3
„ „i
POKROK DNE 2 LEDNA 1918
Btrins 6
1 ŽENSKÁ HLÍDKA I
S Pořdtelk M Burešová
UfHTAV K UPOČKNHKÝ:
OPUŠTĚNÉ DĚTI
Tuk ěimto Ktrsli mou hlavou letí
a divné v Hrdel zuhňrú
A musím myslit na ty děti
o nči so nikdo uestarň
Ispu pícce dřtini naši stemP
aí život v (lili jo zapudil
Jnou přece imhícIi vísek plóinř
jsou přeco krví ss našich žil
Ať jejieh otec jiuýni alouži
mozoly živi cizí kmeti
pft) v luno matky stálo touží
ucchiic být navžly odcizen
Oc d nižší jsou mi tyto děti
vychovaufi kdes v cizině
než ty jichž život mliidí uvití
prožití domu v otíiné
Kdo v ciziuu jde zapomene
je pravda smutná píestará
— mé děti v dálce opuštěné
acli kdo se o vás postará?
OLDÍÍlCIl UKIiAN:
EPIGRAMY
Když si rady tvoje oko neví
zda to mraky nebo řada BtromU
ua olirazc stojí u sta hromti
vyčkej kliduú číslo známé revue
tam ti kritik X dá návod k tomu
abys mohl ve svém poblouznění
vidět to co v obrazu zřít uení
o e
l!uď mravně silný í-ojtký člověče
i když ti voda do bot nateče
a v tvář-li tebe Němec udeří
nechť v Hpravoíllnost duch tvůj uvěří
9
Dokud s námi v plodné žil tu práci
kde kdo v dílo toho muže kop'
Když však nad díiii zavírá se hrob
genia hned národ náš v něm ztrácí
# # #
Koků pár když člověk v Prahy ruchu
prodlí
zkušenost mu v další život svítí:
proto kácejí jcu u nás mnozí modly
modlami by sami brzy mohli býti
o o
Mezi členy moderního davu
zjev ten Ktále počet uřjt vzrůstá:
čím víc kdo má uzamčenou hlavu
tím íe mívá otevřená ústa
J Jt J
: : : + : :
krajanům a krajankám
- MiloEtina Burešová +
ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK
-preje-
J J
j j j 4 5 -3' +
JÍ JÍ
Zase jeden rok uplynul a zane
chal zde pro mnohé z nas jen bol
né upomínky
Loučíce se s rokem 1916 v uadé
jí že se do roka vše obrátí k lep'
Ěímu Ale žel že na místě zlepše
ní poměry naše se jen ještě zhor
šily Chtěli jsme diktovat a za
tím jo-t diktováno nám
Však nebylo nikdy tak zle aby
se časem zase nepřivedly poměry
v rovnováhu Tak jako po bouři
bývá krásně a vzduch se vyčisti
tak doufejme že i tento krutý boj
ckoučí záhy a to pro dobra všeho
lidu a nastane všeobecná náprava
A ku docílení nápravy této jisti
třeba by každý muž každá žena
brala podílu na práci této a to s
důvěrou ve vítězství Půjdenic-li
ochotné ve všem vládě naší vstříc
tak jako jsme ochotně peněžitě vy
pomáhali tož zdar nás nemine ne
bol" jen spojenými silami lze náiu
nepřítele udolali Nechť nám rok
]Í1S přinese zdar a štěstí a vítěz
ství všem utiskovaným národům
ať jest udělené právo jez jun při
rozeně náleží Naší české vlasti
nechť opět zazáří hvězda svobody
a zazáří jasněji nežli kdy zářila
j jí jí
" My Cechové v této zemi usaze
ní máme povinnost dvojí a to
předně k zemi této která nás chrá
ní a jíž jsme přísahali podporu v
pádu potřeby a druhou naší po
vinuostí je ku naší staré vlasti k
níž nás váže morální povinnost
vůči svým otcům třeba že uiuoliý
z nás jii se zde zrodil to však
nám nemá vaditi neboť krev je
přece jen hustší nežli voda A
proto naši čeští hoši budou mít 1
dvojí satísfakci — hájili princip
ěislé demokracie a zároveň po
mstili odvěkkého utiskovatele
svých předku
A jelikož naši synové jdou o
