Strana 10
POKROK
PUBLISHING CO
FOESOS ZÁPADU
místní vydinl
▼ Creta pro Salině cíiet Neb:
Schuyler a Clarkson pro Colíax okres
ríebi ve Wilson Kam pro itát Kan
as t Cedar Eapida la pro itát
lovu t St Taol a Mioneapolii Miniu
pro stat Minnesota a T Tyndall 8 D
pro státy South a Nortk Dakoto
Předplatní:
Pro Spojené Státy $200 Pro Kanado
$230 Co Evropy (300 roční
Zásilky peněžní dSjtež se pomocí pe
něžních poukázek (Money Orders) ex
přesáních poukázek (Express Money
Orders) bankovních poukáaek (Bank
Cvaft) anebo v registrovaném dopise
Oinamujete-li své přestěhovaní udej
te starou i novou adxessu
Dopisy z kruhů čtenářstva ochotni
uveřejníme Jtnaí býti sluSné psané
bez úmyslu někoho osobni poíkoditi a
podepsány plným jménem at již má
býti v redakci utajeno anebo dopi
sem uveřejněno
45
JAPAN DO EVROPSKÉ VÁLKY
JAKKOLIV Japonsko připojilo
se ke spojencům vědělo se že
učinilo to spíše ze sobectví než z
jiné příčiny a proto s Japonskem
se vážně nepočítalo ve spojene
ckém zápasu Spíše se pohlíželo
na Japonec s nedůvěrou a pode
zřením poněvadž Japonsko mimo
dobytí německé provincie Kiao
Chao nemělo větší činné účasti ve
spojeneckém zápasu Japonské"
válečné loďstvo pomáhalo sice
spojeneckým lodím v střežení mo
ří proti německým nájezdníkům
poskytovalo Bušku značné zásoby
válečného materiálu právě jako
Amerika ale to bylo asi vše
Ačkoliv se několikrát psalo o
možnosti poslání japonského voj
ska do Evropj' ať již na východ
ní nebo západní frontu pověsti
tyto nikdy se nepotvrdily a japon
ská armáda dosudl stojí nečinná
mimo evropského zápasu Pověsti
tyto však vynořují se znovu a na-
skytuje kp otázka zda i tentokrát
zastanou nesplněny anebo zda do
jde konečně k činnému zasáhnutí
japonské válečné moci do zápasu
na evropských bojištích
Jisto jest že mezi spojenci
1 i -i r v t
-laponsKem jeanano a uvazováno
o použití japonské armády v Ev
ropě proti Německu poněvadž
taková pomoc byla by spojencům
vítána zvláště než Amerika roz
hodla se pro válku Než Japonsko
kladlo jisté podmínky které byly
příčinou že spojenci nemohli se
rozhodnout nabízenou pomoc při-
jmouti -
Jak z okolností vysvítá Japon
sko žádalo za svou účast v zápasu
na straně spojenců záruky spo
jenců že Japonsku bude pone
chána v Asii volná ruka a že ze
jména v Číně bude Japonsku do
holeno jednali do značné míry
tak jak samo za dobré uzná To
byl asi hlavní a základní požada
vek jaký Japonsko kladlo a
vzhledem k postavení Velké Bri
tanie v Indiích a Asii vůbec ja
kož i Buška není divu že spojen
ci na takové podmínky hned 'ne
přistoupili Tolik se musí rozuměti že
dnešní Japonsko sni nemuze sle
dovat! jiných než jen sobeckých
záměrů v zápasu na straně spo
jenců Japonsko jest absolusti-
ckou monarchu a přítomná vláda
chce také Japonsko takovým u
držeti K lidovládě jest v Japon
sku prozatím ještě daleko a pro
to nedá s ani inysliti že by ně
jaký zájem pro lidovládu vd!
