Strana 4
ĎENNÍ POKROK
POKROK
PUBLISHING CO
vydává
POKKOK ZÁPADU
a místní vyddui
v Crčte ro Suliuo okrca Xebraska vo
Sehuylcr a Clnrkson pro okres Colfax
Nebraska vo Wilsou Kas pro stát
Kansasi v Cedar linpids la pro stát
Iowu v St Paul a Minncapolis Mina
pro stát Minnesotu a v Tyndall S D
pro státy South a North Dakotu
Předplatné:
Pro Spojená Státy $200 Pro Kanadu
$250 Do Evropy f 300 ročně
Zásilky peučžiií dějtež so pomocí pe
něžních poukázek (Money Orders) ex
přesáních poukáxek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) aucbo v registrovaném dopise
Oznamujete li své přetstehování udej
te starou i covou adresu
Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejni
mo ochotné Musí býti slušné psané
bez úmyslu někoho osobně poškoditi a
jiodepsány plným jménem ať již má
byti v redakci utajouo auebo a dopi
sem uveřejněno
ČESKOSLOVENSKÁ ARMÁDA
Dokud jsme neměli armádu slý
chávali jsme často poznámky ne
vědomých nebo zlovolných lidí
sejících v naše řady nedůvěru k
celé akci vedoucí vedoucí lidé ob
viňováni že nedosáhli uznání na
cích požadavků voláno po zřízení
armády Usilovné práci Česko
slovenské Národní Hady se poda
řilo obrátiti zájem celého světa_ k
naší věci a konečně povolena i Če
skoslovenská ARMÁDA Čekali
bychom radostné uklidnění v na
šem táboře čekali bychom novou
energičtější práci zvýšenou obě
tavost probuzení oprávněného se
bevědomí A přece ještě i nyní se najdou
lidé kteří z nepochopitelných dů
vodů nemoliou se připojili radost
ně k těm kdož ve svatém zanícení
jdou za moře se zbraní v ruce há
jiti právo našeho národa na svobo
du rozbíjet i pouta vhozená na ší
ji našich bratří nčmečlio-niaďar-skou
hordou
Jak niožuo si vysvětliti že se ne
ostýchají někteří lidé — naši lidé
otravo vat i zlomyslnými poznám
kami ty kdož nabídli svému ná
rodu život svůj trhati je z výše
na kterou je vynesla jejich vule k
velkému činu k velké oběti
Lže se proto že se musí lháti
chce-li se tvrdili že krása je oškli
vost že oběť jo hloupost že sta
tečnost je- humbuk Mluví se o
zoufalství o hořící půdě pod no
hama a neřekne so íe v naší armá
dě v Kusku a ve Francii jsou naši
nejlepší a nej vzdělanější dělníci v
rolníci že tam jsou nejčetnější a
nejzdatnější členové naší intelli
geuce Tisíce naších dobrovolníků pad
lo tisíce jich jde životem se zdra
vím podťatým ale s úsměvem na
rtech protože je blaží vědomí yt
konané povinnosti Kdo může mí
li úsměšek na rtech při pohledu na
tyto hrdiny
Kdo se nepokloní před těmi
kteří-dues odcházejí hrdě a ra
dostně aby rozmnožili řady našich
reků?
