£tru 4
POKROK DNE 5 PROSINCE 191
POKROK
PUBLISIÍING CO
POKBOK SÁPiDU
míitai ttAíoI
▼ Creto pro Salino okrei Nob} v
Bchuyler CUrktoa pro Oolíaz okras
Neb to Wilson Kuu pro itit Ka
as t Cedar Bapidt la pro stát
Iowu t St Paul llianeapolla Minu
pro ttik MinoMota a ▼ TjrndaU S D
pro itatj Sout! a Kom Dakotm
Fftdplatné:
Pro Spojeni Státy tíOO Pro Kanada
(250 Po Etropy 1300 roín
Zásilky peněžní dejtol to pomoci pe
něžních poak&Mk (Money Ordou) ex
press nich poukázek (Expreee Money
Orden) bankovních pookasek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Cta&amnjeto-U lve přeitíbovinl udej
te etaroa i novou adrem
Dopisy a kranfl itontlstra ochotni
nvefejníma Musí ifU ilaine psané
bea úmyslu někoho osobni peikoďiti a
podepsán? plným jménem af iii mi
kýtl t redakci utajeno anebo a dopi
sem uvtřejněno
45
ITÁLIE A MY
(Tisk sam- ťca Sir Sdruž i tšiuu tet
II
L Itulia (Miláu) Idea Duwokra-
tia (Rhn) 11'Giornnle (Turin)
Messagere (Pisa V Ri vista Popo-
lare uveřejněno krasne ocenění re
volučuí činnosti Prof Masaryka'
v nemíní c Lese o Ivanu I umoví
propagátoru italské revoluční ide
je v Cechách V Seeolo XX od A
Battara nalézáme článek "Čtyři
nepřátelé Rakouska" (Češi Mora-
vani Slezané a Slováci) Ve Víta
Itallana Prof Pautaleoni a v Cio
vine Europa a Nuova Rascgue vé
voda di Césaro }sali vřelo pro če
skoslovenskou samostatnost
Než výčet ten daleko není plný
Tak článek italského poslance Ar-naldo-Angeliho
z našeho oficielní-
ho francouzského orgánu "La Na
tion Tcheque" byl uveřejněn v
nepřehledné řadě italských listů—
Proti naší samostatnosti stavěli se
a to spise nepřímo pouze sociali
sté oficielní strany italské
Potud žurnalistika Knih poje
dnávajících sympaticky o naší vě
ci o boji a nadějích našeho náro
da vyšla celá řada Jedna z nej
význačnějších je kniha Prof Gae
tana Salvcminiho : Delenda Au-
stria! (Zničte Rakousko !)
Stejné knihy Giorna Scarpa
Vaccara Prof Pantaleoniho a j
byly pro nás propagací velmi cen
nou Tomuto myšlenkovému proudu
českoitalské vzájemnosti dán vý
raz také orgamsacue založením
"Italského komitétu pro českou
saiuostatuost" jemuž stojí v čele
kníže Sealca místopředsedou jest
T PRVÉM článku dokázali jsme komandant Scodnik gen tajemní
V tradicioneluí sympathie ée- kem jc hrabě Spadá tajemníky
ského národa k Itálii Poukázali Oh G Scarpa a advokát Russc
jsme- na Riegra Dr Grégra Dr Projevy tiskem byly vy vrchole
Kramáře naše Sokolstvo a totož- ny ve velké a velevýznamué inani
nost jeho ideálů s mladou revo- festaci pro československou sarao-
luční Itálií Dnes chceme doká- statnost v Kíině dne 30 září toho
zati jak italská veřejnost politi- to roku za přítomnosti Dr Beneše
vá$ Mnoho sa mluví o federalisaei
Rakousko-Uherska '
r ederalisace Rakousko - Uher
ska je hlavně útokem na Itálii je
likož ta je politika chtějící zacho
vati Rakouska a Německu díl ze
mí jihoslovanských a přístup k
moři Jaderskému je to politika
která počítá s brzkým obnovením
zapasu proti Itálii aby jí odplatí
la dnešní válku je to věrolomná
politika vídenská která by chtěla
tím způsobem dodati monarchii
větší soudružnosti aby v brzku vr
hla Slovany proti Itálii a je to
take politika která by chtěla i
téže brzké době upotřebiti Čecho
slováků proti Itálii a proti Balká
nu Tp jc ne j větší nebezpečen
ství které nám hrozí Z toho dů
vodu Čechoslováci přicházejí dnes
do Itahe aby upoutali pozornost
veřejnosti na svoji otázku a aby
volali všem Italům: Rakousko
Uhersko ! Hic společný náš nepřítel!