Japonsko do války prut i Nčme
'ku A proto cokoliv Japonko
učiní pro spojence bude chtíti si
dát za to dobře zaplatit výhoda
mi kleré spojenci mu postoupí
T spoj-ind dobře vědí a také
Kdyby Kuko neposkytovalo tak
smutný obraz nu bojišti východ
ním a kdyby armáda jeho vůbec
byla něčím podobným aspoň to
mu čím byla dříve spojenci by n
Japonskem auí nepočítali Než
lakto jsou nuceni eMějí-Ii aby
válka byla skončena bez dlouhých
průtahů jež možno očekávali v
případu že Kusko bude učiněno
zcela neškodným Němcům k řo
muž w silně podobá
Japonsko má dnes na půl třetí
ho milionu dobře vycvičeného
vojska dostatek dobře zásobené
ho dělostřeleetva a rovněž silné
válečné loďstvo které řadí se
hned za námořní mocí' Spojených
Států Na spojenecké straně za
číná sc doporučovat aby této vá
lečné moci Japonska se použilo v
Evropě tak aby předně Rusko
zachráněno před úplným zhrouce
ním a pak aby válku nebylo nut
no protahovati j
Japonsko zasáhlo by do Evro
py ovsem pres Asii k cemuz po
uzdo by bylo hlavně druhy Sibiř
ské Během tří let války Busko
používalo zajatců rakouských a
německých v práci při budování
druhých kolejí této dráhy která
většinou jiz jest dráhou dvouko
lejnou což značně urychluje
zvyšuje dopravu po ní Doporu
cuje se ze by buď Američané ne
bo Japonci mohli kontrolovati tu
to dráhu aby doprava děla se v
náležitém pořádku
Myslí se že přítomnost i menší
japonské armády vedle vojska
rumunského a ruského měla by
povzbudivý účinek na tyto armá
dy a tak napraven by byl duch
ruských vojsk kde mnohé pluky
rozhodne chvíli odpíraly po'
slušnost důstojníkům a dávaly se
na ústup donucujíce tak i pluk v
jež jinak by byly vytrvaly na
svých místech rovněž k ústupu
JUysli se ze Japonci mohli bv
prcvzíti všechno ruské dělostřele
etvo a též vzduchoplavbu ovšem
ruští dělostřelei kteří osvědčili
svou loyalitu byli by podrženi
V pěchotě pak strojové pušky
mohly by rovněž býti obsluhová
ny Japonci Tímto způsobem má
sc za to že ruská armáda byla by
přivedena opět do stavu kde by
byla schopna konati svou povin
nost
askytujc se ovšem otázka
jak Kusové by se v takovém pří
padu zachovali k Japoncům s ni
miž válka jest jim dosud v čer
stvé paměti a veteráni z této vál
ky jsou zajisté četní mezi ruským
vojskem Je ovšem známo že při
vítězné oťensivě Brusilově minu
lého roku použito bylo hojně Ja
ponských dělostřelců a sice s do
brým výsledkem tak že vlastně
Japonci v ruské armádě nebyli
by novým zjevem dojde-li k u-
skutečnění doporučovaných ná
vrhů
Příchod Japonců by donutil o
všein Němce změuiti plány Místo
posílání nejlepsích sboru z vý
chodního na západní bojiště byli
by nuceni sesilovati své armády
východní Větší počet japonského
vojska na ruském bojišti jenž by
dovedl povzbudili kleslého du
cha ruského vojska by znamenal
naprostý obrat na této frontě a
pak by také zápas spojenců na
západním bojišti spolu s any?ri-
eKym vojskem byl snazším
Poukazuje se že Japonsko za
takovou pomoc by žádalo peněží
tou náhradu a postup území v Čí
ně a Sibiři a zajisté náhrada tato
byla by nesmírná Na druhé stra
ne zase denní náklad spojenců na
válku jest tak veliký- že i vzdor
ohromné náhradě kterou Japonci
Oy mohli zadati za svou účast bv
lo by výhodnějším pro spojence
na takovou náhradu přistoupiti
Uorejsi jsou pouze dohady
které znovu se obnovily nepo
chybně jako důkaz že znova se v
teto veei mezi spojenci a Janou
skem jedná Výsledek jest ovšem
otázkou budoucnosti
vojenského věku schopných pro
službu vojenskou bez Asiatů a A
ťnřanů G6 procent mužů skuteč
ně enrollovaných v armádě a ná
mořní službě 805 procenta) ná
rodního bohatství a 831 procen
ta národního příjmu což není mí
něno jako příjem dotyčných ná
rodů nýbrž jako "společenský
příjem z ročního výdělku lidí
tvořících národní skupinv ve vál
ce !
