Si mna 2
POKROK DXK iiO ÚNORA 1918
POKROK
1'UBLISHINQ CO
vydává
FOKPOK ZÁPADU
a míhtui vyilúul
v ('rete pro Salino okres Nebraska ve
Sclniyler a Clarkion pro okres Colía
Xcbratika ve Wilson Kus pro stát
Kaiisas v Cedar Kupiila la pro stút
Iowu v St I'uul a Minueapoliit Minu
pru nliil Minuwolu a v Tynditii S D
lro státy South a Noith Dakutu
Předplatné:
Tio Spojené Státy $200 Pro Kanadu
$250 Do ETropy 300 roině
Zánilky peněžní dějte se pomocí pe
nežnich poukázek (Money Orders) ex
presních poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujete li své přestěhování udej
te starou i bovou adresu
Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejní
me oehotně Musí býti slušné psané
bez úmyslu někoho osobní poškoditi a
podepsány plným jménem ať již má
byti v redakci utajeno anebo a dopi
sem uveřejnňno
1
JAZYKOVÁ SMĚS RUSKA
Národnostní poměry říše ruské
jsou nepoměrně pestřejší než v
kterémkoliv jiném' státě evrop
ském neboť podle samého ruského
úředního udání jest v bývalé ear
ské říši neméně než 140 různých
národu a kmenů kdežto jiné vy
počty udávají jich docela na 142
Podle jazykové příbuznosti rozdě
lují se tyto národnosti především
'na národy indo-evropské a uralo
altajské kdežto jen malá Část mlu
ví jazyky jednoslabičiiýiui kav
každými semitskými a americký
nii Z národů indoevropskýeh dale
ko nejčetněji zastoupena je zde
větev slovanská a to především
národnost ruská ku které náleží
as tři ěfvrtiny všeho obyvatelstva
Asi dvě třetiny příslušníků národ
nosti ruské tvoří Velkorusové f ví
ce než 05 niillionů) kteří bydlí v
4(5 guberniích evropského Ruska
hlavně na severu a ve středu a k
nimž náleží také i největší ěásl
ruského obyvatelstva mimo vlád
ní evropskou Kus zejména větši
na Sibiř jak íi Malorusň je v e j
vropském Rusku ku 20 raillionúni
a dělí sc na Ukrajinec v gubernii
kijevské poltavské ve středu vo
lynské na jihovýchodu podolské
v největší části eharkovské eher
sonské a jekatarinoslavské na ji
hu v gubernii koryské voroněž
ské a v oblasti kubánské Dále
na Polesčíky v Polesi to jest čá
sti gubernie kijevské černigovské
a volyňské a v Podlesí to jest
části gubernie siedlecké a grodet
ské a na Kusiny v západní Volyni
v chotinském újezdu v Bessara
bii a v eliolmské Husí Ku Málo
rusfun náleží také Donští kozáci
tvořící Wc obyvatel v guberni
astraehauské a 1rc y gubernii sa
ratovské dále jsou v guberniích
samařské a oreuburské ve střední
Asii a v Sibiři v kraji jihoussurij-
ském
Konečně uejincnší část ruské na
rodnosti připadá na Bělorusy a
6 niillionii duší bydlících hlavně
V gubernii minské a grodenské
pak z části v guberniích suvalské
vilenské a sinolenské konečně v
malém počtu i v černigovské Y
asijském nůsku žije na osm mi
lionů fiiiskú 7j ostatních slovan
ských národností říše ve větším
počtu žijí tu Poláci a Bulhaři Po
láci tvoří většinu obyvatelstva ny
ní centrály zabraného ruského Pol
ska kromě gubernií siedleské Ju
hlinské a suvaNké kde mají větši
nu Lilevci a Husové dále hojně
zastoupen! jsou mezi všemi slávy
gubernií západoniskýeh osady
jich pak j(u riizf rouseny jio asij
skéi Pusku (Vlkem napočítáno
roku 1!MW v Kicku Poláku na osm
iiiilliotió z nichž připadá na cvrop
ské finsko as sedm inillionři Bul
haři jsou nejčetněji v gubernii
bessarabské a mimo to sídlí v gu
herniích tavrieké a ebnvmské ú
hrnnýiii počtem as 200000 Ko
nečně zastoupeni jsou v Rusku ze
Slovanu jcšlé Srbové několika o
sadami v guberniích ebersouské i
