Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 24, 1918)
li Odstrčený V' H rononsKf obraz 4 i-ř NAPSAL K V RAIS pf-w-ir ťfíf v HfrH ?"? f?x'r? v4:i-vv' ♦' Mariján hlavu maje ni vlhk j "lak jen leď mamince je irávts hledél tu ínrkavé hvězdy 'jak ji je - vzpomínal Mouralv mihotaly se skákaly mu píed ot"-Ima Najednou vyro jily se tam dři i ~ zcela dobiv ví dři bosí jejich nohy n svěilé kur t Olinky Děvčata to byla hiolna so za hradóu a Mariján poznával Kaě ku i Maněu Chechtaly se n} se o hýbaly Mariján rozkročen stál u nrostřed zahrady kapsy mři na dité pndančaty prostovlnsý smějí cl so Házel po meh třmi spadá nými slívami a dívky smějíce sehovávalv se za stromy V tom zazněl tatínkův hlas: "Jeiiúíti in- do oka hochu — ?" Marijáu otevřel oři Široce usedl a rukávem utíral si ovlhlé skráně Haně se polohlasné zasmál ta Manease tenkrát chechtala Kač ka taky a jakou nuly radost kdvž Marijána padauřetem zasň- Včera odpoledne je zase- vidci — u maminky Přišel do velké světnice pro provaz a leza ua pec spatřil je u maminčiny postele: Manča taková maličká skrčená' v krátkých -zvonovitýeh sukních m širokou tmavočervenou záště ron s duhovým Spenzrem s bílým vyšívaným šátkem na hlavě — Ka cena vytáhlá suchá bezzubá še divých vlasů hnědé vrásčité pleti oděna v kartounku černou halenu (vázaný salup To byly ty jež se tenkrát na zahrádce tak che chtaly a házely padančaty Přes tu chvíli některá do živ nosti přiběhla ale nikdy mu nepři padly tak sestaralé Když se po tom do výminku vrátil pořád je ' tak u maminky vidci Než včera navečer odešly stavi ly se u něho a ta ohnutá Manča mu povídala : "I Marijáne ta maminka je bíd ná ta už dlouho dejehat nebude A kdybys věděl jakou o tebť má starost! Před námi takhle hro zila Tóně: 'To ti holka povídám ať mi Marijána neopustíš'!" Mariján pi j těch slovech seděl skrčen a ani nedutal "Však ona maminka ví proč to povídala" suchým hlubokým hla sem ozvala se Litochlebka "vždyť se jim taky nadřela a ví jak to tu chodí" Seděla u stolu vzpříme na zamračena a ruce mělo složeny v klíně "Chuďas chuďas" sípěl Mari jáu "Taky toho vejměnku užiješ — šatstvo máš ještě od tatínka a z bys trhal po Moroví Ale poslou chej kdyby tě maminka volala honem k ní jdi třeba Tonka ne chtěla Maminka bude třeba chtít s tebou promluvit o tom co ještě má kromě těch dvou stojek na živ A pamatovala na mne! Té Tq- tiř to včera dobře řekla — vždyť j-ii-m sc tě holky dost na choval !" "t co pak mamíuka— -a ti1í- in k -- to byl člověk ! Ty hochu tv Marijáne tv múj kluku ty To níku! No Málka jo taky hodná — - a hlavu má — to je hlava a oči krásné! Kdvž ona se v neděli u- strojí a jde do kostela to ty noži čky dupou : klep — klep — klep - áC klep " Ty myšlénky byly již v polosnu Sedě skrčen do burnusu zaku- bián tiše oddychoval T!cho bylo úplné ijž i psi na- Uonro menu a Kiasy seveuiv ja koby už už usínaly Z díry ve bře hu vyběhla myška vidouc zcela na blízku černou schoulenou po stavu honem zas vklouzla do dí ry Nezaběhla však hluboko vy strčila nos naslouchala pozoro vala Vycapala