Strana 10
POKROK
PUBLISHING CO
vydáv
POKEOK ZÁPADU
a niíital vydaní
r trčte pro Salino okres Neb ve
Schuyler a Clarkaoa pro Cotfax okres
Neb to Wilson Kaní pro stát Kan
sas r Cedar Eapids la pro stát
Iowu ▼ St Pani a Mwneapolis Mísil
pro stát Minnesota a v Tyndall 8 D
pro státy Sonth a Horu Dakotu
Předplatní:
Pro Spojeni Státy $200 Pro Kanado
250 Do Evropy 1300 locn
Zásilky peněžní dřjtei se pomoci pe-
nažcica poukáže (money Cruero) ex
presenich poukázek (Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Otnamajete-li sví přestěhování oděj
te starou i novou adresso
Dopisy a kruhu řtenSrstva ochotni
uveřejníme Musí býti služné psané
bez úmyslu někoho osobni poškpditi a
podepsány plným jménem af jil má
býti v redakci utajeno anebo a dopi
sem uveřejněno
45
ČESKOSLOVENSKÁ ARMÁDA
Všeobecná branná povinnost Če
chů a Slováků ve spojeneckých
zemích!
Tisk kane Ceskoslov Výboru
" Kštc jedle rostú na krivánskcj
straue
kdo jak Slovák cítí
íiechf se šable chytí
a medzi nás stane!"
Když Mikuláš Aleš nejpopulár
uější a nejnárodnější malíř heroi
ekýeh postav z našich dějin kre
slil slovanského hohatýra k slo-
' aa
trou sa uiysKa zda pomyslu ze
jeho péro jímž kreslil svého šuha
je rázné tasícího šavli bude pro
Douzot ime re&ico-Moveimo jma-
ky až v dálném zámoří k boji — k
boji za československou samostat
nost?!
Přivalila se Velkát válka a než
jsme se nadáli strhla na stranu
spojenců Spojené Státy Anerické
Po prvních zprávách že Sokolo
ve a socialisté čeští v Paříži hrnou
se ve stech pod prapor francouz
ské republiky vedeni proslave
ným malířem krajanem Franti
škem Kupkou začly docháze
zprávy o hromadném vzdávání se
Čechů a Slováků vrakouské ar
mádě Srbům a Kusům Současně
došly zprávy o hromadných po
pravách českých vzbouřenců na
frontě i za ní
Pak Češi londýnští hlásili se
slovu svými dobrovolníky Na
Eusi česko-slovenské družiny po
stupovaly s ruskou armádou až
ke Krakovu
Z Kanady čeští havíři členové
národního Sdružení vstupovali
do kanadské armády Z jara jsme
sc loučili s prvním oddílem česko
slovenských junáků ze Spojených
Států kteří se ubírali se svou če
sko-slovenskou setninou do An
glie Á dnes již víme že se již sú
časímli bojů ve Flandrech a vy
čkáváme zpráv o jejich statečných
činech" V
Ve chvíli kdy rakouský císař
udílel všeobecnou amnestii a kdy
i čeští "velezrada" s drem Kra
mářem a posl Klofáčem opouště
li vězení rozletěla se světem
zpráva o obrovském vítězství česko-slovenské
brigády A brzy po
tom táž brigáda deeimovaná bo
ji před celým světem dokázala že
je skutečnou armádou smrti
A než jsme se éadáli zvídame
zas z manifestu Česko-Slovenské
Národní Rady že spojenci svolili
k utvoření samostatné česko-slovenské
armády na francouzské
frontě k nLŽ se hlásí tisíce zajat
ců ve Francii a Itálii a k níž při
děleni budou češti veteráni z cizí'
necké Jegie kteří po tři leta bojo
vali jak lvi před Verdunetn u Ca
rency a jinde
Manifest Národní Kady Česko
slovenské prohlašuje všeobecnou
brannou povinnost všeobecnou
národní mobilií aci!