I kdyby do naší armády vstou
pil člověk který nedovedl svůj ži
vot vměstnat! do formy dané zá
kony a společenskou morálkou ne
stačí k jtdio úplně očistě jeho vzne
šená oběť
Ale my víme že v naší armád
jest květ národa a proto milujeme
svou armádu a jsme na ni hrdí
Této výše neposkvrní lidé zlí a
nízcí kteří žijíce v nížinách svých
nízkých sobeckých zájmu nemají
smyslu pru čistou výši blankytu
pro neposkvrněnou čistotu ledov
ců k nimž w nikdy nemohou po
vznést i Jdte za příkladem na
šich nesmrtelných hrdín které
jsme tak rádi -oslavovali na hluč
ných schůzích a v našich písních
Mútc-lf nějaké pochyby nekle
sejte jde ptejte se svých důvěrní
ků pište do kanceláře Ústřední v
New Yorku a buďte ujištěni že
Vám dostane uspokojivého a o
chotného vysvětlení ve všeclr po
chybách
Váš'- vojenská akce je na spiáv-
Za klade
radou ukažte cestu k nápravě n
staňte se tak účastni velikého dí
la které bude tím lepší čím více
lidi dobrých bude o něm myslili a
pro ně pracovati
Nevědomé poučujte zlomyslné
stihněte svým opovržením Chraň
te se malomyslnosti a slabosti ny
ní) kdy ohromné drama světové
války bUží se ko konci
Nezklamte důvěru národa který
domu bojuje a trpí v pevné nadě
ji a víře že přijdou osvoboditelé
— junáci dobrovolníci kteří st!
nou čestnou nikou rozdrtí jeho
žaláře
Česko-slovenská armáda je stře
dem nejlcpSích íiejstateěnějšíeh
synů našeho národa Pospěšte v
jejich šik
ČESKOSLOVEN-
SKÁ ARMÁDA A FRAN
COUZSKÝ TISK
Tisk Kane Čes Nar Sdružení a
Svazu Čes Kat
Sotva vydán dekret francouzské
vlády o utvoření samostatné česko
slovenské armády ve Francii i
hned rozepsaly se všechny čelné
francouzské denníky (o naší ar
mádě Máme po ruce neméně než
1S denníku francouzských v nichž
i spisovatelé světových jmén líčí
význam naší armády Tak jí vě
novali celé sloupce proslulý žur
nalista a revolucionář líervé a
spisovatel Paul Margueritte Jiné
časopisy jako LTIumanité otisk
ly iutervicwy a drem 1'eneŠem
drem Sychravou a kapitánem O
takarem Husákem velitelem prv
ního pluku česko-slovenské armá
dy ve Francii
Než nejenom to: Vídeňské a
říšskoněmeeké listy překvapeny
naší vojenskou akcí a rozzuřen}'
na nejvyšší míru otiskly mnohé 7
těchto článků z Matiuu a Journal u
de Débats a z německých listu
těch i Československá veřejnost v
rodných zemích naších byla jimi
velmi důkladně informována
Tak otištěn tento článek "Ma
linu": '
"Uzákonění existence 'národní
armády československé je cennou
zástavou která poskytnuta byla
našim přátelům v Čechách a ze
jména Československé -Národní
Kadě v Paříži která neúnavné
pracuje k osvobození své země Je
to rovněž uznání že úsilí Čecho
slováků zásluhou práce professo
ra Masaryka majora Štefáníka
professora Beneše a jich spolupra
covníků bylo sjednocené a disci
plinované Ústředí armády
bude ve Francii na doklad že od
naší mravní ochrany Češi očeká
vají šťastnější budoucnost Zatím
co v Ukrajině proť Masaryk za
pomoci generála Alexejova orga
nisuje česko-slovenské pluky ve
Francii pověřen byl péčí o vše co
československé armády se týče
generál Janíii bývalý náčelník
naší vojenské misie na Rusi Ta
to zajímavá iniciativa francouzské
vlády přicházející po utvoření le
gií polských jest pro naše nepřá
tele znamením že oddávali by se
klamu kdyby se domnívali že mo
hou dle své vůle organisovať
střední Kvropu Všechny veliké
slovanské skupiny usilují dnes o
