-ifcrMří
V
V
"I
I
Strana 4
POKROK DNE 13 BUEZXA 1918
POKROK
PUttLISHING CO
vydává
POEEOK ZÁPADU
a místní vydáni
v Crčte pro Salino okres Ncbraska vo
Sehuyler a Clarkaon pro okres Colfax
Xebraska ve VTilsoa Kus pro stňt
Kansas v Cedar Kapids la pro stát
Iowu v St Paul a Minneapolis Minn
pro stát Jlinnosotu a v Tyndall S D
pro státy South a North Dakotu
Předplatné:
Pro Opojené Státy $200 Pro Kanadu
$250 Do Evropy $300 ročně
Zásilky penřžnl dřjtož se pomocí pe
nižních poukázek (Money Orders) ex
pressních poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujetc-li své přestíhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejní
me ochotné Musí býti služné psané
bez úmyslu nřkoho osobné poškoditi a
podepsány plným jménem ať již má
býti v redakci utajeno anebo a dopi
sem uveřejněno
LOTYSI
Přítomná válka byla pro mno
hé znamenitou učitelkou zeměpi
su zvláště pro Američany jichž
provincialismus a neznalost nej
zá kladnějších zeměpisných poj
mů ležících mimo hranice Spoje
ných Států hýly příslovečnými
Balkán a Rak-lhersko ua při
klad byly většině amerického o
becenstva španělskou vesnicí až
do přítomné války Třebas ještě
dnes mnozí Američané lpí tvrdo
šíjně při směšném názoru že slo
vo Rakušan nebo Uher znamená
separátní a samostatnou národ
nost přece jen značně světla by
lo vneseno do jejich názorů na tu
to národnostní šachovnici Češi
jsou v tom ohledu daleko napřed
ale vzdor tomu málokterý z nás
má správné ponětí o rárodno
: stech obývajících pobaltické kra
je které tvoří dnes hlavní cíl ně
meckých lupičů V posledních ně
kolika dnech tragických zpráv z
Ruska depeše zmiňovaly se něko
likráte že pluky lotyšských střel
ců postavily se pokaždé na stano
visko boje na život a na smrt pro
ti teutonským hordám kdykoliv
v Petrohradě došlo k diskussi ma-jí-li
býti podmínky pruských mi
litaristů přijaty či nic
Lotyši jsou v běžných názorech
často zaměňováni se svými souse
dy Litvíny ale nemají s nimi nic
společného tvoříce samostatný ná
rod se "svým vlastním jazykem a
kulturou Čítá sc jich asi 2000
000 a obývají hlavně Kuronsko a
Livonsko dvě pobaltické provin
cie Jsou kavkazského plemene
a jejich jazyk jest odlišný jak od
slovanských tak teutonských ná
řečí patře k tak zvané baltické
skupině jak ji nazývají entymo
logové Jméno Lotyšů objevilo
se ve světovém tisku záhy po pro
puknutí světové války dík nad
průměrné statečnosti jejich stře
leckých praporů v ruské armádě
Jest zvláště zajímavo studovati
jejich situaci v přítomné době a
to z dvojího důvodu: za prvé k
vůli všeobecně panujícímu mylné
mu názoru že pobaltické provin
cie jsou ve skutečnosti německé
a za druhé proto žc bolševická
čili sociální revoluce na Rusi str
hla s sebou lotyšské sedláky kte
ří se nyní bouří proti svým pá
nům odkazům středověku baro
nům a statkářům
V Německu našlo by se dnes
pravděpodobně nadmíru málo li
dí kteří by nebyli pevně přesvěd
čení že postup Němců na Baltu
není loupežnou výpravou nýbrž
tažením k osvobození německého
obyvatelstva Takový názor jest
ovšem absolutně mylný ale prus
kým lupičům hodí sc znamenitě
do krámu' Až do konce dvanác
tého století byli Lotyši svobodným
národem živícím sc hlavně orbou
Tehdy řád německých rytířů pod
záminkou obracení pohanů- na
luVsfanství podnikl loupežný
vpád do jejích území jako činí
