Strana 4
POKROK
PUBLISHING CO
vydává
POKROK ZÁPADU
a mlatu! vydání
v ('rete pro Suliue okres Ncbraska ve
řv-hnyler a Clarkson pro okres Colfax
Nt-braska vo Wilson Kas jiro stát
Kaiisan v Cetkr Kapids la r-ro stát
Iowu v St Paul a Minueapolis Minn
pro stát Minuesotu a v Tyndnll S D
pro státy South a North Dakotu
Předplatné:
Pro Spojená Státy $200 Pro Kanadu
$250 Do Evropy $300 ročně
Zásilky peněžní dřjtež se polnoci pe
něžních poukázek (Money Orders) Cx
pressníeh poukázek Express Money
Orders) buukornk-h poukázek (Bank
Draft) aneťo v registrovaném dopise
Oznamujete-li své přestěhování udej
te starou i rovou adresu
Dopisy í kruhů čtenářstva uveřejni
íno oehotnř Musí býti služní' psané
bet úmyslu někoho osobné poškoditi a
podepsány plným jménem ať již má
býti v redakci utajeno aucbo 8 dopi
sem uveřejněno
POLSKÁ OTÁZKA
Polskou otázku máme před se
bon jako náhlé zjevení a v podo
le která nám sice už dvě léta byla
opětovně zhruba rýsována ale
které se 'naše veřejnost nenadála
v teto určitosti Poláci o této mož
nosti uvažovali už dávno před vál
kou Snahy po samostatnosti Polska
měly po více než pul století po
úplném rozdělení tohoto králov
ství ráz revoluční a cílem jejich
bylo obnovení starých poměrů
staré formy státní Teprve led
nové povstání r 13b'J poučilo Po
láky že jim kyne naděje na zlep
šení osudu jen za mohutnější ev
ropské bouře která otřese želez
ným kruhem svírajícím náš světa
díl Od té doby nastává také změ
na v sociálním skladu Polska po
něvadž téhož roku vymaněn sel
ský lid z poddanství šlechty v ru
ském Polsku a poněvadž i v Haliči
od roku 1860 zanecháno dosavad
ní germanisace ba jazyk polský
zaveden od r 18GL) ve školách i
úřadech politika polská stává se
lidfrvějjsí mohutnější elementár
nější Národní uvědomění živeno by
lo v záboru ruském i pruském 'bez
ohlednou odnárodSovací politi
kou a z Haliče při svrchované be
nevolenci rakouských vlád nabý-!
valo vždy dosti kulturní a myšlen
kové posily jíž hlavně bylo třeba
poněvadž i po ohromných konfi-i
skacích ruských a vyvlastůova-j
cích pokusech pruských hmotně
byl národ polský dosti silný j
Sjednocení všech tří dílů Polska
bylo prvním ideáhm národní poli
tiky a třeba uznati že bylo po
třebí velikého idealismu aby tulí
oblížuý za 1'vropfcké rovnováhy
přímo nedosažitelný cíl byl udr
žen v naději a důvěře národa Ja
kou podobu státoprávní má mít i
sjednocené Polsko o tom se míinř-j
ní rozcházela Ale směrem dneš
ního řešení uvažoval r 1912 Eu?
Starczewski v díle "Sprawa Pni-
ření takového oddílného státu pol-l
mití žc máme velmi málo vylili-!