jekytariiioslavské celkem is 70O'i
a pak ('echové jichž osady v ""
herniích volfiskc a v oblustích
rri'-iti-fi 1' li {:[ piVd ví'lř
ku 280UO obyvatelů S Četnými
ěeskými vojenskými zajatci počet
Čechu na Rusi ovse uměně vzro
stl V Rusku je tedy Slovanů cel
kem přes 100 millionů'
Lotyisko-litevtská větev indoev
ropskýeh národů zastoupena je v
Rusku Litvíny kteří v počtu bez
mála 3 millionů duší žijí hlavně na
řece Viliji a dolním Xěmenu dě
líce se na vlastní Ritcvee a Žínudi
ny a pak Iotyši žijícími hlavní v
Livonsku Kuronsku a třech zá
padních újezdech gubernie viteb
ské počtem as půldruhá milionu
takže všech příslušníků této větve
národů jest v říši na čtyři a půl
mililonu
Z národů germánských žijí
Rusku především Němci sídlící
guberniích pobaltiekýeh kde tvoří
10% obyvatelstva hlavně šlechty
a měšťáetva pak hojně v guber
niích ruskopolských a koneční
roztroušených osadách v guber
niích volyňské bessarabské eher
souskc tavrieké saratovské sa
marsKe v ivavKazu eeiKcnt as
dvou millionů Švédové byd
hlavně ve Finsku či Cuehonsku
které se nyní od Ruska odtrhlo
kde tvoří největší část šlechty po
čteni as 300000 Angličanů a Sko
tú napočítáno na Rusi roku 190
na m
Představiteli národů řecko-ro
manské větve jsou Rumuni jichž
přes milion žije v gubernii bess
arabské a podél Dněstru v guber
niích ehersonské dále Rekov
jichž přes 100000 žije v gubei
niích novoruskýeh pak v tifliskě
gubernii a Karské oblasti V
bou sídelních městech Petroluv
dě a Moskvě je též několik tisíc
Francouzů a Vlachů
V Rusku dále zastoupeny jou
čeledi indoevropské skupiny náro
dů iránských a indických Armé
ni žijí na Krymu a dále na Kav
kazu v Astrachanu Petrohradu
Moskvě Tadzikové jsou usedlí
Tuikestami Peršané v Zakavkazu
Tátové v gubernii bakské a v Da
gistaně Talyšinci v újezdu lenko
ranskěm Kubové v guberniích eri
vanské jelizavetpolské a oblasl
karské a Osetinci ve střední čisti
k a v kapského náh o ří
Fralo-Altajei zastoupeni jsou na
fíusi oběma svými větvemi: ural
skon a altajskou a větve tyto pa
sKupmami: eucnonsKou a samo
jedskou na jedné tureckou mon
oLskou a tuuguzskou na druh
straně Pobaltické čuchonské knie
ny na Rusi jsou Lopaři v scversiíin
Cuclionsku či Finsku a v alexan
Irovskéni újezde gubernie archan
ireuské dále Cuchonci v bývalém
velkokníženetví finském dělící st
na Tavasty a Karelee rozpadajíi
se v četná rtViá plemena dále K
stonci v Kstonsku a v severní části
Livonska Na olze posud možno
ualézti dva hlavní kmeny čuchou
ské totiž Čeremizea ModiTiny Y
Permské gubernii a sousedících ži
jí tak zvaní pokamští Cuchonci
rozpadávající se ve Votjaky Per
mjaky a Zyrjany Vogulové sku
pink!iiene ugorského ustoupili
před Cuchonci až k Uralu Kin
ny Samojedské zatlačeny jsou do
nehostinných končin nejkrajnější
ho severu evropského Ruska a do
západní Sibiře a jest jich již jen
něeo přes 20000 Dčlí sC na Ost
jaký a Ta vgy
Mimo toho jsou na Rusi nesčet
no uralo-altajske kmeny a skupi
ny turecké jako Jnkuti Alt a je'
Kalmyci Tcleusi Paškyzi a jim'
četné kmeny tatarské jako Kyzy-
lové Sarajci KajbaloVé Paltiři
Karagasové a pod dále Rezerm
jane a t uvasove Mongola za
bírají první místo Kalmykové JJc
skupiny tunguské žijí na Aniuru
landžuové a 1'ugu'zové — Kromě
toho žije na území ruském značný
počet Cínaníi Korejců Japonců
hlavně v Amursku a četní kočují
cí „i-! ':!' _ ai '
ii 4ipiuui7i ííivxk i jviuouve za
htupují na Rusi živel semitský
JSME SVOBODNI!
