9 f Taní fl
POKROK DXE 20 TEDNW 1918
Hřích paní Hfrovř
Román Napsal Václav Stech
t-
Tak si- povřtM "na růžku'' bm
vyjivsuil" Všichni si uvědomili
ío je ) I vrovi nedobyt uou tvrzí a
vzdali se všeho nadbíháni luzné
5wikýřct Byli k ní vybraně zdvo
řilí ona ke všfiu zvláště puzuruu
tle o nijakých výpravkách za je
jím srdcem nebylo pak sKcliúno
nikdy ničeho
Tím však také spadlo sc vJech
kdož "na růžek" chodili podezře
ní zo by míli jakékoli postranní
úmysly Jenom horkokrevný ne
povážlivee naprostý neznalec po
mérii mokl se jcStč odvážili rukou
svých vznésti po tomto půvabném
ovoci — kdo byli zde doma lem
nic podobného nemohlo napadnou
ti Věděli že sem smějí na pastvu
pouze oči
Výjimku od tohoto pravidla u
Činil teprve Podolský Ten se tak
rychle dostal do obecního zastu
pitelstva a v něm tak lehce do ra
dy domohl se zvláštního vlivu na
radnici že mu jednou napadlo ne-ní-li
přeeo jen tato zdravá žena
zničeho jiného ne z hladkého ka
ínení Nakroutil si knírek a y
příhodné chvíli zaskočil llvrovou
v bytě Myslil že šel za svým cí
lem zvláště chytře nAhlost jeho ú
toku při jeho vynikajícím posta
vení na předměstí nmsí skon
řiti aspoň nějakým úspěchem Jak
pochotlil toho se stal svřdken
Svozil
Když si Vlach po návštěvě
IlamrovS na tuto nezdařenou vý
pravu Podolského vzpomněl mu
sil se smát On dobře věděl jak
vše "na riižtai" cluulí Že Ilýra
jest tu ničím — ale že Hýrová má
jinačí tužby než pověsit se které
mukoli z denních svých hostů jen
tk na krk Ona touží po něčem
dalekém vysokém zvláštním —
sama asi dobře neví po čem Chtě
la by něco obejmout co se vznáší
nad všedností ve které dýchá
Mach se dobře pamatoval jak
mluvívala když chodila ještě ze
kulisy ochotnického spolku Sni
la o něčem pohádkovém a Vlach
musil tehdy sbírat i všechen rozum
do hrsti chtčl-li vetřít sc do je
jích fantastických snů
Kamaráde řekl m mysle na Po
dolského — ta má v sobě divadel
ní krev té se zdávalo o princích
kteří pro ni přijedou ve zlatém ko
čáře Ta ti kejehue na tvé radov
ství Že si "na růžku" pomohli
rostou jí křídla Vyletěla by vy
letěla jenom kdyby vědtla kam
Hoši — všichni dohromady jak
tam sedíte a brejlíte na ni až vám
cigára hasnou — vy jste jí mni
než prach sé silnice — nic holé
nic!
