Striwa 2
POKROK DE 3 DUBNA 191S
POKROK
PUBLISHING CO
vydává
rOKROK ZÁPADU
místní vydáni
v Octe pro Salině okres Nebraska ve
S lmvliT a Clurksim [no okre Culm
Xchraska ve Wilson Kasř pro utát
Kansas r Cedar BapiJs la pro utát
lown v 8t Paul a Mlnneapolia Mino
{ro tSt Minneotu a t Tyndall S D
pro státy Bon tli a Xorth Dakotn
Předplatná:
Vro Spojené Státy 200 Pro Kanadu
$250 Do EYTOpy $300 roíné
Zásilky pcnřžni dřjtež te pomoci pc
Jiižnfeh poukázek (Money Ordere) ex
presních poukázek Express Money
Ordere) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujeto-li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí býti slušné psané
bez úmyslu nikoho osobně poďkoditi a
podepsány plným jménem oť již má
biti v redakci utajeno anebo s dopi
sem uveřejněno
PRO ČESKO-SLOVEN-
SKÝ STÁT
Nová strana — v čele Dr Kramář
(Tisk kane Č N S a Sv Č K)
Národní Listy dne 10 února u
veřejňují toto prohlášení nové
strany české:
Českému lidu!
Tři sta let po katastrofě bělo
horské hlásí se o mocné slovo
světová spravedlnost a český ná
rod tři sta let soustavné a nepře
tržité pokořovaný a utlačovaný
vříí že Bílá Hora bude odčiněna
a že se jeho životu národnímu
dostane konečně koruny veškeré
ho lidového snažení: Svobody!
Ale svoboda národa nepřijde
sama o sobě bez našeho přičině
ní bez dalších zapasu snad i be
nových obětí'"
Tu jsme povinni otázati se
jsme-li k této eestě za svobodou
řádně připraveni
Velikosti chvil přítomných ro
ste v nás cit odpovědnosti Moc
ně prožívanou dobou jsouce vzru
šeni s pernou vírou v osvoboze
ní národa a nezlomnou vůlí poča
tý konečný zápas vítězné dokoná
ti ohlížíme se po vnitřním stavu
národa a vidíme v něm vedle ja
su i stíny '
Válka odstranila mnohé pře
kážky a rozptýlila nedorozumění
především však učinila myšlen
ku státní svobody národa česko
slovenského majetkem všenárod
ním ale neurovnané stranniekť
poměry posud nezmizely a nedo
statek ústřední národní moci a
autority stále ještě pociťujeme
Politické strany zastoupené po
depsanými plnomocnými osobami
rozhodly sé odklidit i škodlivý
stín nejednoty a' poslouchajíce ži
velného příkazu doby přítomné
předstupují před veškeren česko
slovenský národ a prohlašují že
utvořily všenárodiií širokou á
pevnou organisaei české státoprá
vní demokracie
Stěžejním úkolem nové strany
jest vespolným národním úsilím
vybojovat! a vvbudovati národu
vlastní státní příbytek český stát
jehož základním územím jsou hi
storické a nedílné země České a
území Slovenská
Český stát bude státem demo
kratickým veškerá jeho moc bu
de vyeházetí z lidu a protože
lidu českého bude jako duše a
srdce lidu toho sama státem 6pra
vcdlivým ke svým národnostem
spravedlivým ke vsemsvvm ob
čan fun a třídám
Stejným duchem buď- nová
strana provádétí všecky úkoly
před které ji postaví nýnější vá
lečná doba jmenovitě ony veliké
úkoly kde půjde o léčení váleč
ných ran postihnuvších těžce ná
rod náš veškery jeho příslušníky
všechny jeho zemé a veškero je
jich obyvatelstvo
Zdůrazňujíce povznášející stá
toprávní skutečnost že si v nové
straně podávají bratrskv
U nová urana badá po v&twh
ttabto otlflitwh p#rai tUztíía a
naplněna smy&lem odpovědnosti
a vědomím kázni vlastní i národ
ní Nová strana počtem i vnitřní
stavbou dostatek veliká a silná
aby při náležité dělbě práce mo
hla vykazovat! úspěchy a činy ná
rodu ke zdaru a sobě ke cti pro
jevuje zde veřejně že je hotova s
ostatními českými strauarai v pl
né důvěře k nim smluviti se o
společný postup v konečném zá
pase za osvobození národa pro
hlašuje slavné veškeré národní
veřejnosti svou trvalou ochotu
společnou součinnosti s mini ve
stejné důvěře a věrnosti radostně
provésti a zceliti vnitřní ústroj
národa aby již nyní obzvláště
však při konečném vyřizování a
pořádáni věci války a míru mohl
uplatňovati plně svou soubornou
vůli národní
Blaho všeho národa celku i
každého jednotlivce založené na
zásadách vzešlých z pouček jeho
dějin a vyplynulých z čistých
proudů novodobého jeho života
bude nové straně vidy nejpřed
nějším zákonem!