dek na to abychom si kdy dobyli
zvláštního národního státu a že
naším ideálem musí býti nc utvo
ření tokového oddílného státu pol
ského leč sloučení všech polských
lovství polském ukazují ovšem
autonoraický jenž by se na zása
dách federalistických sdružil s
velkou ííší evropskou která by se
nezakládala na principu národ
nostním anebo by upravila ten
princip vzhledem k významu a sí
le ostatních národů k té říši při
družených" Touto evropskou říší jež by ne
spočívala na principu ryze národ
nostním nemohlo býti zřejmě mí
něno ani Rusko ani Prusko zbý
valo pouze Rakousko Jež — v o
čích Poláků — jakožto stát dvou
veiloicíeli národností německé a
ňraďarské snadno by- se mohlo
přizptisobíťí i třetí národností J k
sc ostatně v Haliči opravdu dělo
a děje - j
Události posledního roku v krá
lovství polskům ukazuj íoviíeiti j
Jak nejednotné jest nazírání ná
roda m utváření píiítí Polsky
více než stoleté přerušení veškeré
p"}ifk'k'- tn !! v- Vfi'''jo ží
voto i ve formě" státní to nese s se
bou Vždyť i naše historické" stát
ní právo české po zavedení nyněj
ší konstituce a národního zastou
pení na zemských sněmech se nám
ztrácí z očí v onom velikém pře
lomu historickém jenž počíná
"právy lidskými"
A tak je přirozeno že nove" u
tvořená ústava pro království pol
ské již z pouhého historismu jest
konstituění monarchie ač by se
zdálo anaehromismem v našem ve
ku po tolika politických zkušeno
stech zakládati nově se tvořící
stát na zásadách dědičného krá
lovství Ústavu tu si arci nedělají
Poláci sami je to chléb z milosti
— a nelze se diviti že každému
nechutná jak viděti z několika
projevů proti vladařské vládě
Příchylnost vsak k politice
Xěmeů u Poláků má své důvody
Nejmoenějlí důvod jest potřeba
odpor proti Rusku která byla
zvláště naléhavá za carismu Ale
neméně mocnou pohnutkou jest i
neuvědomělý straeh před nepřátel
stvím Německa: celý rozvoj Pol
ska hospodářsky a hlavně průmy
slově zanedbaného leží v rukou
Němců jichž nepřátelská konku
rence mohla by hospodářský ži
vot polský ochromiti ba přímo si
podmaniti jejich kolonisace v řid
čeji obydlených krajích a odníti
jim prostředky k pozdě jímu vzrů
stu Za to očekávají od přátelské o
'dirany německé jistou šetrnost vů
či sobě jsou ochotni vydati něme--ké
expansi vše co není jejich
Nejméně smíme očekávati my
ostatní slovanští národové že by
hlavy polské politiky s námi počí
taly Poláci příliš nás podceňují
nemůžeme jim politicky prospětí
V jejich vzpomínkách žijí sliby
Napoleona ubezpečování Anglie a
po vlastních krvavých nezdarech
revolučních zůstala jim zkušenost:!
'že je-li chybou dělati hloupá po
vstání ještě větší chybou jc spolé
hat! se že někdo někdy nám vrá
tí naše práva Jediným zřídlem!
práva jest — síla" (Starczewski)
Tak hluboce je vkořeněno v duši
národa toto poslední přesvědčení
toho důkazem nejlepším že Poláci
jedinou záruku své samobytnosti
spatřuj! ve vlastním polském voj-
?ku A skutečně ústřední moc
nosti dávají jim slavnostní akty
tátní i vladařskou radu ale také
generální guvernéry — ("Lidové
Noviny" 12 listopadu)
STALE STEJNÍ
ti 120000 Stvěre&iíou mil ruského
území v kterém bydlí na 20000
000 lidí když objeveno7 bylo žc
samotné rozhodování lidu týká se
ruských poddaných a má se díti
pod knutou německých posádek
podstatný podvod a pokrytectví
celého německého divadelního
představený jsou odhaleny Jest
ihned zřejmo 2c Německo dosud
dychtí po Válečném zisku po svě
tové nioei a evropské svrchováno
sti —
Jest ostatně podivným faktem
episody třeba Že Ke v dalším mí
rovém jednání pokračuje Služ
by ty poskytli světu bolševikové
Svět zná skutečnost jež stále byla
skrývána za mírumilovnost — ale