(holně do války tvoříce česki
'pluky dobrovolníků by výbojová
li vlastí své samostatnost tož je
povinností i českých žn by c pu
slily do práce a hhdély všemožné
zásobovali české pluky potřebami
jichž válka požaduje Ciieemc-li
samostatnost tož hleďme si jí za
sloužili
Naše ženy zde v Omazc dosud
pracovaly jen pro Červený kříž
což jest jejich svatou povinností
neboť Červený kříž jest hlavním
činitelem pro lid všechen — všech
národností A proto nesmíme ani
liTy české ženy v práci této ustfi
vati Ale mimo tu nastává nám
též zrovna jako mužům našim jc
ště jedna povinnost založiti krou
žek pracovnic tak zvané "Včel
ky" jež by se staraly o naše ěe
sko-slovenské vojíny a jejich ro
diny Na východe již ženy české
podobné kroužky dávno založily a
zdatně pracují j a je záhodno by
ehom všude kde je česká osada
podobné kroužky zakládaly i bez
obavy poškození Červeného kříže
Máme zde ještě mnoho a mnoho
žen jež dosud nenabídly svojí po
moci za ono ortfamsaci A je nn
čase by tak co nejdříve učinily
IVhcí tuto nijak e neublíží Cor
venciim krizi naopak se ji jen
prospěje neboť účel je tentýž
jen s tou podmínkou že Češi bu
dou jaksi samostatnější budou-li
míli za sebou sv? vlastní kraja
ny —
Je třeba by české ženy zde v 0-
niaze se sdružily a to co nejdříve
ku společné práci Návod ku or
sjanisaci poskytl nám úplně v časo
pise vydávaném ústřednou C N
S v Chicagu zvaném " Poselství"
pan Dr Ii J Fisher předseda Ná
rodního Sdruženi a organisátor
zdravotní a pomocné akce v Ame
rice A proto nám bude možno
lehce dle náčrtku onoho se řídit i
ten třeba trochu dobré vůle a vse
íc dokáže
j
Všem ctěným paním a slečnám
jež mně laskavě zaslaly upřímné
přání k Vánoeírn a Novému roku
platí můj srdečný díle a přeji ná
podobně !
t4 y
Manželé Ch Slěničkovi si na nás
vzpomněli s dárkem ve spůsobu
jaterniček které pan &těnička
sám zrobil a věru že znamenitě
chutnaly Panu Stěničkovi náleží
všechna ě'st za tak výtečný výro
bek: je vidět že nejen v oboru
knihvedení se znamenitě vyzná
ale i v oboru řeznickém Srdečné
díkv za vzpomínku 1
Kateřina Lešová 1'eny Okla—
Ctěná parní pořadatelko! Musím
váni sdělit přesmutnou zvěst a to
jest že můj manžel a horlivý čte
uář ''Pokroku" jest již po 11 mé
síců pochovaný Zanechal mi sedm
dětí a tak si můžete představit náš
smutek! Přiložený naleznete ob
nos na předplatné a óO centů jako
příspěvek pro nase ceske voj my
Ctěná přítelkyně! Přijměte u
příuinou moji soustrast nad ztrá
tou milovaného manžela!- Věřte
ctěná pa-uí že cítím s vámi neboť
jsem zažila též ztrátu milovaných
bytostí Ale člověk se musí piV
moci a snášet vše co mu osud u
děli Zvláště teď nastala doba
kde bude muset snad každý více
méně trpěli Přijměte srdečný dík
za příspěvek pro naše české voji
ny Srdeční vás zdraví jakož 1
celou ctěnou rodinu —
Pořádat cl ka
tt
Anna Prokopová Kuimmgsville
1 rt- ' ví
oo Uhh — vu-oa pani poraaaici-
ko! Doufám že mi laskavě pro
minete že vám opět působím ne
příjemnost H tím stěhováním jest
spojeno zuačuých potíží a ke vše
mu nyní máme do ncjbližšíbo mě
sta asi 181!' míle — Drahé matiu
ky zajisté žc si přejete tak jako
já aby již bylo té válce kouče!