Mimo těchto číslic "Balance
Sheet" dokazuje že společný dluh
Ameriky a jejich spojenců činí
pouze 147 procent jejich bohat
ství kdežto společný dluh teuton
ských spojenců tvoří 287 procen
ta jich bohatství Úrokové poža
davky nepřátel Německa činí pou
ze 46 procent národního jich pří
jmu kdežto teutonskýeh spojenců
dosahují již 118 procent jich ná
rodního příjmu A pokud se tý
ká přebytečné potraviny produku
jících častí a kovů jakož i uhlí
nepřátelé Prušáctví mají skorém
úplnou kontrolu buď přímo ane
bo následkem kontroly moří
Balance Sheeť' počítá ztráty
spojenců z enteute a Amenkv
zabitých raněných a zajatých —
od počátku války na 9 procent o
nginelni mužné síly ztráty ti'U-
tonské jsou dvakráte tak veliké či
li 20 procent Teutonští spojenci
vydali již 29 procent svého bohat
stvi na vedení války kdežto ně
mečtí oponenti vydali pouze dosud
12 procent
Spojené Království čili Anglie
se svými koloniemi povolalo do
zbraně dosud 50 procent své mu
žné síly Francie 46 procent Ita
le 39 proceut kdežto Německo
tak dalece mobilisovalo již C5 pro
centové mužné sil)-
Přes to přese vše svět má před
sebou velký úkol aby zmařil v
nivee uvedl plány llohenzolíer-
uu poukazuje Balance Sheet
'Nemůže stávali pochybnosti o
finančním výsledku" pamflet po
kračuje optimisticky "ale válka
zcela jistě osvědčí se býti náklad
ná jak v mužstvu tak i v majetku
pakli že máme zvítěziti bude
nutno aby všechny třídy lidu
pracovaly společně ku společnému
cíli a bude zároveň nutno abv-
hom pracovali v úzké kooperaci
našimi spojenci za Wřem'
ÍPRAVY NĚMECKA NA
OBCHOD PO VÁLCE
VÝHODY NA STRA
NĚ SPOJENCŮ
SVRCHOVANOST Anerjky
„ -„- 'JVU1-U 1HU'!!
penězích
i i ' i
ííeograncKc rozloze a
přírodních zdrojích nad Něme
ckem a jeho spojenci jest pádným
způsobem podaua textem číslice
mi a možnostmi v pamfletu jenž
nese oldaveni "The Balance Sheet
of tlie Natious at War" a který
lyl pravé připraven Bankers
Trust Company a vydán kampaní
pro Půjčku Svobody
Ačkoliv tabulky a číslice v pam
fletu jsou takového druhu jenž
by měl vyvolali 'radost v srdcích
uepřálel Německa lidé kteří jej
sestavili a vydali zcela zřejmě
dokazují že každý občan má se
přičinit i aby úpěcj druhé národ
ní půjčky byl imposantní — aby
jeden h druhým semknul pevně
páže i dollary má-li nynější poli
tování hodný stav věcí jednou vži
ti konec
Amerika a její spojenci jak se
v pamfletu praví mají 944 pro
centa rozlohy válčícího světa
ivo procenta obyvatelstva aniž
by se zahrnulo do počtu velké asij
ské obyvatelstvo pod Britiekou ří
ší náležející 73 procent mužů
NĚMECKO jest sice zabráno až
no uši válkou íile L-nni ii
přípravy k zlepšení svého světo
vého obchodu a jeho rozmachu
)o válce Uvědomuje si velice do
bře že jen s nnpjctím všech sil
bude moci poneuáhlu napravova
li sve národohospodářské pohro
my a že po zápase se zbraní dojde
k zápasu peněz na světovém trži
šti Na jak dalece se mu zdaří zí
skati nyní ztracený obchod zpět
jest ovšem věcí budoucnosti A
!e proto přece jen suaha o pokrok
v tomto směru jest v Německu