mírumilovnost divně vykládanou
Jest ostatně podivným taktem
že svět ona část ve válce vyžadu
je stále nový důkaz staré pravdy o
německém duchu a účelu — na-
vzdor veškerému svědectví v tni
milosti o pravém charakteru Něm
eů Naproti tomu není neméně po
divné že Němci v kritickém oka
mžiku vždy se prozradí? Kdyby
Dyn simulován poctivé úmysly v
Brcst-Litovsku mohli snad napá
liti své nepřátele Leč vždy po
dlouhých a obratných přípravách
německý apetit prozradí německé
záměry
Když Němec mluví o lidskosti
o svobodě malých národů o mezi
národním právu nemíní uznati ve
skutečnosti princip ten — vyjma
tehdy kdy se mu cosi podobného
hodí do krámu když mluví o
"žádné annexi a žádné náhradě"
nepřijímá faktura ale používá
pouze fráse oné do té míry dokud
jeho samého se netýká dokud ne
musí povolorati A v okamžiku
když dojde ku skutečné zkoušce
aby se v pravdě projevil odhazuje
všeehnj- fráse stranou
A tak také zjevuje se v posled
ních mírových manévrech o nichž
celý svět uvtřoil si již pravý po
jem třeba ze se v meh dale po
kračuje Svět objevil že Němec
z roku J OJ S jest totožný s Němcem
z roku 1014 že jeho zálusk na sou-
sedy á na světovou svobodu jest
dnes právě takový jaký byl tehdy
A když to byl objevil svět vrátí
se opět do zákopu poněvadž s tcu
tonskými spojenci dosud vyhledá
vajícími moc a zisk není možno u
zavříti mír
NĚMEČTÍ VYZVĚDAČI V HOL-LANDSKU
Jest nutno poznati v době ny
nější co jest a bylo následkem po
slední mírové oťensivy Němců
Německý cíl jest patrný Německé
návrhy měly v úmyslu použiti bol
ševiků jako německých agentů o
pomocí jejich působit i na různé
pacifické življ- ve válčících ze
mích K získání pomoci bolševiků
Němci adoptovali zásady a dokon
ce i mluvu skupiny Troeký -Lenin
A když se tak stalo doufali a ji
stě očekávali že bez dalšího vy
jednávání bolševikové podniknou
útok na spojenecké země a budou
se snažili přivésti je do všeobecně
konference v níž Němcům bude s
to odhoditi masku
Na neštěstí pro Němce bolševi
kové trvali na tom že chtějí vidě
ti německé návrhy nož se obrátí
ku spojenců!)! V této situaci Něm
ci byli nuceni odhaliti část sku
tečných úmyslů svých Byli nuce
ni zjevili že zamýšlejí ukrást i ce
lé baltické poinoří ruské a učili iti
z Polska otroka rakouského
Jakmile sejmuli masku svou
Němci ztratili hru Bolševikové
vrátili se zpět do Petrohradu a
zjevili celému světu faktum tak
jak odporuje frási o německých
návrzích míru a celý svět byl in
formován že Němci siiažl se získa
ti teritoriální a ekonomické úspě-
chý jež překonávají iterýkolř?
požadavek Napoleonův
A s vystavením německých cílu
sesaly nc také plány vztahující sc
na obyvatelstvo zemí spojene
ckých Nenašel se žádný ze sku-
tečných radikálu a pacifistů jenž
by toužil po uzavření míru za ně-'
meckýeli podmínek jež by poro-i
bily na 20000000 lidí v Evropě (
anebo vydaly ruskou ekonomickou I
budoucnost na milost a iicmilosti
Německu Skutečné nebezpečí v
německých návrzích míru spočívá
ve faktu že než byly přeloženy do
zvláštních požadavků zdály se
býti rozumným a čestným krokem
k uzavření míru '
Ale když stalo sc celému světu
nade víí pochybnost známým zc
"žádná annexe a žádni náhrada "
míní dl- win" kéli mínění eijueii
i
Němci vydržovali si rozsáhlý vy
zvědačský systém před válkou a
nyní za války ještě jej rozšířili
Pochopitelným je ' že vyzvědači
německými hlavně se hemží uc
utráluí země a z těch zaplaveno
jest jimi především Hollaudsko
které svojí polohou jest nejdůleži
tějším a nejúrodnějším polem pro
činnost těchto ničemných stvůr
ničemného kaiserismu Chicagský
německy ilělnVý časopis "Die
Fackel" přináší o tom zajímavý
článek z péra Piu Bcrtona který
sáin prodělal útrapy připravované
