''1 i „ - #
A
ČXST KKDAKČNl
EDITOKIAÍ SECT10N
POK R 0 K
Do 215 ffly 1017
la AňtijilrtMt VituUACoaht
Trf ''VitllVPW' 7
„'jiná jí1 wUKiaiJJiiimuiWJK-w
I
Mrtvé Země Evropy
P
OLACI a Ccší hu lvA
Htftřf' nurodnoiUi jež
byly zdrceny pílprflv-
uy o voje království u
podílcny cizí V'16'jř -Rozdílnou
od nich j it use Ku
muiift a Jdioulovanu Ob tyto ná
rodností taly e obři1 tureckého
zúborn a po mnoho atoletl byly
pod tureckým jlníin u jako cflú
jihovýchodní Evropa tvořily ifou
eatku ot-tOiiuiri ký 15c Alo jak
iníl'' počínal e jevit! rozkled kte
iý rychle u- roziiíovíil krlitof' po
té- kdy Turci tnli 1'ádv Caři
Jirudu u dfdici Mtai'6 by7an
Iímk6 Má" jřjicli kÍMťtuiKtl pud
clíiuí poúÍJiiilí zbavovat! w ukovťi
kttríiji bvli Hjoutú už V 1t hvú
Muuze o ytÁwuti M pout cizího
nadvládí mohly oí-ckůvoti pomoc
ijvmi velkých k'CMťn(ikícli
n ii 'dniMt í Kiikoioku a Huška
l'io' cs (iHViíliniivai'í byl velice
iKiiiialv kivsUiiiI naHicduvaKi io
v itaiií víilka vfilku a oslézc v
zenu hýla odvislá kldcct VÍ která
sice dle jména nalézala h' j mm I
svn lnivamislí Hlineckého sultána
lile ve hk nleénicit i osvohiizcmi by
la ml Vlilévtoválií w ttireekýeh li'
icdiiíku do Viiilíliícli jcjieJi zálc
íítotti ' těchto (Mlvislýeh knižc
clvi vzrostla jicodvitdá království
líuiiiiuisk:) a Srhsku ubť nich
téinci' v línech dnech Ak věci
utvořily se tak že značná éási ru
inuiiKkého n srbskclio liilu y iist ul ii
t)A mocí lakonskych císníi'i Hul
haiko v toin ohledu bylo Alust
nejší neboť všichni Hiilhnři Niojc
m byli pml jednu politickou vlá
du '
toho důvodu liCobléill li U lil I Ul -m1-h
a ilii'!'oslavie jc odlišným od
onoho ('ech a 1'olidía Nejedná se
tu o utvoKiií nového ani u obno
vení starého království jedná sí
tu o rošííení existujících králov
tilví U jcjiidi přirozený in hrani-íin
Království rumunské má asi sedm
Hiillioiiň oby vatcl m hraniceiui
létu zenu' žije b? na tri mil liony
Kiiiiiiiui'1 Tužba po spojení všech
Killuililú iod jednu politickou vlá
du vedla Kiimuiisko do této vál
ky Případ Srbska je iiiooheiu oli
tío"j'í ne Kumunska Srbové v
Srbsku samotném převyšováni by
li v poélu těmi kleií nalézali c
pod vládou rakouskou Vedle to
ho jedná se ješté o jiné rozdělení
srbského národa Srbové jsou
rozděleni na dvě poloviny jedni1
nich hlásí se k východní církvi
a uhá ruské uzbuky a druhá
Chorvate jsou řimskmi katolíky
n užívají latinky A zatím co jed
na cási Srbu žije v Itosué a Her
ecfovillé Územích klérů teprve v
posledních třicíti lelech byla zba
vena tureckého jim Chorvaté po
mnoho sliilctí byli sjednoceni h u
heskou Korunou a pod rakousko
Kbelským panstvím těšili se dosti
příznivé iiilministraci
'tme tudíž pred sebou dva li'
dílné pnbb iiiy 'a jedné straně
Kpojctd Srbsku s Mošnou a IIm'ci
o omoi a on druhé strano s Chor
vatskem i hdmaeií 1'rvui (tito
