Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Jan. 30, 1918)
9 f Taní fl POKROK DXE 20 TEDNW 1918 Hřích paní Hfrovř Román Napsal Václav Stech t- Tak si- povřtM "na růžku'' bm vyjivsuil" Všichni si uvědomili ío je ) I vrovi nedobyt uou tvrzí a vzdali se všeho nadbíháni luzné 5wikýřct Byli k ní vybraně zdvo řilí ona ke všfiu zvláště puzuruu tle o nijakých výpravkách za je jím srdcem nebylo pak sKcliúno nikdy ničeho Tím však také spadlo sc vJech kdož "na růžek" chodili podezře ní zo by míli jakékoli postranní úmysly Jenom horkokrevný ne povážlivee naprostý neznalec po mérii mokl se jcStč odvážili rukou svých vznésti po tomto půvabném ovoci — kdo byli zde doma lem nic podobného nemohlo napadnou ti Věděli že sem smějí na pastvu pouze oči Výjimku od tohoto pravidla u Činil teprve Podolský Ten se tak rychle dostal do obecního zastu pitelstva a v něm tak lehce do ra dy domohl se zvláštního vlivu na radnici že mu jednou napadlo ne-ní-li přeeo jen tato zdravá žena zničeho jiného ne z hladkého ka ínení Nakroutil si knírek a y příhodné chvíli zaskočil llvrovou v bytě Myslil že šel za svým cí lem zvláště chytře nAhlost jeho ú toku při jeho vynikajícím posta vení na předměstí nmsí skon řiti aspoň nějakým úspěchem Jak pochotlil toho se stal svřdken Svozil Když si Vlach po návštěvě IlamrovS na tuto nezdařenou vý pravu Podolského vzpomněl mu sil se smát On dobře věděl jak vše "na riižtai" cluulí Že Ilýra jest tu ničím — ale že Hýrová má jinačí tužby než pověsit se které mukoli z denních svých hostů jen tk na krk Ona touží po něčem dalekém vysokém zvláštním — sama asi dobře neví po čem Chtě la by něco obejmout co se vznáší nad všedností ve které dýchá Mach se dobře pamatoval jak mluvívala když chodila ještě ze kulisy ochotnického spolku Sni la o něčem pohádkovém a Vlach musil tehdy sbírat i všechen rozum do hrsti chtčl-li vetřít sc do je jích fantastických snů Kamaráde řekl m mysle na Po dolského — ta má v sobě divadel ní krev té se zdávalo o princích kteří pro ni přijedou ve zlatém ko čáře Ta ti kejehue na tvé radov ství Že si "na růžku" pomohli rostou jí křídla Vyletěla by vy letěla jenom kdyby vědtla kam Hoši — všichni dohromady jak tam sedíte a brejlíte na ni až vám cigára hasnou — vy jste jí mni než prach sé silnice — nic holé nic! Vlach dobře soudil Sám ca stěji přicházel na růžek a nená padně sledoval co se kolem Uýro vé děje Jeho znalost lidí i dušr vnadnč šenkýřky mu otevřela o- kno Ale nechával si pro sebe ty to výsledky vlastních výzkumů Cítil že se nemýlí Hýrová je hostinském hospodářství jenom tě lem Duáí je daleko daleko z před- městí To je ženská která se na rodila pro salony — jenom nedo patřením osudu ocitla se v kolébce chudých lidí Vídal ji jak spěehávala do di vadla kdež byla nyní na osminku levného sedadla předplacena To utíkala prachu ze kterého nebylo pro ni stále východu — tam se jí zjevovaly říše po kterých od dět ství toužila k nimž císty však ne našla Místo prince přisel pijan medik — a to ostatní co přinese vír náhod zasluhovalo jen aby se před tím zavřely oči To všechno Vlach po návštěvě