německými vyzvědači těm kdož
svojí-činností stali se německé vlá
dě nepohodlnými a její plánům
nebezpečnými Muž ten píše kro
mě jiného :
"Jakou úlohu němečtí vyzvěda
či v Jíollandsku hrají nepochopí
nikdo kdo sám nemohl na místě
činili pozorování nebo kdo sám
nestál pod -dohledem německých
Ipebjmuiíi IlofJandsko je plno
německých desertérú jichž počet
je odhadován na 80000 -ož je spí
še nízko než vysoko Tito sbě
hové již pouze svojí přítomností
provádějí čilou proti-váleěuou a
proti-něnieekou propagandu Jo
ví-li hollandský lid až doposud tak
malou či odccla žádnou chuť Jo
války jest to z velké části přivo
děno vlivem německých - sběhů
kteří svými články v hollands-kýeh
časopisech n svojí agitací mezi
lidmi a nimiž se stýkají nebo pra
cují vytvořili siloou náladu proti rychlejší než on
válec e skutečnosti jest pouze
jediný časopis který by rád JIoI
Iandsko do války strhl a tím je
amsterodamský "Tclegraaf" jenž
však má málo vlivu Jlollanďané
považují "Tclegraaf" za seiisační
a šfváčský Iit (V této věci je
vidět že pisatel je přece jen Něm
cem třeba 1 yy stavěl proti k1Í
séroví a jeho vládě "Tď graf"
totiž je rozhodně pro spojenc Pi-í-akdi
tu líbily se v něm ani proslu
lé karikatury německého císaře a
korunního piiuee kreslené Loui
sem Uíjeinalíerťui Nazývá je "zá
típhrV Aiii'ii''ké obciistvu
zná tyto kresby z anglických ca
"i'ÍM zď-m-h k-i'é i" r-1'ro-
dukovaly) "
S pomocí vyzvřdaěů jest něme
cká vláda do všoch podrobnosti
informována o všem co se v IIol
landsku děje Ku pozorování a
odv!6kání německých desertů jest
podle v&ebo zařízeno zvláštní od
větvi vyzvědačské služby Přisel
jsem do Ilollandska v září roku
1913 a usadil jsem se nejdříve v
Rotterdamu Nebyl jsem tam je
ště ani deset dní když již jsem byl
špehouny objeven a pozorován
Redaktor hollandského listu soci
alistického "Hel Volk" požádal
mne abych napsal nějaké Články
o svých zkušenostech ve válce
Když jsem svoji práci osobně o
devzdával v redakci upozornil
mne vrchní redaktor abych příliš
často d redakce nechodil a vy
pravoval mně o několika přípa
dech zmizení německých deserte
rů Tehdy zdálo se mi to neuvěři
telným a také výstrahu kterou
jsem od jiných dostal nebral jsem
příliš vážně
Druhého dne prostřednictvím
redaktora od"IIet Volk" byl jsem
objednán do redakce "Rottcr
damsch Nievvs Bland" kde jsem
byl uvítán redaktorem Martinem
a vydavatelem Syffcrťcm Oba
považovali za svoji první povin
nost varovat! mne před špehouny
" v autech" a vypravovali o celé
řadě případů o kterých měli po
ruce přísežné výpovědi a v nichž
chodci na ulicích spatřili jak au
tomobil přijel k samému chodníku
a jak tam byl násilím vyzdvižen
mladý muž tudy se ubírající na
čež automobil šílenou rychlostí u
jížděl sc svojí kořistí To všechno
připadalo mně skoro směšným Ale
záhy jsem nabyl jiného náhledu
Bydlel jsem pohromadě s mladým
Sask'm který jako dobrovolník
vstoupil do německé armády a bo
joval v Belgii Jako mnozí jeho
kamarádi brzy nahlédl že nejlépe
bude když zmizí do Ilollandska
Přisel tam z belgické strany Tu
dopustil se té chyby že hlásil se o
práci u německých obchodníků a
dostal j'i u jistého obchodníka por
celánovým zbožím Obchodník ten
a jeho přátelé byli ve skutečnosti
nástroji německé vlády a naléhali
na mladého muže aby sc hlásil u
německého konsula že chce býti
dopraven nazpěťdo Německa! Ta
ké jej vyzývali aby ke kroku to
mu přiměl jiné desertery jimž
vscin slibována byla úplná bez
trestnost Když tito "příznivci'"
vzali útočiště k výhrůžkám mladý
muž zanechal svého zaměstnání
aniž by si vyzvi lil mzdu kterou si
vydělal
V tu dobu sc ke mně přistěho
val Zu"krátko byl vypátrán a
