Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, April 03, 1918, Cast Redakcni Editorial Section, Page 6, Image 12

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKROK DNE 3 WIIVA 101
I Hřích paní Hyrové— I
Z Román Naxml Václav Štech Z
tíaumaun je muj a jenom
mfij!" vzepřela se Hýrová
ever inu ziatuKo nevěr
mu!" šeptal Vlach Ale to už se
mu třásl hlas '"Mám jí říci áe jí
svádí dceru — mám?" ptal s:
Vlach chvěji vozr-ibMiiiii
Iíýrová vvškubia prudkým po
hybem ruku z jeho pesti Zlobné
dupla nohou a podstoupila Pak
zablýskla očima a prudce jala se
vyklúdati : "Nemluvte tak! Věřím
mu a nevzdám se ho Uteku-li —
tedy a ním S ním ! Sirotkovi —
muži vám — budeii třeba A bu-de-li
to muset bvt — servu se o
něho Zaškrtím ji spííe než bych
se ho vzdala A že si ho ohlídám
— můžete byt bez starosti Která
žena se k němu pi-iblízí na tu pu
jdu třeba s revolverem Ano: s
revolverem Mám dost již té pře
tvářky Hladovím po něm ne
chci nic od nikoho jii jenom on
musí byt mftj Celý život utekl
mi v odříkání se Když jsem se
vzdala vám — to byla slepost mé
ho mládí — ani stopa po lásce v
tom nebyla O Ilýrovi nemluvím
— to je shnilá vrba — ale teď chei
opít se jednou takč požitkem lá
sky První své lásky — neboC ani
vy ani Hyra nezmocnili jste Re ni
čeho jiného než mého bezvládného
těla Ale teď chce také duše svoje
sousto — a tím je Baumann Iívát
se budu o něho s celým světem tře
ba — nikomu ho nepopustím A
eo nejdříve musí být můj Už mám
dost těch komedií se Sirotkovou
Teď ho buď pustí nebo ji zardou
sím "
ITýrová se tak rozčilila při těch
to slovech že počala se křečovitě
třásti — zatínala pěsti — oči se jí
zalily krví pak vydyehla prudce
vztyčila paže jako by se chtěla
zmoeniti něčeho nad hlavou ně
čeho k čemu nemůže dosáhnouti
Když se jí nepodařilo zachytiti
se domnělé opory vykřikla bolest
mi zavrávorala a klesla clo fau
teuillu křečovitě se chvějíc a bo
lestně štkajíe
" - Když se poněkud upokojila po
kynula Vlachovi aby odešel
Nezbylo mu než poslechnouti
'Při nesledující návštěvě Bau
mannově veskamotovala mu Hýro
vá lístek v němž jej žádala aby
zítra ráno zkoušku- přerušil a o
mluviv še indisposicí odešel z di
vadla Bude ho s důležitým sdě
lením od 10 hodiny očekávat! v
zavieném fiakru v Poštovské ulici
za fpořitelnou :
'Jak si přál a stalo se
Když Baumann vskočii do vozu
práskl kočí do koní MěTiaříze
no vyjeti z Prahy za Strahovskou
bránu " '
Iíýrová spustila záclonky vozu
a hned přednesla návrh který by
la dopodrobna promyslila
lítekou spolu Se Sirotkovou je
všecko jednání zbytečno — do
konce se zdá že se počíná vzpírati
návštěvám u Ilýrů Nejlépe bu
de nevyvolávati scén ale uprch
nouti odtud Iíýrová vezme vše
chnu hotovost tdoží doktoru
Schiebrovi aby zpeněžil její ne
movitostí a poslal peníze kam mu
bude později oznámeno Muži za
jistí až do smrti pojistky z polo
vice domu v němž bydlí nebude
li činiti obtíží ITýrové Druhá po
lovice domu je dceřina Vlachovi
uloží aby se postaral o Julinčino
vvehování Ten to opatří nále
žitě" A tím je konec jejich pout ku
Praze "Pak mám jen tebe na
krku řekneš-li ano!" vykřikla
ITýrová a popadla hlavu Bauman
novu a zlíbala ji vášnivě
Když ustala zeptal se Baumann
kam utekou
Hýrová ihned dokázala jak (
připravila na tuto otázku Odje
dou do Janova Zde jsou doprav
ní kanceláře které opatří za dobří
slovo průvodní listiny umožní
vstup na cizí loď —
Baumann mávl rukou: "Pas
mám pro sebe í Sirotkovou Může?
