Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 19, 1917, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 12, Image 12

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    ' ' '
t ' „' ' '
: J
Struna 12
l5 5 '
Moře Moře—
Kďtťr opodAl lnVih ojk
trhaně a drtí zakřičela jakoby
M- byla něčím poítruidi
Starý Mulalu j-ni právě i in
divili odpočjvd J yaliy:lll e
píllilil hliíVU ) foAlftdl Me po O
kolí k- jk už" nezahlídl lby
kl'ik'OliOk Jiř"h)ii')v UiU í0
ři- and hlavou i yujtúkutyui vV
xkvm a vtlý muk trakotň vyno
il (v ta okamžik nad In oddě
lující Cbliiku uď Podbuukku i
ýktrky tyly !yíet a odkudií 7
křovtu obiu dolehlo isťtu uiutuv
píďáuí hýlovo
— Ako Lu jar povzdechl si
Mil lat a — lťi éu lva louh o dvu
tri duí
A podíval v k dopolťdiiímu
sliUci Veliké a zíiíivv i ozlč vá
lo s S modrého m-be lilOÍe teplil
po h'icú' li od týln' vymko xavá
lýeb tičhcu) Všechno e od ně
ho žlutilo vrcholky Krátké u O
Mrč Za Knváičm v dálce jen ho
My jho odleskem líylo cítit
jak loiíh povoluje ii i- ' několik
dní nebuď- po znuě as už íiiií pa
mátky Snčhi-iii vysoko zapadlé
! přetížené větve plakaly nepře
trzde proudem slz i pomalu
vx iiáíif! vvš ii výše liílé iililíic
jiič plochy sněhu po ctní vrúsřj ly
kc dírkovalély prolamovaly Sl' a
yprohOidly ii pod stromy už ni
polovic scly anebo sc proměnily
v louže i lo nichž co okamžik pl--'klo
nčkohk lz len htíiy na ob
Htfu dokuti jt?ité mély teti vzhled
' který' včera za mrazivčbo vétru
uč záťe sluiiťčiií s nimi si i)ohrá-
íijíd zdála ne sesméfiňovati jich
iííiiiou velebnou tvárnost Ku
Jiienistá byla jako z cukru a bylo
ostatně pruvdčpodobno fn sníh na
tií přetrvá i oblevu Vyhlížejíc
nitra pásmu Kamenintá první se
vždy zasněží často už v srpnu za
dívá se do podhoří x ošedivčlou
hhivort n nejdéle ona sníh na so
lič vždy zachovává Ale i lllmá
lyla ještč jako z bilčho papíru
vvMřižena Križnč podobalo se o
liromnýiii závějím a na Hrubčm i
na Kriváiii držela se jcsič bílá ji
lui i na iicjMruič jsích srázech A
vuk na vlnách lesii bylo už někde
j)07intt že teplá not poslední ne
byla jeli niihodilost í leč přede
hrou zinčny času ťcinč skvrny
už- povážlivé se prodíraly z bílé
jednotvárnosti obzorů Nad 'a
kaiiffiisfou jich bylo několik Su
rový liriilek už skoro celý čer
nal a Trsteníku za ním už tiinoJm
do toho nechybělo Les 'nad Ti
chou v jehož lúné zeje veliké vy
rúbunisko černal ne jnko ohrom
li ú podkova pásmo pod átítem
Kriváně sestrukatčlo Ptactvo
jímž (lneš všude se jen hetiižillo
lylo nejiiápadnřjíim svědectvím
k čemu se chystá
— Ako na jar opakoval Ma-
Jata silněji zadýmal ze zapí keč
]y pak vyklepal z ní popel za
trčil ji do kapsy plivl do dlaní
n právě když zazněl povel sehnul
# i on ke kmeni n zatlačil
— Kj hup
Ale kmen zapadl do povolují
cího Mičim Na okamžení zastali
— Kh zle ku to tiahá kef snah
lapt — poznamenal kdosi n Malá
ía přikývl:
— Vera ic sa to tiahá!