Vlach dobře soudil Sám ca
stěji přicházel na růžek a nená
padně sledoval co se kolem Uýro
vé děje Jeho znalost lidí i dušr
vnadnč šenkýřky mu otevřela o-
kno Ale nechával si pro sebe ty
to výsledky vlastních výzkumů
Cítil že se nemýlí Hýrová je
hostinském hospodářství jenom tě
lem Duáí je daleko daleko z před-
městí To je ženská která se na
rodila pro salony — jenom nedo
patřením osudu ocitla se v kolébce
chudých lidí
Vídal ji jak spěehávala do di
vadla kdež byla nyní na osminku
levného sedadla předplacena To
utíkala prachu ze kterého nebylo
pro ni stále východu — tam se jí
zjevovaly říše po kterých od dět
ství toužila k nimž císty však ne
našla Místo prince přisel pijan
medik — a to ostatní co přinese
vír náhod zasluhovalo jen aby se
před tím zavřely oči
To všechno Vlach po návštěvě
Hararově vzal do počtu Tato žen
ská netouží po mužských — ti
má neukojené touhy duse — tělo
její buď sc nedovede hlásit nebo
je má hezká ženuška opravdu v
takové úžasné kázni Ta by po
volila snad jenom před něčím nád
herným oslňujícím — před něčím
co by zářilo slávou Touhou po ně
čem co by vzrostlo nad všechno
okolí její nad manžela ba nad ni
samu někdy ty oči její hluboké až
zrovna se zakalnjí
Když se vracívá z divadla kdež
se oddala na několik hodin klanu
nádhery kde jí duSe utekla v líce
ný svět hrabat kněžen a princů —
tu bývá všecka proměněna Vlach
tomu rozuměl proč e pak otáčí v
kuchyní v posách divadelních li
buje si v gestech královen mluví
vybranými větami a dopovídá po
hledy věty dle zvyku jevišlě nedo
končené Je to pro tebe milá zlatá úzký
svět — říkal si Vlach Tobě by
se tak hodily uniony kočáry dra
hé šatv a vvbraná společnost To
jo tvým sju-iii — a ni' tito hosté
kteří přicházejí ve všedních ša
tech kouří z dýmek mluví o poča
sí o parcelách vápně a předměst
ské politice
A protože Vlach byl přesvědčen
že zná dobře tuto vnadnou šenkýř
ku řekl si že nejjistěji položí své
vějičky na tyto její touhy
U této chytré osoby nepořídí nic
lhaním a uskoky To by hodil ka
menem po ptáku kterého chce la
pit Přímo jí musí naznačit svou
iituaci a vyslovit co dá za její
přispění povede-li se po čem prah
ne Xepodaří-li se tak pak jsou
všechny pokusy u ní marný
Vlach si vybral k návštěvě Ilý
rové chvíli kdy bývá "na růžku' '
prázdna Po druhé hodině odpo
lední přišel usedl do druhé míst
nosti a když před něho číšnice po
stavila vyžádáno usklenici piva
řekl jí že by rád promluvil s mi
lostpaní Za chvíli w objevila Hýrová
před svým domácím pánem Lehce
se usmívajíc otázala se čím mů
že sloužit
"Milostpaní — to bude ehvilln
trvat" — řekl Vlach "Prosím
vás tedy abyste si sedla"
Hýrová zaťala zoubky do dolní
ho rtu uklonila se lehce hodivsi
zvědavý pohled na Vlacha ale u
sedla kam pan domácí pokynul
Slovíčka při tom nepromluvila
"Milostpaní povím vám své
uej větší ajemství"
Ilýrova se opět lehce uklonila
zamávnuvši dlaněmi Tím nazna
čila že ochotně poslouchá Pak
hodila okem na otevřené dvéře a
když zjistila že jsou v úplném bez
pečí řekla: "Prosím"
Ale srdce jí zabušilo Snad —
pro živého Boha — nepřišel se do
tknout jejího společného tajem
ství — tajemství jejího nerozum-
aého mládí a jeho ničemného útě
ku —
"Milostpaní — koupil jsem líu
bešovic pozemky Ale — sotva
'? mi to u soudu připsali změnily
se na radnici poměry A já tu změ
nu mám odpykat Moji lidé ocitli
se v menšině a většina mi nyní ho
dila na nakoupené místo nový re
srulaění plán Má tam být námě
stí To znamená že mi vyletí z
kapsy dobrých sto až stepadesát
tisíc'
"Mluvilo se zde také o tom —
já to slyšela alo celkem tomu ne
rozumím" řekla klidně Hýrová
Ale to se přemáhala Nesmírně ji
rozčilovala tato neočekávaná sdíl
nost Vlachova a myšlenky její ho
nily se v užaslém labjTintu Proč
mi to říká? ptala se v duchu Proč
mne zasvěcuje do toho svého jak
pravil největšího tajemství? Co
chce?
