Strana 4
POKROK DNE f) tKDNÁ Í9lfi
POKROK
PUBLISHINO CO
vydává
POKROK ZÁPADU
u místní vydání
v ('roto jiro Salino okres Xcliraska ve
Hchuyler a ťlarkwun pro okroColťax
NVbrusku vo Vťilson Kas pro stát
Kiuimuk v (VdBr liapitls la prostát
]uwu v St 1'uul a Miuueupolis Minu
pro stát Minnesotu a v Tyndall ti 1)
pro státy Suutli a North Dakutu
Předplatné:
Pro Spojené Státy $200 Pro Kanadu
$250 Do Evropy $300 ročně
Zásilky pcnřžni dějtež se pomocí pc-
ni"uích poukázek (Money Orders) ex-pressna-lí
poukázek ExpresH Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopisu
Oznamujeto-li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejní
me oehotuě Musí býti slušné psané
bez úmyslu někoho osobuu poškoditi a
jiodepsány phim jméueni ať již má
biti v redakci utajeno nuebo s dopi
sem uveřejněno
AVIATIKOVÉ NA BOJIŠTI
Jako na zcini a na moři tak i
ve vzduchu jsou různé "druhy
zbraní" Aviatikové dělí se na
několik druhu dle své činnosti: —
Jeden vzdušný zápasník z fran
couzské fronty rozděluje je dle
výšky a jak se vznášejí Je to
poněkud divné ale souhlasí to —
Praví: Napřed jsou acroplany
které se vznášejí ve výši aspoň 5-
500 yardů více nežli tří mil Spa
tříte-li je se země vůbec když je
obloha neobyčejně jasna vypadá
jí jakj sirky To jsou bojovníci
Jsou to nej vyšší hlídky a jejich
prací jest zabrániti tomu aby ni
kde nelítal nepřítel Mohou lítati
velice rychle Stroje s jedním
mužem vykouají 145 mil v hodi
ně dvousedlové urazí 110 mil —
Vznášejí se ve velikých kruzích a
jako dravci pátrají po nepřátel
ských letadlech kdekoli sc obje
ví 'Jsou 'opatřeny děly bomba
mi i ocelovými sídly která se s
velikých výšek spouštějí
Pohleďme níže do výše asi půl
druhé míle neb 2200 yardu Tam
také létají aeroplany bojovué —
Jsou to tak zvané nízké patroly
jejichž prací je chránili před ne
přítelem aeroplany pozorovací —
Vypadají jako nože napolo ote
vřené Odtud sneseme zraky je
ště níže asi lfi00 yardu od země
Tam spatříme stroje které usta
vičné létají ku předu a zase do-
' zadu asi tam kde jsou umístěny
batterie dél Jsou to aeroplany
pozorovací z nichž každý nese 2
lidi pilota a dělostřeleckého po
zorovatele Ty jsou zdlouhavější
nežli stroje bojovné a urazí nej
výše 75 až 80 mil v hodině Ulc-díme-li
na ně jak letí mají po
dobu nože jakým se otvírají ple
chové krabice
Tyto pozorovací aeroplany ma
jí povinností mnoho a to rozma
nitých Předně se z nich fotogra
fuje pud a na nepřátelském úze
mí Obrázky musí se bedlivě po
rovnávati aby velící generál po
znal co nepřátelé vykonali bě
hem noci Fotografie takové po
dobají str lékařským fotografiím
X paprsků eo je na těch lidská
páteř to jsou zde nepřátelské zá
kopy žebra od nich jsou zákopy
spojovací atd Aeroplany tyto
také řídí střelbu děl a dávají zna
mení pěchotě o tom jakou spou
stu děla provedla Své zprávy po
sílají dolů bezdrátovou telegra
fií ale odpovědi přicházejí jim
signálem na zemi jako různým
pokládáním šátku a pod Důstoj
ník u batterie na př dá jím zna
lucuí aby zahájily pozorování — -Na
př ma jí pozorovat i cíl číslo
2 Bezdrátový telegraf z aeropla
mi oznamuje: "První střela do
padla 50 yardů dozadu druhá 25
yardů ku předu" Podle této in
formace sc míření opraví až se
správně trefuje Tato výměna
zpráv trvá po celou dobu palby
Když pozorovatel v aernplanu
vidí že jest zákop náležitě roz
střílen dá znamení střelba se
zdvihne a pěchota vyrazí k úto
ku Takového spolupůsobení me
zi aeroplany a děly jest více dru-
hií které není možno všecky vy
počítali Jest jeden druli aeroplami kte
ré létají ještě níže Vziiášéj'í se
někdy také jenom 200 yardu
nad zelní Tío napomáhají pí-j
chotě při útoku vrhají mi nepřá
telské zákopy bomby anebo pálí
na ne zo strojových pušek "oby
čejně od zadu S dělostřeleetvenf
nemají žádného spojení
Mezi pilotem a pozorovatelem
musí trvati opravdové přátelství
jinak jodeu druhému neporozumí
pracují v neshodě a služba tím tr
pí Kdyby bylo možno získati pro
tuto službu dva bratry bylo by
nejlépe Ve vysokých vrstvách
kde není slyšeti nic nežli hlomoz
strojů musí se oba dorozumívat!
