ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
' DNE 10 DUBNA 1918
V oznamoviní výsledek platí
Zkuste "POKROK" ne jdřWe!
In Advertiíment Retulta Connt
Try "POKROK" First 1
Ukrajina zůstane části Ruska
J
VŠECHNY známky nasvědčují
tomu že rkrajinn maloru
ská republika která uzavřela se
iiir'iliií mír s centrálními moc
nost mi ttby uchránila kc před ve
likými zmatky kterými zachváeo
na byla bolševiky kontrolovaná
území nestane se tak sutinou ko
řistí contrálníeli mocností jak se
zprvu zdálo Přes toto uzavření
separátního míru otázka Ukraji
ny ani o krok nepřiblížila sc ku
svému rozluštění a jistě uplyne
jitíi mnoho vody než definitiv
ní bude rozhodnuto o její osudu
Oteme sice často o "ukrajinské
republice" anebo o "ukrajinské
vládě" ale všechny takové poj
my jsou jenom na papíře Není
dosud žádné ukrajinské republi
ky přes všechny jakkoliv slavné
proklamace a není žádné ukrajin
ské vlády která by byla schopna
provádět! svoji autoritu Jsou si
ce dvě ukrajinské vlády jedna
jež je označována za buržoasní a
druhá bolševických tendencí ale
tyto mají jenom lokální význam a
jejich autorita nejde za hranice
města v kterém nalezly dočasné
ho útulku Žádná z nich nemá své
ho vlastního dobře zkáznčného a
náležitě řízeného vojska a jestliže
ve zprávách činí se zmínky o ně
jaké branné moci jedná se jenom
o menší roty vedoucí drobnou
válku velmi často na svou vlast
ní pěst
Co konečné v dnešním stavu
demoralisovanébo Ruska zname
ná taková republika? Celé Rusko
kvasí a republiky se n-odí a pada
jí často přes noe Jedná se jenom
o přechodný stav který nikde ne
nese známek trvalosti Dnes bol
ševici jsou u vládních otěží Ru
ska a kdo bude zítra? Dnes Lenin
zdá se býti rozhodu jícím činite
lem v ruských záležitostech ale
jak dlouho udrží se ve své moci?
Rusko so mocné vlní a vlny vyha
zují na chvíli hrdiny kteří pou
tají na čas pozornost aby znovu
smeteni byli mocnou vlnou kjerá
neúprosně valí se v před bez ja
kéhokoli cíle Nové státy jsou
vyvolávány životu tímto kva
sem ruským ai- mají jenom jepi
cový život neboť v náhledech ru
ského lidu v přítomné době není
shody v jeho myslích je strašlivý
zmatek a všude panuje nejistota
a bezradnost
Dnes v Rusku mohou nový stí' 1
utvořit hloučky vojáku ale slál
takový udrží se jenom po tak
dlouho dokud nepřijde jiná tlu
pa početně silnější jež pokusí se
zbudovati nový stát na trojkách
starého Rusko - je dnes obrov
ským kaleidoskopem v kterém se
kupí změna na změnu s úžasnou
rychlostí tak že jednotlivé obra
zy nemohou bytí ani okem zachy
covány Jedním z takových chvilkových
zjevů zdá se Ukrajina Je sice pra
vdou že v Ukrajině již před tou
to válkou existovalo odstředivé
hnutí ale toto nebylo namířeno
proti ruskému lidu samotnému o
proti jeho jednotnosti jako proti
starému režimu který nejevil žá
dného sklonu k uznávání národ
nostních jednotek a chtě! celé Ru
sko narazíti na jedno kopyto —
Tento &tarý ruský režim potlačo
val všemožně maloruské hnutí a
kdyby bylo jednalo se o nějaké
jednomyslné hnuti Lkrajinoii v
době uzavírání separátního míru
s centrálními mocnostmi skoro by
bvlo možno říci že carský režim
vehnal Ukrajince do náruče Tcu
tonů Ve skutečnosti ale o takový