A nupadlo mu
NVmusil by on už tak íiumá
lut lietausil ly dřevo tahat ve
vyrúbaniikáeh a připravovat j k
odvážení lost sn napraeoval ve
sv"m životě Ale co robit ř !)
mu práce třtf není viehui jwti
na dirvě a kdyby jen on jeiv
Mitl íle neduloV by tiaó byht po
celé dědině t iyu by # p něm
ilivné dival a jehu irm by mu to
osfitdda při krtlď příieíitutti tř
hll fel vyjeiSnal při odkupu p'iií
dntta vťtj podií a neb) In by
llttl tM: hoflit se t pi-ttěi "po
pdokčm"
Zhořklo mu v itcrh
Tak jf to tdy Marými všit
le iVdlvcjm % n taroit Ur
U kávou Jťdmčlm yna mřU a
It k rX li lei vidí la h bU by mu
mikin lťl tu'U I on prý tuí
ji di n rád bv ji upt
i'litJLÍL t íttra Jii a tíJ
i" fadilí ti'4 iltoh uowhv
třdjtJ it tui rok z rvlam lá
ytfjj bb-dai Otíťhjr v pLlcut AI
jednou itara Uartková tfí dnv
za cboii i-vídřla yna Už jí to
j í dali) i za tavila jeho ď-et ku na
('!iiiě' "Ihnvlít moje fa )H n
i Ojím OtColi1 " — "Nuž č(Že lv
bol' ' -- Wď ofíi ho ož tťi di
i'-!rlii" "Nuž Ví-ra ieza
'I 'i' Vi"í leíí v postili " — "A
0 it a mu ítíilo hit !" — "Ci
ja rkm ( Píííli z hory untatý vy
pili tii pálenky a tuatua zle e h
tía vadily Na Jruliý dei i 14
nli :ď! ani slova od ttj chvíle ue
poveleli ani jesť nech''út ani pif
'lio vk čo irn je?" — A čtvrtého
1m Barteli zemřel
Mté chvála Bohu ž s ním
' Mnlatou e tak nestalo A kdo
í zda i jtj nebyli by vyhnali
kdyby neměj svoj podíl pojistí
ní od úřadu Nelze dnes věřit
v mni a ničemu
- Jlore hoři? — křičel na ně
f J tor -— pomáhejte su !
— Ej hup — —
A zase tedy tlačili a tlačili
1'okřík rozlehal se po 1'hlisku
ievienéni se váeidi stran lesy u
ozvěnou zapadal kamsi v Zaka
menistě a na l'od Urezinovn
Slunce (irailo jim v obličeje
nohy skloiizaly po jilnioueím sně
hu a pot zaléval jim tváře
Z vliičuh jež jindy jezdily pro
luiluzinu přijely jen jediné u ty
h náhlily domň Do odpoledne
[ný ze sněhu nebude nic a indo
taly by prý' už do Kokavy S
vozem že dnes nemožno s korbou
nemožno a vlačuhy jen tak je&té
e se dnes vrátí domů Na Ma
eháeh a pod Háji že bude do zeji ř-
1 a zas už celé moře -
V poledne úpal takový ž? nad
t'm vsii-hni hlavami kroutili Vě
tve smrku byly už téměř v přiro--efié
své poloze Podkova nad Ti
chou zmizela cely ten les už se
čcnial a i na vyrúbuSiisku pod
nim slunce sežírnlo sníh od knír
i z prostředku Hukot Uelé zalé
lijicí z dolu na 1'blisko zdil se
býl jaki veselejším Vrány tiše
iře!etěly od Prahlí na druhou
MrrllU Uelé Hýl už llielčel ale
I i i" onosky skreči ly vždy rozpu
I ileji
Malata seděl u ohně v kolibé
'oMoeiié několiku kmenů a při
kryté koroit seděl u přemýšlel
té zimě jaké hylo léto jaké
louh' asi jaro že do něho ještě da
leku jaké asi budou tohoto roku
hrdy zde pod sněhem ěi v blátě
0 těch ptácích kteří venku vítali
Mimce a teplo trochu o staré Iíar
tekové a o omniu stáří — o všem
1 o ničem
A na Machách že bude zas mo-
e
Jim moře Hrutr Malntov jel
idsi do Ameriky a psal mu od
i a ml ud Xvláilě o moři Jen vo
do mi má voda nikde kouska ze
mě jen voda a nebe Musí to
být hrozně divné Malata nedo
vede si toho představit A chtěl
hy tti vidět Ovšem neuvidí
Vzpomněl si na malého MiSa
Ten vždycky chce aby mu vypra
voval o moři Zaslechl něen vy
právět pětiletá jeho dušička ne
lim vzrušila a teif by chtěl xtále
jen o moři slyšet o moři a zase o
moři
A Malata často vejonc si ho na
kolena a povídá mu tedy o moři
t četl i jnk sám i to představu
je Malý Mimo poslouchá tváře
e mu jen červenají od nadšení
a na konce vžily si povzdechne
"A či byti šli wn mnou cez more
m bodem velký' há!M — A on
dá e ď Mnichu pohladí Miškíi
po hlavě a přisvědčí' "A preěo
idef Pojdcm Sadlieiu si ia ViiK
i priidinem nášhu litin Míšo hu
íe pohóáat a ai ilojdmt k moři
prclAme vo i volu Rudném ! na
buf 8 ni blldcIUP Ji inori A tk
morem i kupíme vo i vda
m ni nadocui — a tti pojdern
! de ii A oči poitínA'
- Ten Miiko — porideehl !