Dnes jo doba kdy konečné zmo
hli jsme se k brannému odporu a
kdy česko-slovenský národ mobi
lizuje nikoliv legii ale celou ar
mádu vwj& svých mužů v celém
ytié ke konanému rchodném'ť
bjnl ~ f J
teílo-fclrenák nnuUz 5 "la
POKROK DME 17 ŘÍJNA 1917
ními důstojníky vlaitni orjanisa
cl všech vojenských jednotek bu
de skutkem jestliže každá česká
a slovenská rodina dá jednoho své
ho clena 1 Než se nadčeine bude
česko-slovenská revoluční armáda
stát pod vlastním priporem na
frontě Několik měsíců uběhne
než se nadějeme válka se přežene
za rok nebo za dva a pak budeme
musit před svým národem proká
zat že každý Cech a Slovák kaž'
da fciká a slovenská rodina vyko
nali svou povinnost '
Doma v Cechách na Moravě i
pod Tatrami dnes se již ví že pod
vůdcovstvím Masarykovým zahra
niční krajané zřizují česko-slovcn
skou armádu
Všichni muži ve věku od 17 do
60 let jsou voláni pod prapor ar
mády naší jež vedle armád spoje
neckých a armády polské příštím
rokem zaujme své místo na fron
tě!
Došli jsme dnes tam kde jsme
meh bytí před padesáti lety Le
tos právě ie tomu půl století kdy
rakousky císař kapituloval před
Maďary a Němci a náš česko-slo
venský národ vydal na pospas ná
rodům vládnoucím Madari to-
hdy dostali neodvislost aby nio
hli zdolat bratrské Slovensko !
Bývalý ministr mladočeský po
slanec Dr Josef Fořt ve své kni-
'Ven z přítmí" jež je vlastně
epištolou vyzývající k boji za če
sko-slovenskou samostatnost sprá-
ne poukazuje na to že Ceši ome-
kaH nešťastně rok 1866 a projc-
ili málo politické vyspělosti opro
ti Maďarům kteří s Prušáky táh-
i přes Moravu na Vídeň s legií
maďarského generála Klapky a
tím vydobyli si neodvislost od Rakouska
Není pochyby že dr Fořt svým
politickým spisem mířil k oné roz-
íodné chvíli která se nyní přiblí
žila
Ví to naši přátelé i nepřátelé i
kteří se již naučili nezatajovat!
našemu lidu doma holou skuteč
nost Naši přátelé jsou přesvědče
ni že všichni Češi a Slováci bez
rozdílu náboženského a politické
ho přesvědčení a sociálního roz
vrstvení vykonají svou povinnost
Nasi nepřátelé doufají a utěšují
se tím že zvláště Češi a Slováci
odchovaní neb narození v demo
kratičkých zemích spojeneckých
nebudou chápat smysl velkého bo
je a pro sve pohodli pro sve ro-
diny zapomenou na svou povin
nost jež dnes již není a nesmí bý
ti jen slovem !
Než toho bohdá nebude aby lid
česko-slovenský zapomněl své tra
dice své slavné dějiny a aby za
přel svou krev !
Dnes již česko-slovenská armá
da ve Francii organizovaná zvol
na se shromažďuje Budou v ní
íeši a Slováci z rakousko-uherské
armády Češi a Slováci kteří bo
jovali ve spojeneckých armádách
a budou v ní Češi i Slováci ze
všech spojeneckých zemí tedy i z
Ameriky !