Nevím zda-li můj syn Rudolf
český dobrovolník v Itálii posud
jest mezi živými Jest to srdce
rvoucí vzpomínka a ke všemu ani
z Čech žádný dopis mně ucpřicbá
zí tak žc úplně nevím jak se star
šímu synu v ji-ho nemoci daří a
pak kdo "ví jak: to bude i zde do
padat Nýní máme zde časté vá
nice a velké mrazy jež však ve
dne slunečko ještě přemáhá Vá
noční období a Nový rok jc zde a
tudíž všem přeji zdraví hojného
nadělení a v nastávajícím roce
mnoho zdaru !
Maric Burešová íSouth Uina-Uu
Svbr — Ctěná pořadatelko "Žeu
ké Hlídky" a též i vy Čtenáři to
hoto listu přijměte můj srdečný
pozdrav — asi poslední v tomto
' I I I _ !! I
io't Jo jmiiic se iiiiouiu 111 íui in
aímu Jt )dc sluníčko hřeje jako o
čtvrtéln červenci j ale zase pám
kluci bublají žo mají po sáňková
ní íuu musí se ten nahoře každc
mu na chvilku zachovat by tak
z toho nebyla vojna Tak se nám
ty svátky přiblížily že jsme se ani
nenadáli jak jme se vždy těší
vnli a dnes bol a lítost srdce sví
rá při vzpomínce na ty co odešli
a nezasedali při štědrovečerním
stole snad nebylo jedné rodiny
by se jí oči slzami nezalily O vy
Vánoce smutnou rouškou záhale
né ač máte býti nejveselojšími
Kéž by vyšla hvězda od východu
a zvěstovala mír a pokoj dobré vň
1c tam za mořem našim bratrům
vdovám a sirotkům A my zde
bychom se dočkali příštích Vánoci
šťastnějších a veselejších by nám
naši Sokolíei naši junáci přinesl
zprávu žc bojovali se lvi silou a
dobyli svobodu té naší drahé če
ské zemi! Musím se také pochlu
bit! že minulou sobotu jsem se vy
pravila do lrague Nebr podívat
se na ty malé caparty Vždyť je
jich tam hezká hrstka Cestou po
vlaku mně to ubíhalo však na po
slední stanici mne konuuktor ne
odebral lístek a já myslela že po
jedu dále Vlak zastaví všechno
se to hrne dolů podívám se oknem
a zdá se mně že jsem na místě
ťtam se naproti seclieilio pana
zda li to je Prague a on odpoví
že ano Popadnu tedy kabát a při
pichuji si klobouk ale ne ho dát
na hlavu (protože jsem v něm ne
hala zapíehnutý špendlík)- Vez
mu balíky a košíky a vše co jsem
měla a hrnu to dolů Jak jsem by
a v pneu nevím zda-li jsem ne
měla klobouk také obrácený když
tu Žabka zeť volá — honem to
cm dejte! Zase 4 vzpomenu že
jsem si nechala na sedadlo čepici
již mně darovala paní Benáková a
nerada bych ji nechala jinému na
opatrování A proto hajdy pro 111
Zeť Frank křičí kam jdete? Po
vídám pro čepici ale sotva sesko-
ím a už to vlak uháněl kam by
mě byl zavezl uevím a jak by mně
bylo také nevím Ale po právu
jsem se ještě kousek mohli! svézt
vždyť jsem o něco musela platit
víc za jízdní lístek Když jsem
přišla to bylo křiku To jsem vě
děla že jseui babička i ten nej
menší přišel a taky měl radost ž
může říci: babičko! Při povídáni
nám to hodně ubíhalo že jsme se
ani nemohli dost vystřídat S pa
ní Vlasákovou jsme se sešly a tak
to bylo srdečné že jsme si podaly
ruce a na pozdrav jsme obě zapo
mněly až po chvíli si povídánu
že jsme se ani nepozdravily Aby-
honi se mohly dost vypovídat
pozvala jsem ji na večer k pani
Žabkové Posledně když jsme se
viděly tak jsme si slíbily že až se
sejdeme budeme si vyprávět o té
laší staré vlasti neb jsme obě blí
že oď Vys Mýta Ale to bychom
musel v mít delší dovolenou Za
braly jsme se do hororu o té žen
ské práci pro vojáky já vypravo
vala jak se naše- dámy činí v South
Umaže co uz toho nailelaly a co
dárků rozeslaly a paní Vlasáková
zase mně vyprávěla co rozdílných
věcí pro raněné vojáky zhotovily
snad osmerý jestli ne více druhů
xlvádějí to hlavní líze Tisíce po
třeb pro raněné už odevzdaly Vše
ehna čest dámám které se na oné
práci podílejí a nejen že pracují
my si samy čeho je k tomu zapo
třebí obstarají jako plátno vatu
a nepotřebné prádlo nevím to
všechno Uznala jsem že mají s
tím velkou starost ale jen dále
dámy pracujte vaše práce musí
