Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 26, 1917)
ťjtrwu "4 DENNÍ POKROK POKROK PUBLISHINO CO vydáa POSBOS IÁFADT7 míatni vydáni t Crete pro Salina okres Neb: Bchuyler a Clarkaon pro Colfax okres Neb to Wilaon Kaaa pro itát Kan as t Cedar Bapida la pro stát Iowo t 8t Paul a Mianeapolia Minn pro itát Minneaotn Tyndalí 8 D pro itaty Bootb a Noru Dakota Předplatné: Pro Spojené Státy 1300 Pro Kanadu $250 Do Evropy 1300 roční Zámlky penížnl dějte ee pomoci pe něžních poukázek (Money Ordera)" ex přesáních poukázek (Efpreas Money Ordera) bankovních poukázek (Bank Draft) anebo v registrovaném dopise Ocnamujete-li své přestěhováni ude te itaroo i novou adreara Dopisy z kniha ítenáTstva ochotni uveřejníme Musi býti slušné psané bez úmyslu někoho osobni poíkodití podepsány plným jménem at jll má byti v redakci utajeno anebo a dopi sem uveřejněno 45 NECO O SLOVANECH Slované jsou třetí skupinou ná rodů co do počtu v indo-evrop ské rodině Země jejich rozpro stírají se od západního pobřeží Ti chého mořo-až k moři Baltické mu Jaderskému Aegejskému a Černému Začínajíc Sibiřem a za Ural západně přes řeky Odru a Labe k Českému Lesu a Šumavě slovanské území zabíhá hluboko do Alp a až k řece Sávě Slovanský lid rozdělen jesťve tři skupiny: východní západní jižní Za východní Slovany počí táni jsou Kusové Mezi západními Slovany jsou Češi (počítaje v to Moravany Slezáky a Slováky) Poláci a Lužičtí Srbové Za jižní Slovany počítají se Slovinei Sr bové Chorvati a Bulhaři Veliký počet Slovanu je nyní v této zemi Profcssor Niederle odhadnul po čet Slovanů v roce 1900 na 145 000000 Nepřeháníme tvrdíme-li že bychom napočítali 100000000 Slovanu v roce 1914 Někteří li cenci a zkoumatelé dějin i náro du dokonce tvrdí že jest 200000 000 Slovanů na světě Z toho poč tu asi 4000000 odstěhovalo se do této nové vlasti Dle professora Nkderle udává se počet Rusů na 9600000$ a z toho počtu jest jich asi 323000 v této zemi Poláků je na světě asi 20000000 a z toho počtu jest jich asi půl druhého millionu v Ame rice Čechů (počítaje v to 'Mora vany Slezany a Slováky) je asi 10000000 a z toho poítu počítá se jich asi inillion v této zemi — Lužičtí Srboyéjson počtem slabí Jest jich asi 160000 Srbo-Chor-vatů jest asi 9000000 a z tohoto počtu j:st jích v Americe asi 250 000 Bulharů je celkem 6000000 není jich vsakmnoho v této zemi Sloviuei jsou počtem asi 2000000 silni a z' toho počtu jest jich asi 123000 v této zemi Že tato mohutná slovanská mas sa lidu právem rovnali se může předním národům světovým-daly by se předvésti nesčetné důka zy Postačí podáme-li tu výňa tek z řeči kougresníka Spojených Států etih Adolfa J Sabatha z Illinois kterou v kongresu před nesly "V těchto padesáti letech od prvopočátku české i polské emi grace lid tento úplně dokázal že jest hoden amerického pohostin ství Před pěti lety podařilo sc mi odstraniti předpojatost a iicli bost jež kdysi byla tu Čechům ú dělem a dokázal jsem že Češi da leko předčí jiné národy vc vzdě lání národohospodářství a píli Slovanský lid jest známý jako vždy věrný upřímný a přičinlivý Jsoií to mírumilovné národy a da b'ko od těch různých přívlastků jako "nevzdělaní krutí hrubí di vocí a ukrutuí" a mnoha jiných podobných přídavku jimiž jc ne přátelé j'ji"h rádi