Budou tam a jsou již svobodo
myslní katolíci evangelíci socia
listé stoupenci všech směrů a
stran
Budou tam Češi i Slováci Ar
máda ta bude důkazem naší sjed
nocenosti našeho odhodlání vybo
jovat národu svému boj vítězný
boj jenž národu vymůže zbraní
oDetnu krve i životu samostat
nost! ✓
(Pozn red — Kdo se zajímá o
česko-slovenskou armádu ve Fran-
y _'
en nechť sc obrátí na Lcsko-slo-venský
výbor 3743 "VV 26th St
Fnmoie je roláno proti tojskti i
talskéma Avlak ani to všecko
nedostačí Dnes Rakousko je od
souzeno k smrti a to zaslouženě
Rakušané počítali s důvěrou
tun že nebude moci generál Ca
dorna vykonat nic jiného než se
před zimou prostě zmocnit pláni
ny Bainsizza avšak dnvn nazují
sc poměry jinak Hora San Oa
bnclo padla do rukou italského
vojska a když budo isolována te
dy bude se moci klidně postupovat
na Lublaň armáda rakouská' bude
rozražena na dvě části a jedna po
druhé snadno budou moci být zdo
laný A Rakousko aby dokončilo
svou vlastní záhubu aby zničení
své armády učinilo dokonalejší
povolalo si ještě jiné vojsko se
všech stran aby sdílelo stejný
osud s vojskem které dnes trpí
porážku za porážkou
Dnes chápe se velmi dobře proč
vlastně Německo a Rakousko neu
stále se snaží aby pojednávalo sc
o míru Nechtějí mír nyní poně
vadž vědí že je něco podobného
nemožností avšak -chtějí vyvolat
zmatek mezi spojenci zapálit o-
hoň za jejich zády a přivodit do
neklidu Spojenci dnes však při
držují se hesla udržovat pevné se-
jctí az do konce Každým dnem
lnes lze očekávat nějaký neočeká
vaný obrat neco závazného —
Když se dostane generál Cadorna
sc svým vojskem do udoh nres
ainsizza planinu tedy jedním
rázem bude moci zničit půl rakou-
ke armády Nebude mít potom
mnoho překážek na svém postupu
vidin a snad dal az na Buda
pešť Snad o tak dalekosáhlých
plánech ani generál Cadorna neu
važuje avšak kdyby viděl mož
nost takové cesty jistě by se nc-
al dlouho pobízet Tento hrdiua
íocita s jistotou Uváži každý
fakt dvakrát a prohlédne jej s ně-
olika stran aby si byl jist Tepr
e potom jedná a to rapidně žc-se
uepiííel nedovede ze svého pře
kvapeni 'ani vzpamatovat Vzpo
mcnme jen onoho přechodu přes
řeku Isonzo Rakouské vojsko by
lo klidno že není to možno nhv
italské voje překročily řeku
přece se to stalo Stalo se to ná
hle jakoby přes noc Než se ra
kousti vojáci vzpamatovali měli
proti sobě celou italskou armádu
Po všem tom ovšem není divu že
vojáci rakouští nemají již naděje
že ubrání své posice Od italského
vojska dnes se dá očekávat vše
cko Nyní když Cadorna horu
San Gabriele isoloval jak aspoň
dokazují posice je vidno že chce
ji nechat za sebou a vrhuout se
přes planinu odkud rozdá smrtel
né rány Rakušanům a Rakousko
bude na dobu války odbyto Pří
šti jaro přinese nám jistě překva
pující události
ŠEST MÉSÍCU VÁLKY
Chicago I1L)
RAKOUSKO JE V ZOUFALSTVÍ
Italský generál Cadorna má v
úmyslu rozdrtit rakouskou armá
du ještě na podzim aby na jaře
měl snažší práci Chce isolovat
horu San Gabriele a postupovat
dál přes planinu Bainsizza a zda-
h-li se mu jeho plán tedy bude
moci velmi snadno zasadit stráž
nou ranu rakouské armade do
srdce Sotva najde se potom něja
ká cesta aby se Bakoutko zre
Jurovalo Němci nebudou moci
přispěchat na pomoc jako stalo
se to v aobe když ruské vojsko
přestupovalo Karpaty a nebude se