Mohu(ný ohlas v-ohiný v re
'in světě a zejména v Rakousko
Uhersku zprávou o utvoření samo
statné československé národní ar
mády je skvělým zadousf učině
ním všem těm kdo jakkoliv y„
velikém tomto díle spolupracovali
) velikou posilou a povzbuzením
dolšnnu postupu cestou ze kte
nenií být návratu a je nám
všem zároveň připomenutím váz
ne fezke zodnovednoti nřed
vlasfníiii naiím svědoiuhii před
M'trorem i preJ dějinami
Slojíme v boji na život a n
nirř My cílili jsme to jíž dáviu
nwJ z jiaj ! ! ' Č'1j!í !m
krví Ale nepřítel zdá se teprve
dnes tuto pravší v plném a neo
mezeném smyslu si uvědomuje Že
nám Cechům a Slovákům jde sku
tečně o život a o smrt v boji který
jsme začali věřili a hlásali ve Víd
ni n Hudapešti již dříve Upozor
ňovali nás varovali hrozili a když
nechtěli jsme slyšeti počali i u
skulečíiovati svou hrozbu odsu
zovali zavírali mučili popravo
valí 'a chvíii zastnviii se na této ce
stě Mladý císař zahrál si na vel
kodušné kníže A my víme dohře
— není důvodu zatajovati toho —
že k tomuto chvilkovému zastavení
hrůzo vlády v Cechách nebylo Ra
kpusko přivedeno jen vědomím ne
možnosti zničiti lOtimillionový ná
rod Neděláme si illusí o moudro
sti Habsburka Víme že mohl pro
lít více krve více zdeptat a zničit
Ale v jeho svědomí nebylo ani
moudrosti ani milosti Ryl to vý
počet a především naděje že přece
jenom Habsburkovi a jeho říši ne
jde ještě o korunu o život o exi
stenci
unes Konečné rozjasňuje se v
hlavě našeho "krále" a jeho plno
mocníků Roj jde doopravdy Rov
ný proti rovnému rovnou zbraní
se stejným odhodláním o život a
o smrt Utvoření naší českoslo
venské národní armády jež staví
se dnes do boje pod vlastním pra
porem znakem nepromlčitelné su
verenity národa je o tom poučilo
Ryla to pro Rakoiko a lliry
strašná rána Můžeme si dnes ří
ci bez přehánění a bez přeceňování
sebe sama — to vždy je strašně ne
bezpečné — že nie z toho co do
sud doma i za hranicemi jsme vy
konay ba ani nie z toho eo Spo
jenci vojensky a politicky vyko
nali proti habsburské monarchii
uezasadilo jí ránu tak citelnou a
bolestnou jako stručný dekret
presidenta Francouzské Republiky
ze dne l(i prosince jímž konečně
slavně potvrzena svatá a neroz
lučná spojenecká smlouva česko
slovenského národa s Francií a se
Spojenci
Když na počátku války viděla
rakousko-uherská vláda že naši
vojáci sc bouří zrazují a vzdávají
se Srbům a Rusům počala zuřiti
a řádění její se stupňovalo čím dá
le tím více když viděla že vele
zrada organ isu je se za hranicemi
ve velkém a národ doma den ze
dne odvážněji dává na jevo že
velezradou touto je a jcdiro ale
při tom ve Vídni a Budapešti ne
zoufali Měli dosti prostředků k
zakrývaní znehodnocování této
národní revoluce před světem vy
hlašovali ji za šílené dobrodruž
ství výstředních živlu s nimiž ná
rod nemá nie společného a v cizi
ně vždy našlo sc dosti důvěřivých
kteří dali sc přesvědčiti že hnutí
naše za neodvislost Och je nchez
pečnoii fantasií a romantickým ex
perimentem
Když přišly zdrcující porážky
Srbsku a v Haliči zachvěli se na
fíofhurgu: to ruka dějin začínala
psát první písmena osudného nie
ne tekel Ale nebila ještě hodinu
dvanáctá Pomohl Mackensen í
alkenhayn Rusové zahnáni
Srbsko zničeno) Rumunsko zdeptá