lri"S jejich potomci pod zámin
kou zachránění sociálního pořád
ku před anarchií bolševismu Ná
sledek tohoto násilného obrácení
Lotyšti na víru Kristovu byl ten
h' zde byl zaveden feudální sy
stém a Lo'yší byli uvržení v pd
danstu a robotu
Situace LotySů nezlepšila se ni
kterak v patnáctém století pod
vládou Poláků kteří si nikterak
nezadají s Prušáky při zacházení
s porobenými národy jak sc o tom
přesvědčili rovněž Litvíni a jak to
zakoušejí ještě dnes Ukrajinci v
Haliči a Češi ve Slezsku Baltická
šlechta potomci německých rytí
řů podržela pod vládou polskou
absolutní majetková práva nad
lotyšskými poddanci Příchod ně
mecké reformace učinil konce ně
meckým řádům ale zanechal feu
dální systém' v plné platnosti
Na počátku osmnáctého století
Rusové pod Petrem Velikým se
zmocnili Livonska a později i Ku
ronska s jeho hlavním městem Ri
gou Pod autokraíickuu vládou
ruskou byla moc německé pobal
tické šlechty utvrzena a osud se
dláků byl nadmíru krutý Právě
z této pobaltické německé šlechty
rekrutovala se valná část ruské
byrokracie která z ni učinila tím
to přimíšením prušáckého živlu
instituci zcela odlišnou od ducha
a ideálů ruského národa A tito
Němci domohli se nadmíru veli
kého vlivu v ruské říši kde hráli
důležitou roli až do propuknutí
nynější války Jakkoli německý
živel netvoří ani plných 5 procent
obyvatelstva pobaltických provin
cií tento zlomek držel až dosud
tak velikou hospodářskou moc že
dovedl dáti těmto provinciím ná
těr zcela německý Pro nás Čechy
není takový zjev ničím překvapu
jícím neboť tutéž roli hrála mizi
vá německá menšina v Praze a ji
ných českých městech do dob jež
jsou ještě v lidské paměti
Tato německá rakoviua na těle
ruského národa ukázala svůj
zhoubný vliv hned po propuknu
tí války neboť skoro všichni ti
to němečtí Rusové ukázali se bý
ti ochotnými nástroji kaisera a
byli ochotni zraditi Rusko svému
císařskému pánovi jakkoli za vše
co měli a čím byli děkovali ru
skému národu Případ generála
Renneukampfa jenž prohrál vy
hranou již bitvu u Lodže v prv
ním roce války jest typickou u
kázkou Na nějakou dobu byly
pobaltické provincie v rukou Švé
dů a za jejich vlády osud Loty
šů poněkud se zlepšil Ale když
Petr Veliký obdivovatel něme
ckého systému a německé důklad-
nosti vyrval tyto provincie Švé
dům obnovil všecka privilegia
statkářské aristokracie Poddán
st ví bylo sice zrušeno na začátku
devatenáctého století ale vlast
nietví nesmírných statků propůj
čovalo dosud šlechtě velikou moc
Národní probuzení Lotyšů da
tuje se teprve od druhé polovi
ny devatenáctého století Jako
jinde tak také mezi Lotyši selha
ly úplně veškeré snahy šlechty o
poněmčení lidu Lotyši zachova
li si svůj jazyk i svoji svéráznou
kulturu Většina jich patří k
pravoslaví V poslední době vy
vinula se i samostatná lotyšská
literatura a mnozí Lotyši dosá
hli věhlasu v umění a vědách —
Lotyši krátce řečeno prodělali
na konci devatenáctého a na po
čátku dvacátého století tentýž
vývoj jako český národ o necelé
století dříve Ruská revoluce sli
buje jim přinésti samostatnost
nejen kulturní a politickou ale i
hospodářskou Dočasná německá
okupace nemůže tento neodvrat
ný vývoj zastaviti
POTRAVINY ZVITEZI
VE VÁLCE
V době kdy válka prohlášena
D}'ia mezi národy evropskými
bylo předpovídáno že vítězství