umluvenými znameními která
musí býti bedlivé pozorována a
jichž musí býti bez odkladu upo
sleehnuto Jeden druhému musí
hledět ve všem vyhovět i Když
jsou na zemi obyčejně oba spolu
bydlí a společně se stravují
Povinnosti pilota jsou těžki
k službě této hodí se jen lidé mla
dí plni života síly a odvahy al
při tom chladnokrevní prostí vší
nervosity a ukvapenosti Dojdc-Ii
k boji jest třeba lítati rychle i
ustavičně mít i při tom dělo na
mířené směrem na nepřítele kte
rý své postavení měníi Jak jsme
i:z n: i l i '!
jia uveuu uyva na ucjrycuicjsieii
bojovných aeroplaneeh jen jeden
muž který nejen stroj řídí ale
střílí Němci často hledí svého pro
tivníka vylakati z výšin dolů tam
kde jsou ukryta jejich aviatická
děla Je-li ve výši 400 vnrdíi tr
vá to dvacet pět vteřin od oka
mžiku kdy záblesk děla spatří
do chvíle kdy střela přiletí O-
bratný pilot spatří-li výstřel o
brátí směr letu a kuli se vyhne
Kdyby byl příliš nízko neměl by
na to easu 1 ovestny ijiiyncmer
svedl aspoň sto bitev a pouze tři
kule mu stroj provrtaly
rozorovatel musí se vyzname
ná vati velikou místní pamětí Mu
sí dokonale znáti půdu nad níž
lítá má-li býti dělostřelba k ně
jakému prospěchu Někdy postup
a výsledek útoku celé armády zá
visí na tom dovede-li rychle po
střehnout! jak krajina vypadala
včera a jak dnes jakou změnu
kde nepřítel provedl Mnoho zá
leží na tom aby dovedl dávati
signály takové kterým by bylo u
batterií porozuměno stejně aby
pochopil eo důstojník batterie na
něm žádá Musí chápati všecko
co se u batterie děje Musí býti
bystrý chladnokrevný a chápa
vý Ve Francii sc od pilotu i pozo
rovatelů vyžaduje obyčejně váha
mezi 150 a 1G0 librami Ale jsou
mnohé stroje kdy se na váhu tě
la není tak mnoho ohlížeti Stro
je jsou o jednotil sedadle o dvou
i o třech Jsou-li o dvou bývá
pilot napřed a střílí skrze létací
šrouby na tříscdadlových je pilot
napřed pozorovatel uprostřed a
střelec vzadu Aeropiany na fran
couzském bojišti jsou buď přidě
leny armádním jednotkám ale ně
které bojovné bývají podřízeny
přímo hlavnímu stanu který je
vysílá sem nebo tam kde jich je
třeba — Někdy se jich soustře
dí mnoho na jedno místo bojiště
kde je třeba proyčsti nějakou ve
likou práci Bývají sestavovány
v eskadry z nichž každá čítá tři
náct strojů
Američtí aviatikové od eskádry
Lafayettovy v krátké době doká
zali vc francouzských 'službách
co Amerikáni dovedou Doufej
me že jsou jen předvojem velké
ho hejna letců kteří se budou
nad mraky vznášeti příští jaro a
dopomohou spojencům k vítězství
daěek že i ti praktičtí námořníci
nevěděli eo si z toho vybrat a by
li úplně oklamáni o původu cuk
ru A tak i y Evropě byl cukr
spředen spoustou bájí nnd nimiž
lámali si i učenci hlavu Nyní při
padá nám podivným jak cukr
mohl býti kdysi takovým tajem
ným předmětem jako nějaký ká
men mudrců Ale bylo tomu tak
i slavní učenci tehdejší myslili že
cukr je jakýsi orient álský med —
Namítalo se sice že v záhadném
produktu není nni stopy po vče
lách ale tehdejší věda byla hod