se mnou na její jméno — "
" Výborně 1 " vykřikla Iíýrová
Pověsila ne na krk tenoristfiv a
válnivě ho opět zulíbala
"Ale — " přerušil tyto projevy
vášně pojednou Baumann "Ne
mohu zde Sirotkovou nechat beze
všeho Musím jí přece něco dát —
"Kolik?" zaíeptla Ilýrovi lí
hajíc opět Baumanna "ftekní ko
lik stačí!"
"Přece jenom — "
"Vyslov to číslo!"
"Myslím
"Staří dvacet tisíc?"
"Ma jisté-"
"Nuže dám za tebe třicet! IV
zejfří máš Do týdne uspořá
dám všecky své záležitosti Pak 1
vára vzkáži že jmu se těžce roz
nemohla Nakažlivou nemocí aby
k uúm nepřišla Tím získáš svo
body Ona té přestane tolik hlí
dat Pak ohlásíš Sirotkové něja
kou pohostinskou hru na určitý
den Rozumí so: mimo Prahu Jak
mih mi' oznámíš její don odjedu
ihned do Vidně vlakem kterým
pojedeš ty Na nádraží se k so
bě hlásit nebudeme Až se vlak
rozjede najdeme se Dám pozor
kam vstoupíš Získáš-li dva dny
bez kontroly zmizíme všem s očí
Všem — miláčku — všem chápeš
rty V '
V V AVI lilii
ITýrová při tom strhla Bauman
na na svfij klín objala ho náruži
vě přitiskla k ňadrům bouřně so
zmítajícím a jala se ho eelovati
na oči ústa čelo zlíbala jeho vlas
— pak dlouhým horkým polibkem
přissála se k jeho smj's]nýiu rtům
S tíží dech popadajíc přispěcha
la ITýrová do kanceláře Vlachovy
Měl právě poradu s advokátem
Ale ITýrová --- rozhodivši dveře —
vykřikla: "Prosím vás pošlete to
ho pána odtud — je to nesmírně
naléhavé — "
Advokát nečekal na pobídku a
okamžitě zmizel Vlach chtěl bě
žeti vstříc Hýrové ta však byla již
u stolu Opřela se oběma rukama
o jeho desku a chvějícím se hlasem
pronesla "Víte že Juli není dru
hou noc již doma T"
Vlach zavrtěl již hlavou
"Předevčírem se dovolila k Po
spíšilovům na Zbraslav Telegra
fovala odtud večer že tam přespí
Včera se nevrátila Telegrafova
la jsem tedy dnes ráno co se dě
je A došla tato odpoved ze tam
není — že tam nebyla!"
Iíýrová vyňala zmačkanou de
peši a hodila ji před Vlacha
Vlach se podíval na telegram
pak se zahleděl na Hýrovou Ale
slova nepronesl Jenom zuby hnětl
horní ret
V jeho pohledu četla Iíýrová že
něco tuší Proto vykřikla prudce-
'Mluvte!"
Vlach pozvedl ukazováček a vol
ně řekl : "Je otázka kde je Bau
mann ?"
Iíýrová rostla nyní takřka přes
stůl k Vlachovi Oči jí vyběhly z
víček — smrtelná bělost padla na
její ofmcej Kty třesoucí se zaše
ptaly jen: "Baumann?"
"Ano Za tou přece chodil k
vám!"
Hýrovou to zalomcovalo Kře
čovitě se jí zkřivily prsty a těmi
zaryla se do plných svých ňader
jen vyjekla: "Žatou?"
