POKROK DNE 19 PROSINCE 1917
Btrana 6
promluvila již ani slova A čemu
sc také" divit ! Nu jednou tolik po-
uěz takový výdej A kdyby
se člověk za to aspoň najedl na
pil ale to pro nic za nic — — — "
Vzdychla z hluboká a setřela
krůpěj potil b Sela
"Trochu toho jídla mně nevyčí
tali toho mí nevyčítali Pán Bůh
by mne trestat musil kdybych
mluvila jinak — Inu pravda člo
věk se jich pramálo tím jídlem nv
trápil Pár lžiček co v miscczby
lo a dost A co? Taková lira
chovina jako já by ani nesměla
vyjídat mlafclé Každý věk imá
své Starý člověk i jc to skoro
jedno když hlady umírá beztoho
'( dílu není kdežto mladý musí
plnit' v každý čas své povinnosti
Nezáviděli mí toho nikdy ani zet!
ani dcera ale najednou taková ú
trata — — "
Umlkla a sivá hlava se' jí za
hvěla
"Nu a což dále?"
"Inu co! Přišla druhá zima a
— ono nic Strážníkovi se něco
podstrčilo a ticho Ale mně to ne
šlo z hlavy že se mi to tak nepo-'
vedlo jak jsem si myslila Lid
ské potěšení hloupých potěšení —
Pokud jsem ještě peří drala vzpo
mínám si že jsem říkala: "Aspoň
ta peřina ta peřina" ať jim tu po
ranč zůstane" — — A když jsem
peří sedrala — tu mne na podzi
mek znovu začalo lámat v kříži
takový kašel se na mne přilepil a
dýchavičnost nějaká —
"Frantino!" — pmídám ku
dceři — teď již bude konec nebot
kašlem nemohu ani dýchat" A
dcera Což ta věří matce! Kašel
— nekasej jakbý 'kyjem za psem
hazcL- Hryzlo Ji srdce to pousrr
ávání strážníkovi prosím paní
— Tak nevyčítajíc ničeho Pánu
Ježíši začala" jsem se postit dva
týdny před proměněním PájiS Ne
boť již jsem se před lidmi styděla
Všickni to věděli že jsem přišla
k dětem umřít a teď kdo sc na
mne podívá ten sc diví — A jakž
by no! Z počátku nedal mi zet
se postit! Co má přijít přijde sa
mo — r Ted' na podzimek nejvi
ee starých umírá — tak to i bez
postění matku trefí — Ale pře
svědčit! jsem se nedala" — —
"A pomohlo vám?"
"Ba že pomohlo! Na třetí tý
den tak jsem seslábla že jsem ani
pokoj zamésti nemohla Ani vo
dy polknout ! To jei moje smrt —
myslila jsem si a teď se mi na srd-
ci ulevilo Umyla jsem sc hezky
oblékla čisté prádlo Sedla si na
prahu šeptám si svatý otčenášek
a čekáni A tu jdou nebem tako
vé bíle mráčky a tu slunce zásvit
ne a ptáčci cvrlikají že to jako-
by již všecko Vesnu cítilo Hned
po té zahlaholily zvony — I
povídám k sobě: "Věčný odpoči
nek rač mi dát ó Pane a světlo
věčné ať mí svítí na věky věků v
amen!"
"A tu se mi oči zase přimkly a
taková sladkost srdcem sc roz
lila jako když sc člověk chystá k
lelikému snu
V tom kdosi jde botami klepe
Podívám se — strážník přichází
Nese papír k policii a do kancelá
ře volá stran té nešťastné karty —
Myslila jsem si že se zeme pode
mnou rozestoupila Petr nebyl do
ma dcera prala jdu k ní do poko
je i stojím nemajíc se s kým po
radit Kdyby byl Petr doma byl
by strážníka něčím na tu chvíli
upokojil a tu již snad do večera
hylo by po všem — — Ale Petr ne
byl Stojím přemýšlím a v tom
dcera nese hrnec s vařící vodou dó
dřezu Strčila do mne a povídá:
Co tu budete matko v cestě sta
ti jako ta boží muka když nemám
času s-e vám vyhýbat? Když vás
volají obsílkou tak jděte To sc
mělo vše promyslit dříve jak a
co a ne teď mudrovat když jc
pozdě!"