být- oceněna tam kde je jí nejvíce
lotřeba Kdyby uiuě to bylo mož
tu: posečkat a vaši senuze sc su-
ěasttlit a vás při tak záslužné prá-
k další vytrvalosti povzbudí
Jsme všechny jako ty včeličky jež
poletují x jedné byliny ua druhou
aby byly zásobeny na dělání medu
ak i my pracujeiu ať jest to ja
kýmkoliv způsobem jen když je
zpomoženo tam kde jfst tobo nej
více zapotřebí Zase jsem se- ua
chvilku potěšila a děti budou vzpo
mínat na babičku Školákům jsem
ilala slíbenou odměuu totiž řekla
jsem jim který se bude nejlépe 11-
il a dostane nejlepší známku že
losíanc padesát centů druhý Tj
eutů a třetí 1 centů Mařenka
lostala nejvíc a Frantík a Sylvin-
ka po z} eeiitceii a tik mne sumu
ž se budou všichni hodně učit by
lostali po fctejném dílu a ten čtvr-
lv Albiu se tak smutně díval a že
umí počítat do čtyř tak do
slal clesák ab- ten ještě nepatří
školí iii'UJ'iiě měl z toho ai
uejvělší radost neb jsem mu dala
samé celily a 1 n " ] ín- než li druzí I
Žc věděli že ráno pojedu domů
ani ten nejmenší nezaspal a hned
byli oblečeni a museli se mnou na
nádraží Jindy jo nemohou vzbu
dit v čas do školy Byla to krátká
návštěva a všichni jsme se radost
ne snledali ale zase smutné roz
cházeli Doma jsem vynušiu vše
v nejlepšíiii pořádku na jednom
stole plninká mísa nádobí k umý
vani na (trůnem zase popel otl
doutníků hoši si asi hráli s obráz
ky aby jim štěstí přálo hráli s
ohněm O kafíčko se mně také vo-
starali aby bylo teplé ale na mí
sto kávy byla to voda Ptám so
jich kdo vařil kávu? Že Karel a
že dvakrát na ni lil vodu ale ká
vu do konve nedávali co jsem odě
la No a také to byla káva ale
jen zabarvená Nejmladší mi poví
dal že se mu zdálo že je to jako
voda No jen když to dopadlo
tak asi se chtěl řídit podle před
pisu ze se ma šetřit Jvoneim v
tomto starém roce a přeju všem
čtenářům šťastný a spokojený rok
příští bychom so zase všichni ve
spolek shledali
Ctěna přítelkyně! Podobně i my
váni přejeme a budeme vám po
vděčny když jen dosti často bu-
dete v dopisování pokračovat V
uctě Pořadatelka
v A t
Marie Stodolová YVakita Okla
15 prosince 1917 — Ctěná paní
pořadatelko "Ž 11" a milé čte
nářky! lřicházím opět mezi vás
Již jest tomu přes pět roků co
jsem posledně do naší milé Hlídky
psala Jak často jsem již chtěla
zase nějaký dopis napsat ale vzpo
minka jak jsem tehdy byla kriti-
sovana ihned byla kuraz pryc
Nyní ale si myslím že již vdovou
uejseni — valte nule ctenarkvr
Tehdy jsem prý psala proto aby
se o mně mužští dověděli ale teď
jsem již přes čtyři roky vdána tak
mohu snad zase psát Velice se
mně líbil dopis paní Utoupalíkové
jen škoda že má tak málo času
aby nám častěji nějaký dopis na
psala Míla pani verte ze je nas
více které jsme o štědrém věčen
vzpomínaly našich drahých kteří
se naui jiz nikdy více nevrátí a na
še vzpomínky je budou provázel
ohučuf U kafíčko se luně také po
po celý život Což ty ubohé mati
ky které ztratily drahé sví
syny jim bojišti „v-oyio jun ani
dopřáno by mohly u nich byt při
posledním jejich vydechnutí eoz
zajisté žádnému nikdy z paměti
nevymizí na což tak často vzpo
mínáme a v myšlenkách se obírá
me Zase váni milé čtenářky píši
same smutné veci — snad mi od
pustíte Jíňže-li však člověk v
nynější době psát něco veselejšího
když i to počasí tak smutně vyhlí
ží! vlaste my na tarruacli ce
sty šputné a při tom i dost zima
tak že s musí sedět jen u těch ka
men a dost topit jen kdyby to uhlí
uebylo tak drahé a místy ještě ne
ní ani k dostání No my jsme si
udělali dosti velkou zásobu tak že
nám zima nebude Ku konci musím
ctěnou administraci upozornit žc
jsme dostali nejaka cisja Pokroku
na adresu Mary Kaizer což byla
lřívější moje adresa a nynější na-
adresa je Josef Stodola Ku
„
Konci přeji celému personálu ro-
Kroku nasi nule pořádat eiec a
vsetu ctenaruin 1 ctcuarkam slast
né h veselé Vánoce a Nový rok!