obdarují- Mluvíme-lí o "vzdělanosti-' a "barbarisiuu" nikdo zajisté ne bude si přáli lepších důkazů o " vzdělá UOřf i'' nežli jsou ty jež podáváme v následujícím odolaní a naopak kde takoví lidé muži i ž'iiy iúí a A'"Aínn u 'uJ"t jest vidno že tnm pro 'barbarism' místa není Kusově dali světu takové pro roky a pracovníky pro mír a svě tový soulad jako Tolstoj Pusti na a Turgeněva v literatuře Čaj kovského Kubinsteina v hudbě Makovbkého v umění — Polsko dalo nám hvězdáře Kopernika Pu- laskiho a Koseitiska vlastence již přísli na pomoc Americe Sinku vnezo autora Mickievvicze básní ka Madame Curie v umění Pa dercwskiho pianistu Češi přispě li Junem Husem Komenským Havlíčkem v hudbě mají Dvořá ka Smetanu Bendla Fibicha Ku be-lika Kociana a Destinnovou umění malířském Brožíka Muchu a Holárka Srbové nejsou poza du neboť dali lidstvu a-umění vědě muže jako Kovačeviče Vuji če i Popoviče a filantropistu Can eieviče U Bulharů známými jsou v literatuře Vojnilov a Ivan Va zov Nelze tu vynocitati vsechnv neboť raisto nedovoluje těchto však několik postačí abychom do kázali vzdělanost těchto národů a vysoký stupeň jejich v literatuře a umem - POTŘEBY KANADY PO VÁLCE Kanadská vláda vydala v těch to aneeu Dulletin v nemz zajíma vě líčí svoji hospodářskou situaci potřeby které jí vzniknou po válce Země má asi 8000000 oby vatel z čehož jen něco málo více nežli polovina žije na farmách — Všecko bohatství spočívá v roz sáhlých a úrodných pozemcích : měl by tudíž byt i venkov zastou pen procentem daleko vyšším Kanada nejen by si mohla sama vypěstovati všecky prostředky ži votuí ale ještě by je mohla vyvá- zeti Od té doby co válka noča- a Kanada ovsem vyváží mnoho jak z farem tak i z továren na střelivo a vydělává ročně $500-' 000000 kdežto před válkou ještě v roce 1913 měla větší přívoz než vývoz — tedy prodělek $273000- 000 za rok Jak uvésti poměrv do pravých kolejí po válce jest váž ným problémem V době deseti roků před válkou ířiňtěhovalo se do Kanady pul tře tího millionu lidí Z těch bylo asi jeden million z Velké Britanie! 900010 ze Spojených Států a o-! l ? i i 1 t laies oujinuu rrisieiiovaiei ze Spojenýfch Státu jsou nejvítančjší jdou na farmy do Albert v Sas- atclíewauu a Manitoby skoro vši chni nejhorší jsou Angličané z nichž šla na farmu jen ruálá část Kanada potřebuje právě osa zování půdy nejvíce Po válce bude se jednati hlavně otázku jak osadit i prázdné po zemky a při tom p'oskytnouti za městnání obyčejným dělníkům a idem bez řemesel kteří sc pohr- nou do mest Kanada má před sebou vzor Spojených Států před půl stole tím když skončily obrovskou vy- dující čtyřletou válku občanskou Však poíaěry ta nejsou úplně stej- a ledacos bude se vyvinovat) uuym směrem Kdežto Kanada má ve městech bezmála polovinu obyvatelstva měly ho Spojené Státy v roce 1 805 sotva jednu šest náctinu Vojsko Spojených Států bylo rekrutováno z největší části z far mářů kdežto kanadská armáda se rekrutuje hlavně z měst a 'jenom 2 procent je farmářů a reňčerů Když skončila válka občanská tu vstoupily Spojené Stály do obdo bí nesuiírnéluAývoje průmyslové ho který vyžadoval množství děl níků Propuštění vojáci vrátili se na své farmy anebo zabrali po zemky které vláda zdarma roz dílela vc středním západu Proto přistěhovalci