Voláme tedy pod svůj prapor
české státoprávní demokracie vše
chny stejně smýšlející které doba
zkoušky nesehnula nýbrž zoceli
la voláme je všechny muže i že
ny bez rozdílu země i postavení
vybízíme do společných řad a ke
společnému dílu i všecky ty kte
ří jinak stejně smýšlejíce stáli
dosud z jakékoliv příčiny opodál
politického ruchu Dnes budiž
konec veškeré trpnosti konec
pouhému přihlížení dnes je doba
činné účasti neúnavné práce o
bětovné odvahy všech bez výjim
ky a bez odpuštění!
Dr Karel Kramář Dr Antonín
Hajn Dr Adolf Stránský Dr
Přemysl Šámal
Ustaveni strany České státopráv
ní demokracie
Zástupci stran národní svobo
domyslní pokrokové státopráv-ně-pokrokové
ve shodě se stranou
lidovo-pokrokovou zjistivše úpl
ný souhlas ve všech programo
vých otázkách politických ho
spodářskýeh osvětových a sociá
nich a dohodnuvše se o návrzíe
jednotlivých stran ve věcech i
stroji nove strany prohlásili že
je strana "České státoprávní de
mokraeie'' ustavena
ykonný výbor ''České stá to
právní demokracie" kterv bud
vésti věci strany do jejího valn
ho sjezdu složen jest takto:
Fředseda: Dr Karel Kramář
místopředsedové: Dr J Bu
dínský dr Ant Hajn dr AI Ra
šyu dr Př Šámal jednatelé: dr
J Matoušek F Sys Iv St So
kol dr Jar Stránský poklad
nik: Ign B Bečka referenti po
slaneckého klubu: dr B Fran
ta Ant Kalina dr Adolf Stráň
ský členové výkonného výboru
dr Engllš Viktor Dyk dr J
Hcrben Boh Klac Jar Kvapil
dr ťr Mareš dr J Metelka dr
B Němec dr J Sehiezl J Ská
ba
psme Z WALESU
' ÍV '
Princ z Walesu na dovolené
francouzské fronty navštívil mě
sto Exoter Na obrázku našem
spatřujeme mayora tohoto města
vítajícího mladého prince
staré ěeske zemé Cechy Morava
a Slezsko vzpomínáme a srděi'ý
pozdrav posíláme na Slovenko
Kvým bratřím a sestrám jimi knj
tovláda maďarská znemožňuje
prozatím veřejný prohlas
Dá-áme nrrbizri prípí ii]
ANGLIE A NAPOLEON
Události piKileduí doby odpad
nutí Ruska nucené uzavření pří
men Rumunskem porážka Italů
počáteční úspěchy německé ofensi
vy na západní frontě to vše po
skytuje důvod k hlubokému pessi
inismn mezi všismi přátelv demo
kracie jejíž záchrana závisí na ví
tězství spojenců Ale vzdor tomu
nejsou dnes vyhlídky ani z daleka
tak fernne jakým čelila Anglie v
roce JS10 ve své válce proti Napo
leonovi elký Korsičan byl te
hdy na výši své moci Dokonal
právě porážku Rakouska Němé
cko choulilo se u jeho nohou Fran
cie Itálie íj Rýnská konfederace u-
znávaly jeho vládu Švédsko pod
ělilo Car dosud řídil se pokynem
vydaným z Erftirtu
Anglie vskutku byla ponechána
samojediná k vedení boje proti že-
inaJnimu výbojci Ale byla sama
zmítána vnitřními nešváry Wel-
ebeuerova výprava skončila nezda
rem a způsobila strašlivé ztráty na
mužích i penězích a zničila dobré
jméno svých vůdců Premiér o
ri(P nemocněl a rezignoval a jeho- míto
zaujal Člověk jehož jedinou kvali
fikací bylo zkořtoatélé zpátečni
ctví & MTOpnÓht tupé tATdošíjno
stí Spravována jsouc slátaným ka
binetem a majíí v tele krále je
htí rwaa tyl toa inbvi hrviz-
uějne zatemněn soslabena jsou
škrtícím dráj)em kontinentálního
systému Anglie vskutku zdála se
býti na pokraji shrouceni Napo
leon sám rozmáchl se k poslední
mu úderu Vyslal Massénu a své
nejlepší vojáky do Španělska aby