Malata ct lo mám Všnk
ol tikilo jiný nu rád neudí eii
dlefa A al ditrítMie kto VÍc
H iifttiiiU řiti horši jeho itp
Ptiibi ntu0'i MaUtoví 4 tho
"í
FOFJIOK DÝK JP 70917
vř-ii l T"tt by mí nikdy m-d-vedl i-H %lmi mtitiift
litMiit myUU í ta dald notf Přij-omeiml ! % hhi n
inhny (tvoji wuitt ievtn jdivw iindlunld jk jho podíl tl
t vJ mijelťk Stu # 'i#ntl mat jít judvt vo 1 Mtarhu p r
ki ačU biti prřkiiťt f ♦ ut
tVttU tU t d ne jpímKnlnjiihti
kíujfdi i k-uicef V) hnU mat
l ři-ttit Ítbrl HUid ol
4 i ntfwhti haíU pu( ktířo
ocMt Nynf ijmtfU tsí
iiýkid k Irt tu horní tiíibiií h
llrtvkuM itttvla p4i'hitéiM
H mu obit j jak i ni h # m4
nř)!{ a třnkH! h pfepadia
v ím p v i Uvn mitmio
ten Mk k-v a itt vie alé
1 1 d i řil' —
tt t!iil i trý MUt tUli
um lUvu hiuik na pr i v
iho-hn jKrtd íSjí aby mu n#dl
dvít vrLj dut tiy ty tr u i ť?&
yh řvkl ymd zvlM! nkyv —
1
říkhi {rucajíJii v 6pravl
dcínjch jxfHtúvk-ucb řo7léhal in
}) ťhlínku
Malata vláčel tínkl občan a
ll tu a tom mvoii Mekílou —
ale miřl aul jednou uízakříkl
snad ani ouoho pokřiku neslyžel
lítíi- tluncfuí už trochu vha-
fíoain ah tiplo bylo douJ pi-
liš vtliké Xícž aby někdo byl mohl
-i iíipuítit tuyilcoku že jeíté nt
as obrátí této noci uebo V těch
to duech
- Skapu snah zu celtou do Ho
I a vy budu bláta a vody ani uio-
Malata zatfátl hlavou nad ti-
mito njyilciikami
— Boh víc ako h na nedelu
dostaueui domou A dne už jo
't vrt ok
0'očil o? k nejbližíímu a opa-
kovfd eo práté prolétlo tuu my
li: Vk že bude těsta kdyby ra
ději zamrzlo Kudy by ili všude
bude vody celé moře A jít pícce
nutno
Eli do neděle vela díaleko
Kto vie_ či ilozijem — zaimál ae
oslovení
Ale Malata už zase mysli na
o'co jiného:
- Co asi Miško teraz robí do-
i n ti T ( i vole mu na um Mary o
leekot (" nechybuje mu Že ne
má nikoho kto by mu rozprával
i mori''
( o asi Miško teraz robí do
ma ? li vide mu na um starý o
tečko? ťí nechybuje mu že ne
má nikoho kto by mu rozprával
o mori ?