Též zasílám 50c jako příspěvek na
vdovy a sirotky
Ctěná přítelkyně! Těší nás že
jste zase na naši Ženskou Hlíd
ku'" dopisem vzpomněla a budeme
áui vděčni když častěji mezi nás
zavítáte lez přijmete dik za pří
spěvek pro válkou postižené kraja
ny Přeje Vám všem šťastný Nový
rok Pořadatelka
1
Lidka Knotková Kavcnua Ne-
braska — Tak sedím a mé tři ro
ky staré dcerušce vypravují jak
v Čcťháťh uám též Ježíšek vozil
stromky a hračky když jsem byla
také holčička jako ona Též že
čerti a Jlikuláš tam chodili již
lodným i zlým (zvlášť byli-li vět
ší) napřed vypráskali (někdy až
moc) a pak rozdával Mikuláš s
andělem náplastč Nemysli však
nikdo ze nějakou anglickou ne
to byla náplast' v podobě ořechů
jablk a všelikých cukrovinek a
učkde i nějaká maličkost někdy i
věc cenná — dle zásluhy a hlav
ně dle tatínkovy kapsy Tu mu
sila js-111 se usmát při vzpomínce
kdy sv Mikuláš před lély přišel
na sobotu Viuciéka však s na
pjetím poslouchající hned se plá:
Proč se směje- mami? Proč jsem
se smála povím vám čtenáři té
-Je tomu asi 12— P! lil když při
šlo sv Mikulášů tm sobotu (jeli
kož je sv Mikuláš ''pohyblivý pa
trou") a můj bratr t č úřední!
a nyní na palubě kterési lodi Sirý
co Sama nám slíbil že též přivede
křupu se kterou bude chodit
Maminka povídá ať ti ani ncua
padne Bohuši dnes se budou děti
koupat přiveď je až zítra Po té
začala ty nejmladší sestra Jindra
umývat Když byly vykoupány
my větší přinesly jsme si vanu do
dílny jež s kuchyní byla spojena
vysazenými dveřmi a pokračuje
me v čistění svých těl Já právě
se začala osušovat když Bohuš za
čal klepat na dvéře Že prý si ně
co zapomněl Maminka jej ne
chtěla vpustit a Jindra jež byla
asi 15 let nechce se svlékat až jak
to dopadne Já zatím strhla po
krývku s postele a čekám též
Smluveno že bratr Vra tik mu to
donese aby si zatím Bohuš stoupl
k oknu by naň maminka viděla
Vráťa vyšel a přišel zpět a zamkl
opět dvéře a Jindra již leze do va
ny by na sobě dokončila dílo oči
sty ja se vybavuji s přikrývky
když se dvéře zc síně do kuchyně
rozletí a celá černá a červená zá
plava pekla řítí se do kuchyně
Nevím ještě dnes jak Jindra se
lostala z té vany ven a já zpět do
té přikrývky a do kouta Křiku
to se ví bylo dost za tu chvíli
- X ! 1 „i 1 _
nez se mamiiiKa vzpamatovala a
v níž jsem stále slyšela Melichara
Ijidku Lidku a Melichar jako ma
lý krom se stále ptá která to je?
