TOUQR PNČ 10 Ťftf JNA 1917
Strany
9
— — — — rr~"
emjw" ' tak aby si zase jadnou jxS
ule chutí takouili' aby byli
kurážní a aby 'tomu kájzrovi jejha
frak nulente vyprášili JaK se
dočítáni jezdí prý teu zloduch na
bojišti s místa na místo jako po
sedlý A tak mne napadá že by
si bezpochyby srdeční přál aby
nioM americkým vojíiifuu při se
tkání tváří v tvář zukouřit na bo
jišti — ovsem ne tabákovým dý
mem ale jedovatým plynem Za
dobré bych uznal a více lidí záro
veň se umou aby um ti naši ame
ričtí junáci — spolu se spojenci—
objednali kvartýr na ostrově sv
Heleny tak aby mohlo býti v hi
storii zaznamenáno že za sto let
Napoleona následoval Vilém II
nemeckv Aby kouečně učiněna
byla přítrž jeho zločinnému řádě'
ní a přestal bouřit svět a bdi
něm Vždyť jeho krvavého řádění
jest již více nežli dosti Aby jeho
pánovitost a nafoukanost byla na
vždy zlomena! Se srdečným po
zdravem — Jos Pokorný
v
CRETE NEBR — Žádám vás
ct redakce za laskavé uveřejně
ní nčkolika těchto mých řádek 1 —
Dostalo se mi příležitosti přečisti
si v Pokroku ze dne 20 září t r
zprávu která stojí nejen za pře
čtení ale její obsah i za uvážení
každého Čecha Zpráva pojedná
vá o zadání práce Čecha Čechovi
na pozdéjiií dobu Dotyčný kra
jan však slovo své bez jakéhokoli
vysvětlení zrušil a práci svoji za
dal Němci kteří jsou úhlavními
nepřáteli a zrádci národa slovan
ského a zároveň v dnešní pohnuté
době i národa amerického Dnes
kdy i Amerika byla donucena vál
ku vypovědět i vzpupnému krve-
lačnému ctižádostivému dobyva
teli cizího majetku ubijiteli ma
lých národů tomu netvorovi jenž
prý jest Bohem pomazaný — ně
meckému císaři Vilémovi právě
tomu jenž svým (špinavým ú
skočným jednáním a s pomocí Ra
kouska dnešní světovou válku vy
volal a nyní krvežíznivec dovolá
vá se Boha když mu začíná do bot
voda téci Též samotná Ameriku
jedná velice šaramantně s těmi
zrádci v Americe kteří otravují
vody a i potraviny pro vojsko by
li již připraveni otrávit! Ty ná
rode americký a zvláště vy Ceši
hleďte v dnešní době výhradně své
přátele podporovat a naopak v
každém směru a jednání ignorujte
své nepřátele — Je to skutečně
divné a na pováženou že se ješté
v dnešní době nalezne Čech který
může bezohledně zadat práci Něm
ci již po staletí jen Slovenstvo u
bíjeli Tak tedy se uplatňuje he
slo Palackého — "svůj k své
mu!" — 'a jiných velikých na
šich mužů kterým bylo dobřé po
vědomo jak Němci nepřátelsky se
slovanskými národy smýšlí Zmi
ňuji se v tomto dopise o smutněni
tom úkazu jen proto že mně sa
mému len případ stí přihodil a
vzdor tomu že se přimlouvali i ji
ní by mi onen dotyčný také kra
jan práci onu zadal přece mu byl
Němec bližším a milejším Kéž by
se krajané řídili shora Uvedeným
krásným heslem — neboť jen tako
vým spňsobem může nám příští
doba přinést i v zápětí zdárný vý
sledek — Osvobození národů slo
vanských od jha Habsburků Na
zdar! Joe T Čechobrodskv
ji v
AFFERA ČECHOAMERICANA
DURASA V RUSKU
nss:
í
Naše Beseda
DOPIS OD ZAJATCE
i
3'
Jistý krajan v Omaze obdržel
právě v uplynulých dnech od své
ho příbuzného jenž přítomně na
lézá se v zajetí v Rusku dopis ná
sledujícího znřuí:
Rusko 25 Června 1917
Drahý ávakře a Svakrová! Pii-
fjměte vespolek a dětmi srdečný
Jtozdrav a vzpomínku na vás Po
(dlouhých dvou letech v zajetí ko
nečně podařilo se mi na vás opa
třit adresu Nyní tudíž sděluj
ís vámi 2e j-ieiu byl 24 září 191i
žíajat Cestu od Dubna do Kyje