Hararově vzal do počtu Tato žen ská netouží po mužských — ti má neukojené touhy duse — tělo její buď sc nedovede hlásit nebo je má hezká ženuška opravdu v takové úžasné kázni Ta by po volila snad jenom před něčím nád herným oslňujícím — před něčím co by zářilo slávou Touhou po ně čem co by vzrostlo nad všechno okolí její nad manžela ba nad ni samu někdy ty oči její hluboké až zrovna se zakalnjí Když se vracívá z divadla kdež se oddala na několik hodin klanu nádhery kde jí duSe utekla v líce ný svět hrabat kněžen a princů — tu bývá všecka proměněna Vlach tomu rozuměl proč e pak otáčí v kuchyní v posách divadelních li buje si v gestech královen mluví vybranými větami a dopovídá po hledy věty dle zvyku jevišlě nedo končené Je to pro tebe milá zlatá úzký svět — říkal si Vlach Tobě by se tak hodily uniony kočáry dra hé šatv a vvbraná společnost To jo tvým sju-iii — a ni' tito hosté kteří přicházejí ve všedních ša tech kouří z dýmek mluví o poča sí o parcelách vápně a předměst ské politice A protože Vlach byl přesvědčen že zná dobře tuto vnadnou šenkýř ku řekl si že nejjistěji položí své vějičky na tyto její touhy U této chytré osoby nepořídí nic lhaním a uskoky To by hodil ka menem po ptáku kterého chce la pit Přímo jí musí naznačit svou iituaci a vyslovit co dá za její přispění povede-li se po čem prah ne Xepodaří-li se tak pak jsou všechny pokusy u ní marný Vlach si vybral k návštěvě Ilý rové chvíli kdy bývá "na růžku' ' prázdna Po druhé hodině odpo lední přišel usedl do druhé míst nosti a když před něho číšnice po stavila vyžádáno usklenici piva řekl jí že by rád promluvil s mi lostpaní Za chvíli w objevila Hýrová před svým domácím pánem Lehce se usmívajíc otázala se čím mů že sloužit "Milostpaní — to bude ehvilln trvat" — řekl Vlach "Prosím vás tedy abyste si sedla" Hýrová zaťala zoubky do dolní ho rtu uklonila se lehce hodivsi zvědavý pohled na Vlacha ale u sedla kam pan domácí pokynul Slovíčka při tom nepromluvila "Milostpaní povím vám své uej větší ajemství" Ilýrova se opět lehce uklonila zamávnuvši dlaněmi Tím nazna čila že ochotně poslouchá Pak hodila okem na otevřené dvéře a když zjistila že jsou v úplném bez pečí řekla: "Prosím" Ale srdce jí zabušilo Snad — pro živého Boha — nepřišel se do tknout jejího společného tajem ství — tajemství jejího nerozum- aého mládí a jeho ničemného útě ku — "Milostpaní — koupil jsem líu bešovic pozemky Ale — sotva '? mi to u soudu připsali změnily se na radnici poměry A já tu změ nu mám odpykat Moji lidé ocitli se v menšině a většina mi nyní ho dila na nakoupené místo nový re srulaění plán Má tam být námě stí To znamená že mi vyletí z kapsy dobrých sto až stepadesát tisíc' "Mluvilo se zde také o tom — já to slyšela alo celkem tomu ne rozumím" řekla klidně Hýrová Ale to se přemáhala Nesmírně ji rozčilovala tato neočekávaná sdíl nost Vlachova a myšlenky její ho nily se v užaslém labjTintu Proč mi to říká? ptala se v duchu Proč mne zasvěcuje do toho svého jak pravil největšího tajemství? Co chce? "Stane-li se čeho se hojím zna mená to pro mne ohromnou ztrá tu" pokračoval Vlach "Nejenom peněžitou ale i morální Mám tu mnoho nepřátel které dnes ještě držím na uzdě ale ocrnu-li se v bo ji s radnicí — to víte milostpaní — pak to může vzít konec všelijaký Kdo ví nešelli bych odtud pak To všechno by bylo spojeno s ve likými ztrátami Na penězích na cti na všem " Ilýrové se zmítala ňadra rozčile ním Když přejela mimoděk kno flíčky na napjaté blůze viděl Vlach jak se jí ruka chvěje Nyní se k ní přiklonil a podiva v se jí ostře do oči zašeptal: "Kdy byste chtěla mohla byste mi po moci" "Já?" vzkřikla Hýrová a uho dila se oběma rukama prudce d prsou Při tom se naklonila Pa prsek sluneční dotkl se tu bohaté ho jejího vlasu a pozlatil jí čelo Vlachovi sí zdálo že je před krá lovnou která sedí na trůnž v zlaté až zalekl té své žádosti opovážli vé m kterou přišel před tuto pů vabnou ženu Ale za okamžik už zase ovlá dal Už byl zase tím Vlachem kte rého naučil svět klestit si bez okol ků cestu lokty nedívat se kde noha spočine jen když se jde ku předu "Milostpaní — " řekl dotknuv sc vztyčeným ukazováčkem její ruky která spočinula na desce sto lu "kdybych získal Podolského mám vyhráno Podolský sem cho dí Udělejte nějak aby změkl — a já vám dám pět tisíc zlatých — Hýrová se nn židli vztyčila Sou časně spráskla ruce a řekla opo vržlivě přimhuřujíe oči : "Pane do máfí! Co si o muč myslíte?" Vlach sc přiklonil k Ilýrové cliopil se její ruky a zašeptl pro- bodávnje ji zrakem: "Márinko pět tisíc žlutých!" Když vyslovo val číslici na každé slabice zrovna si pohověl Hýrová sc podívala na Vlacha Vzdorně a hněvivé ho měřila Ale to byla jenom maska Za tou ro dily se divné myšlenky Pět tisíc zlatých! Tato kouzelná slova ta to hudba kčísel váha peněz vyslo vených — jaký to průhled do no vého světa k němuž pět tisícovek bylo by čarodějným klíčeni! Pčt tisícovek' To se jí zdálo o hroinnýin bohatstvím — nádrží peněz kterou není možno vyčer pat! Ale ihm-d ji napadlo proč Vlach přišel s touto nabídkou To jistě nějak vypátral jak se Podolský za ní planil co ji mihízel v pošetilém výbuchu vášně — to jistě nějuk sc vkradl Vlach asi do tohoto tajem ství — a při pomyšlení tom zmoc nila se jí veliká ošklivost k tomu to Olovčku HneU zíraiila tiní eovky s očí když si pomyslila jak ji svedl a pak zbaběle opustil — a v lom pocítila k němu — hnus V očiVh jejích se tyto proměny všechny tak ozrcadlily že Vlacha nepřekvapilo když ukončila chvíli mlčení ostrým "Ne !" Přiklonila se při tom k Vlachovi podívala se na něho zatínajíc zuby a přimhuřujíe oči Pak se zvolna kochala pohle dem na jeho tvář Za okamžik vytrhla svou ruku z jeho a opakovala: "Ne — ne!" Ale Vlach nebyl člověk který couvá po prvním nezdaru Poně vadž dobře vycítil že ji z počátku omráčily peníze které vyslovil a že postihl jak se zapotácela před tou číslicí — ani dost málo se ne 1 zalekl odporu krásné paničky Vy čkal chvíli nesklopil oči před ví tězoslavnými pohledy Ilýrové pak 'afiik'il prsty levice na desce stolu a řekl opři polohlasně vážně po y vuje hlavou: "Pět tiác Márin ko" Pak vztyčil palec u pravé pěti a tím přejel stul pronášeje píl tom: "Tuhle je hotově vysá