připadne oné straně jež bude s
to vyšla ti na bojiště největší ar
mády po prvním roce války bylo
předpovídáno těmií o nichž se
soudí že jsou s předmětem obe
známeni žc vítězství dosaženo
bnde stranou jež bude s to zpra
covati " anebo koupiti největší
množství děl a největší množství
střeliva v poslední době pak jest
předpovídáno n důvěrou lidmi ve
vysokém postavení žc vítězství
dosaženo bude národy jež budou
s to produkovati a transportova
ti největší množství potravin —
Jinými slovy zdá sc dle všech in
formací získaných že potraviny
a ne vojsko a děla budou nej vět
ším a nejrozhoduějším činitelem
při rozhodování války
Uznávajíce váhu a správnost
této předpovědi národové svřta
uá4 v počet jich zahrnuje snažili
sc a snaží dosud všemi možnými
prostředky podnítili produkci
potravin mimo tf nutkavé apely
adresovány byly veškerému lidu
aby setidi a uhranovali potráví-
ny fcpoiKova viuua a mnohé stut-
ní vlády mezi nimi i vláda státu
New York jmenovaly komise je
jichž povinností jest povzbuzova-
ti produkci potravin a jich ucho
vání snnžiti se zabrániti plýtvá
ní s potravinami a získati stejno
měrnou a ekonomickou distribu
ci
Jest to nebývalá dosud zkuše
nost pro lid Spojených Státň žc
se nalézá v situaci bez hojnosti
potravy Pravdou ovšem jest že
vždycky existoval značný počet
našeho lidu jak s politováním
musím doznati jichž příjem ne
stačil k zakoupení dostatečného
množství potravy jejž vyžaduje
tělo lidské pro zdravý vývin ale
nebyl dosud čas kdy národní zá
soba potravin nepřesahovala
množství jehož zapotřebí je pro
domácí spotřebu a i nyní kdyby
Spojené Státy nebyly nuceny ži
viti naše spojence v Evropě ji
stě by bylo nadbytek zásob nad
naševlastní potřeby Ale jestliže
my jako národ máme plně přispě
ti k úspěchu svých synu kteří o
debrali se na frontu pakliže má
me pomoci spojencům v jich zá
pase jenž veden jest o založení
demokratických principů vlád
ních musíme si odepříti potěšení
jistých potravin jimž jsme při
vykli požívati Není vůbec ani
navrhováno aby lid Spojených
Států upíral si dostatečné zásoby
potravin žádost zní v tom smy
slu že máme nahraditi tak dale
ce pokud možno ostatní potravi
ny za takové jež mohou býti nej
lépe zasílány za moře — zvláště
že máme požívati jiných potravin
za pšenici masa a cukr
Mnohým z nás následkem věku
pohlaví anebo jiných nevhodných
okolností jest odepřena privilej
súčastniti se činně s vojenskými
zdroji naší země avšak žádný z
nás není diskvalifikován aby ne
mohl přispívati podstatně k úspě
chu našich zbraní které dnes již
činně súěastní se bojů a snažLsc
přispěli k vítězství Člověk jenž
zůstane doma a odpírá přinésti
malou občf požadovanou potrav
ní administrací nejen že se vyhý
bá svým povinnostem ale zaslu
huje aby byl tříděn mezi nepřá
teli naší země
Když uvážíme hrozné útrapy a
oběti našich hochů kteří vstoupi
li do armády a loďstva když po
myslíme lia vclkéNnehezpeěí jich
životům údům a zdraví vůbec
jemuž jsou podrobeni když si
připomene že zcela přirozeně
mnozí z nich se nikdy nevrátí do
svých domovů a rodné země své
není spravedlivo očekávati žc
my kteří jsmezde zůstali v bez
pečnosti a poměrné hojnosti ne
máme býti volni ba dychtiví vy
konati vše abychom ulehčili bří
mě těch kdož již jsou anebo kdož
posláni ještě budou na bojiště!