z Evropy nedělali žádných obtíží pro každého bylo práce dosti Polní hospodářství válkou zanedbané brzo sc dostalo na normální stupeň a pak jej da leko překročilo Na západě ote vřely se nové pozemky k vidi nimž býjo třeba stavěti nové žé leznice a ve středních'státcch" a v údolí inisslssippskéui postavilo se za pouhých pít roků po skon čení války občanské 13000 mil nových kolejí Zaměstnavatelé sc o dělníky drali a všem kdož při jížděli z Evropy bylo tu dobře V Kanadě budou po válec po měry jiné Až váka skončí bu de tam zaměstnání asi pro 1100000 lidí více nežli dnes Vojáků jest přibližně kolem půl milli-jiiu a vt úk toho jot asi 200000 lidí kle ří jsou dnes zaměstnáni v továr- nácfi na střelivo a budou sc ohlL1 crH yf z-imuwMj jiw ui I"i! pripustiti že asi čttrtina z nich hlavně žen nebude po válce více se o práci starati alo pro něja kých 100000 nebo 130000 bude třeba nějaké zaměstnání opatřiti Za těch okolností zbývá Kanadě jediné aby pracovala k tomu a by se lidé přestali stěhovati do měst a šli na farmy na prázdné neobděJané pozemky v míře po kud mozuo největší Zde není mo žno počítati na stavbu nových že lezuic jako vc Spojených Stá tec po válce Kanada má dues želez mc- více nežli může udržeti což jest zcela přirozeno při tam ohro mném rozsahu země a řídkém oby vatelstvu Je to 33000 mil při o byvatelstvu 8000000 kdežto Spo jene Státy měly v roce 1S70 24 000 mil při obyvatelstvu 38500- 000 Na pristěhovaleetvo z Velk Britanie Kanada po válce počítat nemuze Angličane nudou sami potřebo vati svého lidu doma hla vně dělníků hospodářských Ale také průmysl anglický budě mu set býti znovu oživen a spotřebu je muoho udí ačkoli není pochyb nosti z budou učiněny pokusy 1 i 'í a _ 1 i uouuuu jvngucany auy si více hleděli polního hospodářství nežli dosud následkem poučení kterého se jim v této válce dostalo Kaua da očekává přistěhovalce hlavně ze Spojených Států a z některých zemí evropských Vc Spojených Státech je dosti farmářských sy nů kteří nemají naděje že po ot ci farmu převezmou a ohlížejí se po laciných pozemcích jinde Ně kteří si hledají práci vc městech ale do Kanady se jich už vystěho valo mnoho Válka ve Veliké mí ře stěhováuí to zarazila ale co se stane po válce nikdo nemůže říci Taku Spojené Státy budou lidí hlavně mladých farmářů potřebo- vati a poměrv doma mohou Lvti epší nežli v Kanadě Do budouc nosti je těžko viděli Aby se přistěhovalci na ježeni- ky přilákali navrhuji se rozumní- plány Navrhuje se mezi ji ným aby se zdarma dávaly domo- r _ viny Voiakum ncien kíiiiídskvin n i britským vůbec Však zkuše nosti s lnuto plánem nejsou váb- Kanada učinila takovv pokus k válce lyicrské však špatně po chodila Jen málo vojáků se na omoviuácli usadilo Většina jich šve právo přepustila jiným někdy i s velikou srážkou a tak sc stalo že se nejlcpších pozemků zmocni li spekulanti kteří pravidelně vý vin země jen zdržují a vzdělávání pozemků překáží Aby nikdo ne mohl prázdné nevzdělané farmy držet uvalila vláda na ncobděla né pozemky daně Rozdílní pozemků zdarma ane bo za nízký poplatek je věcí do brou ale nevede vždycky k cíli poněvadž ne každý člověk sc ho dí na farmu kdo si o bomestead požádá Mnohý z homesteadu u- teče a rád jej za nízkou cenu pro dá jakmile si jej "vysedí" V