"Stane-li se čeho se hojím zna
mená to pro mne ohromnou ztrá
tu" pokračoval Vlach "Nejenom
peněžitou ale i morální Mám tu
mnoho nepřátel které dnes ještě
držím na uzdě ale ocrnu-li se v bo
ji s radnicí — to víte milostpaní —
pak to může vzít konec všelijaký
Kdo ví nešelli bych odtud pak
To všechno by bylo spojeno s ve
likými ztrátami Na penězích na
cti na všem "
Ilýrové se zmítala ňadra rozčile
ním Když přejela mimoděk kno
flíčky na napjaté blůze viděl
Vlach jak se jí ruka chvěje
Nyní se k ní přiklonil a podiva v
se jí ostře do oči zašeptal: "Kdy
byste chtěla mohla byste mi po
moci"
"Já?" vzkřikla Hýrová a uho
dila se oběma rukama prudce d
prsou Při tom se naklonila Pa
prsek sluneční dotkl se tu bohaté
ho jejího vlasu a pozlatil jí čelo
Vlachovi sí zdálo že je před krá
lovnou která sedí na trůnž v zlaté
až zalekl té své žádosti opovážli
vé m kterou přišel před tuto pů
vabnou ženu
Ale za okamžik už zase ovlá
dal Už byl zase tím Vlachem kte
rého naučil svět klestit si bez okol
ků cestu lokty nedívat se kde
noha spočine jen když se jde ku
předu
"Milostpaní — " řekl dotknuv
sc vztyčeným ukazováčkem její
ruky která spočinula na desce sto
lu "kdybych získal Podolského
mám vyhráno Podolský sem cho
dí Udělejte nějak aby změkl —
a já vám dám pět tisíc zlatých —
Hýrová se nn židli vztyčila Sou
časně spráskla ruce a řekla opo
vržlivě přimhuřujíe oči : "Pane do
máfí! Co si o muč myslíte?"
Vlach sc přiklonil k Ilýrové
cliopil se její ruky a zašeptl pro-
bodávnje ji zrakem: "Márinko
pět tisíc žlutých!" Když vyslovo
val číslici na každé slabice zrovna
si pohověl
Hýrová sc podívala na Vlacha
Vzdorně a hněvivé ho měřila Ale
to byla jenom maska Za tou ro
dily se divné myšlenky Pět tisíc
zlatých! Tato kouzelná slova ta
to hudba kčísel váha peněz vyslo
vených — jaký to průhled do no
vého světa k němuž pět tisícovek
bylo by čarodějným klíčeni!
Pčt tisícovek' To se jí zdálo o
hroinnýin bohatstvím — nádrží
peněz kterou není možno vyčer
pat! Ale ihm-d ji napadlo proč Vlach
přišel s touto nabídkou To jistě
nějak vypátral jak se Podolský za
ní planil co ji mihízel v pošetilém
výbuchu vášně — to jistě nějuk sc
vkradl Vlach asi do tohoto tajem
ství — a při pomyšlení tom zmoc
nila se jí veliká ošklivost k tomu
to Olovčku HneU zíraiila tiní
eovky s očí když si pomyslila jak
ji svedl a pak zbaběle opustil — a
v lom pocítila k němu — hnus
V očiVh jejích se tyto proměny
všechny tak ozrcadlily že Vlacha
nepřekvapilo když ukončila chvíli
mlčení ostrým "Ne !" Přiklonila se
při tom k Vlachovi podívala se na
něho zatínajíc zuby a přimhuřujíe
oči Pak se zvolna kochala pohle
dem na jeho tvář
Za okamžik vytrhla svou ruku
z jeho a opakovala: "Ne — ne!"