zas ale pomalu Čmuchala naslouchala mžourala a konečně zcela směle rejdila ko lem Marijánových bot Vyhoupla se na nárt a čmuchala až k holin- - ' - " T X 7 1 t 1 i l UMVJ'"V tl nosti!" pořád stejně ledově hovo- již odzvonili ranní klekání ale V -1 _ T -A 1 1 Vln ' - v V VI V rua 1jcio uicokíi MáVijáu se již chvilku třásl ale nyní vybuchl gykavým pláčem tě taky neopustíme tatínek by v oplesnivřlé vlasy a rozlámaný klo bouk Do la dosud rozmražené ho poC''b vnikat i teplicko Osvěžené ubili w lehe? vlnilo a íiistcio mateřídouška po vyuoiíe mezi dýchala suchou vůni Kaž dou chvíli tu a tam prudce vyle těl skřivan a v- výši třepotaje kři délky stsýpid ručej zurčivých zpěvu Marijánova hlava byla plna šu mu a hukotu z nichž těžce vydíra ly se kusy vzpomínek na iirchK den i noc až spojily se v pomyslu jediném : ťnířcla ! umřela! umřela! Z vesnické návsi vyletělo něko lik trhavýeh pronikavých rázu zvonku a hned po nich klidný vysďtý hlahol počal se rozlévat! Šírem "Vždyť iá jsem to věděl — " u- nic nemá — unurá — nit - — " táhla Marijánovóu Ale v tom lirr ! — už byla v díře To jak Marijáu sebou škubnul a vyskočil Kabát sletěl mu s be der a udivené oči pálíce rozhlížely se loukou V 1om již nechav ka bát kabátem rychle pustil se po mezi do vsi Marijáne — Marijá ne — Marijáne! šumělo mu to pod spánky Tváře mu sálaly a pod celera dunělo Nohy sklouzaly s meze na pole zakopával několi kráte div že nepadl : ústa měl po otevřena a dýchal rychle hlasitě Až na vršku se zastavil a nachý liv hlavu hleděl k živnosti ale hned se zase pustil do chvatu ještě prudčího Ityl by rád utíkal cva lem ale nohy měl jako centy Rodné stavení i v tom temnu již dosti zřetelně vynikalo — viděl za hrádku lomr-nici i sedniei Doklusav k zahrádce chytil se tyček a hleděl z tkénka u sedui- č-kv Bylo tmavé ani z velké světnic světélko nezamrkalo '"Ona už umřela — ona jisté uř zemřela!" zasténal a klesnuv k prapisku spustil skuhravý nláč Po chvilce znovu zahleděl se k okénku nachýlil hlavu a poslou chal Nic se nehnulo Soural se vedle plodu zpět — ale ješaě se zastavil a patřil k o kénku Pláče hlasitě klusal zpátky do polí II přikope Alarnan icste lezci v louky Temena strání i vrcholy lesa by- 'No mlč vždyť jsme sestry my y jj£ polity jasnou září slunečnou a 1 j' Vv- tr v i v r 1 f 11 mys porejdivši již dávno nadobro hrobě pokoje neměl" hladíc jej zalezla no louce kmitali se drobní po hlavě povídala mu Manca kompasové (kobylky) ze z:ta cr "Pn7oitf-í TnútTlA npděli to SÍ selil X„l rXub- tttila i Vlnsiv vlTllě zase zaskočíme A to ti povídám juměly z lesa ozýval se hvizdot i KCiyDy mamuiKa vznazam uex nu- nem a zůstaň u ní nic se Tóúy ne boj jsi tak dobře syn jako je ona dcera a dosti jsi byl odstrčen!" Alť Mariián nerozvažoval co povídají ze všeho jen poznával ' že je s maminkou tuze zle Nyní z těch vzpomínek opět vy kročil a klusem rozběhl se do lou ky Chvátal od kupy ke kupě jakoby si s nimi hrál na slepou bá bu U příkopu se opět zastavil a hleděl v tu stranu k Oujezdu Nic se odtamtud neozvalo Někde od Hradištka ke