ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIÁÍSFXTION
POKROK
Dne 9 ledna 1018
V oznamování výsledek platí
Zkuste "POKROK" nejdříve!
In Advcrtismeut Kcsulls Coimt
Try "POKROK" J irst
Naděje spojenců
v novem roce
N
(KDY od zahájení vniky nr
byla sil unce tuk ne jistou ja
ko právě v době přítomné kdyee
nula možností může iiiíli dale
kosáhlý vliv mu další vývoj vál
ky Nikdy nebylo obtížnějším na
značit i vyhlídky do budoucnosti
jako na počátku tohoto roku ne
bol' je 1n celá rada otázek které
1 á vnjí nerozluštěny A na roz
luštění těchto otázek mnoho zále
ží Největší z těchlo mázek posky
tli je Rusko 1'zuvřc Rusko sepa
rátní mír a dovolí alty eenlrální
mocnosti s pomocí jeho zdrojů se
sility svoje postavení proti spo
jencům' Možno říci že na zodpo
vědění této otázky spočívá nejví
ce lestliže Rusko ustoupí z pole'
válečného a přijme německý mír
pak celé těžišlě války přesune si
ná západní frontu a ilalské jevi
ště válečné a vělsí břemeno pad
ne na bedni Spojených Stálit A
v lakovém případě nebude možno
počítali na skončení velkého svě
tového zápasu v roce 1918 neboť
Spojené Slúty nebudou doposud
připraveny aby vyvinuly takovou
sílu které bude třeba k potření
dosud mocného nepřítele
Iludou ovšem mnozí kteří po
sledními událostmi nechají se zlá
kat i k předpokladu že naděje na
míl' v roce 191B jsou vetší nežli
v kterémkoliv jiném roce od za
hájení války Rudou to hlavně
lakoví kteří nebudou věřit i v pev
nost rozhlídnutí Spojených Států
a spojenců že ve válce musí být i
pokračováno až do zabezpečení
světové demokracie Rudou to ti
kdož domýšlejí se že ruským bol
►cvikům podaří se příměti válčí
cí národnosti k uzavření míru
kterým zůstaly by nerozluštěny
problémy jež přivodily přítom
nou válku jinými slovy míru
kterým nebyly by odstraněny pří
činy válek budoucnosti Anebo to
budou tukoví kteří věřiti budou
v niozlíosf 'zázraku že německý
lid se zvedne odíraní své vojen
ské pány přemění svoji duši —
vzdá se zakořeněné dobyvačnosti
ji nuda ostatnímu světu ruKu v
touze po spravedlivém upravení
světa
Ale marnost této naděje je pa
trna právě z posledních němec
kých mírových manévrů Tatáž
úskoěnnst totéž pokrytectví a ty
též tužby po zisku co možno nej
větším isou známkami nových ně
meckých mírových návrhů jaké
bylv známkami všech německých
snah v posledním půlstoletí Ně
mecko nevzdalo se snu o utvořeni
mocné středoevropské říše kto
rou udržovalo by v postrachu ee
]ý svět třebaže se ohání zdánlivě
n ' i X'X„„I„ 1
pokladu učiněny byly
'MILITARISM" VE SVOBODNÉM KONŽSKÉM STÁTĚ
humanitními hesly Německo by-
ti chce spravedlivo jen tam kde
učinění snravedlnnsti národům
může jenom mu prospěli Něme
cko chce poskvtnonti právo sebe
určení národům jenom tam kde
utvoření nových Ktátfi muže po
sloužili novým německým plá
nům Německo je ochotno učiní
ti koncese tam kde tyto ústup
ky položí základ k budoucím je
ho ziskům A dokud tyto cíle bit
de míti eineeko na invsii není
možní- mír aspoň ne spravedlivý
mír za jaký bojují spojenci a za
jaký jsou připraveni přinést i o
běli další
Kdyby Německo uzavřelo mír
na základně kteiou navrhuje —
pak jenom učinilo by tak u vědo
mí že není mu možno uskulečniti