A tu zamyslil se :
- - More more! Ako že um y
crá to more? Kte oko zazrc len
vody vody a vody veliké vlny
hukot a šumol — to je more A
mol morem nebu To dole možc
ubít" ale to bore zachránit
1'siuál se jak lehko řekne se
moře" ale kdo dovede si před--íiivit
co všechno skrývá se pod
tím slovem? Cestou do Kokavy
" bude už zejtra celé moře --- ře
kli dnes- ráno lidé -~ ale jak směš
ně to zní íckiie-li se při takové
idouposti : moře — —
V Kokavč není právě nikoho
kdo byl by už viděl moře On
Malata rád by je viděl ale jet
po něm chraň hiih nebeský! A
vnad i navždy opusliti drahé své
hory? Oh to ví on dobře: toho
b nedovedl urobit! Tak by ho
to táhlo domíi že by do roka jistě
e vrátil Vyrostl zde a n'"ditčl by
jinde ani kosti složit tím méně
ookohce nčkdfl jinde žít
Obrátil kc s láskou ve starých
ěídi svých ke Kriváni Križnému
celému tomu krásnému pásmu
bor a zdály w mu v tom okamže
ní takovými jako dosud nikdy
Ab nikde on necítil by se doma
v celém širém světě — nikde ne
našel by náhrady za svoje bory
Narodil se pod nimi vyrosil
pohledem na ně prožil tolik de
setiletl v jich zátiší a v nich chce
i zemřít
Snad se dočká ještě i Miška až
doroste v Stihaje
A potom už lépe by bylo kdy
by Opustil tento svět HeZtoho
tšcui se zdá už být přítěží — ~
lll'a daktn ide zvolal
kdosi vedle něho
Mulata sebou trhl :
furo Vibičttii — odřekl neboť
oči jeho byly dona vad ostré
- A čo že chce — tázal se ně
lálo jiný
Malatit pokrčil rameny!
Kto že vie Ale tak sa mi
vidí Že dačo neiTn na chrbte
Vrbinu musil jiti nedaleko
nich šel li do Podhaunka a má li
co vyřídit mezi nimi přijdi ai k
nim Nikdo mhou tedy ani ne
lnul Nechali jej dojít na tubk
co by hlas klidně pronesený do
bMČl'
Kli i- id -ií - ~ křikl nA
kt rýt a pracujlcleh
Viioťun ne na okamlik ťaitavil
Nuí dačo tul SilikJerou lie
em lVlbnkA
- t takvnt - tAial kib
ItťdáV v
-iAalJiíy!tofaitf filtlw k túC utu íih tl jí Jevu
— 7Xé Lil — odvWři Jtíl
íni aJ# íjl-A v pmtUtt okttil
kj pklo}al prxtra nt íxlu u
chvatně dodal:
lij boU by e(fl UŽ ZfltlldoU
Ako by ián' Malého chlapíka
o j Vlabittoi íiašli utopeného V lU
- Al o Áe až tam sa dottaii —
(r)i hyboVnI lůíii
'le Malaid ncmvslil na to kde
(e to Mído j'i fO Že b te by
XTiško uti-pi) zaujalo iřbn jeho
diHí
- Vhp povedáí'' — vykik
zoutflíé
Vrbíčan opakoval
— A kiorycb že Malatouí —
zasípěl íalata
— Nuž ktotých? Hádám tán o
dolníih kde májá dvacaťročaého
— A tnrívo nž je to diet a?
z i k vílel mařee
Veta lo j - mrzutě odřekl
Yibieau a no 1 kc k dalaí ehňzí -
!' je mitvo to dieta Nardám h:i
''v by bolí vám dačo odkázali kebi
tli vedeli že ídeiu horo
Miško'
Hej Misko!
A kde že ho našli há?