"Ano!" povídám "máš prav
du!"— A tedy jsem si vzala šá
tek a jdu —
(Dokončení příště)
ŽENSKÁ HLÍDKA I
V HLÁDKK:
KU PŘEDU!
(1S7H)
K přťiln tťtly jinóncm I'Am
v svatou válku ilť-ti k přoitu
Htarou rentou po Italkftué
tu krrv tiratM popel tlřilň!
Inko v mraku hlyMkavlco
v BnlkAn bil orel loti
bledne &Arc púlmřsíťc —
k předu děti k předu (liti!
Slyftím v dáli hřímat dílu
ineřii třcHk a rJAní koní
vidím smrti nrehauděla
na krvavím lftět broni:
Znamená vás na tisíce
olo vtéká v dál jak letí
kopí v tvář půlměsíce
k předu děti k předu děti!
Jako nobe od požárů
od krvo jsou rudé nivy
neslySíto z dravříeli spárů
kořiHti ton vjkřik diví?
Hoj vAak v Duuaj už to hiímo
v den jak soudný ku odvětí:
"Přicházíme přicházíme!"
K předu děti k předu dětif
Tedy k předu jménem Páně
v svatou válku dčti k předu
vjl tu lidskoht na pohané
zu mohyly naiíich dédú
za toho jeuž bitvy řídí
a za volnost Slavných sut ti
a za volnost vitechnéch lidí
k předu děti!
DOBA PRÁCE DOBA ČINŮ!
Ještě snad nikdy co svět světem
sluje nebylo požadováno tolik
práci a tolik obětí od lidu této ze
mě jako právě v tuto dobu
Kolovaly výroky různých pro
roků ve středověku a i později
že bude v ten a v ten čas konec
světa A věru že by se podobalo
uskutečnění výrok íi těchto v nv
liějším řádění války neboť již
skorém celá část zeměkoule oby
vatelů se nalézá v tomto strašném
vražedním konfliktu A jaký bu
de výsledek! Ten každý z nás ač
b bolem v srdci toužebně očekává
r ' 11 r
s tmi jen praním oyeiioiu nu mj
nemuseli dlouho čekati A jelikož
JHíní jiím pomoci jiného výcho
du z této vřavy zběsilosti nezbý
vá nám nic jiného nežli napnout
veškeré své síly a jiti s proudem
do něhož jsme byli proti své vůli
uvrženi!
Doba tato je tak vážná tak sc
nosní ze kazily clovek mající
smysl pro právo svobodu nejvý
znamněji ideál to člověčenstva
nedovolí by tato posvátná práva
na něž má každý ž nás stejné ná
roky byla nám zlomyslným tyra
nem obmezována Nadešla dobu
kdy i naši krajané mají příleži
tost odměnit i se rakouské macese
za dobrodiní jehož sc jim od ní
po tolika staletí dostávalo a nc-odmění-li
se jí důkladně v době
této propadnou teprve na milost
a ncinilost její kde budou teprve
muset důtky lkát jimiž je bude
týrat Proto je záhodno pro na
še krajany a krajanky odložiti
na dobu všechny osobní zájmy
i se na dobu pohodlí a oběto
vali nejen čas ale i peníze na ol-
isti ku osvobození netoliko
národacNtího ale národů všech
neboť jsou všichni ohroženi pou
ty iež pro ně kuje již skorém pól
století barbar Němec
Co prospějí nám statky když
budeme spoutání a obniezcui pod
dozorem drába !'
Ncodvislost a svobodu chceme a
to druhé se vše lehce zase získá!
Naši krajane v této své nové
vlasti stavéjí sc v šik připojili sc
ku plukům krajanů zámořských a
bojovati s nimi o samostatnost A
jdou-li muži čistí do boje musí
jim býti i ženy české nápomocny
ku dosažení onoho vznešeného cí
Ic — "svobody"!