Hledala je-li svit naděje ve Ma
chově pohledu že to pronesl je
nom opovážlivý šprým Ale Vlach
se díval jako soudce který roz
sudku smrti necouvne již ani o
píď
"nika jsem vám přece abyste
tnu nevěřila Ukázala jste mi z
to dveře "
Iíýrová popadla Vlacha za ruku
a přivléíla jej k sobě "Honem k
Sirotkové — musíme mít jistotu —
Nemluvte — až ve voze!"
Za několik minut zahlédli na u-
lici prázdný fiakr Vskoěili do ně
ho a jeli k Sirotkové
Ta užasla vidouc že Hýrová je
tu Pit-de dvěma dny dostala od
ní vzkaz že ji tyfus uvrhl na lože
Iíýrová zmatené prohlásila nemoc
za lékařfiv omyl a ptala se kvap
ně na Baumanna Pan Vlach bj
rád s ním pojednal o nějakém koncertu
Sirotkovi 'vysvětlila že je Bau
niann již dva dny v Pardubicích
Včera tam zpíval dnes se vrátí
Nejspíáe odpoledním rychlíkem
Hýrová poděkovala za vysvětle
ní a rozloučila se rychle se Sirot
kovou t nezodpověděvši otázku
proč je takový spěch a tolik roz
čilení v této sháňce
Dole poručil Vlach kočímu aby
zajel na telegrafní ředitelství Zde
se dali spojit telefonicky s bankou
a optali w zpíval-Il včera Bau
mann r městě fozněla odpověď
že tu o tenoristovi nebylo ani
pohádky
"Měl peníze na cestuí" optal se
Vlach když pobouřenou Hýrovou
usadil opět ve voze jemuž dal je
ti před policejní ředitelství
"Dostal před několika dny ode
mne třicet tÍM' zlatveh" '
"Nač?"
"Pro Sirotkovou!"
"Aby ?"
"Aby tu nezůstala bez peněz
Chtěl se mnou prchnout" odpoví
dala Hýrová jako v horečném snu
"Kudy?"
"Přes Janov Já mu to navrh
la Byla jsem úplně připravena
na cestu Měl jenom určit vlak —
"Na ředitelství půjdu sáni Vy
se vraťte domů a čekejte s čím
přijedu" řekl Vlach Před poli
cejní centrálou vyskočil z vozu a
kázal fiakrístovi kam má iiVní
jeti
Vlach se vrátil k Hýrové až po
dvou hodinách Přinesl zprávu
že Baumann přenocoval přodevčí
rem ve vídeňském hotelu Liver
pool Ve společnosti jeho byla
mladá dáma Zapsala se pod jmé
nem Sirotkovi Včera byla jim
odnesena skrovná zavazadla k ran
nímu rychlíku jižní dráhv
XII
'Když vlak proletí miláiiíikou ro
Lvinu postaví se mu u Serruvalle
Serma v cestu retez Apcnin Za
Arípata Serivia není romantikou
obrovských vrásek jimiž se tu
mračí slunná zelně jinudy cesta
než po nákladných viaduktech ne
bo dlouhými průkopy Za každým
svítí slunce na skalnaté svahy o
něco upříměji Zlatí veselé chaty
horalů prozařuje vegetaci dává
lesk nevzhlednému štěrku kterv
se pak chlubí třpytem drahého ka
mení
Cestovní knížky praví že je až
do Janova tunelů celkem čtyřia
dvaeet V rychlíku stál u okna Vlach s
Hýrovou Dívali se do krajiny ale
'nyšlcnky měli zcela jinde Hýro
vá jen mechanicky počítala šeptem
tunely '
Když napočítala dvacátý třetí
— ukázni se vrchol janovského
majáku Brzysaia to vlak vjel do
stanice z níž mezi domv ukázalo
se několik průhledů k azurové hla
dině mořské
"Zmýlili jsme se o jeden" za
šeptala Hýrová a počala seohlíže-
ti po svých zavazadlech
Vlach se vyklonil z okna a po
ptal se je-li to Janov
"San Pier D 'Aréna!" křikl
i-i„i t iiví i i _
uuimuR'- j uuisicji siuv v ruy
il měl Viach který od ital-tkvch
dělníků by! něco z jejich mateřšti
ny pochytil že je to janovské
předměstí
Za chvíli na to se vlak hnul
Sotva se však moře ukázalo nvni
větší pruh vběhl vlak opět do pří
kopu '
"ftyřiadvacátý" řekla Hýro
vá " Počítala iscm dobré" Ale i
