ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
Dne 19 prosince 1917
V oznaAOT&nl výsledek platí
Zkuste "POKROK" aejdřlyel
la Advertísraent Rcsults Count
Tty "POKROK" First
Vánočná obyčeje
vrus
ity čh senních
V ŘÍZNÝCH zemích kde Vá
noee se slaví pojí se k nim
různí obyčeje lidoví ktoví ve
směs odpovídají duchu jaký se ve
dnech vánočních v obyčejném ži
votě projevuje Z třináctého sto
letí jest zaznamenáno že rolní
ci v Anglii dávali ve svat večerní
noc obilí k setí ven jeto se věři
lo že získá tím větší plodnosti —
Věřívclo se že slromy a květiny
v tuto noc zakvetou Trvní zmín
ku činí o tom jistý arabský spiso
vatel z desátého století Štědro
večerní domněnko tato rozšířila se
pak dále po zemičky evropských
Ve Francii ve třináctém století o
krašlovali stromy kvčty n světly
im oslavu Vánoc
Vánoční stromky v nynějším
způsobu mají svůj původ v Ně
mecku a sice ve Strassburřiu —
První zmínka o vánočním strom
ku dčje se tam roku lG0f tedy vi
dět že obyčej tento jest prastaré
ho původu Z Německa tento o
byčej dostal se do Francie a roz
šířil se- i po české vlasti Do An
glie zanesla tento zvyk r 1S10
prieezna Helena z Mecklenburku
Vánoční stromek jest nej větší
radostí drobných dětí jichž nad
šení pro vánoční stromek zvýšeno
jest jest? věrou že Ježíšek stro
meček přinesl Nebylo" větší rado
sti y celím roce jako když rodi
íe nám slíbili že Ježíšek přinese
stromeček Čím více Vánoce se
blížily tím víee hořeli jsme nedo
čkavostí A když konečně přiše'
Štědrý den a po skončení večeři
rozzářil se ve tmavé světnici krás
ný stromek ověšený ovocem a cu
krovím osvětlený svíčkami ra
dost naše neznala mezí S posvát
nou bázní přistupovali jsme ke
stolu na němž stál toužebně oče
kávaný vánoční stromek přinese
ný Ježíškem
K vánočnímu času úzce se pojí
ve vlastech našich koleda Na den
sv Štěpána již záliv z ránu při
cházejí kbledníei a přednášejí n-í
neb také zpívají sví koledy —
Chodí na koledu nejvíce děti z
chudších rodin ale- i děti z rodin
majetnějších koledují u strýčků
příbuzných a známých hlavně pro
radost plynoucí z tohoto obyčeje
Darem jsou kolcdníkům ořechy
jablka někdy koláče a také pení
ze V Ccsko-inoravské vysočině
chodí koledou také ministranti s
kostelníkem ale až koleni Nové
ho roku Při vstupu do domu uvá
dějí se říkáním:
Den přeslavný jest k nám přišel
v němž má být i každý vesel
radujme se veselme se
v tomto novém roce ! '
A hospodář obyčejně uděluje
těmto kolcdníkům něco peněz ja
ko odměnu za jich službu v koste
le pro pana faráře pak sbírali o
bilí jehož u hospodářů všude tro
chu dostanou Hospodyně pak dá
vá jim koledou ovoce anebo kolá
čů V této zorni miŠpule považuje se
za odznak Vánočních svátků Tí
žívání mispulo v těchto slavných
dnech pochází od starých Keltů
Byl to posvátný předmět u nich
a o slavnostech slunovratu sbírali
snítky tyto za pozoruhodných ob
řadů a ozdobovali jimi svá oby
dlí Mišpule při oslavě Vánoc nej
dříve používáno bylo v Anglii a
jako jiné zvyky přijat zvyk ten
to i v této zemi Praví e 'že to
byl mišpulový keř v kterém Bůh
prvně se zjevil Mojžíšovi
Líbání pod mišpulí je starodáv
ným zvykem skandinávským Je
ho původ dá se sledovati do báje
sloví skandinávského Stará báje
vypráví že Balder Apolo severu
získal od bohů slib že nic co vy