Ale Vlach nebyl člověk který
couvá po prvním nezdaru Poně
vadž dobře vycítil že ji z počátku
omráčily peníze které vyslovil a
že postihl jak se zapotácela před
tou číslicí — ani dost málo se ne 1
zalekl odporu krásné paničky Vy
čkal chvíli nesklopil oči před ví
tězoslavnými pohledy Ilýrové pak
'afiik'il prsty levice na desce stolu
a řekl opři polohlasně vážně po
y vuje hlavou: "Pět tiác Márin
ko" Pak vztyčil palec u pravé
pěti a tím přejel stul pronášeje
píl tom: "Tuhle je hotově vysá
zím!" Hýrová prudce na to vstala od
stoupila ke dveřím a tu se posta
vila jako voják A nyní mrskla
pravou paží z místnosti ukazujíc
tak ostře a neklamně Vlachovi ce
stu Slova při tom nepronesla Ale
nebylo toho také třeba Očima
svýma zalévala téměř Vlacha po
tupou
V
Postoj ve kterém se Hýrová o
ctla je velice malebný ale jen te
hdy netrvá-li dlouho a má-li u
spěch To dobře věděl světa znalý
Vlach Proto klidně nechal llý
rovou státi u dveří sleduje pou
ze odejde-li
Neodejde-li — pak je velká čá
ka na úspěch Cítil že ji nesmí
zaplašit Ani slovem ba ani po-1
hledem Klidně tedy sáhl do ná
prsní kapsy jako by ani neviděl
co Hýrová činí a sáhl tam pro no
vou zbraň Věděl že na těžká bře
mena třeba někdy více pák proto
ani sem nešel pouze s jedinou A
ve chvíli kdy už asi umdlévala
Hýrová v pyšné své póse a kdy
— studu plna že její velitelské ge
sto nemělo nejiuensího úélnu byla
by mohla snad plaše utéci — řekl
Vlach s klidnou roztomilostí: "Mi
lostpaní něco bych vám rád uká
zal" Při tom položil na stůl ně
jaký plán Vida pak že Hýrová
dndoue paží klesnouti ode dveří se
nehýbe s humorem zažadonil:
"Prosím — pojďte se přece podí
vaí milostpaní Něco vám ukáži"
Ach jak se v duchu zarnál
když viděl že Hýrová po krátkém
váhání malými kroky volně se
blíží
čelence To ho tak zmátlo že st
"Přece si sednete milostpaní a
dáte si něco vysvětlit — ne? No!''
Při posledním slově se na ni mazli
ve usmál Bylo to tak komické že
i obličej Ilýrové přeletěl krátký ú
směv Ale hned se vzpamatovala
a když Vlach naléhavě opět popro
il aby usedla zaujala p?d židle
aby naznačili že ihned prchne
příjde-li opět s něčím opovážli
vým "Vy jste mi nerozuměla milost
paní" diplomaticky začal Vlach
"Vy jste myslila že snnd chci od
vás nějakou špatnost' Ale — ale!
Mužští poslechnou krásnou dámu
laciněji než až za nejposlcelnějši
konsekvenee Hezkým paničkám
udělá se k vůli mnoho i jen za
pouhé usmání Xct Snad jste si
nemyslila že bych na vás chtěl
abyste snad — já nevím co?"
"Nechrne toho" odpověděla
Hýrová Ale Vlach vypozoroval
že je už klidnější Také mu ne
ušlo ž" se lehce- vsunula nn celé se
dadlo To byla dobrá znamení
' Něco jste mi chtěl ukázat"
řekla vážné Hýrová obracejíc ho
ur v jinou cestu
"To je plán Rubešových pozem
ků' Tohle je Viničná ulice a zde
to jsou nov'- stavební bloky Hleď
te to vře jsou místa pro nové do
my Milostpaní až je prodám to
bude možno říci '"Zaplať Pán
iJúh" Ale na radnici mi projek
tují sem — hleďte: tak tak a tak
— náměstí To znamená že mi za
platí jen co jsem já dal za každý
sáli Ani krejcaru více Ale při
tom je velká chyba Já platil da
leko více než jsme u soudu dali E
zapsat do knih Abv bviv menš
tay Dá -li mi obec za sáh jen c
je u soudu přiznáno vyletí mi to
lik peněz komínem že si na tu
možnost ani nechci vzpomenout"
Hýrová se zadívala do plánu u
vědomujíe si nenáhle co znamena
jí všeekv obdélníčky linky a ba
revné plochy Na okamžik jí u
šlo při tom eo Vlach vysvětloval
Až teprve když mluvil opět o čí
slicích peněz věnovala mu opět
plnou pozornost
"Za takovou plochu mi dá hratt
pět až šest tisíc za tuhle devět u
za lakovou nárožní deset ne-li
dvanáct Milostpaní to znamená
jakoby pršely peníze Nic neva
dí ncprodám-li hned Cekáním
úroky na těch parcelách samy při
rostou Za tři léta bude všecko
muoheiu dražší Tady povstane e
Iccantní čtvrt Já bych tu posta
vil několik krásnvch domu sám
aby lidé dostali chuť a pak to tu
porobe jako z vody"
Nyní sevřel Vlach lehce ruku
Hýrové "Márinko" zašeptal
"nebuďte- bloudek Já nechci žád
nou špatnost Ale Podolského by
ste mohla obrátit Nemluvme o
těch penězích — které jsem vám
nabídl — dám je rád když se to
podaří A dám třeba ještě ví
ce — l
Vlach chtěl již pronést i co má i
ještě připraveno pro Hýrovou!