genty německého vyslanectví a za
každým krokem pronásledován
Psal tehdy do jednoho časopisu
články o tom jak Němci vedou
válku Agenti žádali jej aby pře
stal Když jejich obtěžování sta
lo se mu nesnesitelným obrátil sc
na hollandskou policii To však
zpečetilo jeho osud Sel jsem s ním
na policii poněvadž jsem lépe li
nul hollandský Když jsme poli
cejnímu předsedovi' přednesli svo
ji stížnost pravil doslovně "Ano
víme jakou úlohu zde v Holland
sku německé vyzvědačství hraje
víme tíž že každodenně mladí
Němci se zde ztratí ale musíme
míli Jukazy a potom rádi vymýtí
me nestydaté řádění německých a-
gentíi ale chlapi ti jsou příliš ma
zaní Deserteři jsou německou
vládou jen proto tolik obáváni po
něvadž veškeré zločiny německých
vládců bez niilo-ti světu odhalují
Mohu vám dát i jednu radu abyste
bylí opatrnými neboť německá
detektivní služba jest každé ha
nebnosti schopna"
Na radu policejního náčelníka
chtěl přítel pisatelo hud toho ve
čera opusťiti Rotterdam a odebra
ti se na sever ale zmizel beze sto
py když odešel ia nádraží koupit
si jízdrá lííitck — Zločinci byli
Když vyzvědači
nemohou dosertera ani zastrašili
ani unésti uplatí lidí kteří odpří
sáhnou že dopustil sc' v Německu
nějakého zločinu Vyslanectví po
tom zakročí o jeho vydání a tím
jest osud jeho zpečetěn Jest do
ma souzen pro děsem před nepří-teb-iit
nikoliv pro zločin z něhož
neprávem byl nařknut 1 když
hollandský vláda proti tomu pro
testuje a odvolává se na fo že do
tyčného vydala jeij aby byl :ou
zen pro zločin z něhož byl obvi
něn a nikoliv pro deserci iiajdou
'líadý v Německu roty a pro
středky aby hoUamLjké vládě La
oko vyhověly a při toni svoji občt
v 'pái-'"! pudili ti'-m'bíly Dají
dotyčnému lhůtu aby do 36 ho
din byl za hranicemi a po 'J6 ho
dinách jest zatčen pro děsem před
nepřítelem a za několik dní je za
střelen % j
Nejhůře řádili němečtí vyzvěda
či v llollandsku když dr Richard
von Kuehlmann nynější zahrani
ční ministr německý byl vyslan
cem v Haagu V tu dobu šlo se
tak daleko že při příjezdu vlaků
na nádraží v Haagu Rotterdamu
Amsterodamu (Ironningach Aru
heinui a 1 'třech tu byli postaveni
němečtí agenti kteří každého mla
dého muže jenž se jim zdál Něm
cem zastavili žádali na něm uby
jim ukázal průvodní list a vyptá
vali se ho proč jode do Holland-
ska Tomuto řádění byl učiněn
konec následkem protestu holland-
řkých železničních společnosti
('lánek svůj zakončuje pisatel ná
sledujícími slovy:
"JrVIno jest jistým žc totiž ne
ohrožená propaganda tohoto množ
ství deserterů uniknuvších z vraž
dění bratří přinesla již v llolland
ku dobré ovoce a semeno roz
seté vc smyslu Karla Liebknechta
se ujme a den účtóváuí bude jen
hroznější pro zrádce a zločince na
německém lidu Kéž by slova ta
se v brzku a úplně vyplnila!" —
NOVÉ DOMOVINY
V poslední době byly vládou při
kázány rozsáhlé pozemkové plo
chy k domovinářským účelům
Rozměření jich n rozdělení i:a do
moviny v západních státech pokra
čuje dosti rychle tak rychle jak
tomu dovoluje počet úředníků a
měřičů při této práei zaměstna
ných Během zimních měsíců by
lo pole této činnosti přesunuto do
jihozápadního území Spoj Států
lákc se postup pract poněkud
zvolnil neboť mnoho měřičů i ú-
udmků dosud na tíkolu tomto
pracujících vstoupili do vojště jež
jejich služeb potřebovalo Ale
mezery tun nastale vyplňoval ze
mědělský odbor přijímáním star
ších pracovních sil takže ve vymě
řovaní vládmeh pozemku bude v
celku Ji jbkračováno bez přestání
na tak dlouho dokud další obno
sy vi spolkovém rozpočtu k tomu
účelu přikázané
V prosinci ]í)17 bylo přikázáno
:isi '{7000 akrů pozemků v Sever
ní Dakotě k zakládání domoviuář-
ských farem pro pěstování dobyt-!