zahnali Wellingtona a jeho výpla
vu do moře
Sklizně v Anglii v létech 1804
1807 a lbOS byl subnormální V
létech 1S0'J a 1S10 panovala v An
glii úplná neúroda Z $215 ža
buši v červenci 1809 stoupla pšeni
ce na $150 buši v červím 1810 a
na $10j buši v srpnu toho roku
Mezi tím ceny rozličného zboží
které stouply závratně v divoké
vlně spekulace v několika přede
šlých letech z nenadání se shrou-
tily
Virgiuský tabák klesl s vysoké
ceny 50 centů za libru v roce 1 SOS
a ISO!) na pouhých 6 centů v roce
1810 a 1811 Plediuotské hedvábí
kleslo na polovinu ceny konopí
kleslo z $590 tuna na $25: í vil
ská vlnu za $150 libra na 72 cfn
ty Počet obchodních úpadků byl
bezpříkladný Ze šedesáti přti v
dubnu lSOfi stoupal jich počet kaž
dého roku až dosáhl 1 -i0 v srpnu
roku 110 Spekulační vývoz do
Jižní Ameriky byl úskalím nu
němž obchodní domy se ztrosko
taly Jedna obchodní zpráva z t
doby po7i!inieu')vala že "veřejný
úvěr v léto době jest tak ní:ký
jako by) udy v piuuěti lidské Ko -j
IWiní -(-n na peněžním trhu jes j
nepniilanne
Konsoly které od svého pádu
7:1 na 50 v roce 10:! pozvolna
stoupaly klesly v roce 1SI0 ze 7J
na 61 Když přišel krach nebylo
ve Spojeném království bavlnářské
tkalcovny která by nebyla zmeu
šila počet zaměstnanců o polovinu
Mnohé textilní továrny zavře!
nadobro Dělníci kteří byli podr
ženi byli nuceni pracovali zi
mzdv ztmí-ně snížené
přece Anglie byla zachráněna:
neboť Napoleon ovládán-jsa sla
nin obchodní thorií žf vývoz musí
býti podporová aby převýšil zna
né dovoz posílal kukuřice a jiné
požíratiny do Anglie v liodinS je
jí nejvřtáí tísni Domníval se že
tímto způsobům zakoupí si cestu
do bankrotu Anglie byla koneč
ně s to poraziti Napoleona po dva
ceti letech válčení protože se k ní
připojily v roce 1812 Rusko N5
nicek o Švédsko a Rakousku Na
polcon podlehl v roce 1815
Přesunovaní alliancí porážky
smlouvy vzpamatováni se a pře
rušování příměří za éry Napoleo
novy mohou býti s prospěchem
připamatovány těm kdož věří že
Rusko jest permanetně ztraceno
pro spojence
V onom období spojenci proti
Francii opět a opět zavazovali se
neuzavírati separátního míru a o
pčt a opět porušovali tento záva
zek Za dvacet let napoleonských
válek bylo při nejmenáím patnáct
roků ve kterých tato nebo ona ze
mě uzavřela mír s Francií nebo vy
pověděla jí válku Pouhý chrono
logický seznaní jest obšírný
V rodí 1792 byl francouzský
král přinucen vypovědět i válku
Rakousku Prusku jiným něme
ckým státům a Sardinii V roce
17!W byl francouzský král popra
ven Anglie Rakousko lrusko
německá státy Španělsko Neapol
sko a jiné nenší státy utvořily i
hned allianei proti Francii V ro
ce 1795 uzavřen byl mír mezi
Francií a Pruskem Následující
ho roku menší německé státy za
nechaly dalšího zápasu Španělsko
vypovědělo válku Anglii Neapol
sko uzavřelo mír s Francií
V roce 1797 podepsán byl v
Campo Formio mír mezi Rakou
skem a Francií V roce 1793 Tu
recko vypovědělo válku Francii
Rusko a Anglie utvořily allianei V
roce 1799 Francie vypověděla po
znovu válku Rakousku V roce
18()I Rakousko uzavřelo mjr s Na
poleonem v Lúneville v- Madridě
podepsána mírová smlouva mezi
Španělskem a Francií současně u
zavřen byl mír nťczi Římem a Na
polconem podepsán konkordát
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ
TRACH0MA OČÍ
Píše Dr J J Warta
Trachoma očí je dosti obyčej
nou oční chorobou Některé přípa
dy jsou velice vážné n jiné jenom
lehké Je to choroba očních víček
lidských která u zvířat s výjim
kou opic se nevyskytuje Nachá
zíme ji hlavně na hořejších očních
víčkách a je-li zanedbávána pře
náší se také na očuí bulvu Ne
moc tato je nakažlivou a osoby
zdravé často jsou jí postiženy
když utírají se ručníkem kterého
před tím použila osoba trachomou
postižená
V Indii a Egyptě jak se sdělu
je většina lidí oslepnuvších nej
dříve postižena byla trachomou
Bylo mně sděleno Prof- Pryan
tem že na svých cestách v Indii
v jednom místě viděl sochu t zv
posvátného býka a lidé s nemoc
nýma očima v celých stech sem
přicházeli a tvořili dlouhé linie
aby předstoupit! mohli před po
svátného býka dotknouti sc jeho
očí a po té potříti svoje oči v na
ději že to přinese vyléčení jejich
očím
Bylo mi řečeno že bronzové oči
hlavy býka musí býti nahrazová
ny jednou ročně následkem toho
že se stálý-m třením nespočetného
množství nemocných opotřebují
Něco podobného je možné jenom
v Orientě V Americe taková věe
by dovolena nebyla ať už by ta
kový býk považován byl za něco
posvátného některými lidmi aneb
nikoliv Všichni přistěhovalci
jsou pozorně prohlíženi při vstu
pu na půdu Spojených Států po
stiženi jsou-li trachomou než je
jim dovolen vstup do země
V některých zemích v zámoří
jsou zvláštní školy kde lidé po
stižení trachomou jsou léčeni za
tím co studují anebo učí se něja
kému řemeslu Z tobd můžeme si
uciniti představu jak obyčejnou
je tato nemoc v některých zemích
V Americe nemoc tato není tak o
byěejnou Vidímo ji hlavně v o
sadách kde nalézají se přistěho
valci hlavně Rusové a také v ně
kterých našich školách indián
ských — Trachona jest chronic
kou nemocí
Nejprve oči jsou bolavé jako
při jiných íiemoecch Jsou začer
venalé uslzené a bolí značně —
Ráno oční víčka jsou těžká a s po
tížemi oko se otevírá Později víč
ka oční stávají se ztrnulýnii je
těžko je obraceli Bolest se stup
ňuje a postižený má pocit jako
by byla plna písku zvláště pod
hořejšími víčky
V téže době může oční bulva se
zanítiti a zrak vážně poškozen a
nebo zcela ztracen V některých
případech nemoc trvá dlouho a
oční víčka jsou plna jizev a stej
ně i brvy působí nesnáze násled
kem stálého tření -očí Při ohrnu
tí víček vidíme malé pupenee ja
ko seménka a jedná-li se o nemoc
delší dobu trvající pouze jizvy
(Pokračovaní)
AVIATICKÝ REKRUT
Cm
Ji wZ jtfm
1 -"v " X
múmMSM'
apexem Piem VII a mír s Ru
skem
V roce 1-Š02 podepsán byl v A
miensu mír mezi Francií Španěl
skem a Batavskou republikou na
jedné sírane a Velkou Britanií na
straně druhé Francie uzavřela
mírovou smlouvu s Tureckem V
roce Anglie poznovu vypově
děla' Francii' válku V roce 1805
Anglie Rakousko Švédsko a Ru
sko uzavřely formální allianei nro-
ti Francii jihoněmecké státy po
stavily se na stranu Bonapartovu
Napoleon porazil spojené armády
Rakouska a Ruska u Slavkova
Smlouva byla uzavřena s Pruskem
V Pregnurku nodeosán bvl mír
nezi Francií a Rakouskem V ro
ce 1807 uzavřen byl v Tilsitu mír
mezi Francií a Ruskem Prusko
přistoupilo k němu za několik dní
později
V roce 1809 Ralsousko poznovu
vrhlo se do boje s Napoleonem
Napoleon poznovu' porazil Raku