Chtěl jí dáti nárožní parcelu na!
riejvlioldiičjíí křižovatce Již to
chtěl vyslovit — ale když viděl že'
si v tom llyrova zakryla' oci a ze
počala vzlykati nedořckl
Hýrová opravdu vypukla v pláč
Rozechvěla se ňadra vc jí rozvlni
la slzy jí ubíhaly již malými po
tůčky pod prsty že šátek sotva
stačil pojmouti tento příval A
štkavě řekla: "Nejsem ua prodej
Nebyla jsem cni tenkrát když jste
— když jste — víte — zneužil mé
nevědomosti — "
"Márinko — byla to ničemnost
ode mne doznávám — ale — -ale—"
"1'tekl jste jako chlapce — '
"Márinko byl jstem kluk te
hdy vyjevený hloupý — "
Hýrová prudce pojednou osuši
la oči povstala a zjistivši že jsou
Stále ještě sami naklonila se k
Vlachovi a ostře pronesla dusíc
hlas: "Víte či je moje Juli?"
Vlachovi náhle proletělo hlavou
něco vzpomínek na dávno prchlé
chvíle Vzpomněl si na matku Ilý
rové na její hrozby tehdejší a při
pomenul si že opravdu zahlédl ně
kolikráte slabé děvčátko u Ilýrů
Chtěl pronésti otázku ale v hrdle
smi sehlalo Proto se optal pou
!iým poTOjikem Vztyčil prsty a
íěmi bodl se náhle do prsou ký
vnuv hlavou při tom pověsiv sc
takřka očima na Ilýrovu
"Ano— čase!"
Mach sklonil hlavu sepnuv ru
ce Nastala pomlčka výmlavnéj-i
'ú než celá zátopa řeči Ocitli se tu i
proti sobě jako zkamenělí dva li-:
dé mezi nimiž protekla řeka sta
rostí od těch dob kdy si byli tak
blízcí — tak blízcí na tak krát
ko Vlach byl chvíli dojat — ale za
několik minut nabyl v něm opět
vrchu podnikatel A ten mu na
leptal že z neočekávaně změněné
ho f-tavu věcí možno těžit ještě vý
hodněji než zamýšlel Co chtěl
dáti jiko odměnu za pomoc to ny
ní věnuje jako skutečný otec dítě
ti Hýrové
Povzdechl si několikráte pak v
tvářil že chee mluvit ale že ne
PA1N-EXPELLER
m I
tm i
H
měl ly Itýt vzpomenut v každé české domácnosti
lťsucn a utrpeních é
Nynější poméry donutily nás zvýšit ceny tu 3S a C$
ceiitú nliychom mohli udrveti jeho nynější jakost a
účinkující silu
7a to máte řárului ?a dostanete ten starý a dobrý
lčk V jeho původní sile Nedejte sc Uamat nějakými
lacinými a bezcennými napodobeninami
Pravý Pnin-Expcller dostnnde jen v krabici tuto vyo
brazené Dcjle pozor při nákupu na "Kotvu" co ochran
nou známku a ra slovo "Loxol" i na naše jméno
Trávy Pam-Expeller je ve všech spolehlivých lťkáriuuh
i od iiis k li)táni 0u 05 centová talicv )c vj hodněj si
než 35 centová poné-vadá obsahuje dvojnásobnou niiru
F AD RICHTER & CO
74-80 Washington Street New York
%Ě!]aTi!IěL!ElEl
BLISS and SON
Založen roku 1894
JOS ELISS zakladatel FRANK E BUSS ředitel
komistoiiařl živým dobytkem
SOUTH OMAHA
IoM'C co vím vyplatí budcte li obcliodovuM s naší firmou
Naiírn Cechem Henry Doležalem jenž Frank E Blisscm prodá
vají hovězí dobytek n Jlill McVdanisera za pomocí "Vm Rnyce již pro