Icč Vrbičan už se neotočil Pí
skal si cosi íi kráčel volným kro
lem od nich 'íi chvíli zmizí I v le
se
Waluta Hkle)ičii'm zrnkem díval
se za ním
4 I ' I ¥
UJtiKo su Uiopiu — sepiai si
:i 'Mile liediohl tomu Věřit
l''do-'i uduvil k němu něco ab
on neslyšel -
- Miško moj teda už je mrtvý
-- "pnkoval si a prázdnota rozestí
fa la v jeho hlavě v jeho srdci
kolem něho — 1'topiu sa ehúďa
Olopiu — —
slzy náhle vyskočily mu z očí nu
svraskalé [mpelavé tváře
Ale přemohl se
Iiotáhl s ostáními kmen na ku
o kam právě skácené stromy u
kbrlali zapekl si ve ťnječce a p--lom
zbiiiicnjin sípavým hlasem
řekl íaktorovi že musí doinfi
'noiče se utojiilo — -
šak mohou byste ist až zaj
Ira nes už je neskoro
'cď m to — odř'kl jiolohlis-in-
Malata a šel
A že byste prišcu Aijtrn ! —
'o)! ya ním ťaktiti'
Avšak Milatase nž nezastavil
ani neobrátil Neslyšel ničeho jen
bolest velikou cítil v prsou ti ta
kovou divnou prázdnotu
Miško iimreu opikoviil si
o chvíli u zdálo se mu to být ne
ijvčřitelnňn
Neboť co zbylo by tu na svřlé
potom jemu starci nud hrobem
hýlenému
- tst já iftn odřrkl Vrhl
i n a bi poi htby náhodou ulál
i i lamluvd? A vám ako le id
dof TfpU mát vera átt a
di-i iUiUm aj primmho!
- A rca!
Vrra pndtďrá j# ni# btt
dť nanUm a na vrtVr a lajtra
rit plana IVI M'hlmt In
! aVu kf hr mra Ityln l-4
!it teikai vo ly vlata
l i ď bttiibt a Vrbiěan thv=
U jil tlil kdt i lit nikle Ma
Uta iM rh'ttol
Těžko jde Malata těžko jde po
jihnocíiu sněhu a hlavu htiboko na
prsa svěšenu celý ku předu shrbe
ný přemýšlí o mnohých věei-ch
nejvíce o smolných
Chýlí ne k šesté hodině takové
truchlivé aero zaplavuje kraj ti
cho jid UŽ všude kolem jen bll-
Kot Pelé je slyšet z dálky n občas
ašelestí větérek teplý větérek A
potom ještě ledu povolování sně
tt ii Ize uzuaiiieniil ale na to tře
ba mít vycviéený sluch Starý Ma
lata však nyní neuvědomuje si a
ni toho hukotu ani toho šelestění
tím méně jihnutí
Stromy už uepláěou Téměř vše-
i hun s nich zn dne skapalo a eo
zbylo kap ni v dlouhých pře
stávkách tak že nemožno o lom
héjuk zvláště liovoiiti
!sy ne i ernaji na olMoru hory
hělttjí Ale Vitihtehem vznáší se
něco co odstraňuje všechny pro
tity v čem černá i ilá barvit p!ý
v a jí v jednu Soumrak 'IVhý a
leskný soumrak
Ktljby sjni nějaký Jen ptáček
íitštébetal Alf takto nikde ne
oívh se ani hlásek Pusto
On tou pustinou kráčí in ()
Mlťt
A věni ni na crléut téiě ň
sliti Aui a kNin
Miíil lomíll 1'topil m lího
tělíčko ítuodrulu íbitbielu Ani k
I Aiotnl nebude A )irabtnt je
do cmě Míšu tilťjdrt na ěk
Knad wtkajf Um iihi
nic íi4 iomUt věté nit nUtfv
Vctvh jt ui iipuitiii ni itikitv
i ftujde i hrát a matni Miikrut ttl
nikdv to bitili- ht houpat na kole
nou vypritl jťtuti a tnoři — -Mor
mr íNmV Ma
Uta a nikl broiui tiivšleuk tnu
ldrka htavfoi i
Hnad práti U lUthuká totha
lo mři i bjla ji Mka 4bu
I la Měl lott tlil lu hukot je
a iumot jjl ilny likaUt jfj
lvu iXfAn jU 'Iv iijftfj pM'A
Ja 7i7 thriíly ái%Wt i'M Hi
lu 2to'ly fát u udtiily f Liti
hrot
A on Mřilafa má tm t jeho
hiurú vírxi velikou vínu On v
uhn rozněcoval tu touhu po moí
tfek fatto mu o utm vypracoval
a Jeií takově poíctilottl mu í
J al že zapáhfiou líyéii acdnou ii
na tň a hbaj k moří — —
' f d r Malata potíral hlavou u
'''} t vzdýchal
~ Boli brní mi milostivý — o
pokovat polohlaííié to chvílí a
tak ie uíu zdálo it ty tromy ko
letu íií bo ty bor' v dálc Yn v4
ghio í O jeho břichu
Pešel IkcZiiiOVOU í Hrdovo Uíí-
jel veliké opuštěné Koiiury na
hickaijÍHku
íii fO liOU'Uly V tmu N'ťblo mě
síce ani htézd jez byly by miti
ulehčily ecrtii Tmu picl ním
tma za nim Jen tal: ze jicrr'!