Kanadě leží farmářský problém iia západ od velkých jezer kdož jsou ještě nesmírné lánypůdy Na vý chod od jezer jest všechno již o sazeno Však po válec jest prav děpodobné že nejeden obyvatel farmu opustí aby si našel jiný lepší pozemek na zájiadé To se ve Spojených Státech dělo také ob zvláště po válce občanské V" New Yorku Pciuisvlvauii v Ohiu Mi chiganu a Indiaiiě bylo množství farem o které se nikdo nehlásil POLITICKÝ VÝZNAM JE RUSALEMA PRO SPOJENCE Posledními zprávami z Palesij- uy byl náhle vzbuzen všeobecný zájem celého vzdělaného světa o posvátné město Jerusalem Diiytí tohoto staroslavného mě sta zdá sc býti spíše významu oj tového1 nežli vojenského Celý kře sťanský svět vidí nový vývoj vá lečných událostí y Palestině Leč křesťanský i židov&ký svět se dí vá na Jerusalem ze zorného úhlu svých náboženských dějiu a niko liv z ohledů na sílu Islámu Angličanům' se-vo skutečnosti nejedná v tomto zdařilém tažení o nic jiného než o svedení ture ckého a nčmeokélij vojska při pravovaného do Mosupotami" n tím hoslabílí anebo docela znemož nili ránu kíerou (H iniáíii nad ka ždou pochybnost připravují protj anglické armádě postupující in sever od Bagdadu Francouzové by nazvali tufo strategii An("liču nu "pijavkou" klerú ubírá Ida-' vní armádě lurecké sílu Avšak oiicruex: hto maií h-íu' I w ) - - - -~ J-dtL)!hj"í uziwni a m''žii-'t uskuteěnžnt Ve skutečnosti se je dná o vražení trvalého a silného klínu mezi tureckou říši a svatou zemi mohamedámi v které jsou svatá města Mekka a Mcdina Nadvláda Qermánů v Cařihradě a jejich nesmírný vliv na Otto manskou vládu jest pro Francií Velkou Britanii a Itálii nebezpe eim které spočívá v tom že je tu řecký sultán uznáván jako dušev ní vůdce millionu ínohamcdáuů kteří žijí ve- francouzské anglic kc a íiaisKe sevenu Airice a an glické Indii Jestliže ovládají Ger mam Turecko ovládají také hlav ní popud veliké části Islámu A tu opětně musí býti' řečeno ze ovládaní Islámu Tureckem spo čiva easc jen v tom že Turci ovlá dají zniměna dvě města Turek jest ve skutečnosti vetřelec cizi nec v mohamedánském světě Je ho oprávněnost na kalifát spočívá na pochybném přemístění před ně kolika stoletími Arabové ve skutečnosti ve svém nitru nikdy nepřijali ' tureckou nadvládu A také nedávají na je vo nijaké nadšení pro Osmanliho za jehož vlády počala politická sí- a Islámu upadati Došlo již k to mu že sc Arabové vzbouřili proti Turkům a zbavili je vlády nad svatým městem Mekkou Vlády se ujal neodvisly arabský šerif který upřel práva Turka Nechť již přímo uibo nepřímo má šerif podporu Angličanů v Egyptě a k tomu jet jeirmalinky krůček a- )y tento šerif byl prohlášen za nejvyssilio vladaře náboženské hierarchie mohamedánskc církve Kdyby se podařilo anglické ar- mane zaorau eeiou raiestiuu a zřídili nad svatou zemí protekto rát nebo prohlásiti neodvislou Pa- estinu jejíž nezávislost bvla by schválena všemi světovvmi moc nostmi pak by spojení Turecka s Mekkou bylo přerušeno a ona roslavená železnice spějící do Mekky a postavená Abduleui Ha midem by ztratila úplně svoji po- ítickou cenu protože by byla bud zuicena nebo ovládaná temi kte ří by byli pány v Palestině ' Vyraziti vládu nad Islámem z ukou Turka jeiřž je ovládán Ně meckem by znamenalo odstranili největší