Je na nás ženách zde na zápa
dě bychom následovaly příkladu
našich krajanek na východě a za
ložily kroužky pracovnic tak zv
"Včelky" ku zhotovování potřeb
pro naše české dobrovolníky
V příštím čísle nedělním podám
návrh pana Dra L J Fišera
předsedy (' N S a ředitele po
mocného zdravotního sboru l'e-fcko-slovcnskě
armády jaký podal
v "lWIství" orgauísačním věst
níku Ccsko-Ná rodního Sdružení v
Americe
- Většiny žen četkých náleží již
ku kroužkům Červeného Krize A
nuTickébo' to však nám nebude
lia závadu liuuenie-li praeovatl
til pro tM itú-ý d!To volní Ly
neboť čas možno tak rozděliti že
bude možno dostáti úkolům o
boum jem třeba tu trochu dobru
vftlc a půjde vsc hladce
Již příští pondělí duc 17 pro
since započne nápor pro členstvo
Červeného Kříže 3ia rok 1918 za
účelem získání 15000000 členů ve
Spojených Obcích a tímž dokáza
li že lid americký hromadně stojí
za presidentem v této hrozné svě
tové válce neboť Němci tvrdili
že Amerika vstoupila do války i
povelu boháčů a tím chtěla zasle
pit jejich lid že to není boj de
mokracie proti aristokracii
Břemeno této války spočívá na
Americe a protož jc nutno jedno
ho každého z nás by vykonal svo
ji povinnost bychom zachránili
svobodu a demokracii lidstvu Ji
ného nám občanům americkým
nezbývá než uapnouti veškeré sí
ly ku dobytí vítězství a to vítěz
ství takového by militarismus
tak hluboko zakořeněný v něme
ckém národě byl navždy vyhla
zen! Nám nezbývá než buďto —
a nebo!
4 „ v
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ
VŠEM ČESKÝM ŽENÁM!
Ženský vojenský výbor tímto
vyzývá všecky české zdejší ženy
by sc bez rozdílu dostavily do
HROMADNÉ SCHŮZE
která se bude konat
ve čtvrtek večer 20 prosince 1917
v zasedací síni hotelu Praha
za příčinou založení
"KROUŽKU VČELEK"
'jehož 'účelem bude pracovat vc
prospěch české armády ve Francii
i ! i 1 ' i j ilr:
a Kam jiz oyii a uuuou imisi uo
brovolníei z Omahy Nebrasky a
vůhec všech států posíláni
Jelikož záležitost tato jest tal
vysoce důležitá jest nutným by
se všecky vlastenecky cítící české
ženy určitě do ustavující této
schůze dostavily
Za "Ženský vojenský výbor'
Mil Durešová vel
Josefa Janáková taj
Jak významná jesti dobročinná
práce a nejen že duši šlechtí aic
povznáší poslání člověka na i
dcál
Člověk který svým důmyslem
koná práci povznáší se nad jiné
4
Kdo nejvíce práce vykonal ten
nejméně stížností předkládá
#
Koruna slávy jo z ostnů zhotO'
vená a kdo ji nosí ton často má
hlavu popíchanou
Která žena plete šije pro Čer
vený kříž ta nemá mnoho času
na klepy — za to ale třeba tělo
unavené srdce jest lehké a svědo
mí čisté
#
Jluohá žena vykoná více inten
sivní práce nežli muž neb pracu
je pilně jak včelka bez debat
kdo dostane za to uznání '
Nechť snahou kazde zeny jesti
vykomati vše pro národ za jeho
pravá v boji — jc to sebezácho
vami
'
V tomto boji za demokracii lid
stva kde jientrální mocnosti 'se
holedbají právomocnosti božské
přízně ztrácí nejsvětější města—
Mccca Medína a Jerusalem A to
by následovalo že Kaiserův Půh
s Němci není
# #
Je málo slyšet co dělá německá
žena v této strašné světové válce
Doufáme že nebéře podílu na be-
stialnosti svých bratrů
Anna Kulíková South Omaha
Neb — Milá paní pořadatelko a
čtenáři! Slíbila jsem že něco jk
vím o tom "divokém západě" ač
dnes již minuly doby kdy divo
ký buvol proháněl se pustou prf
rií pronásledován Iudiúny kmene
"ňošouú" kteříž obývali AVjom