po pravici údolí Pelé it Surový1
ííiádok nad ním Ab později ne
mohl už rozeznat am toho
Sum už pristury -- aepfiil -
iieiiožeíj tak chytro — —
Nohy se mu třásly Chvílemi
zdálo se in u že nž při příštím kro -j
lo padne k Zemi i
- Ako že ao vyzerá - (demí
lid o MihIíov i ii hvlo mi lo i Ir mv -
li n v ždy do pláče
M"Zi Sekllllldiclii U Miiebálll
nylo Mata a vooy ij sKoro pod
iociia Me on ncuiuil ne Ho sin
V nohá a oábiilo
A či si V ostlílnej chvíli vzpo-
iiujej aj na mun rozvazoval
lále a slzy dndy se mu do očí J
Pešel velikou loui u zabředl
lotom jrřté h Alf Zapadl do po
tňčku vywoko nad kolena Otřásl
se mrazem a slále drkotaje zuby1
al do namáhavého běhu Aid
iui toho iierozehřálo
Snad zdálo se mu že je v
mori - prošla mu hlavou myšlen-
:n ale už zdlouhavé těžce A
!ič zacukal mu úsly
Hože moj bože tak už som
Uiiá eidkoui sám a sám pólo
ihtMiě zalkni a tak mu bylo ja
oby už nikdy neměl mít v žitotč
ani jediného okamžiku světlého
Smutné doživotí smutně skoná
"šáiii a sám
Větérek šuměl ale bory na ob-
yi reeh mlčely Trochu bělosti
nich zařezávalo sc do Icnina ale
k bylo k nerozeznání i to
Myl už na Machách
Stěží je přešel dvakráte už se
zapotácel a málo chybělo aby se
kácel do bláta
Nikde už sniin 'm'c1iii( jitivo
o XilUll odešla ji vzal i "cbot
Inši M iškovu --- ~-
1'vědomil si hukol Itelé
Ano ta jej zabila - -Zastavil
se a pohrozil rukou v
lu stranu
jakoby tím vyčerpány byly
jeho sily v pustnu okiiiiiizku kle
I k zetni Chhil ho provanul
irnivc studeno Myl ei-lý ve vo
č až loi prsa mu sahala ač kle
cl Kdyby byl pudl celým tělem
zemi teď už b snad o sohé ne
Měl
1'okřížoViil se a chtěl vstáli A
e nemohl Chtěl ledy lézt i po
oleiiou ale am to nešlo Mllsll
i' dříve helmou! a pomáhal si i
i klima 1'délal několik kroku
č zapadl nějak ještě hůře
Može bože ašeptul zlo
lněným hlušeni a pocítil už je
ním konec
Vody bylo už po krk takové
liiule stiideio- hnusné v niž pln
idy kusy hlíny drev sněhu le
lu
Matulu začal se modlil Ale sin
a modlitby pletla ne mu v ústech
Cl ma vidi diišii Mtškovif'
napadlo mu a jakési teplo ro
o ie mu fcldcflll
llcilltill kolem sehe lii lliňže ll
i M wtwVZr {' j c4
Mim
mmm
tt-? — — J-T"VJ
Df Richtera
PAIN
Expellcr
Pravý Mkú v
p''fohrtifeb '!
mltn'f '"kv
pidiltl) )'' v
i'ílí ([Ktífii J"i
tvnli fh' l'y'J' í
! Iw il
M a hí ("fit o ii
T AU RJCMTMi
le CU
74 60 Va1i'J5?