va prodělal jsem pěšky a trvala
celý měsíc Dne 1 listopadu ko
nečné jsem byl přeložen sem do
Ekonomie na práci a mohu říci
že jsme se měli dosti dobře My
řemeslníci dostávali jsme 11 rublů
měsíčně a s jara 1916 my Češi že
jsme uměli dobře pracovat 14 ru
blů letos 20 později 23 a nyní
budeme 30 rublů měsíčně dostá
vat což jest pro zajatce zajisté
dosti peněz Alespoň já mám pe
něz dostatek tak že nijak se mi
zle nevede Jenom ta neodola
telná touha po mojí milované
manželce a drahých dítkách je
pro mne trapná a nemohu se již
ymi dočkat té chvíle kdy své mi
láčky opět spatřím Bratr Hon
da ten kovář a Matěj jsou zabi-
Vti Ten mladík jenž se u mne u-
fil nalézá se též v zajetí a sice ne
daleko ode mne Vojtěch pekař
jest již od roku 1914 v zajetí
tvůj bratr švakře jest zdráv
kdežto Hoffman a Hovorka pa
dli Velice byste se mi zavděči
li kdybyste mi posílali nějaké no
viny tak abych měl ve volných
V chvílích eo čisti Peníze nepo
jí třebují neboť těch mám dosti
''Manželka mně psala že jste mi
I nějaké peníze poslali já však
í jsem od vás vůbec ničeho ba ani
lístku až do dnešního dne neob
držel — Co tam v té Americe no
vého? Hyršové zemřeli — Čejka
rantík a Standa jsou též na voj
ně jvojim se naueii ze nam
sfiad osud dopřeje abychom se
někdy opet shledali Se srdeč
ným pozdravem končím Na zdar!
Fr Razl
MADISON NEBR 1 října '17
T~- Ctěná redakce "Pokroku" při
jmete srdečné pozdravem i se vse
mi odběrateli tohoto listu! Nové
ho mnoho psát nemohu leda že
jsou farmeři jak s úrodou tak i s
cenou spokojeni Pšenice jak za
jisté všem známo byly poškozeny
mrazy ovsy v našem okolí sypaly
id 30 do 50 bušlů po akru 'Ku
kuřice jež byly tolik horkými vě
try a suchem ohrožovány vydají
takovou úrodu že o ní nikdo ne
měl tušení Málo kdy byly lepší a
Jaké posud nebyl žádný mráz aby
jim uškodil ač některé jsou ještě
zelené Na setí zimní pšenice by
la clmrn ní rrí!!5 trmlrrn a íí£tž
xnyní jest půda dosti nasáklá S
tou válkou ještě zahynou milliony
lidu než se vše skončí Bylo by
zajisté dobře kdyby toho Viléma
vyhnali aby šel Mikuláši ruské
mu pomoci brambory okopávat a
AraiíoasKy Afin iy si zajisie ihki
t i rád něčeho vydělal Velmi rád by
pl ošálil Klovany ti se mu však do je
li ' 1 ho oastě tak lehko nechvtnou
------ u
Vroucím přáním všech nás je aby
naši vyhráli Zároveň přikládám
předplatné na mně milý 'Pokrok'
V úctě váš —
Jos Finkral
' '"WAHOO NEBR 1 října 1917
— Ctěná redakce "Pokroku"! —
Četl js'im jednoho amerického vo-
ína dopis z Francie v němž si ště
toval že francouzský tabák nen)
tak chutný jako ten americký a
těšilo by je prý kdyby jim byl po
slán americký tabák který je la-
todnější Nuže když je tomu
jak posílám tudíž do vánoční sbír
ly těm hrdinným junákům na ta-
háček $100 KdyŽ jsem ještě ma
Jý chlapec byl — sotva tak dva
náctiletý tu slýchával jsem staré
veterány z Napoleonových válek
k si mnohdy zapěli verš písně o
Jtbáčku jež zní:
1
)
Každý jest dobrý dar
který nám Pán Bůh dal
i ten boží tabáěek
prodává ho židáček
'm za to že t$m našim araeri
:n junákům bude veseleji když
'a tam po&le nějaký ten "kry
Ze ÍStokholmu došla tyto dny
zpráva že Victor H Duras 2G let
starý člen Bryanovy třídy neděl
ní školy a později jmenovaný
Urvaném místokonsulem v Luti-
chu v Belgii prodlel rok v rus-
kveh vězeních na nej povrchnější
obvinění a nikdo v ruských vlád
nich kruzíoh nebo amerických di
plomatických kruzích neprojevu
je dostatečného zájmu aby ziska!