razí ze země af je to oheň voda
aneb cokoliv jiného jej nezraní
Jen za mišpulí nebyla dána tako
vá záruka Loki který byl nepří
telem Baldera zhotovil šíp z miň
pule a přinutil slepého líodura a
by jej vystřelil Šíp usmrtil Bal
dera ale týž vrácen byl životu na
žádost ostatních bohů — Miípu
le po té svěřena byla opatrování
bohyně lásky a od té doby byla
odznakem přátelství Po té líbali
se lidé pod mišpulí na důkaz lásky
a přátelství
Rozsvěcování svííiček nepovsta
lo z pohanských zvyků jak často
sé má za to nýbrž pochází zo ži
dovských oslav které konají so v
době našich Vánoc Vule čili Yn-
letide bylo jméno zimních svát
ků starých Gotkíi a Sašu a nyní
často tohoto pojmenování užívá se
i pro svátky vánoční Skandináv
ci o slavnostech slunovratu budo
vali Velké ohně na počest boha
Thoriu a Slované na počest bohu
Jana Tento bůh nazýván byl své
tlým Janem Pozdrav "Merrv
Christmns" přišel od Sasň kteří
o dnech vánočních se tak pozdra
vovali V severních státech Unie oslava
Vánoc podobá se oslavám evrop
ským v severních zemích Za to a-
Me na jihu Spojených Států má ji
ný ráz právě jako tomu je na ji
hu Evropy kde není sněhu a le
du jež u nás zdají se být i se svát
ky vánočními nerozlnčitelnými —
Oslavu Vánoc na jihu podobá se
na vlas oslavě Čtvrtého července
Hrozný rámus započne o půlnoci
vánočního dne a setrvá po celý
Boží Hod Vánoční Hostince jsou
otevřený — ač v jiných obchodech
ie klid a všude je veselo V mě
stech kde nalézají se vojenské
posádky vojíni pochodují ulicemi
za zvuků hudby Na určjtýeh mí
stech se zastaví n vypálí salvu —
Také Santa Claus navštěvuje ji
hanské (Jitky právě jako bratrán
ky a sestřeničky jejich na severu
ačkoliv nemůže cestovati po sně
hu na saních tažených jeleny
Mezi Hollanďany v Pennsylva
nii Santa Claus jmenuje se Pelz
nickelem a nosí dárky v ránci —
Tento Pelzuickel ale není dobrá
ckým svatým jako severní Santa
Claus neboť matky často strašíva
íí neposedné dřti pravíce: "Ne-budeš-li
hodným-Pelznic kel té so
lere" Pravidelně některý star
ší človčk ze sousedství převlékne
se za Pdzniekela a sice tak aby
dítkaini nebyl poznán a po té vy
konává" obchůzku u svých zná
mých kteří předem dárky urče
ní pro jejich dítky mu přinesli
Dobře si jo poznamenává a připe
vní na ně jména aby nebyl v po
chybnostech komu patří Všechny
dárky vloží do pytle Nezapome
ne též na metlu kterou má potre
stat dítky neposlušní Po té při
chází k obydlím zaklepe a ptá se
na ně Těm jež označeny jsou za
hodné dá dárky a ty které mat
ky prohlásí za nehodné chytí a
uštědří jim jednu nebo dvě rá
ny ale tak aby tu mnoho nebolei
lo Když pak slíbí že budou hod
né dostane se jim dárku právě tak
jako těm které byly po celý rok
hodné
V jižních státech potomci sta
rých Spanělů oslavují Vánoce ce
lý týden
Začnou na týden před svátky
Zvou se vzájemně na obědy a ve
čer shromažďují se k vánočním
radovánkám v různých domech —
Mládež obchází obydlí a u každé
ho zapěje vánoční píseň Po té
zaklepe na dvéře Domácí ote
vřou ptají se: "Kdo je to?" —
Na to se odpovídá: "Panna Ma
rio a svntý Josef žádají o nocleh"
Aby vyhověno bylo znění legendy
z prvu jest jim odepřeno alo pak
otevřeny dvéře dokořán a mláde
ži dostane se srdečného uvítání a
dárků
Přehlížení seznamu dárků
I - " rk
JE " 'Vil V 4 - i' # k ?