Až válka bude skončena až oni
hoši kteří válku přetrvají vrátí
se domů bude zdrojem pýchy pro
každého z nás když bude moci ří
ci: 'Má také vykonal svůj podíl
— - přispěl jsem též svou obětí a
snahou k vítězství věci — pro
princip demokracie''
American Leader
O SILÁCÍCH a obrech
Zmínili jsme se kdysi o nejvč
sím siláku XVIII století jenž s
vrozenou německou skromností
přivlastnil si hned dvě jména
uejvětších athletů jež historie
zná totiž Samsona a Herkula —
Takových nebo aspoň jemu po
dobných siláků bývalo za všech
víku a zdá se že jich bývalo
druhdy mnohem více než za na
šich dnů
Otázka zda průměrná výška
člověka předhistorického byla
větší než naše a našich předků
spolehlivě zodpovězena neiií Ně
které nálezy kostí člověka v je
skyníek a naplaveninách svědčí o
větší jiné o menší výšce Travde
podobno však jest že mnohé po
žitky jichž si kulturní člověk do
nrava noluavm výstřednosti a
zchouíostivění těla působí nepříz
nivě a že průměrný člověk XX
století jak co do výše postavy
tak co do tělesné síly zůstává da
leko pozadu za člověkem starově
ku i středověku
Již zbraně našich předků a je
jich železné brnění jež by z de
seti moderních rytířů sotva jeden
unesl o tom svědčí A že jest to
zejména nemírný požitek alkoho
lu jenž nepříznivě působí zejmé
na na potomstvo to věděli dobře
již staří Římané a Rekové
Za římských císařů zejména zi
Nerona a Domitiana těšily se
produkce athktú veliké přúai a
pozornosti takže sc silúetví stáva
lo "skuteřným "životním povolá
ním Lidé zdravých údů nadaní
od přírody velkou silou odchová
vali se na profcsionelní athlety a
hlavním pravidlem jim bývalo
zdržovati sc požitku vína buď na
prosto neb aspoň před výkonem
Znali tedy patrně již tehdy zhou
bnost alkoholu a věděli i to že
maso samo nejvíce síly nevydá
Živiliť se římští athletové skoro
výhradně sýrem sušenými fíky a
pšeničným chlebem při čemž by
lo jim pravidlem zdržovati sc i
jiných "radostí života"
Při výkonech svých bývali
římští athletové zcela nazí až na
široký pás kolem těla jejž natí
rali olejem a sypali práškem —
Slavní vítězové při zápasech bý
vali obecenstvem i panovníky za
sypáváni dary vyznamenáními i
vysokými hodnostmi a stavěny
jim za živa pomníky Že také te
hdejší "chronhpje scandaleusc"
mohla by vypravovat! různé za
jímavé historky kterak dámy
nejvyšších vrstev jež omrzeli je
jich vyžilí páni manželé dařily
přízní svou různé řemeslné silá
ky z cirku rozumí se samo se
bou — Vždyť podobné historky
vypravují sc i o dnešních dcerách
Eviných a kněžny utíkající se
statnými hrdiny z nižších spole
čenských sfér nebo dávající se
jimi unésti patři ke všedním zje
vům Středověk se svým rytířstvem
v těžkých železifych brněních s -o-brovskými
meči jež bylo nutno
držeti oběma rukama ' nedovede
me si ani jinak představili než s
obrovskými postavami s muži že
lezných svalů ale o athletech a
jejich siláckých kouscích zacho
valo se nám málo zpráv Za to
od XV století nacházíme hojně
siláků zejména mezi panovníky
mezi nimiž čestné místo patří pol
skému králi Sigmundu I který
na ráz přetrhl silné lodní lano
lámal podkovy a podobné kousky
hravě vyváděl Kdysi stalo se že
na úzké vozové cestě zapadl do
bláta vůz na němž naloženo bylo
několik beček vína Koně přes
všechnu námahu nemohli vozem
híiouti ale král vyzvedl jej z
bláta postavil stranou načež u
bíral se dále sc svým průvodem
jemuž vůz byl V cestě
O Ferdinandu II Rakouském
(zemřel 159")) vypravuje še že
zadržel v jízdě vůz tažený šesti
spřežím V královském zámku v
Mnichově ukazují posud řetězem