no a Habsburk mohl se chvástat
že nepřátelé monarchie příliš brzo
zarah se děliti o kůži medvěda
Když heslo sebcurčení narodí'
po těchto vítězstvích tím silněji sc
ločalo ozývati když ujala se ho
velikyí republika Spojených Států
poznali na Micovcm namesti žc
radost z vítězství bvla předčasná
Ale ani tehdy když heslo svobody
národů poprvé slavnostně před cc-
ym světem zdviženo bylo Spojen-
i v památné notě z 10 ledna 1017
osvobození národa českosloven
ského poprvé se octlo na programu
nistiho míru ve Vídni nezoufali
Nač bát sc hcda osvobození náro
dů? Vždyť Rakousko a L"hrv a
uiy nechtějí nic iiuého Uož ne
mají rakoiisko-uhiTskc naryuy
'šeehny občanské svobody slav
uosfiiě ústavou zaručené! A ne-ní-li
monarchie ochotna ještě je
rosinl ndeiiti autonomii svým
národům? Ohrození národů přece
nemusí značit rozbití říše po néui
olaji jen imperialisté i snílkové'
ak mluvilo se ve Vídni a v límla
ti a take v kruzích Spojenci"
bylo ještě nemálo těch kteří i p
notě z 10 ledna P 17 věřili v U-
ouenost líakouska a v jeho ah
novu
Podobně i po ruské revoluci
'ad rariMim otiásl Inim-iu Ijbs
mrká ah1 jen na t lníli Miljukov
zmizel záliv y propadlišti a k ním
program rozdělení Rakousko U
yí if'ní Wu-i dl
videůskéjho receptu prohlásili no
výbojný plán Šovinistického im
perialismu Neiťastjiý cftrisniera
zbědovaný ruský mužík přestal qbny spojenecké vlády ačkoli jest
" odporovat j zlu" zahodil pušku a
vedeu poehybiiými "tovaryši" se
zánovními jmény sel do Brest-Li-tevsku
vyjednávut A ve Vídni
zase radost a vítězosláva
Do této radosti jako hromová
rána zapadla zpráva o naší národ
ní armádě Přihlásil se tu k slovu
ne snad hlouček' výstředních ra
dikálu nýbrž národ sám veške
rým svým lidem všemi svými vrst
vami tlesetisíee statisíce jich vo
lá : svobodu ne-b smrt ! Žádnou
autonomii žádný komproiftis ný
hrž neodvislost 1
lo znamená pro JCakoiisko ví
ce m-ž pád Lvova neb ztráta Rě
leiinuiu roraveua armatla da se
nahradit ale ne národ jenž spálil
poslední mosty k dohodě s věro
lomnou dynastií
Heslo program ďá se překroutí-
r: - i '_ '
u reci a nrozoy sc zapomenou za
sady dají se inizpňsobit ale čin
rána nedá se oděiniti Nedá se o-
klamat někdo kdo nežádá slibů
ale chce sám vzíti si záruky Nelze
podrobiti a zotročiti někoho kdo
chce být svobodným cítí se jím a
chce byti svobodným i ve smrti
Rakousku netřeba se mnoho zne-
pokojovati zda Pichon Lloyd
George a Wilson mluví o něm í
větší neb menší shovívavostí a o
patrností zda bolševici vykládají
si heslo národů tak či onak Ale
ono ví — snad lépe než mnohý ze
Spojenců že bude mu zasazena rá
na smrtelná na níž nebude léku
jestliže podaří sc pevně zorgani-
sovati opravdu národní jednotuou
československou armádu která po
staví svět před hotovpu nezměni
telnou skutečnost československé
státní svobody
Jestliže vojensky zorganisovaný
národ — a je nás dva miliony za
hrauieerui — se zhraní v rue pro
hlásí žc jen ve státní neodvislo-
sti vidí své selwurčeuí žádná moc
světa nebude moci nám vnutiti a
bychom jinak sebcurčení svému
rozuměli a přijali jiné řešení svého
problému
Záleží na nás a na vítězství o
broiiuiého spolku Spojenců jehož
jsme časti Jsme svobodni Vstu
pujeme jako svobodný národ do
boje Zůstaneme svobodni dove-