to moci stát jako v době kdj-ž
Srbsko napráskalo silnějšímu ne
příteli Dnes se poměry utvořily
jinak Dnes má Nřmeeko samo
tvých potíží tolik í% ne tací na né
tvou armádon Voli již patnácti
leté hochy a jeté to Wíko re
íUcl Není ámi it dnes yíteko
4t? P-Ti'SJf l Haliče a i
v
v těchto dnech uplynulo šest
měsíců od té doby co Spoj Státy
zahájily nepřátelství proti Něme
cku Za těch šest měsíců naše vá
lečné síly ještě neutkaly se v žád
né nitve s nepřítelem pouze ně
které z válečných našich lodí měly
příležitost německým ponorkám
překaziti zákeřnickou jich práci
a ukazati jim zdatnost americkou
Celých šest měsíců věnovaly Spoj
Státy přípravám k válce a možno
za to miti že budou se připravo-
vati ještě dalších Šest měsíců než
pustí se do boje který má příné-
sti vítězství konec války a celým
světem tak toužebně očekávaný
mír
Nutno naší vládl vzdáti plné u
znání že nechce se do skutečného
válčení pouštěti dříve dokud ne
bude úplně připravena dokud ne
bude řiti nikoliv jen naději ný
brž jistotu ze nebude krev naších
junáků prolévána nadarmo že z
ní vzejde v brzku splnění slibů za
kterými americký národ do váleč
né vřavy se vmísil a které mají
přinéíti celému lidstvu lepší bla
ženější budoucnost' Znalci pomě
rů lidé kteří pozorovali jak o
statní národové spojenečtí válku
počínali při porovnání s tím co
Spoj Státy po šest měsíců vyko
naly netají ba přesvědčením že
naše zem v tom ohledu béře se
správnou cestou it koná to co
je pro ni í pro její spojence nej-lí-pším
Na konec pak prohlašují
že Američané vedou válku jako
přebíraví nu všechno pamatující
čbchodníci kdežto jící spojenečtí
národové začali ji dobrodružné
jako politikáři jako diletjati a o
ehaíci a po zna-íaou dobu tkéj
Ji fa- Vedli kj ykiť&í své ikodéJ
Angliáaji Hamilton Fyf j
jedním i tloh který dává Ameri
čanům v tom ohledu plné" uznání
Píše o tom jak ostatní spojenci
zahájili válku a jak Amerika ná
sledovně: "Spojenečtí národové
kteří byli ve válce od začátku vr-
mi se do ni jako do nějakého do
brodružství Mohu tak říci poně
vadž náležím k jednomu z nich
poněvadž měl jsem noobyčejnou
příležitost podporovati jejich du
cha a ideje Běželi udělat konec
radenl rváče který se pustil do
rušení světového míru a jiné rvá
če které přemluvil aby mu po-
LI' 1
monij aomoci se nadvlády nad svě
u wMcii pimevauz viaeu ze
jejich domovy a životy jsou ohro
ženy Běželi poněvadž nemohli
ztratit ani okamžiku Francie dou
fala že zachrání sebe Britanie
doufala že zachrání Belgii Ru-
sko doufalo že zachrání Srbsko
zdor tomu že běželi přišli no
zdě Ze spojeneckých národů kte
ré pozdčji se připojily Itálie
Rumunsko také příliš pozdě shle
daly ze se nepřipravily jak měly
na utkání s tak nebezpečným a na
všechno odváženým nopřítolem
'jako je Německo Byly by uěi
nily moudřeji kdyby byly čeka-
y až by mohly zásadití mocněj
ší ranu H
Spojené Státy neběžely do vál-
- tá
ky lato zem nikdy si nevšímala]
evropských zápletek a byla by ne
chala evropské národy aby si vy-
ídili niCíi sebou raá-li vládnouti
síla či spravedlnost Po dlouhou
uuuu npcuve snaseia urazty a po
škozování se strany Hunů Tepr
vé když ty staly se nesnesitelný
mi americky národ povstal a
rozmachem muže jenž bojuje jen
když provokace je přílišnou vy
tasil nůž a jal se jej brousiti Ne
pustu se iU) boje dokud jeho