šany následoval mír v Schocn
brunu V roce 1812 vypovědě'
Napoleon válku Rusku a téhož ro
ku nastal osudný ústup z Moskvy
Následujícího roku tentonské ná
rody se vzchopily a společně u
clivátily zbraň proti Francii Ku
sové utvořili allianei s Prušáky
Švédsko a Rakousko vypověděly
válku Napoleonovi jenž bvl pora
žen u Lipska v roce 1814 a koneč
ně definitivně u Waterloo v roce
115
VELKÝ OMYL VYVRÁCEN
Amerika jest zvána žerní příJe
jžitoxti pro každého ale zle se pře
počítali všichni ti kdož sem při
jeli s domněnkou že zde lítají li-
idcm pečení holubi do úst Ameri-
jka jak se statisíce a milliony lidí
[přesvědčily skytá člověku mno
ihcm více příležitosti k uplatnění
1 svých sil a vydobytí si míst řeka
j na slunci nežli starý- svět ale jest
i zároveň zemí tvrdé usilovné prá
jec a pro toho kdo se takové prá
cí nedovede podrobili skytá má
lo medu Je mnoho těch kdo po
'poznání života a práce zdejší pro
jhlásili ? mohli mít i Ameriku do
jma kdyby chtěli tak plahočit ja
j ko zde musí
Každý však připouští žc pro to
ho kdo svých sil uplatnili dovede
la chce jest tu lepgí příležitost k
(postupu k rnístňm lépe placeným
!i také k zabezpečení svého domo
pro i-hzbu'va dobrého webování At
-AU-1 1 - ' " "
rj-noptecKon S "MazKu bezstarostného stán c0ř ve ata
našem spatřujeme jednoho tako-irvch vlastech mnnhrftr „ni Sm
vého amerického - vzduchoplavecikdo se do přepínání všech il Io-
Strýček £m evičí velké
tví mladých mužií
mii"z-
kého rekruta držícího poštovního potili nezdařdo
Lduba ntkelik ácí tUxého Jinak u'ak j#it
tethinou chápá
na ona známá prňpovídka žV1 v A
mericc je každému otevřena cesta
k blahobytu bohatství a vlivnému
postaveni fu obyčejné odpovídá
sobě každý: Ano mnoho jest Do
volaných ale málo vyvolených
Průměrný smrtelník se domnívá
že tato cesta k vrcholnému bodu
lidských tužeb jest otevřena pou
ze těm kdo jsou nějak zvláště ob
dařeni buď vynikajícím nadáním
pro některý odbor práce nebo vě
dění nebo mimořádnou bystrostí
a chytrostí nebo jinou vlastností
která tnu sama o sobě dává výho
du nad jinými smrtelníky
Tato domněnka jest však vyvrá
cena denně příklady lidí na kte
rých nebylo pozorovali nějakých
zvláštních darů přírody pokud se
bystrosti nebo nadání týče a kteří
pojednou vyrazí z řady lidí stejné
ho společenského stupně a stejné
třídy a doniohou se mimořádných
úspěchů Na všech stranách vidí
me lidi o kterých se lidově se špet
kou závisti říká že měli více ště
stí nežli rozumu A přece kdyby
chom probrali tyto případy shle
dali bychom že sotva v jeduom
ze sta z nich jedná sc skutečně o
nějakou šastnou náhodu a vc všech
ostatních případech že nebylo ono
příslovečné "štěstí" ničím jiným
nežli výsledkem přičinění houžev
natosti a vytrvalosti
Každý z takových případu po
učuje nás že nic není s takovou
překážkou na dráze k úspěchu
jako podceňování svých vlastních
schopností jako říkáuí o sobě:
"Já nejsem z toho dřeva ze kte
rého se dělají velcí lidé" Naopak
každý měl by býti přesvědčen o
tom že není nikoho kdo bv neměl
v sobě něco čím může se uplatnili
činí může nad svoji? okolí vynik
nouti když vlastností těch použije
s pevnou vůlí zvítězili a s nezdol
nou vytrvalostí Člověk nemůže
za to není-lí nadán zvláštní ehy
Trosu jicdo snaauosu v uccni se a