ncodvislost stejně ty jež jsou -v
Rakousko-Uhcrsku jiko ty co
patřily k carskému Kusku Doho
dové mocnosti dohře vědí jakou
cenu mají synipathic těchto náro
dů a v žádném případě nenechají
jich na holičkách"
Dá V' JoUátěu íněiifcekýiui listy
tento článek Pierre de Quiriello ze
Jonrnalu de Débats:
"Tento významný a spravedli
vý čin francouzské politiky jest
pro Čechoslováky kteří si ho za
sloužili korunou dlouhého úsilí
Mužové kteří vybudovali tuto
organisaei mohou poukázat i na
dva millíouy Čechu a Slováků ži
jících v cizině a na UóiOOU válec
uých zajatců v Kusku Itálii Fran
cii a Anglii jakož i na 10 milliotin
Cechů a Slováků Úpicích pod jař
mem německým a maďarským
Pravé pocity Cechů opětovně se
projevily během války třebaže v
různé formě buď vojenskou des-
orgaiii-iieí Iíakousko-Uhcrska v
prvním období války hromadný
mi dcscreenii a nesčetným dobru
volným přebíháním k Kusům Sr
bům Italům a Kimiuiiúm dále
četnými procesy a odsouzeními
Československá armáda ve Fran
cii znamená v očích českého náro
da že Čechy samy se osvobodily
ne cestě a mi pevném
Zdá li se vám že jsou někde n do- bojem pru Francii Americe j
stat
t
ia-H SC vuill ZC JSOU lienuc JJ ""i "i v i joiimi %iuuiiiv j
tatky nerozčilujte se nezlchčuj-j jeden a půl nullionu Čechoslováků
e hned celou ée nýbrž poyn"wjv Ku ku í0mi českých zajatců
mezi nimi celý oryardsovaný sbor
který -lirusilov v červencové of
fensivě označil za zářivý příklad a
pravil o něm že se bil tak "že
musíme před ním padnouti na ko
lena" Dále je 22000 českých ea
jatců v Itálii jichž vojenské pou
žití za dobrovolníky italská vláda
dovolila Už dnes můžeme říci že
československá armáda svou vo
jenskou a morální cenou svým
významem organisaei svou přís
nou a dobrovolně přijatou disci
plinou je významným faktorem"
Již z tohoto článku Neue Freio
Presse možno si učinit úsudek jak
obrovský význam má pro náš ná
rod a jeho politické tužby samo
statná armáda ve Francii Nikdo
nemůže prokázat větší služby vě
ci svého národa než když vstoupí
v řady její njkdo pak nemůže po
škodit svůj národ více než ten
kdo se staví proti organisování na
ší armády proti účasti našich ho
chů česko-slovenských z Ameriky
v ní anebo kdo zlehčuje a úmyslně
podrývá naši vojenskou akci zde v
Americe Ostatně význam armády
naší oceněn byl nejlépe tím když
naši čeští poslanci z říšské rady a
všech tří zemských sněmů (české
ho moravského a slezského) jed
nomyslně ]Kčátkeni ledna obno
vili svůj slib vytrvat při česko
slovenském politickém programu :
samostatném československém stá
tě Není dnes pochyby že právě
ustavení československé armády
ve Franci posílilo vůdce našeho
národa i sám lid právě v kritické
chvíli
Připojujeme ještě seznam fran
eouz4výeh listů jež o naší armádě
e rozepsaly v delších redakčních
článcích pokud máme originály
přímo ve svých rukou Jsou to:
Matin Paris Midi Lc Petit Pari
sien L'Evcil La Vietoire L'In
fonnation LTIumanité (interview
s J nešem a Sychravou) LTn
trausigeant Lc Temps Journal de
Débats IKveiiement La Patail
le Le ťiaulois TEclair Le Petit
Journal La Petit Gironde Le Ran-
pel LTIome Libře Některé z
nich měly o československé armá
dě dva až čtyři články seznam
náš ovšem není ještě úplný Jed
no vidno: že francouzský tisk plně
pochopil význam československé
armády a můžeme jen litovat jest
liže e přece ač ovšem výjimečně