v této válce to co bylo jeho cí
lem Cílo svého by se ale nevzda
lo u k uskutečnění jeho připravi
lo by si cestu intrikami a pod
vratnou prací kterou v přítomné
válce podařilo se inu více doká
zali nežli silou zbraní Takové u-
k pořádá ní zůstalo by ovšem dale
ko od válečného cíle spojenců ne
bo' svět nebyl by zabezpečen pro
demokracii naopak demokracie
světa byla by více ohrožena než
kdvkoliv před tím Ale o tom již
mnohokráte bylo jednáno a není
třeba znovu uváděli důvodů proč
spojené demokracie nesmí dovoli
li tby uzavřen byl německý mír
Není o tom pochybnosti že do
posud vycházejí Němci z předpo
kladu že shroueoní se Ruska za
viněné blavné jeho iotrikarai při
měje spojence aby uzavřeli ne
výhodný mír A na tomto píed-
oslední ná
vrhy mírové na které bolševici
lapili se jako ptáci na lep Není
možno si myslet že rušlí bolševi
ci neuvědomují si do jaké pasti
lezou Nepochybně ale doufají v
nějaký nový zázrak který uchrá
ní jejich zemi před nadvládím ně
meckým jestliže již zamítneme
domněnku že jejich vůdci nalé
zají se v německém žoldu Zprá
bu o brzkém obnovení míru bol
ím obrzském obnovení míru bol
ševici zbudovali svoji moc a ta
to okolnost vysvětluje proč tak
lorcm pád"ui řítí se do německé
tiástrahv
Spojenci očividně nevzdávají se
losuil naděje že stane se něeo co
fuško udrží po jejich boku Mo
hli bvehom skoro říci že se jed
ná o víru v jakvsi druh zázraku
jsme-li dobře o stávající situaci v
íusku iiiťornibváni Spojenci o
'íem již nepočítají na nějakou vo
jenskou pomoc Ruska a spokojili
y se zcela tím kdvbv Rusko se
lokusilo udržovat! svoji frontu na
východě Do jaké míry tyto na
děje jsou opodstatněny není mo
žno naznačiti s ohledem na chao
tické poměry v ruské říši
le i kdybychom připustili že
zůstane Rusko nadále spojencem
západních mocností a neuzavře se
parátního míru jsou naděje na
rozhodnutí války v roce 1013? —
Zdá se že nejsou Spojené Státy
už svrchu jsme pověděli ne
jsou nemravou v vriiuomi v roce
1918 do války takovou vojenskou
silu která opravňovala ny K na
dějím na vojenské rozhodnutí O
Francii je nám známo že je znač
né vyčerpanou z mužné své síly
Plány Anglie na zvětšení armády
pak nejsou plně známy Jsou ale
pozorovatelé kteří soudí že i An
glie postavila na válečné pole nej-
vyšší možnou svoji sílu' a že jest
schopna jenom udržovali ji v pl-
účimiosti Zůstávají tu ovšem
liti i činitele — - -laponsiio vina
nula jiných národnosti kiere vy
hlásily sice válku Německu ale
vojensky se ve válce doposud ne
podílejí Je ovšem otázkou do-
jde-li k zaměstnání těchto činite
lů již v roce 1918 anebo bude-li
ješlc vyčkáno s povoláním jich k
pomoci
V roce 1918 — dle všech zná
mek — dojde k dalšímu seslabo
vání centrálních mocností a k pří
pravám k rozhodné ráně Centrál
ní mocnosti jsou doposud silné a
lui!ou s-liopiiy bi í niti houževna
té svoje linie Naděje spojenců
že Itálii podaří se vyčerpat i Ra-
kousko-Phcrsko se nesplnily Ra
kousko sotva již stane se obětí
italské vojenské moci Německo
pak sesílilo rozhodně svoje posta
vení na západě okolností že bylo
schopno použiti značnou část
vojsk svých z východu kde k u
držení linií stačí podružné vojen
ské shory které nehodí se k bo