iug celý a jen výminečiiě vstupo
va!j do sousedních territorií Dnes
o tom není mi' památky — místo
oúvola v divém letu vidíme mo
derní automobil jenž do prérií vy
van udj za hodně velky plat do-
ruovinářc kleli pozeijdsy zde vy
hledá vji jí: okres ( on verse v němž
UjÍ ' To''!Ihip" íliVlb jc' ajl
nejvíce osazený pozemková vlád
ní úřadovna sc nachází v Douglás
Wyo Nyní musí osadníci kona
ti cestu 50 — OQ až i sto mil od me
sta aby si pozemky mohli zabrati
co bylo pěknější polohy k rolničO'
ní vše jest již zabráno farmáři
znalí tvrdí že onuce země by byla
dobrá úrodná ale potřebuje vět
Aí spád deště jako oves žito ječ
men tam dozraje však koma jo
uoni ta která co nejrychleji uzra
je "PO Days Coru" prambory
jsou tam dost pěkné dle mého O-
sudku Stát Wyomiug jc známy
pro dobytkaření Že by sc tam mo
hlo rolniěiti nevěří ani zámožní
runěaři kteří byli zvyklí kolik ti
sic kusů hovězího dobytka v neko
nečné rozloze pozemku s mnoha
tisíci ovcí pásti pak na podzim od
prodali a na celé vagony jako
brambory zelí mouku atd kou-
piti a tak se zásobiti an vždy ko
lik renčí jest spojeno dohromady
a mají mnoho pastevců ani v ma
lé zahrádce- pro zeleninu k doma
cí potřebě sc nenamáhali práčova
ti a nyní doniovinářů ruka dělá
zkoušku co tato země vydá orná
mn dobrá jest asi na lVís střevíce
hloubky a pod ní je "gambo"
místy se zemí promíchané je váp
no železo slovem mineraliemi
jež zemi omici také nejsou na ško
du Pozemky které kol Douglas
jsou zavodňovány řekou "North
Plattc' jsou prodávány od $70 do
$100 a více a dá sc na nich vse
vypěstovat hlavní asi otázka bude
v suchém pásmu co nejlépe rozlu
štěna ujme -li se tam vojtěška což
ještě nikdo nezkusil Domovina ři
cteří mají dobytek a byli toho
dbalými nadělali si na nížině ko!
potoku dosti sena na zimu též ně
co korný o které činila jsem zmín
ku a brambory pro potřebu si roy
iěž vypěstovali Jsou to začáteč
níci a každ ýhledí by nebyly vel
ké výlohy neboť koně nářadí vo
zy vůbec vše j enyní neslýchané
drahé a mimo to obdělané pozem
ky musí býti oplotény což je nyní
velice nákladné kotouč ostnatého
drátu 100 1b stojí $575 sloupků
si tam nadělají co mají povozj
dost jsou tam na 12 — 18 mil smr
kové a jiné jehličnaté lesy z nichž
vláda dovoluje každého roku od
vézt i dříví v ceně -$ó0 Nyní když
12 mil na západ od nás se naše
pramen oleje nastal tam Čilejší
ruch dráhy poslaly inženýry ktef
ří rozměřují kde vhodněji by drá
ha měla běžeti a spekulanti na
všechny strany se činí aby z chu
diny nějaký ten "cent" vyždímá
li Uhlím pěkného dndiu mohou
se zadarmo zásobiti všichni kte
ří chtějí k dolu cestu proň konat
Má domovina sousedí s uhelným
dolem Čas ukáže jakou cenu ma
jí zabrané pozemky alo kdo to
chce vydržet musí mít větší pc
něžní obnos aby to dokázal Ka
ždý kdo zde zabral vějí že po
zemky mají cenu a hledí si tam
trvalý domov zbudovat stojí to
peníze práci a trpělivost To je
asi yše eo mohu já o tom psáti:
nym musím se zminiti ze eo jsem
doma ze samých radovánek ne
vycnaziin — sama zábava v u
terý jsem byla přítomna na domá-
ú zábavě jež se pořádala v dome
čís 1242 ji 14 ul yú&řýc v ro
dině p KaibnkKíířlťóiiuii byli:
Pi Má ne SpačKTJvá pí Keicblova
pí Maric Tondlová s dceruškou
ničkou 'má roztomilá Haruška'
Helena Kirchnerová M Škodová
p Šimánek s dcerou Anežkou sl
Tbiiia a Fter Dávili jsme se zua
mcuitě do půlnoci Kam příště pů
jdu zase na mlsání?