otákn je jedioitlušsí a od aháje
ní války bylo unaváno že by mé
b dojili k sptijeid luhoiii srbské
I o tn srtisko l ciioi Hora a
i- -a a lleiccpM um tvoii lésoe
ř((ý ilUlnkl kterv obsdlcli je
McjnMH plciiiciieiu luhiv ii im slej
livm JjUvkvUU A HosHH Ibrt-eo
Vin' i:dČ4ttjí se IIOÍI Slliskelll
t"m a ntoicTU
Iísim Ilereemuu lndéHi
st po i iiknosk v nt pnnstvím pu
t kioikou dobu to jest od luku
ls(i rt [ pt ve V im plils furmll
in tuu ke ťvbi proVťvbuia Tuto
íililtiksl o' ! ptVíuVrtti 44 po
ěiilvk joinoonvib imsiijíI ltkvid
1 1 1 v 1 1 pnuedťna Si v ďuifrt
h puj ie doba kdy tvto pru
vum# butiku piipojťuy k Slbsku
lr fifiu4!'í t lHke iu él i ie
h iy Í#i'U liiidéj tí j' pfíe
im pro' řvKon poiitiU jun-Uist
k K oA l lttrk kterém
{t ojdi Vobik vi h přim
tlib pík v re i -t kdy l
ji uM ilipbuicl# i iťtliil i
li SrlAiu htUb 'ií
i k míi Ttkdy )! jiuJ
1
ftumwwiko a Jlholovanó lna jcvo h JUkouiko j npf ít-
Ifctn KrUkýidi nHirodiilťb tub u
h íárbskw muií pouíífl první pit
lcííioití oby jjomáhulo pí! zunu
zení líny nuiiííhitb proti Kakou
(dii v jejíí di!ledku niobiu ly
být i ďcíJeno srbnU ifiroJol jeď
notuostl
Cboťvatiký' ptobUm jií mfioliiii
btííiíjáí a ilco pro dvé píííiny
NVvímť urfrítř jukí títouovidko
zailjimují Chorviittt sum! Bcbotu
války uvobodný pryjuv jejich j
nemoAiiOHtí CliorvaiskiJ pluky bo
jovaly po boku rckoa'ký'ch or
mád Činili tuk ochotné anebo
není pravdou ím uaéná íút jícb
pleAla k Kusům nu poli vílvfihOm 1
Víme ale }n oeli ada chorvat
ských vňdcft byla viienu do vz
ní že celá řadu chorvatských lí--tů
byla potlaécna — vol moiiio
povnžovutí 7a jisté nímky neapu
kojenosti lidu i vládou
Po :) b-i Chorvaté nulézali se
v zápasu o svá práva se svými li
hcrskýini pány Chorvaté jsou po
kročilejší v eívilisaci a nebylo by
možno od nich žáduli aby necha
li -a' připojili k Srbsku bez ohle
du na starožitná práva svého krá
lovství Nepochybné k uspokoje
ní Chorvalfi bylo by nutno ul vo
lili nový slát který by se Srb
skem tvořil federální unii Ale
jakékoliv rozluštění této otázky o
národním sjednocení Srbfi znauic
nalo by rozvrat Kakousko-Uher-
ska A rozdělení Kakousko-riier-ska
je jedním z nejvétších problé
mu léto války
Nutno je zmíniti se ještě o po
žadavcích Itálie Itálie žádá o do
končení sjednocen! Itálie proees
su který uhájen byl v roce 1 m H
a v kterém další kroky byly uéí
néiiy v letech 18511 lSlioY lS7tt
l'o vídenském knimi-esu Jinkousko
bylo svridiovauýin na tomto polo
ostrove hviiúttku a Lombardsko
byly spravovány i VídinV Rakou
ská kontrfdii by I u nic m-přljeiu
nou Italům u opakovali pokusy o
její zlomení Ilalie bylu sjedno
cena Lombardsko u Itiuiátsko o
svoboz-liy ale tento procese osvo
hození italského lidu cizího jim
doposud nebyl dokoiiécn Kakii
sané doposud udržují svoji vládu
V Údolích běžících od Alp do vel
ké planiny Italové prohlašují že
