DENNÍ POKROr?
POKROK
PUBLISHING CO
vydává
POKROK ZÁPADU
a místní vydáni
v Crete pro Salině okres Nebraska ve
Schuylcr a Clarkson pro okres Colfax
Nebraskaj ve Yfilaou Kas pro Btát
Kansas v Cedar Rapids la pro stát
Iowu v St Paul a Minneapolis Minu
pro stát Minnesotu a v Tyndall S Dt
pro státy South a North Dakotiu
Předplatné:
Pro Spojené Státy $200 Pro Kanadu
$250 Do Evropy $300 ročně
Zásilky peněžní dřjtež so pomocí po
nožních poukázek (Money Orders) ex
pressních poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujete-li své přestěhování udej'
te starou i bovou adresu
Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní
mo oehotnř Musí býti slušné psané
bez úmyslu někoho osobni poškoditi a
podepsány plným jménem ař již má
biti v redakci utajeno anebo s dopi
sem uveřejněno
mezi vojskem připravili italské
armádě velkou porážku
lutriky Němců se zdařily u ne
vědomých národu nu východě a
na jihu Francouzi Angličané a
ni Američané se nenechají tak po
dlým způsobeni uchvátit a dou
fejme že při tom velkém náporu
jenž Němci nyní chystají si o zá
padní frontu lebky rozbijí
ITÁLIE A JIHOSLOVANI
ÚSKOK NE ZBRANĚ PO
RAZIL RUSKY NÁROD
Až se budou psát dějiny nyněj
ší války oslavovaný Ilindenburg
nedostane uznání za porážku ru
ského vojska nýbrž intriky kte
ré již před válkou a v době vál
ky dvojnásob se prováděly Jest
známo jak velká děla s malými
náboji poslána byla na jižní fron
tu a malá děla s velkými náboji
na frontu severní a náboje že by
ly zhotoveny tak by se mohly po
užít do německých děl
Ve Vladivostoku a na sibiř
ských drahách byly spousty vá
lečných potřeb a vojsko nemělo
pušky ani náboje Potraviny by
ly ve skladiStíeh a vojsko v záko
pech nemělo éo jisti Pro tyto in-
triky byl vypracován plán již
před válkou a na zodpovědná mí
sta dosazeni pro Němce spolehli
ví ťiřaduíci by intriky dobře pro
váděny byly
V době války se chopili Němci
jiného plánu který se jim též
dle přání povedl Založili pro ru
ské zajatce školy v kterých je
nejdřív bavili hudbou a divadlem
a pak je poučovali o evangeliu
světového bratrství Již počát
kem roku 1915 byla taková škola
založena ve Freystadtu na Mo
ravě kde shromážděno na 10000
ruských zajatců nejvíce Maloru-
su kteri ruskou vládou nejvíce
byli utlačováni Zajatci rozděle
ni na oddíly po 400 mužích a
přednášky konány oo 8 hod Tá
no do poledne a odpoledne' oď 2
do 5 hodin V přednáškách se
vštěpovala zajatcům nenávist k
carské vládě která prý tuto hroz
nou válku začala Dále poučová
ni že učení bible zapovídá střílet
souseda a ve válce když stříleli
musíme máme mířit do v vše —
Ruské vojsko že by mělo být pou
čeno o sbratření všech národů že
by mělo vypovědít poslušnost a
důstojníky postřílet to že uděla
jí soeiausie nemecu jaKimic zpo
zoruji že ruské vojsko tak' činí
Jakmile ruští zajatci byli o všem
dobře poučeni dány jim penížo
a posláni na frontu kde dostali
příležitost do ruských zákopů se
uchýlit Podobná škola byla též
založena v Grodici v Salzburgu
kde na 200 profesorů zajatce po
učovalo předstírajíc že jsou též
Kusové a ze si přejí aby ruský
národ byl osvobozen V městé
tom bylo zajatců na 20000 V r
1916 bylo v Německu více tako