zbraň nebude naostřena a dokuíi
nepřítel nebude se jí musit bát
Válka americkému lidu nebyla
dobrodružstvím křižáckým taže
ním ani výpravou zachraňovací
Byla nutností nemilou nutností
jako když se musí farma vyčisti
ti od chrestvsii nebo krajina od
koňských zlodějů Americký lid
chtěl žiti po svém způsobu nepře
kažen jiným cle také nechtěl při
pustiti oby mu jiní překáželi Ně
mecko jej nenechalo na pokoji ře
klo: "Tenhle svět je náš vy mu
síte poslouehati co vám poroučí
me nebo varn natlučeme" Tu by
la trpělivost Spoj Států vyčerpá
na "Inu když tomu chcete bu
deme bojovali" prohlásily Spoj
Státy a beze spěchu ale stále po-
ciíiL-ujice ciziny přípravy k o
brovské práci
Spojenečtí národové počínali si
jako diletanti jako nedoukové
když do války se pustili Spěli na
starodávných křiklavých unifor
mách nedovedli poznati důležitost
strojových pušek nedovedli se pa
třičné rychle přizpůsobit i válčení
v trenčích- Nepřipravenost úpl
ny nedostatek rozhledu do bu
doucnosti zimničné sbírání všech
acuosiaiecnycu prostreoKu v o
kamžiku nebezpečenství viděti by
lo v Anglii ve Francii a v Rusku
Francouzská armáda mobilisovala
se na nepravém místě o německá
armáda vnikla do Francie přes
Belgii což každý vojenský znalec
očekával Rusko rozdělilo zodpo
vědnost za zásobování vojska
zbraněmi a střelivem ua oddíly
tak od sebe oddělené že hlavní
stan nevěděl co dělá ministerstvo
války a to nevědělo mnoho-li do
dati mohou muniční továrny a
velkokníze který velel dčlostřele-
ctvu neučinil ničeho čím by ne
Šťastná země ušetřena byla řady
katastrof které vedly k nynější
mu 6tavu
Ve Spoj Státech neděje se ni
cho s nervosním chvatem Za
ctyn měsíce tato zem sestavila vel
kou armádu poslala do Evropy
četné píuky které již částe5ně
byly vycvičeny á počala cvíčiti
muže iteří nikdy nemeh vojen
ského výcviku Za tím účelem by-
y zřízeny obrovské táborj- Želez
nice musily vypracovati plány
jak dopraviti skoro tři čtvrte mi
lionu mužů Když vláda níco u-
zná za nutné vymáhá Jiné spoje
necké vlády mají strach z té či o
né strany z téch či oněch zájmů
Vláda Spoj Států nezdá se raítí
strach před ničím a před nikým
vemyslí na politiku myslí jak ty
vj-hráía válku
Amerika musí nyní myslili ne?
jyi za sbe ale i za spojeny mu
sí hiedéti nejen sapa t parriení
připravjtí na rozhodující zápas a
le udritti ulá ipyjente y tileíl-
ti sile ni ttkaíafit t idjd —
Potřebuje k tomu ohromní obno
sy peněz a dostane je Část seže
no vhodnými daněmi které jsou
rozvrženy tak žo připadnou z nej
větší části na bedra těch kteří jo
mohou unesti část si opatří vydá
ním bondů
Lid americký jenž vidí že vlá
da marně neplýtvá životy mla
dých mužů národa že hledí aby
byli důkladně připraveni zaopa
třeni vším potřebným aby byli
silni počtem výcvikem i výzbrojí
ochotně ponese břemena berní a
radostně upisovati bude půjčky
Svoboda jeho prosperita jeho ce
lá budoucnost jeho na tom závisí
On to ví a proto dle toho jedná
Když při tom může pomoci také
obětem teutonské autokracie když
může položití základ kc šťastněj
ší budoucnosti celého lidstva to
jeho odhodlání zvítěziti za každou
cenu jen sesilujo
vláda ve Washingtonu doposud
počínala si tak že dostává se jí
uznání nepředpojatých pozorova
telů z řad spojeneckých a že si za
slouží plné důvěry amerického li
du Šest měsíců války věnováno