připevněný balvan vážící na 1G0
kg který Kryštof Bavorský obě
ma rukama zvedl ze země a da
leko za sebe přehodil
Stará kronika německá vypra
vuje o jistém hejtmanu Kleistovi
z Pomořanska souČastníku císa
ře Rudolfa II kousek svědčící
nejen o německé síle ale o něme
cké neomalosti a veliké žízni —
Statečný ten vojín žádal kdysi
svého vévodu v Pomořanech o ně
jaký " Selila f trunk'' "Vezmi si
a napij se jak ti libo" řekl vé
voda Ale na stole nebylo niče
ho čím by se byl hrdina na noc
posilnil poněvadž to asi vypili již
druzí statečníci Sestoupil tedy
milý hejtman do sklepa vzal si
pod každé paže sud piva do kaž
dé ruky zase sud piva a tak si
odnesl domů "kolik mu bylo li
bo" Na dvoře císaře Maxmiliána
II žil jako válečný dvorní rada
jakýs Ondřej Rauber jenž se vy
znamenával krásným dlouhým
vousem jenž dosahoval až k ze
mi Muž ten vynikal tak obrov
skou silou že kdysi v turnaji ji
stého španělského rytíře jenž byl
jeho sokem v lásce nejen pře
mohl ale i do pytle strčil
Ale nejen lidé jichž povoláním
bylo rváti se tedy nejen vojáci
ale i mírumilovní občané růz
ných počestných cechů za starých
časů často vyuikalj přímo neuvě
řitelnou silou 'Jedním z nejpro
slavenějších siláků byl vlašský
malíř Lconardo de Vinci jenž byl
nejen znamenitý jezdec šermíř a
tanečník ale vedle toho vynikal
i takovou silou že jednou rukou
rozhoupal zvon jímž čtyři muži
stěží hnuli
O jistém Francouzi prefektu
tělesné stráže Ludvíka XIV vy
pravuje kronikář žc sedě na ko
ni dovedl jej takovou silou stisk
nouti nohama že mu přclámal ze
bra Muž ten 'jménem Barsabas
přišel kdysi do kovárny a když
kovář na okamžik sc vzdálil od
msl mu těžkou kovadlinu do kou
ta a přikryl jí svým pláštěm -Vrátivší
kovář nemálo se vydé
sil spatřiv že kovadlina zmizela
ale údiv jrhcrbyl yíií utu kdyí
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ
ŠILHAVÉ OČI
Píše Dr J J Warta
Proč jsou některé oči vadné a
každé oko hledí jiným směrem?
Shledáváme mnoho příčin pro
tento zjev a některé z nich dopo
sud důkladně nebyly prozkoumá
ny Ve většině případu ale mož
no říci proč hledění není přímé
V některých případech jenom je
dno oko je vadné a jindy obě "a
opětně vyskytují se případy že
někdy tím a někdy oním okem
dítko anebo člověk šilhá U dítek
šilhavých očí nesnáze přicházejí
obvykle ve věku kdy dítko začne
pohlížeti na blízké předměty ja
ko jsou obrázky v knihách a pod
To bývá ve věku od dvou do čtyř
a půl roku
Shledáváme také šilhavé oči u
dospělých jež mají původ v ne
moci anebo zranění jestliže ne
existovaly již od dětství Náhlé
sešilhavění oka u dítek aneb do
spělých zaviněno bývá paralysou
z nemoci anebo zranění U do
spělých jestliže jedno oko je pra
videlné a druhé šilhá můžeme ří
ci že oko šilhavé špatně vidí ane
bo nevidí vůbec Oči které sta
jiou se šilhavými ať už u dětí a
nebo dospělých potřebují oka
mžité pozornosti bez ohledu na to
co je toho příčinou
Většina případů šilhavých očí
vyvíjí se pomalu a u dítek nejdří
ve může býti pozorována asi v
druhém roce věku a zvyšuje se až
do sedmého roku věku U větši
ny takových dítek shledáváme
špatný zrak a pravidelně u oka
jednnho více než u druhého Zrak
dítek může býti vždy vyzkoušen
dříve než tyto umí čisti anebo
rozuměti obrázkům různými me
thodami které jsou nyní k dispo
sici Následkem tohoto rozdílu
schopnosti zrakové a síly v kaž
dém oku silnější táhne slabší na
svou stranu stejně jak je tomu u
potahu koní je-li slabší kůň pri
přažen k silnějšímu Silnější pře
táhne slabšího a přitáhne jej k
jedné straně