poiu zí má být i posunulo dále do
Imr které jsou přirozenou hrani
cí mezi dvěma národnostmi bá
dají aby též město Terst kde pře
vládá itaNké obyvatelstvo a je
hož původ je italský připojeno
bylo k italskému království Mo
holi se VVskvtliolili jisté obtíže pěj
ilaiioveiii hiiinic na východě kde
usučni jsou fíhosloviiné nle tyto
oblize mohou hýli snadno překo
nány Italský problém zdá se býti
tejným s oním Srbska a Rumun
ska Každá v těchto zemí žádá
odděleni jistých distriktů z Ra
koiiska n připojení jich k jejich
říším l'iirocné Rakousko se brá
ní ti bude brániti proti takovému
♦eslnbení Ale nemůže býti trva
lého míru uedojde-li k rozvratu
Rakousku Svět nmiiže liýti ta
staven nu svém pochodu Ndco
dové jednou proluizeuí neušla
tmu ve výcli osvohoiiVMctcIi sun
hách Svět dříve au bo poajéji
musi pnikiioiili nárudrtm právo
na svobodný vývoj I lemokrncie
je oa postupu Rozvratu Rakou
ska mni itioiun íbrúuili Kudl
it ti hraněnu Urtkomdtu nyní sm
bude Ziíchiáiiěno pulději A by
b l iu loUtvo piiiiuieno přim1
iti lak velké oběti prué ueiuélo
b iei iiliii mír pi vný a trvalý f A
pro takový iiiir j nutno jjbv R4
kousku muclu ít kcniéiuu ervp
♦ kývli velmocí
JULNA MATKA DAU hlT ASMMjI
7L Zcz M rs$% AA
OTASKA CUA8KA
LOTRINSKA
ViijtHH t( v prvoi piMik
krvavá íálky Ido ulnali luostiun
p dtvvdoimU idielřvlosl rrnuvin
lU prud tarvist{ byhi vv%Uti nj
j l nmtw v4 di KU ltrtii
k by iid přMup oup(
wU lo rd tiHunkých x iirii P
) b -hal krjov éu SívU u
11 wd-r vltrébrým řiuAitt vajtuA
fríueoniíMťl" iniunU trfleb
ku 11 ki tíní vUU ytrvj"tU
6
Ku u tuJTty tíijrfdW oVfnvi)xríi
hAiul dúpi$iun nLtvru h tvjÁ
p1lmno ty uácL7 tyly
Fmctí Jii bitcrlk7 uLhli
OflUDY BE8AZENÝ0H KJIÁ
Ltl DNES A V MJNULQSTI
Na obřízku iiaiem spatí-ujeie pít syiifi pard Clem lí Sulek
lamlovc z Hoiihtoii Tcx Téchto'ěl syiiň je ybř-ij této vlastenecké
matky ua oltář vlasti n svobody
couzu proklestilo ní cestu řadami pícpychu si bovřla Však ani ncu-
jejich u ocitlo mc temeř 11 lirauj téřené poměry ivlo nebvlv slo
'aíížc Však ani v kritické dob' skroutili vyspělý a oduševnélý
- v urpiiu a září 1!H I - v nej- smysl jejich pru krásu a dobro
chmurnější to chvíli v dějinách Jcšlě dnes turisli a cestovatelé s
Francie neklesla lato na mysli u údivem musí patřili mi starobylé
nevzdala se ninléjc že loyální ob-l památky lainní pokud ovšem ve
éané lOInjska-Lotrinska iřcce jen
po 'PJ letém odcizení ua vřítí ne
konečné v teplou náruč její
Hnahn Německa po uchvácení
Kbiwka-Lotriiiska již v roce 1 87 1
Uskllteěuéuí došla sledovali lilužc
mc až do prvních poéálkfi nvčto
vých dějin Již ťausar vř avých
"1'amélcch'' zmiňuje se o chout
kách (lermann po úrodném úze
mí řeky Nekvany
" AriovUtus král Ucrmanti"
)íše ťaesar ve Nvých Pamětech
"překročil h lidem svým Rýn a u
sadil se v úrodných nížinách řeky