bylo přípravám nejspíšo joště
šest dalších bude použito ke stej
nému účelu A to právě jest co
nám dodává pevné jistoty ře ani
kapká americké krve nebude pro-
íta nadarmo že Spoj Státy do
sáhnou vítězství takového jakého
potřebují pro sebe a jaké je nu-
no aby cťlý ostatní svět měl za
bezpečenou šťastnou budoucnost
aby se ncmusil obávati opakování
hrůz a utrpení které nyní prodě
lává
I
PekkQ eamottafttoat pod
lou Ruska nei Němeako pod (voj
vlastní kontrolou Německo dal
by Polsce svého prince za králen
tento by ovšem musel poslouchá
tak dobře jako dnes poslouchej
kterýkoli německý stát pod pnu
skvrn královstvím a pod neme
ckým císařstvím Tedy nebylo by'
Polska vlastně nijak samostatná
Nesměla by si řídit své osudy po
dlo svého vlastního přání jak b
měla právo pod kontrolou Rusko
nýbrž byla by podrobena něm
ckérau říšskému sněmu a něm
ckému císaři Rusko zprvu by i
všem mělo nad Polskou kontrolW
avšak později stala by se úplni
neodvislou A Německo přálo by
si této samostatnosti poněvadž
spíše zase mohlo by provádět- sv~
politické intriky jako dříve vždy
cky provádělo s Rakouskem j v
Srbsku Bulharsku a jiných stá
tech balkánských Došlo by při
rozené k allianci mezi státem če
skym a svobodnou Polskou h
nejpodařeněji! bylo by žo v těch- li
to svobodných státech zaniklo by A j
několik millionň Němců peněA 3
vadž jsou tam pevně usídleni A
všecko stalo by ae cestou přiroze
nou žádným násilím Německý
lid spřátelil by se velmi rychle s'
pokojným českým a polským ná
rodem Němci stávali by se Če
chy nevědomky a přecházeli by
do polského tábora stejně tak a
niž by k tomu byli štváni jako
dělo se to od věku v Německu a
Rakousku
Kdyby stala se Polska samo
statným státem bylo by to nej-
sťastnejší rozřešení tohoto velmi
důležitého problému národnostní
ho v Evropě Neštěstím bv bvlo
kdyby Německo mělo býti touto (lí
válkou ještě posíleno v případě
vítězství což se ovšem mysliti ne
dá Také delší existence Rakou-'
ska bylo by metlou na celou Ev
ropu poněvadž nikdy nemohl by
zavládnouti pokoj a mír v Evro
pě Rakousko musí propadnouti'
zkáze již k vůli všem ostatním
národům evropským a v zájmu ci
vilisace vůbec
I
OSUD POLSKY
časopis iribunc prinasi z pera
vojenského znalce Franka IL Si
mondse znamenitý posudek jak
asi by to f vypadalo s Polskem
aoyDy zvuční denici a jak na
druhé straně kdyby vítězství při
padlo spojencům Je to posudek
jeden z ncjspřávnčjŠích který až
dosud byl uveřejněn a může- býti
pobídkou Polákům ku horlivé
práci protinětnecké
Německo dobré pochopilo jak
veliké nebezpečenství by mu zů
stalo kdyby Polska setrvala v mo
ci Ruska anebo aspoň pod kon
trolou Ruska a proto pospíšilo si
rychle a hned v zápětí po ruském
prohlášení vyhlásilo že chce o
brodit Polsku a učinit z ní býva-
e království Je to výrok pozo
ruhodný a zvláště když se vezme
v úvahu stará historie Byl to Be
dřich Veliký jenž rozdělil surově
Polsku a Rusko i Marie Terezie
museli poslechnout poněvadž ji
nak by potom nedostali z rozdě
lené Polsky docela nic a tehdejší
pruský král sesílil by do netuše
né míry takže potom ohrožoval
by mír sousedních zemí značně A
nyní proti tomuto rozdělení chce
jednat německý císař Vilém a
chce mít 'Polsku sloučenou avHak
jiným způsobem Císař německý
uvažoval že Polsko bude učiněno
královstvím bude zvětšeno o ru