Ctěna přítelkyně! Vítáme vas
opět do kroužku dopisovatelek a
těší nás že se dobře bavíte Jen
užívejte aokud muzete nebot
kdož ví jak dlouho to bude lrva-
ti nežli na nás ženách budou po
žadovaný jestc votsi oběti Srdeč
ně vás zdraví a těší se na časté
vaše dopisy — Pořadatclka
Anna Kulíková South Omaha
Neb - Ctěná pí pořadatelko a
čteuářil ''Osud ať dobrý či zlý
jc první dar neznámou rukou vlo
žený do vínku novorozeněte a to
co určeno musí se do poslední pí-
směny j proti naši vůli splnit i!
P'3'la jsem mile potěšena v uc-
déli odpoledne když mne navští
vila pí Kateřina ííros&ová z Oma
by Jiyla v minulém týdnu v
A hic Nebr za smutuou návště
vou — doprovodit! svého strýce
Franť Krejika k posleduíuiu
odpočinku Líčem její uzuabi jsem
ni zaznamenání hodué aú člověka
myslícího musí k přemýšlení po
houkat Pan ' j-Vauk Kreuk byl
rodák z Vrbice lamuílio kováře
--Mi byl 7! l'tt Jjr a 0úidníL(Uj
v Ati) byl 45 let před 30 lety
Ecmřcla mu žena iPyi to muž
pevně vůle a vzorný otec jenž do
vedl uhájit v5o co zlý osud mu
určil zemřela zanechavši mu sva
tou povinnost ku 8 malým dětem
z nichž nejmladší čítalo 7 dnů Na
místo radostných křtin dostavili
?e lidé černě oděni by družku ži
vota mu odnesli Kdo dovede se
vžiti ve všechny nesnáze jež mno
hočleuná rodina a dítkem v koléb
co přináší uzná žc muž ten sám
oddán cele své rodině podjal se
úkolu velice těžkého -— byl hospo
dářem n zároveň vzorným vycho
vatelem své milující rodiny Nyní
jsa stár mohl klidně přehlížet léta
prchlá plná práce a starostí zce
la uspokojivě ale mysl jeho za
ujala i povinnost k sobě samému
Jsa zvyklý vše sám si zbudovat i
upravit vzal si za úkol ještě místo
poslední si upraviti sám vyhlédl
místo na Národním hřbitově ne
chal jo upraviti v cementovou
iirobku a dal v předtuše žc nad
chází západ jeho života i sobě
zhotoviti rakev dubovou Dne 20
listopadu v 11 hodin dopol do
provázen synem ke hřbitovu zů
stal tam sám by vše si prohlédl
jak práce dokončena byla Vkro
čil ke hrobu jistě netušil že hrob
Čeká již pouze na uložení schránky
tělesné by mohl býti uzavřen Zů
stal sám ! Nikdo neví co vše sídli
lo v srdci a těle muže jenž nale
zen byl kol 4 hod odp raněn jsa
dle dobrozdání lékaře mrtvicí v
takové poloze že málem byl by sc
pohřbil sám — jen ruka zabráni
la že tělo nespadlo dolů Rakev
dubová musela býti proti vůli po
změněna an byla širší než hrob
osud 'i v tom rozhodl a muselo se
tak státi Pohřčh za veliké účasti
svědčil o úctě a lásce k zemřelému
Až nad pevně uzavřeným hrobem
bude pěkný pomník hlásat místo
odpočinku p Františka Krenka
nevyrovná se z daleka umělá prá
ce kamenická práci starostlivého
dobrého otce jenž svojí láskou si
zbudoval pomník v srdci svých dí
tek a všech kteří jej zuali a ctili
Pozůstalé dítky jsou: Synové Vá
clav Jan Eduard Josef dcery
provdané — Marie Vrbková Jose
fa Laveokých a Žofie Uarealová
jimž platí naše vřelá soustrast !