Sekvany v přímém sousedství
Mailu — praotců nynějších Kran
eoiizii dob těch datuje se od
věký boj urputných a barbar
dýeh kmenů germánských s ho
spodářským národem friineskýin
Ariovislus hleděl ihned zmocnili
se úrodných lánu svých sousedů u
úmysl jeho byl by se jistě iisku
teénil kdyby neurvaloslí svou ne
byl ztratil přízeň svého vlastního
lidu Nespokojenost tato umožni
la Caesarovi jeho pokoření a za
hnání za Rýn 1'okořeu! toto ne
bylo však trvalé a v stoletích ná
sledujících přes úrodný KUas
přeneslo se mnoho a mnoho bouří
váleéuých Myly doby kdy rok
od núit žírné nivy jeho zpustoše
ny byly hrabivýini hordami ne
přátel byly doby kdy zemědělské
obyvatelstvo hladem strádalo me
zi tím co ničemní vykořisťovate
lé jeho hamižná šlechtu - - v
válen této lolřiloii rukou něme
ckých žoldnéřů ušelíeiiy byly
f chvatná národní hymna Fran
cie Miirseillai-ic — již přítom
ně právem můžeme nazvuti světo
vou hymnou demokracie vzala
původ svůj nu půdě lílsaska 7
Lotrinska vzešli nejlepší vojevůd
ci v řadách nepřemožitelného Na-
Jpolcomr — Ncy IClébei Oudinost
Kcllerman (luard a jiní
I'o skončení válek napolcou
skývli a uklidnění revoluce nasta
ly i Ulsas-Lotrinsku klidnější ča
sy kdy zeuiň tyto mohly si ko
nečné po přestálých bojích a stra
stech oddechnout! Klidná hladi
na jejich však znova rozvířena
bvla v roce 70 hrahivými chout
kami železného Hisnuirclia V écr
věnci bs7() dobře vypravené hor
dy německé vnikly do Francie a
po nedostatečném odporu nepři
pravených vojsk francouzských
octly se 11 bran Paříže Francie
uskokem Němců oklamaná byla
nucena přijati jakékoliv podmiň
ky míru — 11 podmínky ty byly v
pravdě kruté vedle ztráty Flsa-ska-Lol
rinskii nejlepšlch svých ú
zemí byla nucenu zaplatit! i o
hroiniioii válečnou náhradu
Dnes po ukončení léto hrozné
války kdy nebude si již Německo
podmínky diktovat stane se otáz
ku Klsus Lotrinsku jistě stěžejním
bodem celého' mírového jednání
Stiulujeinedi bedlivěji historii ú
zemí těchto jejich poměry pova
Doba přítomná mtA nikiciak
příznivou králům Kdy by ní ještě
pnl rokem pomynlil b: Mikuláš
Romanov bnd datovat! íívojo do
piiy "iiiUu v HMil" Alcclez
ulliiú líítek do Tobohko j zrnu'-
íiým lepfíiii oproti ckyíc kle-
roa AiJílíéuué odsiruiilli Karla
fmilho v Scduiii6tcm století n
guíiloiÍ7i4 kterou odstranili řYati
froilzovií Ludvíka Ctrníetého v
OoiJiíiclém století Buď Dvacáté
doletí hc titňvá lídštč-jším V jcdíiá
ií se swaťtiyitíí mozmreby cniíbo
ruiký iid Jv vťlkoniybéjiíro než
jejich západní bratránci
íítarýiu Rckfím pád krále byl
tragickým Atucriíajiúm zdá u
lomkdiým Králové najímají nu
inmi aio jiou otuirarioviini li
dem V tom ohledu Francie docí
lila rekordu V pětapadesáti le
tech mezi rokem Itílo a lb70
Francie sesadila čtyři krále Na
poleona v roce lrtló Karla Desá
tého v roeo 18110 Ludvíka Filipa
