že s tím bude moct do světa na pouti a na jarmarky" odbyla ho matka Nepořídiv běžel k ostatním dě tem (Pokračování) Lehké rozhodnutí Trpíte-'i nějak se žaludkem Tá pou nechutí k jídlu nadýmáním oo jídle bolením hlavy a migré vra spítc-li špatné jste-li nervos ní bez chuti k práci jako ztlučení na celém těle — a jste-li rozumní lidé při tom vezmete spolehlivý lék a nebudete ěekati až se z ne vooptj vyvjne vížná nemo" Ncj-'jpoleMivěj-iíiTi lékem jest Trincro vo Léčivé Hořké Víno které vv-čV-tí žaludek a vnitřnosti uvede pořádek do zažívání a osvěží ce !é tělo V lékárnách PV) — Pro nastuzení a kaš l jichž sezó na právě nastala nejlepším lékem iest Trínerův Mímtel kfŠIc 21 a "O" v lékárnách peřton 25 a Mc — Pnrreumntirimns a neuralgií bolestí v kříži a pod nrní nnd Tríncřiv Liniment V U-kárnách 31 a f""„ pouštou 45ii 7"f — Jo eph Triner Oompany velkovtfri ba lékft 1333-1 W3 So Ashland Ave Chicago III t i I v Pojištěni My JSTE zajisté pojištěni pro ti možné nehodě a ne štěstí 7 obchodního hledi sko jest veledfiležito zajisti li sc proti škodě placením povinných poplatků n prémií Jest zde v Salt jedno poiištisni o nřirž snrcl niií nevito jež íiczmí A dních prémii na nřž 1li'h'tt svmi JVsvítu' Knídorořiiú n jř IctiSniho roku jest jirftvi t-ik dúleitt' jeko kteiíikoliv jinú vašo pojlstltn Jakmi le oblil viáe buúe hotovo pro žuč International Harvestcr vazaiíe p pro vázky zajiRtl vám sklizeň celé vaM úrody NezfUiví na tom j -li ubili tWkó neb lebk1 vysoké neb nízkí1 ftojí li ]iiiiin mOi jo li jol:'tiniiié a nebo leii míi lnterimtioiiiil llnrvester vn?"': poeie :i sváíf jo tv ja kékoliv ztifsty Tím miníine ]ioji-Uiií víim úrody Champion Daíring McCormlek Milwsukee n Osbonie vn?aře pro vílzky vidy (ifisobiló jsou vOiodnójšS nei kdykoliv diive mku letní nítio kdy kadího lmile obilí jet potřebu Pmiintnjto na to ní budete knptivíiti svuj vnzaé pro letošní sezonu ranmtujte důle íe vnzni1 vét říeli rozsněru uspoří varn pr'iei Vnzac S-Htíevíooví jet lep'í než 7mi a tmi jet lepí! než Oti neb "ti Kupte si nejvřtší jakí potíebovnti bu deto o ku]te noví máte li jnkí- poebybno-ti o víkonosti starélio svřho stroje XovV International Harvester vozaó jet naprosto tjioleliiiví U na-i -h devmleHÍai odliocek a přes 30000 nútnleh obi-hoduíkA kaž dí farmař v ť"lo zeiiii může obdrželi rychlou obsluhu při koupí strojd piovazkA a oprav Chcete-li míti váí nový stroj za vfas doilaný uOiiV o objeilnřivku u vaSelio mthtiiiho cbcliodnika v čase co ucjkrot&íiu neb iopi"tť si pro cenník International Harvester Company of America (Incorporated) CHICAGO U S A CbrmpIon Doering McCormick Milwaukee Osbonic J 1 X i- X X ' t t :: :í: :!: t i 1 i České osady v slunné Louislaně ! Chcete vědéti jak rostou a hmotně i hospodářsky po kračují? Pakli ano dopištc si o podrobný a věrně illusírovaný ěc ský spisek pod adresou: Southern Colonization Company P O BOX 741 ALEXANDRIA LA B3MI 1 I Kl K _ XJí _ -mt § mi mmmu kommissionári dobytkem Exchange Buildiitg Stock Yards Station SOUTH SIDE OMAHA NEBRASKA Jiruo již v tomto obchodu 20 rnkfi Naftě vlastní zkušonoflt a znalou! ť) Kpojeuí se silural ktoré pro ná pracnjí — maji tí dlouholetou ku-enOKt A proto můžete důvřrou se na nfte Kpolebaouti nftm rěřiti líinili jsme 0 roillionfi doUara obratu obchodního r této době což do ivědiuje že zasílatelé maji v n&a dfiveru a že jsmo jim zlíbali ty nej vyíhi ceny na jakost dbytka jež trh poskytoval LIVE STOGK NATIONAL BANK Eoh 24 a N ulic Vaše úspory v našem spořitelním oddělení jsou úplně bezpečny Pod dozorem vlády Spojených Států Členem Federálního Iieservního Bankovního Systému Celkové jmění $800000000 U nás se mluví česky 3 Celkové jmění 1 BLISS and SON Založen roku 1894 JOS BLISS zakladatel FRANK E BLISS ředitel komlslonáři Sivým dobytkem BOTJTH OMAHA Dobře m vám vyplatí budete-li obfhodovati s naJSÍ firmou Naífm Čechem Henry Doleialetu jenž Frank E BHem prodi vajl bovéI dobytek a Bil) McAdameem za pomoci Wm Royce již pro dávají prasata bude vá dobytek prodán dohře a opatřen dobro když I liej poílete na: BLISS A 80N Zlatá žíla FiStěl - Zaplatte až se vyléčit? Ulnf oiMlantí ma& kmt rrUíl auurn Ulu tur ImlB JUJ tmpáfKl KfU M iWKmMTt Tr Ufmni íAiiťbto i kmUtm vrlgtiU kurý h pflttl pro oíttoHal tidni pudu it tet i dukwl Mtaf atní nUfo Plit ti pro knUm o lUdmluUh uvnuii m m'u kmmer la tím iwl i mi fTuttajlc-lrtt lilí kuti tavil uiU iiiMiů In E K TAEET iio Bee Biag O-MATIA NEB Timto oznamuji vťeai íttojra ítaryui i novýta pMznivcfiin že vlantoím HOTEL "PRAHA" který jeet fiplné ínoru vypraven ríím vnitřním íařízením rkusinfi de korován a kde fcrajaní zavita?!! do Omahy nalefnoa nyní řádnou ob alubu a pohodlí to necpal Chutná jidla z pravé řiké kuchytc vždy váe ut pokoji O pKzeá niintních 1 venkovních krajanu octivě žádá JOSEF PIVOŇKA Eoh 13 WliUam cl OiiAHA ITEíRABEA 1-28-1 s o "!-: 'íowS tJfe vJWJme íjér %