ka 'Pozeinky tyto nemají žád
ného lesního porostu a jsou v su
chém pásmu hodí se hlavně k pa
stevním účelům a k senařeuí Do
moviny ty jsou průměrně o CIO
akrech kteréž plochy jest třeba
aby poskytla výživu jedné rodi
ně zaměstnávající se dobytkář-
stvim Na zabrání velké části to-
hoto území došly již četné nřililá-
šky o idchž btubj rozhodnuto a
domoviny přikázány žadatelům
kteří budou vyhovovali kladením
požadavkům
Jiná vyldáška zemědělského od
boru týká sc domovin y tak zva
ném národním lese Sequoia leží
cím ve východní Caliťornii Jinde
tam k osazování otevřeno na oO:!-
000 akrů které z většího dílu bv-
Jy již rozměřeny a otevřeny k o
sazování Uzeni í foto jest větši
nou pahorkaté kryté křovitým po
rostem a hodí se znamenitě k ra-
stevním účelům Malá část jich
asi 20000 akrů výměry hodí se la
ké k polaření a zahradničení Po
zemky tyto mohou býti zabrány
jen dle domovinářského zákona a
jest k jich zabrání nutno- skutečné
usazení počínajíc dne 1 1 února
1918 po !) hodině ranní Bližší
zprávy o nich lze získali u státní
pozemkové úřadovny v Indenen-
denec nebo Sacramento nebo Ví-
selia v Ca ufoni ji
V tak zvaném národním h--e
Mauziio v Novém Mexiku a Ari
zoně bude předáno k domovinář-
rským účelům asi 00500 akrů Ne-
tvou souvifclou plochu a hodí se
hlavně 1 zařízení dobytkářských
faicni Zabrání jejich je dle do-
movuiarskeJio zákona vázáno na
skutečné usazení se na nich a sice
dne 11 února KilS po ') hodině
ranní
Vlá la má však ještě na zřel"li
jiné plochy jž hodlá odevzdali
domoviiiáříim Jíle plánů těch bii-
de heliem tohoto roku 'k domoví
oářhkým účelům odevzdáno mno
ho s t fitíe akrů dosuj nevzdéla
ujeli pozemků Území v nichž se
nalézají jest většinou hornaté a
cetiá jejich spočívá hlavně v jie
rostijéiu j-jich bohatství a v pří
iežílOftti k pcstováuí Jobjtka Ve
státech Arizoně Montaně a Wyo
Ulili '-"i bude po ru-'!- ímÍ 11200'J
akrů zavodňovaných zemědělských
pozemků Zemědělský odbor do
poručil spolkovému kongresu po
volení obnosu $1000000 nutnlé
ho k jejich otevření vS
Jest také zajímavo všimnouti si
některých pokroků jichž bylo V
zemědělském a osadnickéra směru
docíleno v některých částech Spo
jených Států které však nesouvi
sí přímo se Spojenými Státy a jsou
od nich odděleny moři nebo ci
zími pozemními rozlohami Jedjíf
se o zemědělské rozlohy v Alasce
Portoriku a na Hawniiských o
strovech Zemědělský odbor vě
noval velkou suahu úsilí aby oby
vatelstvo uejich čítající nyní přes
2 mil liony duší stalo sc zeměděl
sky eo možno neodvislé aby tam
nebylo třeba dovážeti zemědělské
plodiny jako dosud a mohly bý
ti vypčtitováuy domácím obyvatel
stvem Státní zemědělské stanice
v těchto územích zařízené rozvi
nuly pozoruhodnou činnost a vy
pěstovaly pro osevní účele velké
množství semen po nich z zavlá