cká a literární pro osvobození na-l
šeho národa pracuje Politické
kruhy poprvé se zřejmě vyslovily
když 14 dubna 1916 poslance Di
Cesare v italském parlamentě líčil
Manifestace ta bude nepochyb
ně jedním z úhelných kamenů k
vybudování mezinárodních trva
lých styků československého ná
roda Styky ty dnes již upevně
né jsou více nez předzvěsti pří
boj náš za svobodu který podni
káme po boku spojenců V říjnu štích oficielních styků samostatné
téhož roku ministr Bissetali ve ho státu československého
Cremoně promluvil skvělou řeč o
osvobození malých národů a pro
Manifestace římská byla také
na rozdíl - od jiných podobných
průjevů krajuč upřímná radikální
a bezohledná proti každé polovi
čatosti a v tom kotví také její vý
znam
Již přítomné osobnosti dodaly
manifestaci opory vážnosti i mi
mořádného významu Byli to ob
zvlášť: Ministr U Comaudini jenž
trvale a soustavně prokazuje opra
vdové účinné přátelství k našemu
národu a je horlivým propagáto
jev jeho pro samostatnost česko
slovenskou uvítán byl veškerým
tiskem italským Dva' publicisté
Pietro Sylva a Vico Mantegazza v
Corierre della Sera uvedli řadu
argumentů pro uaši samostatnost
Další publicista Armaudo Hod-
uig volal po rozbití Uherska a o
svobození Slovanstva V Idea Na
ziouale švýcarský korrespondent
Pio Mari dokázal řadou článků a
zprávami jakou službu prokázali rem nutnosti úplné naší samostat
Češi spojencům Stejně poslanec nosti Dále senátoři: lug Esterlc
sicilský Colojunii publicisté Dude- a Wellcraberg poslanci : Terre di
ne Nautiea Dudon jakož i bisto- Césare federzom Murn auel
rik G Ferrcro známý tvými člán- la Ghilianovie místopředseda
kv také čtenářům amerického ti- "Italského komitétu pro českou
sku bvli " horlivými propagátory samostatnost" commandant Scod-
naší věci °ik a sekretáři Dr Scarpa a Dr
Od prohlášení našich poslanců Russe plukovník gen štábu Mar
30 května tohoto roku a od vítěz- cketti člen městské rady římské
ství československé brigády u Franzetti místopředseda 'Unione'
Zborova články a zprávy napro- eomm Della Vida eommandatoři
sto příznivé našemu hnutí se den ísegre Kosmiui ťalermi Scalabri
ze dne množí V Miláně psaly o ni Brune Ravasini Belliid a Sel
juís Secolo Corriere della Sera la profesoři Palin Valentin Gras
Popolo ďítalia Perseverauza v si a Tolomci advokáti Callegari
Římě Mcsaírcre Giorualc ďítalia Persice Fazia hralě San Minia-
Fronte Interně Tribuna v Benát- telli kapitáni Nascllovo Dirilio a
kách Gazzeliiic V Neapoli Roma Orlando nadporučici Cappdkti
Mattino Atteridi Napoli v Turi- Galvau Scampicchio a Dadcne
ně Gazzeta del Popolo a celá řada Dr Rieei Dr Mazolcni Dr Me
í„" oSí1i -m2t 1'rAlont ii ppzí Dr Scala ])r Brllen Dr
činila kniha Dr Beneše generál- Muratti íng Luzatti Ing Fcgc-
ního tajemníka Československé jlio Prof Bonfante Velmi četně
Národní Rady v Paříži "Bohemia zastoupena byla žurnalistika: re-
centre 1'Austria" se skvělou
předmluvou poslance Aurčc Ter-
rea
Pak již se rozepsaly všechny vý
zíiaené denníky týdenníky a mě
síčníky citujíce knihu Dr Beneše
Benátský Gazetine na příklad pro-
hlásil
"Nikdo v Itálii kromě snad ně
jakého zaslepeného oficielního so
cialisty nemůže-by ti proti samo
statnosti Čech"