v roce 1HIM a Napoleona Třetího
v roce 1h70
Když Karel nesátý uznamenul
že jeho služby nejsou více žá duně
ny ve Francii odehnil se k pohře
Ží n odtud odebral si' do Alitflie
Francouzský' lid pozoroval jeho
odjezd aby byl jist že skutečně
zemi opustil Ludvík Filip prchl
lajné z Tuillerií a pod jménem
Smith odjel do Anglie s bavlně
ným deštníkem místo žezla Na
poleon Třetí po porážce francouz
ských vojsk 11 Sedanu byl sesazen
a odebral se do Chislchurstu v Au
tílii a krátil si poslední dny nvého
života vynálezem jakýchsi patent
ních kamen
Anglie ostatně bývala vždy
íťřislným útulkem sesazených mo
narchů Napoleon v roce 1911 ta
'é toužil po útulku v Anglii ale
jeho žádosti nebylo vyhoveno —
Lordu Liverpoolu přisuzuje se zá
sluha za myšlenku o poslání Na
poleona na osrov sv Heleny ale
ve skutečnosti na myšlenku tuto
přišel 1'ozzo dl Horno korsíeký
soused Napoleonův který vedl
proti němu rodinnou válku po ce
lou jeho kariéru Když jedna vlá
du byla ochotna uzavříti Napo
leonem mír 1'ozzo popudil proti
němu národnost jinou a pracoval
proti němu stále s obdivuhodnou
vytrvalostí Když Angličané mě
li v úmyslu poslali Napoleona nu
ostrov Klbu 1'ozzo prohlašoval že
je to příliš blízko jeho domova
lo bitvě u Waterlou schválena
byla 1'ozzova rada a Napoleon po-i
sláji ua ostrov sv Heleny
leště v roce 1 Ml O Anglie posky
tla úl ulck sesazenému monarcho
vi Ryl to mladý král portugalský
Manuel Druhý který po svém vy
puzení ze zemé kile punoval na
lezl tu vřelého přijeti Nebyl ale
jediným sesazeným králem v no
vější době V roce 1IU! sesudili
Mladot urči Andula Humidu a po
sluli jej na pensi do Soluně V
ti 5
% Jí
nA Míli
PRO VOD REKRUTO NÁRODNÍ ARMÁDY V NEW YORKU
5?v
f 1
1 a
m
mm
1- y
4 -- - iA
- -
4 ~v " 1
1 m &
rrftl n riloíuVnou rvkrutvV iUrdut trw4dy 1 Nv Yorku ObriiV nU ucKycm m VM
ivrnu ivfuiU druké uliv i Ni Wvu uftUUi wtyof Míťkvll klry j'kvdvjvti oj!uy
ArAÁ TAUí7 ÚlSp 1 V VátLÍQ U'
mimCm iuJtAu íolo-vj UUj i o
hitu íi&wo Joli rnmtů král ř
cký Eaojt&atín pcultn Iryl &o ry
iluiby áix9 2 (trna "ihUň se
jíkd v 'hft:&Tka a tíM ie nu
dí jí U jeho píbuiiiiý Uíťtír Vi
lém ííplní hlíb a doiadí j'j znovu
na trfn Cítí rwdívno mladý
éimiký' t-mař dosazen byl znovu nn
lůn ak' udržel se m ufon jířlioii
několik dní
rosJcdjím králem klcrý vypu
zen týl t uiicrjcl:é půdy byl Dora
í'cdro ficHiizcný v roce lbM bra
zilského trůnu lírftZilfnní prove
dli toto kcwíuí ůl ífftkntné a u
ciniJi mu odjezd zř zamtt idíjtin
néjšíio tím }c házeli ua ní-ho ta
cesté k pítuvíští kytice' Dom
rcdro uchýlil h po d do Portu
galii: a
Královi j'iou odstraúovírd pw
oávadl ' jojich panování není v
íoubluiii i modcniími myílenka-
mi Krmí ale vidy možno viníti
Jiiáb z omylů kterých nn dopoiif
ši'-jí Jeho činy jfícm díktov&ny
zájmy živlů které zmocní Ne kon
troly země Mikulfii Romanov byl