případ se nejedná Jenom část U-
krajincú byla ochotna použit
"výhod" nabízených Němci a Ra
kušany a i ta nyuí přichází k po
znání že v teutonském vasalství
spása ukrajinskému lidu nekyne
Ukrajina nemela nepřátel v no
vé liberální ruské vládě jež zří
zena byla na troskách carského
lni ji u Profesor Miljukov jeden
z nejpozoruhodnějsích ruských
politiků upřímně připustil že jt
něco v ukrajinské otázce ale pře
ce stavěl se proti oddělení Ukra-
jiny od vlastního Ruska Stejného
náhledu byli i Jiní velcí Kusové
A tito lidé doposud v Rusku sc
nalézají a musí býtl n nimi dříve
anebo později počítáno Ukrajin
ská otázka je něčím co musí bý
ti vyřízeno otevřen? a mezi náro
dy jichž se dotýká a nikoliv me
zi německými generály a sebezya
nýmí zástupci Ukrajinců' Stejně
tomu se má v případě Finska ~
Uspořádáni ukrajinské otázky u
spokojiti musí Ukrajince stejně
jako Rusy a jistě k takovému u
spokojivéinu uspořádání této otá
zky dojde až bude uvažováno o
otázkách životní důležitosti pi-o
interesované státy u nebude pa
tlat! na váhu jenom obava před
zmatkem a anarchií
Upřímní Ukrajinci nepřejí si
býti pod okovaným teutonským
podpatkem n mohou si vypočítat!
na prstech že nic jiného je neoče
kává jestliže nevzepřou se všemi
silami proti teutonském u nebezpe
čí Jakékoliv mírové dohody s U
krajinci jsou pro centrální moc
nosti jenom cárem papíru a byly-j
li napsány a opatřeny pečetí pak
nemají ceny ani toho papíru a pe
četního vosku Toho vědomi jsou
si i Ukrajinci a jestliže dovolují
dnes aby rakouské a německé ar
mády zaplavovaly jejich území jo
to jenom proto že jsou bezmocní
Ukrajinci dobře vědí že mají bý
ti jenom hospodářsky vykořisťo
váni centrálními mocnostmi a ta
ké Tcutoni svých plánů nikterak
ostatně nezakrývají Požadavky
jejich tomu jasně nasvědčují —
Němci jsou připraveni vzíti že
bráku i hůl a o nic jiného se ne
jedná dnes v Ukrajině kde lid
který sám strádá hladem trpí a
nemá do čeho se odívati má býti
připraven o poslední své sousto
aby pomoženo bylo hladovým kl
kům Tentonů
Tito upřímní Ukrajinci vidí že
životním zájmem Ukrajiny je zú
stati ve spojení s Ruskem a jistě
tyto jejich myšlenky budou jas
něji projeveny až z nynějšího
rmutného zmatku na Rusí vyvsta
ne nějaká trvalá vláda která bu
dí? schopna spojití a sorganisova
ti to co zbylo po strašlivém řá
dění teutonských hord Německá
vítězství ve východní Evropě ne
mají žádné ceny To nejsou vlast
ně žádná vítězství — to je jenom
zdar loupežnických výprav Kdy
by někdo okradl jednookého a je
dnonohého žebráka na cestě o je
ho hůl a prázdnou mošnu kdo by
to mohl považovati za rytířské ví
tězství? A to i-o Němci provádě
jí v Rusku a Ukrajině dá se zce
la dobiv srovnati s okrádáním
bezbranného a bezmocného žebrá
ka Ať do jakkoliv pěkných slov
odívají Tcutoni svůj lup na vý
chodě černé zůstane černým a bí
lé bílým Je to sprostá loupež ně
co daleko hanebnějšího a strašli
vějšího než to co provedeno bylo
v Belgii a Srbsku
Ukrajina vábí teutonské lupiče
svým přirozeným bohatstvím —
Teutonští čachráři počítají jaké
zdroje by se tu daly využitkovati
při náležité organisaei Ukrajina
je schopna stát i se zásobárnou ce
lé Evropy kdyby dostalo se jí ná
ležité pozornosti a příležitosti ku