Janovský Corriere Mercaiitíle v
daktor Scabeleni v zastoupc-uí di
rektora Giorůalo ďltalic eomm
Bárgauiiiiho red Pucazió z di
rektora Fronte interně advokát
Goarazziho rcd Pctrai za direk
tora Mess8gera advokát Faldo p
Tato za Agenzia Stefani p Rava-
zini za Agcuzía Vclta reď Paolc-
ni za Popolo d'Ialia tpiíovatelé
Mantica Ilodnik della Stampa
Promuti Mafia Rygier atd
rozuravne a omluvné pnpisy
zaslali především M S Sonníno
článku Alfonse B Mergiardiního ministr zahraničních záležitostí
praví: ministři a státní podsekretáří: Or-
" Itálie a její spojenci učiní do- lando Carcauo Fesearj Mentane
bře budou-li puralizovati ])ropa- li bývalý wiuihtr Barzilai poielaD
gaudu rakouskou stálým vyslov- ci Area Sandrini S Orlando Sc
ným zdůrazňováním že chtějí roz- maini Prof Costa a jíní
dčliti Rakousko-Uhcrsko a znovu Líčení manifestace bamé a tct
stvořiti svobodný samostatný stát pronescnýeh řečí nodavámc zde
československý Budeme tak wítí podle znění otištěného y Českoslo
za spojence všecky politické prou- venské Samostatnosti jež sděluje
dy české odpadání českých vojá- že po přečtení pozdravného tele
ků od Rakouska se zdvojnásobí a gramu českých zajatců poslance
Češi všemi bvjuii silami přispějí Audrca Tcrrc pravil :
k úpfué porážce Piakom-ka" Avšak dos pánové je ještě ji-
Z dalších člauků zvláště dileží- né nebezpečí hrozí išeni a jež
té jsou Grazia Pedrazziho v Nue- kdyby se uskutečnilo mělo by m
vo Gjorsítle (ř'br-i:á) Sc]o a U'ky zairujkí i pro nás i pro
Jsem přešťa-sten pánově kon
statuje že všude v Itálii jsem ob
držel uvítání tak vřelé tak upřím
né i příznivé že by mi bylo ne
možno žádati si uvítání lepšího
Děkuji vám pánové děkuji sr
dečně těm kteří mi laskavě po
skytli své pomoci v mé činnosti
vlastenecké pro zájmy země české
které jsou rovněž zájmy Itálie
ubezpečuji vás že Čechy na to ni
kdy nezapomenou
jjovoitc nu Konečné punove
pripojiti několik slov Ktcre vas
možná překvapí Až do dneška
Cechách se málo vědělo v Itálii
nebylo antipathie proti nim a
byla spíše lhostejnost byli jsme
příliš daleko jedni od druhých—
Včera mně jeden můj přítel upo
zornil na významný fakt který mi
působí živou radost že totiž v Ita
lii se tvoíí skupina přátel české vě
ci přátel to ne z důvodů zištných
ale z opravdového cítění Tito no
ví přátelé Cech nás poznali Jsem
jist že jejich počet bude růst
uen oue dne poněvadž vjuím a
konstatuji v íéto válce: Všude
kde nás poznají nás milují Jsem
přesvědčen stejně tomu tak bude
i v Itálii
T "I v
isem varn wudocc vaeeeii a tez
nadmkru poctěn pánové že mohu
mezi naše první přátele všechny
ty kteri sc laskavě súěastnih dne
šní fclavnosti
Je zbytečno abych vám říkal
že Itálie mela u nás již tradičné
nadšené obdivovatele a bezpočet
ué přátele Společný zápas proti
společnému nepříteli během vál
ky spojenectví proti dědičnému
nepříteli po válce a společné záj
my politické jistě sesílí toto přá
telství dnešní j budoucí
Dovídáte sc páuové každodcu
ně z novin jaký jest postup na
šich poslanců a našich krajanů ve
vlasti
Onen heroický pobtup jc zna
kem velice blízkého vítězství po
něvadž kdo tím způsobem — jako
vaši iddedenti — jedná buď zví
těží nebo musí zemříti avšak já
jsem jist že přemoženi nebudeme
my!