jeho souzení nebo propuštění pra
vil James 0'Donnell Bennett
zpravodaj chicagské Tribuny Po
okkupaci Belgie Němci pokraču
je Benctt Duras byl jmenován at-
tachém vyslanectví v Bukurešti
Minulého podzimu vydal se přes
Rusko do Norska aby vsedl na locf
do Ameriky ale v Běloostrově
celní stanicí na ruskofinských
hranicích Rusové jej zatkli n o
důvodněním že měl ve svých za
vazadlech americké konsulátn
blankety a vládní razítko Poslal
ho do vězeni v Petrohradě Tehdy
to bylo když W G Shepherd do-
pisovatel Spojeného Tisku viděl
Durasa an jest veden ulicí mezi
dvěma ruskými vojáky Shepherd
to oznámil americkému velvysla-
2JS
5- I Z V
mm:
' in ii V'
— v-li
3
tes
1
Italští vojáci na Krasu zřídili
ši nednlekobitevní linie oltář ze
sněhu a ledu a na obrázku našem
spatřujeme kněze sloužícího před
tímto zvláštním oltářem msi
nectví s tím výsledkem že nedba
lé vyšetřování bylo zavedeno
Po dvou měsících starý režim
pořel že drží Durasa ve vazbě ale
popěti měsících dovolil starý re
žim druhému sekretáři petrohrad
ského amerického velvyslanectví
Armourovi aby jej navštívil v
hlavním vězení Po triumfu revo
luce byl Duras propuštěn a dostal
ío do Kijeva kde byl poznovu
vzat do vazby Tou dobou Dura
sův pas zmizel a následkem toho
neměl žádného statutu Byl opět
uvězněn v Petrohradě ale propa
šoval zprávu velvyslanectví a pří
padem byl pověřen první sekretář
velvyslanectví Bailey před třemi
měsíci Neobjevily se však žádné
výsledky bud v získání soudu pro
puštění Dva američtí zpravodajové kte
ří přijeli z Petrohradu prohlašují
že slyšeli americké hodnostáře v
Petrohradě jejichž jména nedovo
lí Bennettovi užiti mluvili po
směšně o Durasovi jako o jednom
z těch "Bryanovýeh jmenovan
ciVy"a dodati "domníváme se
že jest pro mír" Jiný americký
hodnostář nazval jej německým
agentem a jistý americký ameri
cký důstojník pravil : "Myslím že
patří tak jako tak do vězení" —
Informátor Benetův pravil: "Ne
znám pravdu a lež Durasova pří
padu nebo zdali se něčím provinil'
ale jest necitelné nechali jej tak
to strúdati Měl by býti projnptně
souzen a odsouzen nebo propu
štěn" Zpravodaj Browne od chi
cagských Daily News pravil: —
''Duras zemře jestliže nezískáme
akci Každý kdo zná jaká jest
strava petrohradských obyvatel
dovede si představiti jaká jest
asistrava v Petrohradských věze
ních" Bassett Digby od chicag
ských Daily News praví že Duras
jest dobrého charakteru
Případ Durasův jest jednou z
válečných záhad na jejichž řeše
ní musíme čekati až na dobu míru
O jeho dobrodružných osudech
kolují rozličné pověsti Jedna z
nich tvrdí že osoba která jest ny
ní v Petrohradě' uvězněna pod
jménem Duras není vůbec pravý
V II Duras" ale rakouský špehoun
— česko-rakouský žid Jménem
Kolín Vypraví se že Duras když
69 ubíral skrae Rakousko do Bu
kuroStč byl zutioi "pus íuu ode
hrin a pod tímto pajiu vy ulán na
cestu jako vysvřdac zmíněny
Kolín jenž byl Drasoji značně po
doben Když přijel prý teuto Kohn
do Kijeva byl poznán některými
českými zajatců a na základě je
jich informací zatčen Co jest na
těchto pověstech pravdy lze o
všem těžko tvrditi '
Další zpráva sděluje že knrýi
sovjetu odejel do Petrohradivaby
předložil revolučním autoritám žá
dost na rychlé souzení nebo pro
puštění Victora H Durase Štok
holmský representant sovjetu sli
buje energickou akci nazývaje ee
loloroční věznění Durasovo polito