Já křičím a volám — toť se ví ma
minku na pomoc a ta již slušně po
žádala pány čerty aby odpustili
a ráčili se rzdálit jelikož prý dce
ry nemají na sobě žádných úborů
v nichž se přijímají páni a zvláště
páni čerti již přijdou jen jednou
za rok 'Myslím že páni čerti u-
ínali že ten svět přece není ještě
tak zkažený aby se přijímaly ná
vštěvy v úboru' pramá ti Evy a pro
to odtáhli zanechavše v kuchyni
všeliký pamlsek Maminka hubo
vala na kluky (jež před chvílí titu
lovala pány) a kouká a ptá se kde
je Jindra? Pod postel přece sc
pani Kluci — čerti lez dívali a v
tom — o hrůzo! — slamnik v po
steli se pojednou zvedá ze stlaee-
ué posice vzhůru a Jindra křičí
Mami pomoz mi ale kde pak po
moc slamník se poroučí -zpět do
svého místa a pod ním je slyšet
tezke vzdechy lu prec prvý
smích povolí mamince že může
Jindře pomoci a ta se diví s námi
Nemůže totiž pochopit jak se tam
dostala Jak totiž slamník mohla
sama vytáhuouti Jak se ale ří
ká : Hrůza dodává síly Maminka
jež se smíchem za boky chytala
povídá: Já myslím děti že na to
hoto Mikuláše tak brzo nezapome
nete A jistě ne ! Kdykoli ještě
dnes po letech si vzpomenu na ten
slanmík nemohu se zdržet smi
lni — Nyní opět nám utekl sv
Mikuláš i s Vánoci opět do knihy
minulosti z níž mnohý čerpá opět
a opět své vzpomínky Jedině dě
tem ještě září oči radostí a kdoko
i kam uo domu vchází jsou děti
které jej drží u dveří a stále slyší:
lleďte co já dostal-a Též naše
Vincička hned každého vede spí
še tahá do přední světnice a uka
zuje strom a vše eo přinesl Ježí
šek jí a co Jarmilce Jen trpěli
vost pí pořadatelko již chci jen
několik málo slov připsat v nichž
chci ale mnoho projevit — Přeji
všem vše nejlepší v tom roce 1918
a hlavně to jež by si přál každý z
nás — "Svobodu Čechie a brzký
mír!" — Na zdar! — K dopisu
zároveň přikládám 10c do sbírky
v "Ž li'
Ctěná přítelkyně! Nejdříve
přijměte dík za příspěvek do sbír
ky v "Ž 11" ve prospěch Č N S
a dále ovšm za blahopřání k No
vému roku Správně uvádíte že
chcete několika slovfy velmi mno
ho projevit a zajisté že dnes není
ani jediného z kraja uú jenž by si
z liJoubi srdce nepřál aby se tuž
by naše co nejdříve uskutečnily
Vám i celé ct vaší rodině hojného
zdaru v tomto novém roce přeje —
Pořadatelka
j' k-
SYLVESTROVSKÁ NOC
V LESE
kává fořt Smrčka bera notný Sůu
pec "vidění a nic více"
"Inu vidění vidění! Ona je
dnes na všecko nějaká vcjiniuva I
Když sc něčemu nevěří řekne se
vidění"
"Nevěří? Proč pak by sc
nevěřilo když někdo řekne : Viděl
jsem to a to Co pak vám ne
věřím já í Netvrdím žc jste
ncidčl ale pravím že jste ničí
pouhé vidění"
"Vzácný pane" rozohnil so Ka
brhel "to bylo teda vidění že
jsem šel krátce po půlnoci k domo
vu od Kculů? To bylo vidění když
mi starej Koula na prahu hospody
podal pravici a řekl: 'Vinšuju
vám Kabrheli šťastný Nový rok
ať slouží ke zdraví!' — A já na
to: 'Nápodobné tato Koulo ať
slouží vám i našim ať so ve zdraví
dočkáme čeho si všichni přejeme
Když ne letos tak na přesrok!' —
Bylo vzácný pane tohleto pouhé
vidění? A tak jak tu jsem
před nima a vidím před sebou jich
zdravého tak jsem viděl také na
mýt i v "Dlouhém Luhu" pěkně
jednoho vedle druhého v dlou-
hánské řadě: jeleny srnce zajíce
líky schoře kuny končavy
jezuvce tetrevy tetrivky bažan
ty koroptve krahulíky jestřáby
sůvy sojce a jak se všecka ta les
ní čeládka jmenuje a všichni
hned jak ume spatřili na cestě do
Dlouhého" volají až mi v uších
zaléhá:
Šťastnej novej rok pane Ka
brheli hodně šťastnej a Veselej!"