V takovém případě kdy obě (y
či jsou slabé obrací se obě smě
rem k nosu následkem očního
napjetí které umožňuje vnitřním
očním svalům aby staly se sil
nějšíhi než vnější a přetáhnou je
Často ve všech případech šilha
vých očí dědičnost hraje důleži
tou rol li a vyšetřováním můžeme
zjistit i že stejné nesnáze měli ro
diče anebo jiní příbuzní často i
vzdálenější
Siluavé oči nejsou zavinovány
jak se všeobecně za to má anebo
bývá vyprávěno babičkou vlasy
visícími přes oči v době kdy dít
ky jsou malé nebo hleděním na
stranu1 když dítky nalézají se v
kolébce anebo jinými podobnými
příčinami ale pravdou je že ve
všech takových případech dítko
již se rodí s jedním anebo oběma
špatnýma očima Vada ale ukáže
se později kdy dítko počíná uží
vat i očí při hledění na blízké
předměty Jestliže pak není ihned
zakročeno a náprava hledána pří
pad stane se horším jak pokud
šilhání se týče tak i špatného zra-
I !
I)
I
ku Vada taková pak provází č
věka po celý život
Matky často jeví obavy o svo
uiuy ponevauz tyio kouh ocnv
anebo nepohlížejí oběma oěiuia
světlo anebo nějaký jasný př(
mět Mají strach že dítky sV:t i
se šilhavými ale k upokojeni
dlužno říci že všechny dítky t
činí v nejútlejším věku K olj
vám mohou býti příčiny pozdě
když dítko dosáhne dvou let sv
ho věku a rozhodně ve třech '
teeh věku dítko má již poblíže
přímo na předmět oběma očima
Je jenom málo případě sillú
vých očí u dítek které nejsou zi
viňovány vadou zraku nebo ni
kterou jinou nemocí anebo koml
plikovanými příčinami které jsoi
příliš četné než aby bylo možnd
pokusí ti se je zde vysvětlit!
takových případech kdy jinalj
zrak je dobrý jak u mladých tall
i u dospělých brýle nemohou po
moci Na štěstí ale takové přípa
dy pravidelně nestávají sc horšíj
mi a v některých případech zlepii
se samy sebou Někdy je velicd
těžko říci které oko je horší jež
to v ncKiere uone jcuno muze s]
zdáti vadné a po druhé ropí"ť
druhé a někdy žádné z nich
V takových případech noci
dítko hleděti na nějaký blízlí
předmět asi od dvou do šcJ
palců od očí a slabší oko obrátí
nejdříve Anebo pokryjte jed
oko kartou anebo obálkou a zl
tím co se dítko dívá oběma of
ma na něco blízkého odstraň
rychle kartu načež snadno múžl
te rozhoduouti jsou-li obě oči pij
mé anebo je-li některé z nich ho
ší Většina šilhavých očí směru
k nosu ale některé mohou srn
řovati na strany
Dítky jichž jedno oko jeví t
kovou vadu njěly by si nechati
či prohlédnout! zkušeným lék
řem a jestliže je pak shledáno i
jejich zrak je vadný měly by
získali brýle a tyto nepřetil
nosit i To udržuje oči v přínn I
hledění a uchrání jejich zrak -J
Jestliže brýle v takových příp
dech nejsou nošeny oči se nikd
nenapraví a oko které obrací s
nejvíce zrraci svoji senopnost vtf
tr - i ' iv
uch mi nc]iouivitni a jesrnze u
kový případ je ponechán až d
čtrnáctého roku věku dítka brýl
již zraku neobnoví
Jestliže oko dítka jeví takovoá
Vílííll 11 mnuli li'íiriivi flnl j-hIIpIm
'wviu 'ivuivu 'V i Vlil ll VI o KI-"
dat i a hledati pomoc v kterékoliv
době po třetím roce věku dítka
nez začne choditi do školy Dia
moderních method není třeba ě
kati se zkouškou zraku až dítku
Y - i i -i ť t
nauci se znau aneecuu uryie mo
hou býti přispůsobeny dobře anií
by bylo třeba dítěti dáti jedirÁV
}
K vyzkoušení normáhiího zrak
llíiliište deset nrnnf velí iiúmnn inJ
koustem na bílém papíru — pí
měna asi tři osminy palce vys
ká — a zavěste takrivií rmnír ir
dobrého světla ve vzdálenosti a
dvacíti stop Jestliže' písnici
mohou býti dobře viděna každý
okem zvláště možno říci že zra!