vyskytly v českoameriekém tisku
hlasy jež rozsévají úmyslně a v
dnešní době přímo zločinné nedů
věru k naší vojenské instituci
hlavní ne-li jedinou záruku lepší
budoucnosti československého ná
roda Kdyby nic jiného tedy hlas ví
deňského tisku měl by být nám
všem důkazem že je naší povin
ností postavit pod českoslovcnsk}'
prapor ve Francii největší možný
počet mužů počet který by odpo
vídal mohutnosti naší záaíořské
větve Není ještě pozdě rozvinout
největší možnou činnost v tom
směru Všichni kdož mohou
nechť vykonají vojenskou povin
nost Ti pak kdož sami nemohou
aneb nechtějí a poškozují ať slo
vem mluveným neb psaným vojen
skou akci naší přesvědčí se dříve
neb později že vojenská akce ne
jen byla v souhlase s přáním na
šeho národa a s velikostí jeho
slavných tradic ale že byla také
jeho záchranou a obrozením
CO BUDOU DÉLAT
VOJÍNI PO VÁLCE
Otázku co budou dělat vojáci
po válce zaměstnává již dnes po
volané kruhy které již nyní počí
tají s obtížemi jež vládě po válce
nastanou
Skoro každý vojín měl nějaké
zaměytiuiní které mu poskytova
lo příležitost uhájiti jeho exi Peti
ci Postavení tohoto byl nucen se
vzdáti když chtěl jiti hájiti zájmy
svého a jiných národů Mnoho
takových prací bude znovu obsa
zeno silami které po dobu války
se dost akčně zapracovaly a za
městnavatel v mnohých případech
nebude ochoten niěniti sílu tu za
propuštěného vojína Ukončením
války přestanou se vyrábět i též
válečné potřeby a velké procento
dělnictva pozbude zaměstnání Že
lezářský průmysl který po válce
dosáhne velikého nikým netušené
ho rozkvětu nebude vzdor tomu v
stavu dát všem dělníkům zaměst
nání a iiíuJcdck toho jest ž vlá
dám nastane veliká starost jal
předejiti uezabičstuanosti 'propu
štěné armády
Tato důležitá otázka zajímá též
í našeho presidenta Wilsona ja
kož í otít)í národoh" podář ké
myslitele ikterým leží blaho náro
da na srdci Dobu tu však s ra
dostí očekávají ti zaměstnavatelé
kteří se chtějí pomatíti dělníkům
za jich spravedlivé požadavky v
dobo války ku kterým byly ny
nějšími poměry drahotními donuceni
Naše vláda pomýšlí obstarávat!
navrátivším se vojínům různá mí
sta kde by se svou pilnosti mohli
dodělat! dobré existence Sekre
tář práce Wilson jest náhledu že
navrátivší se vojíni mohli by býti
poděleni pozemky na kterýchžto
by mohli lehce založiti svou bu
doucnost President Wilson usta
novil nyní výbor složený z vy ni
kajících odborníků kteří mají tu
to důležitou otázku prozkoumati a
náhledy své pak jemu předložití
licnton Matkay člen odboru pro
lesnictví jest toho náhledu že pro
tento účel hodily by se- nejlépe
rozsáhlé a úrodné pozemky na A
lašce Jest tam na 00000000 akrů
dobré půdy která jest lesem po
rjostlá Zem obdařena jest pří
rodním bohatstvím pro rolnictví
bohatou půdou tak že by tam byla
nejlepší příležitost pro ty kteří
by se chtěli svýu: přičiněním vy
šinouti Ovšem příležitost by se
musela poskytnouti pracovitým
ďěluíkům a ne nesvědomitýni spe
kulantům Velká uhelná ložiska
pod jménem Matanuska a ta roz
sáhlá údolí s výbornou ornicí by
la by ideálním místem pro nové o
sadníky '
Odbor práce ve "Washingtone
schvaluje návrli zákona pro kolo
ňisaci který předložil kongresník
Crosser a v kterém se ]ožaduje u
pravit příležitost pro lid aby se
mohl věnovati zemědělství Vláda
by ovšem musila nejen připravit
půdu ale také obstarat potřebné