jům na první linii
Spojenci budou nuceni se spo
kojili s taktikami které provádě
li v minulém roce A počítat i se
musí k okolností že nápory kte
ré prováděti budou tu a tam na
ráželi buddu na houževnatější
odpor nežli v roce minulém kdy
Německo nemělo takového sou
středěni mužstva a tlel na zapad
ni frontě Může se stáli že rok
1918 bude vědkm vypuzení Tril
ionů z valné části severní Fran
cie a že část bojů přenesena bude
na německou půdu Ale je malá
naděje že Němci vypuzeni budou
v tomto roce z celé zahrané části
Francie a 'Belgie Na výsledku
těchto bojů bude pak záležet i bli-de-li
možno zasadili rozhodnou
ránu na jaře 1919 kdy Spojené
Státy budou schopny již přispě
li k vítězství spojenců silnou a
dobře vycvičenou armádou
Kdyby ruští bolševici uzavřeli
mír s Německem nemohlo by roz
luštění východní otázky býti po
vazováno za trvale je prirozewi
že Němci zařídili by si věci tak
aby z tohoto separátního míru vy
U-zili co možno nejvíce Ale spo-
icnei kteří doposud vládu bolše
viků neuznali a sotva uznají do
kuti talo bude je viti sklon k dlou
žení německým zájmům nedali by
svého HouhlaKU k uspořádáni ti
ležitostí východní Evropy dle ne
meckých nřání Z historie může-
Ms
' 1
-i -V„1 1 i '
Scéna ze svobodného Konžského státu ukazující domorodé vo
jáky jedoucí na plochém železničním voze tlačeném domorodými
civilisty
krátě bylo zdůrazněno' pak neje
dnalo by se vlastně o mír nýbrž
jenom o ozbrojené příměří Tako
vý kompromisní mír znamenal by
pohromu pro lidstvo nejenom sta
rého ale i nového světa Milnn
rism proti kterému vedena jest
přítomná válka stal by se nutno
stí pro všechny země které nyní
ve válce se nalézají Všechny by
byly nuceny připravovat i se pro
válku následující leě by nějaká
světová revoluce lidová učinila
nápravu věcí
Německo činí si naděje že zí
ská značně i když přistoupí k mí
ru na základě stavu r 1911 pokud
západu se týče Získalo by kon
trolu východní Evropy a Balká
iu a to by k jeho sesílení přispě
lo mírou o kleré není nám mož
no učinili si náležitou představu
V posledních mírových nabídkách
něreckých není naznačeno jakým
způsobem luštěny byly by východ
ní a balkánské problémy ale není
o tom pochyb že Německo snaži
lo by se je lušliti ku svému nej
vyššímu prospěchu
Kompromisní mír nepřinesl by
me viděli že taková uspořádáni
dala se změniti když docházelo
ke konečnému vyřizování účtu Z
toho důvodu nemohli bychom se
parátní mír mezi Ruskem n Ně
meckem považovali za naprosté
zdrcení nadějí na osvobození Pol
sku a národů Úpicích pod rakou
ským jhem
Je to ovšem ironií osudu že ru
ská revoluce která měla osvobo
dit! lidstvo a přinést i mu sprave
dlnost chystá se vlaslně prodlou
žili válku a s ní utrpení lidí a o
liroziti naděje na osvobození rnil
lioníi trpících lidí z pod hrůzovlá
dy Kdyby ruští bolševici prohlá
sili mír pak přispěli by jenom kn
prodloužení války a dali by svůj
souhlas k dalšímu potlačování Ce
chů Poláků Rumunů {'krajinou
Srbů a jiných v Rakousku jakož
i na svém pomezí Současně pak
zanechali by otázku Balkánu ne
rozluštěnou a musí býti pamato
váno že právě Balkán tvoří hlav
ní předmět sporu a že z těch spo
rů vzplála přítomná válka