vyvíjena již nyní Proto také ně
mecké vysoké školy obchodní usi
lovněji vyučují cizím řečím ob
chodnímu zeměpisu a hledí vyzí
skati všechno poučení jež válka
s sebou jiřiuáší aby jich pak mo
hlo v míru býti využilo k fedro
vání světového obchodu
Úžasný vzrůst světového nčme
ckcuo průmyslu a onciioiiu v po
sledních desetiletích byl zásluhou
s dostatek již známé německé or-
jramsacni scnopuosíi která bvla
provázena lepšími výsledkv než v
kterékoliv jiné zemi Proto také
jest v tomto směru věnována be
dlivá pozornost amerického oboru
obchodního který vidí že se zře
jmou snahou v emccku v tom
směru vyvíjenou — musí býti po
čítáno zejména americkým obcho
dem a průmyslem který musí do
velké míry používati německých
ibchodních způsobů a studovali
jejich směr aby se udržel v mí
stech kam následkem válečnvcli
poměrů dosud vnikl Povolané
kruhy si uvědomují m spojenci
právé tak jako teprve byli nuce
ni vyoiMovíiti si (Jelostreleelvo
rovnající se německému' aby se
mohli s úspěchem na bojišti Něm-
ům postavili muí věnovali i
svoji bedlivou pozornost rozma
chu ke kterému se Německo chy
stá na světovém tržišti po válce
Je zřejmo žc musí býti přikročeno
k zbudování silných a prozíravých
obchodních orífalúsací abv mohlo
býti čeleno jisté německé soutěží
Chaiiiiccv Dcnew Knov' přednosta
úřadovny-pro obchod s cizinou ve
spolkovém odboru obchodu před
ložil nedávno ' zprávu ukazující
juk účinným a silným sborem jest
německé organisace pro zámořský
obchod
Orpanisaee má velikou zásluhu
o to že Němce věnující se obcho
du s cizinou do velké míry oprá
vněný pohlíží na celý svět jako na
pole své činnosti Ať nastávající
takový obchodník začne svoji čin
nost jako pomocná síla v některé
úřadovně nebo začne v malém vy
ráběli některé předměy hodící se
pro obchod s cizinou stále pomý
šlí na to jak se domoci ne j roz
sáhlejšího obchodního pole Uvě
domuje si že obchod musí býti v
nynější době obmezován na urči
tá místa ať malá ěi velká nýbrž
že pravý úspěch kyne z obchodu
který jest možno rozšířiti na ce
lou zeměkouli
Tento mezinárodní smysl pro
obchod se u Němců vyvinul tak
mocné jiz z té příčiny že jejich
země leží jaksi ve středu Evropy
Z Německa lze snadno dostihnou
ti na mnohé trhy zahraniční ba
snadněji než mnohý americký ob
chodník nebo průmyslník může
dostihnouti v některém jiném stá
tu americké Unie Ale vzdor to
mu jest hlavně zásluhou německé
národní obchodní organisace že
německý obchodník pohlíží na ce
ly svět jako na pole své budouc
nosti Ví že Německo má obrov
ské množství vlastních svých lo
di spojujících domácí přístavy
cizinou Nebylo také nadarmo žc
tak veliká rada němcekveh výz
kumců pobývala v cizích zemích
tam studovala poměry jak pod-
nebni tak zvyky obyvatelstva
jeho náklonnosti a záliby Něme
cky obchodník rád se učí cizím
řečem k čemuž mu skýtají vý
bornou příležitost domácí učeliště
Ví že přímým stykem v řeči ze
mě kde obchod provozuje ma zí
skanou již polovinu náklonnosti
tamních zákazníků S tím ruku v
ruce jdoucí dokonalá obchodní
výchova činí z Němce neinebez-