váníhodným ať jest již vinen ne
bo ne W O Shepherd od Spoje
ného Tisku opakoval veřejně a v
písemném prohlášení že malicher
né politické důvody způsobily
stanovisko amerických diplomati
ckých kruhů vzhledem k osuidu
Durasovu
Otec Durasův p Čeněk Duras
žil ve "Wilber Neb a byl známým
česko-ameriekým žurnalistou a v
letech '70 vydával vChieagu tý
denník "Prapor Svobody" který
zastavil r 1873 ohlásiv že chystá
se vydávati velký politický týden
ník Vydal 'Knihovnu Americkou'
(americké romány) R 1874 redi
goval českou část listu "The Sa
lině County Post" Navrhl založe
ní vystěhovaleckého výboru pro
Nebrasku V istopadu 1880 byl
zvolen senátorem za Crete Neb
R 1882 stal se spolumajetníkem
Svornosti ale později svňj podíl
vyprodal
H -
Zprávy z vlasti
Prof dr Antonín Štole — Prof
dr Ant Stole byl učenec skromný
ale přece vynikající a jehož vě
deckých výzkumech teprve příští
doba vynese soud spravedlivý —
Skonal dne 5 června v okresní ne
mocnici vinohradské po nedlouhé
nemoci jsa však před tím po léta
již "vážně chorá v iBýlo od mládí
svého nadšeným badatelem ve vě
dách přírodních zvláště v oboru
goologie srovnávající anatomie
pokusné morfologie a všeobecné
fysiologie Narozen roku 1803 v
Kostelci nad Lab studoval i ma
turoval' na gymnasiu v Praze na
čež stal se roku 1891 doktorem fi
losofie Radu let pracoval v labo
ratoři prof Vejdovského jeho
nástupcem stal se r 1907 na české
vys škole technické v Praze Té
hož roku zvolen byl za mimořád
nériého člena král české společ
nosti nauk Jeho činnost učitelská
byla daleko dříve předstižena pra
cemi a literárními a přečetnými
odbornými studiemi jež uloženy
byly ve vědeckých časopisech
věstnících a revuích českých ně
meckých i zahraničních a z nichž
některé poctěny cenami Značnou
část jeho činnosti absorbovala re
dakce věd přírodních v Naučném
slovníku Ottové kde byl horlivě
spolučinným od roku 1880 Vážná
choroba slabého organismu skli
čovala jej ač po léta statečně ji
přemáhal Byl nerozlučným dru
hem loňského roku zesnulého prof
dra Lad Čelakovského a osobně
LOĎ KTERÁ VEZLA NĚKOLIK VYHÝBAVOU
Ěmni i
Na obrázku našem spatřujeme loď která zastavena byla federál
ními autoritami v dolejší části Californie a na které nalezeni byli
dva vůdci protivládních bouří a sedm "vyhýbavcú" kteří dopraveni
byli po zatčení do San Diego Cal
H5
mnýTn Čestná mu paměť ! j
Era protekce — "Ostravský
Denník" přinúíi tyto příznačné
pozuárnky: Válka způsobila ve
všem zmčiiy Všimněme si jen o
křídleného slovíčka "protekce"
které působilo každému rozpaky
když bylo nutno vyhledávali vliv
ných osobností a doprošovati se je
jich přízné Dnes žádná Fxcelleii-
ee nevymíiže ani kg bramborů
nebo u nás v Ostravě metrický
cent uhlí Dalekosáhlý vliv moc
ných pánů za války pominul a v
ceně stouply osoby které platily
před válkou jako bezvýznamné A
každý může se nazvati šťastným
kdo fital se "dítětem protekce"
Nikdy nehlásili se měšťáci tak sr
dečně ke své přízni na venkove ja
ko nyní Ty nejvzdálenější tetičky
nebo dávno zapomenutí strýčkové
jsou dnes předmětem pozornosti
ta dostávají každé neděle a každý
svátek návštěvy svých skoro ne
známých příbuzných kteří sice na
oko utužují zapomenuté příbuzen
ské svazky ve skutečnosti však
podnikají výlety aby mohli něco
odnésti Výjimečného N postaveni
vydobyla-si služba Dříve bývala
v měšťáekých rodinách Popelkou