to řekla jen tak zcela mechanicky
Myslila již na to aby vystoupili
Při mdlém osvětlení srovnala ni za
vazadla a vj-šla rychle na plošinu
Vlach za ní zmocniv se obsáhlej
ších dvou kufříků
Za okamžik vjeli z tunelu pod
klcněnou střechu nádražního per-
ronu racehinove přibíhali med
vagony nabízejíce o přítrž služ
by Vlach vybral snědého rame-
náěe a odevzdal mu kufry Pak
pomohl Hýrové s vozu a následo
val nosiče
Před nádražím dal mu vybrati
drožku naznačiv vozktvi že chce
bydleti někde na nábřeží
"Hétel de la Ville signore!"
křikl kočí Jakmile byl faechino
uspokojen a Iíýrová ve voze vy
houpl se Vlach za ní a už ujížděli
zmatkem uzkých ulic Za několik
minut octli se před hotelem
Zde rozuměli němčině V přepl
něném hotelu jim vykázali dva po
kojíky v šestém patře 9 vyhlídkou
na přístav jak si Vlach přál Pak
jim přivedli zřízence který jakž
takž lámal němčinu a 9 tím aru
e nepodivavse do vykázaných
světnic vsedli hned do drožky
"Na rakouský konsulát" zněl po
vel
Avšak na konsulátě dopadly po
ptávky špatně Konsul byl právě
na dovolené a mrzutí- úředník
strojil e právě zavřití kancelář
U nich se nehlásili žádní cizinci t
Prahy — nespadá to v obor jejich
působnosti Je-li libo na prefek
tuře budou vědět co a jak !
"Na prefektům"' křikl Vla?h
na kočího když se bvl % Hýrivou
a tlumočníkem usadil opět ve vo
ze —
Na preřektuře prohlédli sezni-
my cizinců a když nebylo naleze
no nul jméno Bnumannovo ani je
ho průvodkyně odkázali je na při
stavní policii Ta má speeielní se
známy
Zde jim vysvětlili žo včera byla
s tíí zažehnána stávka nakladačů
Všechna práce kancelářská uváz
la poněvadž bylo nutno obsaditi
hlídkami doky Výkazy cestují
cích nemohou být i také úplné
Jedná-lí se o cestující do Ameriky
možno vzít i v úvahu jenom jedi
nou loď "Mendoza" odjíždí zí-
Ira ráno o S hodině do Buenos
Aires Zámamv o cestujících má
ve své kanceláři Compania Tram
atlantica "Via Balbi" zvolal tlumočník
"Si Signore!" souhlasil úřed
ník propouštěje návštěvu s ra
dosti žc má s krku opět jednu mi
mořádnou obtíž
Xa Via Balbi měli však již za
vřeno Ale když Vlach naznačil
průvodčímu že nebude litovati pe
něz za vypátrání sekretáře u kte
rého bylo by možno poihlédnouti
seznam pasažérů "Meudozy" na
stala" sháňka za důležitvin úřední
kem
Byla již tma když ho vypátrali
ve vzdálené čtvrti Když e prii
vodčí rozhovořil o štědrosti cizin
ců vsedl do drožky a vrátil se h
nimi do Via Balbi
Výkaz cestovatelů "Merulozy"
měl mnoho nedostatku Zapsáno
bylo jenom jméno majitele prů
vodních listin Číslice udávala
kolik osob jede s ním Jméno Bau
íiiannovo nebylo nikde Cestova
telé provázení pouze jednou oso
bo it byli nejrůznějších stavů Jak
v této maškaráde poznat uprchlí
ky ! Z Rakouska vůbec bylo málo
pasažéru
Když prohlédli záznamy po drn
hé a po třetí uznala Iíýrová žc
je již mamo pátrati zde po stopě
Proto odměnila ochotu úředníko
vu tak štědře že se rozepčl v nej-
uctivější díkůčinění a opustila
kancelář
Vrátili se do hotelu
Cestou je pozornil tlumočník Že
je možno ráno navštíviti v přísta
višti loď před odjezdem Postaví
se časně ráno u můstku u budou
pátrati mezi příchozími Již týden
minul od posledního odjezdu lodi
Jo Ameriky Kdo v těchto dnech
chce tam přes Janov musí s 'Men
chiou' Má-li i falešný pas můst
kem neproklouzne tomu kdo ho
dobře zná "
"Kdy je možno do přístaviště?"