Připíjím našim přátelům ital
ským budoucí velikosti Itálie a
mé vlasti svobodné i jejímu přá
telství s velikou Itálií
lnuto prosloveni jenz rovnez
provázen byl bouřlivým potleskem
— skončena oficielní část slavno
sti načež mezi politickými pra
eovníkv italskvmi a ěcskvmi hor
livě vyměňovány názory a ujedná-
váuy způsoby společné práce
Po odpovědi p Beneše jenž
zdůraznil nutnost společného boje
proti Rakousko -Uhersku a ukázal
na nebezpečí fedcralisace monar
chie pro Itálii i pro Čechy ukon-
ěil manifestaci poslanec vévoda
Colanna di Ccsaro reci v niz rckl
asi toto:
Pánové ! Myslil bych že jsem
nevykonal svou povinost kdy
bych neskončil tuto slavnost ně
kolika slovy díků především vá
ženému Dr Benešovi za jeho pří
pítek a potom ministru Comandi
nimu který vždy při jakékoli vla
stenecké události je vždy s námi
i příteli Torreovi který dovedl
svými slovy tak dobro vystihnou
ti politický význam slavnosti
Když jsme zažádali za čest by
choru xuobli pohostili zdatného Dr
Beneše ostatní bojovníky za věc
československou chtěli jsme zí
skali tím příležitost dokázali věc
tbuu tyropathii kterou chováme k
ušlechtilému národu českému a
všecek obdiv který pociťujeme
pro úsilí která přes utrpení nevy
jadíítelnýcll uiuk vykonává pru
společné vítězství projev tou sou
časně jak duševní vclikttti ouo-
ho národa tak i barbarského u u
krutného ducha který vede vládu
rakousko-uherskou jej utiskující ~4
A nechať nemyslí přátelé čeští
zde přítomní že s jejich věcí málo
so cíti v Itálii poněvadž se jí má
lo obírá náš tisk Vždyť s ní cítí
a ji znají všichni ti kteří pocho
pivše hucd od počátku dosah
hluboký význam této války hned
od počátku chtěli aby Italh do ní
zasáhla účastníc se obrany práva
proti nasiluostcm zpupných
Jistě je — a proč to nepřiznají
otevřeně — jen nudo těch kteří v
Italu maji otázku ceskosloveu
skou poněvadž doposud málo kte
ří promyslili a prostudovali pro
bléiny mezinárodní
(Ti i v
ňiroKe vrstvy národa ve vsem
tom co se týká války spíše vytu
Sily nežli jasně viděly mravní ce
nu sil které stojí proti sobě Pod
porovaly vlády i vykonaly oběti
na nich požadované z přesvědčení
plynoucího spíše z citu než z roz
umu z přesvědčení" jež tkví v srd
ei spíše než v mysli
iarou naisKy v pnsue logice
sve naivnosti neví o tužbách čes
kých nebo tužbách srbských nebo
polských ví že dynastie habsbur
ská je dynastie utlačovatelů a ne
návidí ji Ví že pod ní se nalé
zali národové potlačení af jsou to
národy kterékoliv chce aby byli
svobodní a nezávislí
Jestliže k těmto citům sc nedru
ží ve většině případů větší znalost
české otázky vína je také na va
ší straně přátelé čeští Vy ve své
propagandě jste nás zanedbávali
soustředili jste svoji činost v Pa
říži a Londýně kde lépe se dáva
ly podněty k politickým směrni
cím války a zapomněli jste že jen
v Italu mozete nalézti plný sou
hlas s bojem až do krajnosti prot
Rakousko-Uhcrsku
V Anglii a ve Francii bvl -
zbytek to starých škol diplomatic
ky cli -— a jest doposud směr kte
rý sní o možnosti Rakouska jak
bylo před rokem (JC Rakouska
které by soupeřilo a bylo protiv
níkem Německa které by se mohlo
pnpojiti ke svazu protiučmecké
mu A tento směr myslí že Ra
kousko by se mělo zachovati í
málo se stará o to že by pro úctu
k tomuto evangeliu politickému se
musely obctovati posvátné náro
ky národní národů podrobených