která všude jen překáželo dnes je
z ní "nejmilejší Máry" arciť zase
jen tehdy je-li z venkovské zá
možné rodiny a může panstvu ob
starati nějakou t umléčnou vaječ
nou nebo moučnou protekci A
což jak váženou osobou jest dnes
mléka řka! Člověk aby přední
skoro na kolena padal by nezatvr
zovala srdee a nezavírala konve
vydávající beztak stále menší
množstyí mléka Nelze pominouti
kuřáky Co by si počali tam mno
zí kdyby neměli protekce u paní
trafikantky která dovede ze zná
mosti vždy i když je všecko "vy
prodáno" — něco nalézti Ohrom
nou lariérn udělali za války pi
kolové z hostinců kterým' se dři
ve natahovaly uši Dnes jsou po
výšeni vesměs na "pana vrchní
ho" nebo "mladého pána" s kte
rým se musí mluvit s úctou chce
li žíznivý host svlažit aspoň dvě
ma půllitry svoje vysýchající hr
dlo Velmi mnoho prospěje dnes
protekce táké u policajta Člověk
nemusí do fronty pro sádlo mascr
vejce atd Dostane útržek bloku
z ruky do ruky a nemusí čekat
Také jest velmi dobře žijeli dnes
člověk na dobré noze s obchodní
ky Často dostane od nich i před
válečné zboží třeba měli "všecko
vyprodáno" Ve většině případů
musí však člověk vysypati cesti
čku do obchodníkova sudce "pa
pírky" a pak dostqne i zboží kte
ré "vůbec neexistuje" Protekce
je dnes ohromná věc bez níž nelze
v městech ani řádně žiti
Čechy se plení ve prospěch Ně
mecka a Vídně "Právo Lidu" pí-
'i
še: "Je to šílenství ale zdá se že
je v tom systém V české zemi ne
urodí se letos zajisté ani z daleko
8000 vagonů ovoce jak by bylo
lze odhadovati podle loňské úro
dy Přes to však učinila vídeňská
ústředna pro ovoce a zeleninu a
její zemské orgány o české úrodě
ovoce tyto disposice : 5000 vagonů
má se vyvěsti do Německa Dalších
5000 vagonu určeno je do Vídně
Zbytek má zůstati v Čechách
To znamená : Do Německa bude
vyvezeno jistě celé stanovené
množství poněvadž centrála vydě
lává při tom na vývozních povo
leních a dělí se o zisk s vývozci va
lutového ažia Další půjde do Ví
dně která to může přeplatit A
proto na domácí obyvatelstvo zbu
de trochu odpadků které bude
musit zaplatit stejnými penězi ja
ko cizina zboží nejlepší nebo vň
hec nic A tomuhle se říká záso-
bování!"
Padesát korun za kálo pšeničné
mouky Českobudějovické "Naše
Noviny" píší v čís 21: "Do okre
sů jihočeských v poslední době
zvláště ha Vltavotýnsko Třeboň
sko a Krumlovsko zajíždí stále
mnoho bohatých Němců a vystě
bovalců z Dolních Rakous zejmé
na z okolí Cmundu Lidé tito nabí
zejí za lkg pšeničné mouky 40
až 50 K! Nevěřili bychom zprávě
této kdybychom ji neměli naším
důvěrníkem na Vltavotýnsku zji
štěnou a doloženou konkrétními
údaji Zde zůstává již lidský roz
umstáti zde kapitola o přepláceni
stojí před úžasným výkřičníkem"
Dnešní podvýživa ďělnictva Na
sjezdu cukrovarníckýeh spolků
který se konal 15 května v Pra
ze referoval ředitel ing K Eger
o aprovisaěních poměrech cukro
varnického dělnictva v příští kam
pani -V přecteáSca sté uvodí žo ji2
na VIII múzuiÁrwduím remldíi-
ukřin kongresu ve ' Vídni v rore
1907 kde jednalo se o zvýšení kon-
sumii cukru poukázal na podvý-
ivu našeho dělnictva á středního
stavu Na otázku do jaké míry
zabezpečuje dnešní úředně vymě
řená výživa pracovní schopnost
ve dne i v noci v přetopených míst
nostech cukrovarů pracujícího
dělnictva a úyednictva odpovídá
že podle dat věrou opyených je ku
denní výživě přiměřeně pracují