O uspořádání věcí na západě
nyní již se tak nejedná Dnes je
již jasno že Německu nepodaří se] světu kýženého a trvalého míru a
zotročili Belírii a Francii pokořili nepřinesl by zabezpečení démo
na vasalský stát Toto nebezpečí
patří již minulosti Nutno se je
nom obávati toho že unavení z
války může věsti národnosti na
lézající se ve válce s Německem
k upuštění od idealistických aspi
rací a že skončení války může zsiu
menati nevyřízení starých problé
mů z nichž tato válka povstala a
? nichž mohou povstali války v
budoucnosti Porážka německých
Johyvacnycli planu na západe je
nyní zajištěna Francie bude stá
ti na stráži a Anglie a Spojené
Státy s mil liony vycvičených mu
žů budou ku pomoci Na západě
sotva dojde k upravení věcí k vět
šímu prospěchu Německa Ba Ně
mecko bylo by tu na tom hůře
vezmemf-li v úvahu žat v u nená
visti kterou zachváceny byly vů
či němu nejenom západní národ
nosti válku vedoucí ale i národ
nosti i"utráluí
Deserce Ruska zvýšila nebezpe
čí že válka skončí na základě si
tuace před válkou s pokračová
ním všech starých nespravedlno
stí a zel které stanou se nesnesi
telně išími v důsledku předcháze
jících událostí A jak už několi
kraeii Lze z toho důvodu oceká-
vati že spojenci kteří přinesli již
válce tak veliké oběti ochotně při
tešou další zaměstnají činitele na
které dosud ve svých kalkulacích
nepočítají a povedou válku až do
zdrcení německého militarismu a
imperialismu aby na jeho tros
kách vybudovali svět nový a spra
vedlivě upravený se zárukami tr
valého míru a svobodného vývoje
všech národností
ní říši ha i za hranicemi nehol'
při této příležitosti byly více mé
ně obšírné zopakovány všechny
vědomosti o jeho severní domovi
ně Bude snad i naše čtenáře zti
iímiili maličký výlet do léto ze
mě sobů kožešin a dlouhé polár
noci
Laponci neboli Lopaři kteří
sami sobě říkají Saních nebo Sn
melats obývají území severního
Norska Švédska Cuchouska a
ruského polostrova Kuly mezi
Hutnickým zálivem a mořem Le
dovým a Bílým Celkové jejich ú
zemí zabírá na 400000 čtverečních
mil území ledu a sněhu jež Bůh
ví jakou přitažlivou mocí půso
bilo na první jeho "uchvalilele"
že se do něho zamilovali a že hu
do dneška neopusi!i po plných
století! — A pře
te to není polodivoký ba tím mé
ně "takřka divoký" národ za ja
ký jej prohlašují někteří němečtí
učenci Laponci mají svou histo
rii mají své krásné domácí legen
dy a pověsti jen že dosud bohu
žel ostatním Kvropanůni a světu
málo známé Přes to pohlížíme na
ně stálo jako na lid po evropském
názoru exotický ostatnímu ev
ropskému celku vzdálený divný
a zvláštní
Z Tacita víme že za starodáv
na byla země dnešních Laponců
obydlena "obry nati nimiž vlád
ly ženy" Dnešní Laponci jsou
kmene ugrofiuského kdysi byli
fetišisty dnes však jsou křesťané
ovšem že ukrutně pověrčiví
Jejich finská rasa je poněkud
spřízněna s rasou uherskou Jsou
malí otyle zavalití robustní Ma
jí hnědou plel" černé vlasy širo
ká ústa líení kosti jim značně vy
čnívají a jejich brada vybíhá zna
čně špičatě — Očí nemafí nikdy
zdravých Stálý sluneční odlesk
jenz se zrcadli na sněnu a jemuž
jsou takřka neustale vydaní hla
vně však ukrutá atmosféra jejich
"hatrčí ve kterých se dávají věč