vých Skol založeno kdež mimo
profesorů i němečtí socialisté za
jatce vyzývali k revoluci proti ru
skýrn kapitalistúm aby se na nich
vymstili za všechno to utrpení
kterého jen oni jsou púvodei Bý
valí ti zajatci dokazují že i říš
ský Kociáluí poslance Sehcíde
manu často do oněch škol přichá
zel Ve školách těch dány jim in
strukce jak mají ničit zásoby
střeliva tak aby válku znemožni
li A tisíce vyškolených ruských
lehkověrných nevědomcíi vyko
nalo dobře své poslání ku prospě
chu Německa a na úkor své via
sti Vyhození hkladíáf v Tarno
polij do po vén 7 byla prác v Ně
nicek u vyškolených ruských za
jatců Tak řÍ Němci vyučili i za
jíce itáhlé
Lteři tvou agitací
V poslední době vede se se stra
ny vlivných politických časopisů
v Itálii čilá agitace za tím úče
lem aby docíleno bylo politicb
aonociy s niiosiovany zejména
pokud se tyče budoucího vlivu a
držav obou národů na moři Jader
ském Velké denníky italské již
od vanoe primo psaly že Jihoslo
vani maji právo na Dalmácii a
dalmatské ostrovy a že Itálie mě
la by se vzdáti nároků na tato ú-
zemí jež jsou slovanská a jež pro
ti vsi zásadě o sebeurčení národů
byla slíbena Itálii smlouvou lon
dýnskou z dubna 1915 za účast
ve válce po boku spojenců jak
ueuavno vysio na jevo Když v
Petrohradě bolševická vláda u
veřejnila tajné diplomatické do
kumenty a smlouvy
Itálie po porážce na Soči a Ta
gliamentu si teprve začala uvědo
movati že imperialistická její po
litika byla by těžkou ranou pro
zájmy jihoslovanského národa a
příčinou nových konfliktů a válek
v budoucnosti a veřejné mínění
projevované tiskem (patrně na
pokyn vlády) jalo se souditi příz
nivěji o spravedlivých aspiracích
národa srbsko-chorvatského Pra
ví se dokonce že na nedávné spo
jenecké konferenci ve Versailles
vzdala se Itálie úplně nároků na
Dalmácii ve prospěch Srbska Dle
hlasů italského tisku dalo bv se
souditi že tomu tak skutečně jest
nebot ton článků politických ve
většině italských žurnálů dává tu-
šiti že se Italové již smířili s my
šlenkou na ztrátu Dalmácie kte
rou si chtěli bez všeho oprávnění
přisvojiti Píší že nyní již zájmy
Itálie úplně se kryjí se zájmy u
tlačených Slovanů rakouských
V pondělí římské listy otiskly
velký interview ministra Bissola
ti jenž promluvil k žurnalistům
o otázce jihoslovanské Prohlásil
mimo jiné: "Itálie vždy považo-
vata oiosKo za neaoiKiuucine a
přitažlivé středisko ujařmených
Slovanů rakouských a zakročila
proti státu jenž na Srbsko pod
nikl útok Proto jest také jejím
přáním aby otázka jihoslovanská
byla rozřešena tak aby docíleno
bylo harmonie mezi aspiracemi 1
talie i Jihoslovanň A tímto přá
ním jest dnes prodchnuto svědo
mí Italce Kdokoliv by tvrdil o
pak mluvil by ve prospěch Ra
kouska "
Giornale ďltalia" téhož dne
napsal že "první podmínkou do
hody s Jihoslovany jest jejich ú
plná spoluúčast v zápasu proti
Rakousku" Z toho dalo by se
souditi že Srbové po delší dobu
nesúčastnili se bojů s plnou vehe
meneí již by mohli vyvinouti a-
by tnn způsobeni vynutili změnu
smlouvy londýnské pokud se tý
če uzenu slovanského v jižních
koncmacli Kakjmska
Na italské veřejné mínění v po
Mfvmieli Ivmi ♦vvliKíl 1!