ně domýšlivá i při své nevědomo
sti: prohlásili že je to zkrátka
med vyráběný beze včel A poně
vadž bible má známé místo o mali
ně jíž živili se Israelité na poušti
tvrdili někteří že cukr je jakási
manna která v Indii padá s nebe
Proti tomu nedalo se nic namítat
naopak čistota sladkost a bělost
záhadného výrobku potvrzovala
tehdejším učencům takový nebes
ký původ Tehdejší chemikové
zabývali se rovněž zkoušením cu
kru alo jako jiné vědy byla che
mie tehdy velmi nedokonalá ne
přišla na výrobu cukru prohlásiv
ši novou maunu za zhuštěnou
jakousi šťávu ze stromů zrovna
jak ze stromů třešňových vytéká
pryskyřice Jestliže učencům byl
cukr tvrdý oříšek což teprve stře-
lověkému prostému člověku —
Ne j rozmanitější báje kolovaly o
cukru někteří myslili že je to dí
lo indických čarodějnic které jej
írají — na rozích měsíce když
jo v prve čtvrti V yrobu cukru z
Číny do Evropy přinesl teprve ve
liký cestovatel středověký Mareo
Polo přinesl s sebou třtinu cuk
rovou a uvedl v úžas Evropany
sdělením jak se třtinový cukr vy
rábí Na to třtina cukrová z In
die putovala dále na západ až do
Arábie — réva a cukr bylo tehdy
ono koloniální zbozi —
A tak byla ukončena romantic
ká a zajímavá jiouť cukru z Číny
do Evropy nastala století velmi
požívačná labužnická a tu byl
cukr hledán z Arábie přišlo pě
stování cukrové třtiny do Egyp
ta odtud do Sicílie Madeiry atd
potom v Brazílii na Barbados a
na všech ostrovech západ britské
Indie byly cukrové plantáže Ty
to plantáže — to je zase jiná ka
pitola z dějin cukru hrůzná ka
pitola neboť zde bylo otroctví v
ncjhroznějšíelt formách Na slad
ké látce lpělo nejtrpčí utrpení
zmařené životy ubohých zol roce
ných černochů
'KULTURA" NĚMEC
KÉHO MILITARISMU
A JEJÍ NÁSLEDKY
O PŮVODU CUKRU
Kdo vynalezl cukr? Myslí se
že první národ který oslazoval si
jím život byi prastarý národ kul
turní odkud vzešlo mnoho důle
žitých vynálezů: Číňané V Číně
již asi 000 let znali cukr zatím co
v Evropě nebylo o cukru ani po
tuchy Bekové v starověku cukr
zuali řecký spisovatel Theofrast
zmiňuje se o něm ale nikoli jako
o nějakém konsumníui artiklu
nýbrž jako%p něčem vzácném a
drahocenném Také tehdejší cukr
který byl v podobě jemného bílé
ho prášku nazýval se "indická
sůl" Číňané znali tudíž výroba
cukru velmi dobře i raťfjnování
Pliniiis má zmínku o cukru z ně
hož poznáváme kandys I při či
lejším styku Evropy s Východem
dostal se cukr na západ dosti po
zvolna Nejdříve putoval cukr z
Cíny do Indie tam teprve dostal
jména zuccar s přídavkem
"bambu" — baiubiisový cukr —
Portiígah-í byli prvními' Evropa
ny kťdí poznali cukr v západ-
uHi přístavech indických — Ale
Indové měli velkou fantasii na
povídali Portugalcům o cukru to
lik íi?at h i lajciunýtli povj
Kultura německého militarismu
zanítila požár světové války to
všéobccné vraždění ba vyhlazová
ní celých národů pustošení celých
zemí a obuovcuí starověkého bar
barství o kterém sc myslilo že
není nikdy více možné Strašné
zhoubné následky této německé