deme-li všichni bez výjimky obě
tovati vse za čest národa Nedo-
tau£-li se nám odvahy budenic-li
r i o # _
mravné ínau a zůstaneme stat v
půii cestě žádné sliby žádné
smlouvy a žádná moc světa nám
nezaručí že znovu neupadneme v
hanbu a otroctví a jednou ještě
proklínaly by nás naše matky že
ny milenky a sestry poněvadž ne
chali bychom je bezbranné v boji
na život a na smrt který dovedli
jsme prohlásiti ale ne dobojovati
— L S v Československé Samo
statnosti
ských obchodních lodí Činí dojem
intellektuelního bolševika Zdá se
jako by pohlížel s nechutí na vSe
DIKTÁiTQR ARGENTINY
"Argentina půjde do války" —
"Argentina nepůjde do války" —
tyto zprávy střídají se v pravidel
ných přestávkách v deuním tisku
jakkoli jest zjevno že veřejné mí
není v teto jihoamerické republice
jest obrouskou většinou ua straní
spojenců svynu sympatiemi v této
válec zdá se býti stejně jisto že
Argentina zůstane neutrální v
přítomném konfliktu pokud sc
aktivní účasti týče jistě tak dlou
ho dokud ua jejím presidentském
Itolci bude seděli llipolito jiii
goyeii jeden z ncjzvlaátnějšíeh
muzu jaei kdy vyskytli v ame
rické politice Možno říci žc je
dině mohutný vliv tohoto ucoby
čcného člověka způsobil žc nej
silnější španělsko-aiiicrioká země
učni dosud aktivně v táboře fpo-
jencii Argentinsky parlament
odhlasoval přerušení styků f Xc-
uiecKem a na Argeutmv dal až
plilis zret(dnc na jevo svůj odpot
prali teutpnskýni praktikám jak
se projevily v odporučení Ruxbur
gové aby argeiilinské lodi hylv
'Jiotápíny bezé stop" a jinými
způsoby Rouí'livé dcinonstj-aef
pro válku proti Tculoníuii ode'ná-
valy m v íilieíeh Rueiios Aires
President lirígoyeu nemohl hy
jistě zvýííii více svoji popularitu
ldyby to tylo -možno než kdyby
vypověděl válku Německu A pře
ce odpírá jednali Potlačí! vleč
nou resolucí kyugroiu a vydal pro
k lamači ve které se obírá výljj
dami ne iit ri lity Zdánlivý Iho
stejný vůéi úéiiřkúm Hýeii činu
na vciejne iiiineni cliraml hrabe
tc Luxburga a odepřej přiložili
hIILou váhu potjpňií irvvXiih
absolutně vyloučeno ic by necítil
sympatie s cíly za něž spojenecké
národy bojují třebas jejich vlády
tyto cíle dosti zřetelně ncvyznaěo
valy a zúinysliiě překrucovaly
Bylo by pohodlným' vysvětlením
tohoto stanoviska Irigoycnova
klassiťikovuti jej jako agenta kai
serova ])odplacenéllio německým
zlatem kdyby toto vysvětlení mo
hlo obstáti ve světic jeho politi
cké kariéry Irigoycnův politický
rekord jest však neposkvrněný
Jest to pokrokový ba radikální li
berál jenž celý svůj život věnoval
boji za pokrok boji za věc demo
kracie Nejednou odmítl přijmou
ti veřejný úřad protože muži kte
ří mu jej nabízeli měli poskvrně
nou reputaci Byl vždycky znám
jako vřelý obdivovatel ideálů a
tradicí velké francouzské revolu
ce "Po celou svou činnou kari
éru Iirigoyen dokázal svou obdi
vuhodnou sílu charakteru spoje
nou s politickou prozíravostí"
psal argentinský publicista Gar
zon o nynějším presidentovi Ar
gentiny v roee 1916 "Jest vyso
ce iutelligentní energický a pocti
vý jako jasný den Neoblomný
jsa v zápasu nedovolil nikdy aby
jeho soukromý život byl dotčen
v nejmeuším stupni"
Tento posledně jmenovaný fakt
jest jedním z nezajímavějších v
životě Irigoycnově Stal se po