pravým vlivem tez články bystrt
ho francouzského žurnalisty a pří
tele českého národa André Cbé-
radame jenž dříve psal do paříž
ské Ilervé-ovy "Vietoire" a nyní
své názory předkládá veřejnosti
italské Varuje zejména před myl
nym pojetím rakouské otázky jež
dle některých státníků mohla by
se prý rozřešili udělením autono
mie Jihoslovanům a utvořením ja
kéhosi tnalismu (Rakousko Uhrv
a země jihoslovanské) Upozorňu
je že to by znamenalo oslabení
Cechů na říšské radě vídeňské a
posílení německé a maďarské he
gemonie jež by vedla dříve k u
skutečnění pangertuánských plá
nu než nynější politické rozdělení
duální monarchie Rakousko ni
ídy nepřestane být spojencem'
vlastně vasalcm Německa dokud
bude ovládáno Habsburky Ra
kouští Slované kdysi také pomý
šleli na zřízení federativního Ra
kouska ale dnes názory fy na
vždy byly pohřbeny Dnes Slova
né rakouští přejí si naprostou nc
odvislost politickou
Praví dále Chéradame: "Jiho-
klováni jsou nyní přesvědčeni že
Itálie nrkííží jejich aspirace a že
jejich neodvhJost jest možná jedi
né za tech podmínek když Itálie
se nimi dohodne a b nimi bude
ťjovati pro itejuý cíl proti Ra
kousku Základem pevných záruk
mnze nyu jen nmove rozřešeni
když 42 milionům Poláků ('echo
slovnň a Jihoslovanů se dá svo
boda tak aby pangermánské pan-
st ví bylo rozříznuto ve dví Pro
tyto národy jest odpor proti pan
germanismu základní podmínkou
jejich svobody Ale těchto 42 mi
lionů lklí nemůže dosíci ucodvi
slosti jinak než když se osvobodí
od Habsburků vasalň Hohcnzol
lernů Italské časopisy rozděleny jsou
na dvě skupiny pokud se týče do
hody s Jihoslovany Pro dohodu
jsou zejména "Oorriere della Sé
ra" 'Seeolo" 'Messaggcro' a
'Tribuna' které hájí názory min
Bissolati kdežto 'Corriorc ďlta
lia' 'Giornale ďltalia' a "Idea
Nazionale' jeví dosud jakési po
chybnosti a nedůvěru vůči jiho
slovanským aspiracím Na př
uiornaie ú Itaiia uznava poza
dávky Jihoslovanů ale myslí ž(
nynější doba není prý vhodná pro
dohodovaní poněvadž ústupky
talie v Rakousku jsou vykládány
jako známka slabosti
tornere della bera jenž jest
orgánem ministerského předsedy
Orlanda jest pro okamžitou do
hodu s Jihoslovany aby odstru-
něny příčiny nezdarů z nichž těží
Rakousko píše že Itálie by měla
vyhledávat! užší sblížení nejen s
Jihoslovany ale i s Čechoslováky
Albánci a Reky a prohlašuje že
Itálie nemůže dosáhnouti velká
st i jež ji přináleží nebude-li jed-
nati velkomyslně"
TĚŽKÉ ÓASY PRO NOVINY
válka ukládá všem občanům
břemena a žádá od nich oběti A
le zákonodárci by měli hledět a-
by na jeden stav na jeden pni
myslový či obchodní sbor neuva-
lili břemena přílišná která by
znamenala zničení pro mnohé je
ho příslušníky A jak mnohé
známky nasvědčují neřídil se
kongres dle toho když přijímal v
lete loňského roku zákon jehož
uceleni bylo najiti pro vládu no
ve prameny příjmů aby mohla
snaze hradit i výlohy válkou způ
sobené Dle zákona toho1 od 1
července letošního roku vstoupí v
platnost nová ustanovení ohledně
poplatků za poštovní dopravu no
vin denních týdenníků a měsíční
ků vůbec všech tiskonisň vychá
zejících v pravidelných lhůtách a
zasílaných po poště dle sazeb 2
třídyr Vydavatelé všech časopisů
takových hledí budoucnosti vsi říe