pečnějšího protivníka v zahranič
ních trzích
Tato soustava německé obchod
ní výchovy jest nejdůležitější slo
žkou německého zahraničního ob
chodu a v tom směru jest nutno
mnohému se učiti americkým ob
choduíkúm pokoušejícím se o vni
kuutí do zahraničních trhů Ně
mecká vysoká obchodní učeliště
rovnající se stupněm vzdělání jež
svým chovancům poskytují uni
versitám skýtají příležitost k na
učení se obchodu s cizinou nejen
v theorii nýbrž i v praxi Obchod
jest v Německu považováu za
druh zaměstnání jemuž nutno se
Hamburku Tnm sé mohou studen
ti nauěiti nejen řecím nýbrž
různým nářvěím panujícím v těch
kterých německých osadách a sa
mozřejmě také vládnoucím světo
vým jazykům Ale škola tato po
skytovala též vyučování o zvy
cích národů poměrech lidu pod
nebí rosllinstvu zeměpisu víře
ně atd do nejmenších podrobno
stí
V ESKYMÁCKÉ DOMÁCNOSTI
bedlivě učiti jako nutno se učiti
právnictví nebo lékařství Napro
ti tomu americký obchodník kte
rý se chce věnovati obchodu tt = ci
zinou musí sc mu učiti vstupem
do některého obchodu kde se te
prve učí prakticky aniž by měl
nějakého předběžného vzdělání
Němce však si zvolí vývozní ob
chod za svůj životní odbor a strá
ví léta s přípravami k jeho dú
kladnému ovládnutí
Při tom všem jest ně'-ecké ob
chodní školství dosud poměrně
mladé Téměř všechny obchodní
školy byly založeny teprve v ro
ce 18S0 a iicj vyšší německé ob
ehodní Školství se počalo rozvino
vali teprvo v roce 1898 Obchod
ní školství sc rozvinovalo se vzrů
stem průmyslových škol Němcům
-i i- -i i
io v prve raue o to kik a kcic
prodati zboží
Němci si uvědomují že základ
ním požadavkem úspěchu při za
hraničním obchodu jest znalost ře
či země se kterou jest jim obeho
dovati V jejich obchodních ško
lách se proto vyučuje řečem nejen
civilizovaných národů nýbrž i ja
zykům a nářečím národů polodi
vokých Lidé kteří dokonale cizí
řeči ovládají jsou německými vý
vozci znamenitě placeni To má
za následek že mladí Němci se
vydávali na zkušenou do ciziny
hlavně z toho lůvodu aby si eo
nejlépe osvojili některý cizí jazyk
Před válkou byli téměř všichni
číšníci v anglických hotelích mla
dí Němci Naučili se ansrličině a
vedle toho prospívali "latrlan-
du" sdělováním svých poznatku
v kterémkoli směru tak že v roz
manitých vládních úřadovnách v
Berlíně byli často lépe spravení o
ríuných poměrech než v Londý
ně nebo ve Francii která byla ta
ké prostoupena německými příži
vníky stiulenty osvojujícími si
francii] u a při tom pro svojí rod
nou zem špehujícími '
Za vzor tohoto školství jiným
národům měj by sloužili talr zv
KoloníaliíMitul vydržovaný t
FBIDJOF Nanscu podává ně
které velice zajímavé obráz
ky z domácího života eskymácké
ho V chýši ve které jsme se na
cházeli — tak vypravuje ou sám
— bydlely čtyři nebo pět různých
rodin Každá z těchto rodin mě
la na jakémsi nízkém lešení své
prknem ohraničené místo a tam
skrčeni civěli muž žena i dítky
Před každým tímto místem hoře
la tuková lampa se širokým
ěmoudivým plamenem Lampy ty
hoří dnem i nocí a slouží nejenom