Vídni V Itálii naproti tomu ne
jsou tyto jlluse tyto utopie Itálie
zua Rakousko právě tak jako Ce-
si a vi jaké city vzbuzuje vláda
rakousko-uherská i jaké naděje sc
mohou klasti do obratu dynastie
i té třídy obyvatelstva která ni
kdy nepoznala zásad svobody nc-
odvislosti a demokracie
'LUuionc ceouomiea uazionalc'
a irredenti krajů trentinských a
jádra uských poctili mne žádostí
abych jejich jménem pozdravil o
noho který představuje ve étřc
du nas naděje touhy i víili veli
kého národa česko-slovenského
potlačovaného od téhož nepřítele
který je i naším nepřítelem od
Rakousko-Uherska A přijal jsem
vyzvaní s vnitřní radostí ducha i
srdce poněvadž dnešní schůzka v
těchto místnostech nemá jen vý
znam pouhé oslavy jež by byla
věeí velice malou i bczvýziiamuou
)io dobu kterou prozíváme ale
ma vyznám politicky — dohoda
mezi dvěma irredentismy — jenž
shrnuje plán program činnost
i'ž se orávě rozvin
Národ česko-slovenský poskytl
během války pohled- podivuhodný
irozby jim nehnuly nejukrutněj-
si pronásledovaní no neoslabila
nejtěžší oběti které vzal na sebe
ve vlasti i v ťiziu neoddálUy ho
ani o píď od jeho neochvějných
předsevzetí Čechy chtějí se osvo
boditi ode jha německého a ma
ďarského a mají na to právo pro
své skvělé tradice vzdělanosti pro
mohutnou suu svého lidu pro svo
ji nezdolnou mysl politickou A-
žak ještě více: Cechy učinily
pravý zázrak tím žc- utvořily vně
uzenu českého dobré řízenou orga-
nisaci která spojovala a spojuje
jednotu všechny Čechoslováky
bud vystěhovalé nebo vyhnané nc-
i válečné zajatec Jsou to asi
dva miliony kleré dobrovolně po-
slouehají svých vůdců Podařilo
se jim utvoj iti svoji orgamsaei ja
kýsi Stát Česko slovensky za hra
nicemi vlasti Stát který předsta
vuje domoviuu v jejich ideálech
v jejím vnitrním cítění v její čin
nosti Spojenci uznávají autoritu
lynoycí zc zvláštního tohoto za-
izeni podminodneno to znasu
národního vědomi a ponucne
iiergie které si vynucují jozor'-
Uott i oldiv %yl&
Příteli' Beneši můžete říci náro
du země české lo irredenti italští
a všichni Italové jdou s ním s jc
ho věrou národní výrazem to té
bož principu z kterého so zrodí
neodvislost naši země Osvobození
Čech bude jedním z největších
tězství nové Evropy která začíná
Italové v ně doufají očekávají je
i budou pracovat! aby se uskuteč
nilo
Manifestace skončila skvěKm
úspěchem Výsledkem práce Dra
Beneše bude hlavně ovšem propit
štění zajatců česko-slovenských ze
zajetí aby mohli dle své svobodné
vůle stati se spolubojovníky za
česko-slovenskou samostatnost
řadách česko-slovenské armády na
francouzské frontě čímž Itali
prokáže žc se 6taví na naprosté
solidární stanovisko s námi v bo
ji proti společnému nepříteli
My pak zde yde za mořem ra
dujíce sc z úspěchů práce Národ
ní Rady Československé a jejího
generálního tajemníka a neskoná
e vděčni Itálii a jejím koryfeům
védy politické umění v těžkýc
chvílích italského národa lneme
němu a přejeme ze srdce vítězstv
a uskutečnění společného ideálu
rozbití Rakouska a osvobození ná
rodů jím ujařmených
Mimoděk vzpomínáme jednoho
z českých mučedníků války pro
stého vojína jenz poslán s četou
vojska popravit prachem a olovem
tridentského poslance a pak dň
stojuíka italské armády Battisti
ho Když zavzněl povel k smrtí
címu výstřelu český vojín vystře
il do vzduchu a zvolal po Batti
stim Eviva L'Italia! Nechť žije
Itálie!