s bázní a třesením
Jistý časopis na východě vychá
zející píše o tom následovně: -
"Ti kteří věci rozumějí prohla
šují nové poštovní poplatky pro
noviny za nesmyslné a ujišťují že
nebude je možno provádčti Jak
známo bude se počítat poštovné
za noviny a časopisy dle tak" zva
ného pásmového systému což
znamená že vydavatelé měsíční
ků v New Yorku budou musit pla
tit jiné poštovné za výtisky kte-j
re pošlou svým odběratelům v Ca
lifornii jiné za ty které určeny
budou pro čtenáře v Coloradu" a
jiné za výtisky ustanovené do vý
chodních a jižních státu Také dle
zákona bude nutným aby pošto
vní úředníci otevřeli každý balík
časopisů a porovnávali mnoho-li
je v nich čítači látky a mnoho
li oznámek neboť dle toho se bu
de počítali poplatek poštovní Z
těch příčin bude poštovné při
každém vydání dotyčné publikace
jiným což musí mít i za následek
velké nepříjemnosti Celý systém
pak přivodí že rozdělující agen
tury jako ku příkladu American
News Company nebudou moci se
dále zabývatí s rozesíláním perio
dických publikací Není tedy di
vu že sám generální poštmistr
prohlásil že mnohá ustanovení
zákona o válečné dani pokud se
týkají poštovnietví nedají se pro-
vaděti
Proto jest nejen možným ale
dá se očekávali že zákon bude
znacne zmírněn b přepracován A-
ie nikoliv lásky k malým ku
příkladu dělnickým časopisům
nýbrž z ohledu na velké novinář
ské podniky a vydavatelské spo
lečnosti bude zákon změněn ne
bo ustanovení o poštovném úplné
odstraněno Také společností na
říkají že vysoké ceny papíru jíž
nyní obchod jejich činí iievýnos
nym ku přikladu v případe je
diného iiewyorského denníku roz
množilo se vydání zdražením pa
píru ročně o #100000 kterýž ob-'
nos znamenal celý vy ('!{ obcho
du
Vydavatelé hospodářských listů
r-řualK"! prohlídli iř jji-k
Cl
úhrnné vydání v rooe 1917 bylo o
$1117010 větší než v roce 191C
a že když poštovné bude zvýšeno
pouze o jedeu cent za libru že ne
bude řeči o žádném výtěžku —
Když vstoupí v platnost pásmová
poštovní sazoa Dude musit pre
stat yycházeti velká část 23355
periodických publikací jež nyní
ve Spojených Státech jsou vydá
vány Vc mnohých případech bu
de to stati viee aby časopis byl
odběrateli dodáu než eo on za něj
zaplatí '
Hospodářský tisk země" sestá
vající z 55 publikací v nichž je
uložen kapitál dvanácti millionů
dollarů docílil v roce 1916 čistého
výtěžku $581875 z čehož však za
platil na poštovném $509000 — -
Zvýšeni poštovného znemožní vy
dávání všech těchto časopisu le
da by vydavatelé chtěli je vydá
vat! s velikou ztrátou Poněvadž
však také vydavatelé velikých
denních listů které posílají mno
ho výtisků po poště zavedením
pásmové sazby by utrpěli těžkou
škodu poslány byly kongresuí
kům dopisy které jim otevřely o
či a přesvědčily je že je nutno
pntoupiti k okamžitému doplně
ní a změnění zákona o válečné da
ni
Když by tyto publikace přesta
ly vycházeti přišlo by o zaměst
nání mnoho tisíe sazečů a tiskařů
(etne vydavatelské společnosti
jsou přesvědčeny že by vláda mě
la provesti sestátnění papírnické
ho průmyslu a tak učiniti kont
loupezivemu řádění papírového
trustu Tím způsobem by také
velice pomohla vydavatelům no
vin a vůbec veškerému vvdavatel
kému a nakladatelskému obcho
du"
Poněvadž tak zvané cizojazyč