zím!" Hýrová prudce na to vstala od stoupila ke dveřím a tu se posta vila jako voják A nyní mrskla pravou paží z místnosti ukazujíc tak ostře a neklamně Vlachovi ce stu Slova při tom nepronesla Ale nebylo toho také třeba Očima svýma zalévala téměř Vlacha po tupou V Postoj ve kterém se Hýrová o ctla je velice malebný ale jen te hdy netrvá-li dlouho a má-li u spěch To dobře věděl světa znalý Vlach Proto klidně nechal llý rovou státi u dveří sleduje pou ze odejde-li Neodejde-li — pak je velká čá ka na úspěch Cítil že ji nesmí zaplašit Ani slovem ba ani po-1 hledem Klidně tedy sáhl do ná prsní kapsy jako by ani neviděl co Hýrová činí a sáhl tam pro no vou zbraň Věděl že na těžká bře mena třeba někdy více pák proto ani sem nešel pouze s jedinou A ve chvíli kdy už asi umdlévala Hýrová v pyšné své póse a kdy — studu plna že její velitelské ge sto nemělo nejiuensího úélnu byla by mohla snad plaše utéci — řekl Vlach s klidnou roztomilostí: "Mi lostpaní něco bych vám rád uká zal" Při tom položil na stůl ně jaký plán Vida pak že Hýrová dndoue paží klesnouti ode dveří se nehýbe s humorem zažadonil: "Prosím — pojďte se přece podí vaí milostpaní Něco vám ukáži" Ach jak se v duchu zarnál když viděl že Hýrová po krátkém váhání malými kroky volně se blíží čelence To ho tak zmátlo že st "Přece si sednete milostpaní a dáte si něco vysvětlit — ne? No!'' Při posledním slově se na ni mazli ve usmál Bylo to tak komické že i obličej Ilýrové přeletěl krátký ú směv Ale hned se vzpamatovala a když Vlach naléhavě opět popro il aby usedla zaujala p?d židle aby naznačili že ihned prchne příjde-li opět s něčím opovážli vým "Vy jste mi nerozuměla milost paní" diplomaticky začal Vlach "Vy jste myslila že snnd chci od vás nějakou špatnost' Ale — ale! Mužští poslechnou krásnou dámu laciněji než až za nejposlcelnějši konsekvenee Hezkým paničkám udělá se k vůli mnoho i jen za pouhé usmání Xct Snad jste si nemyslila že bych na vás chtěl abyste snad — já nevím co?" "Nechrne toho" odpověděla Hýrová Ale Vlach vypozoroval že je už klidnější Také mu ne ušlo ž" se lehce- vsunula nn celé se dadlo To byla dobrá znamení ' Něco jste mi chtěl ukázat" řekla vážné Hýrová obracejíc ho ur v jinou cestu "To je plán Rubešových pozem ků' Tohle je Viničná ulice a zde to jsou nov'- stavební bloky Hleď te to vře jsou místa pro nové do my Milostpaní až je prodám to bude možno říci '"Zaplať Pán iJúh" Ale na radnici mi projek tují sem — hleďte: tak tak a tak — náměstí To znamená že mi za platí jen co jsem já dal za každý sáli Ani krejcaru více Ale při tom je velká chyba Já platil da leko více než jsme u soudu dali E zapsat do knih Abv bviv menš tay Dá -li mi obec za sáh jen c je u soudu přiznáno vyletí mi to lik peněz komínem že si na tu možnost ani nechci vzpomenout" Hýrová se zadívala do plánu u vědomujíe si nenáhle co znamena jí všeekv obdélníčky linky a ba revné plochy Na okamžik jí u šlo při tom eo Vlach vysvětloval Až teprve když mluvil opět o čí slicích peněz věnovala mu opět plnou pozornost "Za takovou plochu mi dá hratt pět až šest tisíc za tuhle devět u za lakovou