Zvící mi krákaly vrány a z obecního le sa na stráni ozval se jediný dlou hý táhlý hvizd Mariján usednuv skrčil se do burnusu jímž se všecek obalil Ze žita ozval se tesklivý pískot ale zmlknul brzy snad koléavka zakousla se tam do myší šíje Po chvíli slyšel ponoeného hvízdl jedenáctkráte Také z lesa — gnad ze Želejeva přiletělo jede náct hvizdu a za krátko potom ně kde v dáli ponocenský roh jede náctkráte zahoukal "Marijánova hlava byla již tuze zmořena víčka tlaěila ale ve spán cích nedalo to pokoje — pořád ja koby tam lezli pavouci Obilí leh ce jedaotvárné Šumělo těbot ale Mariján do burnusu za halen ještě na břehu chrupal V dolíku byl již bílý den ale stín strání rozprostíral se ještě po louce i kupách Ze vsi opet dole haly sem hlasy skřípot i hrkot již i práskot bičQ a halekavá písnička se ozvaly ale Mariján spal tvrdě Ležel na pravém boku hlavu ma je zpola v podloženém klobouce 8 stejnoměrné zdlouha dýchal Konipásek skočil mu na rukáv zafidloval dlouhýma tenkýma nožkarna zakmital jemnými vou- skv a skočil dál Nad strání ukázal se prvý prou- t tm zul iví žk ohnivého slunce Ka a teniicKo začalo dýehati v dol Zlaté šípy nr-éalv sršeti do dolíku a jeden 7 nich zamířil si přímo do Marijá novy snědé vrásčíte tvare Škubl řebou nohy v kolenáeh o- hnuté rvchle se natáhly a již vy skočí! hlasitě vyhekl jak záda v té chvilce zabolela Velkýma tvr dfna dlaněmi několikráte rychle přej-! si obličej jakoby se mvl vzal burnus a híil obklusal všeckj kupv a pustil se ke vsi Na nebi jasně modrém rozplý valy se kudrnaté načechrané ehn máče bílveh he-ránkft pole 'tonuto v záři jež polévala i Marijánova zkřivená záda rudý krk krátké mírá nemá -hlavou Po cestě k borovině zdlouha vzpřímen kráčel chaJupník Petera byl nedělně oblečen do dlouhého modravého šosáku a lesklé hlad ké holinky i štítek u nové čepice mu svítily Když se zvonek roz hlaholil smekl pravicí přejel si čelo a udělav kříž kráčel dále s hlavou sniečenou Mariján pofJížil k zahrádce a k okénku u 'světničky Pmíraje oči a natahuji: krk spatřil že je po otevřeno "Umřela — už jistě umřela — vždyť jsini já to věděl když ne svítili ' Od návsi přicházela vesnická tetka oděná v sukni tmavě červe nou krátkou zvonovitou a v bi- u loktnši pod ramenv ovázanou Tlusté modlitby nesla pod levou paži a v pravici mela bily šáte ček- — Marijáu vklusal na dvůr a za mířil ke chlévu Před samými dveřmi potkal se s hospodářem jciií měl nedělní černé dole podvázané kalhoty n čistou košili "Mně sf zdá že mohli všeckv kupy odnést a byl bys nevěděl c" s košile smetaje kousky se na povídal chladně Oči měl viu- é mdlé krátké vlasy hladce při čísnuty drobná ln-e vysedlých skrání hladce oholena a v celém pohledu a ospalou mrzutost "Chr-heb — teprva k ránu to na mne padlo" rozpačitě se směje odpověděl Marijáu a chtěl do hléva "1 je to tam v pořádku ale bu čelo to už až hrůza" Mariián ustaviv se upřeně po hleděl na hospodáře ústa měl po otevřena brada se mu třásla oči zvlhaly "Umřela J" vyhrkl drsné "Hned z veěera byla v Pánu — co pak to nevíš?" Mariján už měl