pulárním hrdinou a těšil se takové
prestiži i mezi svými nejzuřivěj
šími protivníky že by byl mohl zí
skati na pouhý pokyn jediného
prstu kterýkoli z podřízených úřa
dů jež republika může poskytnou
ti Reakeionáři podnikli bezectné
pokusy vykoupit i jej nějakou si
nekurou Ale Irigoyen odmítal
bezvýmineéně nabídky na úřad
kabinet ního ministra velvyslance
senátora nebo poslance Spokojil
se s místem profesora dějepisu na
státní střední škole a během sedm
nácti let eo držel toto místo ode
vzdával všechen svůj přijetu po
kladně radikální strany a sám žil
skrovně v prostém domku na před
městí Buenos Aires se svojí dcerou
a jedním nebo dvěma 'služebník v
Zřídka kdy objevoval se ve veřej-
nosu Argentinsky politik prů
měrného typu navštěvuje horlivě
salony vysoké společnosti divadla
závodiště a kavárny Ale Irigr
ven držel se tak přísně v ústraní
žc dostal přívlastek "El Monje"
(čti Monehe mnich) Přítomná
generace znala stěží jeho podobu
Ale v liberálních a radikálních
kruzích nazýván byl sc zbožňová
ním Hipolito po celé zemi Jeho
popularita byla neobyčejná
Stalo se ironií osudu žc příleži
tost k uchvácení nejvyšší moci v
zemi poskytla mu sama konserva-
tivm strana kde měl své úhlavní
nepřátely Poslední argentinsky
president seňor Ronue Sacnz-Pc-
na dospěl k úsudku že přišel čas k
provedení politických reforem a
prorazili v parlamentě sc záko
nem stanovícím všeobecné povin
né a tajné hlasování Samiz-Pcna
vystoupil jako kandidát pro zno
vuzvoleiu a domníval a? že m
voj nu v Kapse u vesty Stěží však
podepsal předlohu jež se stala tím
zákonem My} Irigoyen vystoupí
na veřejnost a vyzval radikální
stranu aby jmenovala národní li
ketu Byl ovšem jmenován kau
didáfem pro úřad presidenta r
když hlasy byly sečteny zpáteé
ní! i: l i
'4 tvnui h aiisoiutumiu svému
ohromeni zcje postihla radikální
xawwa a ze jj-igoveii by zvolen
obrovskou většinou více než půl
milionem Hlasů
Matlorma na jejímž základe
byl zvolen neobsahovala prakti
ci zatluc zmínky o válce a za
uriiiiicuieii záležitostech -Bvl lo
zkomplikovaný' dokument obsa-
uujiei návrhy m spoustu rozliě-
nu-h reforem pro vnitřní admini
straci jejichž proedení wžado-
valo by při iicjtuenšíin jVa plné
presideidské termínv po šesti lé
tech To jest podle všeho také
jedna z příčin váhání Iriťovcnova
menžího vlivu jestliže se kdy roz
hodne áe jest v nejlepSím zájmu
Argentiny aby odložila pořádání
své domóeuosti a vstoupila do sv-
tového zápasu Peníze nemohou
míti na něho nejmenšího vlivu
Mohl se dodělati obrovského bo
hatství v této zemi kdy milionáři
rostou přes noe kdyby byl chtěl
sleviti něco ze svých tvrdých zá
sad v zájmu vládnoucí třídy V
dobré paměti jest dosud Kensaee
jakou vyvolal i v našem anglickém
tisku když bylo oznámeno žc vše
chen svůj presidentský plat věnu
je dobročinným účelům Takový
muž nedá se koupit i Ale na celé
vysvětlení hádanky proč Irigoyen
vzpírá se tak tvrdošíjně válce s
Německem musíme patrně pnčka
ti až na dobu míru
Dva úspěšné nájezdy vojska
kanadského
Londýn 15 února — Kanad
ská vojska provedla dva úspěšné
nájezdy při kterých zmocnila se
zajatců a způsobila značné ztrá
ty nepříteli dle úředního oznáme
ní jež vydáno bylo z anglického
hlavního stanu ve Francii Ve
zprávě této současně sc oznamu