nárožní deset ne-li dvanáct Milostpaní to znamená jakoby pršely peníze Nic neva dí ncprodám-li hned Cekáním úroky na těch parcelách samy při rostou Za tři léta bude všecko muoheiu dražší Tady povstane e Iccantní čtvrt Já bych tu posta vil několik krásnvch domu sám aby lidé dostali chuť a pak to tu porobe jako z vody" Nyní sevřel Vlach lehce ruku Hýrové "Márinko" zašeptal "nebuďte- bloudek Já nechci žád nou špatnost Ale Podolského by ste mohla obrátit Nemluvme o těch penězích — které jsem vám nabídl — dám je rád když se to podaří A dám třeba ještě ví ce — l Vlach chtěl již pronést i co má i ještě připraveno pro Hýrovou! Chtěl jí dáti nárožní parcelu na! riejvlioldiičjíí křižovatce Již to chtěl vyslovit — ale když viděl že' si v tom llyrova zakryla' oci a ze počala vzlykati nedořckl Hýrová opravdu vypukla v pláč Rozechvěla se ňadra vc jí rozvlni la slzy jí ubíhaly již malými po tůčky pod prsty že šátek sotva stačil pojmouti tento příval A štkavě řekla: "Nejsem ua prodej Nebyla jsem cni tenkrát když jste — když jste — víte — zneužil mé nevědomosti — " "Márinko — byla to ničemnost ode mne doznávám — ale — -ale—" "1'tekl jste jako chlapce — ' "Márinko byl jstem kluk te hdy vyjevený hloupý — " Hýrová prudce pojednou osuši la oči povstala a zjistivši že jsou Stále ještě sami naklonila se k Vlachovi a ostře pronesla dusíc hlas: "Víte či je moje Juli?" Vlachovi náhle proletělo hlavou něco vzpomínek na dávno prchlé chvíle Vzpomněl si na matku Ilý rové na její hrozby tehdejší a při pomenul si že opravdu zahlédl ně kolikráte slabé děvčátko u Ilýrů Chtěl pronésti otázku ale v hrdle smi sehlalo Proto se optal pou !iým poTOjikem Vztyčil prsty a íěmi bodl se náhle do prsou ký vnuv hlavou při tom pověsiv sc takřka očima na Ilýrovu "Ano— čase!" Mach sklonil hlavu sepnuv ru ce Nastala pomlčka výmlavnéj-i 'ú než celá zátopa řeči Ocitli se tu i proti sobě jako zkamenělí dva li-: dé mezi nimiž protekla řeka sta rostí od těch dob kdy si byli tak blízcí — tak blízcí na tak krát ko Vlach byl chvíli dojat — ale za několik minut nabyl v něm opět vrchu podnikatel A ten mu na leptal že z neočekávaně změněné ho f-tavu věcí možno těžit ještě vý hodněji než zamýšlel Co chtěl dáti jiko odměnu za pomoc to ny ní věnuje jako skutečný otec dítě ti Hýrové Povzdechl si několikráte pak v tvářil že chee mluvit ale že ne PA1N-EXPELLER m I tm i H měl ly Itýt vzpomenut v každé české domácnosti lťsucn a utrpeních é Nynější poméry donutily nás zvýšit ceny tu 3S a C$ ceiitú nliychom mohli udrveti jeho nynější jakost a účinkující silu 7a to máte řárului ?a dostanete ten starý a dobrý lčk V jeho původní sile Nedejte sc Uamat nějakými lacinými a bezcennými napodobeninami Pravý Pnin-Expcller dostnnde jen v krabici tuto vyo brazené Dcjle pozor při nákupu na "Kotvu" co ochran nou známku a ra slovo "Loxol" i na naše jméno Trávy Pam-Expeller je ve všech spolehlivých lťkáriuuh i od iiis k li)táni 0u 05 centová talicv )c vj hodněj si než 35 centová poné-vadá obsahuje dvojnásobnou niiru F AD RICHTER & CO 74-80 Washington Street New York %Ě!]aTi!IěL!ElEl BLISS and