skou část o rakouskou a Rakou
sko na druhé straně bude zase
odškodněno anektováním Srbska
Černé Hory a severní Albánie —
Král bidharský obdržel bv potom
Macedonii a jiné zbytky země srb
ského krále Petra takže Srbsko
zmizelo by docela a lid zotročen
byl by úplně Tnk uvažuje se o
urovnaní vsecli těchto ba kan-
kých otázek příčin k novým spo
rům a k novým válkám bylo by
tu dost Velkou překážkou v tom
to sloučeuí Polsky jc právě Pru
ské Polsko které by Prusko roz
dělilo na dvě částí a tím ovšem
značně oslabilo a ohrozilo poně
vadž němečtí Poláci třebas že z
valné Části již zgermanísovaní
dovedli si uhájtti svůj národnost
ní ráz Z těcb důvodů Německo
utvořilo by Polsku zcela jinak
neř (i jí představuje každý upřím
ný Polák Byl by ib stát podro
bený Německu anebo spíše mue
nému Prusku které by svou pol
skou část nevydalo za žádnou ce
nu a jenom nomineln? bylo by zde
nějaké spojení V pravdo germa-
nisace byla by provádčua dále v
Pruskem Polsku a Poláci trpěli
by pod jhem německým daleko
více než pod Ruskem Polska' u-
tvořena lu-meckenv byla by stá
tm vasclrkým kdežto jinak by
bylo v případe vítězství ruského
nebo vůbec spojeneckého Ru:ko
by ijak Mpotvřbíva!a puuržeti
svou poklon tfai pfcsěvadi ni
kterak by Busjoi neppspěla Ru
í
VI
NEPOPSATELNÉ BOHATSTVÍ
JIHO AMERICKÝCH HOBC
í
Patnáct milionů uncí stříbra ie M I
jedním z jiho-anierických ročuích II
příspěvků do světové tobolky 7 f
množství toho dalo by se vyrobit i L
-íce nez 17000000 stříbrných dol- L "i
larů ší:
oirmro ciuici sumu více než dva-
billiony dollarů bylo vytěženo v
posledních 300 letech z Potosi
111 i i —
prosiuieno ' stříbrněno vrchu v g
Bolivii 4i
Vrchy Již Ameriky jsou ovrou- 'J
bené zlatem Lze je nalézti v kaž- fJ
dém státě tfk -
Všechno to zlato a stříbro moh!ox X
by býti posázeno drahokamy z Co- j í
lombie Sedm set tisíc karátů dra- ji
hokamů těch vykopáno je ročně z '
vrchů těch Skorém všechny srna- M'
ragdy ve světě pocházejí odtud & i
Nase proslub měděné doly v Mi-
chigan Montaně a Arizoně jsou ]
překonaný bohatstvím dolů na zá- li
padním pobřeží Jižní Ameriky
Dosti stříbra jet vvtěžéno g
mědí v jednom dolu v Peru abv
zaplaceno bylo vydání n i dolová- f '"
„í _1„ t _r A J
ni uopravu runy pres nory a
vzhůru do tavíren v Severní Ame- -rice:
A vydání za tavení rovněž
stříbro to zaplatí '
Bethlemské ocelárny v Pnnsyl-
vanii mohly by bytí n Irženy v ?i
činnosti železnou rudou v jednoho ff
dolu v chilské provincii Coquiruyi ť
bo t? £
Více cínu jest vytěžen v Boli-fí
víi než kdekoUv jinde na světě vy- 1
jma Federačních' Malayských Stá- I
tů a pouze několik z dolů těch by- I i
h dosud otevřeno i
Ačkoliv Jižní Amprika imnnrtii
jc vttsmu svého uhlí nalézá se b
dosti uloženo v horách jejích ze
uuMiy ny k iaSODCni 0:iOU dlí4- Fi I
rik po věky příští Ale není drak V
jež by je rozvezly i j
Dusičnan z Cbiii zúrodnuie pí
le po celém světé a přinéší do ze
me na vývozním clu více nez $15
000000 Cena ložisek musí býti
počítána v deseti Číl?ciVh
7 f
ml %ftií divedy pr-2 dáti!bá
Ze světa jazyka zbavených -
uouncii jíaKODMcIi jakož i y ji-
ny:nzmm je v továrnách pra
ťijjfcich pro vojsko a jsoucích pod
Víi illl třvm An~ i r
„ ivíjn-iii 3Kazann
mluviti česky Tisíce tA
dělníků a děinií
stale mlfeti aneb
Mračnou
jest
odkázáno
iiatmatrko!
' J'v fp po£lo
troch nvcii