Ctěná přítelkyně! Díky za sdě
lení zprávy a tklivé vylíčení u pří
ležitosti váženého toho starého o
sadníka a truchlící' pozůstalí nechť
přijmou i moji upřímně procítě
nou soustrast nad bolestným roz
loučením sc s milovanou jejich bytostí!
Marie Konopnická:
TUHÝ ŽIVOT
Přeložila Žofie Slavinská
Pyl tichý polední úpal Lvov-
ský Lyszakovský park zdál se to
nout v roz jařeném chvělém vzdu
chu napjatými paprsky
Pojednou zaslechla jsem rychlý
tepot hole Ohlédla jsem se K
mé lávce blížila se spěšným drob
ným krokem malá silně k zemi na
chýlená stařenka Její bílý vlas
stříbřil sc vluivě na slunci a rov
něž tak bílý přes hrubý kaftan
skřížený šátek a široká zástěra
Pyla ještě nedaleko když usly
šela jsem již její krátký těžký
dech Spěchala patrně k lavičce
aby si odpočinula a postavila na
ni koš llubené její nohy tápaly
sem a tam s velkým úsilím pletou
ce se a křivě našlapujíce Hlavu
měla schýlenu že neviděla jsem
jí do líce Patrně aui mne oua nc-
pozorovila Teprve když můj stín
se mihl před uí zastavila se náhle
rozkročila poněkud a pozvedla ke
muč tvar Byla v ni pravá změť
vrásek Život jenž předl nitky ié
sítě byl asi dlouhý velmi dlouhý
a také jistě ani na chvíli si neod
počinul Musel s jitrem při o
barku pustiti se do práce a skon
čil ji po tmě při půluočním kuropění
Stála chvilku jako v údivu
mžourajíc malýma kalnýma očka-
raa pak znovu se vzchopila došla
k lavičce a postavivši na ni koš
dvakrát si z hluboká oddychla
"Je to horko — " řekla jsem
abych něco pronesla
"I dej Páu Mb dej-" po-
vzdechla si stírajíc hubeuou ru
kou pot s tváře bledé jako o-
látka "Juu pražilo až stríich"
"Sednete si trochu?"
"i k čemu (o milá pa
ni ficu ahycli s: tak pouekud od
počala Starému sednout i húi
je zalezko zdyeky mc cosi Iui
ne v křizi" J
"Kolik puk jc vám lei!"
t"A tul bych ji to počítdlj do
brá paní! Kristus Páu to spočítá
za mne — Dudo toho asi celkem
osmdesát ba snad více Tak jen
z pouhé paměti se to těžko spočítá
ale na lařc u nás vědí to dobře
— jsou k tomu papíry — "
"Nejste matko zdejší?" '
"Kdežpak zdejší milá paní %
Wadovic z městečka Inu arci!
Jc tam teď posádka a jiný pořá
dek Ale všude mne tam znají
Jsem tam dobře známá — "
"A tak jste taky sc přišla podí
vat do Lvova?"
"A kdež bych já do Lvova pro
rím vás paní ! Copak mě Lvov dá
nebo co pomůže? Mladým dobře
se to běhá po světě a lítá s vě
trem o závod ale já na ta svoje
léta — Inu mám tu děti jako
dceru co má cvočkáře ve fabrice
— Inu ovšem ! Jakmile mne za
čala ta svatá země k sobě volat
šla jsem k nim navždy shasnout
— U svých se to přece lehčeji
umírá Nedej Bože těžkého kon
ce — ať třeba jen slámy v síňce
nastclou a té dušince z hříšného
ěla vyletět pomohou"
"A dobře jest vám u dětí?"
"A což dobře! Starému je všu
de dobře poněvadž zlému již ne
ujde Jen že se mi to tak nepo
vedlo jak jsem si myslila
"A co pak sc vám nepovedlo?"