nebezpečí kterým jsou o-! rozeny mohamedánské kolonie Iké Britanie Francie a Itálie pokud nebude Turek dokonale po kořen A toho může býti docíle no jedině odstraněním vlivu Tu- eka z „ucKKy liutlc-li znzena ncodvislá nebo chráuěná Palesti na pak bude Osmanli samočinně zbaven stejně své moci jako své ho vlivu na mohamedánský svět A v tom právě spočívá nejdu ežitčjší a nejvýzuamnější okol uost nynějších anglických operací Palestině Jest pravdou že E- gypt nemá žádných přirozených hranic podél Suezu a jest prav- ion historickou zc skutečné hra nice Egyptu leží spiše v "Taurid ském pohoří než podél Suezské- ho průplavu Jest skutečností žc nejlepší ochranou Egyptu jest o- reiisiva kterou je bojující armá- da y -děna raději dále od Kaira nežli blíže k Suezskěmu průpla vu kde byly scény tureckých ú toků před dvěma roky Jest pravdou že ofensivou v Pa nštině bude zlomena podpora Tur ků a že Ttfensiva ona má veliký voaiu pro angjicKou armádu v Bagdadu Kromě těchto okolno stí okamžité vojenské důležitosti spočívá v nynějším tažepí Britů Angličané lámou sice zvolna ale jistě články kterými jest spojeno Turecko sc svatou zemí Mohame- dánů: Angiická armáda postupuje dá le za Jerusalem a za Jerusalemem leží železnice do Mekky Zmocně ním so této železnice bude pře tnuta jedua z důležitých němec kých linií v německé politice — ona kterou jest spojeno hlavní sj dlo Islámu Proto jest více než možno U výsledek této' světové vájky bude také znamenat i změnu vlivu na mohamedánský svět i Uíitost jazyková dg níž vniknou ti ské kroje" in fnlrM-u viMinn iinmrtlfíA tmívTilX I Tnln iilii-íionní nn vfpil tnohíinU! llliěiwílini íilnlnifnvi l?iVliv-li iwl I ili' iwLut lii-li nvíelll ÍCII 71'Vllí 'l tebe naprosto oddělených řečí je přechodné Vychováni ve znánié tu ná tuctv a tv onět se dělí v náboženské houževnatosti kterou A a - - - -i - - ' přečetná dialektická odvětví Ba projevuje až do krajuosti každý jsou fetne samostatné auly — tak orthodoxní Žid zůstali Kughsove se tu nazývají vesnice — které sc v srdci Židy nadále aby v přího- ( vyznačují i samostatným nářečím dné chvíli a za vhodných ptílezi- jemuž obyvatelé sousední vesnice tostí mohli se k víro svých otců nerozumějí vůbec aneb jen stěží navrátili To sc jim zejména po- Zdc napomáhá se potom buď ru- dařilo za doby známého Dagestán ským tatarským neb tureckým ee Šamyla v prwií polovině deva nářečím jakožto mluvou tlumoč- tenáetého století kdy tento kav- niekou a sprostředkující Některé kazský "vůdce věřících'' bojoval meh národkové tu ovšem ovšem proti Rusům Kughsové mu v těeh rozumějí vždycky bojích pomáhali Samyl si vážil A k pestrým rozdílům mluvy bojovných a zdatných Židů velmi druzi se i přepestrá rozdílnost ra- upřímně a postavil i některé čety j eová Mnohá z nich je vyvolána svých mohamcdánskýeh spolubo třeba jen určitým způsobem živo- jovníků pod nejvyšitf židovské ve ta a zaměstnáním A to vše je za- lení A židovští vůdcové dopomo se podmíněno podmínkami klima- hli také ňamylovi k ncjcínioinu tiekými které jsou v Kavkaze ro- vynikajícímu vítězství které mě- vnez značně proměnlivé a pestré lo rozhodující vliv na situaci — měníce se polohou zeměpisnou i Přes to Šamyl podlehl na konce Výškovou Mírně a příjemno je jak známo velikým přesilám