válečné kultury budou pociťová
ny ve valčících zemích clve tri
níští generace V Německu ne
méně nežli v zemích které jeho
vojenské hordy přepadl}' podma
nily vyvraždily spustošily a vy
plenily Nejen že budou tyto země na
století zadluženy ochuzeny a lid
jejich zdecimován a z velké části
zmrzačen nýbrž jsou a budou tu
ještě jiné škodlivé následky Dlou
hou nedostatečnou výživou lid o
slábne rozmnoží se nemoee zvět
šuje se úmrtí zmenšuje se rození
dětí a mnoho uarocných dětí bu
dou slabší tělesně i duševně Tím
budou oslabeny celé národy Ale
uvedeme prozatím jak pohlížejí
sami Němci ua následky své vá
lečné kultury
Již 16 ledna '1916 Dr Engcl
radní města Berlína psal v Brr
Iiuer Tagrblattti že od počátku
války narodilo se v Německu '
000000 nemanželských dětí Jen
veliké zvětšení porodů může prý
nahradit! ty strašné ztráty které
Německu válka každý den půso
bí Vzrůst obyvatelstva musí bý
ti hlavním problémem Německa v
budoucnosti
Tato otevřená slova berlínského
lékaře ukazují zřejmé že sociál
ní poměry v Némeckii dostoupily
bodu kdy vyžadují nejvétíí po
zornosti Dr Engd uvedl však ještě dal
ší úžasnější číslice Dokazuj'' že
počet nemanželských délí v Ham
burku Berlíně a-jiných velkých
méhlícli vzrostl z 15 pronnt ve
škerých narosených
Bil í na 15 proceut
da neučiní kroky k legitimování
těchto dětí velká část příští ge
neraco budo nelegitimní Vláda sc
musí těchto dětí ujmouti a stara
ti se sama o jejich školní vzdělá
ní aspoň do 14 roku
Delší dobu docházejí již z Ně
mecka pověsti o zvláštních opa
třeních která vláda činí nby za
jistila "hojné rození dětí"
Z Holandska došla zpráva že
německé časopisy pojednávají a
odporučují polygamii (mnohožen
ství) eo nutné válečné opatření
pro Německo a že dopisovatel je
dnoho holandského časopisu viděl
leták odporucujíeí polygamii roz
šiřovaný německou organisací —
Jiné zprávy Německa sdělují
že "na německé ženy sc klade a
bude klásti požadavek aby co mo
žno nejvíce rodily"
To je opět nový důkaz "nej
vyšší německé kultury" Po přij
mutí válečných inethod starých A
syřanů a barbarství Avarů Něme
cko chce nyní přijmouti mírovou
praksi "moderních Turků" —
niuohoženství pro muže Spoje
nectví Německa s Tureckem vo
válce a vráždění má tedv pro
Němce "výhodu" i v jiném ohle
du Když vyvraždilo a vypleni
lo mnoho zemí když vyhubilo ne
bo zotročilo celé národy chce ny
ní náhradní "Kanonenfuttcr
doma užíváním svých žen hlavně
pro plemenění
Mormonský prorok Joseph F
Smith učinil by dobře kdyby hla
vní svůj stan niormonské církve
přeložil ze Salt Lake City Ftah
do Berlína Co manžel pěti žen a
otec dvaačtyřicíti dětí může mlu
viti co autorita o takových zále
žitostech Neuznáván zde v Ame
rice byl by patrně v Německu
co novodobý spasitel německého
Vaterlandu "Vaterland muss
groesser sein" a když se mu ne
chce dovoliti rozšířit se až k Bag
dadu ani na východ západ jih a
sever když ztratil všechny afri
cké kolonie a doma milliony mu
žů jak se může jinak zvětšit než
polygamií nežli niormouslvím?