né časopisy totiž ty které vydá
vaný jsou v jiné řeči než angli
cke patři po většině mezi malé
nemající ani valného kapitálu ani
uraze placených oznamek jest
samozrejmo ze jsou to pravé ony
které prováděním nového zákona
nejhůře byly by postiženy Ty již
nym musí těžce zápasiti o existen
počítali s každým centem i
ro ty sebe menší úbytek příjmu
či zvětšení vydání znamená ne
jen ze neouaou nutí vvteziiu a-
e že musí pracovali se ztrátou
juuou-ii vuoec ciu ni a moci exu
stovati Jak je to všude tak i v
novinářském povolání ti slabí
nejdříve podlehnou Kdyby pak
tomu melo dojiti znamenalo bv
to pro Spojené Státy těžší ránu
než si kdo dovede představili
I izojazyciie časopisy jdou do
míst kam anglické listy pronik
nouti nemohou poněvadž jichž
tam lidé nedovedou čisti Lidé ti
y zůstali bez informací o událo
stech obrovské důležitosti které
právě nyní se odehrávají nenio-
ili by býti připravováni a po
vzbuzováni pro úkoly jež nutno
Jniti každému obyvateli této ze
mě aby válka byla přivedena k
vítěznému konci Každý čtenář
nejlépe ví ku příkladu jak list
náš praeoval a pracuje pro upev
nění pravého amerického vlaste
nectví n!P?i naším lidem jak hor-
ivě se -zasazuje aby každý poznal
svoji povinnost zachovávati vše-
liny předpisy potravinové a u-
helné administrace kupovat i bou
dy Svobody a jisporné známky
přispívali na Červený kříž a ji
né podniky -blahu našich vojáků
sloužící že vybízí stále aby kaž
dý kdo jest povinneu daní z pří
jmů k ní se' přihlásil a vybírání
jejich usnadnil a urychlil Tako
vá práce koná se úplně zdarma
pouze z přesvědčení - že je nut
nou aby americká vlast naše Šla
do boje s urputným a silným ne-
přítelem uplne připravena A vlá
da Spojených Států měla by po
važovati za svůj prospěch a po
vinnost v kritické době nnější ta
kové blahodárně působící činitele
co nejvíce podporovat! a vyvaro-
vat i se všeho eo by činnost a exi
stencí jejich ohrožovalo Proto
jsme přesvědčeni že i kongresní
ei kteří zastupují distrikty při
stěhovaleeké' stejně rázné — ne
li ještě ráznějf — budou se zasa
zovat i o zmírnění a změnění záko
na o poštovném pro časopisy ja
ko li členové kongresu kteří vy
stoupí z popudu velkých angli
ekýcb dciuiíků ve uměni (oni
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ
PŘÍZNAKY NEMOCÍ OČÍ A
JICH VÝZNAM
Píše J J Warta
XTEMOCNtá oči mohou míti
mnoho příznaků ale také
chorobné oči- nevykazují žádni:
přiznaný az pojecinon zasazeni
jsme náhlou slepotou To sice ne
stává se příliš často ale přece se
to stavu seobecne jeví se neja
ké příznaky choroby očí vedle
špatného zraku Oko může vyhlí
žet! normálně jedi pozorováno z
věnčí a přece může býti slepé O-
soba jež je zkušenou v prohlíže
ní očí náležitým přístrojem může
ihned nám naznačiti proč oko je
slepé Takovou osobou je okuli-
sta poněvadž pravidelný lékař
nevěnoval se specielně studiu oč
ních chorob a nemůže biti tak
schopným jako onen který věno
val tomuto oboru velkou pozor
nost a po případě let a pilných
studií
Někdy takové příznaky mohou
věsti k nesprávným uzávěrkům a
nepomyslíme si na oči jestliže je
ví se takové příznaky jako zá
vrať nervosita a i vrhnutí zvlá
ště když jedeme na železnici au
tomobilu anebo jsme-li v divadle