nářadí a dobytek aby vojínům by
lo umožněno pro takový podnik se
zajímati V zásadě by podobný
podnik nebyl nic nového Vláda
Nového Zeelandu po dlouhá léta
stará se podobným způsobem o ty
kteří se chtí věnovati zemědělství
Otázce : Jak bude po válce ? mě
la by býti věnována větší pozor
nost než se dnes děje a tak' by
měla mnohého člověka ponoukat i
k větší spořivosti by později ne
byl donucen své jediné bohatství
— pracovní sílu — za babku nabí
zet i
SMILEAGE POOK
V žádné zemi není postaráno o
vojíny tak jak) ve Spojených
Státech Mimo těch zmlsaných
každý si chválí dobrou výživnou
stravu a povážíme-Ii co za tu krát
kou dobu vše bylo pro naši armá
du vykonáno jest to úžasná vý
konnost u porovnání s těmi náro
dy které stí po mnoho roků na vál
ku připravovaly Neměli jsme
žádná tak zvaná kasárna žádné
obleky ani zbraně poněvadž Ame
rika na žádnou válku nepočítala
v domněnce že lidstvo jest tuk po
kročilé a všechna nedorozumění
cestou smírnou vyřídí
Americkému národu nastala těž
ká doba Pohodlný přáteNký ži
vot musel vyměnit za válečnou
vídvu jejíž následky v pádu ví
tězství prospějí celému světu ale
běda zdali výhra připadne nepří
teli — Němcům
Jedno co nás musí těšit i jest
dobrovolná kázeň mezi vojíny a
dobré opatření pro ně Pro vojí
ny jest postaráno o ilobrý domov
výživnou stravu o školy předná
šky hudbu a konečně v každém
táboře postaráno i o divadla zvlá
ště obrázková která mají skytat
cvičením znaveným vojínům zá
bavu a osvěžení Divadla jsou 0
všem soukromé podniky do kte
rých se musí platit vstupné A
aby se vojínům do divadel těch
přístup umožnil prodávají se po
městech knížky tak zvané -"Smileage
book"
V knížkách těch jsou kupony
které platí co vstupenka do di
vadel Kupony jsou pěticentové
Můžeme koupiti knížku s kupony
za jeden dollar aneb za pět dol
larů Právě započal prodej oněch
knížek a v jednom dnu se jich pro
dalo přes pět tisíc Ochotní jed
natelé a jednatelky kteří bezplat
ně se ku léto Jiráci nabídli don
fa jí všude za značné obnosy těfhto
"Šmileac book" prodali Nemů
žeme našemu synu neb příteli Jé
pe přátelství projevit} než když
jim jednu takovou knížku koupí
me a zašleme aneb kdo nemá ve
vojenských táborech přítele
chtěl by vojínům bez přátel radost
udělat nechť takovou knížku po
'te neb ucehý po: lat tri vojenskou
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ
NĚKOLIK SLOV ÚVODEM
Zavádějíce novou tuto rubriku
těšíme se že plně zavděčíme se
svému čtenářstvu neboť ]xpulár
ně psané lékařské pojednáni o růz
ných chorobách každý se zájifiem
si přečte jednak aby uvaroval se
všeho co onemocnění mohlo by
způsobit i a jednak aby rozpoznal
příznaky své choroby a pomoc
zkušeného lékaře vyhledal dříve
než případ se zhorší S potěšením
sdělujeme že podařilo se nám zí
skali příspěvky známého odborní
ka v léčení nemocí očí uší nosu a
hrdla Dra J J Wartu jehož úfa
dovny nalézají se v čísle 1 122í v
budově First National Pánky v O
maze Dr YVarta je všeobecné
znám co odborný lékař mezi kra
jany na západě a jistě se zájmem
krajané přečtou si jeho životopis
ná data
Dr J J Wnrta narodil se dne
0 února roku 1877 a vzdělal ie
nejdříve na obecných školách ve
Wilber Neb Svoji kariéru zahá
jil jako praktikant v lékárně ve
Wilber Neb Později prošel s ú
spěchem normální kurs ve Western
Normální Kolleji v Lincoln Neb
Asi v roce 1893 opětně přijal m!