ton 8tryt
ww yoin n y
Ol lui
l)R ŘrAT4£K J 1A
aev záj' iol H n Jíkkory al
Tel Doiiiíbm i41
Dft KOUTfliiř JOHN W„
W mm 21 ui So Omnhit
Telefon Hoidli IVI
1R NtMrO CIÍAH J
1'IHJ VVillniiii ul Om nim ™
Telefon )outliis 2hl7
Operacím se věnuje zvláštní
pozornost
DR SWOBODA F J
lol I Williiun ul Omuh
Teleřoii Jžouikifi 2313
DR ŠIMŮNEK O I
Vm již 13 ub Omaha
Operncím n včnuju zvláitnl
pozornost
DR HUGO CHALOUPKA
a D A E WANEK
Tel Bo 773
v liinhivó f Jrjih-u ru Tbqntfi
Z u M ul Su Hhlu OiiiaU
dr oloa Mastný
r''J Worhl llcnďl Hll
Tel- fon: TyI'T !'i!t
Tel ohyllí l'r hiuntní: líar
ney 01 ul
V Iřl lf-í - )ti bv lilbylo n1iO
véci'u(i( iivoli-jtň Tyler l's
DR EDW CHALOUPKA
I i:OÍ I J rit Nittenal liíiuk
IOUi ni 4 Fin Hltili
(i'ťir Pliilie IKIikIiiM MlPi
ŽKNSKť: NKMi'K a ďllí K
Onlllilll! lei "i linii filpiiciiť
My shora uvedení lěkaři dle
jinivídil lčkuřxké ctikttv ricj
(Jčniznéji odsuziijeiiio veškeré o
lihišovárií klfiéliokoliv lékařo
BiiJiui 'a-lm ve kterýchkoli? ču
BopiHceh svými piieienty ticdiť
ui je to jakýmkoli v zpúnohctu
ať vo zjiráv4i:h místních něho
OBuhrdi h 4'1 tř
JOS T VOTAVA
PRÁVNÍK
ÚfadOTna t! poko) AOO
rte íniiutua
Tleřii !Jouj!m M
OMAHA KERBA8&A
s - čeho aehy tit ale Ji lm i u"i
uilv nlioiiih do voilv l
More mole proletělo mni
hlavou
Psutá I
Tak mu bbi jakoby míl Miš
kti u b houpu! ho mi kolenou
i khlťoval Htm
- Vruiufiu Uv4il api ibii iii
sadiMMu na út a b ií haj k m n u
11
: Dr F A Setlláuck
l OMAHA NCtt
f řftAťoVNA: JÍ7U Hu 13th Mr
í prutí lluttiht l'rtfu-
I T t Ji I 4lí
ItKsiliKVťi: ÍKiu H lltd htr
lei Tyittř tmv
V fJÍíAlHJVNÍ o l J du 4 and
Uílpui — V uUlt oj V Jo tl 1
hll ilejitll i
JOHN JOSTnONIÓ
lK'uuí yttt Omnba a laatk
Offiaha
IipII Hlty práel prtit IMJ
v fiurn imuuarii# aail
tMtbi tli( jls44
viuut4 a "t li'vf Ja aail
l4ttiivu a vvVufi4 j k
filtáma Hkttjbl Vtlttli
itt 4uj ta ujtlut é'
Ai A lati A tkt 11 Al
II i i I ' _ i 1 ' ™ W wmw
Ul V' l voi juiHMiue saiieiu r laluUM ttt_
m ttikt Vrllkl h"l' a Ol blld M I1! 14l( jlluf 1 1
ii mori — —
A k U-m dokola ine n#i iiiwt a
nnď Km áhnf ud jen vo ukráué jk b -kiiu w skláněl k
da kam # hna 4ivU bliMbě)t mi iismí v dl m na rty a h
kalo podiv Mtd Jen tetu U!al Ješlél
' j V lam Irt iMuretn Miko (noj
1 1 t#l i-y aa Mtakfm
ISi lion Miofl -
ISlťdni kily jj opustdy i p
dal pomalu v nárm i Muttí
Kd) otlif íti4'dy ul ji h
Owtaa NWiaa
t t#a ♦+♦♦-♦♦' m
Alf nl td 'povídiI polkl prv
id ibnii-k dy a in j h% iítiik!i
"it ld v In -josidy Jej urnu
PAU"
i
)
i