s pohyblivými obrázky Takové
a jiné příznaky jsou zavinovány i
často poruchou vnějších očních
svalů a přes to oči samotné mo
hou býti normální a zrak ncjhpší
Vezměme nejobyčejnější příznaky
— bolení hlavy a bolest v oční
bulvě Kterýkoliv z těchto příz
naků může býti zaviněn jinými
příčinami ale opakuji-li se meli
bychom podrobiti oči důkladné
prohlídce neuí-li toho vina něja
ká oční choroba
Bolení hlavy a bolest v oční bul
vě jsou obyčejnými příznaky mno
hých nepravidelností nebo cho
rob Ku příkladu na počátku
chřipky tyfu a pod' téměř vždy
máme bolení hlavy jsme-li posti
ženi horečkou Velice často lid
obrátí se na okulistu poněvadí
následkem bolesti hlavy domýšle
jí se že potřebují brýlí a často si
shledá že trpí nějakou jaterrí
eliorobou Moliou trpěn i JU15111
vážnými chorobami Přes to nl
přicházejí a žádají o vyzkoušeni
očí pro brýle poněvadž se domý
šlejí že bolení "hlavy je známkou
špatných očí
Někdy mohou to býti choroby
nosu jež vyvolávají takové příz
naky anebo může se jednati o ža
lud kové nesnáze krevní nepravi
delnosti anebo jiné choroby Ně
kteří z těch kdož trpí bolestmi
hlavy nemohou docílili úlevy ať
se zkouší V t akových přípu
dech může se jednati o rodinnou
dědičnost jež nazývána je rodin
nou migrénou a až doposud nie
nebylo nalezeno k vyléčení tako
vých bolestí hlavy
Klassické příznaky namožení 0-
ci v kterýchžto případech nošeni
brýlí může vykonati pravé divy
jsou následující:
Bolesti očí anebo hlavy jež při
cházejí asi o poledních aneb od- J
vn:iiiinu injiuuacii jtv MílVilJl m
horšími jestliže oči napínáme při
pohlížení na blízké předměty ja
ko při šití čtení a pod Zraak se
může zdá ti normálním a úleva —
leč by jednalo se o přílišné přel
možciií očí — může přijití po od
počinku a po probuzení se násle
dujícího rána
Bolesti hlavy za noci anebo po
náhlém probuzení nejsou všeobec
ně zavinovány očními nesnázemi
Jestliže jdeme na lůžko s bolest
mi hlavyr a následujícího rána po
probuzení pocítíme úlevu pak je
dná se o bolesti hlavy vyvolané
neduhem očním Jestliže pak ulé
háme bez bolestí v hlavě a po pro
buzení ráno tylo bolesti pocítí
me pak oči nepůsobí tyto bolesti
Výše uvedené ale nevztahuje se
na občasné jenom bolení hlavy
(Pokračování)
SOCIALISTA MARX
O NÉMECKU
Je zajímavo sledovat posudky
německého vůdce soeialUú Kar
la Marxe stran směru a cílu poli
tiky německé dřívějších dob —
Snadno lze sezná ti že byla to
iždy ii akucktřá hamiicá po-
litika junkerské autokracie která
se nikdy neštítila uvalit na jiné
národy bídu a zkázu mohla-li tím
posloužit vlastním zištnýni zámč
VŮm Karel Marx praví:
Štvaní národů jednoho proti
druhému tak aby mohl použít je
dnoho k utiskování druhého a
tmí zabezpečit pro sebe stálost
vládní moci to jest mistrovství a
úkol potentátň a jich diplomatů
dosaváde Německo "vyznamená-
se v tomto směru Pohlížejíc
70 let zpět Německo propůjčilo
svého vojska Anglii za žold proti
Američanům kteří pod vedením
Washingtona bojovali za neodvi-
slost Když vypukla první fran
couzská revoluce opět to byli
Němci kteří jako smečka chrtů
vrhli se na Francouze vyhrožují
ce jim že z"ničí celou Paříž kte
ří se se šlechtou spolčili proti no
vému pořádku ve Francii a pod
jménem "podpory byli 'za to