Zaplatil svuj projev projev ec
ského národa životem ale v histo
rieké chvíli promluvil za celý če
ský národ
I my v kritické chvíli italského
miroda voláme: Nechť žije Itálie
neboť svých přátel a spojenců ne
zrazujeme a v těžkých chvílích je
jich 'slibujeme své spojenecké po
vinnosti učiniti zadost!
Jsme s Itálií k níž nás poutá
tradice jejího revolučního boje
proti Rakousku jsme s Itálií na
šim přirozeným a vernym spojen
cem v chvílích neštěstí i konečné
ho společného vítězství !
CLEMENCEAU NOVÝ
PREMIÉR REPUBLIKY
FRANCOUZSKÉ
Francii překonána byla o
pět ně ministerská krise ale
Berlín ač Škodolibě čekal od no
vého kabinetu úspěch prs své plá
ny byl sklaman 1'resident lrau
couzské republiky Poucaré vyzval
stařičkého Georgea Clemenceaua
aby sestavil nový kabinet a přání
jeho bylo vyhověno Clemcneeau
skorém po padesáte let jest nej
vytrvalejším a snad také i nej
schopnějším nepřítelem prnšáctví
Byl pomocníkem Gambettovým
při záchraně Francie před zkázou
po roce 1870 a stal se od těch dob
význačnou postavou francouzské
ho života i celé politiky Ale své
nenávisti vuei Německu zůstal
vždy věren Ve Francii se vypra
vuje že jeho uštěpačný jazyk a
mocné žurnalistické pero sesadilo
za posledních čtyřicet let více jak
dvacet ministerských kabinetů —
Potíral vždy a všude každou řt rá
nu jevící smířlivou náladu vůči
Germanii Od samého počátku
dnešní velké války zastupoval
nejostřejší směr hlásající boj na
život a na fcinrt Prušákům a proti
ruským ideám
Nemilosrdně bojoval proti paei-
istům a bezohledně útočil na pro
německou propagandu kdykoli sc
ve Francii počínal objevovati —
Vzal m za úkol vymýtiti veškeré
pokusy konané proti válce a celý
jeho život af již jako žurnalisty
nebo politika zřejmě dosvědčuje
žc vždy splnil lo co sliboval
Dnes v pokročilém věku 7G let
jest opřtuc povolán na politickou
frontu aby na svá bedra poznovu
vložil eeJou tíhu vedení války a
řízení diplomatického Právě jeho
vysoký věk a jeho schopnost ze lží
kárají tvrzení žc jest Francie ze
mí dekadeutní Duch jeho je du
chem Francie který neúprosně
bude pracovali aby válka došla
pro spojence vítězného zakončení
a aby zničeno bylo nadobro pru
šáctví i nebezpečí v něm ukryté
— jež po celou dobu ohrožovalo
bVtt
Clciucuccau má jazyk čaroděje
a uezkrotuou povahu ale jest způ
sobilým a poctivým a jeho pro
gram se jisté potká k porozumě
ním ve všech politických kruzích
spojeneckých
Nikdo se neopováží prpaluv
o míru bez pro spojenco víttwél
zakončení dokua ucorges
meneeau bude ve francii pročisti
dou ministerstva
Clemcnceau velký stařec Fran
cie jest nejtypiětějši zastanec re
publiky a stoupeuec myšlenky z
odvetu Německa za Sedan ri
svoji útočuou ostrost byl kdy
zván "tygrem" a Berlín jek
vstoupení do kabinetu jisté nebu
bc bráti na lehké vážky Narodí
se v staroslavné Vcmlé roku 181
do Paříže přišel nilád a věnoval
zde jen svým knihám a snůia I
nejnrv o něm svět cvědel když
1865 směle na ulici vykřikl: "A1
žije republika!" Byl řatcen a p
svém propuštění sel z císařské te
hdy vlasti do dobrovolného vy
hnanství — do Ameriky Po ně