"Třeba hned s tou smrtí pro
sím vás paní &la jsem k dětem
umřít a jsem tu ještě — S bubli
nou je to vidíte tak — nafoukne
se a konec ale já mám tuze tuhý
život není ani jinak možno než
že ho ruka Boží chrání S počát
ku to tam šlo Ichvála Bohu hlad
ce Ohlásili 'mé pěkně v pořádku
Zeť chodil do práce do fabriky
dcera šukala po domě a já sedím u
kam'en a deru peří jež si dcera na
schráněla do peřin modlím se a
čekám na posleduí hodinku: Ce
kám měsíc čekám dva — a ono
nic " Již řmhe' omrzelo to čekání
Tu 'přijde' jednou v neděli stráž
ník a povídá: "A vy Petře za-
opatřte matce kartu když u vási
bydlí" Zeť se zarazil a povídá
"Co pak to stojí?" — "I dva zla
té čtvrtletně!" říká mu strážník
Zeť (dal mu zpropitné tabák a
strážník odešel Sotva že vyše!
ze dveří povídám k Petrovi "K
čemu pak synku kartu když jsem
přišla sem zemřít a ne žít ? Jsem
jako pára nad hrncem strašně je
mi mdlo po celém těle" —
"Pravda přisvědčuje dcera K
čemu pak jim dávat peníze když
matka je tu dnes a zítra kdes!"
— 1 tak jsme sc shodli — a do
bře A tu přišly na mne milá pa
ní takové bolesti takový smrtel
ný pot že každá kostička se vc
mně třásla jako ten list na větru
a před očima jakoby saze pada
ly taková tma na mne padala A
podruhé mne zas začalo loupat
kříži ze věřte paní kdyby tam uí
nebi trojí slunco vycházelo člověk
by hlavy pozvednouti nemohl —
Myslila jsem si žc to již dlouho
trvat nebude Ale což může člo
věk hříšný předpovídat Přijel
kvartál přišel druhý — a ono stá
le nic — žiju — Sotva že sousto
sním na zemi pod kamny přespím
— a žiju — Inu arci ! Až je mfi to
podivné A tam snad — myslím
— Pán Ježíš Nejsvětější svým be
dlivým zrakem přehlédl můj po
čet — či eo? — Až jednou zeť vra
cí se z práce a za ním strážník
"Bojte se Boha' Petře!" poví
dá "což je s tou vaší matkou?
Říkáte že přišlu — pro smrt a
přežila tu již třetí kvartál a karty
neplatí Pokuta vzrostla ve dvoj
násobný obnos Dle rozkazu —
starosta tak rozkázal má býti vše
v pořádku Kdyby se to tak do
věděl bylo by se mnou i s vámi
de Udělejte v té věci nějaký po
řádek tak neho onak! bude to
ho již přes deset zlatých" Petr
sc zachmuřil čapku o stůl mačkal
a stáj uprostřed jizby stál a nic
nemluvil Dcera zahořela vc tvá
ři a povídá: Matka — však Bo
že odpust ! neví jak se to vyrov
ná ! Přišla k nám zemřít ale smrt
— kdežpak Druhé dítě — vždyť
stáří rozumu nemá Odkud pak
teď vzíti těch deset zlatých? —
A kouče jéště není! —
"Tu se Petr do ní pustil! '
Ticho Frantům nebreč sama
ještě nevíš — co na tebe čeká ! —
Mělť dobré srdee prosím pauí
Mouchy by nezabil A jakží Inu
co dělat? — Dal tedy zeť strážní-
i li) yrošii aby to "jako ně
jak" zařídil ještě na nějaký čá
sek žc jako smrt tu co nevidět —
za dveřmi Když těch 23 sr rošu
dal tu mi nějak pod srdcem bodlo
Dcera se rozzlobila hodila hrn
Uj uí Aul div a' ínfojji! ne
Lívance ze suchého pšeničného
chleba
Dej svařit jeden kvart mléka
dej do něho nastrouhaného neb
nalámaného dva koflíky chleba
uecb to přikryté stát as 10 minut'
potom to na hladko umíchej při-
dej k tomu tři ušlehá ué žloutky
ptil Icavovc lžičky sody v teplé
vodě rozmíchané a Tuhý suíh z
těch třech lulku a půl koflíku pše
ničné mouky Tyto lívance se mo-
liou Ié2 dělat i s kyselým mlékem
v němž sc ehléb nechá močit přes
noe a pak přidat o něco více so-dv
v
'I'