dla čilá poptávka V činnosti té
to má býti zvýšenou měrou dále
pokračováno Výsledky její jest
již nyní viděti Výnos zeměděl
ských plodin byl velice zvýšen a
přívoz jejich do těchto území klesl
odpovídajícím tomu rozsahem Do
voz zemědělských plodin na 'lla
waii a Portoriko měl před válkou
cenu okrouhlých $20000000 "jiS
ho dosud tam dovážených země
dělských plodin lze snadno tam
vypěstovali a dovoz v tomto smě
ru se již podstatně zmenšil takže
není dalekou doba kdy tato úze
mí budou potřeby své kryti z
vlastní sklizně
Zajímavá byla zpráva zástupce
zemědělského odboru jenž v pří
kazu vlády dlel na virginských o
stroveeh aby tam zkoumal země
dělství a přičinil se o jeho pozved-
nutí Zástupce vlády dlel před tím
VI let na Portoriku kde panují
podobné podtiební poměry jako na
virginských ostrovech a zkušenosti
z Porlorika přišly mu při konání
jeho povinnosti velice vhod Až
dosud byly na virginských ostro
vech pěstování takřka vv-hradně
jen cukrová Iřtiiia a bavlna A
výsledky při tom doHlenjé byly
nepatrné u přirovnání s výsledky
docílenými na jiných západo-in-
dických ostrovech "Protone nesy
snaha zemědělského odboru k za
vedení střídavého hospodářství a
z výsieJků za krátkou zkušební
dobu dosažených lze1 soiuliti že
bude snaha tato korunována zda
rem Zemědělskému odboru jedná sc
tam v prvé řadě o zavedení zeli
nářství 'kterého na virginských
ostrovech takřka dosud nebylo ač
tam panují pro uč nepříznivější
poměry Také v chovu dobytka
jebt třeba mnohé nápravy Ale ze
mědělský odbor chová oprávněnou
naději ze na virginských ostro
vech bude možno docílit i nejziXT
nějších výsledků a zadost učinění
snahám o zvelebení tamního zemědělství
Angličtí ktci provedli nájezd na
žslezárny u Met
Londýn 17 Jedna — ÍTvdní o
známcin praví že po velice úspěš
ném nájezdu denním n„ Něme
cko který proveden byl v pondě
lí nový nájezd byl podniknut" té
že noci a cílem tohoto byly oce
lárny v Thiouville na polovici ce
sty mezi Lucemburgcm a Metami
kde tmia bomb byla vržena Dal-
ší půl luny bomb bylo vrženo na
(1 ve velké železniční spojky v o
kolí Met Všechny stroje vrátily
se bez pohromy Z Lausanne do-
řlsruhc byla uzavřena následkem
nedostatku uhlí a 9000 mužů a
žen ocitlo sc bez práce
Registrace mladých mužů doetou-
pivžích 21 roku
Washington D C 17 ledna —
Vláda rozhodla so na draftovní
registraci všech mladých mužů
jakmile dosáhnou 21 roku a tím
doplňovali armády Rozhodla se
proti zvýšení věku pro registro
vání nad iil rok Adraiiiistrační
předloha za účelem registrace
mladých můžu dostoupivších 21
rok věku byla podána na zádot
odboru války předsedou Kcnáiu
lio výboru ( iianjlicrlaiueiii
POČASÍ PRO OMAHU A OKOLÍ
Onialia okolí: Pěkné stude
no
Ncbraska: Pěkné a nadále stu
deno v pátek v sobotu podmrué
'io a poněkud tepleji