sto v lékárně a studoval s Drcni
Atkinsonem v Dodge Neb IV
zději pak vstoupil do Ubrhlan l
Park lékárnické kolleje v Des
Moines la kterou absolvoval A
první části roku 1899 Hned í J
té vstoupil do Creighton lékařskf
kolleje v Oniazo Neb z které grii)
duoval v roce 1902
Několik let následujících věn
val se všeobecné praxi lékařxU-
Později vzal si zvláštní priv
kurs v léčení nemocí očí uší nos
a hrtanu pod prof Drem 'BryuiulJ
I tl lvi _ t
lem Kiery uyi ucuancm u jhiuv
sorem nauk o očích a příbuznýc
orgánech po patnáct let Pozdě!
pak dokončil zvláštní kursy v K
čem' očí uší nosu a hrtanu v Phi
ladelphia Polyclinic llospitalu
WilNové Oční nemocnici u Jeffcr
sonově nemocnici v Philudelphia
Pa - I
Po té pak znovu vzal tytéž kur
sy v Ni w Yorku v New York IVt
O radua te llospitalu oční a ušní
nemocnici a navštěvoval kliniky
IVUevue nemocnice Roosevelt ne
mocnice a jiných Usadil se v O
mílze v roce 1911 a zde za krátkou
dobu získal si věhlas a přízeň Na
lézá se 11} ní na štábu bezplatné lé
kařské služby v Creightonovč lé
kařské kolleji v záležitostech ne-
umí'! in"í nií iniili ii Iti-fnm n té
je na navštěvujícím štábu v oboru
teelito nemoci v nemocnici sv Jo-
sefa v Oniazv Neb Pyl jmenován
jedním z členů vládní lékařské po
radní rady distriktu číslo " v 0
maze Neb
Nčco o našich očích a péče o ne
Píše Dr J J Warta
OČIMA poznáváme světlo tvar
velikost barvu vzdálenost
atd A proč příroda poskvtla nam
dvě očí? Mohlo by se říci že dvě
oči jou lepší než jedno ale k če
mu je nám třeba dvou očíkiyž
jedním mohli bychom viděti právě
tolik a bylo by to mnohem jedno
dušší? Někteří živoucí tvorové ne
mají žádných očí jako ryby v tem
ných prohlubních Příroda vzal"
jim oči poněvadž žijí v temnotách
a nepotřebují jich a kdybv i měli
je byly by pro ně bez potřeby
Máme také jistý počet živoucích
tvoru kteří mají od dvou h osmi
oei jako neklen pavouci ai'
všechny jejich oči nejsou umístě
ny nii j'j'b hlavě nýbrž některé
na jejich zádech a hrudi Proč to
lik očí bylo opatřeno mu přírodou
není náležitě vysvětleno Dvě oči
zdají se býti idcálníiiji Obyčejn'
čím niíší je druh zvířete tím dá
leji k stranám a zádi jsou oči umí
stěny tak že hledí-li ku předu ne
mohou viděti předmětu oběma oči
ma najednou a chlějí-li jej dobře
rozpozuati musí obrátiti hlavu ne
stranu jako ku příkladu hloupá
husa
U vyšších t říd živočišst va ale oči
jsou umístěny tak že je možno vi
děti oběma očima současné Mů
žeme soudili na jistou vzdálenost
anebo jak daleko věc se nalézá
když se na ni díváme S jedním
okem nemohli bychom býti lak ji
stými Jestliže máme něco k pc
rovnáuík věci na kterou hledími'
inuziiiie Tepe označit! jen vzdále
nost Ku příkladu hledími-'! na
farmářské obydlí ve vzdálenosti a
máme větrník kolnu anebo pole k
porovnání jíme ji-itější v označe
ní jeho vzdálenosti kdežto dívá
me li se za noci na světlo v nějaké
vzdálenosti a neniáme-li ničeho k
porovnání nemůžeme dobře iičÍím
ti odhad vzdálenosti
Koznoztiání barev je kompliko
vanou věcí Některé oči rozpozná
vp jí barvy špatně Darvy mají
ké zvlášlní účiink na živoucí by