cího člověka potřebí 450 gr chle
ba 1100 gr bramborů 94 gr tu
ků 340 gr masa a 1 litr piva Slo
va tato vzbudila ve shromáždění
eukrovarniekveh fabrikantů a vel
kostatkářů všeobecnou veselost a
pohnutí Referent dále pravil:
"Kde se chce síla a schopnost ku
práci íidržeti tam se musí výži
va na základě uvedené normy za
řídit!" a rozdal mezi shromážděné
fabrikanty tabulku v níž je patr
no že dělník i když by doptal k
vyzive to co je uredne na hlavu
vyměřeno to je na den 2728 gr:
mouky a chleba 1428 gr bram
borů 43 gr tuků a 178 gr masa
kryje tím jen 312 proc skutečné
potřeby a nedostává se mu k udr-„
žení pracovní schopnosti denně
1772 gr mouky a chleba 9572
gramů bramborů 897 gramu tu
ku a 1 G2 gramů masa čili G98 pro
cent nejnutnějšího existenčního
výživného minima "Právo Lidu"
otiskuje tuto zprávu a dodává :
"Tato čísla zasluhují svrchované
pozornosti nejen vlády a ostatních
veřejných činitelů ale také velko
agrárních producentů kteří ne
přestávají křičeti že nemohou ni
čeho více k výživě lidu poskytnou
ti a při tom při svých plných ža
ludcích vykřikují do světa že to
musí lid dokonce vydržeti Af te
dy také jednou řeknou kde se má
těch 70 procent pro dělníka se ne
dostávajících živin vzíti a ať to
zkusí v továrnách a nebo na poli
při té dávce na místě dělnictva
praeovati! Snad potom přijdou k
jinému rozumu
Vzácnost tabák ještě větší vzác
nost brambory "Právo Lidu" u
veřejnilo 21 června charakteri
stický dopis svého důvěrníka Tři
měsíce nevíme j'iž na Žižkově co
je to pokrm bramborů Jsme odká
záni na kilo otrubové mouky na
týden á na tři bochánky chleba
pro čtyři osoby Podařilo se mi
sebnati za dlouhé neděle dva balí
čky tabáku a proto spěchal jsem s
'nimi ven proměnit je za nčeo jiné
ho co dá se jisti ať brambory
chleba nebo mléko Zašel jsem do
obce Lhoty a Vránové v okresu
benešovském kde mám dosti zná-
ma než jednoho churavého staro-
cha který kouřil cosi z dýmky
Chci vyměnit kuřivo za potraviny
a proto jsem je oslovil Starocho-
vi se zaleskly oči radostí vtáhl
mne k sobě do jizby kde chtěl za
každou cenu vědČti mám-li ta
bák Smlouvali jsme se tak dlou
ho až staroch zvěděl že mám ta
bák a tu počaly mu oči hořeti víc
a více bhanel po všech koutech
své jizby ale nenašel nic jiného
než pouzí dvě vejce půl litru ko
zího mléka a 8 bramborů To vnu-
oval mně pro holin jenom abych
mu dal tabák po němž se mu stý
skalo asi tak jako mně po bram
borách čistém mléku a ostatním
Udělali jsme obchod Dal mně 8
bramborů dvě vejce a mléko já
jemu tabák čímž jsme si oba vy
hověli a se rozešli Po chvíli vrá
tím se k nádraží Staroch kouří z
dýmky a v chlévě dojí kozu chce
asi opatřiti ženě mléka které mně
dal za tabák aby nebyl hubován
Znovu dotazují se ho nekoupil-li
bych někde brambory ale mamo
Za ty železné a papírové peníze
vám zde nic nedají Přineste cu
kr kávu mýdlo kuřivo atd to
snad přece ještě někde něco vy
hrabou ale jinak mají peněz do
sti Doma jsem pak počítal a se
znal jsem že 8 bramborů 2 vejce
a půl litru mléka přišlomi na 4
koruny 82 haléřů počítaje v to
dráhu
Míšeninka ze šalvěje
Utluc a prosej suchou šalvěj
dej k ní trochu nového koření
trochu pepře trochu hřebíčku
trochu zázvoru Tato míšeninka wi
hodí ku každému hnědě dušenému
masu zvláště ke skopovému ra
př do skopové duíené kýty e mů
že místo prostrkání nadělat dírek
a do každé dáti trochu této míše-ninky