ANGLIE A NAPOLEON
Události poslední doby odpad
nutí Ruska nucené uzavření pří
měří Rumunskem "porážka Italů
soustřeďování německého a ra
koňského vojska k offensivě na
západní frontě odhalení o napro
stém fiasku válečných příprav na
ší vlastní země jak to vyšlo na
jcvo senátuíin vyšetřováním — to
vše poskytuje důvod k hlubokému
pessiinismu mezi všemi přáteli de
mokracie jejíž záchrana závisí na
vítězství spojenců Ale vzdor to
mu nejsou dnes vyhlídky ani z da
'cka tak temné jakým čelila An
glie v roce lšdO vc válec proti Na
poleonovi Veliký Korsikán byl
tehdy na výši své moci Dokonal
právě porážku Rakouska Něme
cko choulilo sen jeho nohou —
Francie Itálie a Rýnská konfede
race uznávaly jeho vládu Švéd
sko podlehlo Car dosud řídil se
pokynem vydaným z Erfurtu
Anglie vskutku byla ponechánu
samojediná k vedení boje proti
ženiálnímu výbojeí Ale byla sa
ma zmítána vnitřními nešváry —
Welchercnova výprava skončila
nezdarem a způsobila pouze stra
šlivé ztráty na mužích i penězích
a zničila dobré jméno svých vůd
ců" Premiér onemocněl a rezig
noval a jeho místo zaujal člověk
jehož jedinou kvalifikací bylo
zkostnatělé zpátečnictví a schop
nost tupé tvrdošíjnosti Spravová
na isouc siatHiivm kfibjfjctein íí
majíc v čele krále jehož rozum
byl tou dobou beznadějně zatem
něn seslabena jsouc škrtícím drá
pem kontinentálního systému An
glie vskutku zdála sc býti ua po
kraji shroucení Napoleon sám
rozmáchl se k poslednímu úderu
Vyslal Masséuu a své nejlepší vo
jáky do Španělska aby zahnali
Wcllingtona a jeho výpravu do
moře
Sklizně v Aoglii v létech 1804
1807 a 1808 byly subnormáliií V
létech 1S0'J a 1810 panovala v An
glii úplná neúroda Z $75 buš]
v červenci ]80!J stoupla pšenice na
#'50 buši v červnu 1S10 a na
fy'if~t buši j xrpini toho roku —
Mezitím ceny rozličného zboží
které stouply závratné v divoké
vlně f-pckulacc v několika přede
řlých létceh z nenadání se shroii
Ufy Virginský tabák kbl s vy
soké ceny 50 cntíi libra v ron
1MH-ÍJ na pouhých G centů v roce
110-11 Pirďiuonlské hedvábí
délí v roe kleslo Mi polovinu cen v: kononí
v roce Í1G ! kleslo z WM tuna na 235 sevill-
ty Počet obchodních úpadků by
bezpříkladný Ze šedesáti pěti v
dubnu ltíOG stoupal jejich počet
každého roku až dosáhl 130 v srp
nu 1809 a 273 v srpnu 1S10 Spe
kidační vývoz do Jižní Ameriky
byl úskalím na němž obchodní do
my sc ztroskotaly Jedna obchod
ní zpráva z té doby poznamenává
In že "veřejný úvěr v této době
jest tak nízký jako byl kdy v pa
měti lidské Kolísání cen na p
něžním trhu jest bezpříkladné'
Konsoly které od svého pádu ze
73 na 50 v roce 1803 pozvolna
stoupaly klesly v roce 1810 ze 7
na Ii3 Když přišel krach neby
lo ve spojeném království baví
nářské tkalcovny která by neby
la zmenšila počet zaměstnanců o
polovinu Mnohé textilní tovar
ny zavřely nadobro Dělníci kte
ří byli podrženi byli nuceni pra
co vat i za mzdy značně snížené
A přece Anglie byla záchraně
na neboť Napoleon ovládán jsa
starou obchodní theorií že vývoz
musí býti podporován aby převý
šil značně dovnz posílal kukuři
cc a jiné poživatiny do Anglie v
hodině její nejvČtší tísně Domuí
val sc že tímto způsobem zakou
pí si cestu do bankrotu Anglie
byla konečně s to poraziti Napo
leona po dvacíti letech válčení —