[ v f4'fv: u&s 'rfa yJl
Jak: kde se oslavu
jí svátEcy vánoční
135 - -
Mrv
ZE STAROČESKÝCH
OBYČEJŮ VÁNOČNÍCH
NEJSTARŠÍ poněkud zajíma
vější doklad o vánocích staro
českých zachován v řádech Arno
šta z Pardubic (1357) Tam vytý
ká arcibiskup Čechům že hrají ve
čer před vánočním hodem v kosť
ky a zakazuje tuto hru v posvát
ný čas štědrovečerní Z toho doví
dáme se že Čechové v patnáctém
století slavívali vesele Štědrý ve
čer dlouho do noci bdíce
O pečivu vánočním zmínka či
ní se v "Postille" kterou napsal
Petr ChelČJcký fdavuý nébožen-
u mtvi -V ubvr u tM j
Vytýká křesťanům že so víco sta-
rají o tělo než o dnši v adventěj
víc o jídlo než o náboženství ří
kajíce : "Ad vent jest Nemáme ma
sa jísti budeme calty kupovati"
"Caltou'' rozumí se naše vánoč
ka Slovo calta ještě dodnes ně
kde se zachovalo značíc ovšem
vůbec koláč buchtu placku
Podle různých zpráv ze století
patnáctého zasedali tedy po veče
ři lidí i'f společní zábavě hrám
Štědrý ! jčer byl dobou všelikých
kouzel ' ovčr a rozmanitého čaro
vání coz vše pochodí z dávných
dob pohanských Starostliví hospo
dáři vykuřovali kadidlem obydlí
chlévy Známí posílali si a dáva
li dárky štědrovečerní Bděli až
do jitřní Pobožní šli do kostela
kdež se rozhlaholily veselí melo
die vánočních písní pohodlní a
rozjaření bavili se dále
Zajděme do domácnosti staro
české o štědrém dnu ve století šest
náctém a začátkem sedmnáctého
století Po večeři pochutnávají si
na jablkách a louskají ořechy Vy
kuřují kadidlem příbytek buď sa
mi nebo přijdou kouřit kněží a žá
ci Tropí kouzla čáry a pověry
Vidíš tu vedle vosku a medu svě
cenou křídu černý kmín a česnek :
(Česneku dostává se o štědrém ve
čeru domácímu psu kohoutu ka
čeru houseru) Mezi těmito ště
drovečerními zvyky překvapeni
jsinct obyčejem podnes dobře zná
mým ukazováním "zlatého pra
sátka" Taktéž dárky štědrovečerní dě
tem byly už tehda v obyčeji I
dospělí těší se darům jakéž si o
štědrém dnu"' vzájemně známí a
přátelé posílají Zajímavý je výčet
darů (dle seznamu z roku 1706)
které ve dnech vánočních posíla
la česká města královně: Hradec
Králové dával bažanty Mělník
víno Králové Dvůr niřinky Jaro
měř lososy Bydžov raky Chru
dim pšenici Vysoké llfio pstru-
!hy Trutnov p'átno Polička oves
V sedmnáctém a osmnáctém sto
letí stále množí se narážky a při
pomínky na zvyky štědrovečerní
V knize Ullmanově (17G2) se
tkáváme se již s celou řadou vá
nočních obyčejů zevrubně popsa-
nycli i'o veeen rozKrajuji jaDi
ka Jsou-li jádra neporušena bu
de ten kdo jablka rozkrojil po
celý rok zdráv komu se to nepo
dařilo ať čeká v příštím roku cho
roby nějaké či snad smrt
Někteří nechávají přes Boží hod
jídla na stole ve světnici nemetou
až na prostřední svátek aby se
tam domácí hmyz nezahnizďoval
Také dávají kravám zbytky od
večeře aby bodně dojily a slepi
cím zrní aby hodně vajec nanesly
1 Sfssfc' JIH fThri
Ť?W' ii'+'Aí¥ tf?Pr M
Šťastné vánoční ráno
T7"AŽDÁ země mň svoje z"ela
A V zvláštní zvyky jež liší se od
zvyků jiné země Všude se však
vánoční svátky oslavují ve zname
ní nokoje a míru a ve znamení
dárků
V Čechách vánoční svátky jsou
neislavncjsitiu svátky v roce —
Dlouho konají se k nim přípravy
a těší se na ně malí i velcí Malí
proto že dosianc se jim dárků a
velcí že popřáno jim bude vid čti
čistou radost maličkých V Ce
jchách zdomácněl zcela vánoční