vývoji Je to krajina neobyčejně
úrodná kde černá orniee rodí té
měř všechno a náležitě odměňuje
námahu rolníkovu fteka Dněpr
protéká skrz srdce této Ukrajiny
Kijevská poltavská černigovská
a charkovská gubernie jsou pra
vými ráji pro přičinlivého země
dělce" Ještě před třemi stoletími U
krnjina byla jakýmsi ruským 'di
vokým západem' kde kozácké
kmeny žily vícr méně svobodným
životem' bojujíce proti Turkům
na jihu Tatarům na východě a
Polákům na západě a severu Ko
záci bojovali statečně proti všem
nepřátelům ale posléze přemože
ni byli Poláky a přinuceni uznati
jejich svrchovanost Ale krátce
po té připojeni byli ke knížectví
moskevskému a hrab důležitou
rolli ve vývoji ruské říše Od ro
ku 1654 Ukrajina byla částí země
ruské
Tisíce a tisíce slov napsáno by
lo Vclkorusy aby bylo prokázá
no že maloruština je jenom dia
lektem a nikoliv rozdílným jazy
kem Již od doby Petra Velikého
činěny byly pokusy za účelem po
tlačení myšlenky některých Ukra
jinců že jsou rozdílným od Rusů
národem Od roku 18G zakázáno
bylo tištění knih v jazyku ukra
jinskóm a na obecných Školách
vyučováno bylo jediné jazykem
velkoriiským Hýly sice časem ty
to přísné zákazy zmírněny ale ú
do doby revoluce ukrajinský ja
zyk uznává o nebyl
Rakousko na druhé stran? pro
AUTOMAT NA POŠTOVNÍ
ZNÁMKY
1'holu I) Í4
mn Nr tni'r l'ntvn-3
Na obrázku našem spatřujeme
automat ku prodeji -poštovních
známek který zřízen byl v poštov
ní úřadovně v Bostonu Stroj teli
lo jest tak zařízen že nevydává
známek za falešné aneb poškozené
mince
íí r':r-v-::
" : yy i li
st ' ií 'W-'-X--í fi i
: tfíMta
: : :v í v : tep -1 :y : --v-:: :
i m
ti l krajmeiiui tak otevřené ne
přátelsky nevystupovalo dovolilo
zřízení maloruských veřejných
ol v Haliči a zřídilo i rusínské
stolice při polských haličských u
niversitách Nebylo to nikterak n
čineiio z láskv k Ukrajincům ja
ko spíše k vůli yiolitickéinu ei'1'ek
tu a tato rakouská blahovoluost
ukázala se velkým kapitálem v
irůbčhu této války kdy rakouští
statnící sune podporovali ukra
jinské odstředivé hnutí Rakouští
Ukrajinci ukázali se značně o-
chotnými nástroji a ovoce této ra
kouské setbv přirozeně nedalo tm
i ii i " i v i vir
seno tuouiio ceivuu v iccii mtiu u-
vých chvílích kdy hroutila se s ú-
asiiou rychlost i stuvna rusKcno
státu Dlužno podotknoiiti že ru
ští generálové při okupaci Haliče
nikterak nesnažili si získati příz
ně Ukrajinců a to byla chyba o-
sudná Nicméně však po pádu eyr-
ké vlády nedošlo k žádným kro
kům z kterých by Ukrajinci mo
hli dovozovati že ráj kyne jim je
nom pod ochrannými křídly teu
tonských mocností a nová poroba
zustanou-li ve svazku s ruskou ří
ší Naopak za nového režimu se
zdála jim kynout i nová éra a bylo
jenom třeba náležité využitkovati
příležitosti
Miljukov sáni nahlížel že U-
krajinci mají právo na samosprá
vu ale viděl nebezpečí pro rus
kou říši v jejich snahách po od
poutání se od ruské říše A tento
jeho náhled sdílen byl značnou čá
stí Ukrajinců a nalézal ohlasu v
ukrajinském tisku v časných do
bách porevolučních Když pak v
Ukrajině 'mluvilo se o zřízení re
publiky většina těch kdož sym-
pathisovala s tímto hnutím měla
na mysli republiku jež tvořila by
součástku velké ruské federace