dávají prnsnta bude vfiJ dobytek prodAn dobřo a opatřen idubre kdyi
jej pošlete na: lilISS & SOX
Tlitd 7ilo Pištěl - Zaplaťte až se vyléčíte
#1111 lll lirllí ui"lutlul UAt Iti-rf trV-íl iIiuiu lilu
U 1 U V 1 1 U rlllJ ri-klalhl m4ifti krttkCm (nxi % ti
l)'Uicriti rinlwjlí 2&!uf chlorufumi
íírr ortxi JUi tupínrí printíedrk te obitoíItí v
léťro! uiiiiruo 1 kúlui IilíliidJ ktrtf J filiwt ir„ oMfotáU Miluj rrill v nnpltl
clikuj m-miinf rictil TflVn lMt ti D"o krulm o lrUln!rta mmocrch w Saíny dnTtolí#
í!m lc Uct 1000 fj-nUuJMrti lidi Utři lyU tm!e TJlOTrnt
Dr E K TAESY 240 Be Bldg OMAHA NEB
V
F DVOSÁK prodavač vepřů
Tel: ř?o
JOE FLOOD prodavač dobytka
Tel: So 1072
AL FOWELL prodavač ovci
Dvořák Commission Co
Telefonujte neb piíte nim a obdržíte bezodkladnou odpovfdV
Telefon: So 607 — Boom 217 Exchange Bldg So Omaha
Nejlepším místem k nakupování stavebního dříví jcet
[česká dřevařská ohrada
i i iin jk - - ii i i-
: Chicago Lttmber Co i:
na 14 a Marcy cl Omaha Kob tf
Čeští prodavači Vás vždy ochotně a vzorně obslouží
i-l"M"t "M !"I"H-H-4"H-:-I"!"I- I"t"!"!-H M-H-H-
Tímto Oiiiamuji všem íctným starám i novým příznivcům řo vlastním
' HOTEL "PRAHA''
kléry je?t ňplně pjiovu vypraven víím vnitřním mřížením vkusní de
korovún a kdo krajanfi zavitavSÍ do Omahy raUíznou nyní ladnou ob
sluhu a pohodlí to nejlpsí Chutná jídla z pravé české kuchyuS vždy
váa Ufpokoií O přízeů míataíuh i veakovníea krajnni nctivě žádá
JOSEF PIVOŇKA
Roh 13 a V1111 am nL
OMAHA NEBSASKA
t28-4
ti A -
iremmo
velkolepý nápoj na uhašení žízně
Jest zdravý a osvěžující
Jistě se ptejte po "Fremo" kdy-
I kohv máte zizen vyráběné
a láhvované
1 Fremont BeverageGo Frejiiont Neb
kommissionáři dobytkem
Exchanj?c Building Stock Yards Station
SOUTH SIDE OMAHA NEBRASKA
Jsme již v tomto obchodu 20 roka NaSe vlastní zkuíeuott a ialo§
re upojení řilami ktoré pro uín pracují — mají té£ dlouholetou
zkušenost A proto můžete i dQvčrou se oa nás spolehnouti nim véřiti
Udinílí jsme 6 millionfl dollaru oťrato obchodního ▼ této době eoi do
svíiliuje ie zmflhttlě maji v cás důvřru a že jsme jim získali ty nej
vyňňí cny za jakost dbytka jeí trh pottkytovaL
um vždy iii-dostává sil — teprve
po chvíli když sc mohlo zdá! i že
j'n h Tiejvttiiíiii Jiaijiáhátiíni po
kouií Ke o ííč zaK j(taI položiv
prst na uiřiiV- ihhUt pbíiju "Tu
bude nejkrásníjší nároží Bratru
stojí za dvatiáft tisíc Mánnkn
— to dostanete AC mi dítě tůo
UM po unič A nezapomenu na
w jcáfé jújnlc Xcbiide-li tu ná
tiířstí — je to místo vaáe"
Hýrová s podívala kam ns plá
ní zajel prst Vlar-húv Ten zpozo-
rovav její zájeia dodal: ''líozutní
hc: to mimo tfeh přti tisíc"
"Ale — jak si to představuje
te?" zaícptala lívrová UKedajíf
le stolu a noříc se v prohlížení
plánu
"Todolský j'' do vsí zamilován
až nad hlavu — "
"Jak to víte?"
(Pokraíov&nL)