k oteplování a osvěcování nýbrž
vydávají též zvláštní tukový zá
pach který každému Eskymáko
vi jest nesmírně příjemný Mužo
vé jsou pravidelně oproti svým
ženám velice hodni a není právě
řídkým úkazem žc spatříme man
žely kterak se líbají při čemž
vzájemně s nevyrovnat eluou něž
ností si "otírají nosy Ale přes to
vše přiházejí se ovšem také ně
kdy rodinné nešváry a mrzuto
sti pak takový výstup dopadá
velmi často zle Obyčejně dosta
ne žena výprask někdy i ránu no
žem do ruky nebo nohy načež je
vše zase v pořádku a poměr mezi
mužem a ženou je opět tak upřím
ným jako dřív Někdy stane se
ovsem i to ze výprask dostane
muž Nechci tvrdili že by ty vše
cky tukem se lesknoucí tváře kte
ré leskly se kolem nás byly čistý
Od přírody mají všichni barvu
žlutou anebo hnědou: mnoho-
však této přirozené barvy bylo lze
opravdu zříti v obličejích Esky
máků které jsem viděl to nelze
určitostí tvrditi V jeduotlivýc
obličejích zvláště u dětí zhoustla
a ztvrdla špína tak že tvořila o-
pravdovy černý škraloup který
na některých nastech se odloup'
a tu teprve přirozenou barvu těla
bylo vidět i U žen však zvláště
u mladších které jsou velmi mar
nive pozorujeme jiz vetsi čistotu
Nemají-li ženy právě co lepšího na
práci tu neznají oblíbenějšího za
městnání než rukama po IdavČ je
zditi a brzo zde brzo onde v pra
vém pralese svých černých naje
zených vlasů se šímrati Někdy bý
vají v tomto pralesu podnikány
pravidelné houby a výtěžek z ho
nu bývá pak pravidelně ihned u
tracen Vlas u mužů visí úplně
volně přes ramena a un čeled áoa
volně přes ramena a na čele často
bývá spjat šňůrou pcreL Ti kte
ří perel nemají obtáčejí £vou hla
vu provázkem na němž jsou zavě
šeny kůstky žraloka Železa sc ne
užívá za žádijou podmínkou k o
zdobě vlasů Zeny- zavazují vlas
na přední straně hlavy na uzel a
obtáčejí jej kůží jen aby pokiu
možno pevné stal na hlavě To
týká se zvláště mladých nepro
vdanvch žen Vytr si vlaa iu{
čele a na spáncích -iževnatě i
konečně vypadává á ony ve velnu
mladém věku jsou holohluvé Pro j
rJ-vm-'ii-nti volili lítnrň llAleŽÍ lc-fi
psí společnosti trhati vlas s celu v
je právě takovou nutností jako
dámě našeho světa se šněrovat i
Před jednou malou chýší která
stála odloučeně potkal jsem neo
byčejně přívětivou ženu patrně
domácí paní celé chýše Zena ta
byla poměrně ještě mlada měla
příjemný zevnějšek usmivavy po
hled a dvě šikmé lichotivé oči —
Na zádech v jakési torbě nesla ma
lé špinavé děcko z něhož měla
patrně velikou radost jako všecla- i
ny matky a jež velice horlivě sna-'
žila se k tomu pohnouti aby ote
vřelo své tmavé oči a mou malič
kost si prohlédlo Bavili jsme sc
spolu velice nenucené a podařilo
sc mi nepozorovaně několik jejich '
podobizen vytvořiti Také jsme'
nahlíželi dveřmi do několika chý
ší V jedné byla dvě malé děv
čata zaměstnána vytahováním ve-
likého racka z kuchyňského hru-
ee kterého pak hltavě jedla tak
že každá ukusovala na jednom
kouči při čemž samou rozkoší u-
CmívnKl Krt tAn-iTú nňlifnli lliTníi
Peří z větší části bylo ještě na f
ptáku ale to nic nevadilo dívky