neboť bylo jim jasno že Ukrajina
potřebuje Velkého Ruska právě
tuk jako Velké Riv-ko Ukrajiny
KtidvO potřebuje přístupu k mo
ři Černému a Dardanellům Cer
noinoiské přístavy tak životně
důležité pro Rusko mají se stát i
částí Ukrajiny Centrální mocno
sti přirozeně uznaly nárok Ukra
jiyn na tyto přístavy poněvadž se
jednalo jim o úplně rozdrcení Ru
ska a seslnboní jej na míru nej
větší Stejně pak Ukrajina ne
mohla by se udržeti a byla by od
kázána hospodářsky úplně na cen
trální mocnosti které ovšem sna
žily by se vykořistiti z ní eo mo
žno nejvíce
Jsou četné příčiny pro předpo
klad že Ukrajinci sami přijdou k
náhledu že v jejich životním záj
mu je aby zůstali součástkou ve
likého Ruska neehtčjí-li státi se
úplné vnsalským státem jehož pá
ny byli by Tcutoni Jak pravili
jsme na počátku otázka Ukrajiny
je daleko od svého rozluštění a z
přítomného zoufalého její posta
vení není nutno ještě soudit že z
lontonského spáru se již nevy
maní VRCHNÍ VELITEL
VOJSK SPOJENCŮ
Generál Ferdinand Foch který
v právě minulých dnech jmeno
ván byl vrchním náčelníkem vojsk
spojenců je všeobecně považován
za vynikajícího stratéga a za mu
že který je schopen věsti armády
spojenců k vítězství Sám maršál
JolTie prohlásil Kocha za nejvčt
šího stratéga a připojil k tomu
že je zároveň nejskromnějšíni Ve
chvíli největšíhO nebezpečí kdy
generál Jlindenburg německý ka
pitán smrti před zraky svého nej
vyšíuo pána provádí mocný nápor
proti ťraneouzským a anglickým
liniím na planinách Pikardie ge
nerál řeh byl povolán aby za
stavil tento postup teutonských
hord
Dvakráte před lim Němci zuři
vě doráželi na armády jimž volci
generál Foch V obou případech
útočníci měli početní převahu nad
sbory generála Focha ale přes to
byli odraženi franubízským voj
skem nalézajícím se pod schop
ným velením Pylo to po těchto
dvou zkouškách jeho strategic
kých schopností — nejdříve :
iřarne kde se 120000 muži za
stavil 200000 Prušáků mezi ni
miž nalézaly se proslulé pruské
gardy a po druhé u Ypres o šest
týdnů později kde zatlačil převa
hu Němců zpět skvělým útokem
— když maršál Joffrc prohlásil
jej za největšího stratéga v Evro-
''Nalezněte slabé místo v linii
nepřítele a zde proveďte svůj ú
der" Znovu a znovu Koch jako pro
fesor taktiky vojenské ve fran
couzské vojenské kolleji hučel to
to heslo do uší svých posluchačů
"Ale což když není takového
slabého místa" odvážil se jednou
naniítnouti mladý důstojník
"Pak si takové utvořte" odvě
til rychle generál
A až dosud Foch byl vždycky
schopen ntvořiti takové slabé mí
sto Na Marné ku příkladu uzna
mcnal že průrva musí býti učině
na mezi pruskou gardou a saskou
armádou a i ve chvíli kdy jeho o
hě křídla byla zatlačována byl
schopen dopravili nn bitevní linii
dosti dělostřeloetva aby zahnal
výkvět pruské armády do bažin
nedaleko St Oeni a učinil moŽ
nýin slavné vítězství ve Francii a
nejpozoruhoduřjší vítězství v té
to válce vůbec
V prvních dnech války Foch
byl tak málo znám francouzské
veřejnosti že pařížský časopis
Tcmps považoval za nutné nazna
čit! že není německého původu
poněvadž jeho jméno tomu zdálo
se nasvědčovati Celý svůj život
Foch strávil v studiu a vyučování
vojenských taktik Na veřejnosti