optala se Hýrová
"K lodím které odjíždí již od
šesté"
"Čekejte na nás ve vestibulu
hotelu před šes'ou" požádala pa
ní Hýrová průvodčího Pak mu
vtiskla zlatou minci do dlaně
Když po večeři dala se Hýrová
i Vlachem vyvěsti do šestého pa
tra rozloučila se s ním n'a chodbě
krátkou úmluvou že ji ráno do
provodí do přístavu
Pak vběhla do pokojíku a sho
dila se sebe rychle vrchní šat Na
to přikročila k oknu jež rychle 0-
tevřela
Nádherný výhled se jí tu uká-
zaL Obrovský přísfciv v tmavé no
ci prozařoval nespočetné lampy e
lektrické Na přečetných lodích
kmitala se světla a' nad černými
stíny jejich komínů rahen stožá-
a žebříků až k hvězdám ěněia
vysoká věž
Na jejím vrcholku zářilo ostré
světlo sesilované broušonými skly
S pravidelností hodinové stroje 0
šlehlo vždy přístav třesklo svým
jasem do okna k Hýrové pak pře
letělo město plazící se na srázných
úbočích k vrcholům posledních
výběžků horských skočilo opět do
přístavu — opět k Hýrové —
Nemohla se toho divadla ani na
bažit Maják to koupal se v stří
brných pruzích svého zdroje chaos
přístavní zastfíujc na okamžik
vždy jas váech ostatních světel I
hvězdy ztrácely na třpytu když
stříbřitý chvost šlehl do jejich
dráhy
Od majáku běžela řada světlu
šek po nějaké vzdálené zdi Stá
le a stále byly menší ty svítilny a
za poslední zaknutl se vždy na
okamižk ohnivě červený bod Za
jisté na konci zdi dává toto rudé
střídavé se zatmívající znamení
výstrahu nějakou nočním poutnV
kftm kteří se zapomnělí včan vrá
tit moře
Bylo to něco zcela nového úpl
ně neznámého — tento rozhled w
V-stého patra nad obrovským pří
stavem Hýrovou to tak uchvátilo
že zapomněla j na bolest která ji
zbičovala v Pr8ze zahnala k zou
falému stopování uprchlíku- neda
la jí spát — téměř ani jíst — skra
dla jí ruměnec s líček vryla prv
ní vrásky do čela strhala pláčem
oči
Ale po nějaké chvíli poznala že
je to vše tuk jednoduché co ji při
pohledu s okna na poprvé uchvá
tilo' Maják pracuje stejnoměrně
jiiko kyvadlo u hodin světlo bě
há jak stroj káže To ostře záři
vé nž oslepujíeí na věži — i ten
ltiTuvv lod tam na konci hradby
která bezi mořeni k černé dálce
Za ním — slyš! — ozývá se opět
něco prnviilolnélio Když pod i
kny nelirěí vozy neloiinuí signály
uliční dráhy ztichne nu chvíli
křik veselýeh lidí před krčmami
jc slyšet jak se opírá moře b břeh
Jako by dýfhalo v těžké horečce
V intervalech houkne do nočního
ticha — tak jako by těžce uabíra
la odmlčí se na několik okamžiku
— a zase- se ozve mocným hlasem
Ale i to po chvíli přestalo Hýro
vou zajímat Kiiyz zjistila ze je
to vše pravidelný hovor vluícího
se oceánu ovšcdmTo jí to jako ma
]ák t-větla v přístavu i íerveuA
bludička na uejzazším konci pří-
stuvního chaosu
Kde j- liaumaun? Kde Juli?