SON Založen roku 1894 JOS ELISS zakladatel FRANK E BUSS ředitel komistoiiařl živým dobytkem SOUTH OMAHA IoM'C co vím vyplatí budcte li obcliodovuM s naší firmou Naiírn Cechem Henry Doležalem jenž Frank E Blisscm prodá vají hovězí dobytek n Jlill McVdanisera za pomocí "Vm Rnyce již pro dávají prnsnta bude vfiJ dobytek prodAn dobřo a opatřen idubre kdyi jej pošlete na: lilISS & SOX Tlitd 7ilo Pištěl - Zaplaťte až se vyléčíte #1111 lll lirllí ui"lutlul UAt Iti-rf trV-íl iIiuiu lilu U 1 U V 1 1 U rlllJ ri-klalhl m4ifti krttkCm (nxi % ti l)'Uicriti rinlwjlí 2&!uf chlorufumi íírr ortxi JUi tupínrí printíedrk te obitoíItí v léťro! uiiiiruo 1 kúlui IilíliidJ ktrtf J filiwt ir„ oMfotáU Miluj rrill v nnpltl clikuj m-miinf rictil TflVn lMt ti D"o krulm o lrUln!rta mmocrch w Saíny dnTtolí# í!m lc Uct 1000 fj-nUuJMrti lidi Utři lyU tm!e TJlOTrnt Dr E K TAESY 240 Be Bldg OMAHA NEB V F DVOSÁK prodavač vepřů Tel: ř?o JOE FLOOD prodavač dobytka Tel: So 1072 AL FOWELL prodavač ovci Dvořák Commission Co Telefonujte neb piíte nim a obdržíte bezodkladnou odpovfdV Telefon: So 607 — Boom 217 Exchange Bldg So Omaha Nejlepším místem k nakupování stavebního dříví jcet [česká dřevařská ohrada i i iin jk - - ii i i- : Chicago Lttmber Co i: na 14 a Marcy cl Omaha Kob tf Čeští prodavači Vás vždy ochotně a vzorně obslouží i-l"M"t "M !"I"H-H-4"H-:-I"!"I- I"t"!"!-H M-H-H- Tímto Oiiiamuji všem íctným starám i novým příznivcům řo vlastním ' HOTEL "PRAHA'' kléry je?t ňplně pjiovu vypraven víím vnitřním mřížením vkusní de korovún a kdo krajanfi zavitavSÍ do Omahy raUíznou nyní ladnou ob sluhu a pohodlí to nejlpsí Chutná jídla z pravé české kuchyuS vždy váa Ufpokoií O přízeů míataíuh i veakovníea krajnni nctivě žádá JOSEF PIVOŇKA Roh 13 a V1111 am nL OMAHA NEBSASKA t28-4 ti A - iremmo velkolepý nápoj na uhašení žízně Jest zdravý a osvěžující Jistě se ptejte po "Fremo" kdy- I kohv máte zizen vyráběné a láhvované 1 Fremont BeverageGo Frejiiont Neb kommissionáři dobytkem Exchanj?c Building Stock Yards Station SOUTH SIDE OMAHA NEBRASKA Jsme již v tomto obchodu 20 roka NaSe vlastní zkuíeuott a ialo§ re upojení řilami ktoré pro uín pracují — mají té£ dlouholetou zkušenost A proto můžete i dQvčrou se oa nás spolehnouti nim véřiti Udinílí jsme 6 millionfl dollaru oťrato obchodního ▼ této době eoi do svíiliuje ie zmflhttlě maji v cás důvřru a že jsme jim získali ty nej vyňňí cny za jakost dbytka jeí trh pottkytovaL um vždy iii-dostává sil — teprve po chvíli když sc mohlo zdá! i že j'n h Tiejvttiiíiii Jiaijiáhátiíni po kouií Ke o ííč zaK j(taI položiv prst na uiřiiV- ihhUt pbíiju "Tu bude nejkrásníjší nároží Bratru stojí za dvatiáft tisíc Mánnkn — to dostanete AC mi dítě tůo UM po unič A nezapomenu na w jcáfé jújnlc Xcbiide-li tu ná tiířstí — je to místo vaáe" Hýrová s podívala kam ns plá ní zajel prst Vlar-húv Ten zpozo- rovav její zájeia dodal: ''líozutní hc: to mimo tfeh přti tisíc" "Ale — jak si to představuje te?" zaícptala lívrová UKedajíf le stolu a noříc se v prohlížení plánu "Todolský j'' do vsí zamilován až nad hlavu — " "Jak to víte?" (Pokraíov&nL)