mnoho nevystupoval Ani nejez
dil s pestře vystrojeným štábem
v čele kadetů ze Saint Cyr v
íongehampu o dnu Bastilly a tak
Francie jej neznala Ale Německo
znalo jej jetě před tím než je
ho armády čelily mu na Marné a
u Ypres Časopis Militaer Wo
chenblatt orgán německého gene
rálního štábu před několika lety
označil jej za největšího ze všech
stratégů
Generál Foch narozen byl v Me
tách ale pochází jako maršál Jof
frc z rodu Basků Jeho předci po
mnoho generací žili v horách v
jižní Francii Jako Joflre má mo
dré oči a světlou pleť ale vedle
toho a jeho jména je Francouzem
skrz naskrz Je nyní 67 roků stár
Foch jak se praví dlouho po
važován byl za pouhého theoreti
ka profesora který znovu a zno
vu čr-tl o výpravách Caesara a
Napoleona psal knihy o válce a
pohodlně spal v zámečcích během
manévrů Vyučoval strategii na
vojenské kolleji kde byl považo
ván za pedanta poněkud fantasti
ckého jehož slabou stránkou by
lo že strašně rád mluvil o Napo
leonovi a jeho výpravách Měb
se všeobecně za to že s aktivní
službou vojenskou je již hotov
poněvadž nalézal se ve službě již
v kampani v roce 1870 a trpěl do
sti značně revmatismem Každých
deset let anebo asi za takovou do
bu Foch vydal novou knihu o ně
jaké technické stránce strategie
— což byla jeho zvláštnost Jal
sc zdá Foch nepřisuzuje si náro
ky na taktika přes to že dokona
le seznámen je s dělostřelectvem
Po dlouhou dobu Foch v dělni
cké blůze navštěvoval reosotovj
závody poněvadž pověřen byl a
by podal zvláštní zprávu o děle
kterého s velkým úspěchem použi
to bylo v této válce zvláště pak
podél Marné a na Aisne Foch
jak dá se souditi z pdsudků kor
espondentů činí dojem člověka
nervoscího a jihorománského tem
peramentu Jinak žije velice jed
noduše Pochází z chudé rodiny a
jako student zažil mnoho bídy —
Na nádheru si neuvykl po celý ži-
OBEÁZKOVÝ DOPROVOD K SOUČASNÝM UDÁLOSTEM
vot a neobklopil se jí ani tehdy
kdy mohl tak učiniti
Kochovi rodiče byli lidmi šetr
nými ve francouzském slova smy
slu ale shledali že je nemožností
poskytnout! synům dostatečných
prostředků aby bez obtížJ mohli
studovati Tyto obtíže chudého
studenta zanechaly na Kochovi
značné stopy Učinily z něho člo
věka velice skromného stranícího
e veřejnosti a vyhýbajícího se rů
zným poctám které Francouzové
rádi prokazují Stejně nezdá se
míli takové nhlazenosti a sebevě
domí jaké často na odiv staví je
ho podřízení ' '
Foch jak prohlašuje časopis
Debats zná duši francouzského
vojáka lépe než kdokoliv jiný —
Na válečné kolleji neznal zadnyeh
ohledů k nikomu Zámožní a uro
zení neměli u něho přednosti před
ostal nimi Diplom musel si každý
y nich poctivě zasloužit! Jeho ži
vot soukromý byl jednotvárným a
stejně takovým je i nyní Foch ne
zná ničeho jiného než- své povin
nosti a na nic jiného také nemy
jí Foch býval vždycky samotá
řem jak 'tomu ostatně nasvědčuje
jeho tvář a způsoby
Všichni mladší důstojníci fran
couzské armády znají Focha Byl
jejich učitelem na vojenské aka
demii Znají jeho přísnost ale i
jeho poctivost pracovitost vědo
mosti energii a zkušenosti Vědí
že dovede schopně vésti S ním v
čele doufají docíliti rozhodného
vítězství nad Teutony
NĚCO Z HISTORIE PIVA
m mm rňz miL
rL-ikr iAi iui:
i
[
r
i
i?