zase hlavu sklo penu a z očí kapaly slzy zakýval celou půlí těla "No tak!" ledově přidal Mor a zívnuv i protáhnuv hřbet klátivě sel do stavení Mariján zůstal tak chvilku skloněn potom utřel si rukávem oči upjatě zíral do síně živnosti a již loudal se do výmin ku — Sotva dvéře u síně zarachotily ze sedniěky ozvalo se: Eněněněně ně — keráú — keráú — chúúú — chrúúúú — Kukrúúú — kukrúúú — kuk nutu — uu — uuu — vítalo je do dveří — Východním okénkem linul se do! jizby pnih záře a na hladkém tr nožovém stole na židliei i na po dlaze z prohýbaných prken tvoři! datový pás Na kaeidovýeh nízkých kam neeh r černou plotýnkou stála bezbarvá klec z dřevěných drátů a v ní na bidélku krčila se hrdli čka všecka sivá jenom kolem krku měla temnou jemně očepýře- uou proužku jako šufirlai Namodralí- na konci skoro černv zo bec byl maličko zahnut očka měla ":emá a rňžove drápkate pakatky SkočivSi s bidélka postavila se k hrdlení zachrčela a způsobně se ''loníe cukrovala nepřerztě od počinuvši si trochu zachrčela ja koby se dusila a spsutila zns Když si Mariján svlékal kabát zapleskala křídly a skočivši na bi- délko zplna hrdla se rozchechtala Ve hnědé poličce v levo ode dve ří zabuchal hrnec dvířka hrkla t pootevřela se z otvoru vyěouhhi kočičí černobílá přední noha po tom vyhlédla kulatá vouvatá hla va a již celé štíhlé ťv-lo protaho valo se na hrbolovitou vyt lapanou odplatu Kočka byla čr-rnobíbí lesklé srsti a hlav uměla poměrné malou Proahujíc se vzpříčila hřbet ohnala se ocasem a vyceni la pysky takže se ukázaly tenké bílé dvě jehlice Přivřela světle rezavé svítivé oči zívajíc zkřivi la celou tvář i holý naěernalý nos zakňourala prackou přihladila si vouv a volné zticha že ji áui slyšeli nebylo šla k Mari junovi zadívala se n:iú a táhle znmfiou kin Mariján odestýluje si ani si ne všimnul odhodiv velkou svrelihi i pcvleřcioti modrobílým kana lasem urovnal si dva veliké pol štáře a vklouznuv do postele při kryl se až po bradu Kočka' upřeně zírala na proše divělý t'i kžid jeho hlavy a když se nahýbal zase tak zticha šl pod lvaičku u kmaeu kde byla hliněná její miska Vidouc že je prázd na zase téhle zniuňonkla n hleděla k loži z něhož vylétaly přervaué vzlyky pláče V tom hrdlice poctcvřrvši oi dvířka kkee postavila se do zejí cího otvoru a již prudce bijíc kři dly a kničivř křičíc rozletěla se sedniěkou: několikráte buchla do stropu podívala se do všech kou tu a zasednuvši ná hřeben klece skrčila se a spustila dušený che chtot: niiťnininini — ehrrr — chrrr — keráú Mariján vyle kán již seděl na pelesti a plátěný mi rukávy utíral si oči Múa-ú ! o zvalo se mu nohou a hubený bok koěiěí otíral se nm o botaniky S-'-hnuv se pohladil jí hřbet a po pleskav povídal dušené: "Nono múaucka máte hlad viďte bued dostanete — vždyť já bych na vúsj byl zapomněl!" j Vzav s okna přikrytý brně! mléka shrben Soural se ke kam- nrm a vytáhnuv hliněnou misku1 nalil nostaviv mléko na místo hoření poličky vyndal nakrojený bochánek domácího chleba ze zá suvky u stolu nůž a jií do miéka drobil Hrdlice dosud na hřeben ('( přikrčená s chechtotem spu stila se na podlahu a již ťapala ko lem kočky i "A teď tobě ale dřív jdi do-j mu ijrmci „uanjaii a vzav nriin- ěk ti do dlaně vystoupil ua lavičku : a strčil ji do klece Potom na drobiv jí chleba a do misky naliv vody při čemž jej chechtalka ne-i nsib' ťukala zobanem do hnědé j žilnaté ruky povídal srdečně "No tak -~ no tak — ty sluní teď- PAIN-EXPELLER Ví 1 'mři hy ht VaJJé čcké dornknosti denn K i 1 i pominut neocenitelný ikujck ihi mnoiijcti ia- lesiCL-h a utritnicli 4 Nynější Tiomčry donutily nás svýšit ceny na _3 a Ct centů abychom liiolili uJricti jdio njnčjši jakost 1 účinkující silu Za to mile íárukvt h Joslanote ten starý a dubr Kk v jeho iiňvouni síto NcJejte se khum rcjakjnu lacinými a bezcennými napodobeninami Pravý rtin-Expcllrr dostanete jen v krabici tuto vyo liraícné Dťjt-w po:or pi t nákupu na "Kotvu" co ochran nou mamku a na slovo "Losol" i na naíc jmeno Pravý Pain-Expcllcr je ve všech spolehlivých lékárnách i ol HÚ9 k tkwláui Ona (' centová láhev le výh&dnčjsi nci 35 centová ponevaJi obsahuje dvojnásobnou míru F AD RICHTER & CO 74-SO Washington Street New York BL-ISS and SOINÍ Zaloíen roku 1804 @ JOS EIJS3 takladatel FRANK E EL1S3 řoOIlel ji komistonárl íívým dotytkem !jl SOUTH OMAHA i [I Dobře m vám vyplatí bidete 11 obcliodovati g unii firmou $ Xuílm Ceolicm Henry Dolofiilem jt iiž s Frank K Ulismu proilú- 'Ě vají hovězí dt)liytk a RHt Mcitilamsera za pomocí Wnu Roycň již pro- 1 dávají prasata bude vňi dobytek prmlin dobře a opúUen Aohlv kd£ [33 toj pnSlBto na: L 8QN" ř:j ť l l l? Zlatá žíla PÍ5I5I Zaplatíš ů ss vylíi? llru oí(iř(tri ri#)í ktrrř tyíffl !lu lila piit'l Hi4 rtulif oitiubí knliMn Ht$ ! 4tcr pbt Jliiý mn6n-i profOmlk to cwt'itóíA Vy- d"lcud ucl!uf nmi rflMn ň pro knihu o Iltuttluteh Dimowch m Uniat t SniMlu- nlni lir bti lKW t5n!X-rft Uitl kutí tivtl tirilt tylid Pr E E TAESY 210 E:5 Eldj OMAHA KE3 i "I-l"I-t-t- 'l-i' i H"H"t-H-K-H-H-H I Nejlepšíai místem k nakupování stavebního dříví jeít í deská dřevařská ohrada Chicago Lttmber Co na 14 a Warcy ul„ Omaha Neb Čeští prodavači VL vždy ochotně a vzornš olslotúí - Tímto ornamuji věem četným starým i novým příznivé fini la vlastním HOTEL "PRAHA" který jest úplnS znofu vypriyen Tím vnitřním rafízením vkusnř de korován a kde krajané zavítrivšt do Oinahy nalerron nyní řádnou ob sluliu a pohodlí to Tiejlpií Chutná jídla r pravé řeaké kuchyně vždy l uspokojí O přízeň niltttnieh i venkovních krajná! uctivé íídi JOSEF PIVOŇKA Eoh 13 a WiUiam uL zobej !" ale hrdlíce a cukrovala o jjlítiv Koěka vvehlemstavši íolóko lloulnni tenkým pružným rňžo-ira vým ja'y:kem lupala i sousta- z' rexnvveh očí plných fornýťh tP- ěek svítila jí spokojenost 'Maiiján obslouživ zvířátka pro-)Í táhnul sl hřbet a zliovu vlezl pod i peřinu Kdy byla rnii-ka u kamion prázdna múaucka se ještě chvilku S olizovala prackou uhladila bí vše-:i cí:i tvar a postavivši r proti vy- ehodmmu okénku chvilku hleděla! vai oči jí iH tom mihotaly do: žlutá a zřítelnice byla jenom ten-a kou eárkou svislou Zahleděvši