Tisíckráte byla jii vyslovila tu
to otázku a vždy ji vrátila nezod
povědnou své bolesti Ubita zni
čena vysílena utekla s touto
hroznou poptávkou až tam kde je
konec jtevnmy Octla se na místě
kde je uie lidských kročejú Ale
na celé té dlouhé pouti černými
průkopy v úžlabinách hor s ledo
vým temenem na pobřežích mo
drých řek hájů olivových shluky
neznámých lidí — nikdo nepově
děl nikdo nenaznačil kde jsou
kde mohou býti ti dva jí nejbliší
a nejdražší 'kteří nejdrzeji bodli
do jejího srdce
Iíýrová zaštkala při myšlence
že je konec jejím snům že by mo
hla býti na světě nejšťastnější že
nou — počala si v zoufalém hoři
rvát i vlasy padla na zem proklí
najíc všecko pod sluncem Klnula
svému zrození svému životu —
konečné i svému jedinému dítěti—
# # #
Teprve úderem sedmé hodiny
dovolila přístavní stráž přístup k
mostu u něhož kotvila vyleštěná
"Mendoza"
S hráze přeplněné zbožím vedl
snizný můstek 11a palubu U-nébo
stála policejní stráž úředníci cel
ní dozorci plavební společnosti
Ti prohlíželi jízdní lístky pasažé
rů jichž řady postupem časii stále
houstly
U můstku stála Hýrová majíc 0
bliěej v závoji Při ní dlel Vlach
a ochotný průvodčí ž hotelu
Přehlídka - byla stále bez úspě
chu '
Pasažéři putovali íolem nich ja
ko' na procesí V žádném z nich
nebyl zakuklen Baumann a ani
dcera Hýrové
Již odbyly tři Čtrti na přístav
ních hodiuá-ch již odzvonili na
"Mendoze" po druhé — eestujta
již řídli' Jenom tu a tam klopý
tal přes řetězy opozdilec nějaký k
můstku vykazoval se jychle papí
ry a pak těžce oddychuje putoval
naloď
Udeřila os-má na hodinách Sou
časně s ní zazněl zvonec na "Men
doze" nějaké povely se ozvaly —
za okamžik počali odsunovat! mů
stek na hráz
Zaskřípěly těžké řetězy To zve
dali kotvy Proťala' křikla do
strání kolem Janova — u zábradlí
stísnili se pasažéři šátky máva
jíce volajíce poslední pozdravy
přátelům na molu shromážděným
Pod zádí "Mondozy" počala vřít!
voda Lodní šroub se roztočil —
obrovská loď Re hnula
Ustrnule dívala sc na palubu
Hýrová
N'áhle křikla bolestně: "Tam
ším mnčidle Pak se otočila k
Vlachovi a zvolala: "Bez něho ne
chci žít S Rohem! Nemám tu
eho více k pohledávání!"
Než Vlach po ní 1110I1I sáhnout i
skočila ke kraji mola a vrhla se
před očima lhuimannovýina a své
ho dítěte střemhlav do kalných
vod jež byl právě rozvlnil šroub
"Mcndozv"
KONEC
Jest padoucnlco vyléčitelná? --
Onehdy časopisy oznámily ubjev
sera jednoho chicaského učenci'
jež bylo používáno s plným úsp-'-chem
v léčení padonciiiee Faktem
jest že po mnoho let lidé trpící
touto hroznou nemocí prohlášenou
za nevyléčitelnou nalezli úlevy v
starém časem vyzkoušeném bylin
ném léku Pro příklad p Samu-!