t
2
' ''} %''
'Ví"? l JL Au „ ♦ '
' v Si w i r nra-v v #''' '
(1) Italská těžká námořní děla přimontovaná na betonových bárkách na řece Piave aby pomáhala
zadržovati vojska rakouská a cřmeekó (2) ZkouiUcy konají so b novou přenosnou prádelnou v cvičeb
ním táboře Meade V prádelně této může býti týdně vypráno prádlo pro 4000 mužů (3) Poručík
Mills Kitcbin %ya kongresníkjj Kitchina zvláštní instruktor bojů bodákóvýeh v jednom cvičebním tá
boře národní armády -
S Egypťany začínají dějiny pi
va Dle zpráv Herodota i Ilera
klca vařili Egypťané pivo z ječ
mene i že zdálo se pivo zjemně
lým Řekům bjti barbarským ná
pojem nemožným odporným A
že poznali účinků piva zvěčnili
nediskretní malíři egyptští v Be-ni-IIasauu
kdež i dáma dobrovol
ně bůžku alkoholu svoji oběť při
náší í výstražný traktát filosofa
Ani na papyrusu se zachoval ' a
dobrá rada profesora vysokého lí
ceni z Chennu který moudře pra
ví: Nevzdalujte se žáci od spisů
i nenachylujte se k pivu neboť
kam vede zápach piva? Zpátky?
Robertovi podařil se důkaz že
staré pivo egyptské mělo též ú
činky jako bavorské v městech u
uiversitníeh pivo pijících
Brugseh-paša nalezl v zápisníku
egyptského poručíka jenž byl do
Théb komandován a své útraty
si zaznamenával že v době Ptolo
meoveů tedy v posledních stole
tích před letopočtem naším litr
piva stál 3 haléře Za 500 let po
zději uvaleny byly na várky piva
nz v rgypte raiíove cianc ze ce
ny piva — i jiných lihovin — vy
stoupily do cen přemrštěně vyso
kých Pivo Egypťanů nebylo alo
chmeleno a tudíž nebylo hořké —
Obyčejně tvrdilo se že dle zpráv
Columelly byly pivu z Pelusia při
dávány různé dfuhy lupiny to
mu však není tak neboť na místě
citovaném tvrdí se pouze že lupi
ny a jiné drogy bývaly o stolu ho
stem podávány abv chuť dráždi-
iy-
Ethiopové vařili pivo z prosa i
icčmene Iberové z ječmene pivo
robili a ležením lepší ležáky si po
řizovali I Frygové a Thrakové pi
vo znali Gennáni a Skytové byli
praví ctitelé piva
Veškeré to pivo líčí se jakožto
přikysle-sladké a opíjeli se jím u
Germánů všichni: hrdinové paní
dívky a dítky Zmizela-li opice či
cháním k půdě není zkušenostmi
potvrzeno není-li snad obraz to
pouhý a neznainCná-li to spánek
překvapením veselého a vyvolaný
a na samé planetě zemské proběh
nuvší fiímané národ vinařský
byli nepřáteli piva jejich legie za
váděly všude víno i toto ustoupi
lo opět vlivu teprve v době stěho
vání se národů
Pěstění chmele zdá se býti zá
sluhou národů slovanských — Od
středověku zavedena pak definice
piva jakožto výslazu ječmenného
kvasnicemi zkvašeného jenž za
příčinou příjemného pirfumn
cbuti i stálosti ne chmelí
i
i '
K službám
Blabuůka: "Liško já ti něco
povím ale neh si to u ebe Za
pftjč tni maličkost přt dolai-ů"
Liška: "Dobře já si nechám
to maličkost u sebe"
t x