Nejstarší jezuvec předstoupí a
bručí — tak ho vidím před sebou
jako jich vzácnej pane tady —
zubí se a bručí:
A že necháme také vzáenýho
pána pozdravovat a že mu všecko
dobré vinšujeme!"
Zazubil se zabručel a všecko
všecinko jako na komando — pryč !
Ani mi nedali času k odpovědi
Tak mi řeknou vzácný pane co to
bylo? Ze mám dobré oči a uši pře
ce ráče jí vědět!"
"Kabrheli vidění!" vece pan
fort bera novy fiiiupee jářku a
při tom trvám: měl jste vidění
To kdybych já chtěl jednou vy
pravovat co já jednou v noci po
Sylvcstru zažil a nejen viděl a sly
šel — to byste natahoval sluchy!
Ale to až budu jednou v dobré mí
ře To ale- nebylo pouhé vidění
jako vaše Kabrheli! Při toni
Kabrheli každý vlas šel náboru!"
A fořt Smrčka přeje si rukou
ysinu sáhající od čela až vzadu
do znaku
v
Mozek hovězí
Vyndej a obeř čistě hovězí mo
zek Jíoztrouhej jednu velkou ci
buli zpěň ji na sádle na rendlíku
přidej mozek osol a opepři jej ná-
ežitě a nech jej dusit Usmaž
bramborky aneb žemličku roz
krájenou na nudličky pěkně do
zlatová dej mozek na misku oWož
jej bramborky aneb žemliěkou a
dej ho na stůl
Jt jt
Řízný roštěnec
(Vidění hajného Kubrhola)
Hajný Kabrhol tvrdí sice že to
eo viděl m-bylo pouhé vidění je
likož to viděl vlastníma očima a k
"iiabtii-Ttáiií živé" ale mnozí z
těch jimž historku tuto vypráví
odporujíce v tom starému b-sáko-vi
příhodu jeho považují za pou
hé vidění
''Měl jd- uděiií Kjbih li" ří-
Naklepej do křehká roštěnec
tlustý jako prst popraš jej solí a
pepřem a trochu cibule usmaž jej
na másle Pak nalij na něj něko
lik lžie vinného octa přiklop jej
pokličkou a dus jej as hodiiiu
Šťáva smíchá se se sardelovým
máslem i šťávou jednoho citronu
a nalije se na roštěnec daný na
mísu
-i jí jt
Nadívané brambory
Vezmi k tomu jistý počet pěk
ných stejně velkých bramborů 0
loupcj a skrájej je tak aby pěkně
kulaté byly a odřízni z nich dole i
nahoře malý lísteček i ulož je na
stranu Brambory ale pozorně vy
dlabej aby's jc neporouehala n
myj je v čerstvé vodě a poklop ua
čistý šat aby odkapaly Udělej
dříve již dobrou nádivku takto:
Rozsekej na drobounko půl libry
telecího a půl libry vějířového ma
sa přidej k němu kus másla dva
žloutky jedno celé vejce jednu o
strouhanou žemličku v mléce na
močenou a dobře vytlačenou ci
trónové kůry trochu solt ždibec
popře Promíchej to dobře a na
plň tím vydlabané brambory při
kryj jc odříznutým lístkem ]mIo
je jeden vedle druhého do ploché
ho rendlíku máslem vymazaného
podlej je hezky dobrou hovězí po
lévkou a nech je půl hodiny v do
bře prohřáté troubě -péci častěji
j- polévajíc Brambory měkké již
ale ne rozpadlé ještě vyndají so
pozorně ua mísu urovnají se do
vršku a podlijí se troeheni šťávy
p' čeií
V
í'
r
V
r-
t
í
Ir
!
r
A
t
i
ř