ně zakuřovati a udili jako šunky
— působí tu neobyčejně zhoubně
Poněvadž se živí jen tukem a o
lejem a poněvadž zřídka kdy mě
ní oděv (o prádle se tu již ani ne
mluví) není osobitá vůně jejich
těla obzvláště nijak příjemná
Podnebí Laponska je po osm
měsíců v roce tak drsné že jeho
obyvatelé nemají vůbec odvahy
po tuto dobu se svléci Chtějí-li
jiti do kostela přehodí zcela je
dnoduše na dosavadní oblek ně
jaký svátečnější plášť neb kožich
a jdou Je-li jim nějaký hmyz
po těle neustále se prohánějící
nějak už nepohodlný vystavují
ncmostizeneisi casli oděvu áU az
40 stupňovému mrazu který je
tu přísným soudcem i katem zá
roveň Teto temperatury uz je
jich zvířátka nevydrží
Z daleka bys podle oděvu la
IV 1
S [iónskému muže od zeny nepoznat
h iiepřináležel k normálnímu ple
meni Japonských pomádu a rybá
řů nejsevernějších nýbrž ke kme
ni žijícímu v severním Norsku o
němž píše francouzský učenec
Paul tle 'hailu že vyniká neoby
čejnou čistotou a inlelligciieí
Mravy Laponců jsou lak pro
sí ičké u tolik nezkaženy že ve
škero obyvatelstvo chatrčí muži
ženy i děti se společně koupají
('prostřed návsi stojí domek u
pravený pro velkou společnou lá
zeň V prostřed velké vodní ná
drže zvedají se kamenná kamna
silně roztopená od kterých se za
hřívá kolem vypuštěná voda
Zmíněný Paul de Cailu měl potě
šení i čest býti vyzván laponský
iri muži a ženami aby se s nimi
společně vykoupal Stydlivě od-
mítl zůstal však aby se neřeklo
alespoň v chatrči a bedlivě pozo
roval telilo zvláštní "národní
zvyk" V koupeli prokazují si
muži i ženy vzájemné rozlomilňsl
ky a službičky škrabajíce se po
zádech anebo drhnouce se malý
mi kartáčky nebo drsnými větvič
kami na místech kam by sami do
bře nedosáhli Také se oněmi vět
vičkami pošlehují což prý je ob
zvláště příjemno kůži která si do
brodiní koupele nepříliš často do
přává Když Laponec svou lázeň opu
stí válí se k vůli "zdravé reak
ci" chvilku na' čerstvém sněhu
Potom se vrací stále ve svéhť A
damově nebo Hvině kroji doiníi
aby se převlékl A není prý ze
mě kile by byly mravy národa
šistší a cudnější
POMNÍK vynálezci
PSACÍHO STROJE
V ZEMI LAPONCŮ
Ještě nřcil woiikiinlím světo-
1 i i - -
V'HÍV _ novinami proběhly o { vypadají stejné jejicu spoiecu
tom stručné i obšírnější zprávy — oděvem jsou nohavice a Kazajk
~k::i rr vi £„„ rwvtn J'ibe zhotovené ze sobi kuze a nmo-
lllJilL VÍSÍIL iiejn llíl li jv-M it
mnsl-'" vmloi iistébo vznešené-Hhcly i dost bohatě zdobené vyší
váním a suurecKovymi portiurRa-
vc
ho Laponce s nimž se byl sezná
mil kdysi na své polární cestě á
který mu nyní při vhodné příle
žitosti "oplatil návštěvu" Novi
ny vyprávěly o tomto exotickém
hostovi mnoho zajímavého Císař
jej skvěle hostil posílal i vodil do
divadel a museí dal se mu účast
uiti různých vojenských parád —
Vznešený Laponec byl hrdinou
dne nejen v Berlíně ale i v ostat-
mi Na hlavě nosí podivnou ko
žešinovou čepici nikterak nepo
dobnou homoli cukru Žlutá neb
žlutohnědá barva všude převlá
dá jiných barev snad ani vůbec
neznají na svém kroji Takto vy
paráděn objevil se v Postupimi i
zmíněný host císaře Viléma a bu
dil všude kam přišel uejživější
pozornost Dlužno podotknout!