je že ve čtvrtek ráno v útoku se
verozápadně od Passehendaelc
ve výseči u Ypres německá voj
ska zaujala dvě anglické posice
ale byla z nich vytlačena proti
útokem Kanaďané pak provedli
úspěšný nájezd jihovýchodně od
Hargieourtu a získali při něm 13
zajatců a dvě strojové pušky —
Mnoho Němců bylo usmrceno v
bojích a čtyři zákopové hmoždí
ře byly zničeny Sedmnáct výko
pů pak bylo bombováno když
němečtí vojáci odepřeli z nich
vyjiti Ztráty nájezdní družiny
byly malé a všichni dopraveni
byli zpět Jiný úspěšný nájezd
proveden byl Kanaďany v okolí
pahoijcu číslo 70 severně pd Lcu
su ~ Zde narazili Kanaďané na
značný odpor ale přes to podaři
lo se jim získat i šest zajatců a
strojovou pušku
vstoupili do evropského konflikt
Irigoyen cíli žc mu byl dáli od li
1u mandát aby provedl jiné dílo
nežli pomáhal učinili svět bezpeč
ným pro demokracii Jivlo by leh
kovážností a těžkou chybou do
niuívalí e o tomto muži že jest
roneneekelio smýšlení Pouhé
IHUC4-UJ veiejnosli nepřinutí jpj
ilíJAly aby vypověděl Néme-ku
válku Na dndié slraué vsak vši
chni Luxbiirgové v kaiserově služ
y u buďu t to míli !M i jo nej-
Žcna vyvedla srbskou armádu
z Rumunska
Atlantický přístav 13 února
Slečna Kathleen Burke-ova ozdo-
bená vysokým vyznametnáním od
angliekého krále Jiřího zá' svoje
služby v skotských vojenských
nemocnicích přijela sem po ame
rickém parníku Vyprávěla histo
rii o tragické smrti Dr Elsic In
glesové ředitelky skotských ne
mocnic po vykonání cesty z Ru
munska v čele srbských vojáků
kteří bojovali na této frontě ale
odhodlali se odejiti z Ruska v o
bavě že později podílení na vál
ce bylo by jim znemožněno Ta
to statečná žena bez jakékoliv po
mocí vedla od rumuuské fronty
8000 srbských vojáků řídila je
jich transportaci starala se o je
jich ošetření a o jejich pohodlí po
tisíce mil cesty kterou byli nu
ceni vykonati Pochodovali skrze
Rusko a po té skrze Finsko od
kudž pak odebrali se do Anglie
kam dorazili dne 20 listopadu —
Po té vudkyně této výpravy vy
sněna onrovskou prací kterou vy
konala klesla a zemřela Srbové!'
kteří jsou nyní ve výborném sta
vu pilně cvičí a brzy budou opět
ně bojovali na frontě
Wilsonova řeč ku kongresu vše
obecné chválena
Washington 1) (' 13 února —
Rcč presidenta Wilsona ku kon
gresu je všeobecně kongresu íky a
senátory považována za silný a
pel k lidu centrálních mocností
Je všeobecně považována za silný
krok pro odpoutání německého li
du od jejich impcrialistickýeh
páuťi Jíečí louto němečtí vládci
postavem byli do Špatného posta
vení dle náhledu mnohých Řečí
touto otázka míru položena byla
ku dvéřím Německa Či raději jic
meekýcli panovníků Německému
lidu pak ukazuje stezku z přítom
né války Válka může bli skon
éena běhciu roku zůstanou-li spo
jeiiei pevni a ehopí-Ji s německv
Htt ruky přátelské podávané mu
riiueriKou
Anglický tisk chválí odpověď prc-
siaenta yviisona
lonýu II února — Anirliekv
isk velkou pozornost věnoval ié-
ci presidenta Wilsona ku kongre
stí a všeobecně chválí ji jako mu
hutný projev demokracie pova
žují ji za zdůraznění rozhodnutí
spojenců a Spojených Států po
kračovali ve vále az {„ i( Jrtí)Vt
kdy centrální mocnosti lmi '
hotny přijati principv ua kle
rých jedině míiže býti založen tr-v-!'
mír