je normální i
(Pokračování)
i!
Barsabas zvedl plást a chopiv se
kovadliny zanesl ji jako hračku
na staré místo Témuž Barseba
sovi stalo se žc byl u tabule vy
zván na souboj gaskoňským rytí
řem Barsabas vzal do ruky těž
ký stříbrný pohár a tak jej stiskl
že v něm nezůstala ani kapka ví
na (Jaskoňský rytíř jehož chlu
bivost přesahovala jeho odvahu
tak sc vyděsil tímto projevem sí
ly že si pospíšil odvolati vyzváuí
na souboj což dobromyslný Bar
sabas ochotně přijal prohlásiv
že nerad sc pouští do souboje
když ví že je výsledek naprosto
pochybený
O polském králi Augustu Sil
ném jsme se již několikráte zmí
nili Také jeho syn maršálek
Moic byl pověstný silák ale na
šla se "slabá žena" že ho pře
mohla když' se to žádnému muži
nechtělo podařili Byla to Fran
couzka slečna „Gautirová s níž
maršálek Moic zápasil a když ji
měl podlehnout i galantně pře
stav prohlásil že dosud žádný
muž mu tak dlouho ncoddolal a
že tedy cítí se tím jako přemože
ný Tato silácká jež byla v oné
době slaveuou herečkou nedlou
ho potom vstoupila do kláštera
kdež vyznamenávala se velkou
pobožností Zajímavá ta žena v
'láří oslepla a fctala se tak hed:í
I
tklivou že nikoho kolem sebd
nestrpěla 1 'j
Za našich dnů ani jarmareě ]
athletové nedovedou již takoW í
silácké kousky jjiké dokazov j
naši hředkové A i ó i-n 7-l i
---- - j V"'"
vídáme bývá nejednou spojeno
nějakým "fortelem'' nebo přín
podvodem
Kdokoliv ve vlasti viděl nez
pomenutelného Mošnu v "Prodá-
né nevěstě" zasmál sc jarmare
nřmu komediantu' jenž - zvedat
"100-kilovč" závaží — z papíru}
Něco podobného se skutečně před
1-1 -i l T 1 T 1
mm') iciy siaio v íjoncryne ja
kýs sladovnický pomocník přišel
do cirku kdo se produkovali
athleti z nichž jeden zvedal obro
vsk é závaží a sliboval 1000 libejf
šterlínkň tomu kdo by je též ui
zvedl Poněvadž závaží bylo ov1
brovské a bylo patrno že i teá'
athlet "s napětím všech silC jél
zvedá nepřišel nikdo aby sc oVfl
nu pokusil až jednoho dne v
stoupil na jeviště milý slaďák'
popadl jednou rukou závaží ně
kolikráte jím zatočil kol hlavy a
pak udeřil jím o zem tak že —
byloť dřevěné a jen pobité ple
chem — - se na kusy rozletělo —
Podvodní umělci h ovšem eo iwj
rychleji ztratili poněvadž s obe
celistvém anglických trzist iun
rU'Lio příliá zahrávatj