stromek který dít káni strojí %še
ku překvapení pravidelně ve svět
nici kamž za dne vběhnout i ne
mohou' Večer o Štědrém dnu po
večeři při které nesmí scházet ry
ba buď "na černo" připravená
nebo usmažená v mnohých kraji
nách také "kuha" jídlo připra
vené z hub a krup dílky zavode-
ny jsou do pokoje se stromečkem
j kde se jim dostane dárků Dítky
zpívají ruzue koledy v mnohých
krajinách však až nn den svatého
Štěpána '
K vánočním zvykům náleží ře
zání jablka při čemž dle polože
ných jader soudí se o budoucnosti
člověka Mnohde jc ve zvyku liti
olovo do vody a dle jeho útvaru
pak se soudí co člověka v nastá
vajícím roce potká V některých
krajinách děvčata ve chvilce po
klidu doběhnou na zahrádku za
třesou plotem a volají: "Třesu
třesu plotem dnes kde je mňj mi
lý nechť se ozve nes" Na které
straně se pes ozve tam jest její
nastávající Někde pak děvčata
zabíhají k studánce a dívají se do
m en ze podoba tvare jejich
nastávajících na vodě se objeví
Ve Španělsku propouštějí se o
vánočních svátcích vězňové kteří
se ve vězení nalézají na krátkou
dobu Jenom krevní příbuzní ne
shromažďují při stole o dnech vá
nočních v této zemi
V Japonsku neznají vánoc v
našem slova smyslu ale mají do
brého boha llotela který dává
dárky dítkám ale nikoliv o svát
cích nýbrž kdykoliv se mu zlíbí
V Holandsku přináší dárky dít
kám svatý Mikuláš který přijíž
dí na oslátku dne 6 prosince —
Dítky však pro dárky nevystavu
jí punčoch nýbrž dřevácky jež
naplňují senem pro oslátko do
brého svatého V Anglii tento
zvyk byl zrušen
V Německu slaví vánoce slavně
ale jako v Cechách více o Ště
drém (biu než 25 prosince kte
rýžto den znamená clen pokoje a
slavného oběda Na Štědrý den
shromažďují se kolem vánočního
stromku a nejstarší z rodiny roz
dávají dárky Žádný národ na
světě neoslavuje vánoce tak slav
ně a okázale jako Němci V době
francouzsko-německé války pluk
německých vojínů ocitl se v zasně
žených pláních nedaleko Paříže
Byli hladoví a vysíleni ale přece
jenom oslavili vánoce Na strom
ky přivázali kusy tvrdého zmrzlé
ho chleba a přivedli koně aby je
suědli
V různých krajinách Německa
jsou různé zvyky ale vánoční
stromek je všeobecným V někte
rých provinciích časně z ráua lidé
jdou do kostela a každý z nich
nese zapálenou svící kterou ne
chá hořeli po celý deu v kostele
Tyto svíčky bývají tenké a pra
videlně hodně dlouhé následkem
čehož musí být i zatočeny
V některých krajinách o 12
hodině noční na den 25 prosince
rozezvučí se všechny zvony na
čež obyvatelé vstanou rozsvítí
všechna světla v domě a po té te
prve následují vánoční slavnosti
Vánoční den jest pak dnem rado
sti a přátelé navzájem poskytují
si dárky Tyto dárky jsou jedno
duché mnohde jenom poskytují si
navzájem kousky perníku upeče
ného v různé formy
V liánovém když dohořívají
svíce na stromečku ozvo se ta
jemní zaklepání na dvéře ňačež
vohází bělostný stařec s pytlem
dárků které mezi přítomné roz
dá Bývá to obyčejně nejstarší
51en rodiny
V Oberhollabrunu roznáší dár
ky Ježíšek který přichází se dvě
ma anděly Postaví ozdobený stro
mek do světnice načež zazvoní a
zmizí Totéž jest zvykem v ně
kterých krajích v Čechách
V Anglii zpívají se o vánocích
koledy které vznikly ve dvaná
ctém století Tyto koledy liší se
poněkud od českých ježto jsou to
zpěvy spíše veselého rázu Nazý
vají se karolami ' V některých