POVOZ UVÁZL V HLUBOKÉM BLÁTĚ NA FRONTĚ VE FLANDRECH
~ "" ii
V posledním sjezdu Národního
Sdružení těsnopiců bylo uzavře-
! no abv -bvlv zahájeny sbírky k
tomu účelu aby vynálezci picí
ho slroje Krištofu Latbam Shole
sovi byl postaven pomník Sholeš
byl redaktorem mihvaiiekého ča
sopisu Daily News a jsa souchoti
nářem byl nucen dlouhý ča1 trá
vit i ve svém bytu Tyto (limbě
chvíle věnoval sestavení psacího
stroje který' v roce 189(5 sp?řil
světlo světa Nebyl to sice" libo
vý stroj jaký se dnes prodá"í
nýbrž primitivní stroj většinou
ze dřeva drátu a tiskařských pí"
men zhotovený — ale vynález byl
zde Po smrti Sholesově prodí
jeho syn vynález otcův jisté spo
lečnosti která zařídila první to
várnu na výrobu psacích strojů r
zdokonalovala jej až dosáhl nv
uější dokonalosti Ač okolo jed
noho millionu osob užívá psacíhi
"stroje málo z nich ví že byl vy
nalezen v Milwaukee a že se mí
stu vynálezu dostalo dosud malí
ho kreditu za teido užitečný vy
nález "AÍii Edison snad největší vy
nálezce nynější doby ncvynalezl
nic užitečnějšího nežli je psací
stroj" pravil Charles Weber
který řídí sbírky
"Dvě velké továrny na psací
stroje a několik malých vydělají
více peněz než Standard Oil Co
ale pochybuji že jejich úředníci
vědí ktlo jim poskytl svým vyná
lezem příležitost k velikému zbo
hatnutí kdežto vynálezce sám le
ží s ničím neoznačeným v spust
lém hrobě na jednom hřbitově v
Milwaukee
Odhaleni pomníku má se dít i v
roku" 1919 při schůzi Národního
Sdružení těsnopisní a typistu
Spřežení mezků anglického transportu uvázlo v hlubokém blá-é na frontě ve Flandrech Rychle
blížící sc zima odstraní tyto nesnáze ježto půda utvrdne
Ozimní pšenice hodně zaseto
Zemědělský odbor oznamuje že
asi 42170OilHI (akrů pozemku je
oseto zimní pšenici tedy o 4 procenta-
více než loňského roku Jeli
kož se agitovalo o to aby se mohlo
vypěstovat jeden bilion bušlfi pše
nice mělo se osíti 47'$370l)0 akrů
ale nepříznivé poměry jako špat
né počasí pozdní sklizeň někte
rých plodin a nedostatek pracov
ních sil zmenšil výsev o více juk
i(M ))() i) bušlň Prvního ledna
byla ozimní pšenice ve stavu dosti
špatném " totiž 80 procent Prů
měrný stav její za 10 posledních
roků obnášel 9 na kterémžto zá
kladě by sklizeň obnášela 540000
OOli bušlú
Žita se selo více než 'kdykoliv
v sevrní Dakoté dvakrát tolik co
iindy Ai fi13900') akrů žitu
věnováno a stav jebo jest 84 pro
eent což slibuje asi W00GC0í) bu
lfi Sklízen žita letos obnáší asi
P0(Wl!)OO bušlú loni to jest roku
Pllfi bvbi p!orif(000