jaký čas provozoval v New Yor
ku lékařství oak sc tohoto DO V Cit
láni vzdal a živil se vyučovaným
francouzskému jazyku Iři rokyf
byl instruktorem dívčí školy íleč-1
ny Alkcnovy ve Etamfordě CoiinJ
Všeobecně se věří že jeho ameri-l
ké zkušenosti mely velký tuv na j
ustálení jeho povahy i jeho budou
VI 1MULU UliUill
Když roku 1870 vypukla írai
couzsko-německá válka vypůjčí
si peníze na přeplav a navrátil se
do Francie Během roku byl zvo
len poslancem do národní komory
kde sc stal jedním z nejohnivěj-
ších řečníků parlamentu a pla
menné jeho články v listu který
založil v Paříži činili jej mužem
obdivuhodným ale také obáva
ným t
Stal se také slavným několika
souboji které vybojoval šavlí i
bambitkou i známým jako "svrho
vatcl ministrů" Při objevení
známého Panamského skandálu si
ce byl v tuto nechutnou aféru za
pleten ale později úplně očištěn
ale přece jen donucen na nějaký
čas s politického kolbiště ustoupi
li Zuovn se objevuje jako sená-'
or roku 1903 a v roce 1906 stal
se předsedou ministerstva zastávaje-
úřad ten po tři roky
ni _ ir: 11' 1 '
i icmeuccuu zawrn in vei&e oiu-
vné listy La Justice Lc Bloc a
4 t t
Auroře a jest spisovatelem a
půl tuctu knih
( !1iipvw'i'hh kp vrtící ňa nnWiu
kclio života podobné jako Cínem
il aby pomáhal ohrožeué vlasti
Při svých 76 letech zůstává ro
mantickou záhadnou a mocnou o-
sobuostí celé Evropy
Deportovaní Belgičané mučeni
hladem
Ilavre Francie 30 listopadu
Belgická vláda získala ioforma
tom že deportovaní dělnic
Belgie zaměstnaní v továrna}
Thyssenových v MuJheimu a M
hru jsou mořeni hladem a stěžil
si že německá vláda nesplnila bvf
10 unvejsiuo suou ze posic je qi
mu jestliže budou si tak prát
Jelcičtí dělníci v iLsté továrnu i
depicli pracovali a za to odepf- -f
i i i
nu v) iu jim posnyiuuu poirvy a
někteří byli uvězněni V jistých
1 t I 1-1 ' i ' 1 ? - !
uoiecii ueiniet siavKiijici nuceni v
tvli hladem k novolnosti V ii-
ných místech dopouštěli sc Němci l
jiných bezohledností vůči bclgi-Jj
ckym dčJnuíum a kdykoliv si stě
žovali byli odmítnuti anebo slíbe
no žc případ bude vyšetřen aniž
by cokoliv dalšího byio učmeuo
Německo doposud si předchází
irony i
w i
Amsterodam t!7 listopadu —
V Berlíne v minulých dnech m~
čala vycházeti revue "Iriscbe
Blatter" ji-hž vydavateliou je
němeeko-irská společnost která
pod předsednietvím Matiášc Erz-
burgera zahájila nedávno voji'
činnost Redaktorem časopisu joi l
ueorge vuatterton lun kaezto
ri uanuev ovvaiv aracneKV itou- if
ku] v Afnii-tiiivw in -ii-Hníin r i-Vi 4
ředitelů rrvin cisto obsahuje [
Ludeudorfla a bývalého zahranič- I
uího ministra Zimmermanna V V'
inauguračním článku sc prohlíšu- V
je ze válka ukázala ze Německo %
ma málo přátel Irčaué ale osa čd- V
čili prý se jako dobří přátelé Nc
meeka Německo prý nepodceňu
je boduotu jejich přátelství A-
metictl Irčane od zahájení války
přiklonili pry ne na stranu NČme-
cka pomáhajíce americkým čtu-
cfim v boji pro skutcčooy Tjeu1r-
litu Praví se tu že oěmcekp-tf
ská spokn-nobt věnuje veškeré nvé '
energie snaze aby Irsko opttiij
byly otevituo světu