krajinách zpívají se k a roly váž
nějšího rázu Zpívání o svátcích
jest starodávným zvykem filma
řů zpívali při svých Saturoali
ích Egypťané a Pcršané při svých
slavnostech vítání slunce a Noro
vé při podobných slavnostech —
Všechny tyto slávnosti konaly se
v době zimní v čase našich vá
noc a bylo jimi vítáno obrozené
slunce Vánoční zpěvy nynější ma
jí jakousi spojivost se zpěvy při
starých oněch slavnostech
Kusové o vánočních svátcích so
navzájem navštěvují a pravidelně
návštěvníci mužští líbávají hospo
dyním ruce Venkované o víno
cích se shromažďují ve svých do
movech a užívají vánočních svát
ků společně Bývá zvykem že dě
li ve skupinách přicházívají k do
movům zámožnějších občanů a
zpívají koledy za něž se jim do
stává drobných peněz nebo dárku
V některých krajinách skupina s
sebou vodí dva hochy z nichž je
den přistrojen jest za osla a dru
hý za volka na paměť toho že
Kristus se narodil v stáji a že zví
řala jej dechem svým zahřívala
V Ilalii slavnosti vánoční jsou
více církevní než rodinné V
každém kostele téměř vystaveny
jsou jesličky to jest znázornění
výjevu ve chlévu betlémském o '
svatí noci dovedně vyřezá vánými
figurkami Malé dítky pak při
té příležitosti zpívají vánoční zpě
vy Italské dítky však nečTostá
vají dárků o vánočních dnech O
Štědrém dnu konají se slavné ro
dinné večeře' při kterých dítkám
dostane-se ovoce hlavně fíku a o
řechň ale žádných jiných dárků
Jako v Cechách tak i y Itálii po_
celý Štědrý den zachovává se přís
ný půst a k večeři "pojídá se rybu
Za to pak následujícího dne jest
slavný oběd při kterém nesmí
scházet! kapoun jakož i "pau gi
allo" jakýsi to druh ořechového
a ovocného dortu V Itálii jako
v Německu v Čechách a v Rusku
bývá zvykem obchodníků že pa
matují na své zákazníky různými
dárky
V Itálii mají sice také vánoční
stroncčky ale poněkud jiné než
v ostatních zemích Ve Florencii
jsou to větve stromků stočené na
způsob koše v kterém pak nalézá
se různé ovoce a pamlsky Jinde
jsou to jednotlivé větve jež jsou
okrášleny a na nichž navěšeno je
ovoce hlavně fíky a ořechy Ven
kované mají různou řadu zvyků
jež podobny jsou pněm jež v mno
hých krajích v Čechách se pro za
jištění dobré úrody provádějí
Vánoce v různých přístavech
mají kosmopolitní ráz Pravidelní
lodní posádky pějí národní hymnu
svého národa a po té shromáždí
se k společné večeři při které je
na ně pamatováno malými dárky
často malou bedničkou doutníků
nebo cigaret po případě lahví ně
jakého nápoje
Ve Francii dítky podělovány
jsou Mikulášem který přínhAzí '6
prosince Dítky nezavěšují pun
čoch nýbrž bot}- do kterých jsou
dárky ukládánv
Vyrážka pokryla celé tělo —
"Chci Vám vysloviti díky" píše
A Zach Iiollstein Minto Alta
"za obdivuhodný bylinný- lék
Dr Petra Hoboko Udělal u mě
divy přes můj vysoký věk Kožní
vyrážka pokryla celé mé tělo Zku
sil jsem několik léků a radil se s
různými lékaři však bezúspěšná
Užíváním Iloboka zdraví mé se
úplně obnovilo a chuť k jídlu
značně zvětšila"
Dra Petra Iloboko je věrní
svímu jménu zlepší krev má úči
nek na játra a ledviny upravuje
střeva tím způsobem odstraní ze
soustavy nečistotu a napomáhá
přírodě" k obnovení zdraví Nepro
dává se v lékárnách ale jest do
dáváno přímo lidem místními jed
nateli Pro další podrobnosti pi
šte na Dr Peter Fahrney & Soas
Co f 'hicu co II! —Advcrtisemenfc
' " l ' '