je beze všeho dalšího' vyrušování
jen vyplivovaly
NĚCO O LIDOŽROUTSTVÍ
PLYNOVÉ MASKY PRO KONĚ
síta
Vojáci í koiié opatřeni plynový-
mi 'maskami na frontě -Vojáci již
lavno shledali žc v předních záku
pech je nutno používati plynových
1iíiM'k jako oeljrny proti němce
kým plenovým útokům Koné o
patření byli_ plynovými maskami
teprve před nedávnem
-1
1
i
OLIDOŽKOUTECII zmiňuje sc
mythologie všech národů
také ve slovanských pohádkách
nacházíme o něm zmínky a jsou
tyto zmínky právě svědectvím ve
likého stáří oněch kulturních pa
mátek Také nálezy z pravěku do
kazují že lidožroutství panovalo
na celé zeměkouli Juvenál totéž
tvrdí o Španělíeh a Oaskoncích že
velmi rádi požívali maso lidské — -Později
Karel Veliký vydal přís
ný zákon salický proti antropo
fagii Ve středověku pak pano
valo silně lidožrouUtví za válek
r 850 853 876' kdy připravovali
si chléb z kostí lidských a rodiče -
pojídali své děti Zvláště hrozné
lidožroutství panovalo v letech
1082 až 103L Dle Kaula Gabera
pojídali lidé i různá nečistá zvířa-
ta kořínky trávy ano i mrtvoly
Pocestní jedh děti Na trhu ve
francouzském městě Touru prodá
val jeden řezník pečené lidské
maso byl za to za Živa upálen
hladoví vyhrabávali mrtvoly a ži
vili sc jimi Ve 30-letéválce by t
lo lidožroutství rozšířeno v Lo
trinsku z 1200000 obyvatelů
jich tam zbylo jen 500000 Hlad
byl takový že jistý lékař jenž
amputoval nemocnému ruku vy-
zadal si ji uříznutou a snědl jt
Lidé umírali hlady Posavad je
rozšířeno lidožroutství u divochu
iwjvvj w v nj u míjí ji giu ivmii
váme Na Sumatře jsou vinníei
odsouzeni k snědeni V Indu tak- v
to pohřbívali lidi staré a neduži- (
vé V Brasilii krmili potlle Jea-
jako prasata na porážku Velký-O
mi labužníky lidského masa byli
Karaibové u nichž požírání lid
ského masa s dělo za velikých
híavuostí ná'-6žcnskýeh jak o tom
také Humboldt ve svém cestopise
Jižní Amerikou píše Všichni ce
stovatelé těmi krajinami zmiúova-
li se o lidožroutství zejméua sla--
vný Cook Jules Garnier a j Sa
mi tito cestovatelé měli se co u
brániti osudu jenž mnoho jich
soudruhů potkal Viděli konservy
z lidského masa uzeného i nalože
ného Vnitroaustralští divoši kte
ří stojí dnes na nejnižším stupni
kultury pozírali i svoje děti Sa
mi si pouštěli žilou pekli krev
svou a jedli jt Fidžiaaé řekli cc-
siovaicu Houtrcvclcvi zc pouze
černoši mají chutné maso běloši
prý mají chuť slanou Obyvatelé
ostrovů markýze mučili své obětí
dříve než je snědli a pohlaváři si
losilalr lidské kýty darem
Čeští gpisovatelé proti dru Sme-
ralovi — Do -Vidné byl dne 15
června zasláu Českému Svazu na
íšské radě tento výmluvný tele-
gram Uske spisovatelstvo žádá
aby pan posl di' Bohumil ŽmeraL
nvi ucž odjede na mczíaárodui
íintťifmn sli- Si rlr 1 1 f1
mislopíedsediiictví Českého
svazu a ve Stokholmé aby nikle- "
úk nevystupoval jakožto mluvčí f
kc jMIihky a českého národa I
adame zároveň aby tato výhra!
a byla v čas celé veřejnosti vv-J
ovným způsobem oznámena -
Za české spisovaťdc Aloi Jirásci
Jaroslav Kvapil -
se
§ ptr