1 liotným nástrojem v rukou ru
dfýeh reakcionářů Když tito pa
dlí padl h nimi A poněvadž en
ito králové sklízejí Iívu a vavří
ny kterých si nezuslouží lak luké
énslo sklízejí hanu klcrá 7 vétSi
části měla by paduouti nu jiné
HUSITSKÝ PANSLAVISM
10 června přišlo do Pra
hy poselství od velikého kiiízvto
lilcvského Alexandra Vitolda h
radostnou zprávou že ěcho bra
trance jeho král Vladislav m od
píral k tomu on z línky k náro
du Českému hotov byl propňjéiti
e : ujmout i se totiž osiřelé koru
ny a vzít i 1'eehy pod svou ochra
nu Říše zajisté jeho nékoli
smlouvami k Polsku vázána bylu
mu run v nohů jcSté proatranSjfií a
mohutnéjií než VkdiNlavovn do
týkajíc se moře jak Haltického
lak i Oeruélio Uylť Vitold pánem
v zemích netoliko Litevskýeh nic
také ve vétší částce Ruských vy
jma ovšem knížectví Moskevské a
země NovfcfOrodské Vůlo jeho po
sloucháno netoliko vu Vilnú a Trn
kách ule i ve staroslavném Kije
vě nu Smolensku Poloeku u jin
de Na dvoře jeho nejen panoval
jazyk slovanský- ale i čeština zvlá
ště nabývala čím dále tím větší o
bliby Přiznával se sice k římské
církvi ale poddaní jeho byli vět
ším dílem pravoslavní Rusové tu
díž také podobojí (jako Cechové)
o jejich s Římany sjednocení vše
lijak usilováno ode dávna Také
mistr Jeroným Pružwký 11 něho již
roku 111') té věci se dotýkal a
schvaloval pravoslaví zejména ve'
Vilebsku a Plcskově Uylť Vitold
sice také již stařec a bczdétck ale
ducha vždy ještě bujarého podni-kuvt-ho
11 rázného 11 známá jeho
ctižádost a panst víchlivost dáva
la naději že uchopí se myšlenky
veliké a smělé která ozářit i mo
hla jméno jeho slávďu nepomíjejí
cí a ukojili tužby netoliko české
ale i jiných krajin a národů ]ty
loť to uskutečnění panslnvistieké
idey teprve za nušeho věku dosti
valně probírané
Není pochybnosti že již mezi
Husity některé aspoň bystřejší
hlavy pojímaly myšlenku tu živě
určitě a že ona i ve spoustách
lidu obecného nacházela hojné o
bliby Stvrzuje se to i Žižkovýin
řádem vojenským z roku l-LM v
němto výslovně su praví že zá
stupcové jeho bojovali netobku
"pro vysvobozeni pravdy zákona
božího" nl také "ku pomoci věr
ným svuuiu církve svaté 11 zvláště
iiuvka česlu ho u slovenského"
1'uliíitlui že Vitold sm neměl té
jasné mysli tt vřděUoosti politi
cké by pochopil vehkoM u váhu
takové úlohy u přičinil o její
uskutečněni
(FriiU Puliiekv Dějiny nAri
d českého I
Kom&tiím — "Pu mnoho ro-
kíl" iílc p Joscpll DvlIUItU t
éúlu MotuU ve t'lutdui
Ohi "trp% jietu ivvioatismťin
elurbou lhivlku 11 lieiAJivnoMl
i V tS vlohy ia jim uJivl Huba
k bolvsti uiUe(y Iřilm im) víi
hiv ťtnui W jídlu" Dm IVtrn
lloh ko k t itciui udnvt lite
ul k vWánf v tckiiuivlv ZUUt
d jtubuteUI doiUvujt ho př!nu
UI'4Tlvr# rbtli Dr IVUř
Kuhrncy & !šn (t V -2 i S-
ll vyuiř A l1ip'ií'S 1U ~ Ad
rrtttvunt
r
1 '
)
34
í
i
%
-
Tlí--5 "f
-4