Baudcr z Cornfield Sask píše:
"Byl jsem stižen padoucnieí Zá
chvaty dostavily se každé tři mě
síce náhle během noční doby Př!
záchvatech byl jsem úplně v bez
vědomí n rozumějte jak zastraše
ná a bezmocná byla moje manžel
ka když tyto záchvaty se 11 mne
dostavily Po šest měsíců eo tí
žívám l)r Petra Hoboko záchvat
se nedostavil Byl to poslední a
velmi mírný Jsem nyní úplné
zdráv za což dekuji bohu a tomu
to obdivuhodnému léku"
I)r Petra Hoboko má obdivu
hodně úspěšný účinek na lidské
ústrojí Buduje sesiluje a oživu
je Není to zastaralý lékárnicky
lék Zvláštní jednatelé dodávají
ho lidem přímo z laboratoře vyra
bitelú I)r Pter Fahrney & Sons
Co 2")01 Washington Blvd Chi
cago 111 — Advertisemonf
JOHN JOSTRONIČ
praktický ptambař
UcetuoTiný pro Omaha lontk
Omaha
Tjkonivi vid práci prrni tliáy
r oboru plumbařtkém zavaděni
epodnlho topíní plynoTodfi vo
dovodfl a pod Opravy jsoo bíí
rvl&Jtností a vykonavím jo k
úplnému uspokojení - VeSkiré
práci rěnujo ta ta nejyitSÍ péíe
Výpočty zdarma Zavotojtt nit
telefonsm: Tylar
Dílna: 1414 Jlinl 11 nllea
Otxuba Ktbraska
rte
í
t #
1 -JZ$jJ
ť -v
r'
á
Dr J W NOVÁK
inký mbnl Kkif
Niw Wtrld Hmld Blili li pokoU 422
16 i Firaap ullu
lTdln: IM 8 tiaa du G mlpolrdiie Tol Duiulu
5077 V orUll ? rmiiUriid: U1J Willltiu ul 1ju
u od 10 do U doo T-L TvUr
JSOU
Vlach se podíval kam mířila ru
ka Hýrové a opravdu poznal Bau
manna í Julínku
Ale loď již byla v pohybu
"Zastavte! Zadržte je!" křikla
Hýrová a klestila si cestu zástu
pem diváků
"Jistí na lodi přenocovali!"
zvolal tlumočník spěchaje za Vla
chem který Kotva stačil Hýrové
Hýrová zatřásla rameny poli
cejního úředníka volajíc na nřho
česky — německy aby kázal lodi
zastavili
Ten pokrčil rameny Pochopil
o? ne jedné ale naznačil že je to
nemožno
Iiaumann na lodi volně se vzda
lující smekl Zamával kloboukem
— Janka zavlála Šátečkem
ITýrová žaloirtnč zalomila ruka-
ma a křikla jako na nejhroznřj-
JOS T VOTAVA
PRÁVNÍK
"
Oradovna: čta pokoj 500
Bm lalliUng
Telořoa: Douglu Ul
OMAHA NEBBAIXA
KW DR BŘETISLAV Dl
WSTBEBR český íubní lékař
pokoj í 715 v budovž City Na
tional Benky 16 a Harney ol —
Tel Dousrlas 4284 Hes 1918 So
14 Str Tel Douglas 4605 Úřa
duje od 9 hod dop do 5 hodin
odp Večer pak dle ujednání —
Advertisement 26-ti
Nejrapdernéjší mt ::
)lilitri ačatal '
(toulek? a Uze-!:
Výborné u#enářské zboil atJ "
i! Tel Dooglas 1316
I M tllWMM l i f t- M- '
Ktmocl od uSi dogu a brdla
DS 3 3 WAHTA
čcoký odborufk
tU pokujn 1223 D4— ] Famam
Flrtt Kafi Bank Bulldln