ne celkeiu v údolích a na chráněných přítelovým svazích velmi drsno pak na ho- Horští Židé stahovali se průbě- rácb hera dobv stále víc a víoo do hor' A zde na horách vc výškách přivykajíce jejich klimatu V au- poměraě velmi značných žije po- lách jež konečně byly zařizová- divný kmen tak z v "horských ži- iy v místech takořka nedostuj dů" Dag-tšusutů jak se nazývá- nýeh žijí dnes všichni daleko ji po tatarsku Jevrey Gorzijů jak vzdáleni rušných životních tepen si je překřtili Rusové Historie Podobá se dnes žc jejich existen jejich usídlení na kavkazskýeh ee je tím zrovna ohrožena zdaiíc tórách a jejich aklimatlsace jest se takřka záhadnoui báehorkovi- ztajena v pohádkové šero Pokbi- tou dají se za potomky perských Ži- Potkámc-li některého z přísluš du přistěhovavších se do Dagc- níků tohoto kmene daleko' v ho- stanu (ruská oblast na severový- rách nenapadne vám v prvním o chodě Kavkazu až ke Kaspijské- kámžiku podstatnějšího rozdílu} mu mon) v XV století a usadiv- mezi ním a ostatním kavkazskvm ích se tu pod Kumykem Do- obyvatelstvem Ani kroiem ani" miiěnka není nikterak vědecky vzezřením typem neliší se pod- prokázána ale podle řeči a zvy statně od sousedů zvlášť od oněch klostí dalo by se soudili že může mohamcdánskýeh mezi nimiž sc '1 být sprá vná Kec jejich je řečí mnozí pyšní tím že mají arabskou ) atu perského kmene lidového krev v žilách a jsou tak hrdí na který obývá nejzazší západní kra- tuto přednost že sc nechtějí ani je iránské a značně - se podobá sňatky míchati s obyvateli jinveh aulů Mezi daírestanskvmi horskvmi Židy shledáváme sc ponejvíce se štíhlými šlachovitými postavami Život v čistím horském vzduchu r na němž neustále žijí sosilujo je jich těla a zabraňuje nepěkné de 3 i je íerstině I zvyky jejich jsou do stí pnbuzny zvykům perským ickohv průběhem staletí doznaly samozřejmé určitých a míst v dóst závažnýeh přizpůsobení a změn Zule v Kavkaze žili nž od pra- avna — již v osmém a duvátém 0 NEZNÁMÉM KME NI KAVKAZSKÉM Kavkazskýeh kmenů možno čj tatí na sta — a nedopočítáme 'w Veliká ěáftt je jich jšlě úplné Uf prozkoumaných Hluboké strže takřka ucdostupná údolí a strmé výšiny chovají vc svých tajem tiých klínech ještě národy k nimž civjlisovuná úsla ještě nepromlu vila a jichž se nedul M národopiv ťúv Zijji-m Velká obtíž seznamo vací záleží hlavně v lom žc na K-ok-ue pijioji Iji lllílUÍ roUil-l- stolelí dali sc zjistili '— a víme ♦1-- t' - '"luiuu lulvuu- cJsuilCU hlUlC l- A I dciin ze kolem roku 11sO-uk 1 x ♦ V ' ' " - - - — " ani 1 : IU1 1 TiliL' "i T nu v Ti — " — ~ ' v -v yx an novv ZlUOVSkV víífli vvvn f„ - 1 # ri iu intt uřítit nenosí svjeii pušek a bambitek1 jenlak pro ozdobu nýbrž k po- třebč Jsou náruživými myslivci lovci a jejich jiskrnému bystré mu oku a pevné ruce sotva "kdv díl se tu mocný kmen přistěhovaly z Jeruzaléma a Bagdadu Cesta vedla ovšem tenkráte Persií kde sc oni Židé na jistou dobu írusadili A tak by nebylo ani vyloučeno že dnešní i rt : -c: 1 ' 1 1 1 1 v jiuiBiixiue savKazsu pnsli sem ho L no wll lr: HZ zi f)iw ripiínyifncí 1 n i„ I _ - T- íeiiel L 1 r l v Domácký život těehlo Dagestún-1 m j - — ' iu uvuujiij v n nu rách ruského pohoří byl ještě stár- si — Hlavni sídlo- 'dagestanských Dagtšusutů nalézá sc na sever od horského rozhraní