protože se ic m připojily v roce
1812 Rusko Německo Švédsko
Hakousko Aapoleon pouleni v ro
ce 1815 Přesunování alliancí po
rážky smlouvy vzpamatování i
přerušování příměří za éry Napo
leonovy mohou hýli s prospěchem
připamatovány těm kdož věří že
Rusko jest permanentně ztraceno
pro spojence V onom období spo
jenci proti Francii opět a opět sc
zavazovali neuzavírati separátní
ho íhíru a opět a opět porušova
li tento závazek Za dvacet let Na
poleonských válek bylo při nej
menším patnáct roků vc kterých
tato nebo ona zevně uzavřela mír
s Francií nebo vypověděla jí vál
ku Pouhý chronologický seznam
jest obšírný
V roce 1792 byl frane
král přinucen vypověděli válku
Rakousku Prusku jiným němec
kým státům a Sardinii V roce
17!5 byl francouzský král popra
ven Anglie Rakousko Prusko a
jiné íneniší státy utvořily ihned
alliauci proti Francii V roce 171)5
uzavřen byl mír mezi Francií
Pruskem Následujícího roku
menší německé státy zanechaly
dalšího zápasu Španělsko vypo
vědělo válku Anglii Neapolsko
uzavřelo mír s Francií V roce
1797 podepsán byl v Campo For
mio mír mezi Rakouskem a Fran
cií V roce 1798 Turecko vypo
věděli) válku Francii Rusko a
Anglie utvořily alliancí V roce
1799 Francie vypověděla poznovu
Válku Rakousku V roce 1801
Rakousko uzavřelo mír s Napo-
eouem v Lunéville v Madridě po
lepsána mírová smlouva mezi
Španělskem a Franců a Neapol-
kem podepsán konkordát s pa
pežem Piem Sedmým a mír s Kli
kem
Y roce l02 podepsán byl v
Amiensu mír mezi Francii Španěl
skem a Batavskou republikou ná
jedné straně a Velkou Britanií na
straně druhé Francie uzavřela
mírovou smlouvu s Tureckem V
roce ISO:' Anglie poznovu vypo
věděla Francii válku V roce ]x')5
Anglie Rakousko Švédsko a Ku-
sko uzavřel v formální alliancí o-
proti Francii: jihončinecké státy i
postavily se na stranu Bona pário
vu Napoleon porazil spojené r-
Ou z t"li'' dovozuj''
hl úr) klá vlny o: j'150 libní u-i 72 "u
i Tk 'i t r i ni
1
nie Kropena ta že si vyhledá mů
ře který by jí byl hoden pomocí
ozuámky v novinách Za krátko
mohli všichni ženitby schopní mu
žové čisti v místním časopise
"Nabídnutí k sňatku Mladá
2(iletá dívka z dobré rodiny veli
cí hezká a příjemná s krúsjíou
výbavou a nadějí na dědictví edice '
sn tmifn fOKlnn nro nedostatek zná %)
mosl i seznámili s pánem který by
t 1 V 1 _' 1 JÍ
si s ni en K4 dopisován za ueeiri
sňal ku J 'odepsané nabídky pod
značkou "Fialinka" do 'admini
strace tobolo listu"
Slečna Antonie pročítala doma
již asi po dvacáté slibné tyto řád
ky a živě si představovala jak ce
lý zástup mladých mužík chápe se
péra aby nepropásli příležitost tak
vábnou Za týden se skromně hlá
sila v administraci o dopisy pod
udanou značkou Veliké bylo její
překvapení když jí po chvíli bylo
zvěstováno stručně ''Nic" "Sta
jsem asi brzy Počkám ještě tý
den" uvažovala na cestě k domo
vu Za týden nové překvapení:
"Nic" Po tři následující týdny
navštěvovala administraci dvakrát
týdně tak že ji zřízenec tiskárny
již dobře znal a vždy již ko dveřím
volal na ni soucitně: "Zase nic"
Avšak slečna Antonie Kronena-
tá nezoufala "To přece není mož-
lin ílbvídl 1loliiť'l!'i nul ííirlitifti
nabídku Nepovolím a nepovolh
kdybych sem měla chodili třeba
rok Něco přece dostat musím"