zručnosti v používaní toho čemu
se naučil Ale tchází-li člověku
ctižádostivost odvaha do velkých
úkolů pak jest to jeho vinou po
něvadž tyto duševní vlastnosti se
dají vypéstovati řekli bychom vy
nutili tam kde jest si člověk vé-
ďom své důstojnosti a dovede od
sebe odvrhnout! měkkost a ucroz-hodnost
Pozoruhodný případ vyvrácení
lomněiiky že musí býti člověk ně-
jak zvláště nadán má li v boji o
uspech vymknout! podává přizná
ní jednoho z dnešních předních
kapitánů průmyslu který před
třemi desítiletími byl poubým klér-
sem Muz jako dvacetiletý mla
dík plahočil se po nádvořích stok
yárdů % archem číslú- v ruce a vy
Škrtávfl! a zaznamenával řísla ná
kladními vozů a který dne kdy
jest y plné životní m jejt Mavou
závodu tt řvýtjvýtti jménem a za
městnavatelem dvou descttbícfi li
ným vynikajícím bohatstvím du
cha jest skutečně vjevem pozoru
hodným '
Mužem tím jest Thomas E "Wil
son jehož jméno nese jeden z nej
větších jatkářskýrh závodů na svě
tě Jiní uznávají jej za velikána
duchem ale on to sám popírá a
skromné p sobě praví žc se nepo
važuje za pratiic rozumnějšího u
nadanějšího než jsou ostatní lidé
a že svůj úspěch přičítá jedině to
mu že sc vždy s plnou címtí lá
skou i zálibou věnoval každému
úkolu který mři před sebou o ne
šetřil pílí a vyt rva lodí k jeho pro
vedení Byv tázán k čemu přičítá svůj
báječný úspěch odpověděl pan
Wilson předseda jatkářské firmy
Wilson and Co: "Já nejsem žád
ným zázrakem žádným divem svě
ta Nejsem o nic nadanější nebo
moudřejší nežli množství jiných
lidí Můj celý úspěch sc dá vy
stopovati k faktu že jsem našel
zálibu vc své práci a že jsrm jí
věnoval všechny svoje síly Žád
ný úkol nebyl pro mne nikdy pří
liš Velkým abych se do něho nepu
stil To jest základ úspěchu v de
víti případech z desíti — míti dů
věru sama v sebe a věnovat i se své
práej s plným úsilím
Jest příliš mnoho lidí kteří se
Íokouií těžiti ze své reputace
takoví lidé očekávají výsledků o
výtěžků od toho vo již vykonali
aniž by se snažili denně usilovali
o nové úspěchy Člověk nemůže
vsaditi svoji budoucnost na dílo
t i i v
nunujosu aic na prací přítomnosti
ji energii na všechno cokoliv pod
niká a jasné sobě uvědomili že na
té jediné věci ať má před sebou
právě cokoliv závisí celá jeho bu
doucnost" Toto životní pravidlo mělo by
býti pravým pokladem pro kaž
dého mladého muže — a to platí
stejuě o dívkách neboť dnes jest
svět téměř stejně otevřen pohlaví
ženkému jako mužskému a pří
pady žen které sc vlastní silou do
pracovaly vysokých a závidění
hodných míst jSOu před našimi
zraky Mále — a mezi našimi lidn:i
mělo by býti hojné těch fctHrt
stejně jako p Wilson vě'fí fa ni
koliv nějaký dar s lifuy nebo ně
jaké zvláštní Štěstí ale síla vlast
ní povahy jest spolehlivým prů
vodčím na klikaté strnu a obtíž
né ale vděčné cestě k úspěchu
Italové ztratili onn lodí béhem
týdne
ítíra 29 března — Ztrátv ob-
ebodníeh italských lodí v důsled
ku ponorkového vedení války by
ly v týdnu končícím 21 března
dle právě vydané zprávy oásle
dují"í: Tri parníky víc jak 1
d) tuná'b dvě Hacbettií UU r
-u a jen u wvjij pruua ze ncoyi ve j více jait jw tunách a tri plachel
svém vzestupu podporován žád-jní lodi nieuší Jeden párník byl
rvm zvlártnúa nadáním #i:t iád-jneútpacé napaden