Sousední oby vatele nkaji jim tu také Býci pro jieh sílu neobyčejnou divo kost a válečnou náladu Jejich vo jenska dyehhvost a bojeehtivost byla často už historicky dokázána eú neliší sc mnoho od domácího ži-'' vota ostatních kmenů sousedních Jejich mravnost je uznána Sou visí to hlavně s okolností žc sňat- ky jsou tu uzavírány velmi záhy v mládí a žc tu neprovdaných žen a starých mládenců takřka není z-cny jsou v mladí velmi krásny a zavodí téměř s okouzlujícím půva bem Čerkesek Později však rych le vadnou a na kráso nnzbvvaií — H íiVťÍV'lííi vVinííHlfi ?rfíi-n: n" i __ „vi „MtMntiA i ' „ - K"ale IMfhnam na dětech a těž Soli vyprávěli "z druhé ruky") 1 " ze sc o ní nedá pochybovati ZmV my kavkazský badatel Halm kte rý se po dva měsíce zabýval zkou maním pouze poměrů dagestan- skych v severní části kraje vy pravuje o tom nejednu zajímavou vzpomínku V -I _ ' v jctinoiu misie svelio spisu pisi : S balkonu našeho domu na skytá se překrásná' podívaná — Cmerem k severu můžete slcdova- ti sjlnici hlubokd dolů až ke ska ní bráně na Jirský most směrem c matek jun ubira svěže- Pohled na takový aul Horskvch Židů dagoslanskýeh je zajímavý Vesnička podobá ho takřka malé pevnosti á jen lim si vysvětlíme žé bylo často potřebí velké vojen- I sko námahy nepřátel aby byl aul zdolán Jednotlivé domky jsou t přímo vtesány do skal upomíunjí- ít ee na mexická skalní obydlí vef! kterých ještě i nyní bydlí Iid— ÍJ'y uvnitř je zařízen velmi řistot ně M' Měny jsou stale obcovaný vap jižním rozevírá so vyhlídka na UC1U' ZP)nc Jc Prv1c '"'li pana a po malé platcau provázející břehy kryta rohožkami u lidi bohatších říčky Kara-Koissu Jmotniir i krásnými koberečky Měděné a Gudu-Maisan (gudul z hebrejské- raoaza náčiní a néracii (kuchyň- f ho gadol což znamená "velký") svítí se stále nejkrásuejším -po česku: velké shromáždiště — lktt a zdobí istčny na nichž roz C: lam stávaly kdysi veliké stromy Jsou v waiebuem úspora pod nimiž sc scházívali obvi-nfnlí íIaín zlje a pušky největší rý 1 okolních židovských aulů ku' vše- ílomácího pána Jsou inezi ni- mi často prckrasue kusy bohaté i zlatem i stříbrem vykládané vzáJ ' ' i enc domácí nraco íiuířlfekó K'íi ř' džály dýky z těchto krajů bývaíiu jí hledány sběrateli Bývá gro-J 1 V M A I I I 1 T ' ' u íiijh ii vr-sciy pomoci im dagestanskího hošíka jemuž trčí] za pasem kiudžal bezmála tak vc uky jako sám jeho majitel Hez ky si fu vzpomínáme pohádek o malém Jiukovi obecpym poradám Teprve za ěa- sů murudistú tato shromáždění u stala Ještě dnes potkáme se ' v blízkých aulech Socrallii a Kugbšú potomky oněch starých Iícbrc- ju" A li a jiném iuíslé píše: "Ku'h- šlí Zich) byli kdysi nárudkem vel mi živým a byli postrachem okol uí"h kmenů ostatních kteří sc sc skupili proti ním v jeden veliký společný gul Tšoeb' Tam bvdle- lí pohané i křfsfaiié pohroma dě Když nyní přišel první ňaoa šal z Kasi-Kumuchu wnovčrlél třem lUcum Uuíibm válku pře- uiie oni nue neiozuisři uazyvaji vas blaijcni i - I 'ďv 'íiiNriii Iilť7-_ J w'iu"' IsioupHJifca o jeho jíukovitosti On lo z židovství k islámu Jcšlé dnesl však nosí tito obyvatelé za- zvlá šlních příleitoblí zi'jména o vel l h átúlcHi h' (lič I I „ - — „ r i- i um m joul SC llia Oclil a_ jedu im jazykem aby dvalri M'x H i ukí mluvili i