se:j na' postel poslouchala Maríjánňv 'p dech opet se? protáhla zívla a do- [I OMAHA NEB BA SK A t-eít-4 la 6 tá velkolepý nápoj na uhašení žízní Jest zdravý a osvěžující Jistě se ptejte po "Frerno" kdy- 1 koliv máte žízeň Vyráběné a láhvované Fremont BeverageGo Fremont Neb I šouravši se pod stfi] lehla si na ' SJSťfflSgJElglMflBHM slunečný pás Rozvalila se jak ši roká tak dlouhá natáhla krk hlavu položila na sukovité hrbo laté prkno a ležela juko mrtvá' Také hrdlička nazobavši se vy skočila na bidélko a malinko se zachechtavši hlavičku strčila do peří na zádech i pjasassEM Hodiny jednotvárné hrkaly a 1 i i i— ' vzaycnaiy fPokraíWánn F DVOŘÁK prodavač vepřů — JOE IXOOD prodavač dobytka Tel: So 3780 Tel: So 1072 AL POWELL prodavač ovcí Dvořák Commission Co Telefonujte neb piSte nám a obdržíte bezodkladnou odpovřď Telefon: So 607 — Eoom 217 Exchange Bldg — 8o Omaha Eolesti se vrátily — "Před čtr nácti roky jsme přijeli ze fitaré vlasti" píše p Claus Lorentzon z Cotton Jlinn V té době trpěla rnoje manželka velice bolestnou střevní nemocí zaviněnou jak my- slím zácpou Byla v lékařském o-! šetření vsak lék poskytl jí pouze dočasné úlevy když přestala brati lék bolesti se vrátily Pak vvuží- i-a la několik láhví Pr Petra IIoboka'1 a od té doby je zdráva Trpěl ! jsem po dva roky prudkým kata-! 1_A ' ' 1 ¥ 1 1 'I V ' rem nicry mne upinc siiiain vkak nepotřebovalo to víec než jodmi láhev íloboka abych se cítil jako nová bytost v době velice krátké" Jest to opravdu potvrzený' fakt že žádnému léku kdy připravené mu nedostalo se takové ehválv a jenž poskytl takového uspokojení ] nzivjjci jiico ur l'ctra Ilobokoi Tťri4ri nri 7'H'snm vtrvlníz-n (? 11' i neprodává n v lékárnách Pdá-i jvá e lidem přímo z laboratoře T)r' I Peter Fahrnry & Sons Co 2101 ! (Washington BIvd Chicago 111 — j Advertisement i frll áFh n A f? II m mm wm n en ' mm im lg 1 IřSl kommissionáři dobytkem Exchange Building StockYards Station j SOUTH SIDE OMAHA NEBRASKA j Jame již v tomto obeboda 20 roka Naíe vlastní zkuienont ínaloil l ve spojení ie lilami které pro nái proenjí — maji ťl dlouholetou f ikuícnoat A proto mfiíeU t dfiřrou se na sai upolehaonti nám v&fitl £ Uřinili jHme 8 mlllionO dollaru objatu obchodního v této době eoi do- {j ivěďiujo žo eaaílatelé mají v n&a důvřra a že jsme jim zinkali tj sej- í vyiAi ceny ta jakoat dbytka jeř trh poskytovtl f B51lPPPíPli8J3lsP!9!iiWOTffi JOHN JOSTRONIČ praktický plubař llcensovaný pro Omaká a Sovtk Omaha vrkoaavá vidy príci prruí tříd r oboru plajnbaínkám aav&diul apoduího topení plyBOdi Vo dovoilíl a pod OpraTjr oa aaíi ivttítooítl a fyonivaai j k 6plbémn uxpokojent Vkřré práci fřnnje ta nejvctíl péía 1'ianna Zavljt aáa telífoní-m Tjler 1299 Vůiu" UU Jlial 18 allea f Omaha Ntbrarlu Iríoderni ruHzenf a nejvetíl fezakký a niea&fký aávod vlaítní iej'rtari řeisník V F KUNCL č 1244 So 13th 8t Omaká Má aa ukládá HIt ti oby řerat{ho rftzftého maa jakož 1 Ktainnaitcb domáTÍck OMiiřřííkýb rýrobka Cjiy 1t nřjfí ncJSU kdokoliT jinďo Zb l'i wnfM objlnati teltfoaM 0uKÍaf 1193 %