z'iiil:iciini Anrlií
Když Holanďané v posledních
dvou stoletích uchopili se rozum-
é myšlenky odstranění domu O-
ranžského a zavedeiií renublikv
byli to opět Němci kteří se stali
katy nové svobody Švýcarsko
musilo snášet útisky od svého ně
meckého souseda Do Bečka byly
oslány německé pluky aby chrá
nily trůn drahého Oíly a do Por
tugalska byli posláni němečtí po-
icajti
A všecky ty kongressy od roku
blá rakouské tažení proti Nea
poli Tiirinu žalářování Ypsilan-
tiho válka francouzů proti Špa
nělsku — tyto všecky byly vnuer
ny Německem Don Carlos a Don
Migucl byli podporováni Něme
ckem zpátečnictví v Anglii melo
k sobě Hanoverské vojáky Bel
gie byla rozdělena a oslabena ně
meckým vlivem v dálnem Rusku
Němci byli hlavními podporová-
tarly samovlády — celá Kvropa
zaplavena byla princi z dynastie
Koburgii
Za pomocí německého militari
smu Polsko bylo ožebračeno a ro
děleno a vzpoura Krakovská po
tlačena Pomocí německé krve a
a německé peníze lombardsko a
Benátky byly porobeny a v cele
Balii každé hnulí pro svobodu by
lo potlačeno bodákem šibenicí
vězením nebo galejcmi Seznam
zločinů politických y In by lze
daleko rozšířit
Zodpovědnost za ré m-pndá
však pouze tm německou vládu a
le z velké části hpoJu na německý
lid Kdyby n-bybj j ho slepoty
jeho otroekéhiTsiliyslů a jeho 0
choty pro katanskou práci jeho
"mistrů" německé jméno by ne
bylo tak nenáviděno zatracováno
a zoškliveno v cizích zemích a
národy utlačované Německem již
dávno by dosáhly volného vývi
nu Nyní jestliže Němci svrhnou
své vlastní poddanství všecka je-
jich politika oproti jiným zemím
musí doznat znieny anebo těmi 0
kovy jimiž poutají silné národy
sváží i svůj mladý lid a učiní ko
nec jejich domýšlivé svobodě V
tom rozsahu v jakém Německo
ponechá jiné národy na svobr
bude ono požívat vlastní sv
3y
I
1
r I
i
Bude vydávat svůj časopis
l"'')tnn f!llř'1a ír nnlri " U'11
Uhlí" oznamuje že brzo zahájS?
vyd avaní měsíčluího magazínu v
městě kde bvdlí Pavaďuia Ca1
kde bude pracovali pro spravedli
vé a trvalé ujednání mírové ~
Motto nové publikace bude: "Či
stý mír a meziná rodnost" a jméno (
bude : " Upton Sinclair V Bude to
šestiiáctistránková publikace vel
kého formátu výtisk za 10 centu
dollar ročně — Autor soudí že
válka má být urovnána ne vydá
ním sporných území vítězi ba anii
hlasováním lidu jež vedlolr- Jo
nekřičeným sporům za nyně
bouřlivých poměrů nýbrž ':
všem zemím legitimně sponM
jako BIsaskii-Lotrinsku Trido
sku Polsku Čechám Arménii
Palestině dostalo se nezávislosti lh
aby ovládány byly svými obyvate
li se zárukou jejich metitr
tovou lederaei Toto rozř
nikoho nepokořilo poskytlo spra
vedlnost všem a nezanechalo símé
příštích válek — Sinclair hlásal
tento program od vypuknutí vál
ky a žádá radikální síly světa aby
se na něm sjednotily '
rt I
i obýváte- i í
rality sve íi
jřešení by (C
českv voiálr tiarll v Vranníi
Rice Iake Wjscoiisiii — JauVs I
Schleis z tohoto města zabit h
ve rrancii ule zprávy gciiciabt
Pcrsbiuga j-ik oznámil odbor vál
ky jeho rodičům Rodina usaze
ná v tomto městě jest česká
Ce&ký chlapce přejet
Líftle Falls N Y — Pětiletý
synek manželů Oehodníckých A
vyjel po de(kych síňkách a byl
picjci nKyiii íiuKiauiiim vozem a
Ha miste iiMiircen
i