A vskutku se dočkala Za sedni
neděl volal na ni dobrý onen muž
hlasem pohnutým: "Je tu dopis"
A podal jí dopis v obyčejné obál
ce který slečna Antonie s vrou
cími dítky uschovala pečlivě do
kabelky a na perutích zvědavosti
letěla domů "Ať jsi kdo jsi vez
mu si tě To ti přísahám" šepta
la si rozechvěně cestou "Je vidět
muži milý že jVi člověk rozumný
když jsi tak dlouho uvažoval a
přpmýšlel" _t
Doma roztrhla dychtivě obálku
a četla: "Ctěná slečno! Sdělte mi
askavě cbytila-li jste na svoji o-
známku nějakého muže který má
fciuiC se oženit Ráda bvch se
cé vdala a nemohu nikoho naho
i Proto by mne výsledek vašeho
'Nabídnutí k sňatku" velice za
jímal Děkuji vám již předeni a
jsbm v úctě Anna Bohatá 12-11
ul E"
Slečna Antonie "Kropena tá 0-
m dlela —
i
POKROKU ŽENY POD VLÁ
DOU FARAÓNU
Moderní pokrokové ženy chtí-li
pálrati v dějinách ženského hnutí
mohou zajiti až do nejstarších dob
- do historie egyptské pod vládou
araonů
Ve starém Egypte byla žena ne
jen muži svému úplně věrnou
i r "' t i li-
orz meia na neiio rozhodující vnv
Dle hrobových nápisu a pozná
mek papyrusových byly vc' sta -
ých egyptských "Noruoi" ženy
guvcrnérkaml
Titule- a důstojeiisťví dědily i
zeny Jl roly u Jicni-Jlassanu do
izují že dědičná práva egyptsko
šlechty přecházela též ua ženskou
inii
Jak z nápisů hřbitovních vystic
ukazují že ženy pro svou osobu
bez ohledu na postavení manželo
vo zastávaly kněžské úřady a vy
nikající místa v civilní správě
Ženy směly podepisovali veřej
né listiny vydávali svědectví i
majetek svůj svobodně prodáva-
í
I
i
kova Smlouva byla uzavřena s
Pruskem V Prcšpurku podepsán
byl mír mezi Francií a Rakou
skem V roce 1807 uzavřen byl
mír v Tiltisu mezi Francií a Ru
skem Prusko přistoupilo k němu
za několik dní později V roce
1809 Rakousko poznovu vrhlo se
do boje s Napoleonem Napoleon
poznovu porazil Rakušany násle
doval mír v Schoeiibruaiiu V ro
ce 1812 vypověděl Napoleon vál
ku Rusku a téhož roku nastal o
sudný ústup z Moskvy Následu
jícího roku tentonske národy se
vzchopily a společně uchvátily
zbraň prolí Francii Kusové utvo
řili alliauci h Prušáky Švéd4:o a
Rakousko vypověděly válku Na
poleonovi jenž byl poražen u lip
ska v roce 1811 a konečně a de
finitivně u Waterloo v roce 115
NABÍDNUTÍ K SŇATKU
('usy Jmou zlé u nnižtk je málo a
(o zvláště lakových kteří by chtě
li vstoupiti do stavu manželského
odbodbd-i ( :!céua AííVj-
Jak z napisii uhiloviucír
svítá přes to že ženy byjy ve ve
řejném životě manželům svým rov
ny míli se oba manželé velmi rá
di a muži nepřestávají chyáliti své
ženy nejeu pro to že "jou Lnis
ne ale také energické a podni
kavé" Ženy egyptské měly též veliká
svá domácí práva "Svatba byla
u starých EgypCauů posvátným
obřadem který ženu slavil na rov
ný slupni s mužein Věrnost slej
ným ponleiii vázala oba manžele
— rozvod byl vc Starém Egyptě
víří neznámou"
Dívka rnčla úplnou svobodu vo
lili si f-velio manžela Dcery no
f"tz (leiiii- ppavo jako svoví
iijstrM syn ih-oi'-1 žádného zvlášt
ního pi-íiva u rodii::i íicyuiře!! i
když byla j'-u o saiuvcii děvča
tech Povoláním manželky paní do
mu al-y starala se o rodinu zboží
v rodině vyrobené a výtěžek hvVj
vlažní práce mohla manželka juh
suma chtěla za jiné tovary vymo-
i:ti