tosti Modrá a zelená které jmui
nejbližší k fialové jsou ufišiij'eí
uklidňující a příjemné Pílá a čer
vená mají opačné íVinky Ku při
kladu ukažte mexickému neb špa
nělskému býku kus červeného ka
lika a budete mít i příležitost k 1-
ji okamžité Kvočna častokráte
bývá připravovánu k sezení na
vejcích tím způsobem že posada'
je červeně nabarvena anebo přivá-
záu kus červeného hadru na ocas
Někteří nervosuí lidé nesnesou po
hledu na červený koberce a nikdo
necítí se příjemně jeMliže je nu
cen naň nepřetržitě se dívati
Proč Němci barví svoje vzdu
cholodě svěllýini barvami zvlňte
jasu? červenou a zelenou? ťervV
ná barva v tomto případě není u
rčeiia aby podráždila ty kdož na
vzducholoď se- dívají ale aby o
klamala je pokud vzdálenosti so
týče Jestliže upevníme dvě koule
jednu jasně červenou a jinou jas
ně zelenou a zavěsíme je do vzdu
chu v nějaké vzdálenosti jedna so
nám bud" zdát i bližší než druhá
biulou-!i se nalézali podle sebe
Barvy konají cestu ve vlnách stej
ně jako zvuky anebo vlny vod Ně
které konají cestu v krátkých a
jiné v dlouhých vlnách a pravdě
podobně tímto způsobem rozpozná
váme barvy
Díváme-ii se na duhu vidíme
všechny barvy ale kdo ž nás př
všimne si že červená barva 1dé
zá se na kiajnípí konej a lialová
na druhém a že všechny ostatní
barvy nalézají se mezi nimi
Jestliže vidíme normálně nezna
mená to že-naše oči jsou normální
Praví se že nikdo dosud neviděl
naprostd normálního oka Oči mo
hou se přizpůsobit i jestliže se na
pínají Xaše oči jMiti yeliee cen
né a měli bychom jim věnovali ná
hu ': i : i 1
iťiMiu jM-ri i iMii june jich ici
toho okamžiku kdy ráno je ote
vřeme až do doby kdy ubíráme se
ku spánku a při takové práci jako
je ( U lil H niltJMMI liejVirc liapilll"
ny Jestliže jsme nuceni pracova
li uvnitř měli bychom mtti dobr'í
světlo nejlépe přirozené a všech
ny moderní továrny dnes béř A"
v úvahu Jestliže (tak užíváme u
mělého svftla mělo by přicházeli
z pozadí a s vrchu a toto světlo
mělo by býti pevné a nikoliv bli
kavé Jestliže jsme nuceni celit i
zdroji světla pak měli bychom mí
li očiuí elonku anebo čepici aby
chom zabránili padání světla pří
mo do našich očí
(Pokračování)
úřadovnu v campu a taje vojímui
bez přátel rozdá Ušlechtilá zá
bava poslouží mnoho pro zotavení
vojínu kteří při pilném cvičení
tělesně i duševně se unaví
Rudé gardy objevily zásoby po
travin v Petrohradě
Petrohrad 8 tenoru - Pátrá
ní po potravinách prováděné bol
ševickými autoritami v IYIioImíi
dě odhalilo skutečnost že více
jak 100000 liber másla iiaino
(Ijadéno b lo t-p ki'liíitt hlo!Í-
láni podařilo se také vypátrali
1Ó0 železničních -nákladů sirek
U0()00 íralonů kerofimi velké
množství masa hr ehii tuku a
mvdia leden spckunitt mel v za
sobě 8000 dětských střevíců
ny potravin v Petrohradě pokh
ly znucne ale s ohledem na oblize
transportační má se za to že o
pétné stoupnou Situace jc tím
vážnější že venkoviné odpírají
prodávali potraviny za peníze jež
tolik poklesly v ceně Je not no o
pal řiti různé předměty za kť ré
venkované jsou ochotni pctraV
ny vvméúovífi t